Proč je nejúspornější větrat v zimě krátce a intenzivně? Nestačí pootevřít okno na ventilaci? V tomto díle jsme si popovídali o tipech na správné větrání.
Co to tam kecáte za kraviny? Jakých 10 minut? Zkoušeli jste někdy při větrání zaznamenávat taky teplotu, případně vlhkost? Při deseti minutovém větrání podchladíte úplně všechno! Pokud JE k dispozici průvan a zároveň venkovní teplota pod nulou, bohatě stačí 3 minuty větrání! Nebo 2 minuty a za hodinu znovu. Sledování průběhu teploty (a vlhkosti) při větrání se věnuji mnoho let, na grafech je přesně vidět, jak dlouho trvá, než se místnost dohřeje na původní teplotu. Toto video NENÍ návod, jak ušetřit drahou energii, toto video je návod, jak dát ČEZu vydělat další peníze za promrhané teplo!
V titulku 1:14 je uvedeno že délka větrání záleží na místnosti a povětrnosti... :-) a hlavně záleží na tom jaký máte byt/dům, jak velká okna máte... na mnoha faktorech (např. pokud můžete byt provětrat příčně, když venku fouká a je zima, ano stačí asi krátký čas. Pokud je venku tepleji, bezvětří, máte okna jen na jednu stranu budovy, ještě k tomu menší protože máte třeba část neotvíravých tak to může trvat klidně těch 10 minut). Při větrání byste měl sledovat ale mimo vlhkosti a teploty i hladinu oxidu uhličitého, který je uznávaný jako indikační plyn pro kvalitu vzduchu a na jeho hodnoty se větrá. Bez něho nejste schopen stanovit, zda je vyvětráno dostatečně na zdravé hodnoty.
@@oldrichrejl949 Video se zřejmě zaobírá úsporou tepla při větrání, tudíž větráním v zimě, že? I kdyby to byla jediná místnost se zavřenými dveřmi a z trojdílného okna šla otevřít jen jedna třetina, 10 minut je moc. Zkuste si tak vyvětrat a pak si změřte povrchovou teplotu nábytku, stěn atd. Na CO2 si nehrajte, už po třech minutách bude vzduch dostatečně "čistý".
V zásadě dobré, akorát já ještě koukám na venkovní vlhkost. Když je déšť nebo po dešti, tak větrám postupně na mikroventilaci a nebo vůbec. Je dobré sledovat i vlhkost uvnitř a případně větrat. Hodně záleží, kolik nás v té místnosti je lidí.
Venkovní relativní vlhkost řešit nemusíte, a podle ní nerešte režim větrání. K čemu je ohlížet se na venkovní vlhkost, ta se beztak mění s teplotou. (pokud je v zime venku vysoka relativní vlhkost nic to neznamená, vzduch uvnitř ohřejete a rel. vlhkost poklesne, často velmi výrazně) Spíš meřte uvnitř relativní vlhkost vzduchu a oxid uhličitý.
@@212025510 Tak letní větrání je jiná kapitola a většinou s ním nebyva větší problém. Pokud stavba nemá nějaký zásadní problém s vlhkostí ze stavebního hlediska nebo tam právě nevznikají rozdily teplot (například silne kamenne zdi s velkou akumulaci se mohou v létě rosit, protože jsou chadnejsi než vzduch z venku - ale tam hraje roli právě rozdil teplot) Zdravé lidske tělo zvládá vysokou relativní vlhkost bez problémů. V létě je vzduch teplejší a vejde se do něho více vody... V čem vidíte problém? Diky za objasnění.
Jako informace možná přínosná ale ten přednes té paní je opravdu strašný.
Co to tam kecáte za kraviny? Jakých 10 minut? Zkoušeli jste někdy při větrání zaznamenávat taky teplotu, případně vlhkost? Při deseti minutovém větrání podchladíte úplně všechno! Pokud JE k dispozici průvan a zároveň venkovní teplota pod nulou, bohatě stačí 3 minuty větrání! Nebo 2 minuty a za hodinu znovu. Sledování průběhu teploty (a vlhkosti) při větrání se věnuji mnoho let, na grafech je přesně vidět, jak dlouho trvá, než se místnost dohřeje na původní teplotu.
Toto video NENÍ návod, jak ušetřit drahou energii, toto video je návod, jak dát ČEZu vydělat další peníze za promrhané teplo!
V titulku 1:14 je uvedeno že délka větrání záleží na místnosti a povětrnosti... :-) a hlavně záleží na tom jaký máte byt/dům, jak velká okna máte... na mnoha faktorech (např. pokud můžete byt provětrat příčně, když venku fouká a je zima, ano stačí asi krátký čas. Pokud je venku tepleji, bezvětří, máte okna jen na jednu stranu budovy, ještě k tomu menší protože máte třeba část neotvíravých tak to může trvat klidně těch 10 minut). Při větrání byste měl sledovat ale mimo vlhkosti a teploty i hladinu oxidu uhličitého, který je uznávaný jako indikační plyn pro kvalitu vzduchu a na jeho hodnoty se větrá. Bez něho nejste schopen stanovit, zda je vyvětráno dostatečně na zdravé hodnoty.
@@oldrichrejl949 Video se zřejmě zaobírá úsporou tepla při větrání, tudíž větráním v zimě, že?
I kdyby to byla jediná místnost se zavřenými dveřmi a z trojdílného okna šla otevřít jen jedna třetina, 10 minut je moc. Zkuste si tak vyvětrat a pak si změřte povrchovou teplotu nábytku, stěn atd.
Na CO2 si nehrajte, už po třech minutách bude vzduch dostatečně "čistý".
V zásadě dobré, akorát já ještě koukám na venkovní vlhkost. Když je déšť nebo po dešti, tak větrám postupně na mikroventilaci a nebo vůbec. Je dobré sledovat i vlhkost uvnitř a případně větrat. Hodně záleží, kolik nás v té místnosti je lidí.
Venkovní relativní vlhkost řešit nemusíte, a podle ní nerešte režim větrání. K čemu je ohlížet se na venkovní vlhkost, ta se beztak mění s teplotou. (pokud je v zime venku vysoka relativní vlhkost nic to neznamená, vzduch uvnitř ohřejete a rel. vlhkost poklesne, často velmi výrazně) Spíš meřte uvnitř relativní vlhkost vzduchu a oxid uhličitý.
@@oldrichrejl949 To je pravda, ale jak píšete, záleží na tom, jestli je tam rozdíl teplot. Přes léto ten rozdíl není. V létě to smysl má.
@@212025510 Tak letní větrání je jiná kapitola a většinou s ním nebyva větší problém. Pokud stavba nemá nějaký zásadní problém s vlhkostí ze stavebního hlediska nebo tam právě nevznikají rozdily teplot (například silne kamenne zdi s velkou akumulaci se mohou v létě rosit, protože jsou chadnejsi než vzduch z venku - ale tam hraje roli právě rozdil teplot) Zdravé lidske tělo zvládá vysokou relativní vlhkost bez problémů. V létě je vzduch teplejší a vejde se do něho více vody... V čem vidíte problém? Diky za objasnění.