Jan Roháč z Dubé
Vložit
- čas přidán 25. 08. 2011
- ** Více na filmexport.cz/ **
Poslední fáze bojů zbytků husitských vojsk po bitvě u Lipan.
V bitvě u Lipan byla zničena hlavní síla husitských vojsk, ti, kteří nepadli, byli buď upáleni nebo uvrženi do vězení. Mezi posledními byl i Jan Roháč z Dubé. Páni, díky jejichž komplotům byl na trůn dosazen Zikmund, přemlouvali i Roháče, aby se smířil. Ten však tuto nabídku nepřijal a odešel s posledními Tábority na hrad Sion a Zikmundovi poslal ke korunovaci list, ve kterém ho prohlásil za „škůdce země“. Zikmund proti němu posílá vojsko. To po dlouhém obléhání hrad Sion obsadilo, zapálilo a husity zajalo. Zikmund nad nimi vyřkl soud a nechal všech 54 zajatců pověsit. V národě však znovu ožily husitské ideály a to vedlo ke vzpouře lidu proti Zikmundovi, který byl donucen ze země uprchnout. - Zábava
Je smutné že Češi si toho neváží
No před velké výhrady pořád lepší než Zdivočelá země nebo Ordinace v růžové zahradě
Prosím celý film
www.filmexport.cz/kategorie/jan-rohac-z-dube-dvd-box.html
Jen taková poznámka: husité ve skutečnosti červený kalich na černém praporu neměli.
Máte pravdu červený a žlutý nebo zlatý kalich
Ty jsi tam byl?
Černý prapor s červeným kalichem měli spanilé jízdy, chytráci
bůh ví co kde kdo měl jak, nikdo jsme tam nebyli.
Měli, je i vyobrazen.
za husity bojoval Jiří z poděbrad
Bojoval u Lipan na opačné straně, na straně vítězů.
@@alexiszorbas1283 Na obou stranách byli u Lipan husité :-D
nebyl to Jiri z Pardubic nahodou?
Tyto a podobné filmy nás blbly celých 40 let. Husitství znamenalo nejen vítězství, ale totální devastaci celé země. Nejedlý a spol nám husity líčili jako první komunisty, což je stejné jako dát neandrtálci do rukou počítač. V bitvě u Lipan se střetl tábor těch , kteří chtěli konečně mít pro zemi klid s radikály. Źádní bohatí a chudí, ale v podstatě, řečeno současnou řečí, občanská válka. Jinak to bnyl první náš barevný film. Produkci měl na starosti Bohumil Šmída, pozdější Pacínek. Jak píše BŠ ve svých pamětech, dal předčasný povel k zapálení hradu Sion, tedy podobně jako výbuch vesnice v Trháku.
Naprostý souhlas. Většina lidí má dnes o husitství hodně zkreslené a romantické představy. Hodně se zapomíná, že husitství nebylo válkou sjednocených husitských Čech proti vnějšímu nepříteli, ale občanskou válkou, protože v Čechách byly oblasti, které se nikdy k husitství nepřihlásily. A nebyly to jenom Němci osídlené oblasti, ale také jižní a jihozápadní Čechy, které zůstali věrné katolické straně. Představa, že sjednocené Čechy bojují proti vnějšímu nepříteli je mylná, protože existovalo několik husitských stran: Orebité(Jan Žižka), sirotci (Jan Roháč z Dubé), pražský svaz (Jan Želivský), táborský svaz (Prokop Holý); které mezi sebou také často válčily a plundrovaly českou zemi. Velkým kritikem husitství byl vynikající historik Josef Pekař, který viděl v husitství dobu rozvratu, která uvrhla naše země na několik desetiletí zpátky a prohlásil den bitvy u Lipan za šťastný den českých dějin, protože konečně zavládl mír. Na druhé straně spousta lidí vnímala husitskou tradici jako odkaz na dávnou slávu českých zemích a většina složek českého obyvatelstva se tak začala hlásit k husitství, ale každá v něm viděla něco jiného. Krásně je to vidět na Masarykově výroku po vzniku ČSR: "Tábor je náš program". Toto heslo každý chápal jinak. Nacionalisté v tom viděli dokonalé očištění země od Němců. Levice v tom viděla pokračování sociální revoluce, kterou husité znamenali. Protestanské církve to zase hodnotili jako, že musí být dokončen odklon české republiky od Říma a katolíků. Josef Svatopluk Machar generální inspektor armády v tom viděl výzvu k svornosti a ke kázni, protože husité by nezvítězili, kdyby neměli vojenskou kázeň. Husitské války jsou na jedné straně velkou kapitolou českých dějin, protože čeští husité dokázali odrážet křížové výpravy, dokázali se úspěšně bránit katolické církvi a donutit ji k jednání, což je samozřejmě velký výkon. Na druhé straně to bylo zaplacenou zkázou země, která byla zničena válkou, byly zničeny kláštery a množství uměleckých památek, ale hlavní bylo, že země se dostala do IZOLACE. Jako kacířská země vypadla z mezinárodního obchodu. Obchodní cesty vedoucím přes Čechy byly přerušeny, protože vedly přes kacířskou zemi zmítanou válkou, která nebyla bezpečná. Takže celkový výsledek byl retardující.
Zkrátka husitská etapa má své pro a proti a je potřeba se na ní dívat se značným odstupem.
Kritický pohled na husitskou revoluci je potřeba, stejně tak jako na vše ostatní. Může ale přijít doba kdy se lidé vzdají svých ekonomických a jiných výhod na úkor svobod a přesvědčení, které si chtějí zachovat nebo získat. Pak nemá moc smysl lamentovat nad tím, že vyhořely kostely, které byly symbolem zkažené a nereformovatelné církve a nebo že se země dostala do izolace díky nepřátelským politickým tlakům ze všech stran. Někdy není možné mít vše a někdy je potřeba za své názory bojovat.
souhlasím.
@@Angel72cz1 a my jsme z toho udělali dejepis
Hlavně chtěla církev zdimat lidi
Ano národní revoluci ne bolševické revoluci.
František Palacký byl konzervativec
Husitství nebylo válkou sjednocených husitských Čech proti vnějšímu nepříteli, ale občanskou válkou, protože v Čechách byly oblasti, které se nikdy k husitství nepřihlásily. A nebyly to jenom Němci osídlené oblasti, ale také jižní a jihozápadní Čechy, které zůstali věrné katolické straně. Představa, že sjednocené Čechy bojují proti vnějšímu nepříteli je mylná, protože existovalo několik husitských stran: Orebité(Jan Žižka), sirotci (Jan Roháč z Dubé), pražský svaz (Jan Želivský), táborský svaz (Prokop Holý); které mezi sebou také často válčily a plundrovaly českou zemi. Velkým kritikem husitství byl vynikající historik Josef Pekař, který viděl v husitství dobu rozvratu, která uvrhla naše země na několik desetiletí zpátky a prohlásil den bitvy u Lipan za šťastný den českých dějin, protože konečně zavládl mír.
bitva u Lipan byla střet dvou husitských programů
19Sakicj; Orebité jsou sirotci, toto jméno si dali po smrti Žižky. A pražané také neměli jednotnou politiku, každé město ze začátku vystupovalo za sebe. Celkově je to složitá situace, která se velice měnila v průběhu husitských válek. Až na dobu radikála Želivského jde však o to, že pražský svaz byl jádrem umírněných kališníků a na druhém konci byli táboři a v jejich těsném závěsu sirotci. Jádrem katolíků byl plzeňský landfrýd a Oldřich z Rožmberka.
Forever Slav; Když už tak za "spásu duše", kterou si vykládali jinak než okolní Evropa. O národní nezávislost nešlo, ani o národní přežití.
1. barevný film v Československu.
TY
Jan Hus = ano; Husitství = ne. Dobrá myšlenka se v rukách bezejmenného davu stala nástrojem nízkého teroru, zla a barbarství. Pekař má pravdu; Masaryk ne.
Jinak film Jan Roháč z Dubé nemá s historickou realitou samozřejmě nic společného; je to poválečná, levicová agitka znárodněného filmu pod taktovkou KSČ.
To teda není pravda!!!
Tak koneckoncu, nemci si to dali jako trvaly ukol, nastesti se jim to zatim nepodarilo
tak tady je vidět, výplach mozku kulturního marxismu. Pan Martin Rosenkranz na to jde z pohledu ultralevičáka. Je velice hloupé hodnotit středověk bez kontextu doby, tím spíše jedněm přisuzovat teror, zlo a barbarství, a druhé blahořečit. A právě s odstupem doby víme co za zlo napáchali katolíci za dva tisíce let po celém světě. Ano našli se mezi nimi i dobří lidé jako třeba právě Jan Hus, bohužel těch lidí bylo velmi málo.
Další Němec, co se opovažuje relativizovat husitství...
@@MuddahFukkah Jo tak on se opovažuje relativizovat husitství. A to se nesmí, že? Husiství je přece svaté. Kdo husity bezmezně neobdivuje, toho nejlíp zavřít, že?
těžce tendenční...
Ať žije KSČ!!!
No to snad nemůžete myslet vážně ...
Omouvám se, asi jsem se špatně vyjádřil, ale ten film je ze strany komunistů těžce propagandistický, je krásně nafilmován, ale vůbec neodpovídá historii...
To snad nemůžete myslet vážně ... Koumouši jsou hrozný!!!!!!
Ale za svoje a komunisty do čela: ale sekyrou.