zdravím, chtěl bych se zeptat, čím to je způsobené, že mol jakéhokoliv plynu má vždycky stejný objem?
Před 2 lety
Pro potřeby zjednodušení výpočtů považujeme plynné látky za tzv. ideální plyn (dokonale pružné srážky atd. dle fyzikálního popisu). Ten má dle definice (konstantní tlak a teplota) v počtu částic 1 mol vždy stejný objem. Reálně ale tomu tak není a pro stavový popis se používají složitější rovnice než pV=nRT.
@ To jo, ale jak je to možné, že 1 mol molekul vodíku zabírá stejný objem jako třeba 1 mol xenonu? Když ty atomy xenonu jsou mnohem větší tak by logicky měly zabírat mnohem větší objem, a víc se odpuzovat.
Před 2 lety
Jak jsem psal, považujeme je za ideální a tyto rozdíly zanedbáváme.
@ Dobře, ale když se naplní balonek vodíkem, tak poletí nahoru. Když se naplní xenonem, tak bude padat k zemi. A proč? Protože molekuly vodíku jsou lehčí. Ale budou asi taky menší, tak proč se jich tam nevejde víc, a proč ten balónek nebude ve výsledku stejně těžký jako kdyby v něm byl vzduch?
Před 2 lety+1
Jedná se o běžnou praxi, výpočtové dogma, 1 mol plynu = 22,3 l vycházející z popisu ideální plynu. Jak jsem už psal, reálné plyny se chovají jinak, ale změny jsou zanedbatelné. Není vhodné vztahovat objem a hmotnost, nejsou na sobě závislé. Pro popis reálného chování plynů se obraťte na nějakého fyzika, který by vám jejich chování mohl vysvětlit pomocí jiných stavových rovnic, např. Van der Waals aj.
zdravím, chtěl bych se zeptat, čím to je způsobené, že mol jakéhokoliv plynu má vždycky stejný objem?
Pro potřeby zjednodušení výpočtů považujeme plynné látky za tzv. ideální plyn (dokonale pružné srážky atd. dle fyzikálního popisu). Ten má dle definice (konstantní tlak a teplota) v počtu částic 1 mol vždy stejný objem. Reálně ale tomu tak není a pro stavový popis se používají složitější rovnice než pV=nRT.
@ To jo, ale jak je to možné, že 1 mol molekul vodíku zabírá stejný objem jako třeba 1 mol xenonu? Když ty atomy xenonu jsou mnohem větší tak by logicky měly zabírat mnohem větší objem, a víc se odpuzovat.
Jak jsem psal, považujeme je za ideální a tyto rozdíly zanedbáváme.
@ Dobře, ale když se naplní balonek vodíkem, tak poletí nahoru. Když se naplní xenonem, tak bude padat k zemi. A proč? Protože molekuly vodíku jsou lehčí. Ale budou asi taky menší, tak proč se jich tam nevejde víc, a proč ten balónek nebude ve výsledku stejně těžký jako kdyby v něm byl vzduch?
Jedná se o běžnou praxi, výpočtové dogma, 1 mol plynu = 22,3 l vycházející z popisu ideální plynu. Jak jsem už psal, reálné plyny se chovají jinak, ale změny jsou zanedbatelné. Není vhodné vztahovat objem a hmotnost, nejsou na sobě závislé. Pro popis reálného chování plynů se obraťte na nějakého fyzika, který by vám jejich chování mohl vysvětlit pomocí jiných stavových rovnic, např. Van der Waals aj.