HEMA Q&A - Rytíř byl pomalý a nepohyblivý a šerm je proti luku k ničemu, boření mýtů o středověku
Vložit
- čas přidán 28. 02. 2022
- Borek a Zdenál ze školy šermu Digladior debatují nad mýty o historickém šermu a Evropských bojových uměních.
---
Tentokráte se podívají na dva mýty a to:
Jak to bylo s pohyblivostí rytíře a zda není lepší bojovat beze zbroje.
Je lepší šermíř či lučištník?
To a ještě více se dovíte ve videu.
🤝 Pokud se vám naše video líbilo a chtěli byste, abychom dále tvořili. Můžete na Patreonu podpořit naši tvorbu:
➡️ / digladior
Video bylo natočeno ve spolupráci s Plywood Production
➡️ / mrdeem333
Borek Digladior: Dalibor Belfín
Zdenál Digladior: Zdeněk Utišil
Střih&Režie: Dimitri Kanjuka
Kamera: Štěpán Radina
Zvuk: Lukáš Novotný
Asistent režie: Jakub Volánek
Focus puller: David Haberzettl
Intro: Martin Ertl
Více o nás, naší práci a výuce šermu a evropských bojových umění:
historický šerm v jeho bojové i scénické podobě
škola šermu Digladior -
www.digladior.cz/
digladior.webooker.eu/
/ digladior-188193617922868
/ digladior_cz
#Borek #Zdenál #Digladior
#historickýšerm #školašermu #výukašermu
#hema #hemafencing #historicalfencing
Pokud se vám naše videa líbí dejte nám lajk, odběr, sdílejte, komentujte. I tyto drobné činnosti nám znatelně pomohou a podpoří naší tvorbu. Nebo nás můžete podpořit na Patreonu ➡ www.patreon.com/digladior.
Pokud vás něco zajímá nebojte se zeptat. Rádi vám odpovíme.
Díky.
Zdravim ...zkuste rozebrat šerm a souboje ze serialu GoT .
@@pretorian9598 Určitě se na něco kouknem je to v plánu na nejbližší 3 měšíce
Bezva, jsem naprostý laik, co se boje a šermu týče. Ale milujuji historii a středověk mne obzvlášť zajímá včetně toho, jak to fungovalo.
Děkujeme. Jsme moc rádi, že se vám naše tvorba líbí.
Další dokonalé video ale to už je u vás tradice klobouk dolů 👍👍👍
tak snad nám to vydrží i v další tvorbě.
ste uplna topka to vyjadrovanie tie fakty dobre sa to pocuva pre a proti pekne vysvetlene kazde jedno video uzasne
Děkujeme. Jsme moc rádi, že se vám naše tvorba líbí.
Vždy jsem si myslel zhruba to co jste vy nyní potvrdili,narozdíl od chytráků kterým bylo jasno,že pěšák rytíře utancuje.Moc bych si přál kdyby jste více objasnili účel a specifika zbraní a taky rozdíly bodnosečných zbraní.Jako co a proč je kord,fleret apod. Těchto zbraní je spousta a nevím co aproč některé zbraně vystřídaly jiné.Takové obšíérnější video.Díky moc a mnoho příznivců,děláte fakt skvělá videa
Díky, zamyslíme se zda nějaký takové video někdy v budoucnu neuděláme.
Ahoj, děláte to moc dobře. Oceňuju erudovanost a kvalitu informací. Jenom bych jako lukostřelec doplnil informaci, že ani 150librový anglický luk plátovou zbroj neprostřelí (několikrát zkoušeno současnými experimentálními archeology). Hodí se však proti kroužkové košili při použití hrotů Bodkin nebo proti různým druhu lehčích a středně těžkých zbrojí.
Děkujeme za pochvalu a stejně tak za doplnění informací.
Existovaly i 150 lb luky? Já měl za to že byly max 100 lb. Pokud vím platovou zbroj prostřelili, ale jen pomocí speciálních sípů, ale ani pak neudělali vážně zranění, pokud se netrefili dobře.
Taky hrajem Dračí doupě (teda námi dost upravené) a máme tam hodně dané kvality zbroje a průraznost zbraní. A ani u nás průměrným lukem neprostřelíme zbroj.
👍👍👍
v Anglii - netuším od které doby - byla povinnost se v lukostřelbě cvičit , musely se pořádat lukostřelecké závody při každé možné ( i nemožné ) příležitosti. Takže angličtí lučišníci byli fakt eytra třída.
Pak je veliký rozdíl v průraznosti loveckého a válečného šípu.
Jinak jako obvykle skvělé, zajímavé....👍
To bylo zavedeno v průběhu stoleté války mezi Anglií a Francií.
Dobrý den, četl jsem a když si to představím, domnívám se že bude na tom i dost pravdy. Že pro sílu a výkon v boji rytířů-vojáků ve zbroji hrála velkou roli i psychologie. Když byl rytíř plně v brnění, tak mu to i dávalo jistou sílu po psychologické stránce, že díky tomu brnění mu hrozí menší riziko zabití. A díky téhle psychologické výhodě, mohli více neohroženě bojovat i proti přesile? A ze střelných zbraní jim tak nejvíce hrozilo riziko z těch dlouhých luků a nebo kuší. A tak i kolikrát docházelo prý k úprkům protivníka i když byl v početnější výhodě? Ale zde si nejsem úplně jist nakolik je to historicky pravda a nakolik je to přibarvené. Tuším že nějaké takové zmínky byly při bojích ve Flandrech. Docela rád bych se i dozvěděl něco více o Flanderském Lvovi z historického hlediska. Tak by mě i docela zajímala ona psychologická stránka těch bojů, protože jsem přesvědčen že z vojenského hlediska je to hodně moc důležitý aspekt při bojích a u kterého mi přijde že se na toto dost zapomíná a opomíjí. Že boj není jen čistě o technikách a kvalitě výzbroje, ale také o psychologii. A že tak nějak ta slovutnost vycházela často více z toho psychologického pohledu než čistě z praktického hlediska boje. Nebo se pletu?
Jinak děkuji za vaše videa a tvoru, jste výborní a asi nejlepší co jsem kdy za posledních let viděl a narazil. A oba dva když vás vydím, podněcuje to mé fantazije na nějaké filmové bojové scény. Nejen pro film, ale také pro použití ve hrách a předně hrách více přibližujících a simulujících nějakou reálnou historii.
A také by mě zajímalo jak to bylo s odíváním, nedávno jsem se dočetl že, středověké odívání bylo mnohem barevně barvitější, než kolikrát vidíme ve filmech. A u těch filmů často postrádám snahu spíše se přiblížit nějakému reálnému boji než nějaký vizuální spektákl a matení lidí. Ale vaše videa a ukázky mě hodně baví. Ještě jednou díky za váš čas a usilí.
Díky za zájem, vaše dotazu jsou dost komplikované na to odpovídat v komentáři, tak to trošku zestručním.
Zbroj jednoznačně dává svému nositeli psychickou pohodu a vědomí sníženého rizika zranění. Psychikou válečníků se obecně málokdo zabývá a historické zprávy už vůbec, tedy vše v tomto směru jsou jen domněnky.
Středověk obecně byl velmi barevný nejen v odívání, ale i ve zdobení staveb, které měli vnitřní i vnější barevné omítky, barvená obložení z prken a pod.
Je to velmi blízké tomu co zobrazuje hra Witcher 3
Líbí se mi jak se všichni odkazují na anglické lukostřelce. Kde je to více méně tak jak říkáte ve videu. Pokud měli úspěch, tak měli podporu a komplexní taktiku všech ozbrojených složek, a taky štěstí, třeba na počasí, atd.
Každý kdo chtěl v době anglických lukostřelců obchodovat s Anglií, musel prvně zaplatit daň v podobě vysušených tisových přířezů v patřičných rozměrech a kvalitě. Což znamenalo zásobování Anglie materiálem na výrobu válečných luků.
Co takhle křižácké výpravy a tvrdý náraz rytířů z Evropy na (turecké) - osmanské jízdní lukostřelce, který je opakovaně v mnoha bitvách rozstříleli.
Luky s průměrně menší nátahovou silou než anglické luky, a dokonce s lehčími šípy, s dostřelem 300-400metrů. Jejich šípy měli vyšší dopadovou rychlost, než rychlost úsťovou - startovací. Luky měli proti Angličanům malinké, biokompozitní, rohy + dřevo + šlachy, velice účinné a funkční.
Dokázali křižáky napadnout z boku nebo dokonce i zezadu. Měli vymakanou logistiku zásobování, i taktiku.
Sám aktivně střílím z luku vím co luk dokáže. 60librovým jezdeckým lukem dostřelím 280-320metrů.
Na 50-60metrů trefím siluetu postavy a prostřelím 2mm ocel 17240 nerez, penetrace 50-80mm, lehkým cca 24-26gramů celý šíp, terčový hrot.
Netvrdím, že prostřelím zbroj, ovšem já mám oproti historickým lukostřelcům slaboučký luk, a legrační lehkou munici ....
Taky se mi líbí dohady o salvě, obzvlášť té filmové - totálně debilní americké - kdy lučištníci dostanou rozkaz, a drží luk napnutý nesmyslně dlouhou dobu. Pro neznalé, takto by si daná strana okamžitě zlikvidovala vlastní lukostřelce, není v lidských silách, ani s dvacetiletým výcvikem udržet silný luk natažený několik dlouhých sekund, tedy určitě ne bez následků.
Každej filmař, kterej to nafilmuje by si ráno měl sednout na rýsováček, a napít se osolenýho kafe.
😁😁😁 Obávám, že tohle bude ještě dlouho u historických i fantazy filmů a seriálů běžný způsob střelby z luků.
Jinak děkujeme za obsáhlý příspěvek historické lukostřelbě.
Opět perfektní analýza, pánové,🤔.Jinak k mechanické střelné zbrani a účinku na zbroji jako takové viz.video výše,🧐:
Děkujeme
👍
👍👍👍
Nějak jsem si při tom popisu, že pěšák v bitvě nic moc neznamenal, vzpomněl na to, jak v seriálu Černá zmije si dělají legraci z vyhodnocování bitvy na konci, kde se herold ptá, kolik kdo zabil něpřátelských rytířů. A když se černá zmije ptá, zda se počítají pěšáci, tak mu řekne, že jen v případě plichty.
😁😁😁
Díky za zajímavý postřeh a sledování našeho kanálu.
jojo, lukaři jsou moji oblíbení pohádkáři 😁
No ona celá komunita kolem historického šermu, reenactmentu a Larpu je zatížena mnoha mýty a nepravdami.
@@digladiorskolasermu je to tak, lukaři a katanáři ale dominují 😂🤣 20kg meče a rytíři vysazování jeřábem na koně už jsou na ústupu 😂
@@supremebrick4555 Tak to je pro nás dobře, že tyto staré mýty pomalu mizí.
Hodily by se praktické ukázky. :)
S tím jednoznačně souhlasíme.
Rádi bychom natočili delší dokument či dokumentární sérii, kde by byl prostor jít více do hloubky, pozvat vícero odborníků, předvést reálné testy a věci o kterých hovoříme předvést v reálu.
Bohužel na to zatím nemáme zdroje.
Doufáme, že je někdy časem seženeme a vybraným tématům se budeme moci věnovat mnohem důkladněji.
Snad to chlapům nebude vadit ,když ti sem hodím odkaz na video z praktické ukázky
czcams.com/video/ds-Ev5msyzo/video.htmlsi=2WKVaqMtKaqxSifm
@@danielmalec7232 Todda znám a sleduji. Myslel jsem přímo jejich vlastní. :)
Co jsem slyšel od nějakého britského historika, tak v bitvách se nepouštěly synchronizované salvy šípů, zpomalovalo by to rychlost palby, víceméně každý střílel jednotlivě. Co si o tom myslíte? Máme o jednom či druhém nějaké důkazy?
Dobrá otázka, pokud víme, tak důkazy nemáme ani o jednom.
Vše je jen ve fázi teorií a experimentů.
Je i teorie, která říká, že byla úvodní salva a pak již stříleli každý samostatně.
O lukostřelbě ve středověku toho vím málo.
Ale jak se v 19. století střílelo z pušek?
Střílelo se 1. hromaně a pak individuálně.
Když se tedy nestřílelo rovnou individuálně.
Taky se občas střílelo valivě. Tedy postupně na povel po jednotkách.
A také víme, že se často střílelo hromadně dlouhou dobu.
A taky se nepřestalo střílet salvami.
Vždy podle toho, jak to velitel nařídil. Ten se rozhodoval na základě řady faktorů. Ale vybíral si to podle toho, jak zrovna potřeboval, protože každá metoda má své výhody a je vhodná v určité situaci.
Ve středověku bych to viděl úplně stejně.
ahoj, skusili by ste ohodnotit niektory z tychto subojov? herger vs angus..13th warrior.. heraldson vs ragnar lothbrock zo serialu vikings alebo jarl sigvald vs zemovit z filmu kdy slunce bylo bogem..
Děkujeme za tipy, píšeme si je do pořadníku.
Tak se omlouvám,video jsem nenašel; jedná se o cyklus stanice History Channel "Lock & Load" s R.Lee.Ermey-v jedné z epizod se věnuje účinkům kuší a luků na zbroj a je tam krásně vidět jaká byla efektivita luku či kuše vůči kroužkové/plátové zbroji,kterou na sobě rytíři měli...🤔
Jojo o tom průstřelu plátové zbroje se dá hodně mluvit, není tak lehké ji prostřelit, možná kdyby vyzkoušeli střelit do té zbroje při simulované jízdě na koni, to by mě potěšilo, přidali by tím kinetickou energii jezdce, koně k té samotné energii šípu...
takych testov je na YT mnoho klucove slovo je war bow pomoze to v hladani
strielam z WAR BOW o sile 140libier a hranica je 1,5mm urcite skody to dokaze spravit aj na 2mm hrubom plechu , testy kde mechanicky vozik bol riadeny vysielackou a v rychlosti 50..60? km proti nemu anglicania strielali , bolo z toho aj video ale v dobre predinternetovej a doteraz sa to nedostalo na net, vysledky boli podobne..
@@medievalstylearrowheads Je fakt že tam asi začne velkou roli hrát zakřivení té plátové zbroje...
@@medievalstylearrowheads To mohu potvrdit. Testem prostřelil opakovaně dveře škodovky 120 i s čalouněním. Luk měl taktéž 140 liber, těžký kovaný hrot šípu, vzdálenost cca 40 metrů. Hostoval nám lukostřelec z Anglie, na oplátku si vyzkoušel naše palné. I pro něho to byl zážitek. 😀 To jak se kroutil při natahování stálo za podívanou, normální technikou luk nenatáhne člověk ani náhodou.
Pro info, kolem na yt se vali videa jak z testu luk vs zbroj (a ani anglicky luk zbroj neprorazi, v extremnim pripade, by to fungovalo asi jako skrabanec), tak jsou k nalezeni ukazky pohybu ve full plate zbroji, bez problemu v tom jde udelat kotrmelec (opet s tim, ze je treba si uvedomit, ze tehdy na to byli trenovani od malicka, takze telesna konstituce tech lidi byla ponekud jina).
czcams.com/video/DBxdTkddHaE/video.html
czcams.com/video/q-bnM5SuQkI/video.html
Osobne bych si vsadil spis na to, ze lucisnici dokazali vyradit jizdu = kone, coz primelo ritirstvo pohybovat se po svych a tudiz pomalu.
Díky za váš postřeh a sledování našeho kanálu.
Doufáme, že se vám naše tvorba líbí.
Moc dobré video. Sám z luku střílím takže vím o čem mluvíte... No i když tedy kdyby byl rytíř na koni pak se nebudu zaobírat rytířem ale (chudák) rovnou trefím koně, nemá tak dobrou obranu jako jeho jezdec, (tedy pokud nepočítám že by měl masku a hrudní plát) v plátové zbroji nechcete padnout pod koně v plném trysku, zlomit si třeba ruku nebo nohu v takové situaci znamená umřít, takže to má něco do sebe.
Děkujeme.
Kůň je zcela určitě relevantní cíl, kdy zneškodněním koně zastavíte jezdce a navíc vytvoříte překážku dalším jezdcům. A rytířská jízda si toho byla vědoma a krom vývoje "běžné" zbroje se vyvíjí i zbroj na koně. Se srovnatelným ochranným účinkem.
A také je třeba zmínit, že krom těžké rytířské jízdy, zde byl nemalý počet ostatní např. lehkooděnné jízdy.
A šípem byste koně skolil? Bavíme se o šlechtěných plemenech koní s podobným výcvikem, jako současní policejní koně, kteří měli v bitvě totálně napumpovanej adrenalin. I člověk dokáže v takovémto stavu extrémní výkony. Co teprve takovýto kůň s daleko posunutějším prahem bolesti. To byste se musel hodně dobře trefit (nehledě na zmíněné oplátování koně v období vrcholného a pozdního středověku)
@@vitezslavdvorak6733 anglický lučištník musel střílet nejméně deset šípů za minutu, a to až ze šesti střel za minutu upravených pro zkušené lukostřelce. Během bitvy nosili lukostřelci s sebou mezi 60 a 72 šípy, což stačilo na to, aby při plné rychlosti střelby vydrželi asi 6 minut. A to už se trefit fakt musí :D
>>@jindrichpech2924
Oblíbená hláška lidí co hrají Dračí doupě :D
Když už jste to naťukli, máte s hraním zkušenosti pánové? :)
Nevím jak Borek.
Já s hraním dračáku začal ještě dříve než se šermem. Je pravda, že dnes již dračák nehraji, ale někteří naši lektoři ano. :-D
Zdenál
@@digladiorskolasermu super super :)
zeptám se. Ten průstřel rytířské zbroje pomocí velkého těžkého anglického luku byl možný jen přímou střelou? nebo i salvou vzduchem?
O tom se vedou spory, zda a za jakých podmínek to šlo.
Ale v jedné věci panuje shoda a to, že se salvami nestřílelo.
>>@LulanPK>zeptám se. Ten průstřel rytířské zbroje pomocí velkého těžkého anglického luku byl možný jen přímou střelou? nebo i salvou vzduchem?
A ked prisli palne zbrane luky uz neboli potrebne v boji
Tak nějak.
O účinnosti anglických luků proti rytířům se velmi spekuluje dodnes. Já si myslím, že ani tyto anglické luky nedokázali pravidelně prorážet zbroje, nicméně dokázaly na zbroji způsobit větší či menší deformaci - promáčknutí (v případě ideálního výstřelu kdy šíp "nesklouzne" po zbroji pryč). Věřím, že takový šíp dokázal rytíře srazit z koně (moment překvapení,...) popřípadě i například poranit žebra (pohmoždit, zlomit,...).
Na YT lze najít i různé testy např.: czcams.com/video/DBxdTkddHaE/video.html&ab_channel=Tod%27sWorkshop
Máte pravdu, je to ovlivněno řadou faktorů, nátahová síla, typ a váha hrotu, kvalita a tvar zbroje, místo zásahu, tedy je to stále předmětem dohadů.
no, ani Anglický luk nedokázal prostřelit plátovou zbroj. Většinou stříleli po koních.
O tomhle se vedou neustálé spory a testují se různé druhy hrotů, různé síly luků a různě kvalitní zbroje.
@@digladiorskolasermu viděl jsem testovat přímo ty, které tam používali a bez šance.
Kdysi jsem slyšel nějakého historika mluvit o taktice Francouzů za stoleté války: Na začátku prý podnikali poměrně neuspořádané útoky na lučištníky na koních, často i s otevřeným hledím, později začali postupovat pěšky ve formaci, skrytí za štíty a sklopenou hlavou. To by odpovídalo střelbě na koně, nebo do slabě, případně vůbec zbrojí vůbec nekrytých míst... z žádného jiného zdroje jsem to neslyšel.
jako ze ritiri si nedaelali nic,ze jim zasstreli kone?
Nikoliv, ale u těžkooděnce zakutého v plechách, měl ocelovou zbroj i kůň, a nechráněné měl jen nohy.
@@digladiorskolasermu ale na rozhození koně to mohlo stačit.
Dobrý den, a nevyvrací tohle vaše tvrzení, té elity rytířstva, husitská revoluce? Však husité (ti vidláci) poráželi 14 let plátované rytíře téměř v každé bitvě. Jasně využívali, terén, jiné zbraně atd. Ale to by přece měli využívat rytíři jako elita a né ti vidláci... Zajímal by mě váš názor, třeba jak to vidíte i vy?😁
nevyvrací, je to složitější, ale ve zkratce husité nebyli otrhaní sedláci s vidlemi, ale měli mezi sebou velkou část šlechty s jejich elitním vybavením a družinami.
@@digladiorskolasermu V husitských válkách bych řekl, že se docela vyznám a rozhodně se nejednalo o nějaké elitní vybavení nebo o šlechtické rody (minimálně pokud se budeme bavit o počátku válek, kdy je vedl ještě Jan Žižka). Například v bitvě u Sudoměře... Však tam se střetlo hned několik družin elitních rytířů se špatně vyzbrojenými, hladovými sedláky kterých bylo 5 krát méně... Možná by tohle téma i zasloužilo video?😁 Určitě děkuji za odpověď
Čo sa týka tej lukostreľby počas 100 ročnej vojny, to mali na starosti Walešania, ktorí boli na to dlho trénovaní ... ono totiž natiahnuť na tom tetivu a udržať ju nebola úplne sranda
Děkujeme za doplňující komentář a sledování našeho kanálu.