Video

tvůj život.

Není to dedukce, pouze domněnka, jedno ze schůdných vysvětlení, navíc nikoliv moje, nýbrž jednoho zkušeného archeologa.

doporučuji pisateli rolidcz7954 digladior - stránky o umění boje ve středověku. pánové z digladioru natočili moc pěkná videa. mimo jiné se tam člověk dozví, že hledí se používalo jen v určité fázi boje. při boji zblízka výrazně omezovalo zorné pole, bylo více ke škodě než k užitku. průraznost kuše mohla zajistit proniknutí hrotu šipky i přes sklopené hledí, nevíme z jaké vzdálenosti a v jaké fázi boje došlo ke zranění ... myslím, že úvaha o tom, jak to mohlo být, není "konstrukcí" a že by si pisatel mohl odpustit své "dedukce, fikce, konstruování a rezervu".. může přece zkusit napsat lepší knížku o Janu Žižkovi a připravit lepší přednášku než pan profesor Čornej... jestli to umí...

Tak proč ne natočíš lepší sám?

A ty jsi kdo ty drza anonymni nulo?? Co si to dovolujes ty howne?

S katolíkama nikdy je to chamraď zlodějů co se ohání nějakou vírou a žádné usmíření nemáme v plánu!

Jsou to křižáci a všechny přibít na kříže jako toho jejich lháře co tvrdil že chodí po vodě a mění vodu ve víno.

Usmíření nastalo až 1485 na zemském sněmu v Kutné Hoře, kdy katolíci a kališníci uzavřeli náboženský mír. Ovšem ne napořád - třicetiletá válka...

Vážený asi jak kým a jak pro co. Spíš ho pro jeho asi ne moc ctnostnou a těžko zvladatelnou povahu kdekdo využíval a jiní se ho právem báli.

Čistá určitě nebyla, zapálená zřejmě ano. Ale jak naznačuje Čornej, dost možná si tou vírou mohl kompenzovat všechny ty hříchy a vraždy, kterých se nepochybně dopouštěl.

😂😂😂.. výborný???..1 ze 7 nikdy neporažen=1 že 7 nejlepší v historii..stoji-sedí..vedle Alexandra Makedonského oficiálně!!

@@psvl998u drž hubu hnupe!

Dobrý den, pane kolego, dík za poznámku. Bohužel teď přesně nevím, odkud jsem tuto informaci čerpal, kompiloval jsem přednášku z řady předchozích přednášek a článků, z nichž u některých byl autorem někdo jiný. Našel jsem práce níže, z nichž ta první od pana Houzara je zřejmě zásadní: www.geology.cz/bulletin/fulltext/04trnkafinal.pdf adsabs.harvard.edu/full/1995LPI....26..827L Z Houzarovy práce cituji: "Since 1967, more than 300 finds of moldavites have been registered in Lusatia (Rost et al. 1979, Lange and Wagner 1992, Lange and Suhr 1999)." Nejstarší známé (publikované?) nálezy jsou tedy zřejmě v roce 1967. Z druhé práce by vyplývalo, že první nálezy byly minimálně na přelomu 70.-80. let 20. století. Bohužel u sebe teď nemám výbornou Rostovu knihu. Máte tedy pravdu. Nejspíš jsem mylně přiřadil první nálezy lužických vltavínů ke starším nálezům těch moravských. A možná stejný problém bude i s těmi rakouskými, tam Houzar cituje nejstarší práci uvádějící nález vltavínu v Rakousku z r. 1912. Za chybné informace se omlouvám, pár omylů ostatně zaznělo i ústně (ve výčtu některých dalších méně významných impaktových skel jsem zaměnil a přemístil mateřské krátery...). S pozdravem J. Mizera

Už se moc těšíme, až bude zase vystavený!🙂

Dobrý den, s kyrysníky máte samozřejmě pravdu, všimla jsem si toho až po sestříhání videa. Románská čelenka byla podle muzejních záznamů, o jejichž spolehlivosti není důvodu pochybovat, skutečně nalezena při hloubení koryta Vltavy. Tuto skutečnost lze snadno ověřit v odborné literatuře, řada textů je dostupná i online. Děkuji Vám za reakci a doufám, že si přijdete předměty prohlédnout naživo, až budou vystaveny.

Ahoj Jardo, jsem rád, že Tě to povídání zaujalo. Budu se těšit někdy příště… H.

Dobrý den, možné to je. V neděli 5.6. od 10:00 se pořádá v Národním muzeu v Praze mineralogická určovací beseda, akci najdete na oficiálních stránkách Národního muzea. Pokud máte zájem zkuste jeden modrý kamínek donést a já Vám ho určím.

Dobrý den :) doprovodná hudba, mnohostrannost a délka videa je otázkou vkusu autora. S tím nic nenadělám. Otázky: Pokud safíry pocházejí z Pytlácké jámy, tak proč nebyly žádné nalezeny v povodí Velké Jizery? Proč byly nalezeny jen nedaleko kolem soutoku Jizerky se Safírovým potokem?" Uznávám, že video popisuje jen jednu hypotézu původu drahokamů z několika možných. Vybral jsem si ji proto, že tento původ safírů je nejnovější hypotézou. Předpokládám, že ostatní hypotézy jsou sběratelům známé. Nicméně i tak je na konci i v popisku videa odkaz na literaturu, která se zmiňuje i o několika starších hypotézách původu drahokamových korundů na Jizerské louce. Na vaše otázky není jednoduché odpovědět. Za prvé, neví se jistě zdali korundy mají také stáří 5,5 milionu let. Je to jen předpoklad. Za druhé nevíme, jak přesně starý je kráter pod Pytláckou jámou. Tím pádem ani netušíme, jak dlouho a na jaké vzdálenosti se mohly korundy přesouvat. Nejsem si jist, ale myslím, že safíry byly nalezeny i v povodí Velké Jizery, i když v o dost menším množství nežli na Jizerce. Nevíme ani jistě z jaké horniny safíry pochází, i když vím, že na tom momentálně jeden kolega pracuje. Na vaše otázky vlastně nelze jednoznačně odpovědět ... :) nicméně věřím, že jednou se povede nalézt na většinu, nejen Vašich, otázek odpověď.

Ono by tech otazek bylo vic. Pokud by ty safiry vznikly napr. pri te jedne konkretni sopecne udalosti v blizkem okoli tak by se asi nachazely nejvic v sedimentech z toho konkretniho obdobi. Je nejaka predstava, jak stare jsou ruzne vrstvy sedimentu v okoli toho soutoku Jizerky a Safiroveho potoku? (Jasne, ze dochazelo asi k ruznemu pozdejsimu preplavovani a novemu usazovani atd.) Taky mi laicky pripada, ze ty safiry jsou docela omlete. To by odpovidalo spis nejakemu delsimu transportu nez z te Pytlacke jamy, ktera je vzdalena co by kamenem dohodil . Chapu taky, ze na nektere prirozene nabizejici se otazky nelze verejne odpovedet, nebot by to byl navod pro mnozstvi "prospektoru" natesenych na ppripadne zajimave ulovky treba i v mistech, ktera se dnes v "turisticke literature" popisuji jako "inertni" (aby to nelakalo k pripadne navsteve :)

@@miloszahradnik8812 Zdravím, jak říkám... některé z Vašich otázek jsou zodpovězeny ve starších publikacích, některé jako "omletost" safíru níže nebo výše v komentářích pod videem...

Dobrý den, pokusím se odpovědět na technickou otázku, i když se nepodílím na výzkumu. Mikrosonda je přístroj, kterým se určuje chemismus minerálů. Z chemismu samotných safírů bez bližší známé minerální asociace primární horniny, (případ safírů na JL) se těžko získávají detailní informace o teplotně tlakových podmínkách jejich vzniku. Takže mikrosonda by moc nepomohla. Teplota a tlak se dá odhadnout z fluidních inkluzí uzavřených v minerálu pomocí termobarometrie. Takové vhodné fluidní inkluze (plynné a kapalné) však v safírech z JL zatím, pokud vím, nebyly nalezeny. Navíc termobarometrie se spíše používá u hornin/y, kde již známe její minerální asociaci nebo u minerálů vzniklých hydrotermální cestou. Safíry na JL hydrotermálně jistě nevznikly a vzorek horniny, z které safíry pocházejí, nemáme. V safírech z JL je vidět dost pevných inkluzí - plagioklasy a pravděpodobně spinelidy (vidět pěkně ve videu). To poukazuje na genezi safírů v bazickém prostředí ve větších hloubkách... zatím existuje tedy pouze teorie (viz odkazy na články v popisku videa), že safíry mohly být vázané na diatrémovou strukturu poblíž Pytlácké jámy. Avšak dokud se nenajde primární hornina se safíry, tak jejich geneze nebude vždy zcela jasná. Osobně si myslím, že studium minerálů z JL a pokus o rozluštění jejich geneze bude určitě dál pokračovat!

​@@lukaszahradnicek7518 Dobrý den, děkuji za odpověď. Nevysvětlil jsem svou úvahu zcela přesně. Na videu jsem viděl v safírech z JL velmi zajímavé krystalově pěkně omezené minerální inkluze. Plně souhlasím, že půjde o spinelidy a bůh ví, co ještě a podle dokonalosti jejich krystalů, což vidím na videu i podle stavu velkých průhledných korundů bez mnohačetných viditelných vad vzniklých pnutím, bych soudil podobně jako Vy na velmi pomalé chladnutí horniny. V tom případě půjde jistě o chladnutí ve velké hloubce a plně proto souhlasím, že to ukazuje na hlubinné vyvřeliny. Mikrosonda by náš odhad předpokládám potvrdila, případně rozšířila v tom smyslu, že pevné uzavřeniny v korundech by byly s jistotou mineralogicky přesně určeny a z těchto minerálních asociací lze vyvodit nepřímo i známé fyzikální procesy vzniku korundů z JL, aniž bychom měli fyzicky v ruce kus horniny jak koňská hlava a v ní safír. Musím říct, že by mě osobně potěšilo, kdyby byl zdejší primár nalezen a třeba alespoň v omezené zákonné míře těžen. Určitě bych měl v tom případě o korundy zájem pro svou špičkovou estetickou a výtvarnou práci. :-)

@@zakzak4957 Dobrý den, souhlasím, že chemické studium a identifikace minerálních inkluzí v safírech z JL by umožnilo lepší pochopení geneze. Taková studie, ale vyžaduje destruktivní analýzy a např. safíry z JL uložené v Národním muzeu není povoleno zničit za účelem výzkumu. Třeba vybroušený safír na videu by byl na takové studium vhodný, ale je to sbírkový předmět/kulturní dědictví a není možno s ním takto nakládat. Podobné je to se sběrateli, nebude jich moc, kteří by o své nálezy safírů a rubínu z JL chtěli přijít, jen kvůli tomu, aby se potvrdilo něco, co do jisté míry tušíme/víme i bez detailního studia :) Dále je zde i problém připravit nábrusy tak, aby se v nich inkluze povedlo zachytit... obávám se, že by na solidní vědeckou práci muselo být zničeno docela dost safírů :) Nedestruktivní identifikaci minerálních inkluzí lze do jisté míry provést Ramanovým spektroskopem, ale podmínkou je, aby safír byl vybroušen, protože jen tak lze inkluze najít - o to jsem se pokoušel u broušeného safíru, který je zachycen ve videu. Bohužel kámen nešlo prosvítit v přístroji tak silně, jako ve videu, kde jsem použil silné bodové světlo. Bohužel ve výsledku byl v přístroji kámen tak tmavý, že jsem žádné inkluze, které jsou vidět ve videu neviděl, tudíž jsem nedokázal laserem zaostřit a zacílit na inkluzi... povedlo se mi však na povrchu facety najít alespoň jednu inkluzi a Raman jasně identifikoval inkluzi jako živec - anortoklas. Živec to je zcela jistě, ale jestli anortoklas, to už je nejisté... Může to být i třeba andezín, nebo jiný člen plagioklasové řady. Anortoklas je alkalický živec a úplně nesedí do konceptu bazického magmatu, i když proč ne... našel jsem články o safírech ze Srí Lanky, kde byly v jednom safíru zjištěny jak inkluze anortoklasu, tak andesínu a labradoritu. Takže není vyloučené, že safíry z JL obsahují inkluze anortoklasu! Ostatní inkluze jsem tedy bohužel neověřil, ale podle tvaru se jedná na 90% o nějaké spinelidy. Myslím, že jediná, opravdu kloudná cesta, je nalezení primárního zdroje :) Ale pochybuji, že by zodpovědné orgány povolily nějaký rozsáhly průzkum Pytlácké jámy... klidně to může být slepá ulička a riskovat kvůli tomu zásah do přírody... nevím, nevím... :) To by se tam musela udělat hustá sít vrtů, aby byla šance narazit na primár. Jeden vrt nic neřeší... no...myslím, že původ safírů a rubínů na JL nám bude ještě nějakou dobu utajený... možná navždy...

@@lukaszahradnicek7518 Dobrý den, děkuji. Jaká hustá síť vrtů? K čemu? Pod mladším pokryvem mě neznámé síly, (dm max. metry - jde o hory, nikoli o nížinu) protože jsem tam nebyl, bude přece v navětralé hornině ihned patrné, o co se jedná. :-) Stačí tedy pár kopnutí motyčkou ... Bude to určitě vyvětralé i v těch mladších pokryvech v jámě samotné, všude v bezprostředním okolí a tuplem pak polohopisně kousek níže ve směru gravitace. Nejmenší síla pokryvu, možná místy žádný, bude na vnějších okrajích "mísy". Oba víme, že z hlubinných vyvřelin přicházejí v potaz durbachity nebo pegmatity. Z Vašich informací je zjevné, že primárem jsou pegmatity. Pokud je zdrojem hornina z pytlácké jámy, korundy budou rýžovatelné v místní vodoteči kousek po proudu a všude, kde se přirozeně usazuje těžká frakce. Takže, skoro všude. :-) Tam dole je také tak přísný stupeň ochrany? Nepotřebuje tam někdo třeba nějaké menší vodní dílo? Nějaké nutné zemní práce? Napadá mě třeba z důvodu protipovodňové ochrany místního obyvatelstva a jeho příbytků. :-) Kdyby mi sloužilo zdraví, tak bych ten primár našel na to šup, pokud tam ještě je! Bohužel, už neslouží. Zaučuji nicméně průběžně pár nadaných mladíků. :-) Pokud se na povrchu nalezených nebroušených korundů najde sebemenší kousek živce, garantuji, že ten primár tam ještě je! Proč si ho nejdete najít? Hned by bylo pár korundů i na destruktivní výzkum. :-) Technický dotaz: Má někdo jistotu, že se v případě Pytlácké Jámy nejedná o meteorický kráter? Všiml jsem si ve videu ještě jedné nejmenované maličkosti, vlastně dvou. Řekl bych, že by je to obě vysvětlovalo. :-D Protože jsem to obojí již viděl na korundech jinde, také v ČR. :-D

@@zakzak4957 V rychlosti: Určitě z mých informací nevyplývá, že primárem jsou pegmatity! Pokud si myslíte, že primár najdete kopnutím motyčkou, tak hodně štěstí.

Dobrý den znovu, můžete se mýlit :-) Zkuste si přečíst dva články na které najdete odkaz v popisku videa! U ilmenitů je možnost, že jejich opracování povrchu je způsobeno magmatickou korozí, je tedy možné, že i u korundů došlo k magmatické korozi. Z toho vyplývá, že opracování povrchu valounků nemusí být zapříčiněno pouze vodním tokem a celkově transportem. Zdroj se hledal už několikrát, ale oblast je to velká, chráněná a na hodně místech pokryta rašelinou, lesy a celkově spoustou vegetace. Geologové pracují, ale je třeba také myslet na další generace geologů... :)

Ahoj Jacku, jak to myslíš? Stáří minerálů nesedí? S pozdravem, vážný zájemce o problematiku. :-)