Mám za to, že kdyby soudruzi měli opravdu zájem, jistě by se to dalo nějak zařídit, aby aspoň několik kusů, ne jen 2, mohlo být v provozu, navzdory Sergejům. A to se týká nejen tohoto zašlapaného projektu. Ale je obecně známo, že z 95+% soudruzi neměli o svůj obor zájem, čest výjimkám! Bohužel i nyní potomci těchto soudruhů se mají dobře a nadále škodí této zemi!
Problém u této lokomotivy byl jinde. Jednalo se o rychlíkovou lokomotivu. V té době, kdy tento prototyp vznikal, se ale hlavní tahy začaly elektrifikovat. Lokomotiva mala i dost "much", zejména atypická brzdová soustava mnoho dalšího. Navíc zde byla spousta prvků ze zahraničí. Nakonec se tato lokomotiva stala pro dráhy zbytečnou a od projektu se upustilo. Ale místo ní pak vznikl známý "Brejlovec", která byl lehčí a pro neelektrifikované tratě vhodnější. Srovnání se "Sergejem" je dost nepřesné. "Sergej" byl určen pro nákladní vlaky. Tehdy se sice (před tímto projektem ) uvažovalo o dovozu lokomotiv z tehdejší SSSR pro rychlíkové vlaky. Jednalo se o typ "Ragulin" Byl zde zkoušen ve dvou kusech. Pro jeho ale příliš těžkou hmotnost se od něj upustilo a oba kusy nakonec skončili v Bulharsku.
Vidíte to příliš jednoduše. Spousta, možná i většina, těch "zašlapaných" projektů zmiňovaných v tomto pořadu byla zastavena z čistě ekonomických důvodů - prostě se to nevyplatilo.
@@notoriusmaximus783 Asi máte pravdu. U všech dopravních prostředků československého původu té doby si nelze nevšimnout snahy o maximální hospodárnost, tj. nízkou spotřebu pohonných hmot. Ropa se k nám dovážela výhradně ze SSSR za úředně dané ceny, které byly výhodné pro Sověty, ale ne pro nás. Prakticky jsme výměnou za ropu museli dodávat naše výrobky za nízké ceny. Jako důsledek této snahy byla většina strojů "podmotorizovaná", objemy motorů byly proti západní Evropě téměř poloviční, výkon třetinový. Úsporný provoz byl důležitější než výkonové vlastnosti. Typicky si představte Š1000MB (později 100 nebo 105/120) se spotřebou okolo 6 -7 l/100 km, autobus Karosa ŠD11, spotřeba 26l/100km, Avia 31, spotřeba 10-12 l. Dál motorový vůz 810 "Šukafon" - stejné pohonné ústrojí jako Karosa, Š1203, Jawa 250/350. Konstruktéři té doby byli zcela jistě schopni postavit osobní auto s dvoulitrovým motorem, ale ekonomika si to prostě nemohla dovolit. V SSSR byla situace jiná, tam měli vlastní ropy dost a Volhy a žigulíky měly "plnotučnější" motory, o Kamazech a Uralech netřeba psát. Bylo tam běžné vidět osobní vlak o 1-2 vagonech vedený sergejem nebo čmelákem, to si u ČSD nemohli dovolit. Hlavní tahy se elektrifikovaly (= pohon domácím uhlím, vodou, jádrem) a na vedlejších tratích to byl příliš velký luxus. A to je asi ten hlavní důvod, proč se Kyklop nedostal do sériové výroby. Plus nějaký politický tlak ze SSSR, stejně jako u Sergejů nebo vozů pražského metra. Je to velká škoda, ale taková byla doba.
@@jirislavicek9954 Jak říkáte. Jinak tedy osobní vlak o dvou vozech jsem v Rusku snad nikdy neviděl. :) Vždycky nejméně 10 vozů, i kdyby v nich jezdil jediný pasažér. Pokud jde o pražské metro a causu vozů R1, tak si odpovězte sám, jak byste jako zodpovědná osoba v té době postupoval: první etapu metra se podařilo konečně dokončit, byť se zpožděním, způsobeným "objektivními okolnostmi" (vzhledem ke geologii pod Prahou to ale opravdu nebyla jen výmluva), čerpadla čerpají vodu, stanice svítí, personál chodí do práce, termín zahájení provozu se blíží, jen jistá "drobnost" ještě chybí - vlakové soupravy. Existují dva prototypy, které však byly v dané podobě shledány jako nevyhovující, a to zejména z bezpečnostních důvodů - jejich laminátová konstrukce na lehkém skeletu byla příliš křehká, předpokládaný nápravový tlak byl silně podhodnocen, včas by se nestihla sériová výroba, ani kdyby ty prototypy bývaly byly vyhovující. Budete odkládat zahájení provozu hotového metra o další 2 roky, nebo koupíte vozy Ečs, když ta možnost je? Já se naopak divím, že někdo tomu vývoji souprav R1 vůbec dal zelenou. Dnes by něco takového nikoho ani nenapadlo, vyvíjet vlastní soupravy kvůli jednomu metru o pár stanicích, když není problém koupit jinde. V ČSSR se vyvíjelo kde co, na co by kapitalistický ekonomický ředitel nikdy nepustil ani korunu. Pro vlastní metro vlastní vlaky (R1), do vlastních malých tryskáčů vlastní proudové motory (M701), do vlastní jaderné elektrárny vlastní reaktor mimořádně komplikované konstrukce (KS-150), asi dvacet typů vzájemně nekompatibilních počítačů (SAPI-1, PMD-85 v1, v2, IQ-150, 151, Didaktik Alfa, Beta, Gama...) Ovšem to vše s velmi omezeným rozpočtem a za spartánských podmínek. Svým způsobem to bylo obdivuhodné, ale ne nadarmo se říká - devatero řemesel, desátá bída.
@@notoriusmaximus783 Na CZcams je dost videí, kde čmelák táhne jen jeden vagón, je to taková obdoba našich lokálek v Evropské části Ruska, do SSSR patřila i Ukrajina, Pobaltské země, atd. Běžně tam samozřejmě jezdí pořádné vlaky, 12+ vagónů. Situaci s vozy metra tak dobře nerozumím, vždy jsem si myslel, že politika v tom hrála hlavní housle. Tu výrobu všeho (a ničeho pořádně) jsem také nikdy nechápal, ale to ani politiku RVHP. Třeba složitou a silně znečišťující výrobu svítiplynu z uhlí, když na východě jsme měli”zpřáteleného” dodavatele zemního plynu. Za největší úlet považuji prototyp turbínové lokomotivy Škoda TL659.0 (s mechanickým přenosem výkonu!) a potom dodávka na bázi Š120 vyráběná v Bratislavě. PMD85 bylo hodně na školách, lidi u toho trpěli. Ale ještě horší byly sálové počítače s děrnými štítky, to musel být očistec na tom pracovat. Sapi TS 86 jsme měli doma, asi ještě je stále ve sklepě. Pak ještě byly počítače Consul a Maťo.🙈
Mám za to, že kdyby soudruzi měli opravdu zájem, jistě by se to dalo nějak zařídit, aby aspoň několik kusů, ne jen 2, mohlo být v provozu, navzdory Sergejům. A to se týká nejen tohoto zašlapaného projektu. Ale je obecně známo, že z 95+% soudruzi neměli o svůj obor zájem, čest výjimkám! Bohužel i nyní potomci těchto soudruhů se mají dobře a nadále škodí této zemi!
Problém u této lokomotivy byl jinde. Jednalo se o rychlíkovou lokomotivu. V té době, kdy tento prototyp vznikal, se ale hlavní tahy začaly elektrifikovat. Lokomotiva mala i dost "much", zejména atypická brzdová soustava mnoho dalšího. Navíc zde byla spousta prvků ze zahraničí. Nakonec se tato lokomotiva stala pro dráhy zbytečnou a od projektu se upustilo. Ale místo ní pak vznikl známý "Brejlovec", která byl lehčí a pro neelektrifikované tratě vhodnější.
Srovnání se "Sergejem" je dost nepřesné. "Sergej" byl určen pro nákladní vlaky.
Tehdy se sice (před tímto projektem ) uvažovalo o dovozu lokomotiv z tehdejší SSSR pro rychlíkové vlaky. Jednalo se o typ "Ragulin" Byl zde zkoušen ve dvou kusech. Pro jeho ale příliš těžkou hmotnost se od něj upustilo a oba kusy nakonec skončili v Bulharsku.
Vidíte to příliš jednoduše. Spousta, možná i většina, těch "zašlapaných" projektů zmiňovaných v tomto pořadu byla zastavena z čistě ekonomických důvodů - prostě se to nevyplatilo.
@@notoriusmaximus783 Asi máte pravdu. U všech dopravních prostředků československého původu té doby si nelze nevšimnout snahy o maximální hospodárnost, tj. nízkou spotřebu pohonných hmot. Ropa se k nám dovážela výhradně ze SSSR za úředně dané ceny, které byly výhodné pro Sověty, ale ne pro nás. Prakticky jsme výměnou za ropu museli dodávat naše výrobky za nízké ceny. Jako důsledek této snahy byla většina strojů "podmotorizovaná", objemy motorů byly proti západní Evropě téměř poloviční, výkon třetinový. Úsporný provoz byl důležitější než výkonové vlastnosti. Typicky si představte Š1000MB (později 100 nebo 105/120) se spotřebou okolo 6 -7 l/100 km, autobus Karosa ŠD11, spotřeba 26l/100km, Avia 31, spotřeba 10-12 l. Dál motorový vůz 810 "Šukafon" - stejné pohonné ústrojí jako Karosa, Š1203, Jawa 250/350. Konstruktéři té doby byli zcela jistě schopni postavit osobní auto s dvoulitrovým motorem, ale ekonomika si to prostě nemohla dovolit. V SSSR byla situace jiná, tam měli vlastní ropy dost a Volhy a žigulíky měly "plnotučnější" motory, o Kamazech a Uralech netřeba psát. Bylo tam běžné vidět osobní vlak o 1-2 vagonech vedený sergejem nebo čmelákem, to si u ČSD nemohli dovolit. Hlavní tahy se elektrifikovaly (= pohon domácím uhlím, vodou, jádrem) a na vedlejších tratích to byl příliš velký luxus. A to je asi ten hlavní důvod, proč se Kyklop nedostal do sériové výroby. Plus nějaký politický tlak ze SSSR, stejně jako u Sergejů nebo vozů pražského metra. Je to velká škoda, ale taková byla doba.
@@jirislavicek9954 Jak říkáte. Jinak tedy osobní vlak o dvou vozech jsem v Rusku snad nikdy neviděl. :) Vždycky nejméně 10 vozů, i kdyby v nich jezdil jediný pasažér. Pokud jde o pražské metro a causu vozů R1, tak si odpovězte sám, jak byste jako zodpovědná osoba v té době postupoval: první etapu metra se podařilo konečně dokončit, byť se zpožděním, způsobeným "objektivními okolnostmi" (vzhledem ke geologii pod Prahou to ale opravdu nebyla jen výmluva), čerpadla čerpají vodu, stanice svítí, personál chodí do práce, termín zahájení provozu se blíží, jen jistá "drobnost" ještě chybí - vlakové soupravy. Existují dva prototypy, které však byly v dané podobě shledány jako nevyhovující, a to zejména z bezpečnostních důvodů - jejich laminátová konstrukce na lehkém skeletu byla příliš křehká, předpokládaný nápravový tlak byl silně podhodnocen, včas by se nestihla sériová výroba, ani kdyby ty prototypy bývaly byly vyhovující. Budete odkládat zahájení provozu hotového metra o další 2 roky, nebo koupíte vozy Ečs, když ta možnost je? Já se naopak divím, že někdo tomu vývoji souprav R1 vůbec dal zelenou. Dnes by něco takového nikoho ani nenapadlo, vyvíjet vlastní soupravy kvůli jednomu metru o pár stanicích, když není problém koupit jinde. V ČSSR se vyvíjelo kde co, na co by kapitalistický ekonomický ředitel nikdy nepustil ani korunu. Pro vlastní metro vlastní vlaky (R1), do vlastních malých tryskáčů vlastní proudové motory (M701), do vlastní jaderné elektrárny vlastní reaktor mimořádně komplikované konstrukce (KS-150), asi dvacet typů vzájemně nekompatibilních počítačů (SAPI-1, PMD-85 v1, v2, IQ-150, 151, Didaktik Alfa, Beta, Gama...) Ovšem to vše s velmi omezeným rozpočtem a za spartánských podmínek. Svým způsobem to bylo obdivuhodné, ale ne nadarmo se říká - devatero řemesel, desátá bída.
@@notoriusmaximus783 Na CZcams je dost videí, kde čmelák táhne jen jeden vagón, je to taková obdoba našich lokálek v Evropské části Ruska, do SSSR patřila i Ukrajina, Pobaltské země, atd. Běžně tam samozřejmě jezdí pořádné vlaky, 12+ vagónů.
Situaci s vozy metra tak dobře nerozumím, vždy jsem si myslel, že politika v tom hrála hlavní housle.
Tu výrobu všeho (a ničeho pořádně) jsem také nikdy nechápal, ale to ani politiku RVHP. Třeba složitou a silně znečišťující výrobu svítiplynu z uhlí, když na východě jsme měli”zpřáteleného” dodavatele zemního plynu. Za největší úlet považuji prototyp turbínové lokomotivy Škoda TL659.0 (s mechanickým přenosem výkonu!) a potom dodávka na bázi Š120 vyráběná v Bratislavě.
PMD85 bylo hodně na školách, lidi u toho trpěli. Ale ještě horší byly sálové počítače s děrnými štítky, to musel být očistec na tom pracovat. Sapi TS 86 jsme měli doma, asi ještě je stále ve sklepě. Pak ještě byly počítače Consul a Maťo.🙈