Rozhovor Plus: Jean-Christophe Paré (1. díl)

Jean-Christophe Paré v první části našeho rozhovoru objasňuje, jak se dostal od interpretačního umění baletu ke hledání otázek o původu a povaze umělecké tvorby. Jeho výjimečný vhled do funkční analýzy pohybu, filozofie, semiotiky a lingvistiky nám otevírá fascinující svět teorie tance a choreografie a zasazuje toto tradičně antiintelektuálně pojímané umění do zcela nových kontextů.
Jean-Christophe Paré je francouzský tanečník, choreograf a pedagog, bývalý první sólista Národní pařížské opery (Opéra national de Paris). V 80. letech pod vedením Jacquese Garniera tančil díla Dominiqua Bagoueta, Carolyn Carlsonové, Lucindy Childsové, Merce Cunninghama nebo Régine Chopinotové a začal se zajímat o barokní tanec, zejména ve spolupráci s libretistkou Francine Lancelotovou. V roce 1991 odešel z pařížské opery a připojil se k choreografům, kteří hledali nové směry v současném tanci. V roce 2000 se stal tanečním inspektorem na ministerstvu kultury, v roce 2007 pak převzal vedení taneční školy v Marseille. V březnu 2014 byl jmenován ředitelem choreografických studií na Národní konzervatoři hudby a tance v Paříži (Conservatoire national supérieur de musique et de danse de Paris). Díky spolupráci s Centrem choreografického rozvoje SE.S.TA a jeho ředitelkou, Marií Kinski, J. Ch. Paré jezdí do Prahy již dvacet let. Tento třídílný rozhovor jsme natočili v roce 2022 během pedagogického semináře, jehož tématem bylo Napětí mezi skupinou a jednotlivcem.