Pavel Cejnar: Atomové jádro - brána do světa elementárních částic a interakcí (MFF-PMF 13.1.2022)
Vložit
- čas přidán 16. 01. 2022
- Záznam čtvrté přednášky z podzimního cyklu Přednášek z moderní fyziky pro středoškoláky, v tomto semestru na téma Křižovatky fyziky 20. století, která proběhla 13. 1. 2022 na téma:
Atomové jádro - brána do světa elementárních částic a interakcí.
I kdyby atom byl velký jako školní třída, jádro by stále bylo jen nepatrným zrnkem prachu. Tento maličký objekt přesto nese téměř celou hmotnost atomu. Snahou odhalit vnitřní strukturu jádra začala dlouhá cesta do hlubin hmoty, která nás dovedla až k objevům všech dnes známých základních částic a pochopení jejich vzájemných interakcí.
Přednáší:
prof. RNDr. Pavel Cejnar, DSc. (Ústav částicové a jaderné fyziky MFF UK v Praze).
Tyto přednášky jsou pořádané Ústavem teoretické fyziky Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy, na obvyklém místě v budově Matematicko-fyzikální fakulty UK v Troji, V Holešovičkách 2, Praha 8, ve velké posluchárně číslo T2 v přízemí atriového objektu "T", vždy ve čtvrtek od 18:15, zpravidla jednou za čtrnáct dní.
Letošní 51. téma bylo nazváno: Křižovatky fyziky 20. století a přednášky jsou volně inspirovány událostmi zachycenými v knize Einstein opět v Praze - fyzika v seriálu Génius, při jehož natáčení v letech 2016-17 se přednášející zúčastnili jako odborní poradci.
Plán přednášek visí na adrese:
utf.mff.cuni.cz/popularizace/PMF/
Link z prezentace na interaktivní mapu atomových jader:
www-nds.iaea.org/relnsd/vchar... - Věda a technologie
Skvělá přednáška.
I když jsem již z poslucháren hodně, hodně dlouho pryč, znovu se rád příručím.
Děkuji.
Ať se daří 😊
Pekná prednáška
Téda to jsou věci, díky za přednášku! Já minule mluvil jen o historii nacistického uranového projektu, ale tohle mne fascinuje. To je tak skvělé, když někdo něčemu rozumí, umí to podat, je to živý a je na tom založené naše porozumění přírody.
Pane Grygare, Vaše přednáška byla jedna z nejlepších jakou jsem za poslední dobu shlédl. Stejně jako tato :D
@@HarkAlAda Moc děkuju, vážím si toho, protože mi přišly dva maily, že nenávidím Němce apod. Zřejmě ti páni špatně poslouchali a neumí rozlišovat. Ale jinak jsem rád za pozitivní reakce. Pavel Cejnar s Jirkou Podolským jsou úžasní i v tom, že si najdou ve své specializaci čas taky na tyto fajn historické přednášky. Toho si - jako cosi filosof a historik vědy - moc vážím.
@@HarkAlAdavy tedy dokážete svou pochvalou zmást čitatele. Když chvaliiite pana Grygara.. ..... Ještě, že jste to dovysvetlil svou poslední větou zde napsanou!!!! .
Dekuji za zajimavou prednasku.
Moc dekuji za prednasku. Uzasne :)
Pragmatický závěr diskuse s Alenkou z říše divů je super.
👍👍👍
Vďaka za vynikajúcu prednášku a skvelé video!
Jako nefyzik mám jednu laickou otázku. Jak pan Cejnar řekl to že higsovo pole je všude a není "nulové" (nevím čím se popisuje, jestli vektorem nebo jak), tak jak se řeší to aby byla jeho hodnota pro všechny pozorovatele stejná? Jinak by přeci různí pozorovatelé které nejsou vůči sobě v klidu mohli naměřit třeba různé klidové hmotnosti částic, které jsou pro ně v klidu jsou. A to přece tak nefunguje, ne?
Jedna stotřicetisedmina, takové magické prvočísílko. To je když matematika interferuje s fyzikou. :)
Všichni jste naprosto úžasní.
46:17 Ještě Bragg-Bragg
Myslím, že na poslednom políčku šachovnice nebude 2 na 64 zrniečok,ale 2 na 63+1 zrnko
Z přednášky jsem si neodnesl jednu věc. Zmíněné polní částice, třeba foton, mají svůj původ, proces který je generuje. U Higgsova bosonu nebylo vysvětleno, jaký proces vytváří tento boson a tím zmíněné pole.
Odborníci nechť mě případně opraví; Higgsovo pole je všudypřítomné a vznik by se tím pádem dal přičítat podstatě vzniku vesmíru, podobně jako existence časoprostoru, nicméně podobně jako u dalších částic, možností jak vytvořit Higgsův boson je povícero, včetně vysokoenergetických kolizí, což se povedlo v LHC, resp. pozorovat jeho rozpad.
Vznikají při srážce protonu, resp. Fůzí jejich gluonu.
Když přes sebe procházejí dva zesílené protony, jsou to obvykle páry bezhmotných gluonů, které naplňují neviditelná pole svou kombinovanou energií a excitují další částice k existenci - a to včetně Higgsových bosonů.
"Marie Curie a Sklodowská objevili." Teraz neviemm, či si pán profesor robí žarty.😀
Milanbaran. Přesně toto mě také zarazilo až jsem si to dokonce kousek vrátila , zdá jsem se nepreslechla. Děkuji, že jste mě ,,ujistil,, že slyším dobře.!! To jsou věci, které se Bohužel v té rychlosti stavajim i když by neměli. Stávají se. Proto je fajn. Krátce zde napsat vtipnou věžičku.. Díky, D.L.
(môj názor) Elementárne častice sú predovšetkým veľmi vysokofrekvenčné procesy. Výsledky experimentov s nimi teda závisia od fázy, v ktorej sa práve nachádzajú. Táto fáza sa veľmi rýchlo mení a závisí od veľmi presného času a veľmi presnej polohy. Elementárne častice sú tiež ovplyvňované elektromagnetickým šumom, neutrínami, gravitáciou a ďalším. Presuny energie v rámci častice sa dejú rýchlosťou svetla aj keď je v kľude. Elementárne častice sú v podstate rôzne uzlíky tokov tej istej energie. Bolo by dobré, keby sa podarilo urobiť takýto nejaký teoretický model elementárnych častíc, ktorý by sedel s realitou. Možno by to umožnilo jednoducho pochopiť všetky elementárne častice.
čím ďalej, tým viac sa pokiaľ viem vedci prikláňajú k tomu, že svet je matematický konštrukt. Konkrétne kmitanie niečoho. Ak vezmeme nejakú matematickú štruktúru (vektorový priestor alebo diferenciálnu varietu), má zmysel sa baviť o ohraničenej postupnosti (deji, funkcii), prípadne konvergujúcej k niečomu. Ohraničená v niektorých štruktúrach akosi osciluje, teda nadobúda stavy, ktorým "blízko" bola v konečnom čase predtým, ale sú štruktúry, kde sa toto ani u ohraničenej postupnosti nikdy nemusí stať. V diferenciálnej geometrii existuje zarážajúca veta, ktorá tvrdí, že každá diferenciálna varieta dimenzie n (vpodstate lokálne n rozmerný priestor, ako si ho predstavujeme, ale len lokálne) sa dá jedno-jednoznačne (matematicky homeomorfne) vnoriť do vektorového priestoru reálnych čísel dimenzie 2n+1. Teda, inými slovami, časová os, časový beh (jednorozmerná varieta) sa dá vnoriť do 3rozmerného priestoru. Teda aj kmitanie v čase sa dá strčiť do 3rozmerného priestoru. Pekné, že? No a potom aj tie kadejaké kmity, časové sľučky a podobne sa prejavujú v R3 ...
No a toto sa dá rozvíjať, podľa mňa takto nejako sa dá dosiahnuť, že máme popis niečoho, matematický popis, čo je vlastne matematickým modelom sveta tak, ako ho dnes poznáme, ale zasa bude tá nová teória alebo sporná alebo nekompletná :) (inde som písal, prečo) ...K energii, jej tokom. Osobne som odchovaný na druhej vete termodynamickej alebo difúznej vete. Táto veta ale pozerá na veci vo vyhladenom tvare. Vezmime si napríklad studenú fúziu. Tá je teoreticky možná, vlastne už sú v kvantovej mechanike známe kadejaké deje, čo sa správajú podobne ako je tá studená fúzia. Povedzme tunelové deje v tranzistoroch, pokiaľ viem ...
Takže, ani druhá termodynamická veta nemôže byť chápaná úplne mechanicky. Musí byť poznané, čo vlastne druhá veta termodynamická znamená. Naopak, osobne si myslím, že vo všetkých systémoch bude platiť princíp neexistencie perpetua mobile či prvého alebo druhého druhu ...
Som o tom presvedčený.
otázka je, skadiaľ teda svet berie na svoju existenciu energiu. Možno je vysvetlenie v tom matematickom konštrukte sveta, akéhosi abstraktného filmui ... (lenin sa v hrobe obracia aj s tou svojou definíciou hmoty :) )
ešte by som k atómu ako takému. Keď som uvažoval nad istými zostavami elektrických nábojov, dospel som k prekvapivému poznaniu, že v nejakom elektrickom poli (nie vždy) sa nachádzajú miesta, kde takáto štruktúra pokiaľ nimi prejde, uviazne a ostane stáť (konkrétne v prípade co2 si osobne vysvetľujem, prečo tento plyn nie je všetok na povrchu zeme-je výrazne ťažší ako kyslík alebo dusík, ale sa vlastne rovnomerne vyskytuje až po stratosféru). Je to stabilná rovnovážna poloha. Niečo podobné sa podľa mňa deje pri obehu elektrónov okolo jadier. Bez ohľadu na to, že elektrón nemožno chápať ako bod, ale ako povedzme tak "kulantne" rozprestretý súbor menších nábojov (nie je to tak, treba ho chápať ako akúsi pravdepodobnostnú funkciu času a priestoru), tento má aj magnetické pole a zjavne nie malé, ktoré povedzme zabezpečuje, aby nerotoval okolo jadra ako planéty okolo slnka v gravitačnom poli, teda v rovine, ale priestorovo (lorenzova sila), ale asi aj to, že na istých orbitách sa tvorí presne ako som vyššie popísal, ale na trochu iných princípoch stabilná rovnovážna poloha, teda "orbity", ktoré predpovedá Schrodingerka ... No a potom už aj chámia začne byť zaujímavejšia, lebo napríklad ak sa dva atómy priblížia, niektoré orbity budú mať tendenciu sa pritiahnuť pomerne silným kladným nábojom druhého atómu, čím vytvoria lokálne záporný náboj. Tento náboj sa bude ešte silnejšie priťahovať k jadru druhého náboja a vznikne zlúčenina ...
Môj názor je, že ak sa na vec budeme nejako takto pozerať, značne sa zjednuduší vec a bude možné efektívnejšie posúvať dopredu chemické inžinierstvo ...
@@eugensimko5124chápu, že takové dva krásné obory, jako jsou fyzika a matematika se pořád nedokáže určit kdo z nich je vlastně na ,,prvním,, místě!! Kdo by měl mít větší váhu ve svém ,,tvrzfni,, no spolu být nemohou, tedy jen takto vedle sebe uznávaný mohou fungovat. Proto pořád tyto věčně otázky a i dohady. Vždy bude mít někdo z nich pravdu. Větší nebo menší , ale tímto ,,postuchovanim ,, se vlastně popostrkavaji pořád kupředu. Což je výhodné pro je i pro nás. . Děkuji, ta váš rozsáhlý zde příspěvek! D .L.
Máš vcelku pravdu ale iba v niečom .Nechce sa mi vypisovať, načo,dlhá debata si dobrý ok
Vypíš
Nevěřím tomu, že reálně existuje něco jako proton, neurton, nebo elektron.. nikdy jsem o tom neviděl jediný důkaz kromě přesvědčivého tvrzení že to tak je. Kdežto důkazů že hmotu tvoří spin je hromady. O tom, že se jedná o spin kruhový a elektronu jsem zase nikdy neviděl důkaz. Tudíž jsem ochoten přijmout teorii že elektron, proton , neutron a vlastně celý atom je manifestací toho spinu.. spinu něčeho.. ale netvrďte mi , že jde o elektron, to je jen jeden z projevů tohoto spinu. Stejně jako proton, nebo atom samotný. :D Je to celé domotané.. tvrdošíjně následujeme tisíce let staré informace, je to k pláči. Je třeba si uvědomit , že to co nazýváme kvark a antikvark , respektive rozdíl mezi jejich spiny, to je to reálné.. vše ostatní , včetně kvarku a antikvarku je už jen manifestací tohoto natažení. Vzhledem k tomu, že žijeme v této iluzi , tvořené kvarky, to co při spinu roztáhnou, nemůžeme vidět ani ovlivnit. V tom nežijeme. Ale můžeme ovlivnit kvarky které tím vzniknou. Ty již existují v naší iluzi reality. Nicméně to, že je realita tvořena roztahováním a stahováním nějakého uniformního něčeho , je děsivý předpoklad pro to, že žijeme v projekci. Ještě že nám tu roste alespoň iluzivní brčko :D
Proč není v Mendělejevově tabulce Etér ,když tam kdysi byl , to Vám páni vědci nevadí ?
Éter je org. Zlúčenina.
Kdysi byla taky třeba země středem vesmíru... a jaké má teda ten "Etér" protonové číslo, když vám tam tak chybí?"
Voľakedy sa operovalo i s flogistónom.
😂😂😂😂😂 to je vůl.....
@@sxanob Aleš myslel iný éter. Substanciu konca 19.storočia, ktorá prenikala všade, úplne všade a na ktorej bola postavená vtedajšia snaha vysvetliť vo svete všetky deje metódami klasickej fyziky ...
Hezké teď jen těm všem teoriím dát jednu co je sjednotí a bude to teprve kompletní .
existuje istá čiastočne matematická, čiastočne filozofická veta (skôr filozofická, ale myslím, že matematici ju dokázali), tzv Godelova veta. Vpodstate tvrdí, že neexistuje úplná bezosporná teória v logickom systéme, ktorý používame ...
Inými slovami alebo je teória neúplná alebo v nej existuje výrok A = non A ...
godelova veta na wiki :
sk.wikipedia.org/wiki/G%C3%B6delova_veta_o_ne%C3%BAplnosti
no a na koniec aj môj pohľad na vec. Nakoľko kompletne svet okolo nás je myšlienka, je abstraktný, teda je matematický konštrukt, nie je možné ho bezosporne nejakou kompletnou teóriou popísať. Myslím, že s tým by sme sa mali zmieriť.
Samozrejme tým vôbec nerozporujem, žeby napríklad dnes mohla prísť zjednocujúca teória kvantovej mechaniky a teórie relativity. Lenže následne sa ukáže, že svet je ďaleko rozmanitejší, ako si dnes myslíme, že je rozmanitý ... A tak to s nami pôjde do nekonečna ...