Harold Pinter - Celou noc venku (Mluvené slovo CZ)

Sdílet
Vložit
  • čas přidán 2. 02. 2017
  • Dramatizace divadelní hry. Příjemný poslech.
    Udělejte knihou radost sobě, nebo Vašim blízkým a podpořte novou tvorbu Mluvky (Knihy Dobrovský): tinyurl.com/MluvkaKnihyDobrovsky
    Zpříjemněte si poslech tou nejlepší kávou nebo kvalitním čajem a podpořte novou tvorbu Mluvky (Oxalis) : tinyurl.com/MluvkaOxalis
    Dramatik, básník, scénárista, režisér a herec. Politický aktivista, vášnivý hráč kriketu a Nositel Nobelovy ceny za literaturu za rok 2005. Zdaleka nejznámější je pro své divadelní hry. Inspirován Samuelem Beckettem si vytvořil svůj vlastní osobitý styl charakteristický pro strohé dialogy a smysluplné pauzy.
    Harold Pinter se narodil v Londýně v roce 1930. Během druhé světové války zažil bombardování některých částí svého rodného města. Následně byl z Londýna poslán pryč, aby se německé bleskové válce vyhnul. Tato životní zkušenost Pintera hluboce zasáhne a silně ovlivní jeho pozdější tvorbu. V osmnácti letech odmítl nastoupit do armády jako součást jeho vojenské služby. Za nedokončení vojenské povinnosti byl nucen zaplatit pokutu.
    V profesním životě začal jako herec. V regionálním divadle občas vystupoval pod uměleckým jménem David Baron. První krátkou divadelní hru The Room (pokoj) napsal v roce 1957. Hned následující rok dal za vznik hře The Birthday Party (Narozeniny). Hra měla premiéru v Londýně v roce 1958. Obdržela dosti nelichotivé recenze a divadlo jí bylo nuceno stáhnout z produkce během prvního týdne. Později se stane jednou z nejznámějších Pinterových her a vlivnou zástupkyní absurdního dramatu.
    Počátkem šedesátých let Pinter poprvé zažije, jak chutná úspěch. Jeho nové hry se publiku líbí. Drama The Caretaker o dvou bratrech, kteří si v zimní večer domů pozvou bezdomovce se stane komerčně velmi úspěšné. Hra je psychologickým rozborem lidské nevinnosti, moci, věrnosti i korupce. Další napsaná hra The Homecoming (Návrat domů) je považovaná za jeho mistrovské dílo. Ve hře se setkáváme s manželskou dvojicí Teddem a Ruth. Teddy, emigrantský profesor filozofie se po dlouhé době v manželství rozhodne vzít svou manželku domů, kde vyrůstal. Ze Spojených států amerických přijíždějí do severní části Londýna, za jeho dělnickou rodinou. Hra o pěti mužských postavách a jedné ženské obsahuje spoustu sexuálního napětí. Ruth škádlí Teddyho bratra i jeho otce. Ti se pak navzájem vysmívají jeden druhému. Ruth je prostředí Teddyho rodiny mnohem bližší, než jejich vyprahlý akademický způsob života v Americe. Teddy se nakonec domů do Ameriky vrátí se svými třemi syny bez Ruth. Po velkém úspěchu v dramatu se Pinter vrhne také na psaní scénářů pro hraný film.
    S přibývajícím věkem se v literární tvorbě Harolda Pintera čím dál více začala projevovat i politická témata. Přestože se zdálo, že vyzařoval lhostejností a nepřátelstvím k politickým strukturám, Pinter byl jedním z prvních členů Kampaně pro nukleární odzbrojení. Také byl členem hnutí Anti-Apartheid. Byl velkým odpůrcem Války v Zálivu. Ozval se také v roce 1999 při bombardování Jugoslávie organizací NATO během Války v Kosovu. Nejhlasitější reakce přišla při Válce v Afghánistánu a při Invazi do Iráku v roce 2003. Tehdejšího prezidenta spojených států George W. Bushe spolu s britským prime ministrem toho času Tonyho Blaira označil za teroristy a přirovnal je k nacistickému Německu. Amerika se v jeho očích hnala ke světové dominanci, zatímco britská společnost v čele s Blairem to pouze sledovala. Pinter popsal velkou část svého rozhořčení v poezii. Převážně pak v sbírce WAR (Válka) vydané v roce 2003. Až dokonce jeho života zůstal hlasitým odpůrcem americké politiky. Tyto názory samozřejmě nemohly přijít bez odezvy. Harold Pinter získal spoustu odpůrců. V tichosti se neobešlo ani jeho převzetí Nobelovy ceny za literaturu v roce 2005. Byl dokonce vysloven názor, že se jednalo spíše o politický akt.
    Harold Pinter umírá na Štědrý den roku 2008 na rakovinu jater. Londýn ten den přišel o významného rodáka. Svět ztratil jednoho z největších dramatiků novodobých dějin.
  • Zábava

Komentáře • 19

  • @vlcekhranice
    @vlcekhranice Před měsícem

    Krásně strašné 🙂 Mám to ve svém zlatém fondu povídek. Opravdu supr

  • @milenarancova6692
    @milenarancova6692 Před 5 lety +10

    Vrátilo mě to 50 let zpátky. Podobné rozhovory o ničem jsem absolvovala se svou maminkou každou sobotu, když jsem chtěla jít tancovat. Když vystřílela veškerou munici a já stále chtěla odejít, vytáhla na mně nejtěžší kalibr - žlučníkový záchvat. Tak mně s tím naštvala, že jsem jí zavolala sanitku. Týden se mnou nemluvila :))

  • @josefkubat2121
    @josefkubat2121 Před rokem +3

    Nádherné herecké výkony, ty krásný kecy do nekonečna o ničem :)

  • @alenaberthomier245
    @alenaberthomier245 Před rokem +1

    Moc dobrá hra a herci jsou úžasní všichni!

  • @Marta-vq8wm
    @Marta-vq8wm Před 11 měsíci +1

    Nezávidím... děkuji ☀️ ☀️☀️

  • @ivamarkova1669
    @ivamarkova1669 Před rokem +3

    Lída Roubikova - jedinečná.

  • @bluupelagos2408
    @bluupelagos2408 Před 11 dny

    Ta hlasita hudba na večirku a jeji styl , musel jsem přepnout.

  • @alenaberthomier245
    @alenaberthomier245 Před 2 lety +2

    Mně osobně se to moc líbilo. Paní, co namluvila matku, zvládla svoji roli dokonale. Je fakt, že někdo takový musí dovádět člověka až k nepříčetnosti

  • @LuckyLuke1328
    @LuckyLuke1328 Před 5 lety +3

    "Obdržela dosti nelichotivé recenze a divadlo jí bylo nuceno stáhnout z produkce během prvního týdne. Později se stane jednou z nejznámějších Pinterových her a vlivnou zástupkyní absurdního dramatu."
    Musím plně souhlasit s absurdností než drama tak přímo psycho horor a nelichotivé hodnocení plně chápu. :D
    Pro mě od začátku do konce divné a vyloženě mě z poslechu až bolí i hlava. :D

  • @betulapendula7661
    @betulapendula7661 Před 4 lety

    To je ale uchylna matka! A on taky když s ni žije 😁jdu pustit něco jiného

  • @janahlouchova5235
    @janahlouchova5235 Před 2 lety +3

    Smutné, bezohledná manipulativní, sobecká matka a roky života s ní udělaly své.

  • @lujzariedlova1390
    @lujzariedlova1390 Před 2 lety

    Tuhle semetriku bych okamžite uškrtila. A neměla bych vůbec výčitky. Kdyz si vzpomenu na moji maminku, ktere chyběli jenom křídla, nemůžu uvěřit, ze by ve skutečnosti mohl existovat takovy tvor jako ta bába z povídky.

  • @miroslavaprchalova6083
    @miroslavaprchalova6083 Před 6 měsíci

    Děsný

  • @janambu1187
    @janambu1187 Před 4 lety +3

    Doposlouchal jsem to teda az do konce...ale nebylo to daleko od sebemrskani...

  • @pavlinapetrova5295
    @pavlinapetrova5295 Před 5 lety +5

    Mít takovou mámu, tak ji určitě uškrtím...Asi to nedoposlouchám, 5 minut mi stačilo 😁.

  • @sona5900
    @sona5900 Před 5 lety

    Předlohou hry je ,patrně, rodinná anamnéza - rodinné klima, pacienta z psychiatrické léčebny.