Video

Martino, střídej to s jinými zdroji, jinak budeš "přeottamovaná" !

Čupakabry mívají takové zážitky, lidi někdy také. Vpravdě, nejsou to zas tak vyjimečné zážitky, dle mého odhadu každý pátý člověk něco podobného zažil - a naprosto to nemusí být spirituální lidé. Mívá to nádech „zážitků blízké smrti“, tj. překvapující volnost, harmonie, láska, někdy i Jednota. Většinou to brzo odezní - ale pro člověka je to důležitá vzpomínka - a jak sám píšeš, po jistou dobu je možné se k tomu stavu záměrným myšlením a vzpomínkou znovu přiblížit. Jsou to taková malá „satori“, výjimečně i jistá trvalá změna. Rozhodující je, jestli to zanechá na člověku stopu, jestli to pohne stylem jeho života. Spirituální směry jdou na to jakoby „profesionálně“ budováním základu pro trvalou transformaci.

@@bodhipala1 Děkuji že jste si našel chvilku,určitě mně to obohatilo

Ať si okolí myslí co chce, dotáhni celou 8mi-dílnou Stezku ke kulminaci.

Většině vědců brání jejich vědecká pověst a postavení - spíš jen ti velmi věhlasní na to již nebrali (anebo nemuseli brát) zřetel. Ale jsou i výjimky, kdy např. profesor Ian Stevenson a jeho žák Bruce Greyson tomu věnovali a věnují celý professní život. Důkazy nejsou jednoznačné, jde spíš o míru pravděpodobnosti. Existují i jiné modely (posedlost zemřelým, nabourání se do karmické linie někoho jiného a asi více podobných teorií), kterými by se dali některé regresní skutečnosti vysvětlit. Hlas spirituality zatím nemá ve vědě velkou váhu.

This is a sensitive topic. We can apply this to central point of insight: thinking anicca (=imagining anicca, projecting one’s own understanding of anicca on things and events) is not the same as seeing (=knowing) anicca, ok? This would quite well represent the Abhidhamma way of practice, eg. as in the Mahasi Vipassana. But in the original Suttas we find surprisingly strong support for conceptual reflections (anussati). Is one more important than the other one? That’s not possible to say. But the first should lead to the second one.

Well said. In Abhidhamma, saddha is the first of 19 sobhana-sādhārana. These 19 cetasikas arise together with all 25 beautiful cetasikas, that means also with the 3 virati (abstinences), with 2 apamaññā (limitless), and 1 amoha (non-delusion = paññindriya = faculty of wisdom).

My dear chonthidaathipryoon. You are not self. I am not self. Saddha-people are like flock of sheep. Paññā-people are like watchtower. Ubhato-bhāga-vimutta are the best.

Po delší době většina mnichů už moc zapálená není. Někdy na počátku jistě ano, pak už jen periodicky a později je to spíš normální klášterní žití srovnatelné s životem laiků v Dhammě - lidi jsou lidi, raději si nedělej žádné velké iluze. Některým lidem (většinou lidem víry) klášterní prostředí prostě vyhovuje a pomáhá jim.

@@bodhipala1 Zapálení mniši z Hillside Hermitage poukazují na to, že to, co Dhamma skutečně znamená, chápeme až vstupem do proudu, a mnišský trénink, věřím, dává lepší fundament pro realizaci sotapatti. Jestli je mezi námi lidmi cca 10 - 15 tisíc sotapannů, tak 8 - 13 tisíc bude zaručeně někde v klášterecha poustevnách. Můj odhad🙃

Ano, Rosťo. Ve videu je moje nejasné vyslovení opticky titulkem ujasněno. Ty posloucháš jen audio - a to rád chápu...

​@@bodhipala1 bhante, je to samozřejmě detail, ale "pozitivistický" znamená na faktech, empirii založený, jde o filozofický přístup odmítající metafyziku...nemá nic společného s pojmem pozitivní ve smyslu optimistický...jinak bych řekl, že Buddha tak burcuje proto, že viděl, že kontextem neprobuzené mysli je smyslovost, oko přirozeně touží po příjemných pohledech, ucho po příjemných zvucích atd., a my tomu jdeme naproti a tuto touhu živíme, nejsme si vědomi nebezpečí, které v tom spočívá, je to jako limonáda s jedem, má krásnou barvu, krásně voní i chutná, ale je otrávená. Dokud zůstáváme vězet v kontextu libosti a nelibosti, pijeme otrávenou limonádu...zdravím Richard

Richarde, filozofický význam pozitivismu (Auguste Comte, David Hume, Immanuel Kant…) je mi na míle vzdálen, tisíc kilometrů je málo. Můj ‚pozitivizmus‘ nemá ani direktní souvislost s optimismem - optimismus je také slepota a omezenost. Můj ‚pozitivismus‘, jak já ten výraz používám, bych přirovnal k vyzařování obecné celkové důvěry, jak to vídáváme u malinkých dětí. U Buddhy by pozitivizmus reprezentovala třetí a čtvrtá Vznešená Pravda.

@@bodhipala1 děkuji za ujasnění🙏

Díváš se na to lidským pohledem - po odložení těla a mysli je všemu jinak. Zevlovat v nicotě už by bylo jen další přerození; taktéž pouhá "neexistence" je z buddhistického pohledu jen iluze (jinak ale arúpa-meditační stav Nicoty je v Učení vysoké jhánové pohroužení - to je něco velmi jiného). Nibbana-Nirvana není neexistence.

@@bodhipala1 ja jsem mel zazitek opusteni duse z tela a paklize to nebyla jen iluze mozku tak jsem jako duse pozoroval telo jako litajici kamera po svete. samorejme duse muze treba taky zaniknout

Když jste ve světle,tak vás světlo i neuvěřitelná láska zcela pohltí a vnímáte jen toto.Absolutně nemyslíte na nic světského a vydržíte v tomto stavu na věky věků.Já tam byl.

Já vim, chápu to. Toto je pokročilé, zajímavé a důležité téma - nikomu to neberu, ale buddhismus se snaží dostat za to, nebo mimo to. To si musí každý sám rozhodnout a ujasnit. Pokouším se na toto obtížné téma udělat rozhovor, ale tak, abych nikoho neodradil nebo nezranil. V buddhismu vše, co je nějaké nebo nijaké, netrvá věčně…

@@bodhipala1 to jste odpovídal komu?

V Buddha-Dhammě se mluví o zákonitostech přírody-Vesmíru-Samsáry. Realizace Sotapanna je chápána jako kulminace 7mi faktorů osvícení - nikoliv jako náhodný „dar“, žádná vyšší „moc“ - vynutit se to nedá, dá se ale na tom pracovat. Theravádově myslící lidé, kteří chtějí dosáhnout Buddhovství, tudíž se záměrně vyhýbají direktnímu vývoji ve směru Osvícení Sotapanna a věnují se vývoji a kumulaci „parami“ = „síly dokonalosti“, vývoji a kumulaci podpůrné karmy. (Jak je to ale chápáno v samotné Mahájáně nevím, možná trochu jinak.) Buddhismus prakticky ve všech směrech popírá neměnnou podstatu bytostí - to je v Buddhově Nauce velmi podtrženo: anattá, ne-atman.

Vyvstává to čím dál jasněji, že Starý Zákon a Křesťanství sv. Pavla jsou dvě úplně, úplně jiná náboženství. Ježíš mi připadá být tak trochu někde mezi... Učení Starého Zákona je pro mě zcela nespirituální; Ježíš je velká spirituální Bytost.

V buddhismu přerození je skutečně jen přechod z jedné existenční frekvence do jiné (zřídka do té samé znova). Z Buddhova Učení dál vyvstává, že po smrti Arahata (=“Parinibbana“) nenásleduje sestup do jakýchkoliv 5-ti „khandha“ (= do jakéhokoliv těla a mysli) a tím pádem že nenásleduje ani žádná jiná frekvence nějakého (=jakéhokoliv) života - i časo-prostor a „existenční frekvence“ a všechno představitelné končí. Tady holt slova toho mnoho nezmůžou. Já Nibbanu definuji jako „bytostné zahojení“.

@@bodhipala1 je tady ještě jedna velká otázka,zda tento Matrix naše entita nevyžaduje,jelikož je z jistých důvodů tou lepší verzí...

V tom filmu Matrix byl přeci jeden z těch Morpheových lidí - (jmenoval se nějak jako Seifert..), který zradil Morphea a chtěl zpět do Matrixu, aby mohl jíst řízky a stejky. To si každý musí sám uvážit a rozhodnout jestli se chce od Matrixu osvobodit, anebo přijmout celou tu zátěž dualit a individuálního života - aby se mohl radovat z vítězství Spary+vepřová+12° Prazdroj.

@@bodhipala1 takhle jednoduše se to dá také brát,ale já byl ve světle ,je tam obrovská láska a světlo ,jen když se nad tím zamyslím,chtěl bych tam být na věky věků v tomto blaženém stavu?A je to fakticky dokonalé vězení.Vnímáte jen sebe ,světlo,lásku,vše jde mimo.Nebo je lepší tato simulace?A kdo ,ví jestli to po smrti také není simulace,jen jiná?A to,že jsem vnímal sebe byla asi ta lepší verze,jelikož když jdete do jednoty s Duchem ,tak sebe sama přestanete vnímat.Buddhismus tvrdí,že po vyčerpání karmických zásluh opět naskočíme do koloběhu znovuzrození,avšak Bráhmani tvrdí ,že jak se jednou tohoto dosáhne ,tak už je to na vždy.Samozřejmě ty světské hnusoty jsou zavadeny západním stylem života ,ale myslím,že se dá žít morálně a v souladu.

Ten poslední velmi zajímavý říspěvek v této diskuzi jsem v detailu probral a rozebral v rozhovoru "Jak chutná Nirvána" - brzo to bude k dispozici na internetu.

"Spát je dobré, umřít je lepší, nejlepší je vůbec se nenarodit - ale to se podaří tak jednomu ze sto tisíc." - starý židovský vtip.

Mel bych dotaz, zda máte povědomí o temných energiich které náš omezují, a zda máte informaci kdy se tato astralni mezivrstva odstraní a kdy po smrti se jiz nenarodíme zde, ale na jiné planete, ze které se potom narodíme spátky zde na očistenou planetu, Nebod za nevědomost človek nemuze, coz zmamená ze za své jednaní nemuzou nebod mají spatné informace ?

Dělá to dojem, že o Buddhismu toho moc nevíš. Kontaktovat mě můžeš mailem přes Kloster Muttodaya - oni mi to přepošlou.

Jednorázové zážitky má skoro každý. Nic to neznamená, jen konfrontaci s egem. Jen dál studuj.

Že „jednorázové zážitky nic neznamenají“? - ne, to se nedá říct, zvlášť když není jasné, o co jde. Povzbudit a pomoct lidem dál má smysl, ne je demotivovat.