210 kWp fotovoltaika a 408 kWh úložiště Strojíren Rumburk - příběh | Electro Dad # 223

Sdílet
Vložit
  • čas přidán 30. 05. 2024
  • 👉rozbalte text👇 pro interaktivní obsah videa
    Je krásné vidět jak ve Šluknovském výběžku s pokorou dvě dekády postupně budují strojírenskou výrobu a revitalizují areál zaniklé textilky. Osvícený majitel vidí jak ekologickou, tak ekonomickou smysluplnost instalace 210 kWp střešní fotovoltaiky v tandemu se 408 kW bateriovým úložištěm.
    #ElectroDad #fotovoltaika #baterioveUloziste
    Interaktivní obsah videa
    0:00 Úvod
    0:22 Kde se nacházíme?
    1:16 Jaký průběh spotřeby elektřiny máte v rámci Strojíren?
    2:19 Jakou máte spotřebu denně/týdně/měsíčně?
    3:13 Co pro vás bylo impulsem pořídit fotovoltaiku?
    4:41 Jaký máte instalovaný výkon po všech etapách?
    5:14 Jak velkou máte akumulaci do baterií?
    8:13 Ve vozovém parku máte jaké automobily?
    9:04 Jaké měla specifika instalace fotovoltaické elektrárny?
    10:12 Jaké panely jste použili?
    10:35 Jak jste se popasovali s velkým komínem?
    11:31 Jakou údržbu vyžaduje solární elektrárna?
    12:09 Elektrárna je napojena na vzdálený monitoring?
    12:41 Jak jste se popasovali se sněhem?
    13:28 Technologicky jsou zde nějaké zajímavosti?
    16:37 Jak dlouho trvalo předání funkčního systému FVE?
    17:46 Kolik elektřiny vyrábí fotovoltaika červenec versus leden?
    19:08 Jaký je denní výnos léto versus zima?
    20:52 Ukázka bezpečnostního prvku - semafor na hale fabriky
    21:28 Ukázka střídačů fotovoltaické elektrárny
    23:18 Kam jsme se to prosím přesunuli?
    24:54 Ukázka řídicího systému
    26:30 Co se odehrálo v prostoru původní rozvodny?
    27:41 Ukázka vnitřního zapojení synchronizační skříně
    29:18 Bateriová úložiště 204 kWh detailně
    30:26 Proč právě LiFePO4 chemie baterií?
    31:20 S jakou životností se u těchto článků pracuje?
    32:42 S jakým pásmem nabití pracujete u těchto akumulátorů?
    34:20 Jakou údržbu vyžaduje baterie?
    35:18 Vy jako dodavatel máte vzdálený dohled nad systémem špičkovací stanice?
    36:19 Co je ta část za námi?
    36:40 Jak je možné systém bateriového úložiště škálovat?
    37:40 Jak dlouho trvá dodání a uvedení akumulace energie do provozu?
    38:30 Jaká je návratnost bateriového úložiště?
    39:30 Uživatelská část aplikace systému špičkovací stanice
    41:11 Ukázka další části cloudové aplikace
    42:54 Závěr
    🙏 Děkuji společnosti AERS s.r.o. za pokrytí nákladů na tvorbu tohoto videa www.aers.cz/spickovaci-akumul...
    🙏 Chci inspirovat milion lidí k přechodu na elektromobil a obnovitelné zdroje energie. Pokud vám má nezávislá tvorba dává smysl, prosím, podpořte mne:
    - jako Patron: / electrodad
    - jako člen / podporovatel tohoto CZcams kanálu / @electrodad
    - či darem přes korunový účet: 2401894390 / 2010
    - a rovněž mne podpoříte, pokud objednáte svůj elektromobil Tesla přes tento refferal link ts.la/jan84163 a oba získáme 1500 km nabíjení na Superchargerech. Link nelze použít po objednání Tesly.
    👉 Proč točím videa o radosti z elektromobilů a obnovitelné energie: www.electrodad.cz/proc/
    🎬 Za kamerou stál a video stříhal Tomáš Jašíček www.videocz.cz
    📸 O můj Instagram / electrodad_cz pečuje Noodi: noodi.cz/
  • Věda a technologie

Komentáře • 109

  • @martincadek1042
    @martincadek1042 Před 3 lety +20

    Chválím za video z firemní instalace. Je super ukázat, jak to jde i na jiných úrovních než "jen" na rodinných domech. Podniky většinou disponují velkými objekty s velikou střechou a to je obrovský potenciál. 👍

    • @ElectroDad
      @ElectroDad  Před 3 lety

      přesně. Děkuji za komentář a podporu, Martine

    • @danielgago-sk
      @danielgago-sk Před 3 lety +4

      A ešte k tomu podniky prevažne výrábajú hlavne vtedy keď svieti slnko (alebo si tak výrobu môžu nastaviť). Nie že človek pride večer domov a na nabíjanie auta mu už "zhaslo" slnko.

  • @pigikprasatko1253
    @pigikprasatko1253 Před 3 lety +12

    Tohle dává smysl, decentralizovaná výroba v místě spotřeby. Za mě paleček

  • @jiriprokop91
    @jiriprokop91 Před 3 lety +8

    Super video :) taky jsme loni nainstalovaly FV na autoservis kde je hlavni spotreba pres den. A pokud sviti tak nam to vykrejva celej den spotrebu a ukladam do baterek :) je radost vas sledovat :)

    • @ElectroDad
      @ElectroDad  Před 3 lety +1

      výborně, je radost číst, že Vám firemní fotovoltaika dobře slouží!

  • @obajer
    @obajer Před 3 lety +8

    Je vidět, že pan Brada je vizionář, ale zároveň také stojí nohama pevně na zemi. 👍

    • @ElectroDad
      @ElectroDad  Před 3 lety

      Souhlas

    • @pyRooo92
      @pyRooo92 Před rokem +1

      Kamarád dělal u pana Brady a nedal na něj dopustit.. Je to fakt Pán s velkým P. Né jen kvůli fotovoltaice 😊

  • @PavolFilek
    @PavolFilek Před 3 lety +8

    Dávam palec hore, viac takýchto príkladov.

    • @ElectroDad
      @ElectroDad  Před 3 lety

      Děkuji, chystám další videa o firemních střešních fotovoltaikách

    • @PavolFilek
      @PavolFilek Před 3 lety +3

      @@ElectroDad Neviem čí páni inžinieri majú medzi článkami čidla tlaku, či majú monitoring jednotlivých článkov,
      z hľadiska vnútorného odporu, či vedia namátkovo na základe pitvy pár článkov zistiť degradáciu katódy anódy a vodivosť elektrolytu. Naprogramovať a skonštruovať takúto FVE, vrátane vlastného meniča, synchronizácie so sieťou by bola pre mňa určite zábava na niekoľko týždňov. A keby sa mi to nepodarilo, tak by som si pánov z firmy určite zavolal na pomoc. Čo ma však ako konstruktéra battery packov a programátora BMS / AGM, flooded, GEL, NMC, NCA, LTO, LFP / určite zaráža, že tam bola spomínaná hranica 100 % SOC a dokonca odporúčané napatie 4 V alebo 3.7 per cell u LFP. Práve preto to píšem, lebo poznám veľa ĺudí, ktorí majú doma LFP viac ako 10 r., tak veľmi rýchlo pochopili, že nabíjať pri teplote 15 až 35 *C, 0.3 C, ale až na hranicu 3.7 - 4 V per cell, vedie k degradácii elektrolytu, ale ten nárast kapacity voči nabíjaniu na 3.45 V nestojí za to, aby mi baterky po 2000 plných cykloch "zmakli". Získam 2 - 3 % navyše, ale ak mi nad 3.45 V bude LFP rádovo desiatky minut a viac, tak to povedie k nie nutne nevyhnutnej degradácii. Preto by ma zaujímal stav všetkých článkov po 2000 cykloch. Neviem aké majú články, či sú tam nejaké aditíva, ktoré spomaľujú degradáciu, ak sa napati blíži k odporúťaným 3.65 V na pár min., bez ABS a bez FLOAT-u na vysokom napatí a vysokom SOC.

  • @jirikosek6383
    @jirikosek6383 Před 3 lety +3

    Dekuji za video a tu práci co je kolem. Hezky vikend.

  • @EnegyProfi
    @EnegyProfi Před 3 lety +2

    Skvělý příspěvek o průmyslové instalaci FVE a BSS. Zatím jsem na podobný v češtině nenatrefil 👌

  • @zdenekondra5927
    @zdenekondra5927 Před 3 lety +2

    Pro mě lajka úžasné video o možnosti využití fotovoltaiky ve firmách. Zde bych zavedl i exkurze pro školy v oboru elektro,úžasná ukázka,děkuji.

  • @jozefbobok759
    @jozefbobok759 Před 3 lety +4

    Super video len tak ďalej 👍✌️

  • @bulba8522
    @bulba8522 Před 3 lety +3

    Super video s ukázkou úspěšného nasazení FVE ve stroj. fabrice na severu Čech. A že podobných fabrik v Čechách je.
    Co mi uniklo: 1) Jak kompenzují účiník před nasazením a nyní? 2) Čím mají zajištěn teplotní management baterií?

    • @alesmaskovsky
      @alesmaskovsky Před 3 lety +1

      1) puvodně prováděla kompenzaci klasická kondenzátorová kompenzace, nově to provádí bateriový střídač 2) mají vlastní systém BMS s teplotní kompenzací. Přesnější info nevím, zda není předmětem know how, požádám AERS aby se k tomu vyjádřili

  • @ayronnehned
    @ayronnehned Před 3 lety +2

    Velmi zajímavé video. Příští rok se chystám pořídit EV. Následně pak fotovoltaika. Sice o hodně hodně menší , ale i tak je pro mě video velmi poučné. Možná by to mohl být námět na další video či videa. Například , jak a kteří dodavatelé elektřiny s fotovoltaikou počítají, jak pomáhají , vykupují , popřípadě jaké jsou tarify, možnost virtuální baterie atd. Co obnáší příprava. Finanční náročnost. Legislativa. Vhodnost různých systémů. Jedno či trojfázové měniče. Synchronní či asynchronní . A podobně. Nechci si přes váš zlehčovat práci. Jen si myslím ,že by to mohlo zajímat i další nynější či budoucí elektro mobilisty. A ne jen je.

    • @pigikprasatko1253
      @pigikprasatko1253 Před 3 lety +1

      Dej se do toho a pak pošli odkaz na video, díky

    • @obajer
      @obajer Před 3 lety +2

      Máte pravdu a téma by vydalo na celý seriál. Na YT je sice spousta videí k tématu fotovoltaiky, ale jen málo z nich má takovou strukturu, aby se s jejich pomocí laik dokázal zorientovat v problematice budování domácích FVE. Když to přeženu, tak narazit se dá většinou na videa těchto kategorií:
      - ubíjející přednášky o fotoelektrickém jevu
      - zavádějící prezentace instalačních firem
      - naivní (nebo naopak smutná) videa lidí, kteří si FVE pořídili teprve před půl rokem
      Vlastně jediný typ videí, u kterých se člověk dozví aspoň to, jak fungují základní věci, jsou od jachtařů a karavanistů. Bohužel, nic z toho neřeší plánování domácí FVE v legislativních podmínkách ČR. Výhody a nevýhody 3f/1f systémů, kolik osadit kWp panelů, kolik kWh a jakou technologii akumulátorů. Jak vytěžovat přebytky, rozložit spotřebiče po fázích, zajistit požární bezpečnost. Na co si dát pozor při nabíjení 3f/1f elektromobilu a na co při výběrů střídačů či invertorů.
      Potíž je, že běžný uživatel FVE takový materiál dohromady nedá a pro odborníka z praxe je to zase ztráta času, který může lépe investovat jinde. Buďme tedy rádi alespoň za tu popularizaci, kterou zde dělá ElectroDad. Pak už je to celé jen o štěstí, jestli človek narazí na solidní firmu, nebo na fušery.

    • @dadazizala5271
      @dadazizala5271 Před 3 lety

      @@obajer pokud si to neudela svepomoci, tak ve vetsine pripadu, navratnost bude az po smrti (systemu)…
      Clovek, co by takove video dal do kupy, svou kapacitu efektivne vyuzije jinde …

    • @jirizyka
      @jirizyka Před 3 lety

      @@obajer to je jeden z důvodů, proč jsem místo výstavby vlastní FVE raději vložil peníze do akcií ČEZ. "Návratnost" takové investice v podobě dividend je rychlejší a celkově bezpečnější. Nejsem ani limitován rozměrem střechy, nebo dotačními limity. Jsem limitován jen svou odvahou jim ty peníze svěřit a jejich celkovou sumou.
      Spousta instalačních firem malých FVE na RD totiž instaluje stavebnice kde neřeší zastínění, průběh spotřeby el. energie v průběhu dne, požární bezpečnost, nebo nějakou reálnou návratnost takového řešení. Doufat, že vylosuji "jednookého mezi slepými" se mi nechtělo

  • @katysramkova
    @katysramkova Před 3 lety +1

    Dobré video. Ač mě spíš zajímají FVE na RD, tak pohled do firmy, která dokáže fotovoltaickou elektrárnou pohánět hromadu strojů na obrábění kovu, je poučné. Líbí se mi, že tam mluví nejen majitel, ale x lidí z té firmy o jednotlivých detailních tématech toho řešení. Je to teda hodně promo té firmy, ale k věci, tak to tolik nevadí. Otázky pana Staňka z pohledu hodně poučeného laika jsou velmi dobré. Člověk se dozví skvěle tu technickou stránku celého řešení. Jenom malá výtka.. když se popisuje graf, bylo by dobré, aby ho divák viděl v detailu (což je tam až v druhé části). A trošku mi tam chybí víc popsaná ta finanční stránka (náklady pořízení a údržby za dobu životnosti), nepochopila jsem zda při té dotaci tam tedy je nebo není reálná návratnost a jak to celé zapadá do business plánu firmy.

    • @obajer
      @obajer Před 3 lety +1

      U výrobních firem je návratnost FVE vždy a byla by dokonce i bez dotací. V tomto konkrétním případě, po započtení dotace, si spočítali návratnost na 6let. Náklady na vybudování podobného řešení odhaduji na více než 10 mil Kč vč DPH. Jen ta 420kWh LFP baterie musela stát cca 5 mil. Kč, panely cca 2 mil. Pak je tam hromada střídačů, konstrukce, bižuterie a měsíce práce mnoha lidí. U prezentací investic do výrobních prostředků (jako jsou třeba robotické výrobní linky, ale i tato FVE) je poměrně běžné, že se v nich nezmiňuje cena, protože ta se může výrazně měnit, v závislosti na podmínkách a rozsahu projektu. Na začátku se tedy operuje pouze s typickou návratností a teprve v případě zájmu klienta se zpracuje detailní cenová nabídka v několika variantách, přesně podle jeho vstupů. Ačkoliv pro nás, jako běžné diváky, by bylo zajímavé vidět i cenovku, tak pro ředitele jiné podobné fabriky má informace o ceně tohoto projektu mnohem menší význam, než právě to, že návratnost technologie je 6 let. Takže se ani nedivím, že to tam AERS dávat nechtěl :)

    • @alesmaskovsky
      @alesmaskovsky Před 3 lety +1

      Zdravím, odpovídám za hlavního dodavatele. Finanční stránka: náklady na pořízení 12 mio. Kč , dotace cca. 70 %, díky hlídání každého panelu zvlášť je údržba zvládnutelná velmi rychle a efektivně (je naprostý přehled o případném snížení výkonu jakéhokoliv panelu, z jakéhokoliv důvodu). Oproti klasickým řešením, pokud dojde k poškození panelů, lze jejich stav posoudit na základě termovovize a to jen od jara do podzimu při slunečním osvitu větším než je 600Wp na m2. U našeho řešení lze závadu zjistit okamžitě, právě proto, že se hlídá každý panel zvlášť. Roční výroba z FVE je cca. 177 MWh s ohledem na různé sklony a orientace. Zároveň však nebylo cílem získat maximální výrobu během roku, ale optimálně co nejvíce vyrábět během celého dne s ohledem na technické možnosti střech. Tím došlo sice ke zkrácení návratnosti, ale zvýšení využitelnosti. (nemáme sice nejvyšší roční zisk, ale k čemu by byl, když ho v poledne nestihnu stejně spotřebovat a zbytečně by se využívaly cykly baterie). Takto dochází k regulaci čtvrthodin bateriovým střídačem zhruba do 10h dopoledne. Od této hodiny přebírá za slunečného dne dodávku do výrobního závodu elektrárna a baterie se "jen" nabíjí. Bylo to tak navrženo i s ohledem na životnost zařízení.
      Business plán firmy - a teď trochu mluvím za jednatele pana ing. Bradu, je dosáhnout maximální soběstačnosti s ohledem na technické a finanční možnosti. Investice do kvality je zároveň investice do budoucnosti.
      Počítaná návratnost FVE je : 12mio. Kč investice FVE a baterie, roční úspora na spotřebě cca. 680 tis. Kč, na čtvrthodinách 120tis. Kč ročně na zmetcích díky mikrovýpadkům cca. 500 tis. Kč ročně na prostojích odhadem 100-200tis. Kč ročně. Prostá návratnost FVE 6mio/800tis. Kč 7,5 roku bez dotace s dotací 2,25 roku. Návratnost baterie vztažená k úsporám na zmetkovosti je 6mio. Kč (baterie)/(500t.+odhad100t.prostoje) deset let bez dotace s dotací 3 roky. Další nezmíněné úspory vznikají na straně servisu, nejsou v tomto textu kalkulovány.
      Pěkný den.

  • @martinkrupka8934
    @martinkrupka8934 Před 3 lety +3

    Pěkné informace. Přesunete-li výrobu někam do Karibiku kde svítí 360dni v roce slunce, máte elektřinu zdarma. Dnes to zní úsměvně, ale až na to přijdou na Kubě, budeme dovážet výrobky z Kuby. 🤔 Dobré video.👍

    • @ElectroDad
      @ElectroDad  Před 3 lety +2

      přejme to Kubě! :)

    • @dadazizala5271
      @dadazizala5271 Před 3 lety +2

      Eště že se toho Kastro nedožil :-) Aby Slunce bralo proletářům práci!?

  • @scrjscrj2789
    @scrjscrj2789 Před rokem

    A jak po roce používání ?
    Náklady se asi nedozvíme;
    Ale snad už víte, jak se vyplatilo ?
    Případně, jaké panely byly využity, a zda stačí jen denní světlo, nebo je to závislé výhradně na sluníčku;
    A co v zimě; co snich ?
    Je tam možnost "nějakého ohrevu', aby se po každém sněhu nemuselo lézt na střechu a snich sundávat ?
    480 kWh, k tomu střídač ( pro firemní použití předpokládám na tři fáze ...), Účinnost střídače ...
    Jak dlouho je to jen z baterek napájet takovou firmu ?
    To mě případně jako UPS na tak čtvrthodinu ?
    Děkuji za info
    ..

  • @VaclavKosar
    @VaclavKosar Před 2 měsíci

    Nezpusobuji mikrovypadky prave solary ktere dodavaji do site nestaly zdoj? Nebo ma kazda fotovoltaicka elektrarna tak velkou baterii na vyrovnani nestabilit jako je zatazeni oblohy?

  • @jindrahochman3372
    @jindrahochman3372 Před 3 lety +1

    Velmi povedené a smysluplné 👍

  • @ohicdovurp
    @ohicdovurp Před 3 lety

    Pěkné, konečně někdo řekl popravdě jak to je rozložené v ročních obdobích.

    • @ElectroDad
      @ElectroDad  Před 3 lety

      rozdíl svitu / výkonu solárních panelů prosinec vs. červenec jsou statistiky

    • @obajer
      @obajer Před 3 lety +4

      Máš recht Vlasto, chudáci laici samozřejmě vůbec netuší, že existuje nějaký PVGIS či další tooly a tak věří blábolům instalačních firem přisátých na dotacích. Právě proto je pro ně informace od pana Brady z tohoto videa nesmírně cenná - když je v zimně hnusně, tak to nevyrobí skoro nic, je prostě potřeba, aby vylezlo slunce a svítilo celý den. A ometání panelů od sněhu je hazard se zdravím, který nic neřeší, protože hlavní problém zimy je, že dny jsou krátké, noci dlouhé, slunce pod špatným úhlem a obloha zatažená :( Ale přes to všechno máme ty naše FVE rádi a každá MWh neodebraná z ČEZu je pro nás důvodem k oslavě :)

    • @dadazizala5271
      @dadazizala5271 Před 3 lety +3

      @@obajer ať to stojí, co to stojí, žejo :-)

    • @TeslaX2020
      @TeslaX2020 Před 3 lety

      @@obajer a ČEZ bude zapínat uhelky a jaderky jenom na zimu a přes léto nebude mít co žrát 😂😂 to bude super 👍 a víte jak to skončí ?

  • @Pavel7
    @Pavel7 Před 3 lety

    Další pěkné video. Nebýt pokřiveného trhu a legislativy, máme toho na střechách více. ☆

    • @thomasb691
      @thomasb691 Před 3 lety +1

      Trh pokřivují dotace, takže nebýt dotace, tak by pravděpodobně nebyla ani tato FVE ;) = Nebýt pokřiveného trhu, tak by toho na střechách bylo méně ..

    •  Před 3 lety +2

      @@thomasb691 Trh pokřivují externality. Kdyby platily plné náklady, nedávají fosilní zdroje ekonomický smysl.

    • @Pavel7
      @Pavel7 Před 3 lety

      @@thomasb691 no právě!! Dotace do fosilních zdrojů jsou několikrát vyšší!

    • @thomasb691
      @thomasb691 Před 3 lety

      @@Pavel7 jak vyšší ? V přepočtu na získanou energii a nebo v přepočtu na stabilní dodávky energií, které minimalizují škody a zvyšují konkurenceschopnost? Pokud z něčeho máme větší prospěch(nejen příjem do statní kasy), tak to není dotace, ale už se jedná o investici ;)

    • @thomasb691
      @thomasb691 Před 3 lety

      @ externality OZE jsou, že se musí "draze" kompenzovat a nejsou schopné pokrýt 100% "poptávky" .. ztráty na životech, odstávky provozů atd. jsou externality na straně OZE dostatečně "viditelné"..

  • @dadazizala5271
    @dadazizala5271 Před 3 lety +3

    27:40 kdo čekal, že pán šéfko vypne grid a ukáže nám běh fabriky bez sítě?!

    • @dadazizala5271
      @dadazizala5271 Před 3 lety

      Za me velka skoda, ze jsme to nevideli, asi se bal, ze spadne fabrika?

  • @schinkansen1658
    @schinkansen1658 Před 5 dny

    Canadian Solar není kanadský panel… je to China ( čas 10:12 )

  • @xb1t2mm3ujf2
    @xb1t2mm3ujf2 Před rokem

    Ten horní strop 3.7V pro LiFePo4 mi přijde moc a naopak dolní limit 2.5V málo.

  • @frantisekkrausko9844
    @frantisekkrausko9844 Před 3 lety +1

    Toto som chcel riešiť v našej fabrike, ale pre hlasovali ma ze objednať ved si výkon zo sústavy vynde lacnejšie. Lebo je možnosť ho objednať. Zaujímavé je to určite tam kde nieje výkon.

    • @dadazizala5271
      @dadazizala5271 Před 3 lety

      Tak tady byly dotace, u vas nejsou? Bez dotaci by do takove investice sel jen skalni fanda.

  • @radovanzelenc8736
    @radovanzelenc8736 Před 3 lety +4

    Je zajímavé si vypočuť túto tému.

  • @rostislavhruska8601
    @rostislavhruska8601 Před 3 lety +1

    Hoši děkujem. Bylo to pošušňáníčko.

  • @radovansemansky4618
    @radovansemansky4618 Před 3 lety

    Paradane video, z pana Bradu mam dobry pocit. Len neviem ci som nepostrehol, ale este by to chcelo info kolko toto stalo. Aspon orientacne
    Prva etapa 200kW stala X a pridanie druhej dalsich Y

    • @alesmaskovsky
      @alesmaskovsky Před 3 lety

      Zdravim, prvni etapa 12 mio. Kč dotace cca.70 % , druha etapa cca. 6mio. Kč. Dotace stejná. Všechny informace o cenách jsou veřejné.

  • @thomasb691
    @thomasb691 Před 3 lety +1

    Sice jsme se nedozvěděli nic o tom kolik ta celá sranda stála (snad jsem to nepřeskočil), ale jedna věc by mne zajímala. Když řeší cenu za "rezervovaný" příkon/jistič, tak jestli má možnost nabít úložiště i ze sítě a nebo se musí spoléhat plně na FVE?

    • @obajer
      @obajer Před 3 lety +1

      Technicky to není problém, ten střídač AERS (ke kterému jsou připojeny baterie) je připojen pomocí AC-couplingu. Nabíjení a vybíjení tak může fungovat i zcela bez panelů, čistě k zajištění eliminace nežádoucích odběrových špiček. Stejně tak dokáže AERS v případě výpadku distribuce vytvořit ostrovní AC systém, ve kterém ty ongridy SolarEdge (ke kterým jsou připojeny panely) mohou stále pracovat. Elektronika tam na to je, vše je pouze otázkou nastavení software.

    • @dadazizala5271
      @dadazizala5271 Před 3 lety

      @@obajer a ta sranda stála? Jen ty chlapy co tam k tomu má to stojí X milionů na platech za rok. Jo to nejso kmenovi zamestnanci, … fabrika do toho nasypala mym odhadem 20 mega, kolik z toho byly dotace a kolik zisk dodavatele, a kolik realna uspora fabriky, tak to si netroufam odhadovat a zrejme to ani nikdo presne nevi :-))

    • @alesmaskovsky
      @alesmaskovsky Před 3 lety

      O cenách odpověď výše, úložiště je plně programované českými programátory - firma AERS. Samozřejmě se nabíjí i v rámci čtvrthodiny ze sítě, když FVE nevyrábí.

  • @amperak
    @amperak Před 3 lety

    Jestli to čte někdo z autorů, tak napětí na ty lifepa je hodně moc. ubrat... na 3,4V... max. 3,6, víc ani nic, jinak budou trpět a nevydrží. těch pár procent energie navrch za to nestojí.
    Ale super video, které ukazuje, že to smysl má. vykráývání špiček, záloha napájení a kompenzace učiníku v jednom. bezva.

    • @amperak
      @amperak Před 3 lety

      @@LP-fq9us výrobce doporučuje to co píšu. pojem maximální a doporučený je rozdíl.

  • @rolidcz7954
    @rolidcz7954 Před 3 lety

    Ty panely na té kulatý střeše by šly udělat také správně šikmé. Minimálně poslední řada. Dík za video

    • @ElectroDad
      @ElectroDad  Před 3 lety

      děkuji za názor

    • @dadazizala5271
      @dadazizala5271 Před 3 lety

      Nechtělo se jim platit za stojany?

    • @alesmaskovsky
      @alesmaskovsky Před 3 lety

      @@dadazizala5271 Nebylo cílem získat maximální návratnost, ale optimální využití FVE. Není to stejný výsledek. Kopírování půlkulatých ploch umožňuje vyrábět v různých obdobích určitou řadou maximálně. Jinými slovy, maximální výroba z FVE se nekoncetruje pouze na jedno roční období (odpovídající sklonu), ale rozkládá se (díky různým sklonům) do celého roku.

  • @akumulator321
    @akumulator321 Před 3 lety +2

    Chudáci Winstony, takhle je napěťově trápit. To tam určitě 10 let nevydrží.
    Optimum při používání 0.3C bych viděl 3.1v dole a 3.45 nahoře.
    Ale 2.8-3.7 je hodně mimo.
    Dopadnou stejně jako na Moravě v autobusech ty 300ah.
    Změknou a budou se prodávat pod rukou do domácích úložišť na mypower.cz.
    Jinak moc hezké video.
    A nad ostatní automatizaci a monitoringem smekám klobouk.
    Díky ....Fotovoltaická elektrárna Facebook.

    • @Mike-kr5dn
      @Mike-kr5dn Před 3 lety

      To by ale výrazně omezilo využitelnost baterie? 50% -80% ?

    • @obajer
      @obajer Před 3 lety +3

      @@Mike-kr5dn Kdepak, neomezilo, rozdíl ve využitelné kapacitě by byl jen jednotky procent. Bateriová chemie LiFePO4 má totiž nelineární závislost mezi stavem nabití a napětím na prázdno. Navíc, hlavní (střední) část kapacitní křivky je zde velmi plochá, na rozdíl od baterií typu Liion či Pb. To je také důvodem, proč zde nelze SOC měřit pomocí prostého sledování napětí článků, ale je potřeba počítat uložené/odebrané ampérhodiny. V případě LiFePO4 je 10-99% kapacity dostupných v napěťovém rozsahu cca 3.2V - 3.4V. Pro lepší představu si zadejte do google řetězec: LIFEPO4 OCV SOC a mrkněte na grafy. Většina velkosériových baterií s touto chemií tedy nabíjí do napětí cca 3.48V přičemž ihned startují své balancery. Jamile jsou všechny články vybalancované na přibližně toto napětí, zresetuje se SOC na 100%. Při vybíjení se SOC nesnižuje podle klesajícího napětí, ale digitálně se odpočítávají odebrané ampérhodiny. Dolní napěťová mez je pouze nouzová brzda. Provádí-li BMS správně počítání odebraných ampérhodin, nikdy se nestane, že by napětí článku spadlo až na tuto dolní mez. Každopádně, dodavatel bateriového systému zde jistě drží záruku a servisní smlouvu, takže to jak nastaví parametry BMS je pouze na něm.

    • @Mike-kr5dn
      @Mike-kr5dn Před 3 lety

      @@obajer Díky za informace. Jaké bateriové uložiště je dle Vás nejlepší?

    • @obajer
      @obajer Před 3 lety +1

      @@Mike-kr5dn V tomto případě se jedná o podobnou otázku jako: "Jaké letadlo je nejlepší?". Pro novou domácí FVE se dnes nejvíce hodí právě LiFePO4, ale lze použít i Liion, které jsou levnější. S tím hořením a boucháním Liion to v praxi není zas tak horké, jak se často straší. Výhodou obou typů je, že jsou hermeticky uzavřené, absolutně bezúdržbové s životností plánovanou na tisíce cyklů. Z výrobců hotových domácích baterií jsou u nás dostupné třeba BYD, BMZ, Pylontech. Samostatné kvalitní články jsou Winston, CALB, Panasonic. V kapacitách přes 500kWh, pro průmyslové areály, už bych určitě sáhnul po průtočných bateriích, například Vanadium-redox. Zde je již nutná údržba a servis, ale jednotlivé komponenty, tedy čerpadla, membrány i elektrolyt, se dají měnit, takže velká Redoxová baterie může být defacto nesmrtelná. Obrovskou výhodou je, že kapacitu průtočné baterie určuje pouze velikost zásobníku. Nevýhodou je ten servis a to, že vlastně jedná o malou chemickou továrnu s uzavřeným cyklem. Zcela nevhodné jsou dnes pro nové FVE olověné baterie libovolného typu, louhové baterie apod. Nákup a provoz nových baterií těchto typů pro FVE se ekonomicky nevyplatí. Určitý smysl dávají pouze pro kutily, kteří mají možnost je získat za cenu šrotu, nebojí se experimentovat a netrápí je velké energetické ztráty při cyklování.

  • @Mike-kr5dn
    @Mike-kr5dn Před 3 lety

    26:50 slyšel jsem dobře? 400kV trafo?

  • @frantisekkrausko9844
    @frantisekkrausko9844 Před 3 lety +2

    Chalani bacha na kW a kWh. Treba sa vyjadrovať správne

  • @ivozurek6968
    @ivozurek6968 Před 3 lety +1

    Taková exkurze do Malfini (Adler) Ústí nad Labem, to by byla bomba :-)

    • @ElectroDad
      @ElectroDad  Před 3 lety

      souhlas

    • @ivozurek6968
      @ivozurek6968 Před 3 lety

      @@ElectroDad Martin už teď něco natočil, ale asi by stálo zato to probrat víc do detailu czcams.com/video/hfMHwS0RtEE/video.html

  • @martinsteinbach2822
    @martinsteinbach2822 Před 2 lety

    Pan JAKOBY :D

  • @johnhlavacka2481
    @johnhlavacka2481 Před 2 lety +1

    Chlapi, sakra! Vždyť stojíte na té střeše tak, že zastiňujete panely! Nejmíň 10 kW v hajzlu. 🤣

  • @lubomirzvolensky3630
    @lubomirzvolensky3630 Před 3 lety +1

    2.5V az 4V pre LIFEPO baterky ? Silny Borec !!! Len sa cudujem preco vyrobcovia clankov hovoria ze sa MUSI ukoncit nabijanie na 3.65V a kazdy kto pozna grafy kapacit LiFePo a kto ma baterky rad, nikdy nebude vybijat pod 3.0V pretoze tam uz nezostava prakticky ziadna kapacita (rozdiel medzi 3.0V a 2.8V alebo 2.5V je mozno tak 5% kapacity baterie) a nad 3.65V nesmie ist nikto nikdy.
    Tleskejte, tleskejte, tleskejte. Su to fakt odbornici !

    • @GWLPowered
      @GWLPowered Před 3 lety

      Dobrý den pane Zvolensky, p. Beneš hovoří v tomto případě o hraničních napětích. Konkrétně použité články TS Winston 400Ah od GWL mají tyto hraniční napětí jak bylo řečeno. Ale obecně je doporučováno provozovat články v rozmezí 2,8V-3,65V. Případně 3V-3,65V jak píšete. Není pravdou, že LiFePO4 nemůžete používat s napětím nad 3,65V. Pokud dokážete články dostatečně rychle ochránit, tak lze provozovat nad 3,65V pokud to aplikace z různých důvodů vyžaduje.
      Pokud p. Beneš zmínil některé informace nepřesně, tak je to především nervozitou před kamerou. P. Beneše je technik a rozhovor zvládl na jedničku.

    • @lubomirzvolensky3630
      @lubomirzvolensky3630 Před 3 lety

      Zdravicko ! Samozrejme ze nervozita pred kamerou je, mozno boli aj opakovane snimane niektore casti atd. potial v pohode. Co sa tyka nad 3.65V pre LiFePo4, davate velmi nebezpecne informacie ludom - Winstony kvoli LifeYPo4 [!!!] konstrukcii moznoze zvladnu 4V, ale v kazdom pripade pre KLASICKU LiFePo4 technologiu je to NEBEZPECNE a V ZIADNOM PRIPADE by sa nemalo do tej hranice ist. Dokonca aj vy na svojej stranke priamo pisete 3.65V pre Winstony : shop.gwl.eu/Winston-40Ah-200Ah/WB-LYP100AHA-LiFeYPO4-3-3V-100Ah-TALL.html?cur=1&listtype=search&searchparam=winston#tab1
      Vyrobcovia clankov LiFePo4 hovoria o hranicnej voltazi pre nabijanie 3.65V, nabijacky su zastabilizovane na 3.65V [!!! ziadna nabijacka typicky nenabija ziadne LiFePo4 na 4.0V ale koncia na 3.65V !!!] v poslednej fazi nabijania a pri poklese nabijacieho prudu na nejake miliampere (podla clanku) sa nabijanie ukoncuje. Nad 3.65V sa ROZHODNE BEZNE NECHODI pretoze to clankom strasidelne skracuje zivotnost, neprinasa prakticky ziadnu kapacitu navyse.
      Takisto 2.5V naspodu je uplna sialenost co podstatnym sposobom skracuje zivotnost baterii. Ako pisem : kto ma svoje baterky rad a vazi si investiciu do nich, pod 3.0V NEJDE. Lebo to nema zmysel, nie je tam prakticky ziadna vyuzitelna kapacita : pri pade od 3.0V do 2.5V sa da pouzit znovu len zhruba 5-7% kapacity clanku, cize to nedava realny zmysel zmysel mimo uplne hranicnych pripadov (idem na nejakom elektrotragači, zostanem visiet 500 metrov na dohlad od nabijacky... tak vtedy).
      Pri pouzivani LiFePo4 v hraniciach 2.5V az 4.0V dosiahnete par stoviek cyklov, pri pouzivani 3.0V az 3.65V dosiahnete par tisicov, a pri lahkom obmedzeni nabijania navrchu (cize nie do 3.65V ale povedzme do 3.45V a vypnut) dosiahnete takmer 10.000 cyklov. To ale vsetci viete, takze to netreba vysvetlovat : batteryuniversity.com/learn/article/how_to_prolong_lithium_based_batteries
      Executive summary : nedavajme ludom do ruky 4.0V pri LiFePo4 technologii, pretoze tak to ROZHODNE nie je a moze to byt nebezpecne. Aby nahodou nejaky pretaktovany manažerík ktory si zbezne prebehne video alebo vasu spravu nedostal "executive summary" ze ho niekto chce ošáliť a preto vyrobcovia idu len na 3.65V... nie, tak to nie je. LIFEPO4 MA KONCIT NA 3.65V A NEMA CHODIT CEZ 3.65V.
      Marketingove sracky nabok : nas produkt je lepsi lebo ide az do 4.0V namiesto konkurentov ktori zhasnu pri 3.65V... Cele zle. Takto nie.

    • @GWLPowered
      @GWLPowered Před 3 lety +1

      @@lubomirzvolensky3630 Dobrý den, pro každého uživatele platí zásada, držte se parametrů uvedených výrobcem. Video nikoho neučí jak používat LIFE(Y)PO4. 2. Společnost AERS je profíkem a výrobcem spolehlivých bateriových "jednotek". Byl bych zdrženlivý v případě kritiky. S pozdravem Šubrt.

    • @PavolFilek
      @PavolFilek Před 2 lety

      @@GWLPowered Vyrobca by mal predajcov aj ludi co konstruuju baterky poucit, ake oxidacno-reduckne deje prebiehaju
      na plne delitiovanej katode - v tomto pripade LiFePO4, kde Li+ iony odidu do plne litiovanej anody - NE elektrody.
      V zavislosti na cistote elektrolytu, DC:EMC + nejake percento VC, ergo do najmenej H2O / ppm /, v zavisloti na hrubke current collectorov a pouzitom binderi, v zavislosti na napati, prebieha znova a znova rebuild SEI vrstvy na vrstvenej strukture LiC6 anody. Skuste si premerat napatove plato voci potencialu NE. V ktorej casti SOC je ? Preco sa neodporuca nad toto plato skladovat baterie ? To ze niekto vie prepojit par clankov medenymi prepojmi, dotiahnut skrutky, natriet voci korozii a dat tam proprietarny BMS, este nezarucuje, ze ten clovek skonstruoval niekolko typov anod a katod a niekolko zmesi elytu. Keby to tak bolo a mal k tomu potrebne vzdalanie, nebude sirit informacie, ktore nepotvrdil vyskum napr. prof. J. Dahna, prof. Yi Cui, prof. Venkata Srinivassana a dalsich. Treba dosiahnut aspon uroven ich vedomosti, potom sa mozem vyjadrit k tomu, ake napatie je detrimentalne pre LiFePO4 katodu s beznym elytom / Sinopoly, Winston, BYD, CALB, CATL ... etc. /

    • @standjel5469
      @standjel5469 Před 2 lety

      @@lubomirzvolensky3630 presne,coje nad 3,4V u lifepo4 si dost snizujete kapacitu baterie a to same co pod 3V...uz pri 3,35V ma baterie 90% kapacity..pokuste nabit na 4V a baterie se vam nafoukne,viz vlastní zkusenost..thundersky 300A.h

  • @standjel5469
    @standjel5469 Před 2 lety

    u tech lifepo4 lepsí vybijet do 3V a nabijet max 3,45V....uz maji 90% kapacity..

  • @martinmcz
    @martinmcz Před 2 lety

    8:15 po otázce odpověděl úplně jasně co si myslí o elektromobilitě? V tuto chvíli není na pořadu dne.

  • @MrRadgo
    @MrRadgo Před 3 lety +1

    Zaujimave ale tu vidno ze dodavka el energie je cela veda a ja som pesimista.
    Obrovske fabriky toto nemaju sancu realizovat.

    • @ElectroDad
      @ElectroDad  Před 3 lety

      domnívám se, že většina výrobních závodů bude z bateriového úložiště energeticky a ekonomicky těžit - návratnost cca 6 let (při životnosti přes 20 let) dává velký smysl.

    • @MrRadgo
      @MrRadgo Před 3 lety

      @@ElectroDad navratnost pri dotaciach!!!
      Mozno taketo male podniky ale velke podniky neverim. Isto nie pre vyrobu.

  • @dadazizala5271
    @dadazizala5271 Před 3 lety +2

    Pěkný PR, ale o ekonomice skoro nic :-(
    Aers tvrdí: Ukládání elektřiny v běžném energetickém hospodářství představuje dnes hlavní trend vývoje na poli distribučních sítí v Evropské unii a AERS svým vývojem na tento trend reaguje. Nosným produktem společnosti je akumulační stanice AES, následována modifikacemi.
    Můžete mi někdo prozradit nákladovost takové kWh v domácnosti? Tam se to nevyplatí ještě hodně dlouho, zvlášť když mám silovku zafixovanou za 1290,- a celkový náklady do 2200 i s DPH a paušálu na kdykoliv odebranou MWh… Zvažuju, že budu topit ASIC Bitmainem :-))

    • @amperak
      @amperak Před 3 lety +4

      Domácnost je blbost, tam se ti to nevyplatí, elektřina je levná a máš ji kolik chceš. Ale ve fabrice to je jinak. tam je sice levná, ale není jí kolik chceš, nebo je, ale pak máš pokutu a velkou cenu. To doma není. Ale jednou to přijde.

    • @dadazizala5271
      @dadazizala5271 Před 3 lety

      @@amperak ono to prichazi :-) zvysujici se sazba za prikon, klidne za 3 roky +50% :-)

    • @amperak
      @amperak Před 3 lety +1

      @@dadazizala5271 kecy, za příkon platím už několik let fixně pětikilo...

    • @dadazizala5271
      @dadazizala5271 Před 3 lety

      @@amperak chlape nemel cemu nerozumis, zvlast kdyz jsi u Cezu jak ofce a jen proto, ze TY jsi jeste nic nepocitil:
      treba amero-poze poplatek stal bez DPH vloni pri 3x25A: 995,25 a letos 1130,25
      Navyseni skoro 14% :-(
      a jeste jeden vystup, zvyseni pausalu u D01 3x25A CEZ (bez OZE):
      2015 vs 2021
      skoro na trojnasobek (presneji na vice nez 280% mesicne)..
      Prakticky kazdy rok to zvednou (ta cena se sklada z ceny za ten jistic a z poplatku OTE, ktery mimochodem v roce 2021 klesl ale je bezbvyznamny), klidne ti tady muzu vylistovat presne castky u teto sazby za poslednich 10 let
      Jasne, ze u tveho D4 a D5? takove skoky zatim nepocitis, ale trend je hodne toho nahrnout do fixni platby ruznymi triky. Za internet taky platis fixne a za TV taky :-) A to jeste bys mel vedet, ze podle databaze Cezu sjizdi pan Dalibor K, ktery tam u vas pase v okoli kravy (vlastnik Medis holdingu a ZD ve S. Bukach a luk, ty ma casto na svy jmeno, vystavuje platebni rozkazy na koncesionarsky poplatky … tedy Ceska Televize a distributori jsou ze zakona dobre propojeny :-))
      To petikilo nebude trvat vecne a jednou budes snizovat Ampery…

    • @amperak
      @amperak Před 3 lety

      @@dadazizala5271 u čezu jsem jako ovce, protože vím za co platím a vím co za to dostanu a zatím mne žádnej z jiných poskytovatelů nepřesvědčil, že je levnější.
      trojnásobek za 6 let není 280% měsíčně ale nějakých 4% od oka.
      sazby D01 a podobné mne fakt nezajímaj. tam si zdražují jak chtěj, to jsou sazby pro lidi, kteří elektřinu vubec na nic nevyužívají a platí měsíčně do tisícovky. pač nad tisícovku měsíčně se začíná vyplacet jakejkoliv zvýhodněnej tarif.
      A pan Dalibor K mne nezajímá. a zajímat mne nebude, dokud se do mne nezačne navážet.