Pavel Cejnar - Niels Bohr: začátek nejistoty (MFF-PMF 24.11.2022)
Vložit
- čas přidán 27. 11. 2022
- Milí studenti, vážení přátelé! Také v roce 2022 probíhá tradiční (letos 52.) podzimní cyklus přednášek z moderní fyziky pro středoškoláky i širší veřejnost, tentokrát na téma SLAVNÉ FYZIKÁLNÍ ŠKOLY 20. STOLETÍ, přičemž první tři spojuje podtéma KODAŇSKÁ ŠKOLA KVANTOVÉ TEORIE a dvě lednové lze zahrnout podtématem BRITSKÁ ŠKOLA MATEMATICKÉ RELATIVITY.
Zde je záznam druhé přenášky z 24. 11. 2022:
Niels Bohr: začátek nejistoty.
S jistou nadsázkou se Niels Bohr dá přirovnat ke starozákonnímu Mojžíšovi: fyzikální lid vyvedl z otroctví klasické fyziky, ale do kvantové země zaslíbené jej nechal dovést jinými. Co je vlastně Bohrovým fyzikálním odkazem? Ukážeme, že jasná stopa tohoto muže s geniální intuicí je patrná nejen v tzv. staré kvantové teorii a v základech jaderné fyziky, ale také v nejhlubších, běžně nevyslovovaných premisách dnešního fyzikálního myšlení.
Přednáší:
prof. RNDr. Pavel Cejnar, DSc. (Ústav částicové a jaderné fyziky MFF UK).
Tyto přednášky (pořádané Ústavem teoretické fyziky Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy) se konají opět na obvyklém místě v budově Matematicko-fyzikální fakulty UK v Troji, V Holešovičkách 747/2, Praha 8 (doprava: stanice linky C metra "Nádraží Holešovice" a pak druhá zastávka "Kuchyňka" autobusem č. 201 nebo "Pelc Tyrolka" autobusem č. 187 - hned za mostem přes Vltavu) ve velké posluchárně číslo T2 v přízemí atriového objektu "T", vždy ve čtvrtek od 18:15, zpravidla jednou za čtrnáct dní.
(zdroj anotace: utf.mff.cuni.cz)
Plán přednášek visí na adrese:
utf.mff.cuni.cz/popularizace/PMF/ - Věda a technologie
Jsem pyšná, že máme v Čechách takové chytré odborníky, jako je pan Cejnar.
Excelentná prednáška! Vďaka!
Máte perfektní zvuk. - Llion profíci.
Nádhera! Velmi pekne ďakujem za prednášku!
Popularizace vědy a historických osobností jak má být!
Jako vždy (u Cejnara) - skvělá přednáška!
Jako vždy, paráda :-)
...."Té debate (o Einsteinovem fotonovem boxu) by se dalo venovat nekolik prednasek"... 😀😀
Niels Bohr kuriozně zemřel 18.11 já jsem se narodil 18.11 ale 1978
Mám subjektívnu otázku. Zaslúži si Niels Bohr 4.miesto medzi najlepšími fyzikmi všetkých čias ?
To 4. místo je uvedeno kde? Asi není dobré dělat žebříčky.
Ten rebríček zostavili sami fyzici v roku 1999 v časopise Physical Review
@@danielbrstak5730 Díky za info, aháá :-) To by mne zajímalo, jaká kritéria na to měli. Zdravím
@@quantumgrygar2226 bohužial sa mi nepodarilo ten zoznam nájsť . Pamätám si ale poradie: Einstein, Newton,Maxwell,Bohr,Heisenberg,Galileo,Dirac,Feynman,Schrodinger,Faraday
ďalej viem že sa do top 15 dostali ešte Marie Curie,Fermi,Rutheford,Planck,...
@@quantumgrygar2226 pokiaľ si pamätám , otázka bola, ktorý fyzik najviac prispel do ich oboru..a pýtali sa fyzikov všetkých oborov...
Přestože jsem vyučený prodavač, z přednášky jsem mnohému nerozuměl, tedy spíše většině...
Já som majorom a nevím z teho nič...
Nepretržitý pohyb hmotných častíc nazvaný ako Brownov pohyb musí spôsobovať nejaká sila, tak hádam by sa dala považovať za ďalšiu interakciu hmoty.
Ne, tohle se má trochu jinak. Žádná síla tam neexistuje. Ty částice mají určitou kinetickou energii, zvanou teplo. Naráží do sebe a odráží se... Brownův pohyb (pylu ve vodě) je způsobený tím, že pohyb molekul vody je (pseudo)náhodný a na chvilku může převládnout jeden směr, ze kterýho do zrníčka ty částice buší a zrnko se kousek posune. Pak převládne jiný směr...
@@PETMK - Energia dostáva teleso do pohybu pomocou sily. Pohybujúce teleso, aby sa nezastavilo, musí prekonávať odpor v prostredí pomocou sily.
@@hmmh-qq Síla tam ale vůbec nikde nefiguruje, protože:
1. Hybnost se mění s pomocí energie, ne s pomocí síly. Kde ve vzorci p=2E/v je nějaká síla?
2. Odpor prostředí je aerodynamický / hydrodynamický odpor, nebo tření. Při obojím tam není síla, ale ztráta kinetické energie přeměnou na teplo. Nemění se vektor hybnosti, ale jenom jeho velikost.
3. Ve světě částic není odpor prostředí, ale jenom interakce (srážka) s jinou částicí (atomem, molekulou). Platí zákon zachování hybnosti (důkazem je přenos tepla vedením, kdy teplejší částice předají část hybnosti chladnějším.
@@PETMK - Energia je schopnosť telesa konať prácu, čiže je to práca uložená v telese. Práca je silové pôsobenie na teleso, pri ktorom sa teleso pohybuje.
Keby v systéme ani jedna častica sa nepohybovala, tak nijaké vzájomné zrážky nenastanú. Na rozpohybovanie aspoň jednej častice je potrebná energia a teda sila.
Fotón po vniknutí do prostredia sa spomalí, ale po uniknutí z tohto prostredia sa zase zrýchli.
@@hmmh-qq Jenže síla je jakási abstraktní berlička pro jednodušší pochopení.
Když se na to člověk podívá do detailu, tak třeba vystřelená kulka brzdí ne silou, ale tím, že její částice naráží na částice vzduchu ve směru letu a předává jim část svojí kinetické energie, aby je dostala ze směru letu. Jako síla se to jeví z perspektivy o pár řádů výš, když není vidět částice a směr, kterým letí. Pak se tím dá zjednodušit počítání. Ale na úrovni částic a jejich tepelnýho pohybu fakt síla není, tam je jenom energie a hybnost.
Stejně tak neexistuje třeba odstředivá síla...