"Ne-já" pro začátečníky i pokročilé - Ashin Ottama
Vložit
- čas přidán 20. 10. 2022
- V těle a mysli žádné skutečné "já" není; 5 'khandha' tvoří individuum, nikoliv skutečnou osobnost "já"= "sabbe dhammá anattá". Materialisticky řečeno: v mozku a těle nikdo není. Pokud se identifikujeme s neurálními funkcemi mozku, pokud si myslíme, že jsme mozkové procesy a aktivity, je to špatně, vytváříme platformu pro těžkosti a potíže. Nejsme tělo, nejsme mysl, nejsme ani "já". Jsme mnohem, mnohem víc než jen to. Ani 'já', ani 'ne-já', ani bytí, ani nebytí...
Děkuji mistře ❤
Děkuji❤
🙏 prorok
Děkuji Vám 🙏.
Moc hezky řečeno, mistře.
Děkuji za inspiraci a hlubokou moudrost!
❤❤❤ děkuji
Ďakujem za rozšírenie mojich vedomostí,🌸🇸🇰
Cílem vědomostí je pokročit za ně a propojit se s vlastní podstatou - snad by se to takto dalo říct…
@@bodhipala1 ďakujem, pokúšam sa o to a Vaše videá mi v tom veľmi pomáhajú, dávno som hľadala takéhoto učiteľa, veľmi dobre to vysvetľujete 🙏👏,z kníh som to ťažšie chápala, až sa čudujem ako ľahko Vaše videá chápem a snažím sa ich skúšať, ale nie nasilu, ďakujem a veľa zdravia ♥️🇸🇰
poslouchal jsem přednášku profesora Horáčka : Teorie vědomí a současná společnost na YT. 25. 10. 2022
Otázka vztahu mezi vědomím a mozkem je doposud otevřená a představuje zásadní výzvu současné neurovědy.
Sádhu 🙏 Sádhu 🙏 Sádhu 🙏
ahoj Sophoan rád tě vidím
@@rostislavtobolka9529 Ahoj Rosťo, také tě ráda vidím. Jsi spavce Bhanteho videí?
@@sophoanknorrova6347 nikoli, to nejsem já :)
@@rostislavtobolka9529 Ne ty, těch 5 agregátů s konceptem Rostislav Tobolka?
@@sophoanknorrova6347 ano :) jsou zde agregáti 🤗, avšak nespravují bhanteho videa 😌
Se zastavenou myslí (pozornost bez myšlení), lze pozorovat všechno. Lze vnímat, vodu, ohěn, tělo, pozornost i sebe sama bez označování slovy. A přesto z toho nevyplývá, že by ve skutečnosti existovala nějaká ne-voda, ne-ohen, ne-tělo, ne-pozornost, nebo dokonce nevoda, neohen, netělo.
V čem spočívá moudrost? V poznaní, že slova a koncepty jsou ukazately na věci, ne věci samotné. Slovo voda neznamá vodu samotnou. Kdo považujě slovo voda za vodu samotnou, a myslí si, že voda je zavislá na slovu voda, je hlupák.
Rici, dřevo není voda dává smysl, proc? Protože dřevo nemá vlastnosti vody, neni vodu, ale řici, že existuje ne-voda je nesmysl.
Rici o telu, že je ne-já dává smysl, proč? Protože, tělo je odlišné od já, nemá vlastnosti já. Neexistuje věc nebo entita, která by se nazývala ne-já.
Nebo slovem ne-já někdo může myslet to, že já neexistuje vůbec, coz Buddha nazval nihilismem, extremem, zcestným učení, které vede jen k dalšímu utrpení
Ano, „…Neexistuje věc nebo entita, která by se nazývala ne-já…“, ale existuje stav ne-já, prožívání ne-já, realizace ne-já. V této oblasti je nejlepší držet se Textů: V Anatalakkhana Suttě SN22:59 Buddha vyjmenovává 5 Khandha a deklaruje, že jsou anattá - ne-já, že nejsou trvalou neměnnou podstatou, že v těle a smyslové-mentální mysli není „duše“ (atman) = žádné trvalé skutečné já. Podle Buddhy tělo je ne-já ale i vnímající mysl je ne-já. Navíc, 5 khandha, tělo a mysl, podle Buddhy má stupeň existence, existuje. (Podle Theravády rupa-citta-cetasika je sama o sobě paramattha = nejzazší skutečnost a také oblast ne-já). Protože „ne-já“ lidi často plete a mate, tak zjednodušeně lze říct: když nevyvstává „jáství“, dojem sebe a já, lze mluvit o ne-já prožívání, o sebeprostém prožívání - a to se chvilkově děje u různých lidí docela často - čisté vnímání bez mentálního zpracování. A dále Udana 1:10: „…In that case, Bāhiya, you should train yourself thus: In what is seen there must be only what is seen, in what is heard there must be only what is heard, in what is sensed there must be only what is sensed, in what is cognized there must be only what is cognized. This is the way, Bāhiya, you should train yourself. And since for you, Bāhiya, in what is seen there will be only what is seen, in what is heard there will be only what is heard, in what is sensed there will be only what is sensed, in what is cognized there will be only what is cognized, therefore, Bāhiya, you will not be with that; and since, Bāhiya, you will not be with that, therefore, Bāhiya, you will not be in that; and since, Bāhiya, you will not be in that, therefore, Bāhiya, you will not be here or hereafter or in between the two-just this is the end of suffering.”
Děkuji , bhante! No, "pokročilým" jste dnes věnoval spíše jen jednu poslední minutu...-) Jak ale PRAKTIKOVAT k plnějšímu poznání anatta? Protože v identifikaci s 5ti khanda je zakopaný CELÝ pes, pokud jsem Buddhu dobře pochopil?! Stačí "jen" čištění mysli skrze formální samatha-vipassana, jak by se dalo dovozovat z tohoto Vašeho videa?🙏
Ričmonde, myslím žes to opět trefil ..."v identifikaci s 5ti khanda je zakopaný CELÝ pes... " protože právě khanda jsou proměnlivé a my tak neustále umíráme a přerozujeme se jak se khandy stále proměňují, jojo je to tak myslím.
Myslím si, že "formální samatha-vipassana" je totiž trénink pro praktický život s dhammou - tam je ta skutečná praxe dhammy, tam přichází vhledy - zametáš klášterní dvůr (dobrá praxe osmidílné stezky), kopneš do kamínku (nedostatek pozoronosti - jedna z 5ti nívarana :( , ten ťukne do bambusu a dostaví se muditá a osvícení je tu... 🙃😇🧑🎓
V pokročilých rozhovorech Buddha mluvil o ‚anattā-saññā‘ = vnímání sebeprázdnoty, vnímání neosobnosti jevů (stejně tak i o ‚anicca-saññā‘ a ‚dukkha-saññā‘). Theraváda pak původní Buddhovu ‚anattā-saññā‘ posunula z vnímání na vhled do sebeprázdnoty. Ať tak či onak, anicca-dukkha-anattā se stane evidentní teprve v pokročilých stádiích praxe. V principu se tedy jedná spíš o výsledek/následek praxe, než o záměrnou kultivaci - když ale přijde nějaký „závan“ anattā (jsou různé druhy - radostné i depresivní - to podle úrovně vhledu a odulpění), meditující by si toho měl všimnout.
@@bodhipala1 Co např. Girimananda Sutta An. 10.60? - Bhikkhu praktikuje "anatta-saññā" prodléváním u šesti vnitřních a vnějších smyslových bran tím, že uvažuje takto: oko je ne-já, tvary jsou ne-já...tělo je ne-já, doteky jsou ne-já, mysl je ne-já, mentální jevy jsou ne-já...To je přece kontemplace, která má svůj objekt - salayatana...Mniši z Hillside Hermitage (hard-core "suttaři") na to jdou tak, že jsou si neustále "periferně" vědomi (tj. jde o záměrnou kultivaci), že jsou vystaveni a podléhají tělesným a mentálním procesům (např. určité náladě) a vzdorují tendenci mysli si je přivlastňovat (pocit já vzniká z pocitu vlastnictví: toto je moje)...
@@hermitontudong Máš pravdu, v té AN10:60 je to zřetelné a jednoznačné - mohlo by se zdát, že Buddha používal autosugesci, ale spíš se v jeho době jednalo o senzibilizaci mysli tím kterým směrem, aby se postupně překonalo zdání a odhalila se hlubší pravda/charakteristika jakéhokoliv prožívání (ať už šlo o anicca - dukkha - anattā, nebo asubha, podmíněnost apod.). Theraváda za tím/podobným účelem vytvořila detailní Abhidhammu: učit se rozpoznávat v prožívaném stavební prvky, ze kterých mysl staví svět a sebe = dostat se tím na paramattha-rovinu vnímání, kde pak anicca-dukkha-anattā je evidentní. Novověká vipassana to pak posunula směrem ‚být si vědom tělesných a mentálních jevů a procesů‘, tím překonat identifikaci s tělem a myslí a vhledem ty charakteristiky rovnou vidět a zažít. Snad původní Buddhova instrukce bude fungovat i dnes - vyzkoušej to.
@@rostislavtobolka9529 Rosťo 5 khandha zahrnuje jak materialitu tak i mentalitu = 5 khandha vytváří jak osobu tak i dojem osobnosti "já".
Otázku ne JÁ berete pouze v tomto matrixu nebo ji berete a chápete i v mikrosvětě?
sabbe dhammā anattā = všechny fenomeny jsou ne-já.
@@bodhipala1 s tímto nelze souhlasit...Pouze ve zdroji jsme ne-já,protože jsme v jednotě a není potřeba nějaké já...Ale jinak v existenci hmoty- makrosvěta nebo i jako entita v mikrosvětě pořád EXISTUJE JÁ.