Martin Schnabl: Teorie strun (MFF-FPF 15.12.2022)
Vložit
- čas přidán 22. 12. 2022
- Záznam páté přednášky zimního semestru 2022 v rámci semináře Filosofické problémy fyziky (NPOZ007), zajišťovaného Ústavem teoretické fyziky MFF UK.
Téma 15. 12. 2022:
Teorie strun: včera, dnes a v lednu.
Přednáší:
Mgr. Martin Schnabl, Ph.D. (Fyzikální ústav AV ČR).
Tyto semináře jsou věnovány filosoficky motivovaným tématům ze současnosti i historie fyziky s důrazem na její přírodovědný a kulturní kontext. V letním semestru na tento předmět navazuje předmět Fyzika jako dobrodružství poznání.
Další informace:
utf.mff.cuni.cz/vyuka/NTMF080/
utf.mff.cuni.cz/seminare/filos.pl
Přednášky z moderní fyziky 2022 - Slavné fyzikální školy 20. století, kodaňská škola kvantové teorie, britská škola matematické relativity (každý druhý čtvrtek od 10. 11. 2022):
utf.mff.cuni.cz/popularizace/PMF/ - Věda a technologie
Tak toto bol brutal. Za mna tomu chybalo nejake pedagogicke korenie alebo filter toho druhu. Kopec myslienok bolo nedokončených alebo som vobec nepochopil nejaku navaznost jednej myšlienky na druhu. Troska ma mrzi, ze ostala otvorena ta otazka toho ako tato teoria vysvetľuje foton. Dokoncit tuto myšlienku bolo podla mna klucove aj vzhľadom na temu seminara. Na druhu stranu som za tento typ prednasky vdacny. Je to excelentna ukazka toho kam sme ako ľudstvo vyspeli. Ze tomu niekto rozumie je uzasne. Ďakujem.
👍 víc se umět vyjadřovat
Podle mne a i z této přednášky - struny jsou značně komplikovaný systém, potřebují ke své funkčnosti věci nikdy nepozorované. Jsou jednoduší cesty, jak vysvětlit potažmo spojit gravitaci a ostatní síly.
Jde o to, jestli teorie něco taky umi no. Zatím jsem nezaznamenal, že by někdo popularizoval počítání s využitím m teorie nějakých numerických praktických aplikacích. Třeba vyřešení energetických hladin těžších atomů etct.
No tak asi takto: pustit si tohle 25.12. v 01:01, tedy po salátu, kaprovi, kinder šílenství při rozbalování dárků, příšerné new ČT vánoční pohádce, prvních pokusech rozchodit/pochopit a hlavně aplikovat pravidla hry Carcassonne,..., ...., finálně i trochu manželské intimní interakce JE FAKT DIVNEJ NÁPAD!!!
💪🙂😏🤨😤🤯
Moc pěkná přednáška o strunách. Díky M.S. Snad přednášek bude co nejvíc
Schnabl bohužel není Krtouš. Aneb jak nesrozumitelně vysvětlovat už tak dost složitou teorii.
Mě teorie strun vždycky přišla jako typický příklad toho, jak udělat věci natolik složitě a všeobsáhle, že se při troše kreativity dá vysvětlit úplně všechno. A tady mě to tak nějak ještě víc utvrdilo :) Je to naprosto fascinující, spoustu věcí fakt nejsem schopný pobrat, přijde mi úžasný, kam až dospěl matematický aparát a díky za přednášku. Jenom si stále nejsem jistý, jestli zrovna něco jako "jejda, tady potřebujeme 6 dalších dimenzí, abychom dostali to, co pozorujeme, tak co s tím. A co kdyby ty dimenze byly stočené samy do sebe a tudíž nepozorovatelné"... Je to to pravé ořechové. Ale kdoví, třeba se to časem nějak rozlouskne a i kdyby to byla slepá ulička, je dobré jí pořádně prubnout.
Ovšem co je nejvíc zajímavé, že to některým zajišťuje slušnou životní úroveň aniž by byl z toho patrný nějaký relevantní výstup. Různí Scheldonové si na tom budují kariéru a přitom prd. Dokonce i samotní tvůrci, notabane přednášející neskrývají fakt, že si s tím nevědí rady. Navymýšlí si několik revolucí, aby bylo možné složitěji přemýšlet nad nesmrtelností chrousta, pro kratochvíli. :) Ale nic není marné. Třeba to jednou bude užitečné v jiné aplikaci, jak to tak v drtivé většině bývá. :)
@@DL-kc8fc To je tak 90% vědy, většina je věda pro vědu, spousta vědců si dělá svoje výzkumy, které nikoho nezajímají a je na nic. Ale občas z toho vyleze něco revolučního, co posune lidstvo o kus dopředu a nikdy předem nevíte, co z toho bude zrovna to pravé ořechové. Takže s tím nemám vůbec žádný problém, vyžírků v jiných oblastech je daleko víc, třeba veřejná správa, kde nevyleze užitečného většinou vůbec nic. Takže nezatracujme vědu, bez ní bychom stále sbírali borůvky v lese :) Jsou to velmi dobře investované peníze přestože se tam spousta z nich ztrácí.
@@HonzaKuranda Aby nedošlo k nedorozumění, napsal jsem to z pozice toho, který je v oboru zainteresován. Proto to také přímo nezatracuji a jak to tak v drtivě většině případu bývá, může se to samo najít v jiné aplikaci, byť zrovna v této je to aslepá kolej (není to jenom můj názor). Svět struny opouští a přetrvávají v kratochvíli - nejde je ověřit. Když už někde strkat prachy, tak třeba (jeden za všechny pouze pro příklad) do řízené fúze, což je sice momentálně také černá díra a mnozí si na tom plánují dlouhý zajištěný život, ale překážky jsou pojmenované a jejich řešení reálné.
@@DL-kc8fc Jasně tady naprosto souhlasím. Taky jí považuju za slepou kolej, ale ne proto, že bych jí rozuměl a byl v ní kovanej odborník, ale spíš proto, že je to konsenzus těch, kteří v tom kovaní jsou :) Přesto si myslím, že pokud tam jsou nějaké zajímavé směry, stojí za to je financovat. Ne asi miliardama, ale nějaké granty, proč ne. Fúze - taky souhlasím, je tam řada dobrých směrů, řada startupů je ale jenom dojička na peníze a principiálně z nich nic nebude. Ale opět, třeba se v některém z nich objeví nějaký zajímavý patent, utilita co já vím a bude se moct použít v tom, co bude perspektivní. Nechal bych trh, ať si poradí a z veřejných peněz financovat to, co se jeví jako vyloženě "bezpečná" cesta ke skutečnému cíli, byť to bude trvat déle. A nastavit systém tak, aby bylo možné financovat i něco, co neslibuje modré z nebe za 5 let...
@@HonzaKuranda Samozřejmě. Například Lorentzova teorie étheru v rámci Lorentzovo-Fitzgeraldove kontrakci a časové dilataci velmi dobře posloužila v Einsteinově STR. Souhlasím s tím, že započaté a zdánlivě bez užitku může v budoucnu najít uplatnění v něčem jiném, jak to tak většinou bývá a v zásadě neexistuje nic, čemu by se šlo přímo naproti, ale vždy to vybublalo z odpadu či vedlejších projevů nezamýšleného. Průlomovému patentu musí předcházet objev. Zatím stále vylepšujeme objevené a dost se na tom podílí komerce s vlastním kapitálem - například naše mobily se spoustou zbytečností vyžadující aktualizace z nedotaženého vývoje. Financovat určitě ano, ale kriticky posuzovat, což se už děje.
Mňa ohromuje to,že ani taký skvelý vedec ako prof. Krtouš v tom nemá 100 % jasno, a to očividne ani po vysvetlení od Dr.Schnabla . Ako tomu asi rozumejú študenti ? To ticho po skončení prednášky hovorí samo za seba 🙂 Ale aj tak vďaka za dobrú prednášku, i keď som ničomu nepochopil .
Chtělo by to hodně zapracovat na vyjadřování a hovorová slova si myslím nejsou také na místě, jinak docela zajímavé.
Tema me zajima, chtel bych to alespon trochu chapat, ale od zacatku jsem uplne mimo 🤔🙁
Ale tu ide o to, aby sme to nepochopili, a verili tomu, že za svoj vznik môžeme vďačiť evolúcií, a teóriàm ktoré sú jej súčasťou.
Samozrejme, do značnej časti (nie všetko) sú to filozofické koncepcie, ktoré si každý vysvetľuje rôzne.
To mě mrzí 🗿
Skvelé! Ďakujem!
Nesmíte zapomenout, že vše jsou jen teorie. 😇
Nějak mě napadá výrok připisovaný J. von Neumannovi: "With four parameters I can fit an elephant, and with five I can make him wiggle his trunk."
Neboli super-sofistikovaná teorie, která místo několika málo základních principů odkoukaných z fyzikální reality potřebuje mraky všelijakých doplňujících hypotéz a podhypotéz či stále nových a nových dosud nevídaných matematických struktur, aby vysvětlila jednoduchá pozorovatelná fakta, asi nebude to pravé ořechové. Mohu se však samozřejmě zásadně mýlit.
Triviálním historickým příkladem budiž geocentrická Ptolemaiova teorie epicyklů (1.-2. stol. našeho l.), jež měla vysvětlit ze Země pozorovanou kinematiku pohybu planet naší sluneční soustavy (pro fandy jednoho expremiéra: Měsíc ani Slunce nejsou planety). Po příslušném "nafitování" parametrů (tj. hloubky vnořených epicyklů a jejich geometrie) tato teorie popisovala pozorované pohyby s velmi slušnou přesností i když byla fyzikálně zcela chybná. Dnes víme, že šlo v podstatě o numerickou Fourierovu analýzu periodických pohybů, tedy přidáváním dalších epicyklů lze popis libovolně zpřesňovat. Mimochodem, epicykly potřeboval i M. Koperník ve svém heliocentrickém modelu (pracoval stejně jako Ptolemaios pouze z kruhovými drahami), aby dosáhl Ptolemaiovy přesnosti.
Je docela klidně možné, že v rámci teorie strun objevené matematické postupy někdy v budoucnu umožní vybudování TOE ("Theory Of Everything"), stejně jako absolutní diferenciální počet Ricciho a Levi-Civity (dnes známý jako tenzorová analýza na varietách) umožnil Einsteinovi o cca 2 dekády později matematicky zformulovat obecnou relativitu.
Nicméně se domnívám, že String theory tou TOE rozhodně není.
Velice spatny prednasejici 😞
Teorie superstrun, je matematická hračka, která nepředpovídá tu realitu, říká divák 1:25:02 a Schnabl reaguje, že a b s o l u t n ě nesouhlasí. Newtonův dif. počet prý také nepředpovídá nic a přesto je to nástroj, bez kterého by jsme nepostavili mosty. Já tady nesouhlasím, protože „Newtonův diferenciální počet“ je matematický >operátor< „pro matematiku“ (!) nikoliv „pro realitu“ výpočtu mostu obyčejnou matematikou, a já sem ty výpočty mostů bez diferenciálního počtu viděl a ty mosty dodnes stojí, už před 300 lety se stavěly mosty podle Newtona a ještě žádný Newtonův diferenciální počet“ vymyšlen nebyl.
Akorát že před 300 lety se nestavěly takové rozpony a z toho plynoucí nutnost používání novějších technologií a hlavně jiných materiálů. K tomu už potřebujete trochu pokročilejší výpočty. Nebo mi uveďte prosím příklad mostu starého 300 let, kde se používá třeba ocel, neznám takový.
Heh, obávám se, že čím více rozměrů matematicky dopocitate, tím více bude pro některé lidi Země placatejsi:)
🤨🤯💩☠️
Chocholoušek by se z něho opravdu zaradoval.
pure hardcore (:-(
Indický matematik Ramanujan nikdy matematiku neštudoval, pritom jeho geniálne poznatky využívajú v teórii superstrún a sám tvrdil, že sa učí v snoch. Bol o ňom nedávno natočený film - "The Man Who Knew Infinity"...
Mám pochopení pro amatérské nadšení, ale doporučil bych studovat i zdroje mimo pop-kulturu. Ramanujan byl nepochybně skvělý matematik, který svou geniální intuicí objevil tisíce nových zcela neznámých formulí, aniž by věděl, co je to rigorózní matematický důkaz (předtím, než absolvoval matematický trénink u G. H. Hardyho v Cambridge).
Také ale navrhl některé vzorce, které se později ukázaly jako chybné (např. pro funkci pi(N) = "počet prvočísel
@@pavelrozsypal8956 - Ja som sa o Ramanujanovi dozvedel od vedca Michio Kaku, ktorý sa špecializuje na teórie superstrún.
Špekuluje sa o jednej chybe, ale pre fukciu "π(x)" má Ramanujan dva korektné dôkazy "π(x) - π(x/2) >= 1,2,3,... pre x >= 2,11,17,..." a "π(x)² < (ex/log x)π(x/e)".
Ramanujan vymyslel mnoho vlastných matematických formúl, ktoré tradiční matematici nedokážu pochopiť a Michio Kaku tvrdí, že predbehol dobu, preto momentálne nikto nemá na neho dostatočný intelekt.
Ramanujanova funkcia theta sa používa na určenie kritických dimenzií teórii superstrun, v bosonickej teórii strún a M-teórii.
Vy máte definitívne znalosti o tom, ako a prečo vznikajú sny? Vedci o tomto majú zase len hypotézy.
Nechápem, prečo niektorí prevažne pseudo mudrlanti-racionalisti potrebujú vždy niekoho zhodiť, aby mohli seba pred ostatnými povýšiť a nemajú zábrany u toho klamať.
To je trochu príliš silná kritika veľkého Ramanujana. Ono v matematike je to ako v stavebníctve: máme architektov abstraktných teórií a máme robotníkov . Ramanujan bol síce robotník, ale bol to univerzálny murár-inštalatér-elektrikár-natierač v jednom .