Onlineschool cz
Onlineschool cz
  • 539
  • 3 606 211
Trojčlenka | Základy matematiky | Matematika | Onlineschool.cz
V tomto videu ti vysvětlím, jak funguje trojčlenka. Trojčlenka je mechanismus, který nám pomáhá počítat příklady na přímou a nepřímou úměru, přičemž pokud dodržujeme správný postup, eliminuje možnosti špatného výpočtu.
Trojčlenka se používá v úlohách, kdy máme tři hodnoty a čtvrtou chceme určit. Zapisuje se do dvou sloupců a podle toho jestli jde o přímou nebo nepřímou úměru k nim zakreslujeme šipky. Po té podle chodu šipek zapíšeme rovnice, ze které vyjádříme neznámou.
zhlédnutí: 357

Video

Nepřímá úměra | Základy matematiky | Matematika | Onlineschool.cz
zhlédnutí 184Před 3 měsíci
V tomto videu ti vysvětlím, jak nepřímá úměra funguje, jak s ní počítat a ukážu ti příklady veličin, které spolu závisejí nepřímo úměrně. Co je to nepřímá úměra? Neřímá úměra je typ závislosti dvou veličin, kdy kolikrát se zvětší jedna veličina, tak tolikrát přesně se zmenší druhá veličina. A platí to i naopak - kolikrát se jedna veličina zmenší, tolikrát se druhá veličina zvětší. Nepřímá úměra...
Přímá úměra | Základy matematiky | Matematika | Onlineschool.cz
zhlédnutí 208Před 3 měsíci
V tomto videu ti vysvětlím, jak přímá úměra funguje, jak s ní počítat a ukážu ti příklady veličin, které spolu závisejí přímo úměrně. Přímá úměra je typ závislosti dvou veličin, kdy kolikrát se zvětší jedna veličina, tak tolikrát přesně se zvětší druhá veličina. A platí to i naopak - kolikrát se jedna veličina zmenší, tolikrát se druhá veličina změnší. Jako příklad dobře poslouží hodinová mzda,...
Procenta - slovní úlohy | Základy matematiky | Matematika | Onlineschool.cz
zhlédnutí 163Před 4 měsíci
V tomto videu si vysvětlíme procenta na slovních úlohách. První slovní úloha bude na počítání slev a následné zdražování. Vysvěltíme si, proč zboží slevněné o 20 % a pak zdražené o 20 % bude mít jinou cenu než původní. Druhá slovní úloha se bude týkat ročního zvyšování platu. To je také udáváno v procentech a ukážeme si jak takové úlohy na procenta počítat rychle a bez trojčlenky. Pokud si potř...
Aritmetická posloupnost - slovní úlohy | 8/22 Posloupnosti | Matematika | Onlineschool.cz
zhlédnutí 250Před 4 měsíci
Aritmetické posloupnosti bávají často součástí slovních úloh. V tomto videu si spočítáme tři takové. V první se bude jednat o továrnu, která každý týden zvyšuje množství vyrobených součástek o dvě. Zde si procvičíme i vzorec na součet n členů aritmetické posloupnosti. Ve druhé úloze přejdeme spíš k teoretické úvaze kolik čísel dělitelných 9 je mezi 100 a 1000. I zde jsme schopni posloupnost naj...
Procenta - jak se počítají? | Základy matematiky | Matematika | Onlineschool.cz
zhlédnutí 584Před 6 měsíci
Procenta jsou jiným vyjádřením pro setiny. Procenta se označují znakem %. Pokud se zeptáme, kolik je 20 % z 50, tak se ptáme na to, kolik je dvacet setin z padesáti. S procenty tedy pracujeme podobně jako se zlomky - máme zde celek, procenta určují část z celku a chceme vědět číselnou hodnoutu odpovídající této části. Ve videu si ukážeme, jak s procenty pracovat, co všechno u nich můžeme počíta...
Videosbirka | Základy matematiky - procenta, zlomky, přímá a nepřímá úměra | Onlineschool.cz
zhlédnutí 161Před 6 měsíci
Seznam příkladů i možnost si zakoupit sbírku na procenta, zlomky, společnou práci, přímou a nepřímou úměru najdeš na bit.ly/3up3vIg
Maturita z matematiky - 370 řešených příkladů - průřez všemi maturitními okruhy | Onlineschool.cz
zhlédnutí 157Před 6 měsíci
Potřebuješ se připravit na státní maturitu z matematiky ? S těmito videi to zvládneš. Procvičíš si všechna témata, která se v maturitních testech objevují od funkcí rovnic a nerovnic až po geometrii a kombinatoriku.
Přípravný kurz na přijímačky z matematiky na 4leté obory středních školy | Onlineschool.cz
zhlédnutí 745Před 8 měsíci
Tento přípravný kurz na jednotné přijímačky z matematiky můžeš najít na bit.ly/3RJpSlt Tento kurz je pro všechny, kteří si nejsou v matematice moc jistí nebo je na tvoji střední školu velký přetlak lidí. Připravím tě na vše, co se na přijímačkách může objevit Co v tomto kurzu najdeš? Všechny témata, která cermat na přijímačky na 4leté obory středních škol vyžaduje. Začneme vždy vysvětlením teor...
Plošný integrál druhého druhu 2 | 4/7 Plošné integrály | Matematika | Onlineschool.cz
zhlédnutí 435Před 11 měsíci
V tomto videu si ukážeme, jak řešit plošný integrál druhéhu druhu (z vektorového pole) na parametricky zadaných plochách. Hlavní rozdíl oproti explicitně zadaným plochám je způsob výpočtu normálového vektoru. Ten se musí počítat ze směrových vektorů (ty vznikají parciálními derivacemi vyjádření plochy podle jejich parametrů) skrze vektorový součin. Druhá odlišnost je v určování mezí. U parametr...
Plošný integrál prvního druhu 2 | 2/7 Plošné integrály | Matematika | Onlineschool.cz
zhlédnutí 686Před rokem
V minulém videu jsme pochopili plošné integrály prvního druhu na explicitně zadaných plochách. Plochy ale lze zadat i parmetricky. Jak v takovém případě počítat? Druhým základním postupem je plochu vyjádřit parametricky. To si ukážeme na příkladu válce. Ten ve své rovnici vůbec žádné z nemá, proto ani nemáme jinou variantu, než jej vyjádřit parametricky. Pokud jeho parametrické vyjádření neznám...
Videosbírka | 11/12 Diferenciální rovnice | Matematika | Onlineschool.cz
zhlédnutí 316Před rokem
Seznam příkladů ze sbírky na diferenciální rovnice i možnost si ji zakoupit najdeš na bit.ly/40UWBVR Najdeš zde 15 řešených příkladů na diferenciální rovnice. Většina z nich prvního řádu. Zabývám se v ní 5 základními metodami řešení. Separace proměnných lze použít u jednoduchých rovnic, kdy umím proměnné x a y od sebe oddělit. V dalších obtížnějších variantách si vybírám mezi variací konstant, ...
Stokesova věta | 6/7 Plošné integrály | Matematika | Onlineschool.cz
zhlédnutí 791Před rokem
Stokesova věta je vztah, který svazuje křivkový integrál po uzavřené křivce s plošným integrálem na ploše, která je touto křivkou ohraničena. Na levé straně stojí klasický křivkový integrál druhého druhu, který nám říká jak velký tok vektorového pole teče skrze křivku. Na pravé straně máme výraz, který říká, že tento tok lze určit pomocí plošného integrálu z rotace vektorového pole po ploše uza...
Videosbírka | 11/11 Kinematika | Fyzika | Onlineschool.cz
zhlédnutí 189Před rokem
Seznam příkladů a možnost si tuto sbírku z kinematiky zakoupit najdeš na bit.ly/3UCkAXc V této sbírce z kinematiky se připravíš na zápočet nebo zkoušku z fyziky - příklady na přímočaré zrychlené pohyby, vrhy v gravitačním poli, pohyby bodu po kružnici - všechny druhy zrychlení (tečné, normálové, úhlové) a tak úlohy, kdy jsou pohyby spojené s derivacemi. Registruj se k odběru, aby ti neuteklo žá...
Gauss- Ostrogradského věta | 5/7 Plošné integrály | Matematika | Onlineschool.cz
zhlédnutí 838Před rokem
V tomto videu se budeme zabývat Gaussovým teorémem, také známým jako Gauss-Ostrogradského větou. Tento teorém spojuje integrál přes uzavřenou plochu s trojným integrálem přes divergenci vektorového pole, a to nám umožňuje snadno počítat objemové a plošné integrály v matematice a fyzice. Nejprve si ukážeme, jak vypadá Gaussův teorém matematicky. Představme si uzavřenou plochu φ v prostoru, která...
Plošný integrál druhého druhu 1 | 3/7 Plošné integrály | Matematika | Onlineschool.cz
zhlédnutí 815Před rokem
Plošný integrál druhého druhu 1 | 3/7 Plošné integrály | Matematika | Onlineschool.cz
Plošný integrál prvního druhu 1 | 1/7 Plošné integrály | Matematika | Onlineschool.cz
zhlédnutí 1,9KPřed rokem
Plošný integrál prvního druhu 1 | 1/7 Plošné integrály | Matematika | Onlineschool.cz
Videosbírka | 7/7 Plošné integrály | Matematika | Onlineschool.cz
zhlédnutí 195Před rokem
Videosbírka | 7/7 Plošné integrály | Matematika | Onlineschool.cz
Rotace vektorového pole | 5/5 Vektorové pole | Matematika | Onlineschool.cz
zhlédnutí 882Před rokem
Rotace vektorového pole | 5/5 Vektorové pole | Matematika | Onlineschool.cz
Geometrická posloupnost - vzorce na členy a jejich součet | 10/22 Posloupnosti | Matematika
zhlédnutí 277Před rokem
Geometrická posloupnost - vzorce na členy a jejich součet | 10/22 Posloupnosti | Matematika
Potenciální vektorové pole | 2/5 Vektorové pole | Matematika | Onlineschool.cz
zhlédnutí 662Před rokem
Potenciální vektorové pole | 2/5 Vektorové pole | Matematika | Onlineschool.cz
Divergence vektorového pole | 4/5 Vektorové pole | Matematika | Onlineschool.cz
zhlédnutí 901Před rokem
Divergence vektorového pole | 4/5 Vektorové pole | Matematika | Onlineschool.cz
Videosbírka | 15/15 Funkce více proměnných | Matematika | Onlineschool.cz
zhlédnutí 337Před rokem
Videosbírka | 15/15 Funkce více proměnných | Matematika | Onlineschool.cz
Nabla a gradient - jak spolu souvidejí? | 3/5 Vektorové pole | Matematika | Onlineschool.cz
zhlédnutí 708Před rokem
Nabla a gradient - jak spolu souvidejí? | 3/5 Vektorové pole | Matematika | Onlineschool.cz
Úvod do vektorových polí | 1/5 Vektorové pole | Matematika | Onlineschool.cz
zhlédnutí 896Před rokem
Úvod do vektorových polí | 1/5 Vektorové pole | Matematika | Onlineschool.cz
Aritmetická posloupnost - vzorce na členy a jejich součet | 7/22 Posloupnosti | Matematika
zhlédnutí 306Před rokem
Aritmetická posloupnost - vzorce na členy a jejich součet | 7/22 Posloupnosti | Matematika
Tečná rovina a normála | 8/15 Funkce více proměnných | Matematika | Onlineschool.cz
zhlédnutí 819Před rokem
Tečná rovina a normála | 8/15 Funkce více proměnných | Matematika | Onlineschool.cz
Diferenciál funkce dvou proměnných | 7/15 Funkce více proměnných | Matematika | Onlineschool.cz
zhlédnutí 757Před rokem
Diferenciál funkce dvou proměnných | 7/15 Funkce více proměnných | Matematika | Onlineschool.cz
Slovní úlohy - teplota mrtvého těla | 6/12 Diferenciální rovnice | Matematika | Onlineschool.cz
zhlédnutí 552Před rokem
Slovní úlohy - teplota mrtvého těla | 6/12 Diferenciální rovnice | Matematika | Onlineschool.cz
Slovní úlohy - výměna bankovek ve státě | 5/12 Diferenciální rovnice | Matematika | Onlineschool.cz
zhlédnutí 389Před rokem
Slovní úlohy - výměna bankovek ve státě | 5/12 Diferenciální rovnice | Matematika | Onlineschool.cz

Komentáře

  • @nejskola
    @nejskola Před 5 dny

    Nevím proč používáte funkci kosinus, když 1) pokud je fáze nula (bod je v rovnovážné poloze) vám vyjde y = ym, tedy ne v rovnovážné poloze, ale v maximální výchylce 2) funkce sinus dobře koresponduje s matematickým konceptem, že sinus je průmět bodu rotujícího po kružnici do svislé osy. Takže za mne, y = ym * sin(omega * t) a nikoliv kosinus... video je dost matoucí....

    • @onlineschoolcz
      @onlineschoolcz Před 5 dny

      Chápu, také jsem zvyklý používat rovnici polohy se sinusem. Ale když jsem to vieo tvoril a hledal nějaké publikace, asi HRW tipuji po paměti, meli to odvozene pres kosinus. Khan to používá tak také czcams.com/video/cfjuTPopfM4/video.htmlfeature=shared

  • @user-kl4kp7ry7x
    @user-kl4kp7ry7x Před 8 dny

    Moc krásně vysvětlené.👍

  • @ninabenova3734
    @ninabenova3734 Před 9 dny

    Super video aj pri učenií na mgr. štátnice, keď už nie je chuť a sila čítať štátnicové otázky o kolobehoch prvkov, tak aspoň video. ďakujem ☺

    • @onlineschoolcz
      @onlineschoolcz Před 8 dny

      Cool, nečekal jsem že se někdy bude někdo učit ode mě na státnice zrovna z takového tématu 🙂

  • @lysiczlysicz4725
    @lysiczlysicz4725 Před 12 dny

    zdravim, nemela se pocitat derivace U jako podil a ne jako soucin?

    • @onlineschoolcz
      @onlineschoolcz Před 9 dny

      Můžete to derivovat jako soucin i jako podil (oboji lze mezi sebou prevadet) a vzdy to vyjde stejne.

  • @dencakovarikova7758
    @dencakovarikova7758 Před 13 dny

    Nejlepší kanál na matematiku:)

    • @onlineschoolcz
      @onlineschoolcz Před 13 dny

      Díky, největší pochvala jakou jsem na den matek kdy dostal 🙂

  • @vaclavpitonak
    @vaclavpitonak Před 17 dny

    Všetko riadi PÁN BOH,,,,teórii o globálnom oteplení moc neverím,,,,, môj osobný názor

  • @tobiasformanek3989
    @tobiasformanek3989 Před 20 dny

    diky moc🎉

  • @vladimirbartos2088
    @vladimirbartos2088 Před 21 dnem

    Vyborne vysvetlenie, vyborna praca

  • @martinprochazka4717
    @martinprochazka4717 Před 22 dny

    Hezká videa. Opravují vědomosti. Ale dovolil bych si nesouhlasit s osou symetrie. Ty dvě průchozí díry 30 mm od sebe sice vypadají symetrický ale na nějaký pohled se nemůžeme spoléhat. Hlavně ani není zakotovana jedna hldira od kraje či od osy a nikde není řečeno že jsou v symetrii. Myslet si to můžeme ale zaznaceno by to mělo být . Když má plochacek 60 mm a díry od sebe 30 mm neznamená to zákonitě symetrii. A chybí údaj jak je daleko od kraje či od osy jedna díra. Může to přeci být jen desetina mimo symetrii. 15,1 nebo 15,3 mm

  • @norgac9103
    @norgac9103 Před 23 dny

    To y ( zderivovane ) dostanu derivaci y. Nebo musim dosadit do derivace c *x- Cx/x^2 ?

    • @onlineschoolcz
      @onlineschoolcz Před 23 dny

      Tady budeš muset být více konkrétní. O jákém čase se ve videu bavíme?

  • @hanachalupova3161
    @hanachalupova3161 Před 27 dny

    Super vysvětlení. Děkuji.

  • @franskaagixx
    @franskaagixx Před měsícem

    Když mám třeba sin x+ pí:6 tak i ty základní body jako je jedna pi, dva musím posunout takže to nebude v tom bodě ale o jednu šestinu pi od něho?

  • @jakubhladik3711
    @jakubhladik3711 Před měsícem

    ty jsi fakt borec

  • @xares1797
    @xares1797 Před měsícem

    Díky moc ! Ve škole jsem chyběl a teď jsem se to naučil! Díky

  • @viktorvaculik8030
    @viktorvaculik8030 Před 2 měsíci

    ❤❤

    • @onlineschoolcz
      @onlineschoolcz Před měsícem

      Pár srdcí u videa na elipsy vždy potěší...

  • @mochalixm8273
    @mochalixm8273 Před 2 měsíci

    respekt

  • @kubakosa
    @kubakosa Před 2 měsíci

    Ahoj Radku, v první řadě ti chci moc poděkovat za tvoje videa, už je využívám nějaký ten pátek a jsem za to moc vděčný. Jen co mě trochu mrzí, že jsi projel hrozně rychle tu obecnou část na konci, kde se to zrovna začlo podobat příkladům, co máme v předmětu strojní součásti. Studuji obor letectví na dopravce v Pardubicích a oproti třeba studentům z dopravní techniky, kteří mají za sebou 4 semestry mechaniky, to máme trochu složitější se do toho v rychlosti dostat. Kdybys náhodou měl někde ještě videa s determinantem a popřípadě navazující látku statiky, tak budu moc rád, když mě nasměruješ. Ještě jsem nedokoukal tuto sérii, teď se chystám na moment k ose, tak tam třeba na něco ještě narazím:). Měj se pěkně a díky!!

    • @kubakosa
      @kubakosa Před 2 měsíci

      Super, našel jsem další video ze série analytická geometrie s názvem vektorový součin, kde to probíráš🤘🏼

    • @onlineschoolcz
      @onlineschoolcz Před 2 měsíci

      Díky, snad videa se školou pomůžou :)

  • @NikolKurkova-ze7rl
    @NikolKurkova-ze7rl Před 2 měsíci

    hffvhdbvhvn vbhb\bvdhbc\csvfjbvfjbbjcnfi\shlr fjvbn\fjbvnbfjyvnv\\\\\bbbbjxbfdbgjbjngbjvjbnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnvcxbnnfbnyby

  • @petrpostupa6363
    @petrpostupa6363 Před 3 měsíci

    Prosim,vice videi narocnejsich,motoru,hrideli,spojek....

  • @petrpostupa6363
    @petrpostupa6363 Před 3 měsíci

    Dejte vykresy z praxe,dekuji

  • @martinpetr4851
    @martinpetr4851 Před 3 měsíci

    Výborné video na divergenci; krásné a pochopitelné. Jen musím podotknout, že odbočka do fyziky a potkání molekul na začátku a konci křídla není pravdivé. Je pravda, že musí téct vyšší rychlostí po vrcholu křídla, ale není již pravda, že letí o tolik rychleji než dole, aby se na konci křídla potkali.

  • @petrjonas2325
    @petrjonas2325 Před 3 měsíci

    Super přehledné video :) Můžu se zeptat, v jakém programu ten grafický doprovod tvoříte?

  • @ctenardavid6041
    @ctenardavid6041 Před 3 měsíci

    Děkuji ji ,,Vám” díky ,,Vám” jsem si vzpomněl před testem, že se to musí řešit v různých oborech R,N, Z. V jakých oborech bych to, prosím, měl umět řešit na 1SŠ? R,N a jaký je rozdíl množinové řešení? Množinové řešení je řešení v N?

    • @onlineschoolcz
      @onlineschoolcz Před 3 měsíci

      Hmm... tady už si hrajeme s názvoslovím, ale prakticky to znamená že se ta nerovnice vyřeší a pak to co mi vyjde profiltruji tim oborem. Pokud N tak z řešení chci přirozená čísla, pokud Z tak si vypreparuji celá čísla a pokud v R tak ten interv co mi vysel beru jako vysledek.

  • @pavolsedlacek6309
    @pavolsedlacek6309 Před 3 měsíci

    Diky za super video... :) Mám ešte zopár dní nato aby som sa v čítaní tech. dokumentácie dostatočne zdokonalil takže tvoje videá sú mi v tom veľmi nápomocné.

  • @be9ast694
    @be9ast694 Před 3 měsíci

    jak to mám počítat když mi vyjdou záporná čísla ?

    • @onlineschoolcz
      @onlineschoolcz Před 3 měsíci

      No, nijak zvlášť, pokud ti vyjdou záporná čísla tak to je znamená že síla míří opačně, ale to je prostě výsledek.

  • @lennyleonard8423
    @lennyleonard8423 Před 3 měsíci

    skvele video, jenom mensi detail...pri vypoctu intezity uvnitr koule se bude vysledek rovnat nule, jelikoz veskery naboj lezi na povrchu

    • @onlineschoolcz
      @onlineschoolcz Před 3 měsíci

      To co popisuješ je kulová slupka, tedy skořepina s nábojem na povrchu. Já tu mám kouli s nábojem homogenne rozloženým po objemu.

    • @lennyleonard8423
      @lennyleonard8423 Před 3 měsíci

      ahh okay, ja myslel, ze se pocita s vodici. Chapu spravne, ze intezita uvnitr vodice by byla nulova?@@onlineschoolcz

  • @petrtomsej6064
    @petrtomsej6064 Před 3 měsíci

    DÍKY

  • @honzulak
    @honzulak Před 4 měsíci

    dekuju 🙏

  • @martinszpuk5665
    @martinszpuk5665 Před 4 měsíci

    Skvělé video! Kéž by takových bylo víc ( a nejen od vás).

  • @petrtomsej6064
    @petrtomsej6064 Před 4 měsíci

    asi tu hodím odběr a budu sjíždět video denně :D člověku se to může hodit, díky

  • @petrtomsej6064
    @petrtomsej6064 Před 4 měsíci

    supr, počítal jsem Castiglianem a vychází to správně :D

  • @jaroslavm1336
    @jaroslavm1336 Před 4 měsíci

    Video super,ale myslím že sa zabúda na uhlík uvolnený sopečnou činnosťou,za ktorú človek nemôže...a nie je malá..

    • @onlineschoolcz
      @onlineschoolcz Před 4 měsíci

      Sopečná činnost činí zhruba setinu člověkem emitovaného uhlíku, viz cs.wikipedia.org/wiki/Toky_uhl%C3%ADku

  • @griczzly7138
    @griczzly7138 Před 4 měsíci

    děkuji moc za videa, moc mi pomáhají složit zkoušku z matematické analýzy 2.

    • @onlineschoolcz
      @onlineschoolcz Před 4 měsíci

      Tak to moc rád slyším, jsem rád že videa pomohla :)

  • @stepanlazecky9973
    @stepanlazecky9973 Před 4 měsíci

    Díky, skvěle vysvětleno

  • @sargonslp1672
    @sargonslp1672 Před 5 měsíci

    Právě jdu psát zápočet, velice jste mi, pane, pomohl, děkuji pěkně. Hezký den a šťastné a veselé

    • @onlineschoolcz
      @onlineschoolcz Před 5 měsíci

      Jaký pak já jsem pan... Rád jsem pomohl

  • @vladimirazrabi
    @vladimirazrabi Před 5 měsíci

    Zajímavý , ale sem mimo 😮

  • @milannad3978
    @milannad3978 Před 5 měsíci

    Mám za to že k vynesení plynu těžšího vzduchu do vyšších vrstev atmosféry je nutný buď jev zvaný konvekce a to dokonce s mimořádným narůstáním výškového dosahu v mracích bouřkové činnosti, které výškou atakují horní vrstvy troposféry. Nebo při erupci, kdy vulkanické plyny včetně CO2, dokáží rovněž atakovat horní vrstvy troposféry. Teprve potom dle zdejšího výkladu dochází k těm možným reakcím s dusíkem a navýšení C14 radioaktivity posílením neutronového množství v té uhlíkové molekule CO2. A tady je velký prostor pro švidlíře a grafíky s jejich měřením. Ono v zimě totiž bouřkové mraky do výšek tolik nenarůstají a to CO2 musí obsahově z té atmosféry snížit svou tvorbu i množství. Rovněž cirkulace atmosféry je jedinečná a proměnlivá. Spolehlivost naměřených grafíků ke strašení lidí je třeba prověřit a zdatovat podmínkami při měření. Aby to nedopadlo jako s hledáním či měřením sněhové pokrývky měřené v zimě a porovnávané s létem. To by nad úbytkem vyvolalo také zděšení. Tlačení na pilu alarmistů vyvolává oprávněnou nedůvěru. Zejména pak při směšném výškově i místně proměnlivém atmosférickém obsahu toho životadárného plynu CO2 s průměrem bez produkce jeho přímé tvorby O,O35%. Což je směšné, když obsah jen ve školní třídě je i 10x vyšší. Stejnou nedůvěru dává greténské měření obsahu CO2 na odvěké sopce uprostřed moře. Jak to moře ,tak ta dávná sopka dávají dost možností pro měřené obsahpvé změny koncentrací. Při strašení je třeba brát v úvahu, že neplatí jen závislost více CO2 a vyšší teplota. Ale také obráceně vyšší teplota a vyšší rozklad i tvorba toho CO2. Zametání uhlíkové stopy je nejdokonalejší na poušti, kde je ho nejméně a teploty tam narůstají i s velkými rozdíly mezi dnem a nocí. Úloha CO2 v organismu i atmosféře není ke strašení, ale ke zkoumání jeho významu i prospěšnosti.

    • @onlineschoolcz
      @onlineschoolcz Před 5 měsíci

      Tak pekně popořadě. Množství CO2 se neměří jen na Havaji, ale i na dalších místech na Zemi, popř. z vesmíru. Všechna tato měření ukazují stejný trend climate.nasa.gov/explore/ask-nasa-climate/3264/how-do-we-know-mauna-loa-carbon-dioxide-measurements-dont-include-volcanic-gases/ . Teplota, při které se CO2 rozpadá je zhruba 700 °C, takže průměrné zvyšení teploty o 1-2 °C s rozpadem CO2 nic neudělá. Přípustné koncentrace CO2 v místnosti je cca 1000 ppm, což je tak 2,5x víc než v běžné atmosféře a ne 10x www.co2meter.com/blogs/news/carbon-dioxide-indoor-levels-chart A jakou to má souvislost s čímkoliv vůbec netuším. A co se týče vzniku C-14, nevím, jestli jste to video vůbec sledoval, ale ten vzniká z dusíku. Vzduch je z větší části dusík, ten tam nemusíte nějak dostávat konvekcí, nebo sopečnými výbuchy, ten tam prostě je. www.llnl.gov/news/atmospheric-carbon-14-measurements-reveal-natural-production-rate-cosmic-rays Nevím odkud tato tvrzení berete ale zní mi to jako Klaus nebo Echo24. Doporučuji si dohledat nějaké relevantní informace a ne tyto bludy.

    • @milannad3978
      @milannad3978 Před 5 měsíci

      CO2 měří greténi nestandartním způsobem a za proměnlivých podmínek velmi krátkou dobu.Vůči planetě i lidem.@@onlineschoolczPřípustné koncentrace přesahují násobně často i školní třídy. Zkuste je změřit a ne poučovat . Až z dusíku získáte C14 dejte mi vědět. Zatím mám za to, že vznikne z CO2 za mimořádných teplot, třeba po výboji blesku.Tvrzení o konvekci a jejím významu mám z pohybu v troposféře bez motoru. Pro získání ocenění plachtařským stříbrem v ní musíte strávit minimálně 5 hodin bez přerušení.

  • @tomaskupka9385
    @tomaskupka9385 Před 5 měsíci

    Půl dne procházím všechna videa lidí s více zhlédnutí na definiční obory a všcihni tam mají příklady bez vnořených logarytmů jako exponenciály / pod odmocninou. Až na tvém videu jsem pochopil "težší příklady". Díky moc. Jen jedna věc, občas děláš operace, které nevysvětluješ a pro nováčka by nepochopil co jsi právě udělal. Ale asi to je ok, jestli jsou tvá cílovka spíše lidi, co hledají těžší příklady viz název videa : )

    • @onlineschoolcz
      @onlineschoolcz Před 5 měsíci

      Hold na zápočty na vysoké je potřeba s přípravou trochu přitvrdit :)

  • @TchFilip
    @TchFilip Před 6 měsíci

    Super video, jen bych chtěl říct, že tam máte nejspíš chybu při definici přepisu na dvojný integrál píšete dS, ale dále v příkladu píšete a derivujete podle dx a dy

    • @onlineschoolcz
      @onlineschoolcz Před 6 měsíci

      To je tak v pořádku, ds je element krivky, dS je element plochy, proto jej můžu popsat jako dx dy

  • @tomaskermes7456
    @tomaskermes7456 Před 6 měsíci

    Hodně dobré video, děkuji za něj.

  • @kubakosa
    @kubakosa Před 6 měsíci

    Skvělé video, jen si myslím že jste se v 13:44 přeřekl a mělo to být za y😝

    • @onlineschoolcz
      @onlineschoolcz Před 6 měsíci

      O ano, bohužel máš pravdu, mělo tam být y :)

  • @simba407
    @simba407 Před 6 měsíci

    Děkuju díky tobě to konečně chápu, sem na sš a ani tady to učitelka neumí vysvětlit

  • @marekvyskrabka9533
    @marekvyskrabka9533 Před 6 měsíci

    Dik moc❤

  • @petrpostupa6363
    @petrpostupa6363 Před 6 měsíci

    Musite znati material prutu.Fyzikalni a mechanicke vlastnosti prutu,nebo se pletu?Dekuji za odpoved

    • @onlineschoolcz
      @onlineschoolcz Před 6 měsíci

      No to závisí k čemu je chceš vědět - k u rčení napětí ne, tam jde jen o namáhání a rozměry, ale k výpočtu deformace a jestli ten prut dané namáhání vydrží tak to je zapotřebí vědět.

  • @s.gebrovaa7740
    @s.gebrovaa7740 Před 6 měsíci

    Moc vám děkuji!

  • @julec.kralec
    @julec.kralec Před 6 měsíci

    Prosim ťa ako by vyzerala rovnica po dosadení pri tom "N" kde je výsledek 1248 nejako mi to nevychádza.

    • @onlineschoolcz
      @onlineschoolcz Před 6 měsíci

      No, když to zjednoduším, síla F=600 N (to jsem tam zapomněl dodat a vyskočí to v titulcích) + tíha toho celého prutu (m*g). To obojí musí unést to vetknutí. Teď jsem si to přepočítal a sedí to.

  • @stanislavpospisil7967
    @stanislavpospisil7967 Před 6 měsíci

    Jak jste prisli na to, ze teplota bez atmosfery by byla -18 stupnu. Mohli byste mi ukazat tento vypocet?

    • @onlineschoolcz
      @onlineschoolcz Před 6 měsíci

      Mohu předat zdroj - světovou meteorologickou organizaci - public.wmo.int/en/our-mandate/focus-areas/environment/greenhouse-gases

  • @stanislavpospisil7967
    @stanislavpospisil7967 Před 6 měsíci

    Cim teplejsi teleso je, tim vice zari a tim se vice ochlazuje. Toto ochlazovani vam nejak z te tepelne bilance vypadava.

    • @onlineschoolcz
      @onlineschoolcz Před 6 měsíci

      Ne nevypadává, když se podíváte na schéma tepelných toků v 5:10, tak tepelný tok, který popisujete, má hodnotu 396 Wattů na metr čtverečný. To je tepelný tok způsobený teplotou Země. Obdivuji vaši zarputilost se se mnou hádat a docela mě to i baví, ale vážně to nemá cenu :D Ty podklady, které zde používám, jsem nevymyslel já, převzal jsem je od NASA, evropské vesmírné agentury, světové metorologické organizace, amerického meteorologického úřadu NOAA, Univerzity Karlovy a dalších, takže přeji hodně štěstí se snahou přechytračit nejchytřejší mozky na světě v oblasti klimatu Země :)

    • @stanislavpospisil7967
      @stanislavpospisil7967 Před 6 měsíci

      Tady se podivejte na skutecne vysvetleni. czcams.com/video/JU_ZlnW-CMs/video.html. Jste uplne mimo ve svech bodech. nemam cas na to, vysvetlovat jedne po druhem. Od spatneho pouziti SB zakona, o nepochopeni Wienova posuonvacioho zakona, o nepochopeni Kirchhovova zakona, o nepochopeni absolutne cerneho telesa, kdyz system zeme -atmosfera se k nemu prirovnava, o nepochopeni termodynamiky plynu. O blaznive teorii, ze teplo proudi ze studeneho na teple a jeste to teple ohriva. @@onlineschoolcz

  • @stanislavpospisil7967
    @stanislavpospisil7967 Před 6 měsíci

    Atmosfera Venuse ma 90 krat vetsi hmotnost nez zemska. Proto je vyssi teplota. Pokud by vase teorie platila, pak by se teplota neustale zvysovala. Co2 naopak jako triatomovy plyn atmosferu ochlazuje.

    • @onlineschoolcz
      @onlineschoolcz Před 6 měsíci

      Tady doporučuji zopakovat kalorimetrickou rovnici - pokud stejnému tepelnému výkonu vystavíte více hmoty, ohřeje se méně. A co se tříatomových plynů, tak tam je to přesně naopak viz základy termomechaniky - tří a více atomové plyny záření pohlcují viz zde news.climate.columbia.edu/2021/02/25/carbon-dioxide-cause-global-warming/ "Carbon dioxide, for example, absorbs energy at a variety of wavelengths between 2,000 and 15,000 nanometers - a range that overlaps with that of infrared energy" Navíc neexistuje fyzikální mechanismus, jak by interakcí zaření s plynem docházelo k ochlazování.

    • @stanislavpospisil7967
      @stanislavpospisil7967 Před 6 měsíci

      nemluvim o pohlcovani zareni, ale o Poissonovu koeficientu. Plyny zareni pohluci a zaroven hned emituji. Coz je Kirchhovuv zakon, pletet hrusky s jablky. Kalorimetricka rovnice popisuje matematicky predavani tepla mezi telesy. To co pisete je tepelna kapacita. Souvisi to spolu, ale neni to o cem pisi. To o cem pisi je stavova rovnice plynu, ktera dava vztah mezi tlakem, teplotou a objemem. Plati univerzalne ve vesmiru, tedy i na te Venusi, proto je tam teplota vyssi. Pokus s epodivate na profil tpelott na jinych planetach, odpovida presne stavove rovnici. pritom je slozeni atmosfery zcela rozdilne, ale na toto pochopitlene nema vliv. Podivate-li se na profil, s tlaky, ktere odpovidaji zemi, dostanete stejne teploty jako na zemi. Nesutale mi predkladate nejake odkazy, ktere potvrzuji tu teorii, kterou se ti lide zivi. Jako vedci byste se vsak meli ptat, a hledat chyby a ne s eenustale pidit po potvrzovani. Je to nevedecke, stejne jako ten vas video pribeh. @@onlineschoolcz

    • @stanislavpospisil7967
      @stanislavpospisil7967 Před 6 měsíci

      A jeste poznamku, prave triatomoveplyny maji nizsi poissonovu konstantu, nez dvouatomove, proto je na Venusi nizsi teplota, nez by odpovidala tlaku a rozdil cini prave CO2, ktereho tam je - podrzme se 95%, tudiz 2000 vice nez na Zemi. A lze to pochopitelne spocitat podle stavove rovnice a vypoctu se shoduji s merenim na Venusi. Venuse se neprehriva, prestoze by podle klimatologu mela.

  • @merty6
    @merty6 Před 6 měsíci

    Klasický výklad slnečnej aktivity podanej tak aby sa zdalo že je dnes veľmi nízka. V skutočnosti sa napríklad aj v správe IPCC udáva, že slnečná aktivita v 20 storočí dosiahla pravdepodobne maximum za posledných 8000 rokov. Ako je to možné? Slnečná aktivita sa totiž zásadne udáva len cez TSI a nie v celom spektre slnečného žiarenia.

    • @onlineschoolcz
      @onlineschoolcz Před 6 měsíci

      Tady bych poprosil o odkaz, sám bych o tomto tvrzení rád početl.

    • @merty6
      @merty6 Před 6 měsíci

      ​@@onlineschoolcz www.ipcc.ch/site/assets/uploads/2018/02/ar4-wg1-chapter2-1.pdf