Podle mě datum přednášky patří do nadpisu, tedy "Petr Kulhánek, Kvantový svět a vesmír (9/2/2010)". Viz např. Pátečníci nebo přednášky prof. Kulhánka na FČ FEL ČVUT) a jinde.
Je to velmi krásná přednáška, jen bych poprosil. Pokud bude přednáška, která je staršího data, tak napsat do popisku z jakého roku je. Mě se pak pletou tyto poznatky. Moc si cením Vaší práce a děkuji, že mohu jako amatér prozkoumávat takové zajímavé věci. Jen poprosím, skrz utřídění informací, datovat Děkuji
@@HvezdarnaCzBrno Ano, ale proč nedáte datum do popisku videa na CZcams, hned by bylo jasno. Takto si musí člověk spustit video, aby zjistil, kdy byla přednáška proslovena.
Těšil jsem se na novou přednášku pana prof. Kulhánka, než jsem po dvou minutách pochopil, že jsem ji již viděl. Tak že trochu zklamáni. Prosím o upozornění v nadpisu, že jde o reprízu. Přednáška je samozřejmě skvělá.
tato přednáška byla opakovaně recyklována, podobně jako Velký třesk... a je dost zajímavé vidět jak se od té doby ohromně posunuly naše znalosti a druhak v 1:50´sám pan ing. Kondr Jiří osobně klade pečlivě promyšlené otázky, což mě míchá, páč sem si myslel, se jedná o páně profesorovo alter ego ... konec romantiky, je to fakt tepající žahavé srrrce toužící sdílet s námi Zjevenou Pravdu! A Sláva Mu On je pašák a župsajsá a župajdá rycpicbum :)
Je to on, Kulhanek s lahkym usmevom na perach na konci odpovede na otazku povedal, ze uz mu na tu otazku v minulosti odpovedal. Pri trolovskej povahe Kondra vsak verim, ze este par krat sa to iste opyta :D
Ve vteřinách 3:57 až 3:42 hovoříte o tom, že pohyb Země okolo Slunce není způsoben gravitací, ale zakřivením prostoru. Což zakřivení prostoru není důsledkem gravitace? Takže si myslím, že prvotní příčinou je gravitace, zakřivení prostoru je jejím důsledkem a pohyb Země okolo slunce respektuje zakřivení prostoru. Takže je důsledkem gravitace, protože ona je prvotní příčinou všeho.
Měl bych jednu teorii. Co když opravdu existuje něco jako éter a pohyb mikročástice tento éter uvede do pohybu, rozvlnilo ? Vysvětlovalo by to hodně :) Už někdo štěrbinové testy dělal mimo magnetické pole ?
No on éter existuje i když má třichu jiné vlastnosti než měl mít éter Plyne z principu neurčitosti dnes se mu říká energie vakua. A má významný vliv na patrně veškerou hmotu i energii ve vesmíru Typický se uvádí příklad elektrického náboje, který se mění podle toho jak blízko u elektronů měříme, protože virualni elektron pozitronové páry na nabité částice reálné působí stíní jej. Rovněž může být vakuum tuším polarizované.
Jak by svět vypadal pokud by vlnová funkce s okem pozorovatele kolabovala jinak? Nebo vůbec? To by byl nejspíš guláš pro vznik pozorovatele nepoužitelný
25:00 Makrosvět dle mého názoru též nekomutuje. Dělení, odčítání, mocniny, odmocniny, prostě nic, se dvěma výjimkami, sčítáním a násobením. Pokud budete provádět víc operací v jedné rovnici, záleží na pořadí (téměř) vždy, pokud chcete jet autem nebo uvařit oběd musíte provést některé operace též ve správném pořadí.
...prečo sa pohybuje teleso po najkratšej dráhe v zakrivenom priestore? Ako môže "vedieť" teleso, že vo vzdialenosti "ds" pred ním je priestor nejaký...napr. zakrivený, a že má ísť práve tadiaľ (ak teda gravitácia neexgistuje, a aký je potom význam Higsovho bozónu, ktorý údajne spôsobuje že telesá majú hmotnosť...)?
Nejsem odborník, ale myslím, že to že se pohybuje těleso po nejpřímější dráze je celkem logické: když vystřelíte z luku šípem na terč, tak ten šíp letí přímo na ten terč. Protože taková dráha vyžaduje nejmenší množství energie. K tomu, aby změnil dráhu, by se mu musela dodat energie. A to těleso jednoduše následuje prostor, takže se pohybuje tudy, kudy vede prostor.
@@hopsahejs4771 OK, len sa bavíme...ale ako vie že o ds plus x je priestor? a že má ísť práve tam? Je to záhada, že nelieta chaoticky kdekoľvek, ...a čo ak na zmenu treba energiu? tak si ju minie tú čo má na zmenu smeru a doletí menej. Teleso sa pohybuje priamočiaro, pokiaľ nie je prinútené tento svoj stav zmeniť. ...mne to pripadá ako Ezopove bájky. Malo by to čo pozorujem byť určené niečim iným. Ono je tiež otázne či šíp tu a šíp o meter ďalej je ten istý šíp, a či nejde miesto čo miesto o vznik a zánik existencie zánikom a vznikom fluktuácie virtuálnych častíc čo tvoria šíp. Teda že let šípu je vznik a zánik množstva šípov vždy o ds ďalej , na úrovni Plankovej dĺžky čo je 1x10 na -35 m , a s frekvenciou 4,31 x 10 na -17 sek. ... Všetko by teda riadilo a určovalo nejaké vedomie, pozorovateľ či už človek alebo Boh... ..a vo tom to je.... len sa bavíme. :-)
@@janyakov7655 Tak nikde jinde než v prostoru se objekty nepohybují. Takže jednoduše jdou tudy, kudy ten prostor vede. To že "teleso sa pohybuje priamočiaro, pokiaľ nie je prinútené tento svoj stav zmeniť" je naprosto logické. Tělesa se nijak nerozhodují, co budou dělat, kudy poletí apod. To je všechno dáno nějakými faktory. O fluktuaci virtuálních částic bych nefantazíroval (a ty ani šíp netvoří).
Zdravím, mě by zajímalo, co to je vlastně to "pole", čím je tvořené. Gravitační pole je deformovaný časoprostor, dobře, a co je to potom magnetické pole? Jaktože se dva magnety přitahují, i když mezi nimi nic není, i když se uzavřou do jakéhokoliv obalu. Jak na sebe můžou působit, když mezi nimi nic není? Možná blbá otázka, ale tohle jsem nikdy nepochopil.
Magnetické pole je zvláštní případ elektromagnetického pole. Elektromagnetické pole je tvořené polními částicemi - fotony, a silové působení "na dálku" se zprostředkovává výměnou výměnou. Stejně tak jaderná silná i slabá interakce má svoje polní částice. Nicméně kdybych měl spočítat, jaké fotony se vyzařují/pohlcují, když se dva elektromagnety přitáhnou k sobě, tak nevím, kde bych začal :-)
@@Richard-Vlk To se mi nezdá. Takže kdybych dal třeba mezi dva magnety v úplné tmě fotopapír, tak by musel zčernat. A jakou ty fotony mají vlnovou délku? Jako viditelné světlo, nebo UV atd? A navíc fotony se dají odstínit překážkou, kdežto magnetické pole ne.
@@mireknovacek9680 Vlnovou délku těch fotonů bych tipoval spíš na centrimetry, ty fotopapír nedetekuje. Navíc výměna polních částic IMHO probíhá teprve při interakci, tj. vzájemném pohybu těch magnetů. Podobně jako ocelová pružina, která může být ve stlačeném stavu dlohé roky, aniž by tam probíhaly jakékoli energetické toky - a pak při uvolnění vystřelí jak čertík z krabičky. Takže experimentem by mohlo být dát jeden magnet do svěráku, druhý na špičku vrtačky, a zkoumat, v jakém spektru tahle sestava bude rušit elektroniku (rádové vysílání, wifi, bluetooth... ?), tj. vysílat fotony. Magnetické pole se dá "odstínit" tím, že se odvede jinam. Kupodivu se na to používají stejné materiály, které se používají ke stínění centimetrových fotonů z mikrovlnné trouby (aka plech). Kdybych dal mezi dva elektromagnety toto stínění proti centimentrovým fotonúm, tak se přitahovat nebudou. Ale stejně mi to přijde zajímavé, znamená to totiž mj., že když elektron v magnetickém poli krouží po spirále, tak si ze zdrojem toho pole pořád vyměňuje nejaké fotony (jiné než ty, které pak vyzařuje v podobě polární záře).
Tak jsem se ptal odborníků a ty virtuální fotony se prý nedají detekovat. Ani spočítat jejich vlnová délka, protože při výpočtu interakce se integruje přes celé spektrum, od mínus nekonečna do plus nekonečna. Je to prostě jen matematická pomůcka.
@@Richard-Vlk To je zajímavé, já bych řekl že tam ani žádné fotony nebudou. Když se posvítí světlem na vrtulku ve vakuu, tak se roztočí. Ale jen tak tak že se točí. Kde by fotony vzaly takovou sílu aby odtlačovaly dva magnety? Mikrovlny se dají odstínit plechem, ale magnet se určitě nedá odstínit plechem z nemagnetického materiálu. Když bude spirála stlačená tak na sebe pořád tlačí ty atomy, jeden na druhý. Ale když budou dva magnety stlačené k sobě a zavřené v něčem, tak se budou pořád odtlačovat a co to odtlačování způsobuje, to je záhada.
Jistě, vy chytráci, nejlépe deset přednášek za rok a pořád něco nového, že? Pokud byste to chtěli tak rychle, byla by z toho několikaminutová sdělení. Ale to je vám asi jedno - hlavně si najít důvod, proč si rýpnout. 🐒
@@martinsorek3237 zkus si to po sobe nejdriv precist, pustit si zacatek a az se docervenas muzes to zase prepsat. Ta prednaska je 10 let stara, deset let... od te doby ma pan profesor spousty dalsich prednasek. Hezky vecer
@@Astronoobak Nemám se zač červenat, opravoval jsem chyby v diakritice. Reagoval jsem na výtky o stáří přednášky, o kterém vím. Jen se pozastavuji nad tím, že má někdo neustále potřebu na toto poukazovat. Vědě zdar!
To je horší než v tuberáckým sanatoriu... nemůžu si pomoct, ale přes ty neustále kašlající lidi, kteří jsou výraznější než hlas pana Kulhánka se ani nemůžu soustředit na obsah a čekám, kdy zas někdo zakašle.
Podle mě datum přednášky patří do nadpisu, tedy "Petr Kulhánek, Kvantový svět a vesmír (9/2/2010)". Viz např. Pátečníci nebo přednášky prof. Kulhánka na FČ FEL ČVUT) a jinde.
Je to velmi krásná přednáška, jen bych poprosil. Pokud bude přednáška, která je staršího data, tak napsat do popisku z jakého roku je. Mě se pak pletou tyto poznatky. Moc si cením Vaší práce a děkuji, že mohu jako amatér prozkoumávat takové zajímavé věci. Jen poprosím, skrz utřídění informací, datovat
Děkuji
Ale ten datum tam přece je, 9. 2. 2010 :-)
@@HvezdarnaCzBrno Aha už to vidím :)
@@HvezdarnaCzBrno Ano, ale proč nedáte datum do popisku videa na CZcams, hned by bylo jasno. Takto si musí člověk spustit video, aby zjistil, kdy byla přednáška proslovena.
Opět naprosto dokonalé. Skvělý učitel a člověk.
vaše asi nejlepší přednáška. ) všechny jsou skvělé)
Těšil jsem se na novou přednášku pana prof. Kulhánka, než jsem po dvou minutách pochopil, že jsem ji již viděl. Tak že trochu zklamáni. Prosím o upozornění v nadpisu, že jde o reprízu. Přednáška je samozřejmě skvělá.
tato přednáška byla opakovaně recyklována, podobně jako Velký třesk... a je dost zajímavé vidět jak se od té doby ohromně posunuly naše znalosti
a druhak v 1:50´sám pan ing. Kondr Jiří osobně klade pečlivě promyšlené otázky, což mě míchá, páč sem si myslel, se jedná o páně profesorovo alter ego ... konec romantiky, je to fakt tepající žahavé srrrce toužící sdílet s námi Zjevenou Pravdu! A Sláva Mu On je pašák a župsajsá a župajdá rycpicbum :)
Krásná přednáška až na ten zvuk. Co mě těší, je pochopení příčin interferenčního obrazce u částic. Bomba, jsem nadšen.
Hlasim, ze zvuk stoji za hovno, dekuji.
Myslím, že o tvrdé světlo se lze opřít poměrně dobře.
Pro ty, kteří to vydrželi až do konce, malý bonus -
czcams.com/video/DqnBH6RPvfY/video.html - podle mě by to mohl být legendární Ing.Kondr :)
Jj. vypadá to tak, toto opakuje často.
Dokonce i tak vypada
Je to on, Kulhanek s lahkym usmevom na perach na konci odpovede na otazku povedal, ze uz mu na tu otazku v minulosti odpovedal. Pri trolovskej povahe Kondra vsak verim, ze este par krat sa to iste opyta :D
Ve vteřinách 3:57 až 3:42 hovoříte o tom, že pohyb Země okolo Slunce není způsoben gravitací, ale zakřivením prostoru. Což zakřivení prostoru není důsledkem gravitace? Takže si myslím, že prvotní příčinou je gravitace, zakřivení prostoru je jejím důsledkem a pohyb Země okolo slunce respektuje zakřivení prostoru. Takže je důsledkem gravitace, protože ona je prvotní příčinou všeho.
Inženýr kondr jetě žije
Měl bych jednu teorii. Co když opravdu existuje něco jako éter a pohyb mikročástice tento éter uvede do pohybu, rozvlnilo ? Vysvětlovalo by to hodně :) Už někdo štěrbinové testy dělal mimo magnetické pole ?
No on éter existuje i když má třichu jiné vlastnosti než měl mít éter Plyne z principu neurčitosti dnes se mu říká energie vakua. A má významný vliv na patrně veškerou hmotu i energii ve vesmíru Typický se uvádí příklad elektrického náboje, který se mění podle toho jak blízko u elektronů měříme, protože virualni elektron pozitronové páry na nabité částice reálné působí stíní jej. Rovněž může být vakuum tuším polarizované.
Je tu ještě spousta neobjevených částic: Epsilóny, Etóny, Thetóny, Jotóny, Kappóny, Lambdóny, Nióny, Ksióny, Omikróny, Róny, Sigmóny, Ypsilóny, Fióny, Chióny, Psióny a Omegóny.
Jak by svět vypadal pokud by vlnová funkce s okem pozorovatele kolabovala jinak? Nebo vůbec? To by byl nejspíš guláš pro vznik pozorovatele nepoužitelný
šílené 4-5 projít vás nechám,chaos nemá řad
25:00 Makrosvět dle mého názoru též nekomutuje. Dělení, odčítání, mocniny, odmocniny, prostě nic, se dvěma výjimkami, sčítáním a násobením. Pokud budete provádět víc operací v jedné rovnici, záleží na pořadí (téměř) vždy, pokud chcete jet autem nebo uvařit oběd musíte provést některé operace též ve správném pořadí.
...prečo sa pohybuje teleso po najkratšej dráhe v zakrivenom priestore? Ako môže "vedieť" teleso, že vo vzdialenosti "ds" pred ním je priestor nejaký...napr. zakrivený, a že má ísť práve tadiaľ (ak teda gravitácia neexgistuje, a aký je potom význam Higsovho bozónu, ktorý údajne spôsobuje že telesá majú hmotnosť...)?
Dobrá otazka
Nejsem odborník, ale myslím, že to že se pohybuje těleso po nejpřímější dráze je celkem logické: když vystřelíte z luku šípem na terč, tak ten šíp letí přímo na ten terč. Protože taková dráha vyžaduje nejmenší množství energie. K tomu, aby změnil dráhu, by se mu musela dodat energie.
A to těleso jednoduše následuje prostor, takže se pohybuje tudy, kudy vede prostor.
@@hopsahejs4771 OK, len sa bavíme...ale ako vie že o ds plus x je priestor? a že má ísť práve tam? Je to záhada, že nelieta chaoticky kdekoľvek, ...a čo ak na zmenu treba energiu? tak si ju minie tú čo má na zmenu smeru a doletí menej. Teleso sa pohybuje priamočiaro, pokiaľ nie je prinútené tento svoj stav zmeniť. ...mne to pripadá ako Ezopove bájky. Malo by to čo pozorujem byť určené niečim iným. Ono je tiež otázne či šíp tu a šíp o meter ďalej je ten istý šíp, a či nejde miesto čo miesto o vznik a zánik existencie zánikom a vznikom fluktuácie virtuálnych častíc čo tvoria šíp. Teda že let šípu je vznik a zánik množstva šípov vždy o ds ďalej , na úrovni Plankovej dĺžky čo je 1x10 na -35 m , a s frekvenciou 4,31 x 10 na -17 sek. ... Všetko by teda riadilo a určovalo nejaké vedomie, pozorovateľ či už človek alebo Boh... ..a vo tom to je.... len sa bavíme. :-)
to by vec vysvetľovalo, že prečo sú veci tak ako sú., lebo ich privádza k existencii ten kto si hovorí Som ktorý Som.
@@janyakov7655 Tak nikde jinde než v prostoru se objekty nepohybují. Takže jednoduše jdou tudy, kudy ten prostor vede.
To že "teleso sa pohybuje priamočiaro, pokiaľ nie je prinútené tento svoj stav zmeniť" je naprosto logické. Tělesa se nijak nerozhodují, co budou dělat, kudy poletí apod. To je všechno dáno nějakými faktory.
O fluktuaci virtuálních částic bych nefantazíroval (a ty ani šíp netvoří).
Zdravím, mě by zajímalo, co to je vlastně to "pole", čím je tvořené. Gravitační pole je deformovaný časoprostor, dobře, a co je to potom magnetické pole? Jaktože se dva magnety přitahují, i když mezi nimi nic není, i když se uzavřou do jakéhokoliv obalu. Jak na sebe můžou působit, když mezi nimi nic není? Možná blbá otázka, ale tohle jsem nikdy nepochopil.
Magnetické pole je zvláštní případ elektromagnetického pole. Elektromagnetické pole je tvořené polními částicemi - fotony, a silové působení "na dálku" se zprostředkovává výměnou výměnou. Stejně tak jaderná silná i slabá interakce má svoje polní částice. Nicméně kdybych měl spočítat, jaké fotony se vyzařují/pohlcují, když se dva elektromagnety přitáhnou k sobě, tak nevím, kde bych začal :-)
@@Richard-Vlk To se mi nezdá. Takže kdybych dal třeba mezi dva magnety v úplné tmě fotopapír, tak by musel zčernat. A jakou ty fotony mají vlnovou délku? Jako viditelné světlo, nebo UV atd? A navíc fotony se dají odstínit překážkou, kdežto magnetické pole ne.
@@mireknovacek9680 Vlnovou délku těch fotonů bych tipoval spíš na centrimetry, ty fotopapír nedetekuje. Navíc výměna polních částic IMHO probíhá teprve při interakci, tj. vzájemném pohybu těch magnetů. Podobně jako ocelová pružina, která může být ve stlačeném stavu dlohé roky, aniž by tam probíhaly jakékoli energetické toky - a pak při uvolnění vystřelí jak čertík z krabičky. Takže experimentem by mohlo být dát jeden magnet do svěráku, druhý na špičku vrtačky, a zkoumat, v jakém spektru tahle sestava bude rušit elektroniku (rádové vysílání, wifi, bluetooth... ?), tj. vysílat fotony.
Magnetické pole se dá "odstínit" tím, že se odvede jinam. Kupodivu se na to používají stejné materiály, které se používají ke stínění centimetrových fotonů z mikrovlnné trouby (aka plech). Kdybych dal mezi dva elektromagnety toto stínění proti centimentrovým fotonúm, tak se přitahovat nebudou.
Ale stejně mi to přijde zajímavé, znamená to totiž mj., že když elektron v magnetickém poli krouží po spirále, tak si ze zdrojem toho pole pořád vyměňuje nejaké fotony (jiné než ty, které pak vyzařuje v podobě polární záře).
Tak jsem se ptal odborníků a ty virtuální fotony se prý nedají detekovat. Ani spočítat jejich vlnová délka, protože při výpočtu interakce se integruje přes celé spektrum, od mínus nekonečna do plus nekonečna. Je to prostě jen matematická pomůcka.
@@Richard-Vlk To je zajímavé, já bych řekl že tam ani žádné fotony nebudou. Když se posvítí světlem na vrtulku ve vakuu, tak se roztočí. Ale jen tak tak že se točí. Kde by fotony vzaly takovou sílu aby odtlačovaly dva magnety? Mikrovlny se dají odstínit plechem, ale magnet se určitě nedá odstínit plechem z nemagnetického materiálu.
Když bude spirála stlačená tak na sebe pořád tlačí ty atomy, jeden na druhý. Ale když budou dva magnety stlačené k sobě a zavřené v něčem, tak se budou pořád odtlačovat a co to odtlačování způsobuje, to je záhada.
Toho co tam pořád tuberácky kašle, toho bych nechal vyvést. Co tam leze ? Příšerné to ruší. A není sám !! 🙏🙏🙏
Zase prehistorie. 🙁
Jo to mě taky štve, se těším vždy na něco nového.
Ako je to stare?
Jistě, vy chytráci, nejlépe deset přednášek za rok a pořád něco nového, že? Pokud byste to chtěli tak rychle, byla by z toho několikaminutová sdělení. Ale to je vám asi jedno - hlavně si najít důvod, proč si rýpnout. 🐒
@@martinsorek3237 zkus si to po sobe nejdriv precist, pustit si zacatek a az se docervenas muzes to zase prepsat. Ta prednaska je 10 let stara, deset let... od te doby ma pan profesor spousty dalsich prednasek.
Hezky vecer
@@Astronoobak Nemám se zač červenat, opravoval jsem chyby v diakritice. Reagoval jsem na výtky o stáří přednášky, o kterém vím. Jen se pozastavuji nad tím, že má někdo neustále potřebu na toto poukazovat. Vědě zdar!
To je horší než v tuberáckým sanatoriu... nemůžu si pomoct, ale přes ty neustále kašlající lidi, kteří jsou výraznější než hlas pana Kulhánka se ani nemůžu soustředit na obsah a čekám, kdy zas někdo zakašle.