Ondřej Pejcha: Původ chemických prvků ve vesmíru (Živě Viničná 7, PřF UK, Praha)

Sdílet
Vložit
  • čas přidán 3. 05. 2024
  • 0:00 Zahájení
    5:56 Úvod
    9:49 Začátek přednášky
    15:14 Astronomické tranzienty (novy, supernovy...)
    19:51 Proč hvězdy vybuchují a proč hvězdy svítí
    27:51 Proč se hvězdy vyvíjejí a umírají
    30:39 Vznik a vývoj hvězd
    33:31 Bílí trpaslíci a supernovy typu Ia
    41:28 Neutronové hvězdy a supernovy z hmotných hvězd
    52:40 Jak hmotné hvězdy umírají a vznik černých děr
    58:57 Splynutí dvou černých děr a dvou neutronových hvězd
    1:06:44 Vznik nejtěžších prvků
    1:14:21 Poděkování a organizační věci
    1:14:54 Diskuze
    1:45:22 Zakončení
    Vysvětlení vzniku chemických prvků patří mezi základní úkoly astronomie a vyžaduje spojení znalostí jaderné a subjaderné fyziky, hydrodynamiky a explozí, ale také třeba syntézy molekul a prachových zrn. Zároveň je ale třeba chytře interpretovat a kombinovat astronomická pozorování, abychom dokázali myšlenkově překlenout ohromné vzdálenosti stejně jako časové škály od milisekund až po
    miliardy let. Přednáška představí naše současné znalosti o původu prvků a o jejich vzniku v různých druzích hvězdných výbuchů.
    Ondřej Pejcha (*1984) absolvoval MFF UK v r. 2008. Na Ohijské státní universitě r. 2013 obhájil doktorát. Následně získal postdoktorská stipendia NASA Hubble a Lyman Spitzer Jr. a čtyři roky působil na Princetonské univerzitě. V roce 2018 získal ERC grant na téma „Catastrophic Interactions of Binary Stars and the Associated Transients“. V roce 2019 získal Cenu Neuron pro mladé nadějné vědce v oboru fyzika.
  • Věda a technologie

Komentáře • 14

  • @pavelgabrielsafarik9459
    @pavelgabrielsafarik9459 Před 6 měsíci +2

    Dekuji za velmi zajimavou prednasku.

  • @zubanka
    @zubanka Před 6 měsíci +2

    Dakujem za prekrasne romanticku tabulku prvkov. Uzasne.

    • @vitezslavskorpik746
      @vitezslavskorpik746 Před 5 měsíci

      Děkujeme, jsem rád, že někomu tabulka prvků přijde romantická. 🙂

  • @michaeledgarhorsky1139
    @michaeledgarhorsky1139 Před 6 měsíci +1

    ❤❤❤

  • @peterprsanec806
    @peterprsanec806 Před 6 měsíci

    Odkedy sa hmotnejšie objekty obiehajú s vyššou frekvenciou ako menej hmotné? Pokiaľ uvažujeme rovnaké gravitačné singularity, výpočet nie je zložitý. Pred "splynutím" (transmutáciou) sú rovnaké singularity vzdialené práve na vzdialenosť gravitačného polomeru R=GM/c^2 a obiehajú sa práve rýchlosťou svetla. Potom nie je ťažké odvodiť frekvenciu obiehania (f) pred splynutím, f=c/piR. Potom frekvencia obiehania dvoch rovnakých singularít pred splynutí s hmotnosťou dvadsaťnásobku slnka je približne 3,212kHz a s hmotnosťou jeden a pol násobku hmotnosti slnka je približne 42,837kHz.

  • @bezD1
    @bezD1 Před 6 měsíci

    Nelze jednoznačně určit, zda je Ruský urychlovač dostatečně výkonný. EU má v CERNU značně větší prstenec, tedy 27 km. Byl již několikkrát modernizován. Ale USA má také menší zařízení než je CERN. Zde je na místě si připomenout, že technologie jdou hodně vpřed, což může vést k zajimavým výsledkům i u menších zařízení oproti náročným velkým zařízením. Poslední takový HIT zazněl, když proběhly experymenty s brázdovým cyklotronem. Jde o specielní způsob, jak dosáhnout výkonu ciklotronu velkých, s ciklotrony o velikosti rozměru laboratoře. Dál jsem o této technice neslyšel, což znamená, že buď neuspěli, nebo naopak se ukázala jako vysoce efektívní, a tedy utajená..www.aldebaran.cz/bulletin/2006_39_lwa.php

    • @vitezslavskorpik746
      @vitezslavskorpik746 Před 5 měsíci

      Nedomnívám se, že by se to dalo utajit, kdyby to skutečně fungovalo. Už proto, že na stejnou věc obvykle krátce po sobě přijde řada vědeckých týmů všude po světě.

  • @veronikavrlakova476
    @veronikavrlakova476 Před 6 měsíci

    A vyžaduje to lásku