Starší generace trpí syndromem popření. Umělá inteligence je nesexy téma, přitom změní úplně všechno

A je tady generační hádka o umělou inteligenci. Boomer Petr vidí temnou budoucnost, včetně zblbnutí populace, za kterou bude AI myslet, Veronika z Generace “Z” s nadějí vyhlíží nekonečné horizonty využití. A jejich host influencer zabývající se umělou inteligencí Svatopluk Barek (26) vysvětluje, co všechno AI změní, co má cenu ještě studovat, jak budou vypadat vztahy a proč je střední a starší generace v hrubé nevýhodě. A nechybí samozřejmě generační slovníčky: Víte třeba (vy starší) co to je “trash talk”, nebo co se děje, když vám někdo pošle emoji lebky? A (vy mladší) jakému koktejlu se říkalo “cikán v trávě”?

[@globalcitizen2529]

Obdivuji skvělou angličtinu dnešních mladých, některá výslovnost proto tahá za uši:
1. KežUal namísto kchežl
2. TóLk namísto tók

[@PetrLazecky]

Musím si trochu postěžovat, že p. Honzejk nezastupuje nás starší dostatečně sebevědomně :-). Ne všichni v jeho letech jsou smíření se smrtí - jak zmínila paní Veronika (zvolání "už zase umírá!", bylo opravdu vtipné) a působí takto usedle (myšleno sakrasticky!). Host ve studiu, p. Barek pak musí konstatovat, že se ti starší těch technologií bojí, což je ovšem velmi chybný závěr. Lidé generace p. Honzejka sice pamatují analogový svět, ale zároveň to je tato generace, která byla po celou dobu u zrodu dnešních technologií a ten postupný vývoj od těch prvních krůčků od sálových počítačů, domácích 8-bitových počítačů, PC revoluce, Internetu, mobilní telefonie a sociální sítě zažila a prožila si ji. Generace X se tak s těmito technologiemi mohla seznamovat postupně, organicky, evolučně, zatímco ti mladší po nich to dostali jako nášup v útlém věku najednou. Takže to není tak, že se lidé z této generace X sesypou když se jim nechová správně mobilní telefon. To se možná či spíše týká té generace ještě starších, generace rodičů p. Honzejka, kteří vyrůstali s hlavně s televizí a pamatují si ještě svět bez ní. Boomeři mají tento problém částečně - spíše ti nejstarší z této generace, ale pro generaci X či tzv. "Husákovy děti" to už tak úplně neplatí. Jediný rozdíl je, že Miléniálové, Ztka či Alfy vyrůstají s mobilním telefonem a internetem od útlého věku a to je samozřejmě ovlivňuje a formuje jinak než Xka, které v dětství tyto technologie neměly a potkaly je až v dospělém věku. To je ten zásadní rozdíl, ale generace X je již plně technologicky gramotná generace jako jsou Miléniálové a ti po nich. Koneckonců - řečeno patenticky a namyšleně - všechny tyto moderní digitální technologie mají svůj zrod právě v lidech z generace X. Miléniálové byli ještě děti, aby mohli ovlivnit vznik wifi, mobilních telefonů či sociálních sítí, jejich rodiče - Xka - jim to daly když byli malí. Tím chci jen hájit to, že Xka jsou již technologicky velmi zdatnou generací, nesesypou se z "AI" jako p. Hozejk ve studiu :-). To, že mladší generace mají svůj slang a jazyk natolik vzdálený Xkám, je srandovní, ale zároveň to je právě důsledek toho, že Xka neměly Internet v útlém věku - to vidím jak to zásadní důvod proč jsou ty další generace tak jiné. Pokud může někdo od 2-3 let vyrůstat s tabletem v ruce (a jako Xko tvrdím, že to rozhodně není ideální) či mají již na základní škole svůj laptop, na který jsem si já vydělal až na vysoké škole (a mít na kolejích svůj počítač byla tehdy - v 90. letech - stále ještě rarita), tak to samozřejmě tyto lidi formuje zcela jinak.
Ohledně "umělé inteligence" a "strachu" těch starších z ní bych řekl - a těm mladším to musí znít logicky nabubřele - že ti starší si tím mladistvým optimismem také prošli, protože také byli mladí. Také jsme si mysleli, že budeme mít dávno na Měsíci stálou posádku, psalo se o tom v 80. letech v časopise ABC, jak se to nepochybně stane někdy v první dekádě po miléniu. Digitální hodinky a magnetofonové walkmany byly symbolem takové technologické vypělosti! Vtip je v tom, že ten vývoj je v praxi mnohem pomalejší - stačí se na ulici rozhlédnout kolem sebe. Vidíme snad samoříditelné tramvaje? Vidíme nějaká vznášedla (drony) dopravující zboží všude kolem jako je to ve sci-fi filmech? Nikoliv. Technologicky bychom to i uměli (resp. jsme relativně blízko, ale cesta je stále dlouhá), ale mnoho jiných důvodů určuje, proč se věci mění mnohem pomaleji.
Personifikovaná zábava pomocí AI je príma nápad, ale naráží na praktický problém - lidé si sami neumí tvořit zábavný obsah. Proto existují lidé jako spisovatelé, scénaristé či režiséři, kteří umí zábavu tvořit, aby ji ti ostatní jen konzumovali. Zábava je od toho, aby ji lidé konzumovali, ne tvořili. Lidé se chtějí bavit, ne tvořit. Platí si za to, že pro ně zábavu vytvoří někdo jiný. Lidé si jednou budou možná moci na své herní konzoli dotvořit svůj vlastní závěr nějakého filmu, ale bude to nuda a nebudou se k tomu vracet. Stroj nikdy nebude umět vytvořit obsah tak, aby byl poutavý pro člověka. To zní jako fatalistická boomerská skepse, ale je podložena tím, jak tyto modely "umělé inteligence" ve skutečnosti fungují - to znamená, nemají žádnou skutečnou inteligenci a jsou to pouhé "datové míchačky". A jako takové nejsou určeny ke tvorbě kreativního obsahu.
Obava z toho, že člověk bude komunikovat jen s AI je také lichá, protože AI sice umí generovat srozumitelné věty, ale AI není navržena tak, aby uměla odpovídat fakticky správné věty. Je to tedy pouze takové šidítko - sice to kdáká jako člověk, ale není to člověk (a nikdy nebude). Modely vůbec neumí odpovídat správně - to není nějaká jejich dočasná nedokonalost, to je samotný princip toho, jak tyto modely fungují. Nikdy nebudou umět odpovídat správně, to není skepse, to je faktická technologická vlastnost či omezení těchto modelů. To umí vysvětlit jen lidé, kteří ví, jak tyto modely ve skutečnosti fungují. Proto se ani novináři nemusí vůbec bát o svou práci. Psaní zpráv je velmi tvůrčí činnost podepřena předkládáním, spojováním, domýšlením a interpretací fakticky správných údajů a to AI neumí a nikdy umět nebude, jak jsem zmínil před chvílí. Pokud někdo píše nudné úvodníky bez nápadu, tak ani toho AI nenahradí, protože AI bude maximálně schopna tvořit stejně nudné úvodníky (a obsahově nesmysly) a ty nikoho nezajímají.
V oblasti AI se naopak setkáváme s pomalu rostoucí deziluzí, zákazníci a uživatelné si pomalu ale jistě začínají ovědomovat limity této technologie, hype kolem nich vytvořený a přehnaná a nerealistická očekávání, které umí IT business tak dobře opakovaně v periodických cyklech vytvářet. Pan Honzejk to zmínil tím, jak se snažil nechat pomocí AI přepsat audio či text rozhovoru s Langrem zachyceným na konresu ODS. Není pravdou, jak reagoval p. Barek, že "jiný model by to zvládl lépe". Jiný model by to zvládl pouze **jinak** nepřesně - s rozdílnou mírou entropie, ale opět nepřesně. To je právě vlastnost těchto modelů - jejich entropie, náhodilost, neurčitost je jejich nedílnou součástí, je to danost, nikoliv nevyspělost či nedokonalost. Pro faktografickou práci a výstup postavený na fakticky správných informacích jsou zcela nevhodné. Tvůrčí práce, práce s lidmi, práce s fakty - nikde tam AI člověka neohrozí a to posledně zmíněné platí v podstatě pro vše. AI modely jsou doménou vědeckého výzkumu, technologickým nástrojem pro filtrování šumu, barevné digitalizace starých černobílých filmů a podobných oblastí, v praxi je jejich použitelnost omezená.
Zdravá boomerská skepse může být vlastně pro ty mlaďochy poměrně inspirující - třeba na té skepsi něco přeci jen je a není to jen strach z nového.

Díky za super komentář!