Jiří Podolský, Rozpad času - Čas není, čím se zdá
Vložit
- čas přidán 4. 10. 2022
- 6. 11. 2021 | Hvězdárna a planetárium Brno | www.hvezdarna.cz/program
Hvězdárna a planetárium Brno ve spolupráci s Ústavem teoretické fyziky MFF UK utf.mff.cuni.cz/ zorganizovala v listopadu 2021 popularizační akci s názvem "ŘÁD ČASU - Možná je čas ta největší záhada". Tato populárně naučná akce byla inspirována seminářem Filosofické problémy fyziky ÚTF MFF UK utf.mff.cuni.cz/seminare/filo..., knihou s názvem ŘÁD ČASU www.databazeknih.cz/knihy/rad... od předního světového teoretického fyzika Carla Rovelliho a v neposlední řadě také filmem Christophera Nolana s názvem TENET.
Program sestával z:
3. 11. 2021 Řád času: Tenet
5. 11. 2021 Proti toku času aneb Fyzika Tenetu
6. 11. 2021 Rozpad času - Čas není, čím se zdá
Svět bez času - Cesta tam a zase zpátky
7. 11. 2021 Červí díry a stroje času
ROZPAD ČASU - ČAS NENÍ, ČÍM SE ZDÁ
prof. RNDr. Jiří Podolský, CSc., DSc.
Ústav teoretické fyziky, Matematicko-fyzikální fakulta UK
V přednášce shrneme a přiblížíme hlavní myšlenky první části fascinující knihy Řád času od Carla Rovelliho, předního teoretického fyzika, spolutvůrce smyčkové kvantové gravitace a vynikajícího autora knih o vědě. Čas si obvykle představujeme jako něco jednoduchého, všudypřítomného a univerzálního, co stále rovnoměrně plyne z minulosti do budoucnosti. Všechny vesmírné události jsou jím jednoznačně uspořádány, odehrávají se jedna za druhou, přičemž minulost je již neměnná, zatímco budoucnost dosud otevřená. Klíčové fyzikální teorie 20. století, především Einsteinova relativita, kvantová teorie a statistická fyzika, však jasně ukázaly, že toto vše je jenom mylná představa a iluze: fyzikální čas vůbec není unikátní, všude stejný a stejně plynoucí, dokonce není ani spojitý a na kvantové úrovni se úplně vytrácí. - Věda a technologie
![M. Havránek: Raný vesmír očima Webbova dalekohledu [Fyz. čtvrtek, FEL ČVUT]](http://i.ytimg.com/vi/ncoOenp2WT4/mqdefault.jpg)
![M. Havránek: Raný vesmír očima Webbova dalekohledu [Fyz. čtvrtek, FEL ČVUT]](/img/tr.png)
Někdo kdysi řekl, že čas jsou peníze. Od té doby není na nic čas.
Skvělá přednáška, díky!
Poněkud fanatická a dogmatická
A je rozumieť jeho hlasovému prejavu, na rozdiel od napríklad pána Krtouše.
@@milanbaran7291 S vadou řeči ti prostě špatně rozumět je.
@@honzakcz7531 Tušil som to.
Jiří je borec👍👍👍
Start: 2:32
nejužitečnější příspěvek bez debat💪
děkuji převelice za přednášku, bohužel mohu shlédnout jen část, zbytek dokoukám snad někdy v budoucnu, ted nemám čas...:-)
už ste ji dokoukal ?
Máš čas?..Mám...A mohl bych jej vidět?
podívejte se, s kterého bodu pozorujete kde je vaše nahoře, dole, vpravo vlevo, vepředu, vzadu, pokud nejste zrovna v k'omatu, tak zjistíte, že je to třetí oko. třetí oko má tři mody, minulost, budoucnost a přítomnost. ale pouze přítomnost je pravdou, nikoli relativitou.😂čas je vzdálenost mezi jednotlivými vlnami myšlenek. bez myšlenek budete mimo čas a prostor.😋
Ďakujem! Skvelé!
Představte si, že jste nesmrtelní a že žijete nekonečně dlouho. Jaká motivace by vás vedla k tomu, abyste zavedl čas? Vymyslel hodiny, jestli něco podobného k měření času?
Žádná.
Tak ale to je jedno ako dlho žiješ. Stále si ten život, hocjak dlhý, musíš nejako naplánovať. Stále musíš vedieť kedy ísť do práce, kedy ti zatvárajú potraviny, kedy farár káže omšu... Alebo pôjdeš podľa slnka?
I kdybychom byli nesmrtelní, nejspíš bychom se nějak o sebe museli starat a k tomu přinejmenším potřebujeme vědět, kdy bude tma, kdy světlo. K měření času, podobně jako první civilizace, by nás tedy přiměla nutnost předvídat, kdy bude noc a kdy den a kdy jaro apod., abychom se na to mohli připravit. To mi ovšem říká, že čas je cosi objektivního a navíc nezávislého na našich myslích, takže např. ty Husserlovy spekulace asi budou tak trochu nesprávné. Postavil bych proti němu Kanta, podle něhož je čas jedna z apriorních kategorií, pomocí níž vnímáme (a fyzici i popisují) svět. Ostatně, ti, kteří věří, že jejich duše je nesmrtelná, také užívají hodinky :)
53:20 no pardon pane profesore, máme těžkou dobu a lehkou dobu v hudbě i životě a poznáme je i bez vážení...
59´ čačoprostor a prostoročas arci není pouhá lingvistika anóbrž je za tím nějaký formalismus, jak pěkně vytmavil prof. Kulhánek roku 2016, (když měl krásných 95kilo) "Obecná teorie relativity - Lekce 1" zhruba ve 49´ tedy můžeme taknějak hezkyčesky říkat podle abecedy časoprostor a brexitům a kokakolám nechat ten jejich "spejstajm?". Výsledek je vposledku úplně stejný, ale tak nějak mi líp sedí na patře :)
48:xx vzhledem k principu ekvivalence jdou hodiny v pohybující se vztažné soustavě pomaleji jen z pohledu pozorovatele z jiné soustavy. Navíc musí být jedno, kterým směrem se pohybuje (k nám nebo od nás). Což by bylo v rozporu s tím, že pokud se pohybuje směrem k nám, tak bychom pozorovali, že hodiny tam jdou rychleji (světlo přicházející z této soustavy bude posunuto do fialové oblasti).
Tak na to jsem zvědav, kolikrát jsem se hádal s učiteli, když jsem chodil pozdě, práce odevzdával pozdě, že čas je relativní. Třeba profesorka matematiky(asi absolventka matfisu:) mi tvrdila, že čas je jednou z nejpřesnějších/nejlépe definovanych veličin a ani náhodou nemůže jít o nějaké subjektivní vnímání času, natožpak že by byly jiné "časoprostory".
Tak uvidíme.
Škoda, že ona profesorka nebyla absolventkou "matfyzu". Pak by byla jistě méně přesvědčena o své absolutní pravdě.
@@johnhlavacka2481 Ups, tam měl bejt smajlik
Čas z hlediska chronologického je opravdu jednou z nejpřesnějších,nejlépe definovaných veličin.Jenže podstata času je jiná,pro většinu lidí naprosto nepřijatelná,protože svět a člověka vnímají pouze materialisticky. Vy jste se s učiteli hádal asi jen z plezíru,ale čas je skutečně relativní v tom smyslu,že je vždy závislý na jednotlivých úrovních stvoření.Člověk jej musí tedy pociťovat různě podle tohot,v které úrovni se nachází nebo s kterou úrovní má jako pozemský člověk spojení.Dovolím si Vám předložit jen velmi stručně následující.Člověk ztratil původní pojem času,protože je duchovního druhu.Tato ztráta je patrná zejména v převrácení hledisek.Pozemský člověk se považuje za klidný bod,kolem něhož plyne čas.Mluví o časech,které se mění,a věří,že čas se pohybuje.Jestliže však čas existuje od počátku stvoření,jestliže lidský duch přichází z věčného času a může se tam opět vrátit,pak není možné,aby se čask kolem něho pohyboval.Skutečnost ukazuje zcela jiný obraz,který nutí k zamyšlení:čas klidně stojí!My lidé,mu však spěcháme vstříc,pohybujeme se v něm.Čas je nezměnitelný a nepomíjející.Jen formy se mění,tak jak se mění vzezření lidského těla,zatímco duch člověka zůstává stále tentýž.Je toho mnohem více o čem by se dalo v souvislosti s časem uvést,ale jako základ to myslím úplně stačí.
Já ten post psal ještě předtím, než jsem si přednášku poslechl, a vlastně do teď soustředěně nedoposlechl. A samozřejmě jsem ten post myslel tak trochu jako lehce provokativní vtípek, ale tyto debaty jsem vedl. Samozřejmě že jsem tu profesorku(mladá paní, myslím, peďák, matematika, fyzika) trollil, protože:
Já sám opravdu nejsem matematik, naopak, absolutní diletant. Do teď, po víc jak dvaceti letech se někdy z hrůzou budím ze sna, že nemám maturitu, protože matematika, a trvá mi někdy i dost dlouho, než si uvědomím, že mám maturitu se samejma, ale nematuroval jsem z matematiky, protože kromě převodu jednotek, trojčlenky, procent a bůh suď proč, matic(primitivnich jsem nikdy nic nespočítal, vysokou školu nedodělal kvůli neznalosti základních vypocetnich postupu.
Dnes, když mám děti, které procházejí výukou pomocí Hajného metody v rámci Montessori školy, procházím si matematikou od základu a baví mě to, je to super, a snad i děti to, když se sejde nálada, bavi. Já totiž nesouhlasím s tím, že by se děti neměly drilovat ve výpočtech, protože pouhé pochopení nestačí, respektive netrénuje mozek na paměť - nejsem totiž přesvědčen, že každý má tak velké logické chápání, či představivost, aby si vše v hlavě dovodil, prostě základy být musí.
Mám dvě děti, mladší nemá problém pochopit matematiku toho staršího, rozdíl dvou ročníků. Ale zase třeba "neumí" psát.
@@jzdstudio V každém případě děkuji za odpověď.Víte,jedna věc je co si myslí lidé co je a není správné,právo,spravedlnost,život,smrt,čas ap.a druhá věc co je pravda.Soudobá filosofie západního světa je že člověk je mírou všech věcí(není to pravda)včetně např.výchovy dětí nebo hledá jak to vlastně všechno je.Vřele bych Vám doporučoval jít svou vlastní cestou a svými schopnostmi i u dětí.Každý člověk je totiž originálně rozvinut a soudobá pedagogie to vůbec nerespektuje.Velmi důležité je,aby rodiče pozorně vychovávali děti,jejich přednosti rozvíjeli a zahrnovali je neustále citem,láskou,vedli je k poctivému,mravnímu,zodpovědnému životu bez ohledu na to co slyší a vidí kolem sebe.A uměli dětem správně odpovědět a vysvětlit danou problematiku.A tam kde si nejste jist tak raději řekněte že sám v tom nemáte jasno(nevíte)než říci něco co není pravda a máte s tím spojenou zodpovědnost,která jde s Vámi až za hrob.Např.když se dítě zeptá něco o záhrobí či o Bohu.Přeji všechno dobré!
Neschopnost říci která je kdo generace neplyne z podstaty věci, ale díky tomu že nemáme dobře ani pevně definováno co to je generace. Pokud to definujeme pak dokážeme rozsoudit i tento problém.
Myslím si, že časovú asymetriu vnáša aj gravitácia. Keby čas šiel naopak, gravitácia by bola odpudivá. Pokiaľ viem, kvantová mechanika gravitáciu neobsahuje.
Velice správně.Čas je díky gravitaci.
Hned jsem objednal nejen tu citovanou knihu pana Rovelliho, ale hned 3 dostupné publikace od něj
jestli jsi už rocveliho čet´ tak víš že je ten překlad totální úlet, který panu profesorovi fakt nevyšel...
Aký vzorec by mala mať rýchlosť plynutia času? Myslím si, že by to mala byť druhá mocnina času v menovateli. Frekvenčné zrýchlenie. 1/s^2
Ten,kdo pochopil východní nauky,tak mu je zcela jasné,že kde je gravitace silnější a kde jsme blíže hmotě nebo lépe řečeno,kde to více houstne,tak čas je pomalejší,protože nás Šiva-Prakrti stahuje více do svého světa,který je o hmotě a času.
Domnívám se, že skutečný stvořitel (Bůh) je sama Doba společně s Prostorem. Oba dva stvořitelé nemohou existovat jeden bez druhého, přesto jsou a nejdou popřít. Každá věc má kousíček z nich- kousíček času a prostoru. Nepřemožitelná moc Doby je- KDYKOLI. Nepřemožitelná moc Prostoru je- VŠUDE. Vlastnost doby je- trpělivost. Společně jsou nepřemožitelní. Jestli je něco jenom teoreticky možné, tak s největší pravděpodobností se to stane, nebo už stalo, protože Doba tomu dá ,,čas'' na realizaci a Prostor místo k uskutečnění. Potom se můžeme bavit o všem ostatním jak vše ,,funguje''
@@pavelzarybnicky9589 Bůh se oprošťuje od času a hmoty.Nikdy do času plně nesestoupí.
@@kotyzaano3082 Doba a čas je dost podstatný rozdíl.
@@pavelzarybnicky9589 musíš být konkrétní.A nemyslím si.A fakticky je jenom teď a teď je zároveň minulostí i budoucností.
Na obrázku v čase 1:15:00 je nakreslená čierna diera, lenže ak je to správne, tak ako by ste nakreslili splynutie dvoch čiernych dier ???
Čas je dle mne jen krycí název pro vykreslování reality. Představme si počítačovou hru jejíž grafiku řídí grafická karta. V momentě kdy se na obrazovce musí vykreslovat příliš rychlý pohyb se začíná obraz setkat, zpomalovat, proto že to grafický procesor nezvládá. Stejně tak při zvyšující se rychlosti je kapacita vykreslování reality spotřebovávána na onen pohyb a již nezbývá tolik na vykreslení běžného provozu. Proto jsou objekty pohybující se jakoby zpomalené. Včetně vnímání samotného člověka v onom objektu. Naproti tomu pozorovatel zpomalen relativně není proto svého druha vidí zpomaleně. V momentě kdy ale ona vykonávají souběžný zrychlený pohyb jsou absolutně zpomalení oba, ale jejich vzájemné vnímání to nepozoruje protože se vnímají stejně rychle.... Souvisí to také s gravitací. Hmotnější objekty mají v prostoru nakumulovanou hmotu, tudíž je třeba obstarávat více objektů na vykreslování reality a tím pádem se tam lokálně jakoby zpomaluje čas.
Nesouhlasím
Takže na začátku si Bůh hodil do whisky kostku ledu...
25:24 :)
25:11
45:20
25:17
Dovolím si usuzovat že přítomnost existuje pro všechny časové bubliny. Protože moment teď nedefinují jako nějaký časový interval, ale jako časový bod. A časový bod nyní, je stejný ve všech časech. Takže se domnívám že lze říci, co nyní dělá vaše sestra na Proxima B.
a jak budou vědět, že je právě "teď"?
@@MartinHamacek to je spíše Technická otázka, ale na samotné existenci teď to nemá vliv. Řekněme třeba pomocí kvantově provázaných částic. Když změříme spin na jedné tak se v nulovém čase ukáže opačný spin na jejím dvojčeti ať se ocitá kdekoli ve vesmíru, tím bychom teoreticky mohli zjistit "teď".
Časový bod :D svým způsobem to zní vtipně. Skoro jakoby existoval určitý počet snímků za vteřinu (FPS). Protože pokud něco takového neexistuje tak je onen časový bod pouze tvůj výmysl. Chápu tu představu o absolutním okamžiku .. o tom tzv PRÁVĚ TEĎ a to v celém nekonečném vesmíru.. ale není to náhodou pouze představa která nemá s reálným fyzickým světem nic společného ? A ty kvantově provázané částice .. kdo ví jak to vlastně ve skutečnosti je .. vždyť tomu vědci ještě teď pořádně nerozumí a ty už o to opíráš své teorie.
@@jirikulach9005 :D jsem trochu napřed :D Časový bod, je samozřejmě myšlenkový konstrukt, stejně tak jako bod v prostoru, či dokonalý kruh. přesto každý rozumí tím co to znamená když o tom mluví. On limitně existuje, stejně jako 2 běžci začínají na 'stejné' startovní čáře. Zkusíme li se zamyslet nad kvantováním času, můžeme teoreticky usuzovat umistění druhého takového bodu. jehož velikost se rovná velikosti nejmenšího kvantově - časového úseku.
@@doraddek2058 Presne tak. Celá prednáška je vymýšľanie absurdností.
Neučia nás... myslím...dnes..a AI....je naše nové JA
Tak to teda znamená, že mám mladší nohy, než hlavu
Čas neexistuje. Zde je jednoduché vysvětlení czcams.com/video/JhkuuTUiqS4/video.htmlsi=8_LyIzuJl0kkxjVe
Bezva přednáška, jako všechny od prof. Podolského. Já ale nerozumím, proč je nesmysl ptát se, co se děje nyní na vzdáleném místě. V řídícím středisku také všichni vědí, že na Marsu právě teď přistává vozítko, i když je to třeba 15 minut daleko.
To "právě teď" není absolutní, ale je relativní.
A to "vědí" je také špatně
Oni nevědí, že to vozítko přistává, oni v to doufají. 😀 Dozvědí se to až za těch 15 minut, kdy sem dorazí ta informace.
Rudý nadobr Betelgeuse v Orionu také možná už teď neexistuje tak, jak ho známe, ale zjistíme to až za nějakých 600 let, kolik je od nás vzdálen.
Pan profesor má pro mne velmi rušivý projev. Možná to nedělá schválně, ale pokud ano, bylo by to lepší trošku civilněji a ne jako prvorepublikový herec.
Gravitace se rovná energie. Čím víc energie přidám do systému tím rychleji se objekty budou pohybovat a v případě diamantů, když ho budu ostřelovat částicemi, rychleji se zničí. Naopak pokud vytvořím pro ten samý diamant prostředí, kde bude méně komunikovat s prostředím bude stabilnější. (Newtnův pohybový zákon a zároveň žádné těleso není ve viditelném vesmíru v klidu vůči zbytku) Přirovnal bych gravitaci k centrifuze. Ve středu je energie minimální částice při absolutní nule neustále kmitají, ale moc spolu nekomunikují. (Nauka o dokonalém plynu) Na začátku ramene už začíná růst energie ..... A na konci ramene jsou extrémně hmotná tělesa černé díry s velkou energie,kde by čas s větším množství interakce měl naopak pro pozorovatele se udát rychleji než ve středu centryfugy. Když padám do černé díry postupně se čas přidává, proto se člověku zdá, že všechno při jízdě autem ZPOMALÍ. Otázkou ovšem je Proč se že země zdá černá díra pomalejší? Čas se v černé díře nemůže úplně zastavit, protože podle knížky od Stevena Hawkinga neustále dochází k vypařování černých děr anihilací hmoty a antihmoty navzájem a vytváření energie v podobě výtrysků paprsků. Fotony se pohybují rychlostí světla a neustále kmitají - nezastaví se. Energii na konci ramene můžu změnit délkou a rychlostí otáčení. A v každém bodě centrifugy od středu ke konci ramene budu mít jinou gravitaci a jiné plynutí času. Tato poslední část je jednoznačně prokázáno, hodiny na měření si můžu koupit taky. Ale když do soustavy dám vnějšího pozorovatele (možná "boha"), který má v ruce stopky a centrifuga se pohybuje stálou rychlostí naměříme pořád stejnou frekvenci oběhu. Teď můžu prohlásit, že pro mě centrifuga představuje celý existující vesmír a může a zároveň nemusí mít jedny hlavní hodiny a pak ještě nespočet sekundárních, které běží každé jinak, jako na rameni centryfugy. Dnes asi není v lidských silách abych měřil čas v každém existujícím bodě ve vesmíru, a proto nelze zaručeně řict za jestli existuje pouze pouze rameno oscilátoru. Nebo jestli se celý vesmír točí s jedním jednotným časem a jednotlivými body na rameni. Jen pro zajímavost: postavím vedle sebe člověka, mouchu a atomové celsiové hodiny s počítačem, který má vysokorychlostní kameru .Vidí událost Všechny subjekty vnímají svět jinak člověk s pocity všechno odvypráví, moucha vnímá svět zrychleně a kamera vše odvypráví zase trochu jinak. Kdo z nich mluví pravdu? Všichni jen jsme nalezli nový úhel pohledu na jednu věc.
Jenom gravitace není energie.
Paradoxy casu jsou kravoviny. Na uvedene urovni nic podobne nejde rict. Akorat to mate lidi. Kdyz neexistuje soucasnost, tak nebudou existovat ani paradoxy casu zavisle na soucasnosti. Moc slov a derava logika. Cas bych pouzival jen v situacich, ktere jsme si my lide zavedli.
Chuck ... Nie.. Čas Norris ..
Nič nové i keď zaujímavé... vedomosť starých cvz....neučia nas správne ani plno....do konca 2030.. skôr 2027-9...
Armstrong a ten druhý nikdy na povrch Měsíce nevystoupili.
A zase další bot,dnes jsem nahlásil už 3😢
Nepravda č. 2, zo širšieho spektra neprávd, ktoré šíri Jiří Podolský v tejto prednáške:
“ všetci vnímame, že čas odmeriava všetky deje, ktoré sa okolo nás odohrávajú “ (0:03:03)
Vnímať sa dá len to, čo je vnímatelné (poznávatelné), a to rozhodne nie je “fyzikálny čas”.
A preto všetky deje odmeriavame iba a len pomocou poznávatelných “trvaní”. Jedine, ak by Jiří Podolský začal definovať “fyzikálny čas” slovami “čas je trvanie” (čas = trvanie) jedine v tom prípade by mohli byť slová Jiřího Podolského “čas odmeriava všetky deje, ktoré sa okolo nás odohrávajú“ pravdivé. Ale keďže definícia Jiřího Podolského pre pojem “čas” neznie “čas je trvanie”, ale inak, preto musím aj tento výrok Jiřího Podolského zaradiť ku nepravdivým.
Nepravda č. 7, zo širšieho spektra neprávd, ktoré šíri Jiří Podolský v tejto prednáške:
“ čas prišiel o svoj hlavný atribút, stratil jednotu, nie je jeden, nie je absolútny, na rôzných miestach plynie rôzným tempom “ (0:25:39)
Tu začal J. Podolský používať pojem “čas” vo význame pojmu “vývoj”, lebo len rôzné vývoje (zmeny rôzných objektov) plynú na rôznych miestach rôznymi rýchlosťami.
No tieto rôzné rýchlosti vývojov individuálnych objektov (ktoré prebiehajú na rôzných miestach rôznými rýchlosťami) nie sú závislé 1.) ani od rýchlosti telies (keďže na telesách neprebiehajú vývoje všetkých jednotlivých objektov iba jednou, t.j. telesovo rovnakou, resp. telesovo špecifickou, rýchlosťou), a 2.) ani od gravitácii (s výnimkou niektorých javov, akými sú napr. rýchlosti plynutí presýpacích, prelievacích, či kyvadlových hodiniek, ktoré skutočne závisia od intenzity gravitácie),
ale sú závislé iba a len od koncentrácii tých hmotných častíc (jak nadatómových, t.j molekulových, tak aj podatómových, t.j. subatómových, z ktorých najznámejšie sú foto-tróny a termo-tróny), ktoré interagujú s objektami. Keďže, vývoje objektov (zmeny objektov) nie sú ničím iným, ako zmenami koncentrácií tých častíc hmoty, ktoré sú súčasťami objektov.
A “iracionálny výmysel” (ľudovo povedané “nezmysel”) “rýchlosť plynutia času závisí od rýchlosti telies a gravitácie” vymyslel Albert Einstein len preto, aby iný iracionálny výmysel fyzikov “rýchlosť svetla je absolútna” sa stal aspoň zdanlivo akceptovatelným.
Lebo bez umelého vytvorenia druhého iracionálneho výmyslu “plynutie času je relatívne” by zostal evolučne starší, prvý iracionálny výmysel “rýchlosť svetla je absolútna” navždy iba trápnym, iracionálnym výmyslom, t.j. nezmyslom.
Nepravda č. 4, zo širšieho spektra neprávd, ktoré šíri Jiří Podolský v tejto prednáške:
“ možno je čas tá največšia záhada sveta ” (0:12:32)
O každom slove, ktoré opisuje niečo, čo nikto nevie, čo to je, sa dá povedať, že je to záhada.
A každá takto umelo vytvorená záhada sa dá aj umelo vystupňovať (zdramatizovať), a to tak, že pojem “záhada” sa nahradí pojmom “največšia záhada”.
A táto fyzikmi umelo vytvorená (umelo nafúknutá) “največšia záhada sveta” skončí (spľasne) vytvorením zrozumitelnej definície pre fyzikálny pojem “čas”.
Ale, ak fyzici si budú chcieť aj naďalej udržať “največšiu záhadu sveta”, k tomu im postači aj naďalej používať súčasnú, nezrozumitelnú definíciu pre pojem “čas”, ktorý Jiří Podolský opisuje slovami, skracujem “čas je zložitý súhrn štruktúr” (presný, neskrátený citát 0:14:47).
No, ak “čas” je skutočne “zložitý súhrn štruktúr …”, tak, ako to šíri Jiří Podolský, potom by fyzici mali tie štruktúry konečne už aj nejak konkretizovať, aspoň teoreticky.
Bohužiaľ, fyzikom vyhovuje jak súčasný, nezrozumitelný pojem “čas” (ktorý im umožňuje riešiť “največšiu záhadu sveta”), tak aj ich anti vedecké mlčanie, presnejšie nepriznanie sa k tomu, že fyzici nevedia zrozumitelne vysvetliť, čo opisujú pomocou fyzikálneho pojmu “čas”.
q1aáqqAa
Ja väčšinou rozumiem len prvému slovu vo vete, ostatné pán profesor "prehltne".
Pravda o rýchlosti svetla.
A keďže neexistuje iba 1 rýchlosť svetla, preto budem používať aj pojem “rýchlosti svetiel”.
1.) Kedy bola vytvorená stará teória “rýchlosť svetla je absolutná”, a kto bol jej autorom.
Stará teória “rýchlosť svetla je absolutná” bola vytvorená po vytvorení Maxwellových rovníc, no podľa mojich vedomostí, autorom tejto teórie by nemal byť J. C. Maxwell (1831-1879), lebo on šíril názor, že rýchlosť svetla sa nemení iba “v závislosti od rýchlosti zdroja svetla”.
Takže autorom starej teórie ”rýchlosť svetla je absolutná” (ktorá je základným kameňom, na ktorom stojí celá, dnešná, teoretická fyzika) by mal byť iný fyzik, ktorého meno ja nepoznám, ktorý ju vytvoril v čase medzi “Maxwellovými rovnicami a Lorentzovými transformáciami”.
2.) Čo hovorí stará teória “rýchlosť svetla je absolutná”.
Stará teória “rýchlosť svetla je absolutná” hovorí, že rýchlosť svetla je “nemenná”, t.j. “stále rovnaká”, a teda, že sa odlišuje od rýchlosti iných častíc hmoty, ktoré sú relativné.
3.) Kedy začala byť akceptovaná stará teória “rýchlosť svetla je absolutná”.
Stará teória “rýchlosť svetla je absolutná” začala byť akceptovaná až po 2 udalostiach.
1.) Až po akceptovaní “nepravdivého záveru experimenta Michelson - Morley”, ktorý znie “záver experimenta Michelson - Morley dokazuje absolutnú (t.j. nemennú) rýchlosť svetla”.
Pravdivý záver tohto experimenta znie takto: Rýchlosti svetiel v atmosfére Zeme sa nemenia v závislosti od rýchlosti rotácie Zeme, a ani v závislosti od rýchlosti obletácie Zeme okolo Slnka - a to úplne rovnako, ako rýchlosti všetkých iných častíc hmoty v atmosfére Zeme.
2.) Až po akceptovaní novej teórie “ŠTR” (ktorej autorom bol Albert Einstein, 1879-1955), ktorá znie “rýchlosť plynutia času na telese sa mení v závislosti od rýchlosti telesa, a mení sa vždy tak, aby rýchlosť svetla nameraná pomocou tohto relativného času bola vždy absolutná”.
4.) Vysvetlenie, prečo je stará teória “rýchlosť svetla je absolutná” nepravdivou teóriou.
Stará teória “rýchlosť svetla je absolutná” je nepravdivou teóriou preto, lebo “nie je pravdou, že rýchlosti svetiel (podľa mňa, rýchlosti malých častíc hmoty, ktoré ja nazývam foto-trony) sa odlišujú od rýchlosti iných častíc hmoty”. A to z 2 dôvodov:
4.1) Rýchlosti svetiel SA MENIA ROVNAKO, ako rýchlosti iných častíc hmoty.
1.) Menia sa v závislosti od prostredia, ktorým prechádzajú.
T.j., jedna rýchlosť foto-tronov (svetiel) je v tzv. vákuu, no iná môže byť v rôzných plynoch, iná vo vode, iná v skle, a iná v objektoch, cez ktoré svetlá (foto-trony) neprechádzajú.
Inak povedané, rýchlosti foto-tronov (svetiel) sú rovnako relatívne - závislé od prostredí, cez ktoré prechádzajú - ako rýchlosti všetkých, iných častíc hmoty.
2.) Menia sa v závislosti od dĺžky dráhy, a preto aj v závislosti od polohy pozorovatela.
T.j. rýchlosť tých istých foto-tronov letiacich v tom istom dátume (čase) v atmosfére Zeme
- inak nameria pozorovatel na povrchu Zeme (ktorý nameria ich rýchlosť cca 300 000 km/s),
- inak by ju nameral pozorovatel na povrchu Mesiaca, lebo on ku rýchlosti cca 300.000 km/s by musel pripočítať, resp. odpočítať (ak by leteli opačným smerom), aj povrchovo rotačnú rýchlosť Zeme (iba na póloch by nameral rovnakú rýchlosť svetla, ako pozorovatel na Zemi),
- inak by ju nameral pozorovatel mimo Slnečnej sústavy, lebo on by musel pripočítať, resp odpočítať, ešte aj obehovú rýchlosť Zeme po jej orbitálnej dráhe okolo Slnka.
Inak povedané, rýchlosti foto-tronov (svetiel) sú rovnako relativné - zavislé od dĺžky dráhy, a teda aj od polohy pozorovatela - ako rýchlosti všetkých, iných častíc hmoty.
3.) Menia sa v závislosti od rýchlosti plynutí jednotiek času (ktoré ja nazývam presnejším názvom “jednotky trvania”).
T.j., rýchlejšiu rýchlosť tých istých foto-tronov (svetiel) letiacich v tom istom dátume (čase) nameria pozorovatel, ktorého hodinky budú plynúť pomalšie, a naopak, pomalšiu rýchlosť tých istých foto-tronov letiacich v tom istom dátume (čase) nameria pozorovatel, ktorého hodinky budú plynúť rýchlejšie. (Pričom príčina zmeny rýchlosti hodiniek nie je podstatná.)
Inak povedané, rýchlosti foto-tronov (svetiel) sú rovnako relatívne - závislé od rýchlosti plynutia časových jednotiek (jednotiek trvania) - ako rýchlosti všetkých, iných častíc hmoty.
4.2) Rýchlosti svetiel SA NEMENIA ROVNAKO, ako rýchlosti iných častíc hmoty.
Rýchlosti foto-tronov (svetiel) letiacich v atmosfére Zeme sa nemenia voči povrchu Zeme v závislosti od rýchlosti rotácie Zeme, a ani v závislosti od rýchlosti pohybu Zeme po jej orbitálnej dráhe okolo Slnka - tak, ako to ukázal aj experiment Michelson - Morley.
No úplne rovnako sa nemenia ani rýchlosti všetkých, iných častíc hmoty v atmosfére Zeme voči povrchu Zeme, keďže ani tie sa nemenia ani v závislosti od rýchlosti rotácie Zeme, a ani v závislosti od rýchlosti obletácie Zeme okolo Slnka.
Takže rýchlosti svetiel (foto-tronov) sa menia, resp. nemenia, vždy rovnako, ako rýchlosti všetkých, iných častíc hmoty - BEZ JEDINEJ VÝNIMKY. A ak fyzici hovoria “rýchlosť svetla je absolútna” (t.j. iná, ako sú rýchlosti iných častíc hmoty), primitivno KLAMÚ !!!
5.) Kedy sa stará teória “rýchlosť svetla je absolutná” stáva “metafyzikalnou dogmou”.
Stará teória “rýchlosť svetla je absolutná” sa pre fyzikov stáva “metafyzikalnou dogmou” vtedy, keď fyzici zostanú slepo veriť v platnosť tejto teórie aj po prečítaní týchto 4 faktov:
1.) Nebola vytvorená na základe pozorovaní prírody.
2.) Nie je v súlade s prírodnými zákonmi, ktoré boli vytvorené na základe pozorovaní prírody.
3.) Bola vytvorená len ako chybná interpretácia Maxwellových rovníc. Takže jej základom je iba matematická konštrukcia, o ktorej niektorý fyzik svojvolne (t.j. bez jediného, vedeckého dôkazu) vyhlásil, že je “pravdivým opisom svetla”. A ostatní fyzici slepo uverili.
4.) Neexistuje ani 1 experiment, ktorého pravdivý záver by dokazoval jej platnosť.
Iba dogmatickí metafyzici sú ochotní slepo veriť v platnosť nezmyselnej teórie “rýchlosť svetla je absolutná”, ktorej platnosť nebola nikdy dokázaná ani pomocou pravdivého opisu prírody, a ani pomocou pravdivého záveru aspoň jedného, fyzikálneho experimenta.
Bratislava, 13.03.2024 Miroslav Jati
Pravda o novom, fyzikálnom čase, a o rýchlosti jeho plynutia.
1.) Ako bol objavený “nový, fyzikálny čas”.
“Nový, fyzikálny čas” nebol nikdy objavený, ale iba vykonfabulovaný. A vykonfabuloval ho (vymyslel ho) Isaac Newton (1642-1727), ktorý mu vymyslel aj “absolútnu rýchlosť plynutia”
A keďže existencia tohto nového času nebola dodnes dokázaná, preto ide iba o “vymyslený (reálne neexistujúci) čas”. A keďže I. Newton nikdy neposkytol ani len zrozumitelnú defíciu pre ním vymyslený čas, a jeho zrozumitelnú a racionálnu definíciu neposkytol ani jeho druhý užívatel Albert Einstein, a ani žiadny iný fyzik po Einsteinovi, preto je Newtonov výmysel “o novom čase” iba iracionálny výmysel “o existencii nového, nezrozumitelného času”.
2.) Prečo došlo ku zmene rýchlosti plynutia “u nového času” z absolútnej na relatívnu.
Ako som to už napísal (v Novom opise Vesmíra, časť 14, v bode č. 3), stará teória “rýchlosť svetla je absolutná” začala byť aspoň zdanlivo akceptovatelná až po vytvorení novej teórie “rýchlosť plynutia času je relativná”, ktorú vytvoril Albert Einstein pod názvom “ŠTR”.
A Einstein vytvoril túto novú teóriu preto, lebo slepo uveril v platnosť starej teórie “rýchlosť svetla je absolutná”, a preto chcel vytvoriť niečo, čo by umožňovalo jej akceptovatelnosť.
Takže, jediný dôvod, prečo dnes fyzici šíria teóriu “rýchlosť plynutia času na každom telese sa mení pri každej zmene rýchlosti telesa vždy tak, aby na jej základe bolo možné vypočítať vždy rovnakú rýchlosť svetla” je ten, že mladý A. Einstein chcel dosiahnuť akceptáciu starej teórie “rýchlosť svetla je absolutná”, v ktorú naivne uveril - akceptoval ju ako dogmu.
A keďže Einsteinovi pri tvorbe jeho ŠTR nevyhovovali rýchlosti plynutí “starých časov”, čo sú rýchlosti plynutí reálnych, t.j. pozorovatelných, prírodných časov (na základe ktorých boli vytvorené kalendáre a hodinky za účelom ich spresňovani), tak sa rozhodol akceptovať nový, Newtonom vykonfabulovaný čas, a u tohto nového času “zmenil rýchlosť jeho plynutia” z absolutnej na relativnú. A túto zmenu vymyslel a urobil len preto, lebo mu to tak vyhovovalo, t.j. neurobil to na základe pozorovaní prírody, a ani na základe pravdivých záverov vedeckých experimentov. A pravdepodobne to urobil aj preto, lebo chcel “prečúrať” Isaaca Newtona.
3.) Pravda o “ŠTR”. (Pravda o Einsteinovej “špeciálnej teórii relativity”.)
“ŠTR” je zmesou 3 nezmyslov, ktorými sú 1.) rýchlosť svetla je absolutná, 2.) existuje aj nepozorovatelný čas (ten Newtonom vykonfabulovaný), a 3.) rýchlosť plynutia času (toho Newtonom vykonfabulovaného, nepozorovatelného) je na každom telese iná, a to vždy taká, aby pozorovatel na telese mohol pomocou nej namerať vždy rovnakú rýchlosť svetla. (A aby bolo možné namerať vždy rovnakú rýchlosť svetla, boli vytvorené aj transformačné rovnice, tzv. Lorentzové transformácie, ktoré umožňujú vypočítať - na základe rýchlosti telesa - vždy takú rýchlosť plynutia času na telese, aby umožnila namerať vždy rovnakú rýchlosť svetla.)
A hoci ŠTR je iba “zmesou 3 nezmyslov”, tieto nezmysly do seba logicky zapadajú (obrazne povedané, zapadajú jeden do druhého - ako riť na šerbel), čo vzbudzuje zdanie logickej teórie.
V Bratislave, 13.03.2024 Miroslav Jati
Prostoročas existující bez hmoty díky gravitačnímu poli je jen úkrok stranou. To samotné pole by mohlo být chápáno jako Aristotelova "hmota" a pak má Aristoteles pravdu. Řekněme to jinak. Čas bez energie neexistuje, tudíž čas je jen naše pojmenování pro změnu energie v jsoucnu. A pokud bychom opravdu"zamrzli" včetně oné energie čas nebude existovat....
To znamená že čas je pohyb / změna ? Může existovat čas bez jakéhokoliv pohybu respektive jakékoliv změny ? Lepší otázka by ale asi byla jestli je vůbec možné aby čas neexistoval.
@@jirikulach9005 Přesně jak to říkáte. Čas je ta změna a bez změny není čas.
Když byste zamrzl, včetně oné energie, tak byste se rozpadl na fotony, protože by vás nemělo co držet pohromadě. Přesto bude čas existovat a odměřovat rychlost vašeho rozpadu.
@@honzakcz7531 To mi pride jako naprostý blábol .. proč by se měl rozpadat a ještě k tomu zrovna na fotony ?
@@honzakcz7531 i ten rozpad je změna energie. My ale předpokládáme myšlenkový bod nyní, kdy je hybnost nulová, tedy rychlost se rovná nule a určení polohy je tedy stoprocentní. Nic méně vnuk jste mi myšlenku.... Co když stejně jako máme vlnovou povahu hmoty, tzn. S určitou pravděpodobností se nacházíte všude ve vesmíru, tak existuje časová vlnová podstata dokud nezkolabuje její vlnová funkce jste s určitou pravděpodobností ve všech časech....a tudíž pro vás nemůže existovat "teď" ale pouze pravděpodobnostní teď....
Nepravda č. 1, zo širšieho spektra neprávd, ktoré šíri Jiří Podolský v tejto prednáške:
“ čas tvorí základnú dimenziu nášho života ” (0:02:55)
Pozorovatelnú prírodu tvoria 1.) objekty, a 2.) zmeny objektov.
1.) Objekty delím na a) nepriechodné objekty (hmoty) a b) priechodné objekty (priestory).
A tieto 2 druhy objektov poznávame a opisujeme pomocou ich poznávatelných charakteristík, akými sú napr. teplota, farba, tvar, konzistencia, alebo aj veľkosť.
A veľkosti objektov (ktoré sú len jednou z viacerých, poznávacích charakteristík) opisujeme buď 1.) ich prirovnaním ku známym objektom so známou veľkosťou, alebo 2.) pomocou kvantifikovania ich 3 rozmerov, t.j. dimenzií (rozmer = dimenzia, resp. dimenzia = rozmer).
2.) Zmeny objektov (skr. zmeny) delím na a) vývojové zmeny (skr. vývoje), a b) presunové zmeny (skr. presuny). A tieto 2 druhy zmien objektov môžeme charakterizovať pomocou ich 2 charakteristík, ktorými sú 1.) “trvania zmien” (skr. “trvania”), pomocou ktorých môžeme určovať rýchlosti zmien, a 2.) “dátumy zmien” (skr. “dátumy”), čo sú jedinečné názvy pre jedinečné, vývojové úseky, pomocou ktorých môžeme určovať “jedinečné, vývojové miesta”.
Inými slovami “trvania”, ktoré fyzici nazývajú iracionálnym názvom “časy”, sú informačné charakteristiky (jedny z dvoch, pomocou ktorých charakterizujeme zmeny), ktoré umožňujú charakterizovať (resp. opisovať) rýchlosti konkrétnych zmien (jak vývojových, tak aj presunových) konkrétnych objektov.
Pre tých menej chápavých: “Trvanie”, podľa fyzikov “čas” nie je štvrtou dimenziou (t.j. štvrtým rozmerom), tak, ako to hlásajú fyzici, lebo “trvanie”, podľa fyzikov “čas”, nie je “dimenziou” (rozmerom), t.j. charakteristikou, pomocou ktorej kvantifikujeme veľkosti.
A násilne zlepovanie “trvania”, podľa fyzikov “času” (t.j. charakteristiky, pomocou ktorej charakterizujeme rýchlosti zmien objektov) s “3 dimenziami” (t.j. s 3 rozmermi, pomocou ktorých kvantifikujeme, t.j. presnejšie opisujeme, veľkosti objektov) je rovnako iracionálne (nelogické), ako násilné zlepovanie jabĺk s hruškami, resp. jabĺk so šroubami.
A fyzikmi násilne vytvorený zlepenec “priestoročas” je rovnako zbytočným zlepencom, akým by bol aj násilne vytvorený zlepenec “farbočas”, alebo “teplotočas”.
cas neni spojity
to rikam porad
Nepravda č. 5, zo širšieho spektra neprávd, ktoré šíri Jiří Podolský v tejto prednáške:
“ na horách plynie čas rýchlejšie, ako pri mori, dá sa to overiť pomocou hodín ” (0:17:19)
Tieto slová Jiřího Podolského by mohli byť pravdivé len vtedy, ak by 1.) rýchlosť plynutia fyzikálneho času (t.j. niečoho, čo fyzici opisujú ako “zložitú, mnoho vrstvovú štruktúru ….”) bola absolútne rovnaká (identická, totožná) s rýchlosťou plynutia “Cs jednotiek trvania v Cs hodinkách”, a 2.) ak by rýchlosti všetkých Cs hodiniek boli vždy (t.j. na veky vekov) rovnaké.
Podľa mňa, zrovnávanie 1.) rýchlostí plynutí “pozorovatelných, Cs jednotiek trvania” s 2.) rýchlosťou plynutia “nepozorovatelného, fyzikálneho času”, je to isté, ako zrovnávanie 1.) rýchlosti rastov “pozorovatelných jabĺk” s 2.) rýchlosťou rastu “nepozorovatelného boha”.
Inými slova, jedná sa iba o tvrdenie fyzikov, ktoré stojí iba na viere fyzikov.
A, ak je rýchlosť Cs hodiniek na horách iná, ako pri mori, tak je to dôsledkom zmenenej koncentrácie tých subatómových častíc, ktoré určujú frekvencie tých subatómových častíc vyžarovaných z atómov Cs, ktoré určujú rýchlosti plynutí Cs hodiniek.
Mohlo by to sa to meniť rovnako, ako sa mení “frekvencia vyžarovania termo-trónov z nejakého objekta” (ktorá určuje “teplotu konkrétneho objekta”) v dôsledku prenesenia objekta z jedného prostredia do iného prostredia s inou koncentráciou termo-trónov.
Nepravda č. 3, zo širšieho spektra neprávd, ktoré šíri Jiří Podolský v tejto prednáške:
“ v skutočnosti je čas úplne iný, ako sa nám javí ” (0:05:55)
Keďže doteraz sa fyzikálny “čas” nikdy nikomu “nezjavil”, a teda sa nezjavil ani žiadnemu fyzikovi, preto nikto, a teda ani žiaden fyzik, nemôže tvrdiť “čas je úplne iný, ako sa nám javí”.
Jediné, čo sa dá s istotou povedať o fyzikálnom čase je to, že ani jeden fyzik nemá ani len predstavu o tom, čo je to fyzikálny “čas”. A dôkazom pre tohto moje tvrdenia je deficit aspoň jednej zrozumitelnej definície fyzikov pre fyzikálny pojem “čas”.
Toto moje tvrdenie sa dá ľahko vyvrátiť, stačí, ak J. Podolský, alebo ktorýkoľvek iný fyzik, poskytne aspoň jednu zrozumitelnú definíciu pre fyzikálny pojem “čas”.
Nepravda č. 6, zo širšieho spektra neprávd, ktoré šíri Jiří Podolský v tejto prednáške:
“ Keby sa nezapočítala špeciálna relativita, a tá obecná, keby sa tam tie vzorce nezabudovali do tých GPS-iek, tak za pár hodín je ten GPS systém k ničomu “ (1:55:38)
GPS navigácia, resp. meniace sa rýchlosti plynutí vysoko presných, céziových hodiniek, nedokazujú platnosť ŠTR, ako to tvrdia fyzici, ale presný opak, lebo céziové hodinky v GPS satelitoch neplynú v súlade s rovnicami ŠTR a VTR, t.j. podľa očakávaní, čoho dôkazom je aj to, že ich výchylky od pozemských časov nie sú korigované softvérom vytvoreným na základe rovníc ŠTR a VTR, ale iba na základe ich neustáleho monitorovania a korigovania zo Zeme. (Konkrétne z NIST, čo je skr. pre The National Institute of Standards and Technology.)
9 konkrétnych neprávd, ktoré šíri Jiří Podolský.
1.)
Ponúkam 9 neprávd (zo širšieho spektra neprávd, ktoré šíri Jiří Podolský v tejto prednáške), ako aj 9 vysvetlení (racionálnych vysvetlení), prečo považujem konkrétne názory, ktoré šíri Jiří Podolský v tejto prednáške, za nepravdivé.
Pôvodne som chcel napísať všetkých 9 neprávd do jedného komentára, no napokon som sa rozhodol, že bude rozumnejšie rozpísať ich do 9 samostatných komentárov, a to z dôvodu, aby som poskytol jednoduchšiu možnosť cielene reagovať na moje konkrétne, kritické názory, a to jak Jiřímu Podolskému, tak aj iným fyzikom, ktorí objavia v mojich komentároch nepravdivé, alebo iracionálne vety.
Výsledkom tejto mojej voľby by mala byť koncentrácia tých argumentov, za, i proti, ktoré by mali byť určujúce pri rozhodovaní sa, ktorý sporný, fyzikálny názor akceptovať, a ktorý nie.
2.)
A na záver (po opise 9 neprávd, ktorých súčasťou je aj 9 racionálnych vysvetlení, prečo ide o nepravdy) ponúkam aj môj stručný opis vývoja pojmu “čas”, v ktorom konkretizujem tie vývojové (historické) omyly fyzikov, ktoré doviedli fyzikov do dnešného stavu, v ktorom fyzici nie sú schopní zrozumitelne vysvetliť, čo opisujú pomocou fyzikálneho pojmu “čas”.
"účasťou je aj 9 racionálnych vysvetlen"
To je zase nepravda, kterou siris ty...
@@jakubjandourek2822 Je kritika a kritika. A preto sa Vám pokúsim vysvetliť, aký je rozdiel medzi mojou kritikou prednášky Jiřího Podolského a Vašou kritikou mojich komentárov.
Ja som kritizoval konkrétne vety (ktoré som konkretizoval ich citovaním), a aj som vysvetlil pomocou argumentov (podľa mňa racionálnych), prečo ich považujem za nepravdivé.
Vy ste sa rozhodol pre iný druh kritiky, pre tzv. jednoduchú kritiku, čo je kritika všeobecná, bez citovania konkrétnych viet, s ktorými nesúhlasíte. No, aby som nebol iba kritický voči Vašej kritike, oceňujem na nej, že ste nepoužil vulgarizmy.
Ak sa rozhodnete pre trochu náročnejšiu, konštruktívnu kritiku mojich názorov, bude potrebné odcitovať (t.j. jednoducho skopírovať) tie moje vety, s ktorými nesúhlasíte, a aj stručne vysvetliť, napr. jednou, či dvomi vetami, prečo s nimi nesúhlasíte.
Ja osobne budem vďačný, ak pomenujete moje konkrétne, nepravdivé vety, nakoľko nepatrím k ľuďom, ktorí by chceli šíriť nepravdivé názory.
Je potrebné si uvedomiť, že vedu posúva dopredu nielen tvorba nových, vedeckých názorov, ale aj konkretizovanie (konkrétne pomenovanie) starých, nepravdivých, vedeckých názorov, a to bez ohľadu na to, či ide o nepravdivé názory šírené jednotlivcami, alebo ide o nepravdivé názory šírené celou komunitou fyzikov, ktoré sa označujú ako tzv. “všeobecne akceptované”.
25:30
44:32
44:41