Indoevropané I. Pravlast a prajazyk
Vložit
- čas přidán 31. 10. 2022
- Náš jazyk patří do široké rodiny indoevropských jazyků. Tyto jazyky se tak nazývají proto, že jejich mluvčí v prehistorické době osídlili rozsáhlá území, sahající od Indie na východě až po Irsko na západě. Kde se ale tito lidé vzali? Jaký je jejich původ a odkud pocházejí? Jak jsme se o nich dozvěděli a co jsme o nich zjistili díky lingvistice, archeologii a dalším vědám? Fascinujícím světem pravěkých migrací a jejich dlouhodobými souvislostmi vás v třídílném seriálu přednášek provede Jan Tošovský.
Kdy a jak jsme se vůbec o Indoevropanech dozvěděli, jaké byly metody jejich poznávání a jak se věda o nich vyvíjela? Detailně prozkoumáme otázku, která indoeuropeanisty vzrušovala od počátku a vzrušuje dodnes - a to je otázka indoevropské pravlasti. Podíváme se na historii rekonstrukce indoevropského prajazyka - jakou podobu měla na začátku a v jakém stavu je dnes. A dalo by se jím zase mluvit?
Jan Tošovský vystudoval obor arabistika-religionistika na FF UK a činoherní dramaturgii na DAMU. Překládá z angličtiny, francouzštiny, němčiny a arabštiny. Působil jako dramaturg v Činohře Národního divadla, libereckém Divadle F. X. Šaldy a pražské MeetFactory.
Záznam přednášky proslovené v Ústřední knihovně Městské knihovny v Praze 22. 3. 2022.
Dekuji za zajimavou prednasku
Na toto téma doporučuji také pana Mgr. Jana Kozáka staršího, který se zabývá indoevropskými národy nejen z pohledu lingvistického, ale i z pohledu společného chápání světa, z pohledu řízení a struktury společnosti a z pohledu společného duchovního odkazu.
@ martin eadg Snad nechceš, aby se vážená Knihovna zabývala myšlenkami ,, nějakého J. Kozáka" ? Oni si raději vymyslí něco svoje a hlavně dávno vědecky přehodnocené. Proto na komenty neodpovídají. Bojí se, že nemají čím argumentovat. 🤣😂
@Zlatá Orchidea Zdravím, věřím, že správně zapálený vědec se seznámí se všemi dostupnými informacemi a pokud zarezonují s jeho poznáním je to dobře :) Přednáška je opravdu na zajímavé téma. Pokud bych něco vytknul, tak to, že zvolená metoda fiktivních jazyků jako mezistupňů mezi doloženými jazyky, obávám se, je reálně tak náhodná, že pomocí ní lze dokázat, že v rámci indoevropské skupiny se jakýkoliv jazyk vyvinul z libovolného jiného pouze na základě naší víry a dobré vůle. I tak děkuji za přednášku, za komentář i za otevření zajímavého tématu. Domnívám se, že by pan přednášející po rozhovoru s panem Kozákem mohl dostat zajímavý impulz pro své další bádání.
@@martineadg7851 Fiktivní jazyky, nejsou přirozené jazyky a napodobit dokonale přirozený jazyk umělým se doposud nikomu nepodařilo, protože všechny umělé jazyky vycházejí z jazyků existujících, takže ty se tam dají v nějaké podobě následně najít.
Na cestách se nikdo nevyvíjí, k tomu je třeba klid a stabilita, proto indoevropská skupina je chybné nazvání.
A jen stěží někdo zvládne restaurovat plně jazyky Evropy před invazním vlivem latiny.
Ovšem nemožné to není, kdežto reálně restaurovat jazyky neandrtálců už nemožné je.
@@zlataorchidea9869 Opravdu nejsem odborník, takže jen laicky...Ohledně fiktivních jazyků souhlasím, ale otevíráte, myslím, trochu jiné téma. Kritizoval jsem metodu fiktivních jazyků z přednášky. Dále ...Silné tvrzení, že na cestách se nikdo nevyvíjí... Asi záleží na okolnostech, ale rozumím co chcete říci. Ohledně restaurování jazyků jsem podobně skeptický a myslím, že to svádí jen k nevědecké tvůrčí činnosti za účelem potvrzení vlastní teorie vývoje nějakého jazyka. Zvláště u příbuzných jazyků je vzájemná přejímka slov možná a bez jiných důkazů se těžko prokáže který jazyk byl zdrojem a který slovo převzal.
Zajímavá přednáška, sám se také jako laik zajímám o etymologii a lingvistiku obecně. Těším se na pokračování.
Ďakujem za prednášku.
Myslím si, že jazyky v budúcnosti buď prirodzene dokonvergujú do jedného jazyka (zdĺhavé a nákladné) alebo sa vyvinie a zavedie nový umelý jazyk - "Jednotný jazyk ľudstva".
Zavedenie jednotného jazyka ľudstva by malo obrovský ekonomický prínos - miliardy ľudí by sa už nikdy nemuseli učiť cudzie jazyky, všetky texty a reč by boli v jednom jazyku a každý by každému a všetkému rozumel. V dnešnej dobe takmer okamžitej celoplanetárnej komunikácie (Internet, telefónne siete) by sa takýto jazyk už mohol uchytiť. Nový jazyk by bol navrhnutý tak, aby mal optimálne vlastnosti - bol by lepší ako akýkoľvek súčasný prirodzený jazyk. Existujúce jazyky by sa postupne prestali používať úplne - ostali by už len v histórii. Ľudstvo by sa tým posunulo na novú civilizačnú úroveň. Problém rôznosti jazykov, ktorý sa tiahne celou ľudskou históriou, by sa tým konečne úplne vyriešil.
Držím se sice zásady 'Nikdy neříkej nikdy', ale existenci jednoho globálního, konečného (ve smyslu nejvyvinutějšího či dějinně posledního) lidského jazyka považuji za velmi nepravděpodobnou. Existují - byť zatím dost strohá - data k tomu, že i zvířata stejného druhu mají v různých regionech různá typická "nářečí", bez ohledu na to, zda se bavíme o ptácích, psech nebo delfínech. Stejně tak jakýkoliv lidský jazyk se v čase postupně rozrůzňuje a větví - všechny současné jazyky, i ty nejvzdálenější, někdy někde museli započít ve společné lingvistické "kolébce".
Dle mého názoru jazyk (a kultura) v podstatě odráží základní funkci genetiky, to jest neustálé vynořování se nových, náhodných mutací, jejich následná selekce na základě "výhodnosti" a rozrůzňování populací. Evoluci nelze zamrazit v určitém bodě, který si z toho či onoho důvodu vybereme a označíme jako ten nejlepší možný stav.
Praktická ukázka jsou současné světové jazyky. Např. angličtina, která se díky historickým okolnostem rozšířila po většině planety. Jak by mohli potvrdit anglisté, něco jako jedna angličtina neexistuje; v některých zemích, které oficiálně angličtinu používají (např. některé africké země), pomalu přestává být pro Evropana, který by tam přicestoval, srozumitelná. A to se bavíme o zemích, kde má kdekdo chytrý telefon a tráví volný čas na globálních, sociálních sítích - minimálně ve větších městech. I "britská" Austrálie dokáže turistu pěkně zaskočit. Naše "vydezinfikovaná", přehledná verze angličtiny, kterou se běžně učíme jako druhý jazyk (nejenom u nás), se pomalu dostává do pozice učenecké latiny - bude existovat pouze v knihách, ze kterých se ji učíme.
Pak je tu - prakticky hlavní - problém v tom, jak bychom vůbec měli "vyinženýrovat" takovýto optimální jazyk ? Co to jsou optimální vlastnosti pro lidskou komunikaci ? Jde tu o přesnost programovacích jazyků - které navíc budou, zdá se, jednoho dne z větší části překonané a technologie zítřka budou směřovat k inteligentním, to jest proměnlivým, učícím se, ne-determinovaným systémům, tj. z laického pohledu k chaosu; - nebo hloubka poezie a jemných, ale tím pádem nutně ne-objektivních a ne-přenosných výrazů ? Co bychom si měli vybrat ?
Jsem přesvědčen, že nic se nedá definitivně zakonzervovat ve stavu, v jakém bysme to - my nebo kdokoli - chtěli mít. Ať už to vzniklo samo, nebo to bylo cíleně vytvořeno. Všechny "totality" se nakonec rozpadnou. A věřím, že je to jedině dobře. Jednou ze základních vlastností reality je proměnlivost - nic nezůstává napořád stejné. 🙂
@@giderahwolf Angličtina dopadá jako stará latina, ze které se vyvinulo mnoho západních jazyků, které už mnohdy ani na latinu nejsou podobné. A latina zůstala latinou klasickou a křesťanskou palatinou.
@@zlataorchidea9869 Souhlasím. Pěkné označení, palatina - připomíná mi to církevní slovanštinu. Bylo by zajímavé vědět, nakolik se "podobá" původní staroslověnštině, ze které jako liturgický jazyk vyšla.
@@giderahwolf Ona nemusela být přímo staroslovnaštinou, hlavní bylo, aby byla alespoň trochu Slovanům srozumitelná.
Což při minimální odlišnosti všech slovanských jazyků a doslova do úrovně nářečí, nebyl problém.
U západních národů taková podobnost s latinou nebyla a musela být učena silou a mnohde byla i značně komolena.
Dnes už liturgický jazyk pro staré Slovany každému Slovanu srozumitelný není, jednotlivé jazyky se od sebe vzdálily, takže nechápou liturgickou staroslověnštinu. A tohle je zásadní problém pro unáverzální, neboli obecný jazyk lidstva .
@@zlataorchidea9869 Děkuji Vám za připomenutí. Opomenul jsem ten fakt, že v době, ve které tento liturgický jazyk vznikal vlastně ještě nebylo takové rozrůznění slovanských jazyků, jaké vidíme dnes. Vzpomínám-li si dobře, jedná se o nejmladší "západní" větev indoevropské jazykové rodiny (?) . (Bavíme-li se o Evropě, nechme teď stranou nedávno vzniklé a stále se vyvíjející jazyky mimo ni; afrikánštinu apod.)
Souhlasím s Vámi a snažil jsem se to ve svém původním příspěvku naznačit, že zásadní problém není ani tak jazyk vytvořit - dejme tomu, že by to šlo dokázat - ale udržet. Dle mého názoru by se neodvratně začal štěpit na nářečí a ta by se stále více vymezovala jedno vůči druhému. Jenom by se uměle zopakoval vývoj, který tu už mnohokrát proběhl a probíhat bude. Ale nemyslím si že by někdy, byť ve velmi dávné prehistorii existoval jakýsi původní prajazyk. Třeba to nebylo tak zásadně odlišné jedno od druhého, ale předpokládám, že i tak existovala lokální specifika - jako u zvířat.
Zase jedna z přednášek kterým nejde rozumět, nejsou slyšet.
Škoda.
Já slyším hodně špatně a tady jsem žádný problém neměl.
Také nemám problém.
Google
Google
Indoevropani pocházeli z Indie ? Nejsme Indové jsme Slovani a to většina. I Khollovi to na začátku r.2000 řekli jeho genetici skřípajíce zuby, když prošli celou Evropou.
Zase ruský šváb 😁
@@ladislavtrojan5186 Ty ? Podepsal jsi s tak.
@@zlataorchidea9869 neumíš česky?
@@ladislavtrojan5186 To asi neumíš ty česky.
@@zlataorchidea9869 jsi shnilá hnida a ne zlatá orchidej