Malá Jizerská louka a její nerostné poklady
Vložit
- čas přidán 2. 02. 2021
- Video nejen o safírech z Malé Jizerské louky. // Mineralogická sekce SNM
Hudba/Music: Tash Wolf - Reflections Chill Upbeat Lofi Hip Hop (Royalty Free) Lofi Music - After the Fall
literatura: www.geology.cz/zpravy/cs/detai... www.geology.cz/zpravy/cs/detai...
Pěkné a zajímavé video. A pro mě fajn inspirace na výlet (kameny mě nezajímají, ale příroda kolem vypadá nádherně). A kdybych si tam našel pěkný kámen třeba k akvariu, byla by to třešnička. Doplňuji, koukám sběr přísně zakázán, tak to domů nic neodnesu, ale třeba ho jen najít ve vodě by asi udělalo radost - naleštěný ve výloze muzea je sice krásný, ale je to něco jiného než ho vidět v proudu říčky. Každopádně krásné místo, ale na přespání pod širákem by to asi nebylo (zdejším by se to asi nelíbilo, i když nerozdělávám oheň ani kameny bych neodnášel, chápu to). Pokud má někdo zkušenost s tímto místem a přespáním (bez nepořádku a ohně, jen pod celtou), klidně mi sem prosím napište. Děkuji. A klidně i jiné tipy na krásná místa, kde není problém s přespáním, rád takto vandruji a dobrých míst není nikdy dost.
Díky za moc pěkné video. Máme to tam rádi.
pěkné VDEO PRJDU SE TAM PODVAT
Až na to určování stáří minerálů našich daných fajn dokomunent.
Ahoj Jacku, jak to myslíš? Stáří minerálů nesedí? S pozdravem, vážný zájemce o problematiku. :-)
Koukal jsem na mapu.
Nu, přiznávám, že ta gravimetrie Pytlácké Jámy je velmi zajímavá.
Předpokládám, že výzkum tímto směrem bude pokračovat. :-)
Technická otázka: Na mikrosondě není možné určit podmínky (teplota, rychlost chladnutí atd.) a tím i způsob vzniku korundů z Jizerské Louky ve smyslu zda pocházejí z vulkanitů, či z hlubinných vyvřelin?
To bych se docela divil! :-)
Dobrý den, pokusím se odpovědět na technickou otázku, i když se nepodílím na výzkumu. Mikrosonda je přístroj, kterým se určuje chemismus minerálů. Z chemismu samotných safírů bez bližší známé minerální asociace primární horniny, (případ safírů na JL) se těžko získávají detailní informace o teplotně tlakových podmínkách jejich vzniku. Takže mikrosonda by moc nepomohla. Teplota a tlak se dá odhadnout z fluidních inkluzí uzavřených v minerálu pomocí termobarometrie. Takové vhodné fluidní inkluze (plynné a kapalné) však v safírech z JL zatím, pokud vím, nebyly nalezeny. Navíc termobarometrie se spíše používá u hornin/y, kde již známe její minerální asociaci nebo u minerálů vzniklých hydrotermální cestou. Safíry na JL hydrotermálně jistě nevznikly a vzorek horniny, z které safíry pocházejí, nemáme. V safírech z JL je vidět dost pevných inkluzí - plagioklasy a pravděpodobně spinelidy (vidět pěkně ve videu). To poukazuje na genezi safírů v bazickém prostředí ve větších hloubkách... zatím existuje tedy pouze teorie (viz odkazy na články v popisku videa), že safíry mohly být vázané na diatrémovou strukturu poblíž Pytlácké jámy. Avšak dokud se nenajde primární hornina se safíry, tak jejich geneze nebude vždy zcela jasná. Osobně si myslím, že studium minerálů z JL a pokus o rozluštění jejich geneze bude určitě dál pokračovat!
@@lukaszahradnicek7518 Dobrý den, děkuji za odpověď. Nevysvětlil jsem svou úvahu zcela přesně. Na videu jsem viděl v safírech z JL velmi zajímavé krystalově pěkně omezené minerální inkluze.
Plně souhlasím, že půjde o spinelidy a bůh ví, co ještě a podle dokonalosti jejich krystalů, což vidím na videu i podle stavu velkých průhledných korundů bez mnohačetných viditelných vad vzniklých pnutím, bych soudil podobně jako Vy na velmi pomalé chladnutí horniny. V tom případě půjde jistě o chladnutí ve velké hloubce a plně proto souhlasím, že to ukazuje na hlubinné vyvřeliny.
Mikrosonda by náš odhad předpokládám potvrdila, případně rozšířila v tom smyslu, že pevné uzavřeniny v korundech by byly s jistotou mineralogicky přesně určeny a z těchto minerálních asociací lze vyvodit nepřímo i známé fyzikální procesy vzniku korundů z JL, aniž bychom měli fyzicky v ruce kus horniny jak koňská hlava a v ní safír.
Musím říct, že by mě osobně potěšilo, kdyby byl zdejší primár nalezen a třeba alespoň v omezené zákonné míře těžen.
Určitě bych měl v tom případě o korundy zájem pro svou špičkovou estetickou a výtvarnou práci. :-)
@@zakzak4957 Dobrý den, souhlasím, že chemické studium a identifikace minerálních inkluzí v safírech z JL by umožnilo lepší pochopení geneze. Taková studie, ale vyžaduje destruktivní analýzy a např. safíry z JL uložené v Národním muzeu není povoleno zničit za účelem výzkumu. Třeba vybroušený safír na videu by byl na takové studium vhodný, ale je to sbírkový předmět/kulturní dědictví a není možno s ním takto nakládat. Podobné je to se sběrateli, nebude jich moc, kteří by o své nálezy safírů a rubínu z JL chtěli přijít, jen kvůli tomu, aby se potvrdilo něco, co do jisté míry tušíme/víme i bez detailního studia :) Dále je zde i problém připravit nábrusy tak, aby se v nich inkluze povedlo zachytit... obávám se, že by na solidní vědeckou práci muselo být zničeno docela dost safírů :) Nedestruktivní identifikaci minerálních inkluzí lze do jisté míry provést Ramanovým spektroskopem, ale podmínkou je, aby safír byl vybroušen, protože jen tak lze inkluze najít - o to jsem se pokoušel u broušeného safíru, který je zachycen ve videu. Bohužel kámen nešlo prosvítit v přístroji tak silně, jako ve videu, kde jsem použil silné bodové světlo. Bohužel ve výsledku byl v přístroji kámen tak tmavý, že jsem žádné inkluze, které jsou vidět ve videu neviděl, tudíž jsem nedokázal laserem zaostřit a zacílit na inkluzi... povedlo se mi však na povrchu facety najít alespoň jednu inkluzi a Raman jasně identifikoval inkluzi jako živec - anortoklas. Živec to je zcela jistě, ale jestli anortoklas, to už je nejisté... Může to být i třeba andezín, nebo jiný člen plagioklasové řady. Anortoklas je alkalický živec a úplně nesedí do konceptu bazického magmatu, i když proč ne... našel jsem články o safírech ze Srí Lanky, kde byly v jednom safíru zjištěny jak inkluze anortoklasu, tak andesínu a labradoritu. Takže není vyloučené, že safíry z JL obsahují inkluze anortoklasu! Ostatní inkluze jsem tedy bohužel neověřil, ale podle tvaru se jedná na 90% o nějaké spinelidy. Myslím, že jediná, opravdu kloudná cesta, je nalezení primárního zdroje :) Ale pochybuji, že by zodpovědné orgány povolily nějaký rozsáhly průzkum Pytlácké jámy... klidně to může být slepá ulička a riskovat kvůli tomu zásah do přírody... nevím, nevím... :) To by se tam musela udělat hustá sít vrtů, aby byla šance narazit na primár. Jeden vrt nic neřeší... no...myslím, že původ safírů a rubínů na JL nám bude ještě nějakou dobu utajený... možná navždy...
@@lukaszahradnicek7518 Dobrý den, děkuji. Jaká hustá síť vrtů? K čemu?
Pod mladším pokryvem mě neznámé síly, (dm max. metry - jde o hory, nikoli o nížinu) protože jsem tam nebyl, bude přece v navětralé hornině ihned patrné, o co se jedná. :-)
Stačí tedy pár kopnutí motyčkou ...
Bude to určitě vyvětralé i v těch mladších pokryvech v jámě samotné, všude v bezprostředním okolí a tuplem pak polohopisně kousek níže ve směru gravitace.
Nejmenší síla pokryvu, možná místy žádný, bude na vnějších okrajích "mísy".
Oba víme, že z hlubinných vyvřelin přicházejí v potaz durbachity nebo pegmatity.
Z Vašich informací je zjevné, že primárem jsou pegmatity.
Pokud je zdrojem hornina z pytlácké jámy, korundy budou rýžovatelné v místní vodoteči kousek po proudu a všude, kde se přirozeně usazuje těžká frakce. Takže, skoro všude. :-)
Tam dole je také tak přísný stupeň ochrany?
Nepotřebuje tam někdo třeba nějaké menší vodní dílo? Nějaké nutné zemní práce? Napadá mě třeba z důvodu protipovodňové ochrany místního obyvatelstva a jeho příbytků. :-)
Kdyby mi sloužilo zdraví, tak bych ten primár našel na to šup, pokud tam ještě je!
Bohužel, už neslouží. Zaučuji nicméně průběžně pár nadaných mladíků. :-)
Pokud se na povrchu nalezených nebroušených korundů najde sebemenší kousek živce, garantuji, že ten primár tam ještě je! Proč si ho nejdete najít? Hned by bylo pár korundů i na destruktivní výzkum. :-)
Technický dotaz: Má někdo jistotu, že se v případě Pytlácké Jámy nejedná o meteorický kráter?
Všiml jsem si ve videu ještě jedné nejmenované maličkosti, vlastně dvou. Řekl bych, že by je to obě vysvětlovalo. :-D Protože jsem to obojí již viděl na korundech jinde, také v ČR. :-D
@@zakzak4957 V rychlosti: Určitě z mých informací nevyplývá, že primárem jsou pegmatity! Pokud si myslíte, že primár najdete kopnutím motyčkou, tak hodně štěstí.
Dával jsem zde před pár dny svůj komentář, ale po chvíli zmizel.
Nejspíše proto, že obsahoval odkazy na webové stránky, kde jsem zveřejnil své fotky "pravděpodobných" nalezených safírů.
Proto nyní odkazy na tyto fotografie nevložím, ale znovu se zase zeptám na to samé, jako v mém smazaném předchozím komentáři.
Je možné, že se safíry vyskytují i v potocích kousek jižně od Prahy (cca. 20 km)?
Protože při rýžování zlatinek tam v potoce občas narazím (kromě granátků) i na drobné třpytivé modré kamínky ruzných modrých ostínů, a ohlazené sklo to podle mě není.
Dobrý den, možné to je. V neděli 5.6. od 10:00 se pořádá v Národním muzeu v Praze mineralogická určovací beseda, akci najdete na oficiálních stránkách Národního muzea. Pokud máte zájem zkuste jeden modrý kamínek donést a já Vám ho určím.
Aaaaa