Pro a proti: Obohacují, nebo ohrožují anglicismy český jazyk?
Vložit
- čas přidán 7. 02. 2024
- Je čeština, kterou mluví dnešní mládež, cool? Nebo to s ní jde z kopce? Obohacují anglicismy češtinu, nebo ji ohrožují? Ptáme se jazykovědkyně z Ústavu pro jazyk český Michaely Liškové a učitele češtiny na Základní škole Cerhovice na Berounsku a autora učebnic českého jazyka a literatury Jiřího Kostečky. Moderuje Karolína Koubová.
Článek + audio:
-------------------------------------------------------------
» Poslouchejte Pro a proti jako podcast v mobilní aplikaci mujRozhlas rozhl.as/mujRozhlasAplikace • Pro a proti na mujRozhlas.cz www.mujrozhlas.cz/pro-proti
» Články, online poslech a audioarchiv Plusu na webu: plus.rozhlas.cz
» Sledujte nás na Facebooku: / rozhlasplus
» Sledujte nás na Instagramu: / cro_plus
» Sledujte nás na síti X: x.com/CRoPlus
Pan učitel má pravdu.Mladí moc nemluví jen čumí do telefonu a než aby mluvili mateřským jazykem tak si dopisují i když sedí vedle sebe.Vlastenectví a krásna české jazyka upadají!!!😢
Respektuji schopnost mlade generace se dorozumet anglicky, ale opravdu mne rusi tuny modnich anglicismu v podcastech a rozhovorech teto soc. bubliny. Nekolikrat se mi stalo, ze opravdu nerozumim jejich slangu. Mezi sebou at si mluvi jak chteji, ale pokud davaji neco do ceskeho verejneho prostoru v "cestine", melo by to byt cesky. Ale asi si pripadaji duleziti...
Nekdy mam chut jim to oplacet s nemcinou. Na jejich vymluvy, ze jsou na anglictinu zvykly, bych jim pravem mohl odpovedet, ze ja jsem zase zvykly na nemcinu (10 let ziji mimo CR) a budu tedy kazde pate slovo davat nemecky.... Prijde mi to jako neucta k posluchaci a kdyz mi na prednaskach nekdy nejaky vyraz v nemcine uklouzne, omluvim se a napravim to.
Souhlasím s vámi.
Také žiji mimo Česko a také svým kolegům nevkládám do vět české výrazy. Když na sociálních sítích čtu příspěvek v češtině a vidím do něj vložený anglicismus, odpovídám plně anglicky a zmíněné slovo nahradím jeho českým ekvivalentem.
Tohle zase bývá problém emigrantů. Že za správnou češtinu považují jen tu svoji starou, jaká se v Čechách používala před dvěma sty nebo před padesáti lety. Ale čeština se vyvíjí a má mnoho vrstev a jednou z těch vrstev je i módní slang kanálových tlachalů. Některé z jejich výrazů si možná čeština časem vezme za své, jen si ještě přizpůsobí jejich význam i podobu, jiné přejdou jako módní vlna a upadnou v zapomnění. A některé výrazy zůstanou jen ve slangu nějakých zájmových nebo profesních komunit. Tak tomu bylo vždycky, ať nás ovlivňovala latina, němčina, francouzština nebo angličtina. A zdaleka nejde jen o slovní zásobu. Mění se i stavba věty, intonace, výslovnost hlásek a spousta dalších věcí.
Nejde o to, že čas od času přijmeme slovo z cizího jazyka. Jde o to, že v současné době přejímáme cizí výrazy takovou rychlostí a v takové míře, že přejatá slova češtinu nedoplňují, ale už doslova nahrazují ve smyslu vytlačují. Pokud nějaký školák neví, co znamená "příkrý svah" nebo co znamená sloveslo "zpívat," tak je to jeho problém a měl by si rozšířit obecnou slovní zásobu kvalitní četbou a ne chtít, aby se mu jazyk přizpůsoboval. Navíc, za jazykovědce / vědkyni se dnes označuje každý, pro koho je zacházení s češtinou jako s kusem hadru něco přirozeného, jako například tato paní.
Co to je "kvalitní" literatura a proč se jí říká "kvalitní"?
Jazyk se vyvíjí, ať chcete, nebo nechcete. Pokud vám to vadí, je to váš problém, ale těžko můžete čekat že se jazyk bude přizpůsobovat vašim očekáváním. Některé změny jsou pozvolné a takřka nepozorované, jiné jsou natolik skokové, že nás překvapují. Tak tomu bylo vždycky. Nebýt vývoje a spousty vlivů, které na něj působí, tak nikdy žádný jazyk nevznikl.
Paní jazykovědkyně je prazvláštně tolerantní, uvážím-li, že je jejím zaměstnavatelem Ústav pro jazyk český. Že si "hrají" s češtinou pubertální děti, považuji za normální, ale co předvádějí v ČT, a mnohdy i v rozhlase, profesionální redaktoři třeba při skloňování číslovek, to volá do nebe. A nejpodivnější je, že jim to prochází a zřejmě to nikomu z jejich nadřízených ani nepřipadá nevhodné.
Jazykovědec je od toho, aby jazyk zkoumal, ne aby ho řídil. Pokud se postupně vyvíjí skloňování číslovek, jazykovědec by ten trend měl zaznamenat a popsat. A porozumět jeho příčinám a souvislostem. To, co je v jazyce přestárlé, neživé a neudržitelné, to přirozeně odumírá a odpadá, tak jako v lese. Přirozený koloběh života - suché větve a listy opadají, padlý kmen trouchniví, ale mezi tím raší pupeny a sazeničky.
Pokud vím, tak se už na základní škole cca od 6. ročníku postupně probírají číslovky a jejich skloňování, ovšem naprosto si nevybavuji, že by se skloňování zatím nějak měnilo. Skloňujeme-li číslovky, správné je, každou z příslušného např. trojmístného čísla uvést ve správném tvaru příslušného pádu, což drtivá většina redaktorů či moderátorů nerespektuje. To bych chápala v běžném hovorovém jazyce, ale člověk, živící se oslovováním druhých, by měl ovládat svůj mateřský jazyk bezchybně a ve všech ohledech.
@@alexbart8839 Na základní škole se většinou neprobírají aktuální trendy živého jazyka, tam se učí jen podle mrtvé kodifikace. Pokud chcete zjistit, jestli se v jazyce něco mění, musíte jednak vnímat živý jazyk, jednak se můžete naučit pracovat s jazykovými korpusy, které to ovšem zachytí také až se zpožděním. Živý jazyk je vždycky o něco napřed před učebnicemi a slovníky. A jazykovědec je od toho, aby ten vývoj sledoval a pokusil se ho popsat do těch učebnic. Ne od toho, aby si vymýšlel a prosazoval nějaký dokonalejší jazyk, než je ten skutečný živý. Pokud máte dojem, že čím dál většímu počtu lidí včetně profesionálů dělá potíže správné skloňování složených čísel, tak to nepochybně znamená, že tam dochází k nějaké změně. Že ta původní "správnost" se stává neudržitelnou. Pokud tu původní normu opustila již "drtivá většina", tak to znamená, že již normou není a stala se archaismem.
Čekal bych, že ta paní, z Ústavu jazyka českého, bude určity strážce češtiny. Už z titulu své funkce. Je smutné, že její práci musí dělat p.uč. ze základní školy. Ta paní vystupuje spíše jako někdo z EU neziskovky, z Aspenu nebo pirátského fóra - je to nepřijatelné. Nedivil bych se, kdyby paní za "mrzký peníz" vůbec nevadilo postupné vymizení českého jazyka. Co by řekl F.L.Věk, takové úsilí stálo naše předky udžet a povznést český jazyk
Pokud se za strážce češtiny prohlašují vyznavači prkenné, mrtvé a zatuchávající podoby jazyka, nevyzní to tak dobře, jako když bohatství staré češtiny obdivuje někdo, kdo dokáže ocenit i živost, hravost, přizpůsobivost a dynamiku jazyka. Však oni ani ti předkové jazyk pouze nekonzervovali, ale také ho rozvíjeli a obohacovali. Ale nové se neustále rodí a staré neustále odumírá - tak to chodí nejen v životě, ale i v jazyce. To umírající můžeme oplakat a s nostalgií si to připomínat, a z toho nového se můžeme radovat a snažit se to kultivovat, aby z toho vyrostlo něco kloudného.
Ten "pan učitel ze základní školy" byl celoživotním gymnaziálním profesorem, předsedou Asociace středoškolských češtinářů, 9 let vedoucím sekce českého jazyka na Kellnerově Open Gate a na Novém Porgu. Mě učil na gymnáziu v letech 1985-89 a s tím, co mě do maturity naučil, jsem si vystačila minimálně první dva roky na VŠ (překladatelství).
@@breznik1197 vždyť ano, už tenkrát si pohrávali hravě s češtinou - knihovtipník místo student, sestromuž místo švagr 🙂Ale rozvíjeli možnosti českých výrazů. Vůbec necítíte ten rozdíl? Dnes pouhé vyměňovani čes. slov za anglické, žádna hravost s češtinou.
@@milanf5960Ano, cítím rozdíl. Autoři těch těžkopádných složenin neměli cit pro jazyk a nerozuměli jeho principům a funkcím.
No mně přijde spíš necitlivé a těžkopádné například místo slova "chlubit" - dávat anglické "flexit" atd. Podotýkám že miluju angličtinu, ale mrzí mě když například můj rodič nerozumí mému synovi. Chápu, že každá generace má některá svoje slůvka-ale kdyby aspoň byla česká. takhle mi to přijde zbytečný.
Proč IDENTITA? Měla jste použít české slovo totožnost...Souhlasím s panem učitelem.
Slovo "identita" má mnoho významových odstínů, které například Akademický slovník cizích slov rozděluje do dvou základních významů:
1. shoda ve všech vlastnostech, totožnost (to jsou vlastně dva významy v jednom, stejný není totéž co tentýž)
2. konkrétní celistvá, ničím nezaměnitelná podstata
Slovník spisovné češtiny ten druhý význam překládá jako "svébytnost", ale samozřejmě ani to není přesné synonymum. Pro člověka s hrubým a nepřesným myšlením jsou ta slova libovolně zaměnitelná, ale kdo má cit pro jazyk a ovládá ho, ten by měl rozdíl bezpečně rozlišit.
Po čtyřiceti letech života v USA jsem naprosto překvapený kolik anglikanismů se do češtiny dostalo. Já bych nevinil dnešní mládež. Tento trend mi vadí hlavně v médiích. Moje 86 letá matka prostě víbec nemá šanci dnešním pořadům v České Rozhlase. U mládeže je prostě patrné, že mají lepší a více příležitostí orientovat se ve světě.
Bodejt. Zblbnout mládež. Ta se pak snáze ovládá. To věděli už dávno oni komunisti.
Navazuji na to, ze Český rozhlas má jazykový kodex.
V tom případě by mě zajímalo proc při dopravním zpravodajství moderátor říká: "brzdí do kolony". Kde na to sakra přišli? Co znamená "brzdit do kolony"???!!!
Brzdit do kolony znamená dojezd řidiče do "štrúdlu" aut před ním. Nemám tolik problém s jazykem moderátorů a redaktorů ČRo, ale někteří jejich respondenti to drtí obecnou češtinou či těžko snesitelnou pražštinou, až je některým posluchačům do pláče. Se svým desetiletým synem posloucháme některou ze stanic ČRo v autě a velmi se bavíme opravováním chyb.
@@jago2278 Tak si poslouchejte nějaké vaše vidlácké rádio, ať nemusíte poslouchat "pražštinu", pokud vás uráží slyšet jiné nářečí než to vaše.
Je to možná zvláštní, ale souhlasím s oběma pohledy.
Oba byly podané trochu povrchně, ale v tomto formátu rozhovoru to ani jinak nejde. Musí se vybrat jednostranní představitelé a nesmí se jít moc do hloubky, protože by to posluchači nepobrali. To by musela být týdenní konference a ne několikaminutové video pro prostý lid.
Nic proti paní, ale není náhodou "coronavirus" z latiny, co? Je to tedy otázka spíš pro zvídané rýpaly, co se chtějí zamyslet, protože pův. snad 50 % anglických slov vycházelo/í z latiny či pak francouzštiny.
CoViD - "D"
disease - From Middle English disese, from Anglo-Norman desese, disaise, from Old French desaise, from des- + aise. Equivalent to dis- + ease. Displaced native Middle English adle, audle (“disease”) (from Old English ādl (“disease, sickness”), see adle), Middle English cothe, coathe (“disease”) (from Old English coþu (“disease”), see coath).
A tohle máme v ustavu pro češtinu....
@@toruvalejo6152 Jan Svatopluk Presl žil jen o trochu dříve než nadšenci, kteří k nám přinesli tramway a football a náležitě je počeštili, což ovšem taky nebylo úplně hned. Je zajímavé, že třeba české názvy mluvnických pádů se neuchytily vůbec a místo toho je dodnes pouze číslujeme nebo nazýváme latinsky.
Antonín Puchmajer si na Preslovy šílenosti stěžoval u Dobrovského: "Ti mladí lidé všechno ničí, na místě aby stavěli. Se živou řečí nelze přece toho učiniti, co Linné provedl v řečí mrtvé! A pak ta nově ukovaná přestrašná jména! Na věky věkův neprojdou uchem kořínkové báby, aby v její paměti se uchovala!"
Je to úpadek českého jazyka. Důkazem toho je vyjadřování mladých tiskových mluvčí a mladých novinářů. Nejsou televizní zprávy, kde bych nepostřehla nějaké hrubé chyby v ústním projevu.
Slovo "random" má ten význam "divný" i v angličtině, protože i AJ se vyvíjí.
To je pravda. Taky AJ prevzal to slovo z Francouzkeho “randon”.
Do pořadu se nedostaly takové věci, jako "home office". To znamená anglicky ministerstvo vnitra. To, že to u nás prakticky celý národ používá jako "práce z domova", je způsobeno tím, že celý národ to prostě neumí, nezná a říká špatně. Tato chyba se tak rozšířila, že vytlačila správnou formulaci. Správně se anglicky "práce z domova" řekne "work from home". A takových slov a slovních spojení je víc.
Ze strany moderátorky absolutně nezvládnutý rozhovor. Neprobrali vůbec zažitá aktivně používaná slova - to "zaplevelení" a pořád se točili na blbostech kolem.
Něco jako ministerstvo vnitra v UK je the Home Office (s velkými písmeny). Home office s malými písmeny je prostě domácí kancelář/pracovna. Jako synonymum pro WFH se to používá i v jiných zemích.
@@VaclavSir Aha, ... tak to jsem nevěděl, že i v jiných zemích dělají stejnou chybu. Ale ono to není zase tak překvapivé. Problémy s angličtinou mají všichni lidé na světě - kromě Angličanů. Když se podíváte například na francouzský film s anglickými automaticky generovanými titulky, nejspíš těm automaticky generovaným titulkům budete nějak rozumět. Ale správná angličtina to nebude, a to ani náhodou. Pokud ovšem nějaký Francouz bude umět anglicky "stejně dobře" jako ty titulky, patrně se anglicky "ve světě" (tj. mimo Anglii a Francii) nějak domluví. A patrně ho všichni ti "počítálkové" budou zahrnovat mezi "celosvětové mluvčí angličtiny", kterých "jsou 2,2 miliardy". Ale to trochu odbíhám od tématu. Jen by mě zajímalo, kolik procent anglických slov bude muset proniknout do češtiny, aby nás začali "počítálkové" počítat mezi anglicky mluvící země ...
@@1976Vlada Podle mě to není chyba. Nesdílím ten názor, že "správná angličtina" je jenom ta verze, kterou mluvil král Anglie před sto lety. Všechny živé jazyky se stále vyvíjí a angličtina se vyvíjí celosvětově. Jazyk není definovaný nějakými kodifikovanými pravidly, ale právě naopak, ta pravidla se zpožděním reflektují jazyk.
@@VaclavSir Je to trochu složitější. My nejsme mluvčí angličtiny. My jsme Češi, angličtina je pro nás cizí, učíme se ji, a pro nás je směrodatné to, jak angličtina vypadá. A to nějak, někým/něčím dáno je. Sice existuje víc dialektů angličtiny, ale máme-li se je všechny naučit, nejde to najednou. Musí se postupně. Rozumná volba je naučit se nejdřív spisovnou angličtinu založenou na jihoanglických nářečích (tu oxfordskou/cambridgeskou), a potom ty další. Že se jazyk vyvíjí, je samozřejmě pravda. Je ale problém, když se my tady v ČR naučíme něco (nebo si vyvoříme něco), co neplatí, a čemu by Angličané nerozuměli. A že tomu nerozumějí, bychom zjistili až po příjezdu do Anglie. Neboli není v pořádku, aby se tady u nás v ČR vytvářela jakási "česká angličtina", která by nebyla plně srozumitelná se skutečnou angličtinou, protože by to bylo přinejmenším nové nářečí.
Kde existuje český výraz, je anglicizmus škodlivý, neboť przní češtinu!
A kde český výraz neexistuje, dá se vymyslet. Snad nejsme papoušci a dokážeme dle pravidel jazyka aktivně něco novýho vytvořit.
@@krtekcyberpunkerJasně a pak už pouze stačí donutit to miliony lidí požívat 😊
@@rolland14 To by pro ČRo neměl být problém 😆
Ale myslel jsem to spíš na osobní rovině. Nemám potřebu někomu něco nutit.
Proč tedy przníte češtinu slovem "existuje"? A pro "anglicismus" žádný český výraz nemáte?
Až půjdu o weekendu na footbal, tak si na vás vzpomenu:-)
Slabá slovní zásoba není kvůli anglicismům, ale kvůli slabé "načtenosti". Plno výrazů se používá knižně. Angličtina je prý nejbohatší jazyk a kolik procent slovní zásoby se používá v běžné praxi? Za Nerudy by se ptali, co je to hrdobec, dneska se ptají, co se je to pošetilý. :)
Správně česky není "hrdobec", ale "hrdobce" (skloňuje se podle vzoru "soudce"). Znamená to "hrdý člověk" - tady se "dá použít logika". Nicméně, dokud se ještě ptají, co je to "pošetilý", když to nevědí, je to ještě dobré. To se prostě může stát, že něco nevím, protože to prostě nevím.
@@IvyRoseCute Ale slovní zásoba je přece úplně něco jiného než nějaká knížka či databáze nazývaná slovník. Lingvisté neurčují ani nevytvářejí slovní zásobu, ale snaží se ji více či méně úspěšně zachycovat a popisovat.
@@IvyRoseCute Ne každý jazyk a ne v každé fázi potřebuje unifikující kodifikaci, která ničí jeho pestrost a umrtvuje přirozený vývoj. Naštěstí ta kodifikace nemá moc jazyk skutečně svázat a ten si jde svými cestami dál a na normalizátory nedbá. Ostatně i mezi kodifikátory byly vždy různé trendy, různá pnutí i pojetí a různé tendence a ani kodifikační normy nebyly nikdy zcela monopolní ani definitivní. Někdy se i na jednom vydání pravidel sešli lidé se zcela protichůdnými snahami, a každý v něm zanechal stopu.
Trefa od času 17:14 .
Jinak anglicismy češtinu úplně neohrožují, ale i čeština má své vzorce a kodex. Češtinu ohrožuje špatně užívaná čeština v praxi, takže chybná řeč a písemný projev se pomalu stává bohužel normou.
Z poslední doby: "Připravuji se směrem k olympiádě" / správně: "Připravuji se na olympiádu".
Další "Diskutovaný problém"/ správně: "Diskutovat o problému"
Další: "Budu se soustředit" / správně: "Soustředím se".
@@toruvalejo6152 Raději užívám větu "Problém, o kterém jsme diskutovali," než "Diskutovaný problém... před nás předestřel další problémy." Samotný Problém se nediskutuje, ale O problému se diskutuje. Místo "Budu se soustředit" je budoucnost vyjádřena jednoduše spojením "Soustředím se (nyní, ale klidně i v budoucnu)." Díky za reakci.
@@toruvalejo6152 Tak jsme se přece shodli.
@@toruvalejo6152 Naprosto v pořádku, však já se nevzpěčuji.
Bodejt. Většinou jde o doslovný překlad onech germanizmů. Nakonec když se žáčkům vtlouká onen cizí jazyk už o nejnižších tříd, aniž by uměli dobře mluvit vlastním jazykem. To i to vtloukání ruštiny bylo méně škodlivé, je to podobný slovanský jatyk.
Můj názor je, že angločeské zkomoleniny ničí krásu i srozumitelnost češtiny pro běžné posluchače, ne pouze ohrožují.
1. Nepropagovat povinnou angličtinu, ponechat na lidečch.
2. Výrazy které nejdou česky nahradit, převzit do češtiny ve foneciké podobě.
3. Vše je na rodičích a učitelích. Pokud budou řádně vychovávat, problémy nebudou. A neoíkecávat to s ohledem na dnešní trend. Naučit mládež do opozice k onomu problému. Dřív to naši lidé dokázali.
4. Už historie. Vždy se protlačuje cizí jazyk, aby bylo možno ovládat Nejprv latina, pak němčiina. poté ruština, dnes angličina. Tohle je třeba dostávat do hlav mládeže a přivádět je k vlastenectví. Ono vše je dáno morální úrovní národa. A ta je dnes prachmizerná.Ono to vidíte i v oněch státních institucích, bohužel.....
@@MartianCZ Angličtinu nikdo neprotlačuje? Ale, co to je , když si pustíte onen radiožurnál či některá jiná media? Samá anglická huhlanina. Českého nic, francouzkého nic, italského nic- tedy alespon v hudebních relacích. A ve školách? Povinná jako kdysi ruština, přestože např. hudební a divadelní směry potřebují spíše italštinu. A ono "technické zdůvodnění?" To at si preferují ti, o se na ně budou zaměřovat a ne celá populace. Pro tu se snad i v počítačích a mobilech a t.d. budují ony české překlady. A v mezinárodním dění jaksi vymizeli oni tlumočníci. Dřív každej mluvil vlastním jazykem.
A ono rozšiřování slovní zásoby? K čemu je tam on Komise pro jazyk český? Pokud neumějí, ať jdou od toho. Příklady si mohou vuít od našich buditelů Dobrovského a Jungmana. A poučit se mohou z prací a výroků Jana Aloise Hankeho.
@@zankuc3262 Založte si rozhlasovou nebo rozvidovou stanici či zastávku nebo tytrubkovou stoku (youtubový kanál) a tam si pouštějte české, francouzské a italské věci. Můžete něco i sám nazpívat. Pokud o to bude zájem, ujme se to. Roli, kterou si ve světě získala angličtina, tím ovšem nejspíš nezvrátíte. Taky mě to štve - dřív když člověk přijel do cizí země, byla slušnost naučit se aspoň základní fráze v místním jazyce. Dnes na mě jako na cizince všude automaticky spustí anglicky.
Sledováním vteřinových videí asi schonost vyjadřování rozvíjet nelze ..
Zase se třeba naučí stručnému a výstižnému vyjadřování s pointou, což žvanivé květnaté literatuře minulých staletí leckdy chybělo.
Podmět a přísudek. Toť otázka. Zdroj: iDěs
Ziju v Anglii a cesky umim celkem dobre az na pravopis 😂 snazim se mluvit cesky spravne a dobre a musim teda rict ze cesi si oproti jinym narodum na jazyk potrpi. Anglicani a lide mluvici anglicky nemluvi spisovne ani nahodou ale pro ne je podstatny prenos informace a ne korektni gramatika…
Desetiletí anglosaské kulturní propagandy nese svoje ovoce. Pustí si našinec Český rozhlas a jakákoliv zahraniční hudba je téměř výhradně v angličtině. Tady se do nás pořád tlačí zvukem i obrazem "podcast". Zvláštní, že sto let říkáte zvukovému útvaru pořad nebo audiozáznam, ale najednou je to tzv. "podcast" a ještě je to tak nesmírně důležitá věc, že s ní pořád musíte otravovat. Tak vám moc děkuju, že jsme mi vytvořili na toto slovo alergii! Až zase nějaká americká korporace vymyslí nějaký obchodní výraz, nezapomeňte ho zase co nejrychleji vnucovat svým posluchačům.
A po vší té propagandě přijde ústav a sdělí nám, že jde o přirozenou a organickou záležitost. Tovíšžejo.
Hudba v angličtině: tak já to mám jednoduché: nerozumím. A nemyslím si, že "hudba musí být anglicky, jinak to není hudba", nebo že čeština je nevhodná pro zpěv, protože má pevný přízvuk na první slabice, a "je těžké zpívat česky", zatím co "anglicky to těžké není". Za prvé čeština svoje písničky MÁ, ty písničky EXISTUJÍ, DAJÍ SE ZPÍVAT, neboli tyhle kecy nejsou pravda. Dokladem toho, že pevný přízvuk je první slabice není překážkou ve zpěvu, jsou lotyšské, estonské nebo finské písničky. Také - nejen, že existují, ale dokonce jich je mnoho a i dnes stále vznikají nové.
Slovo "podcast" [podkást] jsem donedávna vůbec neznal. A když jsem ho někde slyšel (zpravidla jsem ho neviděl napsané, ale slyšel), myslel jsem si, že je to nějaké české slovo, a že to počáteční "pod" je předložka. A že je to tedy něco jako podšálek, podbarvení, podnos, podpora, ... Jasně, že jsem nakonec přišel na to, že to české slovo není. Ale trvalo mi to snad dva roky. Já tomu, čemu někdo říká "podcast" říkám "rozhlasový pořad".
@@1976Vlada Je to tak. Vietnamština třeba zní jak morseovka a světe div se, Vietnamci zpívají vietnamsky! Zpěváci a zpěvačky pouze za angličtinu schovávají svou neschopnost napsat text, co neni úplně blbej.
Tak to si priijedte poslechnout jak mluvi cesi ve Vancouveru, czenglish hadra.
Já šílím spíše z dospěláckých patvarů typu predikovat, intervenovat či podobných rádoby moderních slůvek. Ať tak či tak, se změnou nic nenadělám, tak to jen pozoruji. Nestačím se občas divit, kdo všechno těmito jazykovými perlami vládne.
Slova "predikovat" a "intervenovat" existovala už dříve. Dnes se jen dostávají do módy.
V tomto videu - czcams.com/video/sVi8qKEC8Q8/video.html - "Přepište dějiny: "Naši" Lužičtí Srbové" ve 36. minutě se mluví o důležitosti chránit si český jazyk, abychom nedopadli jako Lužičtí Srbové.
Jazyk dokáže vstřebávat a proto nevím, proč jste použila ABSORBOVAT? Já znám anglické slovo absorb = vstřebávat.
A co třeba adsorbovat
Mně vadí anglicismy, které mají v českém použití jiný význam než v té angličtině, nebo výrazy, které v angličtině vůbec neznají, příklad homeoffice. Jinak mi nevadí.
Angličtina taky bere slova z češtiny - například “robot” pochází z češtiny. :-)
Taky dolar. Ale to přebírání z jiných jazyků problém není. Trapnou vizitkou školství je neznalost jazyka vlastního a vazalská povinnost učení se jazyku feudála.
@@paveliii.7639 Dolar je z Čech, ale ne z češtiny, nýbrž z němčiny. Doslovně by "tolar" byl "údolník", protože "Joachimsthaler" bylo přídavné jméno od německého názvu Jáchymova Údolí, a když odpadl Jáchym, zbylo jen to údolí s koncovkou přídavného jména. Mimochodem, haléř nepochází z tohoto "thaler", jak by se mohlo zdát, ale ze jména švábského města Hall.
Řeč je odrazem myšlení. A podle toho dochází u mladých lidí k výrazné změně myšlení a tím i emocí. Je to dobře nebo špatně?
Pochopiteklně že špatně. Vždyť tohle věděli už dávno i oni Němci a používali k onomu poněmčování a nátlaklu na český stát i narod. A důsledkem byly ony Sudety a ona sudetská otázka, kterou pak musel Masaryk řešit. A jak se zdá, tak někdo bude muset řešit i v budoucnu, protože z oné mírnějsí slovanské mentality se pomalu a jistě stává ona výbojná germánská. Vidíme to denně v oné vzájemné a navíc cílené nesnášenlivosti....
Pochybuji, že řeč je odrazem myšlení. Už proto, že při učení cizí řeči někdy zároveň dojde k nazření dousd neznámého myšlení. A někdy ne. Něco v řeči se učí mnohem snadněji, než myšlení. A pro výuku myšlení se někdy zdá být potřebná jistá náročnější úroveň jazykových schopností. A někdy ne. Je tu provázanost obou, ale také svébytnost.
@@PutasZG Až tak nepochybuji. Ono je to svázáno. Každopádně řeč má vliv na myšlení a hlavně podvědomé myšlení lidí a tím, pádem i na jejich jednání. Ona převzatá slova a germanizmy jsou toho jasným důkazem. Vždyť už z některých uvedených příkladů jasně vidíte ony kostrbaté nemecké či anglické slovosledy v češtině.
A ono ...při učení cizí řeči někdy zároveň dojde k nazření dousd neznámého myšlení....může bejt pravda, ale pokud by těch cizích řečí bylo kvantum a ne jen nějaká angličtina či němčina. Vždyť např. u vietnamců údajně má vliv i iontonace řeči a asi nejen u nich...
@@IvyRoseCute Mně tedy vždycky přišla angličtina taková bezzubá hlavně tím, že nemá vidové dvojice dokonavých a nedokonavých sloves. Čeština má prosté nedokonavé "jít", několik dokonavých variant tvořených předložkami, opětovací sloveso "chodit", opakovací sloveso "chodívat" a to lze ještě dále iterovat na "chodívávat". Různé konstrukce s příčestími (participii) analogické anglickým "časům" umí čeština vytvořit také, i když ne všechny se za gramatické časy označují. A naopak některé nadbytečné konstrukce vymizely a zůstaly jen v ustrnulých frázích ("kdybych to byl býval věděl"). V zásadě není v angličtině čas, který by čeština neuměla vyjádřit - naopak angličtina ne zcela umí vyjadřovat slovesný vid.
@@PutasZG Řeč není ani tolik odrazem myšlení, jako spíš nástrojem myšlení. Složitější úvahy většinou nedokážeme provádět jinak než v pojmech zastoupených slovy a gramaticky uspořádaných. O čem nemáme pojem, o tom nedokážeme uvažovat. A způsob konstrukce pojmů, kterou převezmeme, předurčuje způsob, jakým o dané věci budeme uvažovat.
Problém je, že slovo "random" takhle používá i anglofonní gen Z 😂 Pro pána učitele, by asi bylo překvapení, že i angličtina se vyvíjí 😅
@@IvyRoseCute Je konzervativní národomilec. Připomíná mi snad Dona Quijota co se snaží bojovat proti globalizaci a vývoji. Na začátku zmíní Husův boj proti knedlíku a ani si neuvědomuje, že se chová stejně. Jazyk se obohacoval němčinou a teď je na řadě angličtina a kdyby se náhodou čeština přestala používat, tak mám pocit, že by stejně nikomu nechyběla. Stejně jako dnes latina. Byl by to jazyk pro geeky a larpery a zbytku společnosti by to ulehčilo život. Já jen doufám, že v jeho letech nebudu taky tak vadivej 😃
@@Martin_Holec Pan Kostečka se nečílí a není vadivej. On je vášnivý sběratel zapomenutých slov a kochá se tím, jak se mu jazyk před očima vyvíjí a slova neuvěřitelně mizí. Jeho ten vývoj jazyka baví zjevně víc než tu dámu z ústavu, která je sice tolerantní, ale vlastně ji to ani moc nezajímá.
@@toruvalejo6152 To, co z latiny zbylo v medicíně a právu, jsou už spíš jen takové naftalínové vycpaniny, pár ustrnulých zaklínadel. Málokterý medik či právník by dal dohromady větu v latině. Obávám se, že ani v tom Vatikánu byste se dnes latinsky nedomluvil.
Mladší generace mnohem méně komunikují slovy než tomu bylo dříve. To je snad všeobecně známé. Logicky pak opravdu jejich slovní zásoba musí být menší a jejich vyjadřovací schopnosti jsou omezené. To se ale neprojevuje jen v češtině ale ve všech jazycích. S rozvojem umělé inteligence to bude ještě mnohem významnější. To už se opravdu bude jen horšit. Není to ale nic čím by se muselo lidstvo znepokojovat. Člověk bude brzy již nahrazen umělou inteligencí, která se stane pokračovatelem naší civilizace.
A s vynálezem a rozšířením knihtisku si zase lidé mnohem méně vyprávěli a mnohem méně si pamatovali a místo toho jen leželi v knihách. Také tím o spoustu schopností přišli a mnoho jiných si zase rozšířili a získali.
Umělá inteligence zatím především dokonale paroduje všechny žvanivé hlupáky, snaživé šprty a výřečné podvodníky. Těm bere vítr z plachet, ale cenu skutečné inteligence by to mohlo zvýšit.
Puste si jistou sugar deny :D to je narez
Já sice slova jako “příkrý” nebo “srdnatý” znám, ale za celý život (28 let) jsem je slyšel jen v čítance na základce. Vždyť ty slova reálně nikdo nepoužívá 🤷🏼
Význam se hodí, když čtete knihu. Já mám mezery v architektonických pojmech a vůbec plno oborů se hemží odbornými českými termíny.
@@evahasnikova To souhlasím, když čtu něco odborného, tak mě to pravděpodobně zajímá a pak si za slova dohledám. Jinak nemám důvod. Ono to v podstatě funguje i opačně, na internetu je čeština dost neforemná a je kolikrát jednodušší používat angličtinu např. “Like” vs “To se mi líbí”
Nevím, v jakých kruzích se pohybujete, ale "příkrý" patří do mé aktivní slovní zásoby a slýchávám to i u ostatních. (35 let)
@@gratwanderer87 Mám pocit, že nejsem v nějaké úzké sociální bublině, příjdu do kontaktu často s gen. z a naopak i lidmi v seniorním věku. Možná je to lokalitou?
Příkrost se běžně používá.
Paní Lišková mně připadá dost mimo
Nezvládnutý rozhovor - vůbec neprobrali aktivně používané zkratky a slova - OMG, wtf, vykomunikovat,basic, total, "šérovat", online, ok, e-shop, AI, .... vůbec se k těmto slovům nevyjádřili a nezhodnotili jejich nutné procentuální zastoupení v rámci vývoje. Pořád se točí kolem archaických českých slov. Nezvládnutý rozhovor
Máte pravdu (i když "nezvládnutý rozhovor" je poněkud přísné hodnocení - to téma je velmi široké). A s tím se pojí ještě další problém, a to je ten, že část Čechů těmto pojmům nerozumí, a proto na ně reagují jinak. Já třeba nevím, co znamená "O. K." Samozřejmě to vím, ale při normálním rozhovoru to vlastně nevím, takže když mi to někdo řekne, tak já to neinterpretuji jako "ano" nebo něco takového, beru to prostě jako "jakousi neodpověď". A párkrát už se stalo, že z toho byly problémy. Samozřejmě, že je to řešitelné stejně, jako při jakémkoli jiném důležitém rozhovoru, při kterém se lidé mají domluvit, ale znáte to ... rychlost, spěch ...
Každý chce být verbálně in a pokud možno světový. Já například zásadně děkuji anglicky: "Senk jú ver macht."
Tomu se říká rectal alpinismus, neboli česky lezení do pr...e.
Tak tomu "senk jú" bych rozuměl, to je "thank you", ale co je to "ver macht"? Vyslovovaná angličtina nemá "ch".
Děkuješ Wehrmachtu?😂
Vždyť kolik slov je přejatých z němčiny a zlidověly. Pan učitel je jenom cringe, ale to přílišné používání anglicismů mě taky trochu děsí.
A povedztě mi, Kefalín, čo také si predstavujetě pod slovom cringe?
@@josefkotnour5018 Rád vysvětlím, soudruhu. Je to pocit, který máš, když koukáš na něco hodně trapného.
@@JethRo8903 No já, jelikož jsem tomu nerozuměl, tak jsem to dal do překladače a ono mi to vyhodilo "poklonkovat", "choulit", "hrbit" - a ani jedno mi nepřišlo adekvátní k situaci. Ale čeština má také slova, jejichž význam je od toho "spisovného" hodně posunutý. Takže děkuji, příště už Vaše sdělení pochopím bez dovysvětlení. Ale použít hned slovo české, nemusel jsem obtěžovat 🤥. A o tom se tam mluvilo - o přesgeneračním odlišném slovníku.
@@josefkotnour5018 neobtěžujete 😄 To víte, snažím se jít mládeží naproti.
@@JethRo8903 Mládež tady na toto nekouká. Koukají jen boomeři a generation X. Choďte naproti jim (nám) 😃
Jo a to pánovo úvodní dělení s ohledem na to, že je to učitel a jistě i lingvista, je také trochu zcestné nebo spíš zbytečné. Podívat se na to za 20 let, mohl by to rozdělit zase jinak, to nejsou žádné vypovídající kategorie.
Neni to tím, že mladí mají češtinu +300.000 slov v angličtině plus ještě další jazyky? Neni divu, že pak ta archaická slova vypouštějí.
A boomeři mají jen nějakých 250.000 českých slov - což je v porovnání s novou generací směšně málo. Spíš boomeři jsou tady ti nedovzdělanci, co z 90% nemluví žádným cizím jazykem a pak se nesmyslně vztekají.
@@toruvalejo6152 Pro informaci - "Husákovy děti" nejsou boomeři, ale Generace X.
Boomeři jsou lidé narozeni v letech 1945 - 1964
@@toruvalejo6152 Nejdřív bych chtěl podotknout, že se nikomu neposmívám. To byla faktická poznámka. Pokud však přijmeme definici tzv "boomers" v zemích bývalého Československa do doby normalizace, kam umístíme Čekosloenskou GeneraciX? Bez ohledu na to, že by v případě komunikace mezi Čechem a Angličanem v tomto kontextu docházelo k nedorozumnění.
Ano, přímo ukázkový příklad člověka, který sice "umí" spoustu jazyků, ale ani v jednom nedokáže dát dohromady větu, která by ne byla bez chyb, ale aspoň měla hlavu a patu, jsme tu měli roky v premiérském křesle.
@@IvyRoseCute To počítání slovní zásoby na kusy je dost divné. U flektivního jazyka nebo u jazyka, kde lze pravidelným způsobem vytvářet složená nebo odvozená slova, vám ta čísla naskočí úplně jiná než v jazyce, kde se slova neohýbají ani nespřahují.
@@rudolfdvoracek Ovšem umisťovat boomery jinam než do období boomu jaksi nedává smysl, že?
Måm råd, ako Slovák, vaše poněvač, jelikož, ačkoli.. Debata to bola dobrå. Buďte radi a tešte sa, že sa vám nedostávajū do jazyka rusizmy.
@@IvyRoseCute Podobne, ako na vychod od Kosic malokto nazve deštník inak ako ambrella. 🙂
Poněvadž, anžto a protože. Spojku poněvadž používá zvláště starší generace a zkracuje ji na páč.
A jaký je v tom rozdíl? . Nakonec rusizmy jsou svou slovanštinou k našemu jazyku blíž a srozumitelné i bez učení.
Bůh ochraňuj důchodce, jsou to nejcennější, co v naší zemi máme. Mladí nemají respekt, nezajímá ji literatura, nezajímá je historie, nezajímá je nic.
Jirka Schmitzer ve filmu Gympl, že?
A tak tomu bylo od nepaměti.
A jak se dostanete do Zbiroha?
Mezi starými najdete taky nemálo omezenců a ignorantů. A naopak i dnes mezi mladými je spousta lidí, kteří mají široké zájmy, velký rozhled a hluboké znalosti. To, že někteří z nich mají navíc i svůj módní slang, mě může dráždit, ale není to žádná katastrofa.
jako nic ve zlým - ale proč se někdo zabývá takovýma hovadinama? A ještě ty dva hosty platíme ze svých daní za to, že se věnují takovým zbytečnostem. Asi jsem kacíř, ale jaký praktický dopad má toto téma do života každého z nás? Bude se nám tady žít lépe a kvalitněji, když budeme používat pouze tuzemská slova? Nebo je to nějaký významný národohospodářský faktor? Fakt nechápu v čem je přínos se tímto zabývat.
Budete se divit, ale má to i národohospodářský význam. Dobrá znalost vlastního jazyka souvisí s inteligencí, tvořivostí a sebezaměřením. Společnost, ve které má podstatná část lidí lepší tyto parametry, bude mít i lepší ekonomické výsledky. (samozřejmě, že se asi nebude "žít lépe a kvalitněji, když budeme používat pouze tuzemská slova")
@@1976Vlada v tomto případě je tedy dopad zcela marginální (okrajový, aby to bylo česky). Ale právě třeba v akademické obci je těch převzatých slov z cizích jazyků podstatně více než v běžné mluvě.