Kde nejvíce šetří flexibilní spotřeba elektřiny? | S Janem Hiclem | Electro Dad # 447
Vložit
- čas přidán 28. 05. 2024
- 👉rozbalte text👇 pro interaktivní obsah videa
Nákupem elektřiny na spotovém trhu ve správných hodinách může domácnost výrazně ušetřit bez omezování komfortu. U jakých spotřebičů má smysl flexibilně směřovat jejich spotřebu do levných hodin? Rozhovor s Janem Hiclem, produktovým ředitelem Nano Green.
#ElectroDad #spotovytrh #obnovitelnezdroje
Blog, kde najdete ve videu použité grafy, plus odkazy na další relevantní zdroje: www.nanogreen.cz/blog/kde-set...
Interaktivní obsah videa
00:00 Úvod
01:51 Světlo
02:40 Ostatní malé spotřebiče
04:11 Lednice a mrazák
07:37 Pračka a sušička
10:49 Myčka
14:10 Ohřev vody
16:04 Cena za vysoký a nízký tarif
18:51 Pokročilá distribuční soustava
20:37 Jiné tarify v létě a v zimě
21:56 Ohřev vody
25:38 Topení
33:37 Nabíjení elektromobilu
41:10 Shrnutí
42:26 Závěr
Video navazuje na předchozí rozhovor "-30 % za elektřinu domácnosti?" • -30 % za elektřinu dom...
🔋 Chci inspirovat milion lidí k přechodu na elektromobil a čistou energii.
Prosím 🙏 podpořte moji nezávislou tvorbu:
- jako Patron: / electrodad
- jako člen / podporovatel CZcams kanálu / @electrodad
- či darem přes korunový účet: 2401894390 / 2010
👉 Proč točím videa o radosti z elektromobilů a čisté energie: www.electrodad.cz/proc/
🎬 Video stříhal Petr Mašek / petr-masek
📸 O můj Instagram / electrodad_cz pečuje Noodi: noodi.cz/ - Věda a technologie
Logicky nejvíc ušetříme když přesunu největší spotřebu... Od 1.1.23 jsem na spotu. Vodu ohříván v noci,to může každý. Topení částečně také přesouván na noční hodiny,mám pasivní dům a využívám akumulace. Každý kdo má teplovodní podlahové topení může využít akumulace. Pračka,myčka,sušička může jet v noci....tím chci říct že každý má nějakou možnost,někdo větší,někdo větší....
souhlas, Romane
Moderní myčky dokážou i rozpoznat, zda je původní mycí voda ještě dostatečně čistá, aby ji bylo možno použít pro předmytí v dalším cyklu. V zásadě to umí dnes každá lepší myčka. Pokud se člověk podívá na nějaké disassembling video na youtube, tak je vidět po boku myčky uvnitř velkou placatou nádrž plnou vody. Tato zachycená voda (zteplalá na pokojovou teplotu v místnosti) je použita v dalším mycím cyklu. A většinu myček jde napojit přímo na TUV - tím jde vyřešit oklikou ona flexibilita. Při napojení na TUV spadne spotřeba myčky pod polovinu.
Potenciál flexibility u ledničky a mrazáku bych nepodceňoval. Je to sice nula nic, ale ledničky a mrazáky jsou skoro všude. Budu-li počítat 6 milionů mrazáků, ledniček, vinoték atp. v ČR, přičemž každý tento spotřebič reprezentuje 0,6 kWh denně, tak to je setrvalý příkon 150 MW. A 150MW elektrárna v kontextu ČR není zanedbatelný prvek. Zvýšit příkon o 100% (tj. ze 150 na 300 MW) na 2-3 hodiny denně, a naopak ho o -100% (vypnutí kompresoru) na 2-3 hodiny denně snížit (na 0 MW), by smysl dávalo.
Bojler na TUV je sice ideál pro flexibilitu, ale je potřeba si uvědomit, že tepelné ztráty typického bojleru jsou 1,0 až 1,5 kWh denně - to je zkrátka moc, a může to činit 15 (ideální případ) až 40 % (minimální spotřeba TUV) z celkové spotřeby energie na nabití bojleru. Při velmi malé spotřebě se může jevit výhodnějším průtokový ohřev TUV.
Pokud vezmu teplo do myčky z jiného zdroje, asi si moc nepomůžu. Leda by ta TUV byla připravována pomocí TČ. Ale zas tam budou jiné ztráty, třeba cirkulací TUV a pokud v domě není cirkulace TUV, tak do myčky může dotéct od zásobníku už voda vychladlá a tu vodu vlastně ohřívám 2x. A v takovém paneláku si nejsem jistý, jestli se voda v myčce neohřeje levněji elektřinou než dálkovým teplovodem z nějaké tramtárie s extrémními ztrátami po cestě.
@@martinmodr3160 Samozřejmě to má smysl pouze tehdy, pokud tu TUV vyrábím levně. To lze buď pomocí nepřímoelektrického ohřevu který je podstatně levnější než ohřev přímo v myčce (plyn, TČ, dřevo, FVE atp.) a nebo tou flexibilitou (kdy tu TUV vyrobím za zlomkovou cenu elektřiny). Dost se zapomíná na ten důležitý aspekt, že 8 měsíců v roce člověka nějaké tepelné ztráty v rozvodu TUV v zásadě trápit nemusí, protože je naprosto šumák, zda topíte trubkama s TUV a nebo trubkama v radiátorech topného systému, teplo stejně skončí v baráku.
TUV z CZT není levný zdroj TUV.
Skvělé téma. 👍 Díky Jane, jen tak dál.
děkuji, Jane, i za podporu!
Dobré ráno
Před nějakou dobou jsem se snažil dojít k nějakému odhadu podobných úspor, resp ještě ve spojení s fotovoltaikou (snažil jsem se upočítat, jak velkou baterku si chci k fotovoltaice pořídit).
No, řekněme, že tepelné čerpadlo je na to hrozná potvora. Co do toho vstupuje:
* Jak dlouho dům vydrží teplý / kolik si do něj můžu uložit tepla (ať už přirozeně přes tepelnou setrvačnost dobu, nebo prostě pár m³ teplé vody do zásoby).
* To, že tepelné čerpadlo se dimenzuje tak, že v zimním období má jet vlastně skoro pořád ‒ takže můžu spíš jen vynechat ty drahé hodiny než přesouvat do těch levných.
* Efektivita toho čerpadla záleží na vnější teplotě. Sice můžu mít levnější elektriku ve 3 ráno, ale to je také větší zima ‒ nevyplatí se mi topit někdy ve dne, kdy je elektrika o trochu dražší, ale díky teplotě venku jí budu potřebovat méně?
Došel jsem k tomu, že by to šlo odsimulovat prostě hodinu po hodině. A chtěl jsem si na to napsat i program, ale nějak jsem si na to nedokázal najít čas 😇
Jinak dotaz k tomu HDO. Já myslel, že HDO je podmínka takových těch tarifů s levným a drahým proudem. Pokud jsem na spotu, tak nemám levný a drahý tarif ‒ jak v tom kontextu dává smysl HDO, podle čeho by vůbec spínalo?
Podle přiznaného tarifu jsou velké rozdíly v distribučních sazbách. A tam se navíc projevují rozdííly VT/NT. V silovce na SPOTu je to stejné.
Spotové ceny se týkají ceny silovky.
HDO (NT/VT) se týká ceny distribuce.
Tarify s rozlišeným NT a VT mají význam i při spotových cenách, zejména pokud má odběrné místo vyšší spotřebu. U těchto tarifů je totiž sice vyšší stálá platba za jistič, ale platba za distribuci dle počtu kWh ve VT i NT je velmi nízká. Ideálně zmíněné položky porovnejte například u tarifů D02d, D25d a D56d.
(HDO) Pokud bude distributor zachraňovat blackout, tak by to mohlo výrazně pomoci. Řekněme poslední možnost jak se zbavit zátěže nebo naopak jak ji rychle získat.
Skvele video, jako vzdy. :-). Diky, Jane!
Sem nakonec rád, že mám plynový kondenzační kotel pro topení i pro akumulační ohřev vody. Zdá se to nejefektivnější jak provozně, tak hlavně investičně, nehledě na technickou nekomplikovanost celého zapojení a tím menší náchylnost k poruchám.
Také zůstávám u plynu. Udělal jsem jenom hrubý propočet a usoudil jsem, že provádění podrobných výpočtů by bylo ztrátou času.
Drobná úspora za cenu investice 250k-500k (podle zvoleného systému). Navíc nutnost stavebních úprav v domě, velké prostorové nároky zařízení, zvýšená hlučnost vně domu (problém se sousedy) a v případě splitové jednotky ještě hlučnost v domě.
Děkuji za informace, kde a jak se dá ušetřit. Držím 👍
děkujeme
Spotřeba elektřiny bojleru je dána
1. ZVYKLOSTMI V DOMÁCNOSTI, tj. skutečnou spotřebou vody
2. ztrátou tepla přes tepelnou izolaci
rozhodně to není dáno jeho velikostí!!! Dnes v době FVE má naopak smysl mít větší bojler a akumulovat do něj přebytky např. pomocí nějakého Wattrouteru a spotřebovávat to pak několik dní, kdy nesvítilo! Výsledkem je větší bojler=větší flexibilita a úspora.
Jinak škoda, že při testech elektoaut není věnováno větší pozornost ohledně možnosti časové plánu nabíjení (to lze ještě ošetřit chytřejším wallboxem) a možnosti nastavení procenta nabití (toto je zásadní z pohledu uživatelského konfortu). I dnes není standardem možnost nastavení procenta přestože všichni ví, že nabíjení na 100% není pro Lithium úplně zdravé.
Já mám tepelnké čerpadlo Acond, mohu u něj nastavit hodiny kdy běží (jsem na spotu) v létě ho mám nastaven od 11 hod (tam někdy začíná nízká až záporná cena) do 17 hod (tam někde končí zhruba záporná cena a baterie jsou nabité). V létě mi to stačí. Acond je konstruovaný pro fotovoltaiku v tom smyslu, že nemá velké výkyvy spotřeby proudu a střídač nemusí dobírat ze sítě, něco jde z panelů, něco z baterií. Jak to ve spolupráci s ČVUT dokázali, nevím.
toto video nemohu moc pochválit.
nápad dobrej, ale samá teorie. a komentář píšu proto, že mne ten člověk vytočil s bojlerem.
prosím pěkně, ví ten člověk, co to je ohřívat každý den 200l vody energií 11kWh? evidentně ne, jelikož to je energie pro rodinu o sedmi členech na sprchování.
já nevím jak u tady honzy doma, ale průměr je na domácnost tři lidi. Jasně, pokud každej den si všichni daj horkou vanu, tak ty jeho čísla sedí.
realita je na tři lidi polovina maximálně.
rozdíl ceny distribuce VT a NT, chybně to označuje jako noční proud, což je lidové označení je u nejběžnějšího tarifu D25d 2kč/kwh za vysoký tarif a 0,2kč/kwh za nízký tarif. D25d je boiler 8 hodin nízkého tarifu. tenhle tarif má každej dům co nemá elektrické topení. s elektrickým topením je samzřejmě cena tarifu stejná, protože kompresory tepelných čerpadel se nesmí blokovat. mohou si běžet kdy chtěj. je to na delší vyprávění proč. tam je cena zase nějakých 0,2kč(kWh.
HDO funguje dostatečně, protože je navržené dobře. sice máme signály jednoduché, ale pro ruzné oblasti jsou jiné a proto máme několik časových pásem, kdy regulujeme spotřebu. ve dne samozřejmě HDO spíná taky, je to v podmínkách myslím dvě hodiny minimálně a musí být minimálně dva úseky ve dne. prost aby se nemuselo celej den čekat na nahřátí boileru
spotřeba spotřebičů braná z nějakého výmyslu výrobce. bezva. ten udaj pračky, nádhera. pro program bez ohřevu vody. my pereme na 40°C a žere to stejně jak ta myčka, neli víc. vidím to v grafech. to samé sušička. tam uvedl číslo, co je OK asi, protože to musí něco odmakat. tam podvádět na štítku nemohou.
Sranda je, že moderní úsporná lednice žere podobně jak ta stará. asi nepočítají, že se otevírá.
Líbí se mi a CHVÁLÍM, že ED oponoval s tím podvodným topným faktorem 4-5 a dobře argumentoval. běžná řerpadla vzduch-voda maj COP 2,5-3,5 v zimě. to jeho SCOP4 je krásné, jelikož třetinu roku to ohřívá TUV s vysokým COP, co to nádherně vytáhne.
ukažte mi klimu s COP4 na topení v reálu!
jo to nabíjení auta už je OK. tam počítat umí :) to je OK.
díky za zmínku boileru s tepelným čerpadlem, super věc hlavně do sklepních prostorů pod domem, pokud tam máte vlhko, tak boiler s tepelkem to umí vytáhnout a vysoušet a ještě vyrobí chládek. ideální umísit poblíž střídače FVE, v léte to bude hezky chladit :) jen to chce větší prostor nebo mít možnost přísunu teplého vzduchu.
To SCOP 4 mi přišlo hodně, tak jsem se podíval u rodičů na 3 letý průměr a mají 3,18. Elektrokotel v bivalenci naběhal 324 kWh. Mají ještě solární kolektory, takže o vytáhnutí COP v létě do TUV se nejedná. Bojler 350 l. Navíc topí do radiátorů 50°C. Řadovka 220m, 2 patra + obytné podkroví. Bez zateplení, ytong 30 přízemí , 40 patro. Přišlo mi to jako vyloženě dobrý výsledek a potvrzení, ze TČ vzduch-voda je pro většinu ČR dobra volba.
@@michalklima6426 jak jsi to COP změřil? ono záleží, jak rodiče topí. a jelikož moje babička je zmrzlá, tak topím od září do června.
Jako zajímalo by mne, co to je za mašinu a jak ta čísla dělá. jelikož dostat do 50°C COP nad 2,5 je docela oříšek při teplotě na nule.
@@amperake to řádek, když projíždíš info řídící jednotky, kde je například i spotřebovaná el. energie, vyrobená energie atd., tak je tam i průměrné COP za dobu provozu. Hlouběji jsem to nezkoumal asi jednoduchý podíl hodnot přišlo mi. IVT AIR X 90 s AirBox E50-90. Je to tak, starším lidem je zima i při 23°c v místnosti, stejně tak je rozdíl řadovka vs. volně stojící dům, parametrů tu můžeme nasekat mraky, ale tento konkrétní set up se řídí pouze venkovní ekvitermou pro danou oblast, což je TV 50°C pro -12°C bez vnitřního čidla.
@@michalklima6426 záleží které parametry ta jednotka započítává. Ale dokumentace nesmí lhát.
k zlepšení COP používají snižování výkonu. je možné, že čerpadlo je dimenzované na tento typ provozu.
Smutné je, že absolutně neuvádí údaje pro topení na 45°C nebo na 55°C.
pro podlahovku, tj 35°C je COP hezké. při -7°C už je COP 2,64 pro vodu 35°C, což je jako normální číslo. a pro horkou vodu do boileru tvrdí 2,3. což je lehký nadprůměr. jenže při -12°C to nemuže být schopno vyrobit dostatek energie ani mít kloudný topný faktor.
podle mého názoru to bud kecá, nebo tam hodně dělá mírné klima. Ale jo, věřím průměr 3,18. to uznám, protože možná to netopí tak strašně moc a snaží se to topit na 35°C, tam by to bylo uvěřitelné.
To COP4 a víc týpek z videa zažije asi někde kde nemrzne nikdy a má brutálně zatepleno, že mu stařčí do podlahy třeba jen 28°C. takové lidi znám.
@@amperak přesně to mě napadlo a nejspíš to tou dobře zvládnutou modulací výkonu bude. COP 2,64 pro -7/35 jsem také našel, ale 2,92 pro -7/35 jsem našel vícekrát a přijde mi, ze to je ten správný. Ten den bylo venku 2°C, voda výstup 32,5°C, příkon kompresoru 2 a něco kW. Všeobecně jsem chtěl podotknout, že ta čísla při laboratorních podmínkách mají na TČ pouze omezeny vliv a když se opravdu porovnávají špičková čerpadla, tak až zanedbatelná. V případě mírného klima, jak říkáš, ale nejenom toho, není nutné mít nejlepší čerpadlo do -15°C dle tabulek COP (takové noci byly u mě za poslední rok přesně 2 a jedna -13), jinak to bylo -10 a výš. Přes den bylo v součtu 10 dni -8 až -6 a zbytek nad. Důležitější je ten algoritmus modulace výkonu, jak se odladí a následně strojové učí. A díky, ze sem občas nějaký rozum napíšeš
Dívám se na ty ceny ohřevu vody v příkladech a moc tomu nevěřím. Vodu ohřívám plynem. Objem bojleru je 270 L. Za měsíc spotřebuje kondenzační plynový kotel 24 m3 na ohřev vody pro 5 lidí. To je cca 0.2532 kWh plynu. Aktuálně mám plyn za 1200 Kč MWh. Ale pokud bude počítat reálnější cenu třeba 3000 Kč za MWh, tak mi vychází, že za rok spotřebuji cca 3 MWh plynu, to je 9000 Kč. A v tabilce lítají ceny 30 tisíc při 250 L objemu.
protože autor má rád každý den tři horké vany a jeho rodina je on, manželka a pět dětí :) už mám tu na to taky komentář
Dobrý den, objevují se články, že sprostředkování spotových cen pro domácnosti bude zakázáno kvůli zastropování cen, je to pravda a pokud ano kdy by k tomu mělo dojít? Děkuji
uz k tomu doslo. Ted uz ten produkt neziskate.
Dobrý den, lze napsat, kolik jsou účtovány distribuční poplatky za 1 kw bez dodavatele? Děkuji.
Ty jsou preci nezavisle na dodavateli! Jedna se o regulovanou slozku ceny elektriny a urcuje ji kazdy rok ERU. A 1kW je jednotka vykonu, nikoliv energie.
je to momentálně koruna 50 při sazbě tepelné čerpadlo nebo topení elektřinou
Máte běžnou sazbou d2d nebo něco podobného tak je tu 3,50 Kč koncové ceně to vychází kolem 10 Kč za kwh
záleží na sazbě, jako máte a jestli využíváte "noční proud" (VT/NT). Distribuční poplatky najdete podle svojí sazby v ceníku svého dodavatele nebo případně na našem webu
@@jiricopak6655 děkuji. Sazba d57d
@@JanHicl Jak je to s distribucni slozkou ceny u spotu?
Ariston nuos evo 110 wh.s TČ
Prikon 260w. 3 lidi spotřeba 1,2kwh den. VYHODTE KLASICKÝ BOJLERY!!!!!!! Nechápu proč se nezakazou prodqvat jako kotle na tuhá 0paliva
Protože ten Ariston odebírá teplo z okolí, tj. to co Ariston s TČ "ušetří", to vytápění musí do domu "dodat". Ve výsledku máte drahý bojler a v zimě žádnou úsporu. No někdo má přehřátou technickou místnost a tam se vyplatí Ariston jako náhrada klimatizace, to je jediné smysluplné využití!
@@misif777 prosimte pane ING. Ten bojler delany jak na externi nasavani a odvod vzduchu tak to muze byt v místnosti. Mamce jsem to dal misto atraho bojleru do piskovcoveho sklepa kde proteka voda tak jak se to naschvall drive dělalo= celoročně stejna teplota. Je tam pořád 14° . Po pul rocni zkušenosti a extrémní úspoře budu tento bojler instalovat i mym dvoum babička. Nasavani vzduchu bude externí a výdech přes leto do interiéru. Nerozumite tomu
@@vojtechtomas4526 Máte pravdu, vycházel jsem z informaci o Ariston Lydos, který možnost připojení přívodu/odvodu vzduchu nemá.
Řada Nuos tuto možnost má, tak kdo může vybourat 2xD125 z domu ven, nebo může použít nějaký starý komín ... , pak to může mít smysl.
Tady se pomalu ve dvacáté minutě popírá něco, co se řeklo na začátku. Největší žrout energie je tohle video a to mám pana Staňka rád 😅
No a kde vyrobíte el.energiu pre milión áut. Kde zoberiete prenosovú sústavu na potrebný výkon? Auto sa bude nabíjať hlavne v noci, všetci sa dajú prať, umývať riad, ohrievať vodu, kúriť v noci, tak kde zoberiete toľko energie. Čisté teoretické rozprávky. Každý vie, že najlacnejšia, najeko prevádzka automobilu je automobil na fosílne palivá - nafta, benzín. Teda od začiatku výroby cez používanie a potom likvidáciu. A elektromobil z komplexného pohľadu je najhorší - záťaž životného prostredia, ekológia a pod. Každý, kto sleduje dianie vo svete, rozumej nie eu - vie, že tzv. eko energia je najdrahšia zo všetkých. Všetko treba robiť s mierou. Kde je eko, keď zatvárame paroplyn a spúšťame elektrárne na uhlie. /Nemecko, Francúzsko.... / A svet, kde je 10miliard ľudí stavia paroplyn, ale najmä jadro? A najnovšia štúdia z USA hovorí, že čím viac eko elektrární, tým viac bude treba klasických, paroplyn, uhlie, jadro, aby to vôbec prenosové sústavy vydržali. Takže......
Máš nejaké informácie, ale máš to domotané a zjavne nechápeš podstate. Spotové ceny najlepšie regulujú rozloženie spotreby v rámci dňa a to bude platiť aj do budúcna. To, že doprava na fosílne palivá je teraz relatívne lacná neznamená, že to tak bude aj za rok alebo 5 rokov. V cene fosílnej dopravy sa dnes vôbec neprejavujú napr. emisné povolenky, naopak v elektrickej doprave áno. Never tomu, že to takto zostane a pri cene 80€/tonu CO2 sa to už prejaví celkom slušne, to už nie je 5€/tonu ako pár rokov naspäť. Celkovú ekologickú záťaž spalovákov a elektromobilov už porovnávali desiatky nezávislých štúdií a je zaujímavé, že už pri nájazde 10.000 km/rok a životnosti auta 15 rokov to vždy vychádza v prospech elektroauta, takže aj v tomto si hodne mimo. A porovnávať účinnosť spalováku a elektromobilu je asi úplne zbytočné. Uholné elektrárne nikto nepovažuje za budúcnosť, lebo v porovnaní s paroplynom sú niekoľkonásobne drahšie už len na povolenkách, takže ich prestavbu majú v pláne všetci prevádzkovatelia. Odstavenie paroplynu a spustenie uholných elektrární nie je systémové ale krízové riešenie kvôli zníženým dodávkam plynu z Ruska, tak nepleť si podstatu veci! V časovom horizonte 25 až 30 rokov sa ale ľudstvo spolieha hlavne na fúzne elektrárne, takže preklopenie dopravy na elektromobilitu je cielené výhľadovo. Dnes je spaľovacie auto hlavne o komforte, čo sa týka dojazdu a rýchlosti dotankovania, určite nie z pohľadu emisií. Ak má ale niekto FVE a elektromobil na dopravu do práce a po meste, tak už dnes má slušnú návratnosť a komfort sa nestráca. Pre ľudí zo sídliska je to bez parkoviska pri bytovke s pomalým nabíjaním nateraz nepoužiteľné.
@@user-oc1kn5ii2y Ne úplně s vámi souhlasím. Ekologie není jen o provozu, ale i o získání a úklidu po akci. Za dotace na FV bychom měli už dávno jaderný blok s daleko větší efektivitou. Výrobou spotřebičů na delší dobu než 2 roky záruky lze spořit i 60% EE. Neustálým převážením nesmyslů napříč světem se ekologie taky nezlepšuje. Prostě je třeba si přiznat, že jde o jistý druh hry včetně spotu. Regulace výkonu elektráren je z pohledu spotřeby pěkná brutalita. Jednoho dne s takovým přístupem nebudou, žádné elektrárny, protože to nebude nikdo chtít stavět, když platit za EE odběrateli je trochu ujeté. Emisní povolenky je jen nástroj, jak zdražit standardní zdroje. Bylo by třeba, aby každý stát platil emisní povolenky i za sopky a to by byl teprve správný počin. Mohli bychom pokrčovat ještě dlouze o plastech aj. ekologie je jen slovo jak vytahat z lidí peníze. Kdyby to někdo myslel vážně, tak to vypadá jinak.
Je zajímavé, že můj komenrář zmizí hned, jak ho odešlu. A to v něm není nic proti ničemu, aspoň myslím...
1) Spotové ceny
Pánové, mohli byste udělat podrobné video o SPOTových cenách? Tedy především jak se tvoří. Kdo tam typicky elektřinu nabízí, kdo poptává. SPOTový trh je jenom zlomkem celkového trhu s elektřinou. Jaký je to podíl z celku Jaké jsou případné sankce za nedodržení vysoutěženého objemu, ať už v dodávce nebo odběru. Rozdíl denní trh / vnitrodenní trh, atd...
3) COP
Kouzlení kolem COP je vhodné jenom do reklamních brožurek výrobců a dodavatelů TČ.
Panu Staňkovi (viz minulé video) vychází na nějkých 2,30 (15 MWh / 6,5 MWh). Pak už i investice nějakých 250k je ekonomicky nenávratná, tím spíše 500k. Proti zemnímu plynu.
4) Úspory na SPOTu
Úspory při časování nákupu jsou podstatné pro ty, kteří elektřinou ohřívají TUV nebo dokonce topí. Podle mne v současné době nevychází dobře návratnost změny vytápění a přípravy TUV ze zemního plynu na TČ. Mám kombinovaný bojler a připravuji automatizaci pro vytápění pomocí přebytků elektřiny v případě nízkých SPOTových cen. Při poklesu SPOTových cen by se mohlo vyplatit doplnit otopný systém o trubkový elektrokotel (třeba 4 kW) za vyšší jednotky tisíců Kč s drobnou úpravou systému, asi o zpětnou klapku a . V přechodném období 03-05 a 09-10 by se něco optimalizovalo.
5) EV
Pro nájezd 15k ročně nedává smysl měnit spalovák za EV. V měsících 11-02 nejde z vlastní produkce nabíjet. Pro LPG je cenovka do 1,50 Kč/km. Ale nepochybuju o tom, že EU/strana/vláda EV časem "zvýhodní" tím, že zdraží ostatní paliva.
2) Účtování SPOTové ceny
U bezdod účtují odebranou i dodanou kWh až po "pootočení počítadla" elektroměru o celou kWh. Tedy v noci odebíráte 150-200 Wh/h, pár hodin není nic účtováno až najednou je účtována celá kWh. Máte to u nano stejně?
Novy zakaznik uz spot neziska!
to je možné