Dílna čtení 5. ročník

Záznam z dílny čtení v 5. ročníku nám ukáže, jak ji zvládají děti, které se brzo (po dvou měsících školního roku) naučily režim dílny respektovat a využívat. Zároveň vidíme, jak učitel vede děti, aby postupně zlepšovaly jednu ze složek svého čtenářství - tentokrát propojování čteného textu a vlastních zkušeností životních nebo čtenářských. Z předchozích zápisků žáků o četbě učitel viděl, že si někteří nedokážou toto propojení navodit. Cíl hodiny i důvody k němu učitel žákům na začátku vysvětlil a i průběžně pečuje o to, aby věděli, kvůli čemu si zápisky svých vzpomínek pořizují a sdílejí.
„Pomáháme školám k úspěchu" je nezávislý projekt Nadace THE KELLNER FAMILY FOUNDATION, který je zaměřený na zvyšování kvality výuky ve veřejných základních školách s důrazem na individuální přístup učitelů k žákům.
Projekt probíhá pod záštitou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.
Analýza videa (Ondřej Hausenblas)
0:15-1:50
Učitel žáky vítá a připomíná, nač dílna navazuje: v čtenářském záznamu někteří žáci nedokážou vybavit a uvést „Co nebo koho mi kniha připomněla“. Jako cíl dnešní dílny učitel uvádí, že se třída pokusí lépe své čtení pochopit, aby žáci na tuto otázku uměli odpovědět.
4:20
Učitel ohlásí, že bude „modelovat“ to, jak se uvažuje, když si připomínáme, co nám čtený text připomíná. Komentuje své uvažování nad scénou s vánočním stromkem v knize Jako v zrcadle, jen v hádance (Jostein Gaarder). Čte některé věty a ve své paměti loví, co zažil podobného, co se mu tím úsekem v paměti právě nyní vybavuje.
6:20-7:48
Následuje další fáze průpravy: učitel předčítá z knihy a žáci mají nabízet, co kterého k některé pasáži napadá - co mu to připomnělo, a žáci sami nabízejí, co se jim v scénce s vybalováním dárků vybavuje.
7:55
Učitel shrnul princip: „Když se hodně soustředíme, tak nám do čtení skáčou naše vlastní představy.“
8:00
Učitel zadává práci nad textem během čtení: Žák si dvě až tři své vzpomínky během čtení vždy zapíše. Nebo může pracovat na zápiscích prvních pět minut, pak si může dál číst volně.
11:51
Znovu v kruhu za lavicemi. Učitel oznámil, že žáky rozlosuje do dvojic, v nichž si žáci představí navzájem svou knihu (stručně název a děj pasáže, kterou četli). Pak si vysvětlí, co komu dnešní úsek čtení připomněl. (Komu nic nepřipomněl, může sdělit jen děj.)
13:23-14:40
Dva hoši si sdílejí svou četbu a zážitek. Mluví stručně, ale přesně, hovoří zřetelně, spisovně (s regionálním akcentem). Drží se věrně instrukce.
14:42-15:33
Učitel svolává děti opět do kruhu, rekapituluje, jaký byl cíl aktivity. Losuje první tři žáky, kteří svou knížku ukážou a sdělí všem, co jim pasáž připomněla.
16:17-17:58
Žákyně Iva popaměti uvádí svou vzpomínku. Učitel za sdělení vždy poděkuje. Markéta nabízí dvě připomínky, které jí přečtený úsek vyvolal. Kontrastuje to, co bylo v textu a co se stalo v její zkušenosti.
19:09-19:37
Natálie nabízí příhodu, která je poněkud mravně ožehavá - spolužákovi při fotbalu spadly „gatě“ a byly mu vidět trenky. Učitel vyřešil chichotání tím, že zhodnotil vzpomínku: „Tohle připomenutí zavánělo téměř faulem, ale když čteme, tak si prostě nepomůžeme…“
20:30-21:37
Žáka Filipa, jemuž jeho úsek o zombie nic nepřipomněl, učitel přímo žádá, zda by přečetl, co si z četby vybavil. Učitel žádá druhé, aby zkusili říct, co přečtený úsek připomíná jim. Děti ochotně sdělují své osobní obdobné „hrůzné“ zážitky. Učitel shrnul, že nás představy napadají i u cizího textu, když ho jen vyslechneme.
22:33-25:00
Učitel opět předem ohlašuje, jak bude následující aktivita probíhat. Děti mají spočítat, kolik stránek dnes přečetly, a obodovat 10-0, nakolik se jim kniha líbila. Sám předvede se svou knihou. Děti pohotově a zřetelně, bez váhání sdělují své informace, vystřídali se všichni žáci, i když zazvonilo. Učitel na konci zopakoval, co bylo cílem hodiny - „Hodně jsme se přiblížili k tomu, co potřebujeme: co nám vlastně knihy a to, co čteme, připomínají.“ Všem děkuje za práci a ohlašuje přestávku.