doc. Karel Lemr, Kvantové počítače: revoluce nebo slepá ulička?
Vložit
- čas přidán 29. 04. 2020
- 28. 11. 2019 | Hvězdárna a planetárium Brno | www.hvezdarna.cz/program
KVANTOVÉ POČÍTAČE: REVOLUCE NEBO SLEPÁ ULIČKA?
doc. Mgr. Karel Lemr, Ph.D. ml., Přírodovědecká fakulta UP v Olomouci, Regionální centrum pokročilých technologií a materiálů
Již po několik desetiletí se vědci snaží uplatnit výhody kvantového počítaní v praxi. I když teoretické poznatky svědčí o velkém potenciálu, kterým by kvantová fyzika mohla obohatit oblast výpočetních technologií, nasazení do praxe však doposud bránila řada technologických překážek. Cílem přednášky bude podat realistickou vizi pro kvantové počítače v nejbližší budoucnosti. Vysvětlíme si, jak kvantové počítače fungují a čím se liší od těch klasických. Následně si ukážeme, kudy zřejmě povede cesta k jejich využití a kudy nejspíš ne.
K tématu: www.ibm.com/quantum-computing... - Věda a technologie
Perfektně podaná přednáška, která by měla předcházet přednáškám pana Prof. Kulhánka nebo pana Prof. Podolského jako úvod do kvantové fyziky a teorie elektromagnetického pole. 👏👍
:-) "na tom v Olomouci pracujeme, ale furt to ještě není" mne vlídně rozesmálo; cheers
Výborná přednáška!
nádherná příležitost pro prosté kovorolníky ukázat mozskové svaliiky. Qvantofka do každé rodiny :) !
))) Ono to až zas tak pro kovorolníky nebylo. Předpokladem je, že posluchač má minimálně zvládnutý úvod do kvantovky, nějakou tu "fyziku" kolem toho a ponětí o kvantových vlastnostech. Toto se nedá odbýt dvěma větami na úvod. ))
@@DL-kc8fc ? dyť se mrkni dolů na ty fantasmagory...
Parádní přednáška, díky za ni!
Nevíte někdo, co znamenají ta čísla v čase 21:14? To je jakože pravděpodobnost 1,... % a 11,... %? nebo co to znamená. Když tak děkuji, spěchá to ://.
V knížce z osmdesátých let minulého tisíciletí jsem četl o Josephsonově prvku který měl ve výsledku myslím fungovat stejně jako ta ochlazená hliníková podkova z videa, ale žádnou revoluci to nepřineslo i když od té doby uplynula dost dlouhá doba. proč?
Ano, ta podkova je variantou téhož.
Protože je to něco podobného jako fůzní reaktor. Už od 50 let platí, že v kterémkoli okamžiku budeme mít funkční fůzní reaktor v horizontu 20 let.
VYNIKAJÍCÍ
Kvantový bit je jako rozdělená analogová hodnota 1. Ale jak to že množství lidí, kteří se na vývoji podílejí tak POMALU přemýšlejí? Proč jim to tak dlouho trvá než se posunou kousek vpřed? Zřejmě neovládají pořádně matematiku. Lidé objevují, kopírují to jak funguje vesmírná inteligence, ale čím dál pomaleji, až se dostanou do stavu kdy jim dojde dech a nebudou moci dál. To bude konečný paradox matematiky.
Mikrofon pro dotazy v diskusi, prosím.
Mňa sa to líbí...
no vzhledem k tomu jak monumentální hype panuje zejména o entanglementu na dálku, tak tady ty informace o možnosti provázání pouze sousedů vrhají na celou věc racionálně docela jiné světlo; děkuji :-)
Nevíte někdo, co znamenají ta čísla v čase 21:14? To je jakože pravděpodobnost 1,... % a 11,... %? nebo co to znamená. Když tak děkuji, spěchá to ://.
@@adlaadelinka7206 vzhledem k tomu, že pán nějak podivuhodně mixuje floating point s binárnem, tak právě patrně NIC ...
Asi mi už nikdo neodpoví, ale zkusím to. Osobně nemám problém si to představit, ale snažil jsem se to vysvětlit někomu, koho to zajímalo a nedokázal to pobrat. A nějak samovolně jsem se při vysvětlování dostal k tomu, že "nějaká" částice může být klidně v jakékoliv krabici, ale měřením vlastně řeknu, že TATO konkrétní částice je tady. Než jsem měření provedl, například foton mohl být kdekoliv ve vesmíru a je to samozřejmě platný kvantový stav, ale měřením udělám to, že řeknu TENTO foton, ukážu na jeden konkrétní, čímž jsem značně zredukoval neurčitost, tím pádem superpozici... Je tento způsob vysvětlení relevantní?
Krabice jsou jen metafora pro představu. Nemůžete z modelu dvou krabic udělat model tisíc krabic nebo "kdekoliv ve vesmíru". Podle klasické fyziky má částice buď pravý nebo levý spin. Kvantová fyz říká: suprapozice, dokud se to s něčím nesrazí, dokud se to neprojeví, dokud to neměříme. Ten koncept je (1nebo0) x (1azároveň0acokolivmezitím). Takže žádné oranžové a další krabice!
@@lukahoravideo Tohle všechno chápu, řekněme, že mám nějakou vlastní představu o tom, jak to logicky vysvětlit, nebudu to sem vypisovat, protože je to na dlouho, Co mě zaráží je, že každá přednáška má nějaký úvod, kde se dozvíme, jak to funguje, zároveň je skoro pokaždé řečeno, že to může být nepochopitelné a následuje vysvětlení obsahující různý krabice, kuličky, živý mrtvý kočky a podobně... zdá se mi, že tohle všechno jako vysvětlení pokulhává na obě nohy a v podstatě je to vysvětlení ve stylu "Je to nelogický, blbě pochopitelný, ale je to takhle. Kvantová fyzika nezná slovo nevím a nahrazuje ho tím, že cokoliv je správně". Pokusím se trefit nějakou online přednášku a trochu potrápit někoho, kdo se tomu opravdu profesionálně věnuje.
Moja skúsenosť (od sústruhu). Zoberiem dve Kinder vajka a dám do nich mincu. Jedno vajko zoberie žena na dovolenku do Karibiku (chodíme na striedačku, som sústružník). No ak sú tie vajka kvantovo previazané, potom keď ho otvorím a hodím si mincou (meriam) a padne mi orol, viem že v Karibiku má žena pannu. Zatiaľ to vychádza, tento rok miesto mince dáme kocku a budeme sledovať či padne 6ka abo nie (teda ak sa nám to podarí previazať 1/6 ku 5/6. Potom dám vedieť;)
@@michalpastor6871 Na krabice zapomeň, jak už zmínili jiní, protože je to velmi špatný příklad a to i v rámci úvodu do kvantovky. Lepší je reálný model, který je jednoduchý - necháš jeden foton putovat k polopropustnému zrcadlu, které jej rozdělí na dva fotony. Jeden foton putuje doleva ke kamarádovi a druhý doprava. Pokud změříš polairzaci pravého fotonu, kamarád na druhé straně změří levý foton a zahlásí opačnou polarizaci fotonu (trochu jsem to zjednodušil). Stejně to funguje třeba s elektrony a jejich spiny. Dá se říci, že foton na jedné straně má vždy opačnou polarizaci, než ten na druhé. Je to tak vždy ve všech pokusech a proto už není nutný kamarád, který potvrzuje opačný stav korelace (antikorelace, či korelace -1). Jednoduše, do doby měření je foton v tzv superpozici, tj že obsahuje oba polarizační stavy současně (zjednodušeně). Jak dokázat, že oba fotony byly v superpozici a že přečtením jednoho z nich druhý změnil svou polarizaci? Nechat oba fotony putovat po delší dráze a těsně před detekováním druhého fotonu změřit stav prvního fotonu. Druhý foton se jakoby na dálku "domluví" s prvním fotonem a těsně před vlastním detekováním změní svůj stav ze superpozice na opačný od prvního fotonu. To je to známé strašení na dálku. Toto měl přednášející ihned objasnit. Proto se jeden tázající ptal, proč by to nešlo využít ke komunikaci, která by tímto byla nadsvětelná. Přednášející dobře poznamenal, že měření na prvním fotonu poskytuje náhodné stavy a druhý foton je už pouze "kopíruje" v opačných stavech - je to korelované. Tzv teleport využívá stejný princip s tím, že umíme vtisknout vlastnost do prvního (pravého) fotonu skrze jiný spárovaný. Na druhé straně (levé) čeká spárovaný prefabrikát v superpozici, který změní po doputování levého fotonu své vlastnosti k obrazu prvního (pravého). Jde o tzv teleport kvantových vlastností. Bohužel, tento přenos kvantových vlastností probíhá rychlostí světla, nikoliv nadsvětelně - není to strašení na dálku. Stále platí, že rychlost informace nemůže být nadsvětelná. Bylo to vyzkoušeno někde na Kanárských ostrovech. Snad to takto zkráceně stačí. :)
OK, banka by znala kvantový stav atomů svých bankovek a mohla by si ověřit jejich pravost. Ale jak, když kvantový stav nemůže změřit?
Mohlo by to jít z principu porušení Bellovy nerovnosti. Bankovka by musela projít něčím, co připomíná bankomat, nebo jednoduše skrze nějaký ruční scanner. Její korelovaný (ve skutečnosti antikorelovaný) protějšek v nějaké podobě uložený v bance, by při verifikaci bankovky vyhodil 0, což je správně. Pokud by někdo vyrobil absolutní kopii, výsledek bude 1, protože zrovna k této, byť naprosto stejné bankovce, neexistuje v bance její korelovaný protějšek. Je to samozřejmě blbost, nejenom po stránce výrobní a realizace, ale i z toho důvodu, že byste potřeboval mnoho měření bankovky, abyste následně z průměru všech měření určil, je-li pravá, či nikoliv (v této disciplíně jde totiž o pravděpodobnost), což je nepoužitelné. Hologram, který se špatně kopíruje, by tuto ochranu zvládl lépe.
Opýtam sa, lebo som sa s tým ešte nikde nestretol. Síce to nie je o počítači ale ku superpozícii a jej kolapse pri meraní. Neviem ani či to je možné zmerať :D. Keď si vezmeme klasický dvojštrbinový experiment, dá sa nejak merať pozícía fotónu na viacerých miestach? A ak áno, tak si ten sledovaný fotón zachováva trajektóriu už po prvom kolapse? Pre uprasnenie, budem strielať fotóny na tú dvojštrbinu, za ňou budem mať zvrchu dajme tomu 5 radov snímačov fotónov, čiže po 5 snímačov na trajektóriách medzi štrbinami a stenou, kde dopadajú. Bude sa mi ten fotón zobrazovať len v jednej línii snímačov na rovnakej trajektórií, či náhodne na ktoromkolvek z nich ( samozrejme v smere pohybu, alebo budu svietiť všetky rady pri jednom fotóne?). Vždy čo som videl je tam len tá koncová stena, na ktorej sa zobrazujú náhodne (samozrejme podľa pravdepodobnosti výskytu) no nikdy som nevidel 1 časticu, počas letu merať 5x napr.
Ke kolapsu superpozice by mělo dojít při jakémkoli měření a v tu chvíli by se světlo chovalo jako proud fotonů. To znamená že by vznikl jeden paprsek uprostřed ( od štěrbiny po stínítko).
No na stínítku sa objaví viac "paprskov" v prípade, že by sme sa tam pozerali naraz(merali to). Mňa zaujíma ale kebyže nepozorujeme svetlo ako také, ale len 1 fotón. Vytvorili by sme fotónový pár, jeden zachytili a ten druhý nechali letieť cez náš experiment. Dajme tomu, že by sme mali veľa priestoru a to meranie by sme opakovali po jednej svetelnej sekunde. Fotónu by trvalo teda 6 sekúnd dopadnúť. Toto ma zaujíma, že či by superpozícia fotónu kolabovala len v jednej línii, alebo náhodne. (po prvej sekunde by sa ten fotón objavil na prvom snímači zľava, po druhej na prvom zprava, po tretej v strede, po štvrtej na druhom zľava, po piatej tiež na druhom zľava a nakoniec by dopadol napr do stredu, alebo do nejakého pásma napravo s menšou pravdepodobnosťou výskytu alebo by sa stále ukazoval napríklad len na snímačoch ktoré sú úplne vľavo a tam by aj dopadol, resp. najpravdepodobnejšie len v strede, tým pádom by sme vedeli predpokladať jeho pozíciu, keby letel do nekonečna napríklad.) Samozrejme medzi snímačmi by sme žiadnym spôsobom fotón nemerali.
Pokud aplikuješ na stínítko dvojštěrbinového pokusu fotočidla, vždy zaznamenají dopady fotonů ve dvou liniích. Je to tím, že do kvantového systému vnášíš energii a převládne korpuskulární charakter fotonů. Populárně se dá říci, že fotočidlo chce odhalit jednotlivé dráhy fotonů a proto se interference nekoná. Pokud však fotočidla odstraníš a necháš pouze stínítko, Interference se projeví - převládne vlnových charakter. V praxi vždy vzniká interference, kterou lze zaznamenat i fotočidly, ale o to je také víc rozmazaná - kvantové rozmazání.
3:50
Nejak se nemuzu ubranit myslence, ze lidsky mozek funguje na principu kvantoveho procesoru. Proto tolik pokulhava srovnavani vykonu mozku a klasickeho bitoveho pocitace. Proste na neco je lepsi to, na neco je lepsi to, protoze to vyuziva odlisnych principu a rozvoj kvantovych pocitacu by mohl prinest skutecnou umelou inteligenci.
Ono to dava smysl i z toho pohledu, ze fyzika nic nevymysli, ta pouze objevuje a popisuje to co tady uz je a priroda proste vzdycky bude o krok pred nama.
To by ten mozek musel být "kryogenický". Tepelný šum brání jakékoliv kvantovému způsobu, mimo způsobu "propustnosti" informace v neurotransmiterech, které tak trochu připomínají tranzistory, byť jsou chemické povahy (tranzistor také funguje díky kvantovým vlastnostem). Příroda vsadila na kvantitu mnoha miliard neuronů a mnoha a mnoha miliard synapsí a neurotransmiterů. Taková kvantita se doposud nepodařila uměle integrovat a dlouho se to nepodaří. Tato kvantita se dá "řídit" frekvencí, známé jako mozkové vlny, které jsou rovněž zodpovědné za sebepřipomínání nějakého stavu, tedy že si sebe uvědomujeme v prostoru a času, což je odraz vědomí. Kvantový způsob by zkolaboval, pokud by se dosáhlo nějaké určitosti. Proto mozek skutečně nefunguje v kvantovém principu.
@@DL-kc8fc Sám bych to lépe nepopsal! Jenom dodám, že není potřeba dokonalého schlazení na 0°F pokud používáme něco jiného pro uchování kvantového stavu než spin elektronu. Např. spin jádra nebo používáme fotonový kvantový počítač (tedy fotony; s tím experimentují v Číně), samozřejmě každá z těch dalších architektur má své výhody a nevýhody.... dnes se nejčastěji se opravdu pracuje se superschlazením a spinem elektronů. Ale např. vypadá to, že květiny při fotosyntéze provádí nějakou základní kvantovou komputaci, protože ten proces přeměný světla na energii je až podezřele efektivní (ovšem nejsem biolog, nedovedu ty důvody popsat přesně). Tam by bezpochyby používaly jiný princip než elektronový spin...
@@GodmyX Ano, tepelný šum může být využit v obrácené funkci (kvatnová vlastnost elektronu není nutná), tedy šum jako superpozice a určitý stav navozený průchodem vlny (alfa až theta) i jako odraz vědomí v určité situaci (10-40x za sec), mimo dalších funkcí související nejenom s regenerací paměti aktivací membránových potenciálů skrze vápnik synchronizovanými výboji.... Něco se kolem toho zkoušelo v "drátovém" modelu bez elektro-chemie a také by to nějak šlo. Určitě by byl možné to, co navrhujete - povaha světla by tomu šla svým způsobem naproti, byť se z neznalosti jiných principů omezujeme na známé kvantové vlastnosti (kvantová hradla atd.). Ale kde je problém? Superpozici zvládáme a umíme ji projektovat jako interferenci, ale pokud to chceme změřit pro účely využití, nedojde k jasnému kolapsu, ale k rozmazání - vytvoří se tzv. statistická směska (definovaná operátory) a ta je zodpovědna za 50:50 v rámci neurčitosti. Transparentního výsledku se dosáhne mnohačetným opakováním procesu a vyhodnotí se až nejvyšší pravděpodobnost (kvantovka je celá o pravděpodobnostech).Toto dělají skutečné kvantové počítače. Ti, kteří procesy ženou určenými dráhami a přizpůsobují je předem danému výsledku, čelí oprávněné kritice, že se nejedná o kvantové počítače, ale jenom o komerční značku i když se skutečně pracuje s nějakými qbity, což může být klidně i o součtovém odporu 4. potenciometrů jakoby v superpozici a jejich laděním dosáhneme výsledku dle šablony a velmi rychle. Kvantový proces nedává jasný výsledek, pokud není opakován k dosažení nějaké pravděpodobnosti, ale klidně se může účastnit procesů ohledně energie...tedy proč ne.
To by mě zajímalo, jaký je potom rozdíl mezi kvantovým záznamem, kdy jeden qubit může mít spoustu různých stavů, a mezi analogovým záznamem třeba na pásku. Tam taky může každé místo na pásce mít spoustu různých stavů.
qubit má stavy zároveň, v jeden čas, je to jako mít celou nahrávku v jednom bodu pásky, ne na desítkách metrů..
@@DaKILLaGod ajo, já sem to pochopil tak, že ten bit může mít víc stavů než jen 0 a 1. Čili když je třeba na pásce nahraná hudba, tak taky každé místo může zaznamenávat libovolnou frekvenci, a ne jen 0 nebo 1 jako když se čtou digitální data.
@Beetoven Beat Jo, to chápu, ale zrovna statistické výpočty jsou něco tak náročného? Ty mi spočítá i excel na jakémkoliv starém počítači za chviličku.
Spíš by mě zajímalo jestli by kvanový počítač dokázal spočítat takovýhle příklad:
9999! ^ (9999! ^ (9999! ^ 9999!)) =
A nebylo by jednodušší místo kvantového počítače vynaleznout tranzistor, který by uměl mít tři různé stavy? zapnuto, vypnuto a mezistav kdy by propouštěl jen půlku proudu. A už by mohl mít každý bit 3 různé hodnoty.
Nevíte někdo, co znamenají ta čísla v čase 21:14? To je jakože pravděpodobnost 1,... % a 11,... %? nebo co to znamená. Když tak děkuji, spěchá to ://.
@@adlaadelinka7206 Pravděpodobnost, že q-bit najdeš při měření v daném stavu. Tedy by to mělo spíše vypadat např 0,7(S1)+0,3(S2) , jinak by muselo být stavů více.
Za 20 let budeme mít CFD simulace na mobilech, mark my words!
Pokud to vyhoví reklamnímu průmyslu, určitě se něco takového nakopne. Váš mobil je ve skutečnosti reklamní plocha, stejně jako internet a vývoj či směr těchto technologií, dokonce i financování s očekáváním zisků v zásadě určují výše zmínění. To je důvod, proč máte v kapse super mobil se spoustou zbytečných funkcí, ale doma svítíte petrolejkama (v žádném případě nebrat osobně! Je to mířeno na země třetího světa...)
je to zatím superstrašlivý hype; jsme tak u kvantového ENIACU (resp ani to ne), ne v 60. letech, to by bylo asi super, ale je to hype jako kráva )) zatím; teda jestli něco netají armády....
nevim no, nebylo by zajimavejsi inspirovat se genetikou? cim vic se dozvidam (stale ~0.0 nic) o fungovani bunky, tim mi vic prijde tohle jako zajimava cesta - a ano i docela dangerous ;)
Fyzika se snazi popsat prirodni zakony, kterym podleha i genetika. Vsechny prirodni vedy, matematika, fyzika, chemie atd. Spolu souvisi a nelze pochopit jedno bez druheho. To jenom lidi si to deli do jednotlivych vednich oboru, protoze proste nemaji mozkovou kapacitu na to, aby mohli sumarizovat vsechny dostupne vedomosti a rozumnet vsemu.
Kvůli tomu se dělají tyto počítače. Kvantová PC (jak google řekl) se mají používat právě na tyhle věci, dokáží projít mnohonásobně více vzorků za velmi krátký čas, narozdíl od klasického PC. Kvantová PC ani nemají být (minimálně prozatím) určena ke komerčnímu prodeji, jelikož k tomu není ani využití jiné, než ve vědě a třídících/vyhledávacích systémech
...alternatívne: aký je rozdiel medzi kvantovým obvodom a analógovým napr. R,L,C, obvodom? kto vie odpovie. :-)
Rozdiel by mal byť v rovnici, ktorá opisuje RLC obvod.
Atóm vodíka by sa asi mohol dat modelovať RLC obvodom ?
ď. za reakciu. mám dojem, že tak ako Q bit vie nadobúda nekonečný počet stavov, tak aj L a C (R?) vie nadobúdať mnoho (nekonečne?) stavov. Stavanie RLC obvodov mi pripadá podobné torbe qvantovej schémy ... priebeh výpočtu je podobný, aspoň bol keď sme to v škole skúšali. Zostavili sme obvod z prvkov RLC a pustili impulz, a zaznamenali, merali sme výstup, ktorý tvoril graf, krivka... ako výsledok kvadratickej rovnice, teda "zložitej funkcie", rozdiel ak je tak asi len v prepojenosti, ktorá sa zmeraním stráca. Je otázka, či v klasickom analógovom zapojení, pokiaľ sa proces nemeria, nebežia podobné qvantové procesy... Zdá sa mi to podobné... a jednoúčelový program o ktorom bola zmienka, tiež poukazuje na to že je to len analógia analógových výpočtov... ale asi sa mýlim, lebo to by asi dávno prasklo, že je to len "blaf", tautológia, ako celá veda, a nič reálne nové. Pozdr.
@@janyakov7655 No je tu pár problémov, hlavne z hľadiska digitál vs. analóg.
Analóg vyžaduje nesmierne stabilné napájacie napätia, lebo kolísanie úrovne výstupu ovplyvňuje výsledok - napr. jedna hodnota 3 (3V napr.) a druhá hodnota 5(5Vnapr.). výsledok má byť 3+5=8 ale vzhľadom na kolísanie napätia bude 8.3(V) alebo 7.8(V) v bináre je jedno či je to 3 alebo 5V = furt to je log. 1 a je jedno, či je to 0V alebo 2.5V = furt to je log.0. Teda výsledok je stále jasne čitateľný. V rámci Q-bitov vzhľadom na kvantovú podstatu, nie je možné aby existoval stav medzi 1 a 0.
Samozrejme, niektoré efekty kolísania napätia sa dajú zmierniť (nie odstrániť) rôznymi mostíkovými zapojeniami, či používaním nejakých pomerov/deličov/delta mod....
Potom tu je rušenie. Ak sa nám do systému dostane rušenie, tak nám môže meniť samostatne vstupy a výstupy a potom aj správny výsledok 8.5 je súčtom nesprávnych hodnôt (napr.) 3.2+5.3 a to sa už odstraňuje veľmi ťažko a niekedy je to prakticky nepoužiteľné (dokonca prakticky nemožné - pri veľmi malých hodnotách a "veľmi veľkých" rýchlostiach).
Rušenie môže byť veľmi jednoducho spôsobené samotným obvodom (rôzne parazity a tepelné šumy)
OK, vyjadruješ sa konkrétne technicky. Išlo mi samozrejme o podstatu, o princíp. Qvantový počítač si tiež vyžaduje svoje... Ja som z tejto problematiky už nejaký čas von, takže len vzhľadom na prednášku sa mi zdá, že ide naozaj o slepú uličku. Píšeš že stavy môžu byť zase len 1 alebo 0, ale ako bolo v prednáške Q počítač v princípe pracuje aj s nekonečným počtom stavov medi 1 a nula. No nechávam tému, a idem od toho. Dik za info. pozdr.
Nevíte někdo, co znamenají ta čísla v čase 21:14? To je jakože pravděpodobnost 1,... % a 11,... %? nebo co to znamená. Když tak děkuji, spěchá to ://.
...a aký je rozdiel medzi Q počítačom a analógovym počítačom, fungujúcim na klasickom princípe R,L,C obvodoch? Tam sa tiež jedným "výpočtom" zisťovať minimum zložitej funkcie (?) , napr. výpočet derivácie funkcie.. model tlmiča automobilu...
RLC obvod je totiž perfektní simulátor RLC obvodu. To je jak s tím šutrem. Logaritmické pravítko umí dělat výpočty rychleji než naťukáš do kalkulačky pár cifer a z nějakých důvodů se dnes taky masově nepoužívá.
@@kamilmartinec2256 prvá veta je tautológia. proti tautológii nie je možné nič namietať, iba že je to tautólógia. Takže v tom máš pravdu ale nie je v tom žiada informácia. logaritmické pravítko neumí nic. Umí ten čo počíta. Kedysi som sa s tým učil. Chce to prax a v tom je nevýhoda logaritmického pravítka. Kalkulačka prax nevyžaduje. Rozumiem tomu tak že logaritmické pravítko je analógový systém. OK, je. kalkulačka ale nie je kvantový počítač. nejak ti tá analógia nesedí. aký je teda rozdiel medzi analog a kvant. počítačom? :-)
@@janyakov7655 První větu si musíš dát do souvislosti s druhou větou a tím, co bylo řečeno ve videu.
derivační/integrační článek prostě umí dobře simulovat derivační/integrační funkce.
Rozdíl je v té superpozici.
Teď si představ, že chceš otestovat RC článek s různými parametry R:10;11;12; C:1;2;3 na které připojíš daný impulz U=1/T=1.
Pro všechny kombinace bys musel provést 9 měření
Kvantový R, kdybys měl, bys uvedl do stavu, kdy má zároveň odpor 10, 11 i 12. To samé pro kvantový C. Na takovýto kvantový RC článek by stačilo připojit jeden pulz a nacházel by se pak v superpozici všech devítí výsledků, se kterými pak můžeš dál hromadně pracovat.
@@janyakov7655 Kvantový počítač dle nemalé skupiny zainteresovaných je analogový počítač. Ano, v rámci jednotky informace je o několika stupních volnosti z kvantového řešení, nic méně, přečtením výsledku dochází ke kolapsiu vlnové funkce a dostáváš jeden konkrétní výsledek (nějakou vysokou míru pravděpodobnosti). Prostě jeden QBIT 4 stavů se na výstupu promění na jeden bit. Proto se paralelismus kvantového počítače přesová víc do vnitřních pochodů, než na výstup a s trochou fantazie se skutečně dá přirovnat k log. pravítku. Napŕíklad řešení jednoduché lineární funkce odečteš od každé libovolné hodnoty každého možného parametru okamžitě a jakoby současně - je možné například zapsat třeba 10 výsledků z jednoho tahu posuvníkem pod jednotlivými parametry. Tedy rozdíl je v jednotce informace, která může v kvantovém počítači nabírat několika stavů, ale výstupní část (i vstupní) je řešena běžnou výpočetní technikou, protože výstupem pro další zpracování je jeden bit.
ak tvrdí že kvantovej fyzike rozumie a nezatočí sa mu z toho hlava.. potom jej neporozumel..
ak tvrdí že kvantovej fyzike rozumie a protočí sa mu z toho hlava 3D naruby => RAK
Místo těch "nesmyslů" ať IBM dotáhne projekt memristorů!
Co by měla dotahovat IBM? Memristor objevili u HP.
@@martinnovotny4187 OK, spletl jsem si HP a IBM
Dna
Zdravím všechny, nedávno jsem dělal výzkum v oblasti kvantové fyziky, a udělal jsem zajímavý objev který se mi podařilo několikrát potvrdit. A totiž zjistil jsem, že stolice je téměř vždy kvantová, zatímco moč není kvantová téměř nikdy. Zajímalo by mě, jestli pro to existuje nějaké fyzikální zdůvodnění?
pro kvantování moči je třeba upravit vektor ... ))
Zkuste příště udělat experiment z velké výšky a ventilátorem. Já nyní zkoumám superpozice těchto entit a vyvrátit Pauliho vylučovací princip.. Výhodou je , že se u toho nemusí ani sundávat kalhoty, aby obojí zaujímalo stejný čas a prostor.
@@kamilmartinec2256 to taky, ale zjistil jsem ještě jednu zajímavou věc. Stolice je většinou kvantová a moč ne, ale někdy to může být i naopak, a to potom téměř vždy znamená nějaký zdravotní problém.
@@mireknovacek9680 Samozřejmě. Sračka a prostata má vliv na kvantový systém.