17. DÍL: LÉČBA PROUDEM

Sdílet
Vložit
  • čas přidán 1. 10. 2018
  • Elektrokonvulzivní terapie (ECT), laicky „elektrošoky“, je mnoho desítek let starý a snad nejvíce démonizovaný způsob léčby těžkých forem deprese a dalších závažných psychických onemocnění. Oproti tomu je repetitivní transkraniální magnetická stimulace (rTMS) metodou mladou, nevyžadující celkovou anestezii. V tomto dílu se dozvíte, jak a kdy se obě metody provádějí, jaké mýty je dodnes provázejí a proč není třeba mít obavy z těchto konkrétních forem léčby „proudem“.
    Účinkují:
    Prof. MUDr. JIŘÍ RABOCH, DrSc.
    psychiatr
    Psychiatrická klinika VFN v Praze a 1.LF UK
    psychiatrie.lf1.cuni.cz/
    Doc. MUDr. MARTIN BAREŠ, Ph.D.
    psychiatr
    Národní ústav duševního zdraví
    www.nudz.cz/
    MUDr. MILOSLAV KOPEČEK, Ph.D.
    psychiatr
    Národní ústav duševního zdraví
    www.nudz.cz/
    MUDr. MONIKA KLÍROVÁ, Ph.D.
    psychiatr
    Národní ústav duševního zdraví
    www.nudz.cz/

Komentáře • 40

  • @tomaslhotsky7969
    @tomaslhotsky7969 Před 2 lety +1

    Dobrý den chtel bych se zeptat jak se objednat na etc?nebo to musím být hospitalizován?

    • @ZIVOTZAZDI
      @ZIVOTZAZDI  Před 2 lety +1

      Dobrý den, pokud víme, tak je ECT je možné absolvovat i ambulantně v psychiatrické nemocnici, klinice či oddělení, kde ECT provádějí. Ale vše je otázkou doporučení ze strany ošetřujícího psychiatra, ať již ambulantního, nebo přímo v psychiatrické nemocnici.

  • @marekkrakovsky4187
    @marekkrakovsky4187 Před 3 lety +5

    Mňa to zachránilo a postavilo na nohy.

  • @karolinaherinkova8968
    @karolinaherinkova8968 Před rokem +2

    Já prošla 11ti ECT a jsem za to moc ráda ,můžu zase fungovat v životě.
    Kdybych měla zase onemocnet tak nad dalšími šoky nevaham.

  • @jarmilasvacinova3661
    @jarmilasvacinova3661 Před 4 lety +2

    Nejsem si tak jistá ,jestli lékař vždy pozná ,kdy ECT funguje a kdy ne. Já sama jsem potkala pacientku,která byla těžce nemocná depresí, ale nestěžovala si a byla velmi statečná,brala své uzdravení svědomitě. Za 3 týdny se téměř nezměnila a bylo vidět, že už nemůže a že se jí nechce. Sestřičky ji tam musely doslova dovléct. Nevím,jestli toto malé zlepšení nebylo spíš způsobeno antidepresivem. Bylo mi jí velmi líto, byla to milá žena a a uzdravení si zasloužila. Nevím, jak to bylo dál, odešla jsem.
    Také vím,že pacientky přijíždějí zdaleka do jiné nemocnice, kde neprovádějí ECT a taky se uzdravily. Já osobně bych s ní souhlasila,pokud by mi všechno vysvětlil lékař , který má s touto metodou dlouholeté zkušenosti.Pokud by tu byly naděje ,že mě ECT vyléčí, přistoupila bych na to

    • @ZIVOTZAZDI
      @ZIVOTZAZDI  Před 4 lety +1

      Naše zkušenosti jsou právě opačné. Ale ne vždy určitě ECT funguje stoprocentně, podobně jako nefungují vždy léky nebo psychoterapie. Jinak drobná poznámka. Většinou se ECT používá tehdy, když selžou léky. Ale také ne vždy, někdy zabírá souběh obojího.

    • @petrnovotny2073
      @petrnovotny2073 Před 3 lety +1

      @@ZIVOTZAZDI ECT nema byt silnejsi nez "kombinovana antidepresivni lecba"..Existuje Gilman AD algorithm,a kdyz do nej kouknete takto tam mate jasne napsane.Mimo to existuji i jini autori tady posilam cteni " Tranylcypromine Plus amitriptylin pro elektrokonvulzivní depresi rezistentní na terapii: dlouhodobá studie viz pubnet..

  • @pavlinastyblova
    @pavlinastyblova Před rokem

    Zajímavé, a jaký to má účinek na lidi s epilepsií? Pokud trpí závažnou formou psychické nemoci. Selským rozumem by tedy lidé s epilepsií neměli trpět depresemi atd. A naopak, nemohou šoky vyvolat epilepsií?

    • @ZIVOTZAZDI
      @ZIVOTZAZDI  Před rokem

      Elektronvulzivní terapie (ECT) by neměla vyvolávat epileptické záchvaty. Mezi nejčastější nežádoucí účinky ECT patří bolesti hlavy, svalů a nauzea. Vyskytují se až u 45 % pacientů, vyšší věkové skupiny jsou k nim náchylnější. Bolesti hlavy se nejčastěji vyskytují ve frontální oblasti (čelo), mají pulzující charakter. Tyto nežádoucí účinky jsou nezávislé na umístění elektrod, dávce nebo terapeutické odpovědi. Nejvýznamnějším nežádoucím účinkem ECT je narušení kognitivních funkcí. Během 15 dní u většiny pacientů dochází k normalizaci stavu na úroveň před zahájením ECT. Kontraindikace nejsou u ECT uváděny. Nicméně je podle odborné literatury třeba opatrnosti u pacientů s kardiovaskulárními onemocněními, vyšší svalovou relaxací u ortopedických nemocných, ale též u některých pacientů s neurologickými riziky, užívajícími specifická léčiva. V praxi se vždy zvažuje poměr přínosu a rizik, přičemž psychiatr v odůvodněných případech konzultuje ECT nejčastěji s internistou.

  • @IDKyoudk
    @IDKyoudk Před 2 lety

    A tuhle terapii platíte ze zdravotního pojištění, nebo ze soukromých peněz?

    • @ZIVOTZAZDI
      @ZIVOTZAZDI  Před 2 lety +1

      Elektrokonvulzivní terapii i rTMS musí indikovat psychiatr a její úhradu provádějí zdravotní pojišťovny.

    • @IDKyoudk
      @IDKyoudk Před 2 lety +1

      @@ZIVOTZAZDI děkuji

  • @IDKyoudk
    @IDKyoudk Před 2 lety +1

    A co transkraniální magnetická stimulace (TMS) ?
    Je dostupná a bezpečná?

    • @ZIVOTZAZDI
      @ZIVOTZAZDI  Před 2 lety +2

      O repetitivní transkraniální magnetické stimulaci (rTMS) se dozvíte více např. zde: www.nudz.cz/lecebna-pece/neurostimulace/profil/

    • @IDKyoudk
      @IDKyoudk Před 2 lety +1

      @@ZIVOTZAZDI děkuji

  • @slavekkel9714
    @slavekkel9714 Před 3 lety +2

    Když nechci léky protože že je nechci..pomůže takhle metoda jako alternativa

    • @ZIVOTZAZDI
      @ZIVOTZAZDI  Před 3 lety +1

      Elektrokovulzivní terapie se obvykle využívá tehdy, když léky selhávají, ale jistě nejde o jedinou indikaci. Nicméně rozumnou odpověď na Vaši otázku může dát opravdu jen psychiatr.

    • @slavekkel9714
      @slavekkel9714 Před 3 lety +1

      @@ZIVOTZAZDI Děkuji

  • @mamdost6334
    @mamdost6334 Před 4 lety +2

    Proč se prosím tato metoda používá?

    • @ZIVOTZAZDI
      @ZIVOTZAZDI  Před 4 lety +5

      Protože je velmi účinná u řady pacientů trpících např. těžkou depresí, u nichž nezabírají antidepresiva. Jinak vše podstatné najdete ve videu.

    • @ZIVOTZAZDI
      @ZIVOTZAZDI  Před 3 lety +2

      @Špátisss Zajímavé je, že defibrilace nikomu nevadí. Ale tak už to u některých lidí chodí. V rámci hospitalizace jsme opakovaně viděli kolegy, kteří byli rezistentní vůči všem hlavním skupinám antidepresiv, přestali přijímat potravu a komunikovat se světem. Tomu se říká těžká deprese, u níž byla elektrokonvulze život zachraňujícím výkonem, podobě jako u fibrilace komor defeibrilace. A psát o "lobotomii" v souvislosti s elektrokonvulzemi je naprosto mimo. Po elektrokonvulzích člověk nepřijde o své "já", mívá jen přechodné a mírné poruchy paměti. Ale pokud chcete deprese a další závažná duševní onemocnění léčit benzodiazepiny, pak se těžko cokoliv vysvětluje. Snad jen, že někteří lidé docházejí na elektrokonvulze ambulantně a jsou schopni následně fungovat bez hospitalizace.

    • @marekkrakovsky4187
      @marekkrakovsky4187 Před 3 lety +4

      Mňa to zachránilo a postavilo na nohy.

    • @plaskoth
      @plaskoth Před 3 lety

      ​@TenStew ááá, pán je odborník :). Ale nevím tedy na co, protože to, co zde mele, je úplně mimo mísu. Antipsychotika jsou od slova psyché. Čili je dobré tam psát tvrdé y. Ale je dobře, že ve slově pi*ovina to máte správně. Asi budete dosti na výši. Pokud je vám libo brát antipsIchotYka či benzáky a myslíte si, že je to lepší než ECT, tak vám přeji hodně štěstí. Budete ho potřebovat.

    • @plaskoth
      @plaskoth Před 3 lety +1

      @@ZIVOTZAZDI Ano, přesně tak. Je neuvěřitelné, jakým nesmyslům lidé dokážou věřit.

  • @danielkamilichovska7781
    @danielkamilichovska7781 Před 4 lety +1

    Jde léčba aplikovat i u nezletilých?

    • @ZIVOTZAZDI
      @ZIVOTZAZDI  Před 4 lety +1

      Ano, EKT (ECT) je indikována u dětí a dospívajících zejména v léčbě těžkých afektivních poruch a katatonních stavů, v menší míře pak u schizofrenie.

    • @danielkamilichovska7781
      @danielkamilichovska7781 Před 4 lety +1

      @@ZIVOTZAZDI děkuju moc jsem vám vděčná za další snad uzpesnou naději

  • @screenrental
    @screenrental Před 4 lety +14

    Ja bych chtel videt, jak tito panove, kteri tuto metodu tak vychvaluji, by si radi lehli na lehatko a nechali si naprat do hlavy 400V!

    • @ZIVOTZAZDI
      @ZIVOTZAZDI  Před 4 lety +7

      Léčbu bychom v případě těžké a farmakorezistentní deprese rozhodně podstoupili, neboť je v indikovaných případech život zachraňující. Podobně jako použití defibrilátoru, například u fibrilace komor. Bez něj dojde k zástavě srdce a následnému úmrtí. Jinak "do hlavy" rozhodně nikdo nikomu "nepere" 400V, jak píšete, neboť musíte kromě napětí počítat i s impedancí a výkonem přístroje. Navíc je proud upraven, protože klasický "ze zásuvky" působí neurotoxicky. A ještě něco. Zákrok probíhá v krátkodobé celkové anestezii. K tomu existují pacienti, kteří na ECT docházejí ambulantně, tedy zcela dobrovolně, a po opakovaně dobrých zkušenostech, neboť léky nedosahují v jejich případě takových účinků.

    • @martinzacok4374
      @martinzacok4374 Před 4 lety +1

      @@ZIVOTZAZDI Proud 80x vyšší, než definuje bezpečný proud norma, když se bavíme o stejnosměrném proudu. Takový proud by člověka docela jistě zabil...

    • @ZIVOTZAZDI
      @ZIVOTZAZDI  Před 4 lety +1

      @@martinzacok4374 V současné době se užívá tzv. modifikovaná elektrokonvulzivní léčba. Před jejím zavedením bylo mnoho komplikací a nežádoucích účinků (sinusový proud 50 Hz ze zásuvky elektrické sítě působí neurotoxicky). Epileptiformní paroxysmus se vyvolává v celkové anestézii a parciální myorelaxaci aplikací modulovaného (metoda ultrakrátkých pulzů) střídavého proudu mezi dvěma skalpovými elektrodami (umístěnými unilaterálně nad nedominantní hemisférou, bifrontálně nebo bitemporálně) proudem 0,5-0,9 A s frekcencí 20-120 Hz, šířkou pulzu 0,25-1,5 ms, po dobu 0,2-8 s. Napětí závisí na dynamické impedanci (obecně odporu střídavého proudu během průchodu vodičem). Většina náboje prochází místem nejmenšího odporu (locus minoris resistentiae) - skalpem.
      Ultrakrátké pulzy jsou výsledkem modulace střídavého proudu s nulovou střední hodnotou do tvaru sinusových obdélníkových pulzů se šířkou základny ≤ 0,3 ms. Obecně šířka pulzu koreluje s výskytem kognitivních nežádoucích účinků (kratší pulz vede k menšímu postižení).
      Není důkazu o termických změnách mozkové tkáně při dodržení bezbečnostního protokolu. Nedochází též k elektrolýze vzhledem k povaze střídavého proudu.
      Nejnižší dávka k vyvolání tonicko-klonických křečí je 6-19 mC.
      Nejčastějšími nežádoucími účinky léčby je přechodné a plně zvratné narušené kognitivních funkcí - porucha paměti (zejména autobiografické), dysexekutivní syndrom a pseudofrontální syndrom. Ve snaze o minimalizaci těchto nežádoucích účinků byla vynalezena metoda ultrakrátkých pulzů. Další možností jak zkvalitnit proceduru je tzv. titrace energie, což je postup lege artis a "state of the art" v rámci individualizované EBM. Hledá se nejmenší účinná energie výboje, k vyvolání dostatečné konvulze s cílem minimalizovat poruchu kognice a jiných komplikací.
      Zdroj: Wikiskripta.eu

    • @ZIVOTZAZDI
      @ZIVOTZAZDI  Před 4 lety +1

      @@martinzacok4374 Je to prosté. Pokud by nám záleželo na tom, abychom zjistili, o čem píšete, poradili bychom se s odborníky. A nechali bychom si to vysvětlit. Proti Vám ovšem nestojí hypotézy, ale konkrétní lidé se závažnými psychickými obtížemi, kterým elektrokonvulze pomohly.

    • @martinzacok4374
      @martinzacok4374 Před 4 lety +4

      @@ZIVOTZAZDI To ano. Pak jsou také konkrétní lidé, kterým ale nepomohly; naopak uškodily.