ASTROgastro 22: Na svatého Tomáše nejdelší noc je naše

„Na svatého Tomáše nejdelší noc je naše.“ - Nezdá se vám tahle pranostika poněkud divná? Vždyť pohledem do kalendáře ověříte, že světský Tomáš slaví svátek 7. března a svatý Tomáš podle římskokatolické církve dokonce 3. července! Přesto všechno evidentně souvisí se zimním slunovratem…
Náš příběh začíná v 9. století našeho letopočtu, odkdy se začala 21. prosince připomínat existence apoštola Tomáše. Právě kolem tohoto dne je „slunný den“ v našich zeměpisných šířkách tradičně nejkratší, a naopak noc nejdelší. Třeba v Brně trvá 15 hodin 49 minut, zatímco o půl roku dříve - během letního slunovratu - je Slunce pod obzorem jen sedm a tři čtvrtě hodiny. Dodejme, že k posunu z 21. prosince na 3. července došlo v roce 1969, aby se tak připomínal den jeho úmrtí a také přenesení apoštolových ostatků z indického Mylapore v roce 232 do dnešního tureckého města Edessa. A taky přiznejme, že mnohé jiné křesťanské církve tuto změnu neuznaly a stále si Tomáše připomínají koncem roku.
Z astronomického pohledu je zimní slunovrat okamžikem, kdy Slunce na své každoroční dráze pozemskou oblohou dosáhne nejnižší deklinace a současně rektascenze 270 stupňů. K tomu dochází zpravidla 21. nebo 22. prosince, výjimečně ale také 20. prosince (naposledy roku 1697, příště 2080) nebo 23. prosince (roku 1903, 2303). V měsících, které zimnímu slunovratu předcházejí, se dny zkracují a místo na obzoru, v němž ráno zahlédneme první paprsky vycházejícího Slunce, se posouvá na jihovýchod. V den zimního slunovratu však nastane zlom, pohyb Slunce se obrátí, místo jeho východů se začne posunovat zpět směrem k severovýchodu a den se opět prodlužuje.
Zajímavostí je, že díky kombinaci rovnoměrného otáčení Země kolem rotační osy a jejího nerovnoměrného pohybu kolem Slunce nastane nejrannější západ naší denní hvězdy už zhruba deset dní před zimním slunovratem (to souvisí právě s Lucií), nejpozdější východ naopak asi deset dní po slunovratu.
V minulosti byl zimní slunovrat jedním z nejdůležitějších momentů - většina dobytka bývala již poražena, aby se nemusela nadále krmit, takže alespoň zpočátku byl relativní dostatek masa, byť brzy přicházela doba nouze, někdy též označovaná jako období hladu. Z mystického úhlu pohledu o zimním slunovratu Slunce umíralo a pozemský svět se nakrátko ocital bez ochrany před démony i dušemi zemřelých. Jedinou spolehlivou obranou tak bylo světlo - třeba lojových svíček.
V římské říši se na počest boha Slunce dokonce slavily saturnálie - na počest Saturna, boha času, hojnosti, bohatství, zemědělství nebo třeba znovuzrození. Konaly se veřejné hostiny, rozdávaly se dárky a všeobecně v Římě převládala karnevalová atmosféra, doprovázená hazardními hrami nebo prohozením rolí pánů a otroků... Možná právě proto ve druhém století našeho letopočtu začali křesťané slavit Vánoce - jednoduše nahradili tyto pohanské svátky.
Vraťme se ale k apoštolovi Tomášovi. Podle tradice prošel Sýrii, Persii a Čínu, aby v západní Indii zažil mučednickou smrt a stal se tak patronem Indie, Pákistánu, Portugalska i ostrova Svatého Tomáše.
Malý ostrov Svatého Tomáše, kousek sopečné pevniny o rozměrech 50 x 30 km, objevili v Guinejském zálivu v roce 1471 portugalští mořeplavci. Tehdy byl neobydlený, ale dnes spolu s nedalekým, menším Princovým ostrovem (30 x 6 km) tvoří malý stát se čtvrt milionem obyvatel. Díky klimatickým podmínkám - leží téměř na rovníku - se zde lidé věnují pěstování cukrové třtiny, kávy a kakaa. S ohledem na divoké srdce Afriky přitom představuje jednu z nejstabilnějších, byť křehkých demokratických republik široko daleko.
Jedním z nejoblíbenějších místních jídel je přitom kuře s kávou a smaženým banánem. A právě tímto svatotomášským jídlem si připomeneme naši pranostiku: Na svatého Tomáše nejdelší noc je naše.
--
ASTROgastro 22: Kuře s kávou a smaženým banánem z ostrova Svatého Tomáše
mletá káva, espresso lungo, smetana, máslo, šalotka, česnek, chilli papričky, víno, bylinky (bazalka, majoránka, oregano), uvařená rýže smíchaná s čerstvým mangem a chilli papričkou, kuřecí stehno s kůží, sůl, pepř
Připravíme si kuřecí maso - nařízneme na pásky, kost odstraníme, kůži necháme. Osolíme, opepříme a na rozpálené pánvi s olivovým olejem opečeme. Než se tak stane, připravíme omáčku. Uvaříme kávu, nakrájíme šalotku, česnek a jemnější chilli papričku, nasekáme bylinky. Rozřízneme banán a vložíme ho na rozžhavenou pánev s rozpuštěným máslem a počkáme do zhnědnutí. Na teplé pánvi s banánem přihřejeme předpřipravenou rýži. Mezi tím máme již hotové maso, které pustilo šťávu. Maso vyjmeme a ve výpeku orestujeme šalotku a česnek. Přisypeme lžíci mleté kávy a nalejeme lungo, trochu vína a chilli. Osolíme, opepříme. Do omáčky vložíme kuře a necháme chvíli prohřát. Přilejeme smetanu a necháme probublat 5 až 10 minut. Vyndáme maso a omáčku ještě ovoníme máslem a nasekanými bylinkami.