CO TO JE ON-GRID? FOTOVOLTAIKA DÍL #3 | BACINA.TV
Vložit
- čas přidán 15. 05. 2024
- Pokračování seriálu o #FOTOVOLTAIKA s Ondřejem Bajerem, tentokrát o tom, jak funguje a co to je On-grid fotovoltaika.
👑 500+ exkluzivních příspěvků na Patreonu: bit.ly/bcnPatreon
👨👩👧👦 Veřejná část Discordu pro všechny: bit.ly/bcnDiscord
🚗 Pomoc s nákupem a prodejem EV: www.importev.cz
🏷️ Tesla Referral s výhodami pro vás: bit.ly/bcnTesla
🌐 Můj Web s články o technologiích: bacina.tv/
📚 Kapitoly videa:
▪ 00:00 Jak funguje On Grid?
▪ 08:04 Je vhodná On Grid pro Elektromobil?
▪ 11:21 Nasazení On Grid v průmyslu s AC Baterií
▪ 13:44 Využití starých baterií z EV
▪ 14:23 Výhody On Grid FVE?
▪ 15:32 AC Coupling
▪ 16:45 Nevyýhody On Grid? - Auta a dopravní prostředky
![[Vowel]물고기는 물에서 살아야 해🐟🤣Fish have to live in the water #funny](http://i.ytimg.com/vi/3G9MH063Cx4/mqdefault.jpg)
Já musím pochválit "pana střihače", že z toho nepoužitelnýho materiálu, kterej jsme mu předali, dokázal vůbec něco vyrobit. Díky pane :)
Zajímavé. Těšíme se na pokračování.👍
Super .Doopravdy pěkně vysvětleno .Děkuji
Opět skvělé, těším se na další díl, výklad chápu dobře, jako od Komenského. Dik
Dobry den. Ak teda hovorime o on grid elektrarni ako o financne najmenej narocnej, vyplatila by sa kombinacia takejto elektrarne spolu s virtualnou bateriou poskytovatela viac, ako hybridna elektraren? Cez den by pokryvala spotrebu domu, vsetko navyse by ukladala do virtualanej baterie a navecer by ju z tej virtualnej baterie brala. Samozrejme by sa platili urcite distribucne poplatky, ani by to neriesilo zalohu v pripade vypadku zo strany dodavatela, na druhu stranu by vsak nebola potrebna investicia do baterie (t.j. ako bolo aj vo videu spomenute - najdrahsej casti elektrarne), rovnako tak by odpadla starost so starnutim baterie, ci jej thermal managementom, pripadne rizikom vzniku poziaru batrerie.
Je to tak. Vzhledem k tomu, že cena silové energie už začíná být výrazně vyšší než je součet distribučních poplatků, podpory OZE a dalších daní, tak v současné době dává největší ekonomický smysl postavit ongrid FVE, vše co jde spotřebovat a zbytek prohnat přes službu virtuální baterie nebo přes zprostředkovatele, který umí přebytky výroby odkoupit za cenu na burze.
Osobně mám ale obavu, že tento stav nebude mít dlouhého trvání. Virtuální baterie je pouze služba a klidně se může stát, že za rok se její podmínky výrazně zhorší. To samé u zprostředkování prodeje na burze. Proto bych si nezavíral dveře před fyzickou baterií a použil například takový střídač, který umožnuje jak provoz bez baterie (v ongrid režimu), tak pozdější přidání baterie a přechod do režimu hybridního.
Pravda také je, že pro asymetrickou výrobu jsou baterie potřeba, bez nich i původně asymetrické měniče pracují symetricky. Navíc, pokud někdo nebývá přes den doma, tak by měl problémy denní výrobu spotřebovat. Proto je vždy důležité posoudit každého konkrétní situaci. Například pro důchodce nebo rodinu na trvalém homeoffice by ongrid vycházel dobře. Pro někoho kdo pracuje celý týden od rána do večera v továrně nebo kanceláři by byl lepší hybrid, byť jen s minimální baterkou.
Super seriál, perfektní vysvětlení věcí které člověk filtruje pro vlastní neužitečnost 🤔
Pro rodinný dům to je to taky použitelné. Příklad: já a manželka v důchodu takže nejsme v práci přes den, bazén a vyhřívání běží od 9 do 17 hodin, vířivka běží přes den, el. přímotopy taky běží přes den. Z roční spotřeby podle grafu je 75% přes den kdy fotovoltaika vyrábí.
Rozhodně souhlasím. Pokud pracujete trvale z domu, nebo jste již oba v důchodu, tak může být ongrid ekonomicky velice zajímavý. Díky za postřeh z praxe!
Jsem stejného názoru. Jako potenciální důchodce, si při stávajícím růstu cen elektřiny a při téměř trvalém nulovém zhodnocení vkladů penzijními fondy, kladu otázku, zda on-grid udělaný svépomocí (dotace padnou na žádost, projekt a revize) není lepší investice na stáří, než penzijní spoření.
Super video, těším se na další :)
Hele já už se ani moc netěším: Točili jsme to s Ondrou na jeden zátah, když se nám povedlo sladit jeho nabitý kalendář s mojí dovolenou. A po několika hodinách tlachání u tabule už jsme byli oba čím dál víc unavení. Takže tyhle poslední díly tam plácám strašný nesmysly a nejsem schopnej ani namalovat kloudnej obrázek. No uvidíš sám - třeba u dílu o hybridech to mám 15 minut načmáraný bez baterky, než se prokecám k tomu, abych ji tam konečně domaloval.
@@obajer No a co? :D hlavně že to dopadlo :) viděl si moje plácíání nesmyslů? :D
Zase klasika, Ondra a Ondra 👍
Dodatecny obrazky k vykladu malovanemu je TOP reseni.
IT kamarádi pokračují v FVE :) mám z toho taky radost
K využití přebytků do bojleru mám takovou kacířskou myšlenku. Sám to doma cpu do 300L přes těleso 2x2400W, řízeně z PLC. Přes zimu ohřívám vodu ve vedlejším zásobníku plynovým kotlem. Plyn mě od letoška vyjde cca na 800 za MWh. Není lepší ty přebytky prodat za spotovou cenu při dnešním vývoji na trhu?
Hodně dobrý povídání, přimlouval bych se za víc Bajera :)
super!! uz sa nemozem dockat dalsej casti (hybrid}
Moc pěkné téma, respekt @Ondřej Bajer za jeho znalosti! Teslacek Aitacek bohužel jen kazí celkový dojem, i kyž se evidentně snaží, problematice nerozumí. Navíc ty bílý fusekle, jak vexlák z 90tek :-).
Tento kanál nesleduji, ale FV mě zajímá. Dovoluji si nesouhlasit s Ondřejem Bajerem v 5:45, aby střídač dodával elektrickou energii do sítě, podle mě toho mírně vyšším napětím nedosáhne. To by fungovalo v DC, ale v AC to tak není. Mám za to, že střídač se snaží do sítě cpát mírně větší frekvenci, aby tam protlačil činný výkon. Vyšší napětí má vliv jen na jalový výkon.
Mimochodem, je při on gridu distributorem určeno, jaký má být cos ϕ?
cos po tobě čez požaduje, bud ti nařídí kompenzovat nebo ne, ale máš pravdu, funguje to trochu jinak. ono tam to větší napětí trochu je, ale ve skutečnosti je to jen posunutá fáze a ano, jak píšeš měnič se snaží síť přetlačit, zde je opět limit kam ažý muže jít.
U domácích přifázovaných FVE (ongridů i hybridů) je to dnes tak, že distributoři požadují, aby invertory uměly automatické řízení činného i jalového výkonu pomocí funkcí P(U), Q(U) a P(f) . To naštěstí všechny moderní invertory umí a výrobci k tomu mají připravené certifikáty. Přílohou smlouvy s distributorem je pak dokument, kde distributor specifikuje konkrétní body regulačních charakteristik tak, jak je požaduje. Cos(ϕ) se tedy mění dynamicky, dle potřeb sítě. Instalační firma by měla tyto body nastavit do invertoru a vydat o jejich nastavení protokol. Bez protokolu distributor nepovolí první paralelní připojení.
Špičkové invertory umožňují manuální definici všech bodů. Levnější invertory umožňují alespoň zvolit nějakou národní normu (např VDE0126) a používají body, které do firmwaru vložil přímo výrobce.
V případě FVE nad 100kVA je navíc požadováno dispečerské řízení. Tedy, že distributor může požadavky na změnu parametrů zadávat na dálku. Toto, a dodatečná byrokracie, je také důvodem, proč v ČR najdete poměrně dost firemních FVE o výkonu do 99kVA.
Super video, zase jsem o něco chytřejší:-) . Já mám právě FVE on grid od ČEZu i s akumulací do vody a mám i tepelko. Připojili mě k síti před 14 dny, tak jsem zvědav, jakou úsporu mě to pak přinese. Stejně do budoucna budu měnit střídač za hybridní a chci dát baterie.
Mam to same jako vy.Jen me zajima jaky duvod mate na mysli ze vymenite stridac a date baterie.Jaky ocekavate potom efekt?
Отличная информация! Спасибо вам за контент.
Пожалуйста
Zdravím,pan Ondřej velkéj šef,rad bych se zeptal je možne kombinovat třeba solar a vodní kolo,nebo větrná elektrárna je nejaká skrinka do které třeba píchnu jak panely tak ještě generovanou energii z větru a cele to bude kalkulovat a využívat oba zdroje na nabíjení baterií?At se daří
Ano, potřebujete regulátor nabíjení, který má vstupy pro připojení více zdrojů. Něco jako je například toto: www.solarsunever.com/mppt-wind-solar-hybrid-charge-controller-12v-24v_p92.html
Ale lepší je, použít separátní regulátor pro panely a další separátní regulátor pro větrník či vodní turbínku. Výstupy obou pak připojíte ke společné baterii a budou pracovat současně. Pokud byste chtěl mít displej, který by ukazovat reálný stav nabití baterie, tak dobrý je třeba Victron BMV 700, který počítá přijatou/odebranou energii pomocí bočníku a po kalibraci je velmi přesný.
Opět velký dík a mám dotaz.
Určitě jste si jako nadšenec do této problematiky nemohl nevšimnout Českého soběstačného domu. Já se tomu snažím pořád porozumět, ale na rozdíl od Vás nedostávám na jednoduché otázky jednoduché odpovědi. Se svou znalostí techniky jsem skončil u autíčka na baterky ve třech letech, Vy (a druhý Ondra) mi dáváte skutečně věcný, ucelený přehled.
Ano, Český soběstačný dům je hodně zajímavý projekt. Co se týče FVE, tak zvolené komponenty (elektronika Victron a baterie Winston LiFePO4) jsou výborné, ale mám trochu obavu, že pro normálně fungující rodinu je ta FVE dosti poddimenzovaná. Baterii by to chtělo aspoň 2x větší a 15kWp panelů je také málo, možná by to mohlo fungovat s 50kWp. I tak by se ale čas od času musel použít ten stirlingův motor/generátor na peletkovém kotli nebo elektrocentrála. Každopodáně, jsem hrozně zvědav jestli v příštím roce vyjde update jak se povedlo zvládnout letošní zimu a zda-li někdo v domě skutečně dlouhodobě bydlel.
Pěkně pěkně. jen mě tu zlobí komentáře. Tak pokud se tu objeví nějaký spam se nedivte snažím se pořád něco napsat. Jen jsem chtěl zdělit, že on grid může mít i baterku na DC straně, nemusí to být jen AC cupling. Baterka 400V. A ano, ten výkon bohužel. Ikdyž měnič snese na DC více můžeme jen 3,7 kWp a to je nové PPDS, kde by se mělo brát v potaz jen výkon měniče ....
Ještě zkusím trpělivost pana Bajera a položím další otázku. V garáži mám krabici s 3F kabelem od hlavní rozvodné skříně ve vstupní hale. Z této 3 F krabice v garáži mám výstup do zásuvky 400 V pro míchačku. V garáži budu mít vše k on-grid připojení. To znamená, že měnič Fronius SYMO 8.2-3-M propojím 5-ti žilovým kabelem přes nově udělanou rozvodnou skříňí s 3F jističem s 3 F krabicí. Ale teď si kladu otázku kde budou snímací čidla wattrouteru. Budou mezi novou rozvodnou skříní v garáži a 3 F krabicí v garáži ? Vždyť tam přeci nejde poznat celková spotřeba baráku ? Úkolem wattrouteru je pomocí čidel zjistit zda nedochází k přetoku a pokud ano tak zapnout topnou spirálu v bojleru. Aby ale věděl, že je přebytek výkonu nad celkovou spotřebou tak by měl mít čidla hned za hlavním jističem od hodin. Tuto část nechápu. Jak se vlastně detekuje přetok a co je to přetok ?
Ano, proudová čidla wattrouteru musíte dát na přívod hlavního rozvaděče. Ideálně na vodiče mezi fakturačním elektroměrem a hlavním rozvaděčem. Hlavní jednotku wattrouteru je dobré dát do stejné místnosti kde je bojler. Když projdete texty na stránkách výrobce "SOLARCONTROLS", tak tam je vše velmi dobře popsáno. Jak z hlediska funknčních principů, možností nastavení, tak i doporučení k instalaci.
Ahoj dobrý den, chtěl jsem se zeptat, když je black out tak FVE nejede protože panely nezvládnou napájet střídač. Takže když napájím spotřebu z panelů (když už black out pomine :-D) současně si beru elektřinu od distributora? A případně kolik? Je to příkon střídače? Děkuji moc za radu
Jinak super videa
V případě FVE typu "on-grid" je to skutečně tak, že při blackoutu FVE není schopna fungovat. Přestane tedy zcela vyrábět. Pokud distribuční síť funguje, tak on-grid FVE pracuje, živí spotřebiče, a dokonce může i přebytečnou energii tlačit do distribuční sítě, což se používá velmi často. Pokud člověk zapne silný spotřebič, tak energetická špička potřebná pro jeho start (max pár sekund) se pokryje z distribuční sítě, ale pak už plynule zabere FVE a pokud je dostatečně slunečno, tak dokáže celý spotřebič uživit.
Výhodou ongrid FVE je, že v noci se střídač automaticky vypne a nemá žádnou vlastní spotřebu. Přes den zase svou spotřebu dotuje z panelů (kromě brzkého rána a pozdního večera). Další výhoda je, že ongrid technologie má výbornou účinnost, malé ztráty a je levná na pořízení. Nevýhoda je, že veškerá večerní a noční spotřeba jde ze sítě. Ongrid se tedy hodí spíše pro lidi na homeoffice či důchodce. Harmonogram normálního pracujícího by se míjel s dobou, kdy by FVE vyráběla. Další nevýhoda je právě ta nefunkčnost při blackoutu, tam je lepší mít FVE hybridní - ta umí fungovat ikdyž nefunguje ČEZ. Viz video zde: czcams.com/video/0zJ-lAaM080/video.html
Dlouho jsem se neozval a tak bych zkusil ještě z pana Bajera vytáhnout informaci jak je to s elektroměrem u on gridu. Měnič je 3F synchroní tak rozdělí výkon panelů např. 3,2 kWpiky na 1kW na každou fázi. Přičemž na I. fázi bude spotřeba 300W, na II.fázi 700W a na III.fázi 1500W. To znamená, že na I. a II. fázi je přetok do virtuální baterie a na III. fázi je čerpání ze sítě. To dokáže elektroměr od ČEZu v hlavní rozvodné skříni měřit po fázích nebo dělá celkový rozdíl ?
Moderní 4Q elektroměry umí sledovat a ukládat desítky parametrů. Pro RD s instalovanou FVE ale reportují jen hlavní tři: odběr NT, odběr VT, dodávka. Elektroměr umí vyhodnotit směr toku energie v každé fázi. Hodnoty ze všech fází, ve kterých je zrovna odběr, elektroměr sečte a sumu uloží do registru "odběr NT", případně "odběr VT". Následně elektroměr sečte hodnoty ze všech fází, ve kterých ve stejnou chvíli probíhá dodávka, a výslednou sumu uloží do registru "dodávka". I ten nejhorší 4Q elektroměr umí tyto hodnoty vyhodnotit a ukládat každou vteřinu. V praxi tedy skutečně zcela běžně nastávají stavy, kdy na dvou fázích je dodávka, zatímco na jedné fázi je v tu samou chvíli odběr. A 4Q elektroměr toto vše měří, ukládá a pravidelně hlásí bezdrátovým připojením přímo do distribuční společnosti.
Starší digitální elektroměry fungovaly tak, že v každé fázi vypočetly absolutní hodnotu a sumu absolutních hodnot ukládaly do registrů "odběr NT" či "odběr VT". Dodávka se tedy paradoxně započítala jako odběr a člověk za energii dodanou do sítě zaplatil jako by ji odebral. Při detekci dodávky se navíc ještě nastavil stavový indikátor přetoků, takže když po roce přišel pracovník distribuční společnosti provést odečet, na elektroměru svítilo že byly zaregistrovány nepovolené přetoky.
Zdravím 🤟 co říkáte na kombinaci on-grid s tepelným čerpadlem + akumulační nádrž? Dále zaslechl jsem správně , že asymetrický střídač bez baterie funguje pouze jako symetrický? Díky
On-grid + TČ bude fungovat v pohodě. Aby to mělo ekonomiku, musíte ale buď přejít na tarif s virtuální baterií, nebo prodávat letní přebytky výroby na burze a v zimě za ten zisk nakoupit elektrickou energii pro TČ. Akumulační nádrž stačí přiměřená, protože taková do které byste naschromáždil teplo na týden dopředu by musela být velká jako bazén.
Ano, je to tak. Asymetrický hybridní střídač, provozovaný v režimu bez baterie, funguje ve většině případů symetricky. Například GoodWe. Má to konstrukční důvody.
@@obajer super , díky moc , 🦾
Jeste bych mel otazku na on grid a black out. Neslo by prepinacem odpojit sit a pustit do stridace proud z elektrocentraly? Slo by to nebo ne?
Ongrid střídače jsou navrženy tak, že se potřebují synchronizovat s nějakým zdrojem, ale zároveň na ně musí být trvale připojena zátěž (spotřebič). Funkci zdroje i zátěže zajišťuje distribuční síť - elektrárny jsou zdrojem, spotřebičem jsou všechny ostatní domy v ulici. V případě synchronizace s elektrocentrálou se ongrid rozjede (bude-li centrála poskytovat kvalitní výstup), ale bude tam chybět ta trvalá zátěž. Jakmile se ongrid pokusí tlačit výkon zpět do centrály, dojde na jednom nebo druhém zařízení k chybě.
Místo centrály se dá použít obousměrný měnič s bateriemi. Ten dokáže fungovat jako zdroj a při přebytku energie dokáže okamžitě obrátit svůj chod a přebytky ukládat do baterie. Takto se občas kombinují ongridy Fronius a bateriové měniče Victron. Funguje to ale i s jinými značkami.
Děkuji za super video a poprosím pana Bajera o radu. Pri dnešních cenách energie mi dává on grid systém smysl, při použití virtuálních baterek. Mam tepelné čerpadlo, saunu. Celková spotřeba domacnosti je 6,5 MWh. Zkrátka vše ostatní, co nespotřebuje domácnost okamžitě, naspořit do VB a v případě potřeby (hlavně v zimě ) "vybrat". Úspora mi vyšla cca. 20000Kč/rok. Ubírají se moje myšlenky správným směrem? Bude mi stačit FVE o velikosti cca. těch 6,5 kWp, abych pokryl domácnost bez dokupu? A poslední otázka, potřebuji watrouter, když nemám bojler ani jiné zařízení, které by se navíc spínalo? Děkuji.
Na virtuální baterie jsme dělali další videa podívejte se na ne prosím.
Ano, kombinace on-grid FVE, tedy bez baterií, a TČ dává smysl. Je ovšem potřeba pamatovat na jednu věc: VB je pouze služba a dodavatel může její podmínky kdykoliv změnit (tak, jako to v minulosti již několikrát udělal). Do budoucna nelze očekávat, že VB zůstane tak výhodná, jako je teď, tedy s relativně nízkým měsíčním paušálem a slevou 100% na silovku po celý rok. Klidně se může stát, že paušál se zvedne a sleva na silovku může být třeba jen 60%, nebo také může být různá sleva na silovku v každém měsíci roku. A v tu chvíli už se VB přestane vyplácet.
Tudíž doporučuji myslet na zadní kolečka a v rámci FVE použít hybridní střídač, který umí fungovat i bez baterií. Abyste si nezavíral tu možnost baterky přidat za pár let.
Pro zodpovědný výpočet dostatečné velikosti FVE je potřeba více údajů, ale můj názor je, že ideální je nacpat na střechu aktuální legální maximum, tedy celých 10kWp. Díky tomu si prodloužíte "solární rok" a také si do VB dokážete spolehlivě naspořit maximum energie. Nehledě na to, že za 5 let už třeba můžete mít elektromobil a to se pak hodí každý panel. Znám spoustu lidí, kteří výkon FVE zvyšovali, protože na začátku dali málo. A bylo to vždy mnohem dražší, než kdyby těch 10kWp pořídili hned. Ale neznám nikoho, kdo by litoval toho, že dal panelů příliš mnoho.
@@obajerDobrý den. Se vším, co jste napsal se ztotožnuji. Teď už zbývá vymyslet cestu k realizaci. Ještě jednou díky za vyčerpávající odpověď a za videa, která ohledně FVE tvoříte.
Pokud neplánujete mít bojler nebo jiné podobné zařízení, které by šlo spínat nebo výkonově řídit a ukládat do něj přebytky energie, tak wattrouter nepotřebujete. Obzvláště, pokud i TUV ohříváte pomocí TČ. Každopádně, wattrouter nebo i jiný systém takzvaného "vytěžování přebytků" se dá doplnit i kdykoliv později.
Díky moc za další výživné video. A tak díky za odpověd z minula. Možná jestli by si mohl doporučit pro nás začátečníky kde nakupuješ ty dobré a levné panely - případně ostatní komponenty?
Jak se tak koukam tak kvalitní panely 400 - 450W se pohybujou kolem 4 - 9.000,-. To neni zrovna levné.
Kupovat 450Wp panel se nevyplatí, cena bude přepálená vždycky. To je určeno pro lidi, kteří mají malou střechu a jsou ochotni si připlatit za to, že se tam vůbec něco povede nacpat. 9 000 Kč za 450Wp panel je extrém, to je cena za SunPower Maxeon, což je takové Bentley mezi panely. Dobré ceny jsou každý měsíc někde jinde, teď mají třeba fajn nabídku na eshopu ARGOS cé zet: 370Wp za 2 677 Kč. Občas mají dobrou cenu za paletu na eshop-elektronika cé zet. Pro ty další věci doporučuji zaregistrovat se na solarforum cé zet, tam jsou borci, kteří umí poradit, kde lze různé věci pro fotovoltaiku sehnat za dobrou cenu, případně jaké existují alternativy k něčemu, co jako originál vychází příliš draho.
Nebo risknout bazarovky kde se pohybuje cena i 3kc/Wp. U novych se da pocitat 7-20kc/Wp, dle vyrobce, rozmeru, technologie.
Ale Ondra dal dobre rady 👍.
umím sehnat panely 235Wp za 700kč/kus bazarové. mám jich 14 a budu přikupovat 10...
@@obajer Díky moc za info.
Panely Longi su aj 450W, o jejich kvalite nepochybujem kedze momentalne na tych najvacsich fotovoltaikach vo FR sa instaluju prave tieto panely. Ja som nasiel cenu za taky (novy) panel cca 157€/kus. Len priklad…
👍
Pěkné video pro ty co neví tak pochopí.
Děkujeme
Ahoj Ondro, vím , že se ptám stále dokola, ale mám ještě otázku, když panely "optimálně" vytvoří 10 kw a budu mít TČ 15 kw, tak ten rozdíl vykryje síť, nebo to celé půjde ze sítě? Díky za Váš čas.
Pokud bude svítit sluníčko tak z FVE a ostatní síť. Pokud ne tak vše ze site nebo část z baterie fyzické nebo virtuální.
Jo vy se ptáte u ongridu tam baterie není tedy pouze ta virtuální.
Pozor na jednu věc: u tepelných čerpadel výrobce udává tepelný výkon, nikoliv elektrický.
Pro 15kW TČ tedy bude stačit cca 3kW elektrického výkonu. Co zvládnou panely a střídač, to dodá FVE. Zbytek výkonu se plynule přitáhne z distribuční sítě. Takže to nebude žádný problém a v případě 10kW FVE by s tímto TČ zbylo ještě spousta elektrického výkonu pro další spotřebiče. Samozřejmě, ty další spotřebiče ideálně zapojit na jinou fázi, než na které bude TČ.
@@obajer Tak to mi spadl kámen ze srdce, já už počítala spotřebu a už jsem uvažovala, že realizaci bazénu odvolám. Ještě jednou děkuju, dnes se mi bude lépe spát.
Dobrý den, nevím, jestli budu brečet na správném hrobě. Jak se chová elektroměr ČEZ v případě navýšení napětí síti. Nepočítá pak i to, to si vyrobíte?
S tím zvýšeným napětím to byl hodně zjednodušený příklad. V reálu se výroba z ongrid FVE tlačí do sítě jako komplexní produkt napětí, proudu a jejich vzájemného fázového posuvu, kdy FVE může dodávat různý činný i jalový výkon.
K otázce - pokud klasický digitální elektroměr zaznamená přetok energie z domu do distribuční sítě (okamžitá spotřeba v domě je menší než výroba z ongrid FVE) tak tuto výrobu uloží jako spotřebu. Navíc si poznačí, že v domě je zdroj energie, který dodával energii do sítě. Uživatel pak bude mít jednak vyšší účet za elektřinu, navýšený právě o přetoky, a dále mu po provedení odečtu přijde ještě nehezký dopis z ČEZu.
Proto je potřeba si ke všem ongrid FVE sjednat smlouvu o připojení výrobny nebo mikrozdroje k distribuční síti a buď smlouvu na výkup přebytků, nebo na převzetí regulační odchylky. ČEZ (i EON) pak zákazníkovi bezplatně vymění elektroměr za 4-kvadrantový, který už samostatně měří spotřebu i výrobu a je vybaven periodickým odesíláním naměřených hodnot.
V predchozim videu jsem videl, ze mate doma tri stridace, ale mluvite o jednofazovem rozvodu. Umoznuji stridace datove propojeni, aby generovaly AC s posuvem o 120', tedy aby tri generovane faze vytvarely plnohodnotny tocivy 3f AC? Dekuji:)
Já to mám skutečně jednofázově, ty tři střídače jsou tam jen pro škálování výkonu. Zapojení do 3F, včetně komunikace a správného fázového posunu 120°, však není problém. Pokud byste něco takového chtěl, tak pro ostrovní FVE instalace můžete použít levné střídače PIP5048MK, které tuto funkci mají. Pro hybridní, nebo pro složitější FVE, se vyplatí připlatit si za kvalitnější střídače, například Studer XTH nebo Victron Multiplus. Všechny uvedené typy umí spojování více kusů do 1F i 3F systémů a konkrétní způsob zapojení a nastavení mají popsán v instalačních manuálech.
@@obajer Dekuji za odpoved:)
Chlapi parádny diel. Toto je treba púšťať bežným ľuďom, čo by aj mali záujem o FVE. Mám niečo cez rok on-grid FVE primárne kvôli ohrevu 200L bojlera (spotreba elektriny mi klesla o takmer 50%) a keď som FVE riešil stretol som sa s veľa dezinformáciami a aj by som povedal až zavádzaním.
Priznám sa, aj ja som chcel batérie, ale nemal som na ne financie. Teším sa na pokračovanie
Nebojte, baterie se dají přidat i později :) Máte-li plnohodnotný hybridní měnič a pouze jej provozuje v ongrid režimu, tak lze baterie připojit přímo k němu. Pokud máte čistě ongridový měnič, tak můžete použít AC Coupling a Tesla PowerWall, nebo lze baterie připojit přes "storage invertor" jako je SMA Sunny Boy Storage nebo SMA Tripower Storage. Ta dvě poslední řešení se ale hodí spíše pro hodně výkonné systémy, protože se jedná o dost velkou investici.
Každopádně, tak jak to máte teď, tedy výroba elektřiny přes den, plus ukládání přebytků do ohřevu TUV, je to úplně v pohodě. Tudíž, přidáním baterií se již nijak velká úspora na ročních platbách konat nebude. Spíše by tedy šlo o to, pokud byste chtěl zvýšit odolnost proti výpadkům distribuční sítě.
@@obajer Ja mám len čisto on-grid 3,3kWp, takže by bolo treba rozšíriť pole, vymeniť menič a baterky. Do budúcna s tým uvažujem, ale momentálne mám prioritu rekonštrukciu domu a jeho zateplenie. Len sa bojím, aby ma to nechytilo tak ako Vás :D
@@stanislavmlcuch2085 tak ja by som chcel presne taky system ako mas ty. trafit sa s panelmi tak aby som nevyrabal prebytky ktore pojdu bud do neznama alebo do distribucky. priorita nie je maximalizovat vyrobu v kw ale vyrobit len tolko co v danom case realne spotrebujem (vratane ulozenia energie do vody). myslis ze tych 3-4kw vyhovuje mojim poziadavkam? v domacnosti nebudu spotrebice nad 2kw, nebude bazen, nebude podlahovka, bojler 140l. diky
@@viliamgajdos5917 No ja sa veru za odborníka pasovať nemôžem, na to nemám ani znalosti ani skúsenosti, ale skúsim ťa aspoň nasmerovať na fóra na to určené (české solarforum alebo mypower) lebo na fundovanú radu chýbajú dáta od teba. Ale ak chceš vyrorobiť len toľko čo spotrebuješ a neposielať do siete tak jedine ostrov. Na všetko ostatné musíš mať povolenie distribučky, inak môžu nastať problémy.
Mam on grid a rikate ze to nema smysl kdyz to vyrabi a ja v tu chvili nespotrebovavam.Ale kdyz nespotrebovavam tak mam pretoky zpet do site A jelikoz mam tarif u Cez Pro Solar tak vymenuji kwh za kwh kdyz ji potrebuju.Nebavim se ted o distribujci.Podle me to smysl ma i na domech.Ohreju vodu zapnu cerpadlo a pretoky setrim na zimu .
Pro nejlepší ekonomiku je skutečně potřeba energii spotřebovat právě ve chvíli výroby, ideálně na něco rozumného, jako je třeba ten zmíněný ohřev vody apod. Odesílání přebytků do sítě možné je (virtuální baterie, ČEZ elektřina pro soláry, prodej za fixní nebo spotovou cenu atd.) a je to lepší, než výrobu zcela zastavit, ale ekonomický efekt už není tak velký. Ano, pokud dokážete spotřebu řídit, ručně nebo automatizovaně, může ongrid dávat smysl i na domech. Například kombinace ongrid+domácnost se dvěma důchodci, bazénem a elektromobilem je super. Naopak kombinace ongridu a single člověka, který je od rána do noci zadřený někde v práci, velký přínos nemá a návratost bude velmi dlouhá, i s prodejem nebo syslením přebytků.
Sice jsem se nedozvěděl nic nového, ale jsem rád, že exaktně povídáte 100% k věci. Žádné zkreslení či chyby. Snad jen začátek s tím napětím na panelech je vidět, že jste zvyklý na velký instalace. On grid můžete dělat i jen s jedním panelem. :)
Jo, pravda - mohl jsem více rozebrat, že ty extrémně dlouhé stringy se spoustou panelů v sérii se dělaly hlavně na polích, zatímco u instalací ongridů na rodinné domy jsou stringy kratší (často 9-12 panelů). A že mikroinvertor s jedním panelem je také ongrid, podobně jako takzvané "GridFree" měniče. Ty ale dokážou dostat uživatele do potíží s ČEZem a proto je raději nedoporučuji. Bohužel, FVE je tak široké téma, že nikdy nejsem schopen zmínit opravdu všechny možnosti, pravidla a úskalí :(
Ještě, že se Tesláček nebojí vždycky zeptat a tím mne navést k tomu, abych něco popsal podrobněji. Být tam se mnou místo něj podobný nadšenec jako jsem já, tak na sebe budeme jen koukat a pokyvovat hlavami, že "to je přeci všecko jasné a nemá smysl o tom mluvit" :)
@@obajer Jak by se s mikroinvertory relulovaly přetoky do sítě ? Jak by se výkon panelů rozděloval u mikroinvertorů na jednotlivé fáze ? Jak by se uplatnil jeden watrouter u třech mikroinvertorů ?
@@vladimirmahr5692 Mikroinvertory (Enphase, Hoymiles atd.) většinou regulaci přetoků do sítě vůbec neumí. Jamile je dostatek slunce, pracují na plný výkon bez ohledu na to, zda-li je energie spotřebována v domě, nebo zda-li odtéká do ČEZu. Těm největším přetokům z mikroinverotů se dá zabránit ubastlením samo-domo hlídače z proudového relé, ale toto opravdu nedoporučuji, dřív nebo později to nezafunguje a člověk si zbytečně vyrobí problém s ČEZem.
@@vladimirmahr5692 Pozor na to, že instalace mikroinvertorů v ČR je poměrně problematická věc: ČEZ dělá vše pro to, aby tento nejlevnější typ fotovoltaiky, který má velmi rychlou návratnost, maximálně diskriminoval. Technicky by většině lidí stačil jeden mikroinvertor za 3000 Kč, plus jeden panel za 4000 Kč, ale v reálu na takovouto pidiaturní FVE potřebujete projekt a formality úplně stejného rozsahu, jako na klasickou 10kWp FVE. A to samé platí o ochranách reagujících na napětí a frekvenci sítě: pokud nebude mít mikroinvertor možnost nakonfigurovat funkce podpory sítě, například P(f), a možnost dálkového odpojení pomocí HDO, tak bude jeho oficiální připojení k distribuční síti buď nemožné, nebo bude potřeba vyhodit další peníze za externí jednotky, jako jsou například Ziehl nebo U-f guard. Mikroinvertor nebo GridFree měnič Vám každý eshop velmi rád prodá, ale najít montážní firmu, která by dokázala takovou FVE oficiálně připojit k DS je hledání jehly v kupce sena.
@@vladimirmahr5692 Každý mikroinvertor je jednofázový. Pro 3F tedy potřebujete 3 nebo 6 mikroinvertorů a 3 nebo 6 panelů. Wattrouter umí řídit i třífázové zátěže a to dokonce i v každé fázi zvlášť, tedy asymetricky. Detailní info lze načíst u výrobce: SolarControls.
Výborné vlákno k fotovoltaice. Utekl mi základ. Co se stane když on-grid s watrouterem a bojlerem na teplou vodu zjistí, že bojler již je ohřát na požadovanou teplotu a panely mají přebytek výkonu nad spotřebou ? Dojde k přetoku do sítě ? Totéž musí platit u hybridu. Panely mají přebytek výkonu nad spotřebou a baterie jsou plně nabité. Opět dojde k přetoku do sítě ?
U většiny on-gridů to funguje tak, že jakmile neexistuje lokální spotřeba (bojler řízený wattrouterem již je nahřátý atd.), tak střídač začne veškerý výkon z panelů posílat do sítě. Některé typy on-gridů umožňují dodatečnou instalaci modbus elektroměru a jakmile díky němu zjistí, že do sítě přetéká výroba, tak automaticy uměle sníží svůj výkon. Pokud člověk tuto funkci chce, je potřeba na to pamatovat již při komunikaci s montážní firmou, protože v základu často nebývá.
Levné čínské ongridy (prodávané často pod označením GridFree) naopak mívají tuto funkci často v základu. V balení se střídačem je totiž měřící proudový transformátor, nazývaný "limiter".
Hybridní střídače mívají modbus elměr rovnou v balení. Při jejich instalaci si tak lze vybrat, jestli má střídač po uspokojení veškeré lokální spotřeby a po nabití baterií začít posílat přebytek výroby do sítě (a jak velký) nebo jestli má automaticky snížit svůj výkon.
Pozor ale na jednu věc: Ani modbus elměr, ani limiter, nedokáží přetokům do DS zcela zabránit. Něco málo vždy uteče. Instalace on-gridu, hybridu, GridFree nebo mikroinvertrorů ani by měl člověk povolení od ČEZu je tedy velmi nebezpečná věc (hrozí tzv neoprávněná dodávka do sítě).
Jestli Vám něco uteklo, tak celý playlist "fotovoltaika" je zde: czcams.com/play/PLJpNgLIJ1aMxvf8UMm3fpu6sdfvOj0rqu.html
@@obajer A není lepší ty přetoky pouštět za spotovou cenu do sítě?Dnes 29.7.2022 ve 14.hodin za 414€(cca 10Kč/kWh)?Což je mnohem více než za jakou cenu ji budu spotřebovávat večer(5Kč/kWh)(TV,PC,mikrovlnka ap.)
@@obajer Cena je samozřejmě za fixní cenu😂
Ještě dotaz k wattrouteru. Bylo mi řečeno, že ČEZ už si nepřeje tyto zařízení a nechce schválit jeho instalaci u fotovoltaiky. Prý jeho stanovisko je aby se nově dávalo GreenBonO. Nesetkal jste se s touto informací ? GreenBonO na rozdíl od Wattrouteru umí málokdo zapojit.
Tak tohle slyším poprvé v životě :D Navíc, evidentně to bude neúplná informace, protože jak Wattrouter tak Greenbono v režimu vytěžování dle přetoků do distribuční sítě používají stejnou technologii: polovodičová SSR relé typu zero-cross, u novějších instalací pak phase-angle SSR. Defacto je to triaková regulace, stejná jako bývá ve vrtačkách nebo vysavačích. Z pohledu provozovatele distribuční sítě tedy mezi WR a GBO není vůbec žádný rozdíl.
Pravda je, že GBO má více funkcí, stupňů volnosti a tudíž je i složitější na konfiguraci. Umí například vytěžovat přebytky podle napětí baterie, tedy i v ostrovních systémech se 48V AKU. WR funguje pouze pro ongridy nebo hybridy a řídí se podle přetoků do sítě. U FVE běžící v ostrovním režimu WR pracovat neumí.
PS: Provozovatelé distribuční sítě se na využití přebytků dívají nelibě již dlouhodobě.Vadí jim, že fázové řízené (phase-angle-SSR) umí být rychlejší než stávající 4Q elektroměry. K instalaci WR nebo GBO nepotřebujete od "ČEZu" žádné povolení, jedná se o klasický spotřebič, který ve skutečnosti ani není součástí FVE, nijak nekomunikuje s měničem a lze jej nainstalovat i kdykoliv dodatečně. Jediný způsob, jak mohou distributoři proti využití přebytků bojovat, je nasadit rychlejší elektroměry nebo ve svých "PPDS" zakázat používání triakové regulace jako takové.
Máte-li další dotazy, prosím řešte je na solarforum.cz To je to forum, kde Vám nikdo hlavu neutrhne za to, že se zeptáte na ongrid nebo na dotace. (narozdíl od www.mypower.cz, kde jsou převážně kutilové a fundamentalisté). A hlavně, zde na YT jakýkoliv dotaz i odpověď navždy zapadne. Na solarforum.cz zůstane a bude jej možné vyhledat i později pomocí Google.
Dobrá práce, skvěle podáno. Těším se na hybrid, doma mám FTV 6,3KWp+baterii 9,6 KWp. Jinak, zlý ČEZ , spíše za to může regulátor, čím ho nehájím.
PPDS si napsali sami distributori, ERU jim to jen schvalil. Neni chut pro to, aby obcane zacali platit vyrazne mene za dodavky EE. Coz je ale pochopitelne - temer pulka celkovych plateb obcanu za EE se oklikou vraci jako prijem do statniho rozpoctu :/
Ve výhodách jednotlivých druhů fotovoltaiky se zmiňujete, že on-grid je nejšetrnější z pohledu dodatečné kabeláže u rodinných domů, které při výstavbě s fotovoltaikou nepočítaly. Podle mne to je pádnější argument než blackout. Uvažuji proč je ale větší rozdíl v dodatečné kabeláži u 3F hybridu a 3F on-gridu s watrouterem. Když zvažuji svůj případ tak mi to vychází na stejno. Venku na sloupě je volně přístupná rozvodová skříň s elektroměrem (aby byl umožněn opis stavu) a hlavním jističem. Od ní v zemi do baráku, konkrétně do vstupní místnosti vede přívod do domovní rozvodné skříně, která je uvnitř na stěně. Zřejmě z estetických důvodů ji elektrikáři udělali tak malou, že je plně obsazená jističi. Bohužel k této rozvodné skříni se musí připojit měnič hned na vstupu na všechny tři fáze a to před vstupní jistič. Současně s tím, na tyto tři vstupní fáze se musí umístit snímače proudu a co nejblíže k těmto snímačům ještě watrouter. I když bude měnič v garáži, popřípadě i baterie, přesto se musí z garáže do vstupní místnosti vést 4 žilový drát k této rozvodní skříni ve vstupní hale. Aby to nebyla pěst na oko, musí se zasekat a zaomítat do stěn. Ale je jedno zda je to on-grid nebo hybrid. Pořád je to čtyř žílový kabel v délce 15 m, tak proč je on-grid šetrnější z pohledu dodatečného sekání ?
Rozdíl je v tom, že u hybridu se vede ještě další kabel zpět. Slouží k napájení zálohovaných okruhů. A na tento kabel se musí v domovním rozvaděči připojit vybrané okruhy a k tomu přidat i nějaké přepínače pro případ poruchy. Takže ikdyž má člověk na začátku v rozvaděči nějaké místo, tak u hybridu je po instalaci FVE rozvaděč vždy plný až po okraj a často přibudou ještě dva či tři dodatečné. Někdy se dávají vedle toho hlavního, jindy všechny v technického místnosti.
Ongrid FVE lze technicky připojit na "téměř" jakýkoliv třífázový kabel v RD a bude fungovat. Klidně lze udělat to, že do domovního rozvaděče se téměř nehrabe, vyhodí se nepoužívaná míchačková zásuvka v garáži a místo ní se připojí ongrid.
CT sondy u ongridu potřeba nejsou - pokud člověku nevadí, že v GUI měniče nebude mít data o tom, kolik výroby se spotřebovalo v domě a kolik byly přetoky. Naopak u hybridu jsou CT sondy povinné, bez nich by vybíjel baterii do sítě, nebo fungoval zcela zmateně.
Instalace wattrouteru je samostatná kapitola, tam je jasné, že předěláte půlku rozvaděče, přívody k bojleru či aku-nádrži atd. Pozor na jednu věc: hromada firem umí wattrouter "nějak" namontovat, ale neumí jej nakonfigurovat a zprovoznit. Tohle si ošetřete, nebo se budete muset stát sám-sobě technikem.
@@obajer Moc děkuji za srozumitelný výklad, to umí málo kdo. Ještě bych dal těžkou otázku. Některé 3F hybridní asynchroní měniče mají uvedeno, že baterie není povinná a lze je přepojit na režim on-grid, Nikde ale neuvádí zda budou v režimu on-grid asynchroní. Nemáte nějaké info ?
@@vladimirmahr5692 Myslíte asymetrické. Asynchronní znamená něco jiného.
3f hybridy, které se prodávají v ČR a umí i provoz bez baterie, tedy on-grid režim, jsou v tomto režimu symetrické.
@@obajer Ano máte pravdu, to jsem se upsal. Ale ještě se vrátím k této informaci "Klidně lze udělat to, že do domovního rozvaděče se téměř nehrabe, vyhodí se nepoužívaná míchačková zásuvka v garáži a místo ní se připojí on-grid." To je ale úplně revoluční myšlenka. Všechny malůvky připojení u on-gridu jsou namalovány tak, že měnič je připojen hned za hlavní jistič, který je u hodin. To znamená hned na vstup u rozvodné skříně v baráku. A Vy jste názoru, že měnič on-gridu lze připojit kdekoliv do dostatečně dimenzovaného 3F rozvodu v baráku například u 3F zásuvky. Jenže ta je napojená na 3F jistič a ten kdyby vypadnul tak se stane co ? Nejede fotovoltaika a 3F rozvod ? To by nevadilo.
@@vladimirmahr5692 Když se podíváte do jakéhokoliv skutečného projektu, tak zjistíte, že mezi ongridem a rozvody vždy jistič je. To samé hybrid - má jištění na AC vstupu/výstupu i na backup výstupu. Právě proto, aby šlo střídač bezpečně odpojit při poruše. Máte-li mezi domovním rozvaděčem a garáží natažený kabel pro "míchačku", tak jej prostě můžete použít. Samozřejmě, pokud má dostatečný průřez a jištění dle požadavků výrobce. Jistič vyměníte snadno, kabel hůř. Samozřejmě, pomocí jednoho kabelu (většinou CYKY 5x6mm2) můžete místo ongridu zapojit i hybrid. Už ale nezapojíte backup výstup a potíž bude i s tažením signálových vodičů k CT.
Pokud ongrid odpojíte od DS, třeba tím, že vypadne jistič, tak se střídač během pár vteřin sám vypne. Je to bezpečnostní funkce, bez sinusovky z DS ongridy nefungují.
U těch on-gridu zapomínáte na kombinaci 3f podlahového topení s velkou akumulací a s 3-f bojlerem....A to dává sakra smysl..
Bohužel nedává. Ohřev TUV ano, to funguje výborně. Skutečně po celý rok topit se ale pomocí FVE nedá. Maximálně přitápět :/
@@obajer Ano, topení vůbec, zisky FVE jsou v zimě tak minimální, že skoro není co akumulovat. Ohřev TUV je akumulační, odebírat do bojleru můžeme v průběhu dne kdykoliv, narozdíl od časových průběhů běžné spotřeby v RD. I spotřeba TUV je v průěhu roku plus/minus konstantní... Takže pokud má být pořízení FVE relativně levné, jako ON GRID, je lepší vše doma spálit nesofistikovaně ve spirále bojleru, než poslat skoro zadarmo do sítě... Jinou otázkou pak ale je, zda není efektivnější za tímto účelem dát na střechu dva panely fototermické...
Nás na střední škole učili, že napětí v síti je 220/3x380 V.
Ano, 220V a 3x380V sdružené napětí bývalo dříve. Pak se to ale harmonizovalo se zbytkem EU na dnešních 230V a 3x400V.
@@obajer Když ve videu říkáte, že on grid FV vyrábí 3 x 230V. To znamená, že to myslíte napětí L-N
@@oldrichcerny7112 ano. L-N 230V, sdruzene napeti (mezi fazemi) pak 400V
Stejná generace evidentně :) taky si to občas pletu.
Chválím, tento seriál je oproti některým ostatním tématům věcný, fakticky správný, vyvážený (bez zbytečného přehlížení/bagatelizace záporů a hledání/vyzdvihování kladů) a tudíž skutečně přínosný. Zejména oceňuji korektní vysvětlování problematiky kolem "zlého ČEZu a utlačovaných solárníků", to jsem v podobném formátu videí viděl poprvé. Věřím, že tento způsob prezentace by mohl pozitivně motivovat k pořízení, narozdíl od fanatického přesvědčování o polopravdách vytržených z kontextu ať již příznivci nebo odpůrci FV.
Díky moc! Ondra2 Je skvělý a jsem moc rád, že toto pro nás dělá.
A neexistuju aj 3-fazove boilery
Záleží jen na topném tělese (a termostatu). Jsou 1F i 3F bojlery.
Zkuste místo ČEZ používat pro příště přesnější Distributor 😉 PHa není na ČEZ vůbec napojena stejně tak Jižní Čechy nebo Jižní Morava ☝️☝️☝️
On to Ondra používá spis jako forek
@@ondrej.bacina tak to pak ju,dávám like a odběr,zatím kanál nemám najetý dostatečně a mám to v plánu,dnes jsem na Váš kanál narazil náhodou a napadá mě co třeba nějaké řešení ideál "Ostrov" nebylo probíráno v rámci zástavby například v autocamperu ? Díky za info.
@@frantisekkmotrik5063 ostrovu se věnoval předchozí díl
3x 230V ? To vám nějak nevyšlo
3x 230V je to při měření L-N a 3x 400V L-L (sdružené napětí).
Třífázové all-in-one ongridy, například Fronius Symo, vyrábí rovnou sdružené napětí 3x400V. Časté jsou ale i ongridové FVE řešené jako kombinace více jednofázových střídačů, kde pak každý střídač vyrábí 230V L-N a sdružené napětí vzniká díky tomu, že střídače jsou vzájemně synchronizovány pomocí datové komunikace. Příkladem jsou 1F střídače SMA SunnyBoy, které poznáte už zdálky - jsou to červené krabice, instalované často přímo na nosnou konstrukci u FVE na polích (mají IP krytí pro venkovní použití).