CO TO JE HYBRIDNÍ ELEKTRÁRNA ? FOTOVOLTAIKA DÍL #4 | BACINA.TV
Vložit
- čas přidán 14. 05. 2024
- S mým kamarádem Ondrou Bajerem si projdeme základy hybridní FVE a vysvětlíme vše, co potřebujete vědět, než se do její realizace svépomocí nebo s firmou pustíte.
👑 500+ exkluzivních příspěvků na Patreonu: bit.ly/bcnPatreon
👨👩👧👦 Veřejná část Discordu pro všechny: bit.ly/bcnDiscord
🚗 Pomoc s nákupem a prodejem EV: www.importev.cz
🏷️ Tesla Referral s výhodami pro vás: bit.ly/bcnTesla
🌐 Můj Web s články o technologiích: bacina.tv/
📚 Kapitoly videa:
▪ 00:00 Jak Funguje Hybridní elektrárna?
▪ 06:25 Jak ušetřit na hybridní elektrárně?
▪ 10:06 Chování hybridní elektrárny při blackoutu
▪ 12:27 Baterie u Hybridní elektrárny
▪ 14:24 Graf spotřeby energie
▪ 15:18 Jakou zvolit velikost baterie?
▪ 17:02 Jak moc je složitá elektroinstalace Hybridní FVE?
▪ 20:35 Výhody
▪ 21:53 Dotace na Hybridní FVE
▪ 22:21 Nevýhody
▪ 25:16 Co to jsou kWh - Věda a technologie
Kluci výborné video. Tolik cenných informací za tak krátkou dobu včetně odpovědi na co jsem se chtěl zeptat.. Pochvala.
super info, jednoducho vysvetlené
Uz jsem videl od tebe mnoho zajimavych videi, ale tohle rozhodne patri do mych TOP. 👍🏽 Dekuji. Hodne napadu pro dalsi tvorbu 🍀
Jako vzdy super video. Diky taky za tu energii odpovidat na komentare. Za me bohuzel tento dil slabsi. V CR je hybrid jeden z nejvice castych instalaci a pritom argumet proti byla prave cena. Navic nebyla vubec rec o tom co z hybridu dela strasne nevyhodne reseni (i pres jeho popularitu): vnitrni spotreba, neuplna asymetrie techto 3f stridacu a diky tomu tuna nechtenych pretoku, smart metery jejich zpozdeni a zase pretoky, backup je tema na cely dil (jak 50% instalaci pripoji cely dum na backup, jak backup neni oddeleny od site privadi napeti na dtraty CEZu a technici pak dostavaji rany na odpojenem vedeni, vypadek domu pri prechodu na backup instalovany dle legislativy pres stykace, atd...).
Kluci, tahle série o FVE je naprosto super. Jsem u 4 dílu a nemůžu se od toho odtrhnout. Díky moc
Děkujeme!
Super počin, tato série. Spoustu informací, srozumitelně a na jednom místě. I laik už teď ví, jak který typ FVE funguje.
Pokud se vám líbí můžete podpořit na www.patreon.com/teslacek :)
@@ondrej.bacinaml
Také kvituji SUPER NAUČNÉ VIDEO jako ZTP běžný uživatel ostrovu s hybridním invertorem vysvětlení zapojení perfektní pro mého elektrikáře
100% kladnych bodů jen tak dále 👍
Děkujeme tedy hlavní díky patří Bajerovi
video pěkný, jasný,jen chybí info o čezké specialitě asymetrických střídačích a účtování po fázích. díky
Dobrý den, ač nesdílím nadšení pro elektromobilitu, tak smekám před vašim počinem s panem Bajerem. Toto (FVE) mi dává totiž geniální smysl a jsem rád, že jsou lidé, kteří dokáží o dané problematice věčně mluvit a zároveň tací, kteří ji publiku- sledujícím zprostředkují.
Velice děkuji.
Zrovna se střihá pokračování
@@ondrej.bacina Už se těším!!
nejlepší video co jsem jako úplný laik viděl díky moc
WOW tak to je asi největší pochvala co jsme s Ondrou (a střihačem) dostali děkujeme!
Díky za vynikající video, tolik informací k hybridu jsem ještě nikde neviděl.
Mám dotaz ohledně možnosti připojení více stringů. Může být na každém stringu různý instalovaný výkon panelů? Navíc pod jiným úhlem? Ptám se protože mám na střeše velký vikýř.
Ano, může. Většina 3F hybridů má vstupy pro dva stringy, přičemž každý vstup má vlastní "MPPT tracker". Stringy tedy mohou obsahovat různý počet panelů a dokonce může být každý orientován na jinou světovou stranu. Samozřejmě, je potřeba dodržet rozsah vstupního napětí a maximálního vstupního proudu (například 300-800V, 13A, naleznete vždy ve specsheetu).
Některé silnější 3F hybridy mají dokonce vstupy na 4 stringy, tam ale pozor - často to bývá tak, že vždy dva vstupy z těch čtyř mají MPPT tracker společný.
Super videa, díky za ně. Nevím, jestli už někde podobné video máte, ale kdybyste udělali i video pro total beginners o tom, co je fáze, napětí, výkon, atd... tak bych ho ocenil. O FVE mám nějaký přehled, vlastně jsem věděl co je hybrid, ostrov, atd... ale projít si to takto hezky vysvětlené je level up a to bych ocenil i u elektriky obecně. Ají by to zapadlo do této série.
super :) osobne som aktualne na ongride kde v pripade potreby vyuzivame elektrinu pre priamu spotrebu (varenie, pranie, atd ...) a namiesto baterky cez DC suchu spiralu ohrievame 500l akumulacku ...
Díky!
Děkuji za podporu
Zdravim, otazocka, ak je blackout cez den, dobija sa baterka, resp funguje vyroba a moznost pouzitia (asi on-grid) elektrospotrebicov? Hovorime o case ppcas dna, v noci ide elekrika asi len z batérií? Dakujem za vysvetlenie a vase profi vlogy.
Ano, většina FVE instalovaných v ČR/SK umí fungovat i při výpadku distribuční sítě. V takovém případě jedou spotřebiče z baterií, které jsou v tu samou chvíli dobíjeny pomocí panelů. Při případném blackoutu tak lze fungovat i několik měsíců v kuse, zcela bez DS. Samozřejmě, aby to bylo možné, tak je potřeba mít dostatečně silný střídač, rozumnou kapacitu baterií a mít správně zapojen takzvaný "backup výstup" měniče do hlavního rozvaděče. Přepnutí při výpadku DS může být zcela automatické (pomocí ATS) nebo ruční, pomocí přepínače I-0-II. Ne každá instalační firma je však schopná a ochotná takový "backup" správně zapojit - je s tím totiž více práce při plánování i realizaci.
Super video pani, akurat mam otazku, co som z toho velmi nepochopil... tie baterie funguju ked to je pripojene k sieti a dorovnavaju "vypadky" slnka, resp. noc. Co sa ale stane pri vypadku siete? Potom vie tahat prud z bateriek iba ta backup vetva?? Kedze ta "normalna" spodna vetva sa bez siete znefunkcni? Rozumiem tomu spravne?
Ano, přesně tak. Při výpadku sítě zůstává funkční pouze backup větev.
Mám nově hybridní FVE a přibyl mi vedle rozvaděče jen střídač, 1 velká krabice - rozvaděč a malá pojistková krabice, jedna lišta. Nevypadá to nijak strašně. Vše mám v technické místnosti.
Dobrý den. Díky za informativní video. Mám otázku ohledně tepelného čerpadla. Má jeho kombinace s fotovoltaikou smysl vzhledem k tomu, že je potřeba v době, kdy je nejméně slunečno? Díky
Popravdě, nějakou radikální úsporu díky této kombinaci nečekejte. TČ + FVE funguje dobře na přitápění někdy od března. Ale od konce listopadu vyrobí FVE elektřinu leda tak pro pár žárovek a počítač, tak celou zimu musíte TČ krmit z DS.
Nějaká energie pro TČ se dá našetřit z letních přebytků pomocí služby Virtuální baterie (máme na to dvě videa v playlistu Fotovoltaika), ale ani to nestačí k pokrytí celé zimní spotřeby. Takže přitápět na jaře a na podzim ano, ale topit přes zimu se touto kombinací opravdu nedá.
@@obajer Pravda, ale zase se ušetří v letních vedrech na klimatizaci, myslím.
Skvělé video. Právě řeším výběr firmy na dodávku hybridní FVE a toto video mně výrazně pomohlo s tím jak hybridní FVE funguje + co vlastně chtít + jak si FVE poskládat . Paráda, palec nahoru.
Mohu získat kontakt (mail) na pana Bajera, potřeboval ho jako placeného konzultanta.
Díky, lichotka vždy potěší. Bohužel, placené konzultace nemohu poskytnout, to bude chtít nějakého opravdového odborníka. Alternativně zkuste svůj záměr napsat do nového vlákna na www.solarforum.cz a určitě se Vám tam dostane rad a tipů od mých zkušenějších kolegů. Možná Vám neřeknou jak to máte přesně udělat, ale pokud byste se řítil do nějaké prošlapané slepé uličky, tak Vás na to určitě upozorní.
Dobrý den moc chválím vaši práci. Jen mohl bych poprosit o řešení nebo radu mám ongrid a chtěl bych upgrade na hybrid . jaké mám možnosti.moc děkuji za odpověď
A) Technicky nejčistší možnost je koupit nový hybridní střídač plus baterie. Ongrid střídače většinou používají podobné rozsahy vstupního PV napětí jako hybridy, takže na zapojení panelů není potřeba dělat úpravy a stačí je pouze přepojit z původního ongrid střídače do nového hybridního. Samozřejmě, hardware nakoupit až poté, co si člověk zkontroluje ve specsheetu nového hybridního střídače, že vstupní napěťový (a proudový) rozsah skutečně vyhovuje.
B) Ke stávajícímu ongrid střídači lze pořídit takzvaný "storage invertor" plus baterie a vše propojit pomocí AC Couplingu. Storage invertory vyrábí například firma SMA Sunny Boy Storage. Toto řešení je často používáno jako "retrofit", má však několik nevýhod. Zejména tu, že při výpadku ČEZu většinou (dle typu zapojení komponent) sice dokáže napájet spotřebiče z baterie, ale už nedokáže tuto baterii dobíjet z panelů. Navíc, toto řešení není nijak výrazně levnější než varianta A).
C) Pokud byste systém chtěl rozšířit opravdu výrazně, tak zajímavé kombinace ongridu + hybridu lze postavit pomocí doplnění střídačů a solárních regulátorů Victron. Poměrně častá je například kombinace hybrid Victron Multiplus + ongrid Fronius Symo.
Pokud byste chtěl prodiskutovat Vaši konkrétní situaci, zkuste se registrovat na SolarForum.cz a založte vlákno s dotazem. Zkušení praktici Vám tam určitě poradí.
Zdravím,chci se zeptat, při spuštění funkce Back app jedou vybrané spotřebiče z baterky a může se baterie dále i dobíjet z panelů FVE nebo při výpadku sítě se odpojí a spotřebuje se jen kapacita nabité baterie. (U hybridní FVE) Díky
U hybridních měničů s integrovaným MPPT vstupem (GoodWe, SolaX, InfiniSolar) ale i u hybridních měničů s MPPT regulátorem připojeným před DC vazbu (Studer, Victron) pojedou v backup režimu spotřebiče z baterie a zároveň bude bez problémů fungovat i dobíjení baterie z panelů.
U dostatečně velké FVE (10 a více kWp) není problém takto (zcela bez distribuční sítě) existovat klidně půl roku. Samozřejmě, nesmí být týden škaredého počasí a není možné používat spotřebiče, které mají větší příkon než kolik měnič(e) zvládnou utáhnout.
Problém s dobíjením v backup režimu bývá u FVE s takzvaným AC-Couplingem. Panely tam bývají připojeny na MPPT vstup ongrid střídače a baterie zase bývá připojena přes takzvaný storage invertor. U těchto FVE se často stává, že v backup režimu se baterie nedobíjí, protože ongrid střídač nedokáže pracovat bez distribuční sítě. Nové domácí FVE v ČR se ale takto staví jen vyjímečně. Naopak v zahraničí se jedná o docela populární design.
@@obajer Děkuji za odpověď. Mám totiž objednanou FVE od BCE s výkonem 7.65Kwp, baterií 14,2 a asymetrickým střídačem Goodwe 10k. A obchodní zástupce mě tvrdil, že po vypnutí sítě se FVE odpojí a baterie se vybije a nebude se nabíjet z panelů.
Posílám odkaz sestavy. Jen baterie mám větší.
@@zbyneksmid2623 GW10K-ET umí nabíjet baterie i při blackoutu. Stačí to jen správně zapojit. Obchoďáka dnes dělá i ten, kdo doma žádnou FVE nemá tak je to pak těžké.
velmi zajimava serie
Mozna bych mel jen dotaz: Bude fungovat hybridni stridac bez baterii? (defacto mi jde o to zdali bude fungovat bez baterii jako ongrid? s tim ze do budoucna budu mit moznost pripojit si baterie a nastavit si backup?)
jde mi o to, ze v soucasne chvili mi neprijde zadna z moznosti s bateriemi jako smysluplna a navratna a nejvyhodneji ciste z ekonomickeho hlediska vzdy vyjde poslat energii CEZu, ktery mi ji formou virtualni baterie vrati jen za poplatek v podobe distribuce a OZE ale na druhou stranu bych chtel byt pripraveny na pripadne rozsireni v budoucnu kdy mozna zacnou baterie davat smysl.
Priznam se ze mnoho 3F asymetrickych on grid stridacu jsem nenasel a nasel jsem pouze hybridni asymetricke stridace a proto i padla volba na ne.
Ano, tato funkce (batteryless operation nebo ongrid mode) je dostupná u hybridních měničů InfiniSolar. Dají se nastavit pro provoz bez baterek a tyto dokoupit až někdy později nebo vůbec. U jiných výrobců to ale nemám vyzkoušeno, takže si musíte dopředu ověřit u zkušeného prodejce, případně u někoho, kdo již takový měnič provozuje a zkoušel ho bez baterek zapnout. Zapnutí 3f all-in-one hybridního střídače bez baterií není nebezpečné, maximálně se na displeji objeví chyba.
Naopak hybridní systémy Victron a Studer bez baterií vůbec nefungují a pokus o připojení panelů, není-li předtím připojena baterie, u nich skončí zničením MPPT regulátoru.
Ještě pozor na jednu věc: podporuje-li hybridní měnič provoz bez baterií, tak ještě není vyhráno. Aby správně fungoval, musí být na jeho PV vstupu napětí cca 250V, tedy větší počet panelů v sérii. Přitom v kombinaci s baterií ten samý měnič dokáže nastarovat a fungovat již při nižším napětí na PV vstupu, klidně i jen 150V.
Díky za takto ucelený a srozumitelně podaný seriál. Chybí mi tam zatím jen odpověď na otázku polohy a sklonu panelů vůči Slunci. Zrovna já nemám asi pro provoz FEV vhodné podmínky, protože u sedlové střechy mám hřeben střechy skoro přesně ve směru Sever-Jih a sklon střechy je cca 35°. Účinnost asi nebude v tomto stavu použitelná. Je to tak?
Co se týče sklonu a orientace panelů, tohle téma jsme vynechali záměrně, protože je ho (domnívám se) plný internet. Zatímco my se s Tesláčkem chtěli soustředit na věci a úskalí, které se na internetu hledají špatně a nejsou schopné je zákazníkům vysvětlit ani instalační firmy (nebo možná vysvětlovat nechtějí).
@@obajer Nevadí. I tak díky.
Kdepak, orientace panelů na východ + západ je pro domácí instalace ve skutečnosti mnohem lepší, než nastavení na čistý jih. To proto, že panely takto začnou vyrábět již brzy ráno a vydrží až do večera. Celková roční výroba je sice menší, ale využitelnost vyrobené energie je větší. Takže pokud tam nemáte nějaké stíny od stromů, komínů či sousedů, tak to bude úplně v pohodě. Konkrétní čísla výroby si lze ověřit na webovém portálu PVGIS EUROPE. Dal bych link, ale YT to vždycky odfiltruje. Stačí takto?
@@obajer Dík za tip. Už jsem si to našel. Začínám studovat.
Dobry den, rád bych se prosím zeptal na střídač. Na střechu se mi nevleze moc panelů a celkový výkon bude asi (při použití panelů 650wp) kolem 4.5kw. Tudíž si mohu koupit střídač jen na 5 nebo 6kw? děkuji
Pozor na jednu věc - účinnost dnešních panelů (výkon na plochu) bývá v rozmezí 20-23%. Z toho plyne, že 650Wp panely budou obrovské a na střechu se jich vleze méně. (možná to dokonce budou oboustranné, tedy bifacial panely). Při použití 400Wp nebo 500Wp panelů budou tyto menší. Celkový výkon z plochy střechy bude opět stejný. Právě s ohledem na tvar střechy se pak člověk rozhoduje, jestli dá panely větší nebo menší, tak aby pokryl co největší plochu.
Co se týče střídače, můžete mít klidně i třífázový 10kW střídač, ale čím je střídač silnější, tím větší má vlastní spotřebu. Proto je právě mít vhodné panelů co nejvíce, aby člověk tuto vlastní spotřebu s jejich pomocí vykryl. Nárůst spotřeby není lineární, ale pokud bychom se podívali na některou konkrétní modelovou řadu, tak 6kW střídač bude mít vlastní spotřebu třeba 60W, zatímco 10kW střídač třeba 90W. Pokud vyberete něco moderního, tak bych se toho asi nebál a šel klidně do 10kW střídače. Jen si prostě vyberte takový, který má co nejmenší vlastní spotřebu. TIP: Pokud má střídač větráky, znamená to, že se při provozu asi hodně zahřívá. A teplo je právě projevem toho, že dané zařízení má velkou vlastní spotřebu. Protože vlastní spotřeba se vždy promění právě na teplo. Ideálně tedy volte střídač, který větráky nemá - takový bude úspornější, protože si vystačí s pasivním chlazením. A taky bude tichý :)
Ahoj, děkuji za super pořad. Dovolím si dotaz: Chápu, že hybrid u RD je zamýšlen tak, aby se pokud možno co nejvíce vyrobené elekřiny podařilo spotřebovat. Možná se zeptám hloupě, ale jak je to u hybridu s případnými přebytky? Resp. lze i u hybridu případné přebytky prodávat zpět do sítě? Co se stane v situaci, kdy jsou baterie nabyty a panely vyrábějí více než jaká je aktuální spotřeba? Přepodkládám, že nutností, aby distributor za přeplatky platil majiteli FVE, bude zřízení IČ a licence na prodej. Nevylučuje se ale např. získání dotací na pořízení FVE s prodejem přebytků? Také jsem nikde nedohledal, jaká je aktuální cena za prodaný kW nyní a příp. do budoucna. Moje možná naivní úvaha je, že za současné situace s Ruskem, kdy Evropa bude pravděpodobně usilovat o větší energetickou soběstačnost, má logiku předpoklad, že bude dále sílit i motivace ze strany státu pro občany pořídit si domácí fotovoltaiku, motivace třeba i formou navýšení cen za prodaný 1 kW zpět do distribuční sítě? Zajímal by mě Váš názor. Pokud by tomu tak bylo, tak by se výhoda o něco posunula více na stranu pořídit si domácí on-grid elektrárnu a více prodávat než ukládat? On Grid sice nepořeší blackout a cena za prodaný kW do sítě asi nikdy nebude tak vysoká jako za spotřebovaný kW ze sítě, na on-grid jsou i menší dotace, ale zase pořizovací cena a složitost celého systému bez baterií, drahého měniče je jinde. Co myslíte?
Prodej přebytků a jejich posílání do distribuční sítě je možný jak u on-grid, tak u hybridních FVE. Do výkonu 10kWp panelů k tomu není potřeba ani IČ ani licence ERÚ. Problémem je cena výkupu - většinou je to koruna, občas dvě.
Co dává větší smysl je prodej přebytků za dynamické ceny, podle cen na burze. Tam je ale podmínkou energii také za dynamické ceny odebírat. Proto se to hodí jen pro ty větší FVE (cca těch 10kWp), aby placený odběr ze sítě byl co nejmenší. A také se to hodí hlavně pro hybridní FVE (s baterií), tak aby člověk mohl pokrývat svoji spotřebu pomocí baterií právě v době, kdy je spotová cena energie na burze nejvyšší. Něco takového funguje například u firem "BEZDODAVATELE" nebo "SYSEL ENERGIE". Alternativa prodeje je také služba virtuální baterie - viz další videa z playlistu Fotovoltaika na kanále Tesláček.
Ohledně pořízení on-gridu a prodeje za spotové ceny (či využití služby virtuální baterie) je to tak, že v současné době je to validní strategie. Do budoucna sní ale nelze počítat - cena energie se může v průběhu roku výrazně měnit, tak jak budou NE-fungovat velké obnovitelné zdroje typu větrných a solárních parků. Takže je určitě vhodné si domácí baterii pořídit, nebo se na její pořízení aspoň technicky připravit - výběrem vhodného střídače.
Uvažujeme o nákupu hybridní FVE, máme ale malou střechu, moc panelů se nám tam nevejde. Navíc by bylo vhodné je rozdělit na dva stringy (různé náklony), to už nám však na jeden z nich vychází pouze 5 panelů. Jestli jsem to správně pochopil z náznaků některých dodavatelů, dostáváme se tím pro většinu 3f střídačů hodně blízko minimálnímu vstupnímu napětí a to nepovažovali za šťastné. Jak velký je to problém? A je případně elegantní řešit to připojením na jeden string s využitím optimizérů u každého panelu?
Pět panelů ve stringu (cca 160V) bude pro většinu 3f střídačů opravdu málo. Navíc jsou tam dva aspekty:
1) Aby střídač pracoval opravdu efektivně, tak potřebuje na vstupu napětí okolo 400V DC. Je-li tam jen 150V, bude mít převod na 230V AC menší účinnost.
2) Napětí na panelech se mění podle osvitu. Těch cca 160V (5x panel v sérii) tam bude jen za opravdu hezkého počasí. Jakmile bude trochu tmavší obloha, napětí výrazně spadne a zatímco při 12ks panelů v sérii by to pořád ještě vyrábělo třeba 30% nominálu, tak při 5ti panelech se výroba úplně zastaví.
Napojení všech panelů na jeden string a použití optimizérů bude mít určitě lepší výsledky než rozdělení na dva velmi krátké stringy. Jen počítejte s tím, že optimizéry FVE zdraží o více než 1000 Kč na panel.
Mimochodem, není potřeba se fixovat jen na střechu RD. Možná máte na pozemku garáž, přístřešek, nebo jinou vhodnou plochu. Dotaci NZÚ lze čerpat i za těchto podmínek.
Zeptám se do pléna - dá se udělat FVE zvlášť hybrid na rodinnou část domu při zákonných kapacitách a zvlášť offgrid na budovu bývalých chlívů (do budoucna dílny). Kapitálově to neřeším, ale je možnost dostat se nad limity 10 kwh tímhle "rozdělením"? :)
Ano, absolutně bez problému.
Dobrý den, tady bych mel dotaz to přifazovaní je natvrdo nebo tam je nějeký komponent ?
U hybridního střídače jsou jeho AC svorky skutečně natvrdo připojené přímo k rozvodu elektřiny v domě. Střídač tedy pracuje paralelně se sítí. Samozřejmě, z bezpečnostních důvodů je před AC svorkami střídače ještě klasický třífázový jistič.
Já mám jednofázi doma a v dílně mám grid 3 fáze pro mototry.
Dobrý den. Lepší videa ohledně FVE jsem nikde neviděl. Dalo mi to moc informací a částečnou informaci co vybrat. Potřeboval bych ale poradit. Mám starý dům, bydlíme 3 a zajímám se o elektrárnu , momentálně čekám na technika od čezu, který mi koukne na dům a řekne, možnosti.
Ale s čím si nevím rady je jak silný systém vybrat v případě, že do toho půjdu. Uvažuji jedině o hybridu. Spotřebu el. energie máme 1100kwh vysoký tarif a 800kwh nízký tarif. Uvažuji o funkci tak, abych byl slunečné dny soběstačný a jde mi o to jaký výkon případně zvolit, abych nevyráběl zbytečný přebytek, který bych nedokázal spotřebovat. Podle videí je jasné, že ideální je 3fázový systém, ale kolik zvolit, abych neměl zbytečně naddimenzováno. Maximálně otázka do budoucna by byla, že by eventuelně mohlo přibýt tepelné čerpadlo, jiné změny neplánuji, momentálně jedu na automat na uhlí dokud to půjde. Pokud máme praní, myčka, případně další větší odběr, snažíme se to zapínat v době levného tarifu. Bojler 80L nahřívám uhlím, v létě jede na elektriku/je kombinovaný. Na střechu se vejde tak 25-30m2, na garáž by šlo i více. Moc děkuji za případnou odpověd.
Díky za feedback, lichotek není nikdy dost :D Spotřeba pod 2MWh ročně je opravdu velmi nízká, takže si musíte propočítat, jestli se Vám bude FVE vůbec rentovat. Na druhou stranu, malé roční odběry mívají většinou vysokou cenu za distribuci (tarif D02d atd.), takže Vaše celková roční platba by při současných cenách nakonec mohla být docela vysoká (a FVE, která pokryje cca 75% roční spotřeby, se tedy nakonec může i docela vyplatit.)
Co se týče velikosti, pro maximální soběstačnost potřebujete střídač 10kW, abyste na každé fázi mohli bez potíží spustit jakýkoliv spotřebič (do limitu 3,3kW) a netahalo se nic ze sítě. Střídač sám o sobě má také nějakou spotřebu a protože běží 24x7, tak preventivně budeme počítat, že si vezme cca 800-1000kWh ročně. Tento rozdíl tedy musíte dokrýt panely. Další věc je, že střídač pro spuštění potřebuje nějaký minimální počet panelů (často kolem cca 10-12ks). Z toho pak vychází, že i FVE bude mít nějakou minimální velikost. Do začátku bych tedy dal cca 4kWp panelů, což Vám krásně vyjde na dotovaných 10kWh baterky. Bude tam rezerva pro vlastní spotřebu střídače i pro ohřev TUV po velkou část roku. Na těch 25m2 se 10 panelů vleze v pohodě (10 panelů je dnes cca 16-20m2). Přibudou-li postupně další spotřebiče, tak k 10kW střídači můžete panely bez problémů přidat i později. Když nad tím přemýšlím, vlastně by to mohla být podobná FVE, jakou má Dušan z jednoho z našich videí: czcams.com/video/3aXLeadnpjc/video.html
Mimochodem, po instalaci FVE někdy dává smysl snížit hodnotu hlavního jističe, případně přejít na jinou distribuční sazbu. Tak, aby ta část platby za elektřinu, která nezávisí na množství ročního odběru, byla co nejmenší. Ale to promyslíte až po prvním roce používání. Další věc je, že při Vaší malé spotřebě a snaze o maximální soběstačnost byste mohli 8-9měsíců v roce fungovat tak, že vypnete jistič (nebo vypínač) ZA elektroměrem a úplně vše budete krmit jen z FVE (z backup výstupu). Pozor, jistič PŘED elektroměrem byste měli nechat zapnutý, ČEZ nemá rád, když elektroměr přestane posílat informace o spotřebě. Ale toto vše umí zkušená firma naprojektovat a zapojit ;)
Super, díky a informace, škoda že je konec ustrižený. Jaká je ta realita v čechách? :)
To be continued … :)
reAlita je taková, že si cvakni odběr jak já a čekej jak já :D
Jeden dotaz. Máte někdo, prosím zkušenosti s ČEZ baterii boxem? Mám na mysli střídač Goodwe GW10K-ET a bateriový systém od Pylontech force H2? Jde mi výdrž. Někde jsem četl, že Goodwe a Pylontech nebrat, někdo že už to není tak špatný. Tak teď jsem na vážkách. Moc děkuji za objasnění.
Můžu mít otázku, jestli jsou ty hybridní měniče schopné napájet back up ze sítě? Myslím to tak, že když mám třeba světla připojené na backup a celý den mí nezasvítí slunce a baterie jsou na nule, jestli ten backup bude pak fungovat. Díky za odpověď.
Ano. Pokud je FVE dobře zapojena, tak ikdyž dojde k úplnému vybití baterií a nesvítí ani slunce na panely, tak prostě vše jede na elektřinu z distribuční sítě. Jak běžné okruhy, tak i okruhy, které jsou připojené na backup výstup. Někdy se tam navíc přidává ještě i manuální bypass přepínač - aby backup okruhy mohly fungovat i v případě, kdy se celý měnič porouchá, nebo ho firma odmontuje a odveze na opravu.
Opet super video k FVE. Tenhle hybrid dle funkce funguje skoro jako Plug & play FVE s tim primichavanim el.energie. A vyplati se plug & play? Jak je to s pretokama? I video na tohle tema by me hodne zajimalo 👍 Cetl jsem, ze plug & play fve ceka teprve poradny BUM! 👍
Jsou-li jako Plug&Play myšleny mikroinvertory, například Enphase, nebo ongrid střídače do zásuvky, které tu prodává GWL, tak na to pozor, viz čtení zde: solarforum.cz/viewtopic.php?p=13936#p13936
Prosím Vás, zajímalo by mě, které panely, či baterie a střídač jaké značky byste doporučovali? Je jich hrozně moc a člověk fakt netuší co koupit :( Já našel nejefektivnější panely Maxeon 3 od SunPower, které mají účinnost až 22,8% a záruku na ztrátu výkonu maximálně na 92% původního výkonu během 25 let. Jenže jsou drahé jako čert... Takže těžko potom jednoduše hledat...
Rád bych Vám dal dobrá doporučení, ale jiste chápete, že je to podobně komplexní otázka, jako "jaké auto byste doporučil?". Co se týče SunPower Maxeon, to je absolutní špička mezi panely, která se ale v ČR nikdy nevyplatí. Respektive, uvažovat nad investicí do Maxeonů má smysl jen tam, kde máte na střeše velmi málo místa a chcete vyždímat každý watt výkonu, i za cenu násobně vyšší investice.
Fungovat Vám budou jakékoliv moderní panely, nejprodávanější jsou v současné době (2021) monokrystaly o výkonech 350-450Wp, subtyp half-cut nebo PERC. Vyberte si bez obav jakékoliv, které budou mít nejlepší poměr cena v Kč / výkon ve Wp. Mezi populární značky patří Jinko, Qcells, BenQ, Canadian Solar, Amerisolar, AEG, Axitec.
Volby panelů se člověk opravdu nemusí bát. Pokud vychází dobrá cena Kč/Wp, fungovat bude vše a problém není ani s degradací věkem. Pozor je třeba dát si jen na tři věci: nebrat II.jakost (mívá praskliny a výrobní vady), nebrat bazarové kousky, nebrat panely typu ThinFilm/Amorfní.
Ze střídačů opět záleží na tom, jaký typ FVE a o jakém výkonu byste chtěl. Pro ostrovní FVE jsou velmi levné a zároveň osvědčené střídače Axpert či MPP Solar, např.PIP 5048MK. Pro hybridní FVE se absolutně nejčastěji v ČR používají střídače GoodWe GW10K-ET (které ale mají pár much), případně SolaX. Zajímavé jsou také hybridy Sofar Solar, ale osobní zkušenost s nimi ještě nemám. Pro FVE u kterých chcete mít velké možnosti postupného škálování výkonu a široké možnosti ladění jsou pak vhodné dražší a luxusnější střídače Victron Multiplus nebo Studer XTH.
Pozor bych si dal na střídače RCT Power, SMA, Fronius, SolarEdge, Enphase. Ne že by byly špatné, ale pochopení jejich filozofie a správná volba komponent vyžaduje již nějaké zkušenosti. Jinými slovy, po instalaci FVE s těmito typy střídačů byste mohl být nemile překvapen, že FVE nemá některé funkce, které jste "předpokládal mlčky".
Když zkusíte svůj plán popsat na fórech solarforum.cz nebo mypower.cz, určitě se Vám tam pověnuje některý zkušený solárník.
Ahoj, ve 12. minutě chtěl Ondra něco říct k chybám zapojení backupu u instalačních firem. Bohužel jste se k tomu tématu už nevrátili. Docela by mě zajímalo, co chtěl říct 🙂😃 díky za super videa!
Jo, tak na to už si bohužel nevzpomenu. Ale nějaké tipy ohledně backupu říkám od poslední třetiny videa z odkazu zde: czcams.com/video/36oaUaA6wEw/video.html
@@obajer Moc díky za reakci 🙂🙂
@@obajer Můžu ještě dotaz ohledně TN-C, bohužel se jedná o můj případ a i přes hledání odpovědi mi jako laikovi není jasné v čem je ten hlavní problém. 🙂 Díky!
@@paulosperlich3406 Kruciš - na tohle by měl někdo znalý udělat samostatné video, protože to teď musím opakovat už asi po páté. Takže opravdu jen ve zktratce:
1) Na TN-C rozvody nelze zapojit proudové chrániče, které jsou dle norem ČSN u domácích FVE, až na pár vyjímek, povinné.
2) Druhý problém je, že některé měniče při zapojení backup výstupu do TN-C okruhů vyhodí chybu a odmítnou fungovat.
3) Třetí problém je, že firmy si potíže 1 a 2 nechtějí brát na triko a proto typicky odmítají backup v TN-C zapojení řešit.
Možnosti:
A) Všechny běžně používané střídače umí v TN-C zapojení fungovat, pokud nemají zapojen backup výstup. Instalace FVE jako takové tedy možná je.
B) Některé střídače umí v TN-C fungovat bez problémů i včetně funkčního backup výstupu.
V obou uvedených případech A i B však proudové chrániče nebudou fungovat. Pokud si tak někdo FVE zapojí sám, tak proč ne, ale je to na jeho triko.
Stačí takto?
@@obajer Naprosto! Moc díky za odpověď 🙂 Řešil jsem s montážní firmou, neznalý detailů. Teď proberu více v detailech. Ještě jednou děkuji.
Zdravím prosím o radu. Na malé firmě máme spotřebu ročně cca 40 MWh. Cena 3kč/kwh podle poslední faktury. Stálý odběr přes léto 5kw ve dne v noci, v zime jsou to 2kw. Které řešení fve by podle vás davalo největší smysl? (Nemohu cerpat dotace)p.s. jak je to s dodatečným napojením baterií na on-grid treba za 5-10let kdyz uz jejich cena klesne?
Značné úspory člověk dosáhne už jen tím, že si najde levnějšího dodavatele elektřiny. Ono je totiž otázkou, jestli ty 3Kč za kWh jsou jen silovka, nebo opravdu suma ročních plateb lomeno celkový počet odebraných kWh. U firem většinou nejlépe vychází on-grid zcela bez baterie (viz jeden z předchozích dílů Tesláčkova seriálu). Výkon zvolit tak, aby pokryl denní spotřebu a ještě se dalo i dost energie prodat do sítě. Buď za fixní cenu, nebo podle pohybu na burze. Určitě to tedy bude chtít FVE s licencí ERU, nad 10kWp. Příjmy z prodeje elektřiny pak mohou vykrýt část noční a zimní spotřeby. Úplné nuly se Vám nikdy dosáhnout nepovede, ale neměl by být problém uspořit ročně více než 70% plateb. Osobně bych doporučil použít buď ongrid invertory SMA nebo Fronius. Ale záleží na tom, s čím bude mít zkušenosti příslušná instalační firma. Najít totiž musíte takovou, která bude schopná zařídit projekt, fyzickou realizaci, žádost o licenci a formální proces připojení k distribuční síti. A ideálně, pokud Vám rovnou zprostředkuje tu možnost prodeje přebytků.
Baterie se k ongrid FVE dají připojit i později, provádí se to pomocí takzvaného AC couplingu. Konkrétní řešení pro firmy je například "SMA Sunny Tripower Storage". Ze stávajících komponent se nic nemusí vyhazovat, jen se přidá Storage Invertor, samotná baterie a další rozvaděč. Zařídit se pak technicky dá i možnost ostrovního provozu, budete-li chtít. Případně může baterie jen vykrývat odběrové špičky, ale možnost ostrovního provozu se instalovat nemusí.
To co rádi Ondra by výrazně akcelerovalo pokud by jste ve firmě přešli na EV potom by úspora za palivo mohla pomoci s návratnosti.
@@ondrej.bacina jasně no, nové spalovací osobaky asi nebudou dávat za 2,3 roky žádný ekonomický smysl. Otazka jestli nová elektroauta budou umět přes den načerpat ze solaru a v noci zpátky pustit na tři fáze, pak by se efektivita a celkova ekonomika hodne zlepšila.
Vždy součástí nabídky by měla být studie z výpočtových programů (používám PVSOL), která spočítá přesně výrobu podle sklonu střechy azimutu a místa instalace (databaze Meteodat )a dle Vašeho modelu Vaší spotřeby Vám navrhne optimální velikost.
k tomu backupu - když nevyrábím (noc, zataženo atp.), tak si přicucává energii ze sítě, nebo z baterie?
Různé měniče to mají různě. Dříve to často fungovalo tak, že cokoliv bylo pověšeno na backupu (ale i na klasickém přifázovaném výstupu), tak se přes noc krmilo z baterek a ze sítě se nedotahovalo téměř nic.
Některé novější měniče to ale dělají tak, že pokud je v noci spotřeba domu menší než cca 100W, tak přejdou do úsporného režimu a veškerá noční spotřeba se pak dotahuje z DS. Jak se ten který měnič chová je vždy potřeba ověřit v instalačním manuálu, u výrobce nebo u někoho, kdo už daný typ provozuje. Instalační firmy většinou neví nic, protože jen instalují, ale nemají zkušenosti z dlouhodobého provozu v různých podmínkách.
PS: Pokud bude noční odběr domu cca 500W a více, tak u všech hybridních měničů už se bude konzumovat minimálně 400W z baterie a 100W ze sítě. Některé typy mají i jemnou kalibraci, takže to pak tahá ze sítě třeba jen 50W, případně to 50W do sítě tlačí (Což je hodně stupidní funkce, ale občas se stává, například u GoodWe).
@@obajer zdravím , mám Goodwe měnič baterii 11.1kw a zatím mi nikdo nedokázal vysvětlit proč v noci kdy barák má spotřebu kolem 200w baterie na k ránu 70% a ja jsem nakoupil přes noc. Proč když to baterie to dokáže utáhnout. Dále by mě zajímalo jestli má smysl k hybridní FV abych získal totální soběstačnost přidat generátor který by nahradil Čes.
@@davidvolhejn5372 Ta noční spotřeba 200W bude přesně ten případ co píšu výše - měnič se prostě rozhodne, že raději přejde do úsporného režimu a místo aby v noci vyráběl, tak dotahuje ze sítě. Schválně si někdy zkuste změřit klešťákem, kolik ampér měnič tahá z baterky někdy kolem půlnoci. Tipuju, že to nebude ani 1A. V případě GoodWe je toto známý problém. Divím se, že že Vám o tom ještě nikdo neřekl. GW nejsou špatné měniče, a montují se v ČR opravdu velmi často, mají ale svoje mouchy.
@@davidvolhejn5372 Ohledně 100% soběstačnosti a generátoru je to o tom, kolik energie budete potřebovat dokupovat v zimě. Určitě byste musel výrazně zvednout kapacitu baterky, zvětšit počet panelů a možná pořídit i silnější střídač, protože teď se střídač může kdykoliv "opřít" o distribuční síť, ale v ostrovu by musel vše utáhnout sám a to včetně souběhů vaření+myčka+praní atd.
U menších elektrocentrál vychází spotřeba cca 0,5L benzínu na vyrobenou elektrickou kWh. V zimě bude cca 6 týdnů, kdy budete muset centrálu nastartovat každý den a pro normální RD budete potřebovat dobít cca 20kWh (10L benzínu denně). Takže to máte 6x7=35 dní, 35 dní x 10L = 350L benzínu na zimu. Při ceně 35Kč za litr to jen na palivu vyjde na cca 13 000 Kč. Navíc centrála bude potřebovat občasný servis, olej a také nemá nekonečnou životnost.
Dle mého názoru je lepším řešením toto:
- Posílit FVE
- Nechat si přípojku k DS s nějakým obyčejným tarifem kde je NT 8hodin. Například D25d.
- Snížit hodnotu jističe na co nejmenší, s nejlevnější platbou, například 3x10A.
- FVE nastavit tak, aby se při poklesu SOC pod nějakou hodnotu, např 40%, začaly baterie dobíjet ze sítě, jakmile sepne stykač NT.
Tohle by Vám mělo zajistit co nejmenší platbu ČEZu, přičemž za 8h NT dokážete přes jistič 3x10A v klidu nabít do baterií i 40kWh.
Elektrocentrálu bych volil jen tam, kde jste ochoten se výrazně uskromnit a není tam možnost přípojky do DS. Takže třeba chata nebo loď.
Stačí takto?
Zdravím. Supr video. Chtěl bych se zeptat, jestli se u nás stále měří po fázích.
Bohuzel ano :( meri se po fazich a to samostatne spotreba a vyroba. Pokud tedy na jedne fazi hodinu odebirate 2kW a na druhych dvou tu samou chvili vyrabite 1+1kW, tak za odber tech 2kWh zaplatite asi tak 10 korun a za dodavku 1+1 kWh dostanete 2Kc. Ale muzete si ty 1+1kWh ulozit do virtualni baterie a o chvili pozdeji si je vyzvednout za 3Kc. Proste normalni podfuk na obcany.
👍
A jaká je účinnost FV v zimě se spojením tepelného čerpadla? To jsem zatím nikde nenašel co se týče velikosti FV a efektivity v zimním provozu.
V ČR to funguje takto: 10kWp panelů, s optimálním sklonem a orientací na jih, vyrobí v Červenci průměrně 40kWh denně. V Lednu však bude průměrná výroba jen 10kWh denně. Přičemž když začne opravdu škaredé počasí, tak to 5-7 dní nevyrobí vůbec nic. Pak to bude vyrábět dva dny a pak zase 5-7 dní nic.
V kombinaci s klasickým tepelným čerpadlem, které bude mít SCOP=3, tedy můžete v Lednu vytápět objekt, který spotřebuje 10kWh x 3 = 30kWh tepla za 24 hodin. Jinými slovy, objekt s tepelnou ztrátou cca 1,25kW. Takže něco jako větší zahradní domek, zabalený kompletně do polystyrenu.
No a k překlenutí těch 7mi dní bez výroby budete pro zahradní domek potřebovat ještě akumulační nádrž, která pojme 7x30kWh tepla, tedy 210kWh. To odpovídá nádrži s cca 3 kubíky horké vody.
Ovšem pozor, vše výše uvedené platí jen v případě, že máte panely orientované opravdu optimálně, na jih, pod úhlem cca 35-37°. Budete-li mít panely na východ, západ, nebo kombinaci, tak 10kWp v Lednu vyrobí průměrně jen 5kWh. 5kWh x SCOP 3 =15kWh, 15kWh / 24h = povolená tepelná ztráta objektu už pouze 625 W.
Prostě ani kombinace FVE+TČ u nás nedokáže zajistit spolehlivé a komfortní topení přes celou zimu. Pokud byste chtěl celý systém výrazně předimenzovat, tak ve finále vyjde levněji, si za čtvrtinu nákladů koupit kus lesa, každý rok pokácet dva stromy a polena v zimě házet do kotle.
PS: pokud byste si chtěl spočítat potencionální energetické zisky pro nějaký konkrétní výkon a polohu panelů, tak zkuste třeba tento webový nástroj: re.jrc.ec.europa.eu/pvg_tools
@@obajer Díky za odpověď. Podle toho co jsem viděl tak FV s TČ nevychází. Mám 9kW čerpadlo dům starý 50 let. FV pro mě jen v letních měsících kdy jde čerpadlo jen na ohřev vody. V zimě je to nezaplatitelné s ohledem na výkon FV elektrárny (panelů). Až bude panel s materiálu který využije celou škálu světelného toku bude situace jiná.
@@basi881 Přesně tak, nevychází to. Kdykoliv se s někým bavím o FVE, tak takhle otázka padne a vždycky říkám, že pomocí FVE se u nás dá přitápět, ale topit opravdu ne. Myslím, že jsem to zmiňoval snad i v některém Tesláčkově videu. Bohužel, náklady na topení jsou jedny z největších, tak je logické, že to lidi zkoušejí stále dokola. Pokud však nenastane nějaký zásadní technologický průlom(viz ty multispektrální panely například) tak to u nás nebude ekonomický smysl dávat nikdy :/
@@obajer Pokud to počítám tak spotřeba v létě je 30% z celkové spotřeby domu ale cena za investici je obrovská. Pokud by cena byla cca do 100 000 korun tak se to dá obhájit pro letní provoz a je tam nějaká návratnost. Ale takhle to moc smysl v našich podmínkách není. Pokud třeba nebude možné ukládat energii např. do vodíku. Ale na to by musel mít každý zájemce i dostatečný pozemek a při cenách pozemků je to začarovaný kruh. Díky za informace a ať to svítí.
Kolik bude reálná kapacita 4,8kwh baterie lifepo4, když by byla cca 4kwh to je docela v pohodě kapacita když mám v létě spotřebu denní 11kwh. Na 2h telky a přežití domu ve stand by to musí stačit ne?
Abych tedy přežil 10h v noci na 4,8kwh baterie tak by musel barák ve stand by režimu přes noc žrát 480W je to realné?
LiFePo4 se většinou užívají v rozsahu 100-20%, takže užitečná kapacita je 80% štítkové. Obávám se, že na přežití noci ty 4kWh lithia stačit nebudou - už jen tím, že má člověk zapnutý měnič, je tam jeho vlastní spotřeba cca 100W (záleží na typu), takže noční spotřeba se zvýší minimálně o 1kWh. Ale baterie se dá přidávat i postupně, také jsem začínal s menší kapacitou a pak přidával.
@@obajer a co baterie 8,2 využitelná 7,8khw, v manuálu píšou že se přidávat po roce nelze.
@@eriktoupal8437 U LiFePO4 baterií můžete z hlediska chemie přidávat klidně i po roce nebo dvou. Baterie sice během používání degradují, ale u tohoto typu to není nijak závratné. Naopak u Olověných baterií je degrace velmi rychlá. Samozřejmě, ideální je mít všechny články stejně staré, stejně opotřebné a koupené najednou ve velkém balíku (což je asi to, co by si výrobce moc přál), ale vyloženě nutné to prostě není. Ostatní technická omezení při rozšiřování baterií je třeba dodržovat. Hlavně napěťové a proudové limity, kompatibilitu BMS atd.
Já začínal s 10kWh, postupně jsem to rozšířil až na 50kWh. Funguje to výborně. Typ Pylontech US3000.
Ahoj mám tepelné čerpadlo IVT EQ6 a chtěl bych si pořídit FVE. Vyplatí se mi to vůbec? Roční spotřeba cca6,8Mw. Pořídil bych 14ks panelů polykrystalických o výkonu jeden 285W=3990W. platím ročně kolem 30tis za elektřinu. chtěl bych tím krmit celý barák a něco ušetřit jestli to je vůbec možné.
Jediný způsob, který bude dávat smysl, je pořídit si co největší hybridní FVE (9,9kWp) plus službu virtuální baterie, například v tarifu "CEZ elektřina pro soláry". Celé léto krmit RD z FVE a veškeré přebytky výroby posílat ve formě přetoků do virtuální baterie. V zimě si pak energii z virtuální baterie vyzvedávat na provoz TČ (za vyzvednutou energii platíte jen regulovanou část ceny, viz některá ze starších videí v playlistu fotovoltaika zde na kanále Tesláčka). Z těch 30ti tisíc se můžete dostat ročně na cca 10 tisíc, takže 20 ušetříte. Rozumná FVE, která toto dokáže zajistit bude stát cca 300 tisíc, po odečtení dotace. Takže návratnost 15 let. Při zdražení elektřiny na dvojnásobek toho co platíte za kWh dnes se návratnost zkrátí na cca 8 let. Krmit TČ přímo z FVE se v zimě nedá, viz video "Dá se topit fotovoltaikou?" které je v playlistu zde: czcams.com/play/PLJpNgLIJ1aMxvf8UMm3fpu6sdfvOj0rqu.html
@@obajer Také jsme došli k tomuto závěru. Uvažuji však nad tím, kterým směrem se bude vyvíjet cena el.energie. Dle grafu jsme nyní na super vysokých cenách. Je možné, že cena půjde dolů. Druhá věc, nad kterou přemýšlím je, že pokud ČEZ zruší službu VB a zůstalo by to pouze u spotových cen, tak se můžeme dostat do situace, že v létě v době 10-14 hod. bude cena minimální a v zimě večer bude velmi vysoká. Uvažuji správně nebo jsou obě úvahy zcela mimo? Rozhodujeme se mezi 9,9 a 7,2 kWp při spotřebě cca 10 (el.topení) ...
@@gako16 Kombinace FVE + elektrické topení (elektrokotel, topné kabely, atd.) je smrtonosná. Máte-li tu možnost, tak se pobavte s odborníkem topenářem, jestli to raději nepředělat na topení biomasou (dřevo, pelety, štěpka, prostě cokoliv, co si dokážeme v ČR vypěstovat sami a ideálně bez pomoci velkých korporací).
Služba VB byla už od svého začátku vymyšlena tak, aby díky ní člověk moc neušetřil (reálně se uvažovalo, že většina zákazníků ji využije nejvýše pro 3MWh ročně). Výhodnost se v roce 2021 změnila, ale z dlouhodobého hlediska je jasné, že ČEZ bude postupně parametry VB upravovat k horšímu. Celou rušit ji nemusí, stačí zavést limit uložených MWh, nebo zavést vyúčtování po měsících místo ročního a je "vymalováno".
Pokud jde o cenu elektřiny, skutečná výrobní cena v ČR je stále pod 1Kč/kWh (viz například rozhovory s panem Šnobrem). Problém je přeprodej přes evropskou energetickou burzu, díky kterému si ČEZ (jako výrobce) může ospravedlnit účtování nehorázných marží, ikdyž prodává část své výroby obchodníkům napřímo, ve formě dlouhodobých kontraktů. Ke vrácení cen do předchozího stavu by se musela změnit stávající legislativa - výrobci by museli mít za povinnost nejprve uspokojit potřeby českých firem a domácností, teprve přebytky by mohli poslat na burzu. Jenomže to se spíše nestane, protože 70% ČEZu vlastní Ministerstvo financí, takže jím generované zisky , a ze zisků placené daně, jsou pěkným příjmem státního rozpočtu.
Různá cenová pásma v rámci roku či dne se v dlouhodobém horizontu jistě zavedou. Nebude to ale dříve, než budou u většiny odběrných míst vyměněny elektroměry za digitální, s online odečtem. (To již dělají na Slovensku,v rámci projektu "IMS", v ČR zatím ne.) Zároveň se pásma určitě nebudou zavádět teď, když se energetická lobby snaží lidem natlačit tepelná čerpadla, aby si je přivázala k distribuční síti. Přechod na různá cenová pásma v rámci roku (a tedy zimní zdražení elektřiny) přijde na řadu až tehdy, když už bude jasné, že velké množství domácností utratilo své úspory za přechod na TČ a nemohou tedy přestat DS v zimě využívat.
Každopádně, klíčové prostě je si uvědomit, že ačkoliv na venek jsou státem podporována opatření vedoucí k energetickým úsporám (pasivní domy, FVE, dešťovka, TČ atd), tak rozhodně není zájem na tom, aby obyvatelé v souhrnu platili za vodu a energie méně peněz. To by mělo negativní dopad na velkou část ekonomiky, na daně i státní rozpočet. Cílem je, aby obyvatelé měli menší spotřebu, ale v součtu platili pořád stejně. A podle toho je potřeba se zařídit.
@@obajer Zdravím a děkuji za Vaší odpověď. Tak uvidíme jak se to vyvine. S největší pravděpodobností to bude jak píšete. Jdu se kouknout na biomasu:)
Super video! Nezminujete o tom ze vyrobene prebytky energie jsou pak mozne prodat zpatky dodavateli (u bohemia treba za trzni cenu dle OTE, 1,5 - 1.7 kc/kwh). Tohle by take melo vstoupit do vypoctu navratnosti, respektive rozhodnuti koupe baterii, blackouty v CR 1 za 5 let.
prodavat to je az posledni moznost. Navic pocitam ze prodej je mozny jen kdyz mate licencim a licenci dostanete jen kdyz mate Ic takze pak nemate treba narok na podporu v nezamestnanosti.
Tedy prebytky spotrebovat ohrevem TUV .. vody v bazenu a tezbou krypta
Tato sada videí je skvělá, díky. Myslím, že výkup má ale ještě další háček. Já si například platím firmu, která každoročně soutěží balík připojení, vypovídá za nás, spotřebitele, smlouvy původního dodavatele a sjednává co nejlepší podmínky jinde. U každého dodavatele totiž po roce ta cena silové elektřiny letí nahoru, takže pravidelnou změnou dodavatele soutěženou pro hodně lidí lze ušetřit i 1000 Kč / MWh (poplatky jsou vtipně schované třeba v měsíčním paušálu, který může být u jednoho rezervovaného výkonu 15 i 150 Kč). Běží to samo, člověk to musí sledovat v pár emailech a zaplatí pár stovek za službu, ale ušetří tisíce. Chápu to dobře, že by tento systém přechodu k jiným distributorům s on-grid nebo hybridní elektrárnou odpadl? Když mi ale poskytovatel dá vyšší tarif a vyšší poplatek za rezervovaný výkon třeba o 300/měsíc, pak při dodávce 200 kWh do sítě jsem na nule. Nebo spíš v mínusu, protože zaplatím v porovnání s výhodnější smlouvou víc na dodané elektřině.
@@Akapla99 Tak jestli ta firma je spolehlivá a jste spokojený tak proč ne. V každém případě držim palce ať vám nenapálí nějakou smlucní pokutu a nebudete trávit (drahý) čas na infolinkách a psaním dopisů.
Já tu fotovoltaiku chci nakonec rozšířit tak že od distribuce budu mít nejmenší tarif jen jako zálohu a zbytek hnát ze slunce. Obtěžovat je mojí dodávkou nehodlám. Takže zůstanu jako mikrozdroj do 10kWp. Ono to v německu je snad jako mikrozdroj do 30kWp a snad to dojde až k 100kWp. A vzhledem k tomu co se na nás žene je těch 10kWp neudržitelných i v čr.
A fakt doporučuju přebytkama těžit krypto. :)
@@Akapla99 Tohle je super dotaz, díky za něj :) Ve zkratce: ikdyž si pořídíte on-grid nebo hybrid FVE, stále budete moci zachovat Váš stávající systém přesoutěžování dodavatelů. To proto, že dodavatel do procesu připojení a provozování FVE nijak nevstupuje (narozdíl od distributora elektřiny, kterého ale změnit nemůžete a podle Vaší geografické lokace v ČR je to buď EG.d (EON), PRE nebo ČEZ. Ovšem pozor:
Jakmile byste si s dodavatelem sjednal výkup přebytků výroby, nebo si od něj pořídil službu "virtuální baterie", tak jste u něj zamčený na několik let a měnit formou přesoutěžení už nemůžete.
@@rolidcz7954 Prodej přebytků výroby u FVE do 10kWp je možný i bez licence. Buď formou služby "virtuální baterie", nebo pomocí zprostředkovatele, který energii vykoupí buď za fixní cenu nebo za pohyblivou cenu odvozenou od ceny na burze.
Nicméně, finančně výhodný je prodej přebytků jen pro malou množinu lidí (závisí to na velikosti FVE a na diagramu roční spotřeby EE objektu). A naopak existuje poměrně velká skupina lidí, kteří by na prodeji přebytků ve skutečnosti prodělávali. Proto bych i já preferoval raději smysluplně využít maximum výroby pomocí nějaký automatizovaných vytěžovačů a k prodeji se raději neupisovat (protože s tím souvisí fixní poplatky a někdy také komplikace při změně obchodníka s elektřinou).
Zdravím. Mám dotaz :) Poridim si teda 10kWh peak panely a 10kWh baterku. Rozumím tomu správně, že za hezkého počasí se mi teda každou hodinu “vyrobí” 10 kW energie? To by znamenalo, že už za hodinu budu mít plnou baterku? Ale co třeba těch zbylých 5 hodin, kdy bude svítit slunce a vyrobim dalších 50kW? Ty jdou kam? Pak večer prijedu, řekneme po západu slunce a chci fungovat a nabít EV, ale v baterce mám jen 10kWh, použitelných 8kWh, ale chci dobít auto napr. 58kWh. 8 kWh dobiju z baterky a těch dalších 50 kWh? Ty jsem přes den vyrobil, ale nikam se mi neulozily? Takže mám po 8kWh v EV baterku prázdnou a vesele platím CEZu za zbylých 50kWh a na noc už v baterce mám nulu? Diky
Je to ještě složitější :)
Panely u nás poskytují nejvíce výkonu cca 4 hodiny denně. Je to v čase, kdy na panely svítí přímé slunce a zároveň je k panelům téměř kolmo. Takže období jaro-podzim je to cca v čase od 10:00 do 14:00. Někdy je ta maximální výroba skutečně 10kW za hodinu, ale většinou spíše 7kW. Něco z toho si vezme trvalá spotřeba v domě, takže v praxi bývá baterie nabitá za cca 2h, tedy někdy kolem oběda. Mimochodem, kdybyste chtěl dotaci, tak k 10kWp panelům musíte mít minimálně 12,5kWh lithiovou baterku, viz info ve videu. Po zbytek dne už panely nenabíjí baterii, ale krmí trvalou spotřebu domu, nahřívají TUV, bazén, nebo napájí klimatizaci.
Vše záleží na detailech:
1) Doba osvitu panelů - ta závisí na umístění a zároveň se mění s ročním obdobím
2) 10kWh baterie pro použití s elektromobilem je málo, to je baterie vhodná pro pokrytí večerní/noční spotřeby domu
3) Vy každý den s EV projedete 58kWh? V případě Modelu 3 by to bylo 300km.
4) Kam s tím EV jezdíte? Do práce? Správně tam by měla být FVE a dobíjet byste to měl tam, když to tam budete mít zaparkované. To je vize obnovitelné elektromobility. Auta 95% svého času prostojí, těch možností kde nabíjet přes den, je dost, stačí je jen zrealizovat.
@@obajer takže když mi doma neustále nebezi zařízení s velkým odběrem, tak se dá říct, že po 2 hodinách prodavam za směšnou částku energii zpět CEZu a když prijedu domu, tak mám pouze par kWh v baterce s čím nenabiju ani ne ze 1/4 EV a zbytek platím od CEZu již za plnou cenu a na noc mi také nic nezbyde v baterce, takže opět platím CEZu plnou sazbu. Pokud je toto realita, tak se mi investice vrátí za 20 let? Aktuálně platíme cca 2.8 Kč/kWh. Když denně usporim v průměru 15 kWh = 42 Kč x 365 = 15 tisíc ročně. Pokud mě tohle řešení bude stát 300 tisíc, tak je návratnost 20 let a to nepočítám vůbec hnusny počasí. Vydrží cely systém 20 let bez servisu - asi těžko ne. Kde je pak teda smysl FVE??? 😅😅🙈
Druhá věc je, že pokud chcete rozumně nabíjet EV z FVE, tak je potřeba mít k tomu určité předpoklady:
1) Ideální je, nabíjet EV přímo v čase, kdy FVE vyrábí. EV by tedy mělo stát doma kolem oběda buď téměř každý den (homeoffice / důchodci), nebo by mělo u domu parkovat aspoň o víkendech, aby se stihlo dobít maximum toho, co se přes týden projezdilo.
2) Nedává smysl nabíjet EV pravidelně z domácí baterie. Přeléváním energie tam a zpět se baterie zbytečně opotřebovává. Ano, občas si lze domácí baterií pomoci, ale neměl by to být každodenní režim.
3) Pokud má člověk takové zaměstnání, kdy musí každé ráno do fabriky (nebo cestuje po zákaznících), tak mu kombinace EV + domácí FVE moc nepomůže. Obzvláště pokud denně najede 200 kilometrů. Pokud by ale denně najel jen 20 kilometrů, tak jsou to u dnešních aut cca 4kWh, což se dá nabíjet i každou noc z relativně malé domácí baterie.
4) Teoreticky není problém si domů pořídit 100kWh baterku za cca 1 mil. Kč a energii do auta každou noc přelít, ale jak asi sám cítíte, nedává to absolutně žádný ekonomický smysl.
Resumé prostě je, že kombinace domácí FVE + EV rozhodně není vhodná pro každého, ač se to prodejci a ekofanatici často snaží tvrdit. Ano, jsou lidé, kteří mají takovou práci a životní styl, že budou po zbytek života "jezdit s EV zadarmo", ale rozhodně jich v ČR není většina.
@@obajer moc děkuji za vyčerpávající odpověď. Já si právě dřív myslel, že FVE musíme mít a že jsou tam jen pozitiva s sociální jistoty :), ale nyní vidím, že to není tak černobílé ve spojení s EV o což nám primárně šlo. Denně najedu par desítek km. O víkendu když je člověk pryč tak v neděli večer přijede a už nemá z čeho nabít a to auto zkousne i 70kWh… pokud by byl 100% HO, tak zase nemám kam moc co jezdit :)
zdravím , mám Goodwe měnič baterii 11.1kw a zatím mi nikdo nedokázal vysvětlit proč v noci kdy barák má spotřebu kolem 200w baterie na k ránu 70% a ja jsem nakoupil přes noc. Proč když to baterie to dokáže utáhnout. Dále by mě zajímalo jestli má smysl k hybridní FV abych získal totální soběstačnost přidat generátor který by nahradil Čes
Ta noční spotřeba 200W bude přesně ten případ, co píšu níže panu Zýkovi:Některé novější měniče to ale dělají tak, že pokud je v noci spotřeba domu menší než cca 100W, tak přejdou do úsporného režimu a veškerá noční spotřeba se pak dotahuje z DS. Jak se ten který měnič chová je vždy potřeba ověřit v instalačním manuálu, u výrobce nebo u někoho, kdo už daný typ provozuje. Instalační firmy většinou neví nic, protože jen instalují, ale nemají zkušenosti z dlouhodobého provozu v různých podmínkách.
Měnič se prostě rozhodne, že raději přejde do úsporného režimu a místo aby v noci vyráběl, tak dotahuje ze sítě. Schválně si někdy zkuste změřit klešťákem, kolik ampér měnič tahá z baterky někdy kolem půlnoci. Tipuju, že to nebude ani 1A. V případě GoodWe je toto známý problém. Divím se, že že Vám o tom ještě nikdo neřekl. GW nejsou špatné měniče, a montují se v ČR opravdu velmi často, mají ale svoje mouchy.
Ohledně 100% soběstačnosti a generátoru je to o tom, kolik energie budete potřebovat dokupovat v zimě. Určitě byste musel výrazně zvednout kapacitu baterky, zvětšit počet panelů a možná pořídit i silnější střídač, protože teď se střídač může kdykoliv "opřít" o distribuční síť, ale v ostrovu by musel vše utáhnout sám a to včetně souběhů vaření+myčka+praní atd.
U menších elektrocentrál vychází spotřeba cca 0,5L benzínu na vyrobenou elektrickou kWh. V zimě bude cca 6 týdnů, kdy budete muset centrálu nastartovat každý den a pro normální RD budete potřebovat dobít cca 20kWh (10L benzínu denně). Takže to máte 6x7=35 dní, 35 dní x 10L = 350L benzínu na zimu. Při ceně 35Kč za litr to jen na palivu vyjde na cca 13 000 Kč. Navíc centrála bude potřebovat občasný servis, olej a také nemá nekonečnou životnost.
Dle mého názoru je lepším řešením toto:
- Posílit FVE
- Nechat si přípojku k DS s nějakým obyčejným tarifem kde je NT 8hodin. Například D25d.
- Snížit hodnotu jističe na co nejmenší, s nejlevnější platbou, například 3x10A.
- FVE nastavit tak, aby se při poklesu SOC pod nějakou hodnotu, např 40%, začaly baterie dobíjet ze sítě, jakmile sepne stykač NT.
Tohle by Vám mělo zajistit co nejmenší platbu ČEZu, přičemž za 8h NT dokážete přes jistič 3x10A v klidu nabít do baterií i 40kWh.
Elektrocentrálu bych volil jen tam, kde jste ochoten se výrazně uskromnit a není tam možnost přípojky do DS. Takže třeba chata nebo loď.
Stačí takto?
@@obajer koupit baterie , úložiště by bylo super ovšem za 11,1kw chtějí 120 000,- a to už mám kvalitní naftovy agregát který umí omezit výkon dle.spotreby baráčku. Pokut investují cca 150t tak to musí dávat pro mě smysl a baterie mi úplný smysl nedávají , to mám energii na 24h a díky tomu že střídač mi Vánoci východní a přepne do úsporného režimu tak nakupují ze sítě. Apsolutne to nedává smysl , ty noční drobný odběry za celý měsíc dají 80kw. Vyděl jsem na vašem videu že jste doma měl agregát ale v technické místnosti a je to něco nad čím už přemýšlím dlouhou dobu. Samozřejmě nepřemýšlí nad agregátem benzínovým a za pár korun. To už musí umět komunikaci kovář s tou elektrárnou.
@@davidvolhejn5372 POZOR - pokud byste chtěl přejít do toho režimu maximální soběstačnosti, tak se to dělá tak, že měnič jede celou dobu v backup režimu bez sítě. Z baterií by tedy pracoval i v noci a nic by ze sítě nedotahoval. Síť by byla určena pouze k dobíjení baterií v době nízkého tarifu a za současného předpokladu, že by toto nouzové dobití baterie potřebovaly.
S tím agregátem si to zkuste propočítat na konkrétní model a jeho spotřebu. Mě to vychází tak, že 1kWh z agregátu stojí jen v palivu téměř 20Kč. Proto Vám takové řešení prostě nemůžu s klidným svědomím doporučit.
@@obajer protože jsem slučoval 2 odběrové místa abych získal vyšší odběr a tím pádem max. Dotací a výkonnou FE tak po spoustu úprav mi na backup nejede komplet barák ale jen důležitá část. No a už vlete jsem zjistil že 10kw měnič neutáhl vše ale je pravda že jsem zkoušel jeho max. Zatíženy. Jak jste na vide maloval 3 dráty (fáze) jako distribuční síť a já ji nahradím agregátem tak jsem se domníval že to bude fungovat jako bych odebíral z distribuce a agregát bude spínat jen tehdy pokud FE nebude dostatečně vyrábět.
Ahoj, mám takový dotaz, snad tady někdo poradí - plánuji v rámci FVE provést to, že bych chtěl zároveň při instalaci do garáže hodit 32A 3F zásuvku, i když mám hlavní jistič 25A - plán je takový, že bych byl schopen využívat 32A v podobě, kdy co půjde ze solárů/baterie a zbytek se dobere ze sítě (principiálně jde jen o to, aby to střídač uměl, úroveň nabití baterie + výkon FVE systému si pohlídám sám, před případným využitím) - co jsem četl, tak by něco podobného neměl být problém u Victronu multiplus ( nicméně je třeba 3x na každou fázi separe á zhruba 50k Kč -> zhruba 150k+ jen střídač), tak zkouším, zda by nebylo možno najít něco v nižší cenové hladině, co by posloužilo obdobně - mám v plánu zásuvku využívat párkrát do roku, takže je to spíše "nice to have" věc, za kterou bych nerad dával třeba 50+k Kč. Nenapadá vás tady někoho tip na zařízení, které by to zvládlo? Koukal jsem třeba na GoodWe 25K DT - nicméně nějak nevím, jestli by to umělo sloučení výkonu ze sítě + FVE/Baterie do jedné zásuvky. Vyvstává otázka, jestli mi ČEZ povolí tak silný měnič, případně, zda bude stačit omezení na 8kWp z panelům takže by se nemělo stát, že bych do sítě dodával více, než limit 10kW
Pozor, GW25K-DT je ongrid. Je určen pro firemní objekty a neumožňuje přímé připojení baterie. Bude-li na střeše jen 8kWp panelů, pak tento střídač nikdy nedodá více než 8kW výkonu. Baterie se k němu připojují pomocí samostatného "Storage Invertoru" formou AC Couplingu, což je další výdaj.
Pokud máte hlavní jistič 25A a občas budete chtít z té garážové zásuvky tahat 32A, tak to není problém - tuto funkci, mixování energie z DS+FVE, má úplně každý hybridní střídač. Klidně stačí i klasický 10kW hybrid GW10K-ET nebo SolaX X3 Hybrid.
Victron umí funkci sofistikovanější a opačnou: lze nastavit tak, aby primárně tahal z DS až do hodnoty hlavního jističe a vše co je navíc pokryje z FVE. Tuto funkci ale nepotřebujete. Vám stačí aby maximum dodala FVE a co bude chybět ať se dotáhne z DS. A to umí každý hybridní střídač. Victron tedy není třeba.
@@obajer děkuji za rychlou odpověď. Možná bych měl ještě doplňující dotaz - mělo by smysl jít do nějakého hybridu s výkonem nad 10 kW? Ideálně 15 kW, pokud je to možné, že bych část výkonu do 32A bral z baterií a část ze solárů a případný zbytek ze sítě (v této kombinaci si dovedl, po drobné přípravě, představit, že ze sítě by šlo minimum). Případně byla by možná nějaká krátká konzultace, klidně i placená, z vaší strany? Kdyby ano,, mail jmeno.prijmeni(at) Gmail.com děkuji.
@@VitezslavKostal Do výkonu 10kWp panelů plus 10kW 3f hybridní střídač, jsou formality relativně snadné a cesta prošlápnutá i pro obyčejného člověka. Jakmile byste ale chtěl mít více panelů, nebo silnější střídač, budete mít problém s ČEZem/EONem. Silnější střídače ČEZ nechce připojovat (je to však na jeho libovůli), více než 10kWp panelů připojit nesmí. Ke spolehlivému a legálnímu překročení obou limitů potřebujete získat na FVE licenci od energetického regulačního úřadu a mít IČO. Toto vše pro Vás umí zařídit firmy, které montují nikoliv domácí, ale hlavně průmyslové FVE na střechách supermarketů a továren. Je to ale drahá záležitost. Např.: www.ceska-solarni.cz/solarni-elektrarny-pro-podnikatele
Většina obyčejných lidí tedy volí jednu ze dvou možností:
A) Zamáčknou slzu a nechají si postavit 10kWp + 10kW hybrid.
B) Postaví svoji FVE jako ostrovní, galvanicky oddělenou od sítě s tím, že v období nedostatku ji prostě vypnou a celý dům přepnou na ČEZ. O ostrovních FVE a jejich limitech jsme hovořili v jednom z předchozích videí.
Pokud chcete svoje nápady probrat se zkušenými solárníky, tak zkuste www.mypower.cz nebo solarforum.cz
Těch 10kwp omezení je i v kombinaci s větrnou elektrárnou?
Bohuzel ano - je to celkovy limit tzv mikrozdroje. Pokud byste chtel vic, tak pak licence a vyrobna. Ikdyz to zni strasidelne, tak spousta lidi uz licenci ma - narocnost neni vysoka, ale chce to ICO a podavat danove priznani.
Zdravím jsem úplný začátečník ohledně fve chci se zeptat proč když mluvíte o 4kwp elektrárně potřebujete 10kw střídač ? Snad taková elektrárna neni schopna vyrobit více než 4kwh tak na co potřebuji takový střídač ? Možná je to úplná blbost jen mi to nejde do hlavy :D
3x3,6 = 10 většina instalaci v ČR je 3f podívejte se na všechny díly od začátku vysvětlujeme to tam.
@@ondrej.bacina no ale když mám fve 4kwp jak můžu mít v každé fázi 3,6kwh ? To bych musel mít fve 10kwp.
@@krystofhudec9150 Třífázový asymetrický střídač (tedy nejprodávanější druh střídače v ČR) funguje tak, že má dva DC vstupy kterými bere aktuální výkon z panelů. Například, pokud má člověk 5kWp panelů, ale nesvítí úplně nejvíc, tak střídač bere 4kW výkonu. Tyto 4kW výkonu pak střídač umí rozdělit mezi tři výstupní AC fáze podle toho, kolik zrovna potřebují spotřebiče. Pokud je na fázi 1 zaplá mikrovlnka, vezme si 2kW. Zbytek celkového výkonu se buď pošle do dalších fází, nebo se uloží do baterie. Celkový výkon z panelů se tedy nerozděluje mezi fáze rovnoměrně, ale posílá se tam, kde je zrovna potřeba. Tak, aby se energií neplýtvalo. Rozdělení však má své limity. A většinou je limit právě 3,3kW na jednu fázi - to platí pro 10kW měnič. U 6kW měniče je limit 2kW na fázi. A tady nastává problém:
Pokud jde z panelů 4kW výkonu, já mám 6kW měnič a na fázi 1 mám zaplou třeba mikrovlku + rychlovarnou konvici (dohromady 3kW), tak z měniče jde jen 2kW výkonu (6kW/3fáze). Zbylý 1kW se v tu samou chvíli dokupuje z DS. Ale zároveň mám 2kW výkonu z panelů a ty nemůžu do konvice ani mikrovlnky poslat, protože fázový výkon měniče je malý.
@@obajer moc děkuji za vysvětlení, ale ještě bych měl tedy jednu otázku když limit na jednu fázi je 3,3kW proč například firma schlieger nabízí střídače i 15-20kW tyhle střídače jsou teda úplně k ničemu když stejně max využiji na všech fázích 10kW ?
@@krystofhudec9150 15kW měnič je super v tom, že dokáže na jednu fázi trvale dodávat až 5kW svého výkonu (15kW/3fáze). Takže když máte na jedné fázi současně pračku, myčku, sušičku, vůbec to nevadí a pořád vše jede z panelů, nebo z baterek, a ze sítě se nemusí nic tahat.
Nevýhoda ale je, že 15kW měnič bude mít větší vlastní spotřebu. Takže je potřeba mít opravdu hodně panelů,aby to tu vlastní spotřebu měniče kompenzovalo. Tedy aspoň těch 10kWp panelů u mikrozdroje, nebo ideálně ještě více, pokud už jde člověk do licencované elektrárny, které se pak říká "výrobna".
Další nevýhoda měničů silnějších než 10kW spočívá v tom, že je ČEZ může odmítnout připojit v režimu mikrozdroje a bude vyžadovat připojení v režimu výrobny, tedy i IČO a licenci ERÚ. V normálním baráku je takový měnič asi zbytečný, lepší prostě je, rozházet spotřebiče po okruzích a fázích tak, aby se ty silné co nejméně potkávaly.
Chcel by som sa spitať ako je to z LTO batériami teoreticky sú najvhodnejšie keďže nehoria ani pri prevrtaní a rozseknutí použiteľné sú od -50 do +65 a životnosť je 30 - 50 rokou alebo 25000 - 30000 cyklou pri DoD 85% čo je 5 krát viac ako napr. lifepo4 a klasická 2.3v 40ah batéria sa dá nabíjať a vyvíjať 400A aj keď cena za 1kwh je okolo 20000 kč s BMS ale pri zostave 20 krát séria by vyšla zostáva 48V a cca 1.9 kwh a časom postupne pridávať po 1.9kwh ale už z jednej zostavy by sa dalo odoberať nezmyselných 19200w z tak malej batérie len neviem či niekto má vôbedz skúsenosť s tými batériami
czcams.com/video/_dgB9lnt2L0/video.html
LTO (lithium-titanate-oxide) jsou úžasné baterky. Tvanlivost mají obrovskou a narozdíl od Liion či LFP se nechají trápit brutálním zacházením. Bohužel, jejich cena je pro většinu zákazníků prostě příliš vysoká a ani jejich skvělé vlastnosti to nedokážou vyvážit. V domácích FVE by použití LTO bylo tak trochu "házení perel sviním", protože baterie se zde nabíjí i vybíjí docela pomalu a často jsou umístěné v temperované technické místnosti. Zatím tedy není vidět, že by se některý výrobce soustředil na "solární baterie" postavné z LTO článků. Pár mých kolegů si zkoušelo z LTO článků baterii pro FVE postavit, ale vždy to bylo jen několik málo kWh. Nejpoužívanější byly za tímto účelem cylindrické články Yinlong.
LTO se ale už dnes používá tam, kde je potřeba baterii velmi rychle nabít, jsou teploty pod nulou nebo kde není potřeba velká kapacita úložiště, ale jsou potřeba velké vybíjecí výkony. Takže se snimi můžeme občas potkat v elektrických autobusech nebo ve speciálních průmyslových UPSkách.
Mít takových 60kWh LTO, je asi snem každého solárníka-kutila, ale málokdo to přizná a tak používá LFP, které stojí polovinu, nebo Liion, které stojí třetinu :(
@@obajer to chápem ale už len kôli tej cene by to mohla byť výhoda aj keď dvojnásobná ale životnosť oproti LFP úplne inde batéria 66160 2.3v 40Ah pri testoch z vybijanim a nabíjaním 2C 80/80 A a DOD 85% zvládla 15000 cyklou s zostatkovou kapacitou 80% keď zratam každú deň 1 cyklus tak to je 41 rokou a pri 1C to je tých 25000 čo by bolo teoreticky cez 60 rokou LFP reálne zvládne 10 - 15 takže vo výsledku niekoľko krát lacnejšie ako LFP a paneli a ostatné veci prežijú 2 - 3 krát problém je že nikto nevie čo bude za 50 rokou keďže za 20 rokou sa dokázalo zmeniť všetko stačí pozrieť na mobily internet auta atď
Nemam tendenciu komentovat videa ale toto musim. To ze Teslacek ma kopu niekedy "blbych" dotazov je skvele hlavne pre ludi ktory o FVE ci elektronike/elektrotechnike nemaju ziadne znalosti.
Ale co mi coraz viac vadi v tomto seriali je jeho mudrovanie a hlavne skakanie do reci a prerusenie myslienky / zdelenia ktore mnoho krat vyzera ze je velmi podstatne a dolezite.
Napr. v case 11:54 Ondra chcel spomenut velmi castu chybu v instalaciach ale uz nasledne som sa nedozvedel ze aka :-(
No je pravda, že občas si po přerušení už nevzpomenu na tu původní myšlenku. Na druhou stranu, já jsem za Tesláčkovo přerušování a jeho dotazy docela rád - aspoň to díky tomu má nějakou strukturu. Zrovna dnes jsem viděl video od jiného youtubera a ten tam nechal hosta mluvit asi hodinu v kuse. Asi z úcty k němu. Jenomže ten host pak nebyl schopen udržet myšlenku, věčně odbíhal od tématu, a já se tak nakonec nedozvěděl vůbec nic :D Takže zlatej Tesláček ;)
Jestli bych něco z těch možností chtěl,tak 100% hybrid.
Co mě odrazuje od provedení,je šílená cena hybridní elektrárny a účtování po fázích.
@@prajouda1526 Souhlas - dnešní ceny za instalaci FVE na klíč jsou šílené. A česká specialitka, útování po fázích, to je kapitola sama pro sebe. Přitom pro většinu lidí by byl ideální 3f hybrid vybavený klidně i jen malou baterkou. Akorát by to chtělo aby v ČR fungovalo součtové měření a ideálně také net-metering. Ale to by byl zázrak, kdyby ČEZ něco takového dopustil :/
to je matematika a fyzika háháhá kluci jinak suoper nebo si to pořídim
Skoda, ze tenhle serial nevysel trochu driv. Ted uz cekam na instalaci hybridu. Jen me stve, ze kvuli dotaci mam jen 5,6kWh peaku. Chtel bych to rovnou na 10kWh, ale to pry muzu dodelat az potom.
Není problém pořídit si (i na dotaci) rovnou celých 10kWp hybridní FVE. Jsou stím však spojené dvě komplikace:
1) Velikost dotované FVE musí být dimenzována tak, aby alespoň 70% potenciální roční výroby bylo spotřebováno v místě instalace. Proto firmy nabízení spíše FVE střední velikosti, aby ten výpočet spolehlivě vyšel (dokument s výpočtem musí být přílohou žádosti o dotaci NZÚ).
2) Jak jsme říkali ve videu, pro 10kWp panelů je podmínkou dotace mít alespoň 12,5kWh baterii. A baterie je ta největší položka na FVE.
Tak hlavně, jestli máte dostatečně silný hybridní měnič. Pokud ano, tak pozdější přidání panelů je snadné. Pokud byste to chtěl ještě před podáním žádosti o dotaci rychle předělat na 10kWp FVE, tak se musíte domluvit s firmou, aby do energetického výpočtu uvedla plánované spotřebiče, díky kterým byste byl schopen spotřebovat oněch minimálně 70% (7MWh ročně). Ideálně třeba ohřev vody v bazénu, tam se toho vejde....
@@obajer Ja mam presne problem s temi 70 procenty, ale tak mam pocit, ze dokoupit 10 panelu na druhy string nebude asi tak narocne. Jen si nejsem jisty, jestli to bude davat smysl, kdyz mam jen 9,6kWh baterie. Je to reseni od CEZ. Ten menic je podle me 10k VA a v hybridu to je 18k VA.
@@baloo654321 Jestli se jedná o CES Batterybox (nebo CEZ Batterybox), tak se panely navíc určitě vyplatí, protože použitý měnič má vlastní spotřebu téměř 200W. Proberte ale to pozdější přidání panelů s dodavatelem, ať se nedostanete do nějakých technických nebo legislativních problémů (například překročení rezervovaného příkonu, budete-li mít povolené přetoky).
@@obajer Tak tvrdili, ze 10kW peak neni problem. Polud si jen pamatuju, tak na stridac chteli minimalne 10 panelu na stringu, aby ho to vubec rozebehlo. Jinak spotrebu uvadi 60 az 150W v zavislosti na zatizeni fazi
@@baloo654321 Ano těch 10 panelů je logických. Počet panelů v sérii musí být totiž dostatečně velký na to, aby dával napětí potřebné pro start MPPT. Zde to bude cca 300V.
Pokud je uvnitř CES Batteryboxu stále původní měnič (Voltronic InfiniSolar 10K 3P), tak s vlastní spotřebě 60W určitě nevěřte. Pokud máte správné měřící přístroje (nebo zkušeného známého) tak si schválně po zapojení změřte, kolik proudu měnič odebírá z baterie ve chvíli, kdy je zapnutý, ale vstup má odpojen od ČEZu. Ikdyž nepoběží žádný spotřebič budou tam skoro 4A DC. Proto se hodí mít panelů více, aby jejich výkon dotoval vyšší spotřebu této elektroniky.
PS: Mrkněte se pak do specsheetu, ty původní verze dokonce uměly připojit až 15kWp panelů. Škoda, že to už byste byl nad legálním limitem pro domácí bezlicenční FVE ;)
Ahoj Ondro, dopředu se omlouvám, že Vás znovu otravuju, po uvážení jsem se rozhodla, že lepší možnost pro nás bude hybridní fotovoltika, aby vykryla "špičky" přes den, oslovila jsem více firem, ale každá mi doporučovala něco jiného, a protože se v tom nevyznám, tak si neumím vybrat. Chci Vás poprosit jestli byste byl tak laskavý a napsal mi , co byste si vybral Vy , jaké komponenty/značka/, jaké množství jaké panely atd. kdyby jste se hypoteticky rozhodl pro hybrid. řešení. Ještě jednou omluva a děkuju za Váš čas.
Kdybych dnes stavěl hybridní FVE pro sebe, udělal bych to na 3x Victron Multiplus II 5000VA + 48V baterie Pylontech US3000C. Jenomže FVE s hardwarem Victron jsou hodně drahé. A hlavně, ne každá firma je umí připojit k DS včetně dotažení všech formalit potřebných pro kombinaci se službou virtuální baterie. Mám-li tedy doporučit nějakou klasiku, vhodnou pro většinu lidí, tak z levných all-in-one hybridních střídačů bych volil nejspíše SolaX X3 G4 10kW. Tento hybridní střídač, ve zmíněné verzi G4, má lepší parametry, než nejčastěji montovaný GoodWe GW10K-ET. Pokud se Vám stále nedaří zorientovat v nabídkách firem, tak doporučuji založit vlákno s Vaším záměrem na diskusním serveru solarforum.cz
@@obajer Děkuji, jen otázka proč 3x měnič?
Určitě jdeme do Victronu
@@hankakucavikova273 Proč 3x:
"SolaX X3 G4 10kW" je 1ks, je to třífázový hybridní měnič typu all-in-one.
"3x Victron Multiplus II 5000VA" jsou 3ks jednofázových hybridních měničů. Systém Victronu je modulový a pro tři fáze se skládá ze 3ks měničů, plus se k tomu doplní třeba 2ks externích MPPT regulátorů a řídící jednotka GX. Firmy co dělají Victron to ale všecko dobře znají a umí navrhnout.
@@obajer ještě jednou díky
Андра Андра то я Юра я дуже за тобою скучаю
Юра я також скучаю, приїжджай в гості
Říkáte, že jedna bedna z číny na 3F stojí 100K Kč takže jste úplně na +- stejné ceně jako u 3x victron, kde je tak trochu jiná kvalita....
Victron Energy je super řešení, ale také má mouchy. Například co se týče ekonomiky, tak na 3F Victron 10kWp je potřeba 3x Multiplus, 2x SmartSolar, 1x Cerbo. A když se to vše sečte, tak to v tom Victronu vychází dráž. Obzvláště po zohlenění toho, že Multiplus 3000VA má trvalý výkon jen 2400W, dražší 5000VA pak cca 4000W. Pro většinu lidí je tak asi pořád lepší sáhnout po all in one 3F hybridu, jejichž cena postupně klesá někam k cca 60 tis Kč. Bohužel, co zdražuje jsou panely a nejvíce baterky. Každopádně, kdybych stavěl FVE znovu, tak by systém od Victronu byl určitě můj favorit. Snad příště :)
@@obajer No ono hodně záleží kde se ten Victron kupuje, docela se dá i na kusu ušetřit 10K Kč.....
3000VA je malo, tedy pokud nejdede v hybridním režimu dotlačování výkonu od ČEZu....
nicméně o cenu mi nikdy moc nešlo, priorita byla funkčnost a také bezpečnost, ono kolikrát co je všechno zapouzdřené v těch čísnkejch blackboxech tak to se člověk bojí to vůbec provozovat 24hod nonstop...
Zdravím. Ta 3f větev malovaná ze střídače jako Backup znamená, že ty 3 vodiče připojím v rozvaděči na jističe příslušnejch zásuvkovejch skupin? Tedy de facto přidám paralelně ke stávajícím vodičům, které k jističi vedou z té hlavní větve střídače? Buď to co píšu je blbost, nebo samozřejmost, kterou všichni kromě mě pochopili...
Z výstupu "backup" je do rozvaděče přiveden kabel, který obsahuje L1+L2+L3+N. U každého jističe (neboli okruhu) si tak můžete vybrat, jestli ho necháte zapojený na standardní přívod, kde primárně využívá energii z distribuční sítě mixovanou dohromady s výrobou ze solárů, a nebo jestli jistič (okruh) připojíte na backup. Spotřebiče připojené na backup konzumují primárně výrobu ze solárů a při výpadku distribuční sítě zůstávají v provozu díky zálohování baterií. Baterie je každý den kontinuálně dobíjena z panelů, takže pokud nejsou spotřebiče na backupu příliš náročné a je hezké počasí, poběží klidně celý rok.
@@obajer Díky. Takhle by to fungovalo ale jen v případě, že by ten backup výstup běžel pořád. Ale sám ve videu říkáte, že tomu tak je jenom u některých modelů (čas 10:45) a u některých, že se ten backup výstup aktivuje až při výpadku DS.
@@jardarajchl2281 Ano, například u GoodWe, InfiniSolar či Victron běží backup výstup pořád. Ale u SolaX G3 se backup výstup aktivuje až při výpadku, podobně je tomu u RCT Power. K takovým měničům se tedy přidá ještě stykač, který daný kabel drží stále pod proudem a na backup výstup jej přehodí až ve chvíli, kdy dojde k výpadku distribuční sítě (a tedy k automatické aktivaci tohoto výstupu na měniči). Někdo dává jen stykač, někdo kompletní záskokový automat. Někdo na to kašle úplně a majitelé takových FVE pak mají sice plné baterky, na střechu jim svítí slunce, ale při výpadku distribuční sítě jim nejedou světla ani mražáky :D
@@obajer Ahááá. Každopádně to přepnutí chviličku trvá, takže na okruh s kompama raději přidat ještě UPS.
@@jardarajchl2281 Záleží, jaký máte měnič.
- U měničů, které drží backup výstup zapnutý trvale, už UPS nepotřebujete (UPS je dalších cca 50-100W trvalé spotřeby podle typu a výkonu).
- U měničů, které mají backup výstup zapojený přes stykač, záskokový automat či ATS se bez UPS neobejdete. Přepnutí zde opravdu trvá, světla probliknou, PC se restartují.
no motor na to nepojede . myslim jsem zámečník tak to asi je háháhá
Jestli myslíte "provoz motorů z hybridní FVE", tak pokud je hybridní FVE zrovna přifázovaná, tak bez problémů můžete provozovat jakýkoliv indukční motor. Na rozběh se motor "opře" do DS, po roztočení již energii do něj bude dodávat pouze FVE.
Problém někdy bývá, rozběhnout silné motory ve chvíli, kdy hybridní FVE jede v záložním režimu, tedy bez přifázované distribuční sítě. Mnoho měničů má v návodu přímo uvedeno, že na jejich backup výstup se silnějí motory nesmí připojovat. Pokud ale člověk ví, že bude chtít motory v backup režimu provozovat, tak se podle toho dá vybrat střídač, který to zvládne. Ideálně takzvaný "low-frekvency", který má na svém výstupu toroidní transformátor. Vše je pouze o dobrém plánování a o znalosti parametrů jednotlivých komponent.
PS: Motor ve fénu, zahradní čerpadlo nebo vysavač utáhne každý běžný střídač, to co mám na mysli primárně jsou obráběcí stroje, cirkulárka, štípačka na dřevo atd.
No jeste to jde udelat, tak ze hybrid je na jedny fazi a ty zbyvajici dve jsou na ongridu.
Umoznuji tohle podminky NZU? Nebo ten ongrid je pak na tajnaka? :-)
@@JamesScott53 jasně že to lze ofiko. Jen to musí projít projektem atd. samozřejmě že žádná zázračná krabička z i4wifi na to použít nelze ;) Musí to splnit celkem dost norem a certifikací.
Technicky je takové zapojení možné, ale stejně bude člověk (bez licence ERÚ) stále omezen na celkových 10kWp. Takže je otázkou, kde by tento scénář měl nějaký reálný přínos. Osobně se domnívám, že je lepší rovnou sáhnout po 10kWp hybridu a vyřešit vše najednou.
Jakmile už totiž jednou člověk získá licenci, tak si může klidně postavit 50kWp hybrid, který utáhne úplně cokoliv, bez ohledu na rozložení spotřebičů mezi fázemi.
@@obajer ale chran tě ruka páně, aby ti na to distribude přišla... jsou schopni dumat proč se zvedla dodávka do sítě, když to dle výpočtu nebylo možné. no a týpek si přidal panely.
@@obajer Promin to uplně nechápu???
načo namotavate ľudí na tie vaše somarini čo efekt nedáva ziadni a návratnosť je nulová sú to iba vyhodené prachy takže neodporúčam to kupovať 👎👎👎👎👎😤🤮🤮🤮🤮🤮