Halina Šimková: Bayesovské myšlení: proč ho tolik potřebujeme a jak si ho osvojit
Vložit
- čas přidán 2. 03. 2020
- Přednáška Mgr. Haliny Šimkové na FJFI ČVUT 17. 1. 2020, v rámci vzdělávací akce "Matematika pro život".
Web semináře: www.fjfi.cvut.cz/cz/107-cz/me...
Zajímavé téma, ale řekl bych, že přednášející má ještě prostor pro zlepšení - zejména ve volbě příkladů. Každopádně díky za tip na knihu.
Paní je hezká, chytrá, příjemná.. a hlavně umí přednášet, jen víc takových!
Mám doktorát a zabývám se fylogenetikou, takže vlastně user-level přesně tohoto v praxi, ale i tak bez mučení přiznávám, že podmíněné pravděpodobnosti jsou pro mě i tak strašně neintuitivní a u většiny příkladů specificky na ně se mi zavařuje mozek a ne vždycky jsem té úvahy schopná. Takže jsem nesmírně ráda, že jsou v soudnictví a medicíně - a samozřejmě v bioinformatice - lidi, kteří jsou na tohle experti a za ostatní obyčejné smrtelníky to pohlídají. Přednáška vynikající a přístupná, velmi ráda ji budu sdílet, až zase narazím na nějaký praktický problém a budu potřebovat argumenty!
Hezky zpopularizováno!
bubnující náušnice 👍😀
někdo to v čase 09:03 pokazil
Tohle jsou přesně úlohy pro papír a tužku, kdy člověk otrocky začne vypisovat přesně to co se může stát, tedy každou výlučnou stejně pravděpodobnou situaci na každý řádek a pak vyškrtá řádky, které nesplňují základní podmínku. Ze zbývajících pak už jasně vypočte pravděpodobnost. Najednou jsou Monty kozy i červenobílé karty úplně jasné. Nesmí se prostě bát, že těch řádků bude moc. Tady se pro pochopení problému zkratkové abstraktní myšlení nevyplatí.
Nerozumíme tomu proto, že nám to přednášející nedovedla dobře vysvětlit na úrovni našeho chápání.
Tohle by měli pouštět v telce v rámci teď probíhajících testování na antigeny v rámci covid pandemie... Děkuji hodně mi to pomáhá chápat problematiku jednorázových testů.
Díky za přednášku, je zajímavé na (mně) známých principech najít nové pohledy. Je to perfektně a srozumitelně vysvětleno. Jenom bych měl drobnou připomínku k Linda problému: z těch dvou otázek jsem zpočátku nepochopil, na co se ptáte. Wikipedie mluví jednoznačně: en.wikipedia.org/wiki/Conjunction_fallacy. Kdybyste mi položila své dvě otázky, váhal bych a možná bych odpověděl "špatně". Pokud byste mi položila otázky, jak jsou formulovány na Wikipedii, s pravděpodobností hraničící s 1 bych odpověděl správně.
No a o tom to je, konjunkce je v tomto případě šikovně schována ve formulaci a není explicitní. Tak jako v životě.
Taká skvelá prednáška pre mňa👉nevzdelaného a niečo tam hrká v pozadí 🤦♂️ dobre, skúsim to odeliminovať 😁😊
Á, jo 🤦♂️ 9:20 to samé prestalo 😁🤦♂️
Klid, když holt neprojdete ani na VŠ kreativní komunikace na Pankráci, kde je reklama typu "Jste blbí na matiku? Pojďte k nám a připravte se na práci ve státní správě.", tak se stanete "influencerem" a máte vystaráno.
18:51 - to je snad 1/3 ne 2/3...?
Správne sú 2/3: czcams.com/video/1IFM1ngwEb0/video.html
Tak 1/3 je právě úplně mimo. Ještě se podle mě dá chápat, jak by někdo došel k 1/2 - tj. varianta bílá-bílá zcela vypadává a rozhoduji mezi kartou červená-červená a červená-bílá, tedy intuitivně 50:50. Ale vtip je v tom, že tak to taky není, protože varianta červená-červená se započítá dvakrát, protože jsou dva způsoby, jak ji položit na stůl, aby byla červenou nahoru.
S prominutím. Toto není úloha, ale mentální trik, jehož účelem je vás napálit. Rozdíl mezi úlohou a trikem je mimo jiné v jednoznačnosti zadání, která tady prakticky neexistuje. Pokud se zaměřím na jádro úlohy, tak to, že uvidím červenou kartu znamená, že je tam jedna ze dvou karet, ovšem současně je-li tam karta, která má z opačné strany bílou barvu, musí tato být ještě správně orientovaná, což karta, která je z obou stran červená, být nemusí. Protože důsledně ignorujete všechny případy, kdy uvidíte bílou kartu, zbývají vám tři možnosti, máte červenou kartu lícem nahoru, máte červenou kartu rubem nahoru, máte červenobílou kartu lícem nahoru. Pokud teď řešíte pravděpodobnost, že se barva z červené nezmění, pak se ptáte s jakou pravděpodobností máte na stole červenočervenou kartu, no a to z předchozího vidíme, že jsou ⅔. Pokud se naopak budete ptát na pravděpodobnost toho, že se barva změní, ptáte se na červenobílou kartu, která navíc musí být správně orientovaná, no a vyjde vám ⅓. Pokud do toho začnete zahrnovat i případy, kdy uvidíte bílou kartu a budete je brát jako neúspěch, budou ty pravděpodobnosti vypadat zase jinak. Upřímně, já z toho žvanění nedokážu zjistit, ptá-li se na případ, kdy se barva nezmění, nebo na případ, kdy se barva změní, takže upřímně řečeno nevím, která z těch dvou odpovědí je správně, neb nevím na co se ptala, jelikož z toho nesouvislého žvanění mám hlavu jak kedluben. Ukecaný přednášející neschopný ze sebe vypraviti souvisle delší větu vám poskytne nejasné zadání, vy na nejasné zadání reagujete náhodným výsledkem, který se nejspíše nebude shodovat s výsledkem prezentovaným přednášejícím, což ve vás má vzbudit pocit neschopnosti, jehož důsledkem je nekritické příjímání přednášených informací coby absolutní pravdy, proto prohlašuji, že je to mentální trik, nikoliv úloha.
@@tomasgan8474 aha, tak z tohodle zadání tomu rozumím.
Takže abych to nějak shrnula (přirozeně negativně, jak je mým zvykem, nedbajíc toho, že být negativní je zakázáno a trestá se káznicí nebo i smrtí). Je mi tedy předneseno, že namísto běžného zkratkovitého myšlení, kde všechno nad 95% je excelentní a o selhání se neuvažuje, což je mimochodem kvalitní blbost, mám (především) do „našich mladých“ implantovat jakýsi způsob myšlení, z kterého mimo jiné plyne, že prvotní odhad, neboli to, jak se k věci staví odvážný experimentátor, ovlivňuje dosažený výsledek více, než exaktní test fungující s mizernou spolehlivostí, což je pro změnu kvalitní ezoterika, neb osoba zkoumajícího má vliv na výsledek zkoumání. V exaktních vědách bych měla dojít k tomu, že používám nekvalitní postupy, zásluhou čehož dostávám nejednoznačné až nesmyslné výsledky.
Já bych ale „našim mladým“ přednesla něco jiného. Víte jaký je rozdíl mezi 99% dostupností služby a 99.9% dostupností služby? Ta čísla jsou strašlivě podobná, takže asi velký rozdíl v tom nebude, jenže v tom prvním případě to znamená přes tři dny trvající výpadek v rámci jednoho roku, což je většinou likvidační, kdežto v tom druhém je to necelých devět hodin, což je pořád ještě docela problém, s 99.99% to ale bude jiná. Člověk intuitivně zaokrouhluje, ta čísla jsou podobná, ovšem důsledky se liší řádově, to je taková krásná vlastnost procent. Tím chci říct, že procenta jsou tricky věc a pokud se to někde objeví, vyžaduje interpretace takových hodnot zvýšenou pozornost a opatrnost. Ono obecně, pokud u každého čísla člověk začne zkoumat co přesně to znamená namísto zkratkovitého „to bude asi dobré“, pak se vnímaný svět docela změní. S tímto přístupem pak snadno zjistíte, že těch 95% a 97% je u nějakého testu vlastně naprosto katastrofální výsledek, takže když pak takový test někde použijete, vrátí vám to namísto výsledků toliko nepoužitelné nesmysly. Což je formálně sice to stejné, co vrátil v přednášce uvedený příklad, nicméně v kontrastu s postupy v příkladě s testem budou takové výsledky konzistentně vnímány jako nesmyslné bez ohledu na předsudky o osobě, na kterou se problematický test aplikuje, takže to nebude přinášet radosti jako confirmation bias (který byl v tom příkladu krásně předvedený), který bývá velice častou příčinou fatálních nehod, prostě nebude to do výsledku (a součástí výsledku je i chyba výsledku) propagovat osobnost experimentátora.
Jinak ale děkuji za další kousek do sbírky esoterických a pseudovědeckých metod. …ano, jsem oběť technické blbosti a hovado master level a jsem na to hrdá.