Jak napsat vědecký článek do časopisu s impakt faktorem?
Vložit
- čas přidán 15. 02. 2024
- Pro někoho je psaní impaktů běžná rutina a publikuje jeden za druhým. Někdo na takový článek nikdy nedosáhne. No a někomu - jako třeba mně - se to podaří až po 12 letech akademického života.
Pokud také sníte o svém impaktu, nahrál jsem pro vás tento díl, abyste na ten „úspěch“ nemuseli čekat tak dlouho a abyste se vyvarovali mých chyb. Tak už žádné výmluvy a směle do toho.
Přeji vám mnoho úspěchů ve výzkumu a ať i vám (taky) brzy vyjde článek s impaktem. #vedezdar
=============================================
MOHLO BY VÁS DÁLE ZAJÍMAT:
Jak publikovat dva články s impakt faktorem za 8 dní
-- tatulda.cz/jak-publikovat-dva...
Jak překonat krizi při psaní vědeckých článků
-- tatulda.cz/jak-prekonat-krizi...
Jak probíhá doktorské studium (Ph.D.)?
-- tatulda.cz/jak-probiha-doktor...
Proč jsem se rozhodl jít na doktorské studium?
-- tatulda.cz/proc-jsem-se-rozho...
Jak napsat vědecký článek do časopisu s impakt faktorem?
-- tatulda.cz/jak-napsat-clanek-...
=============================================
Sledujte mě i na sociálních sítích
-- / tatulda.cz
-- / tatuldacz
-- / pavelsemerad
-- open.spotify.com/show/70PKfyV...
=============================================
O MNĚ V KOSTCE:
Jsem vysokoškolský učitel a pomáhám studentům překonávat překážky během studia. Působím na Mendelově univerzitě v Brně, Newton University a na Vysokém učení technickém v Brně. Jako student jsem strávil na vysokých školách 10 let v bakalářském, magisterském i doktorském studiu. 2x jsem studium nedokončil, ale pak jsem zvládl vystudovat 2 vysoké školy současně. Doktorské studium jsem dokončil za 3 roky a MBA za 9 měsíců.
#vyzkum #publikace #veda #impactfactor #pavelsemerad #science #publication
Jaké jsou vaše zkušenosti s publikováním a co by vás v této oblasti zajímalo? 🙂
Vážený Pane Semerád, prosím o pomoc s problematikou BP. Píšu literární rešerši a rád bych použil část textu z jednoho zdroje, ale u té části textu původní autor odkazuje na šest jiných autorů. zasílám přesný příklad:
Neocallimastigomycota tvoří jediná čeleď, která v současnosti zahrnuje 18 uznávaných rodů (Powell & Letcher, 2014 ; Hanafy et al ., 2017 ; Wang, Liu, & Groenewald, 2017 ; Hanafy, Elshahed, & Youssef, 2018 ; Joshi et al ., 2018 ; Hanafy et al ., 2019 ).
Jak byste postupoval vy? Uvedl byste všech šest autorů nebo byste vybral třeba jen jednoho autora s nejaktuálnějším datumem. Když bych uváděl vždy všechny, tak mi text připadá nepřehledný, hodně prošpikovaný citacema... Předem moc děkuji za odpověď.
Já bych citoval původní zdroje a nepřebíral bych je ze sekundárních zdrojů. Pokud ale tu stejnou informaci najdete ve více zdrojích, což je celkem pravděpodobné, můžete si vybrat ty, které vyhovují Vám.
Postgraduální student, tedy aspoň u nás, se bez článku v časopise s IF neobejde...
Jsem si toho vědom. Za nás (2011-2014) stačilo mít pro úspěšné dokončení doktorského studia jeden článek v databázi SCOPUS. Časy se ale mění. I proto jsem teď víc šlápl do pedálů v oblasti vědy.
@@PavelSemerad jj, a tahle pravidla mnoha kolegům prodloužila studium. Měli všechno splněno, jen ten jeden IF článek chyběl. Nejhorší je, že recenzní posouzení může v některých časopisech trvat rok a více, popř. je článek opakovaně odmítán. Jinak v psaní článků mají výhodu VŠ, v nichž se píše bakalářka a diplomka. Třeba během medicíny se nepíše žádná práce. Přijít pak do studia Ph.D. bez jakýchkoli zkušeností..., celkem zábava😁
@@amazonit99 Recenzní řízení trvá skutečně i rok. Nejhorší je, když je článek opakovaně odmítán. To pak ta data zastarávají. Nevím, jestli je dobře podmiňovat doktorát impaktem. Protože ten nemusí vyjít do konce standardní doby studia. Spíše by měly být vytvářeny podmínky pro dělání dobré vědy.
Jen pro odlehčení: Napsal jsem dvě diplomky, dizertačku a stejně jsem publikoval článek v časopisu s IF až 9 let po dokončení #PhD. V bakalářkách a diplomkách to asi fakt není. Důležitou roli v tomto hraje školitel (příp. zkušenější kolega).
@@PavelSemerad Jsem téhož názoru. Obecně tlak na publikování vede jen k tomu, že se člověk snaží rychle získat nějaká data a hodit do článku, vznikají salámové články (získaná data se dělí do více článků), kvalita výzkumu i výstupů klesá... Měla jsem kliku na školitele a kolegy, během PGS se podařilo odpublikovat, co mělo být. Ale ne všichni to tak měli, a ne svou "vinou", že by studiu nedali maximum atd. Kéž by ustal ten hon za články v impaktech.
@@amazonit99Obávám se, že dokud nebudou peníze z veřejných zdrojů přerozdělovány podle jiné metriky, zůstanou impakty jako hlavní kritérium "úspěchu". #PublishOrPerish