FVE na ohřev bojleru - Zapojení, instalace, návratnost
Vložit
- čas přidán 15. 05. 2024
- Ukázka zapojení fotovoltaiky na ohřev TUV. Jde o jednoduchý systém, který není připojený k síti.
Děkuji všem přispěvatelům a podporovatelům tohoto kanálu!
Ve videu zmiňuji dotaci pro důchodce - v žádném případě nemám nic proti důchodcům!! Ve videu mi jde o účelnost vynaložené dotace, kdy např. rodina s velkou spotřebou vody a tedy i vyšším nákladem na ohřev TUV nemá na dotaci nárok. Od 17. 1. 2024 se mají podmínky měnit, kdy budou mít nárok i sociálně slabší rodiny.
0:00 - Start
1:00 - Dotace & návratnost
3:00 - Zapojení panelů, střídače a bojleru
7:30 - Dimenzování panelů (pozor na napětí)
12:25 - Montáž panelů na střechu
17:40 - Střídač a provoz po pěti měsících
► Video slouží pouze ke studijním účelům a není návodem!
► Web: www.mylms.cz/
► E-mail: www.mylms.cz/e-mail/
► Instagram: / mylms.cz
► Č. účtu 1019937201/5500 (IBAN: CZ6355000000001019937201). Příspěvky jsou dobrovolné. - Věda a technologie
Já jsem to dělal svépomocí loni, zprovoznil jsem to 17.03. 2023. Panely jsem dal na pergolu 6x450W, cena asi 23k, konstrukce asi 8k, ten samej tracker co máš ty z Polska asi za 6,5k, přepěťovka, odpojovače, kabeláž atd. asi 5k. Přepínaní jsem nejdřív řešil ručně a na podzim jsem udělal přepínání sítí přes zpožděná relé, aby se to nepotkalo a zapínání a vypínání přes wifi spínač asi 2k celkem. Žádná regulace apod. Do podzimu jsem přepínal od března asi 2x na síť, od listopadu už to bylo častěji. Nakonec jsem nechal automatické vypnutí FVE asi 1hod. před západem slunce, pak aby se boiler ohřál do plna asi na 3hod. ze sítě a pak se zase přepne na FVE (nechtěl jsem řešit nějakou teplotní regulaci). Kdykoliv můžu apkou přepnout (nebo manželka) mezi sítí a FVE (nemusí se pořád lézt do rozvaděče). Od začátku provozu do dnešního data to natočilo cca 1170Kwh, cenu mám 7kč za nízkej, takže úspora za necelý rok +- 8k. Podotýkám boiler Dražice 1f 125l a jsme na vodu dvě osoby. Takže kdo si udělá sám, vyhrává :)) (pokud nejste z oboru, tak si to nechte alespoň odborně zapojit). Po roce spokojenost.
Na mě působí ten člověk jako laik anebo popletený odborník. Zveřejněno před měsícem to jíž dávno byly na trhu střídače s vestavěným továrním přepínaním mezi fotovoltaickým el. obvodem a el. síti.
To nevadí. Nemůžeme vědět všechno a hned. S tím písmenem Y jsem taky myslel, že to je Year jako rok. Stále jsem to nechápal proč je to mèně než celodenní výroba až přijel brácha a hned řekl, že to je včerejšek jako yesterday. Líbí se mi vaše videa. Pravidelně klikám nebo nechám projet reklamy aby to přispělo. Mám pro vás tip na příští video. Vymyslet jak to v létě využit více, když svítí tolik hodin. Třeba nabíjení baterek do sekaček atd. Změnit to na pravidelnou sínusovku třeba přes autobaterii. Něco levnýho. Zkoušel jsem i s tím nabíjet, ale ve střídači se změní zvuk jakmile to není topná spirála tak radši ne.
Vypadá to že si protiřečíš, řekneš že 6x500W u 2kW spirály nikdy nevyužiju a zachvilku mluvíš že je dobré aby systém byl předimenzovaný vzhledem k podnebí. Na začátku nemáš nic proti důchodcům a uvádíš že nemají takovou spotřebu jako, pracující lidé a návratnost je dlouhodobá. Chce si uvědomit že pracující člověk vydělává více peněz a není proto nucen provádět takové šetrné opatření jako důchodce, který ma jasný stanovený limit důchodu. A ne každý důchodce v 70 letech je nemohoucí a neaktivní, takže spotřebují stejně vody jako dva pracující lidé bez dětí. Finanční návratnost je dána cenou energie na trhu, je zcela normální že čím nakupuji energii levněji prodlužuje se doba návratnosti systému. Pokud by se v solárním boomu nezastropovalo a byla by kWh za 18kč i s distribučním poplatkem, je jasné že návratnost by byla v otázce třeba 3let. Jinak prosím bylo by dobré zmínit že takové instalace jsou pro nějaké domácí použití a nelze uplatňovat a provádět jako firma. Je tam tolik chyb že taková věc by v tomto stavu neprošla revizí. Takže pro domácího kutila ok, jinak ani omylem.
Nevyužijí se z toho pohledu, že když se na 3kWp string připojí 2kW spirála, tak tam nikdy nepůjde víc než ty 2 kW. Ale jak jsem říkal, je lepší stejně osadit větší výkon, protože ne vždy (téměř nikdy) nejsou ideální podmínky, aby to vyrábělo jmenovitý výkon. Ono se to nezdá, ale třeba dost lidí se diví že jim v létě 10 kWp FVE nedělá těch 10 kW. Že tam má nějaký význam úhel dopadu slunce, teplota atd.
Ano souhlas, ale nedá se říci že se celkově nevyužije. Proto mluvme že v daný moment a protože právě těch podmínek ideáních je opravdu málo, vždy bych volil mírně předimenzované. U FVE je to obdobné, deficit v zimních, jarních měsících, se dá zcela normálně vyřešit tkzv. přepanelováním. Rozumné střídače třeba 10kW dokážou na vstupu PV až 15kW. To že se energie v daný moment dá využít pouze pro nabíjení baterie je jedna věc, dokážu ale v horších podmínkách být déle energeticky nezávislejší. Je teda uvážit zda cena přepanelování bude pro mě výhodná. Jinak nemyslím nic ve zlém a videa pěkné, pokračuj dál. Je to hezky zpracované pro vysvětlení, jak si to doma nainstalovat sám. Na druhou stranu, nevidím z videa přesné detaily, tudíž nemyslím si že tam jsou úplně životu nebezpečné věci(nelze posoudit na dálku), ale určité věci ohledně bezpečnosti a protipožáru a legislativy tam jsou, ale jak říkám to nemá nic společného s funkčností stavu.@
Zdarec, máš tam nezvykle hodně nepřesností. Jednak návratnost je dobrá i pro dva lidi. Mám změřeno, že přes ohřevem z FVE jsme měli spotřebu bojleru denně 4.5kW, to za rok udělá 10 až 15 tisíc úsporu. Zadalší střídač pro bojler nedělá modifikovaný sinus, ale střídavé PWM a napětí 300V nemí problém pro topné tělěso, protože sinus má špičky kolem 325V. Střídač má omezení výkonu, takže sníží střídu tak, aby výkon byl vpohodě pro bojler. Zadalší je i třetí varianta, a to ručně přepojit zásuvku ze střídače do sítě. takto to mám a od léta už jsem to asi 3x ručně přepojil.
Ta návratnost je čistě závisá na odběru vody a výrobě. A hlavně taky na aktuální ceně energie. Pokud je denní spotřeba bojleru 4,5 kWh, tak to ročně vychází na 1,6 MWh. To je při ceně 6 Kč/kWh necelých 10000 Kč. Pokud má někdo cenu 3 Kč/kWh, tak je na polovině = dvojnásobné návratnosti. To si holt každý musí spočítat sám podle sebe.
Modifikovaný sinus je vlastně obdelník s mezerami...dalo by se to nazvat i jako "střídavé PWM". Ale přesný průběh jsem neměřil, ale změřím a přidám na Instagram, nebo na CZcams Shorts. U střídavého průběhu se udává efektivní hodnota napětí/proudu. Akorát je přepočet u sinusovky, nebo modifikovaného sinusu jiný.
To přepojení vidlice zásuvka střídač/distributor jsem tam myslím taky zmiňoval. Ale stejně mi nejlépe vychází bojler se dvěmi spirálami.
Ale jsem rád, že jse s FVE spokojen a že vám to takhle hezky spoří :)
Mám siton střídač ten má střídavé PWM v 50Hz, Průběh je takový, že se tam střídá s pauzama napětí na panelech. Tedy + pauza - pauza a mění se poměr mezi délkou pauzy a kladných, či záporných pulsů. Na vstupu z panelů je velký kondenzátor jako zásobárna energie pro generování pulzu a H můstek ze 4 mosfetů, které střídavě spínají energii do spirály. Na základě měření napětí a proudu se měrí bod maximálního výkonu a tomu se přispusobuje šířka střídy.
@hankaajindrich8622 Taky jsem měl v plánu ho dřívě stavět, ale nějak jsem se k tomu nedostal a tou dobou byl problém i sehnat vhodný tranzistor. Podle webu tam je napsáno "střídavý obdélníkový s proměnnou střídou".
Schválně zkusím zjistit jaký průběh je na tom střídači z videa. Modifikovaný sinus = střídavý obdelník s mezerama. Délkou té mezery střídač reguluje dodaný výkon. Zde je video, kde je vidět i průběh: facebook.com/100006030639118/videos/259384816513317/
Já mám 3f bojler, myslím ideál, 1xFVE, 1xČEZ a jedna ti zbyde do zálohy, nebo na navýšení výkonu či na vítr, Máchale :-) Máš to pěkný.
Taky jsem přepojoval bojler, kde byly 3 spirály. Jedna se měnila za 3f a připojila přes A-Z router na "zachycení" přetoků z FVE.
@ Od akého prúdu panelov začína ten systém fungovať ? Napätie asi 250v .Ďakujem
To jsem přesně nezkoumal. Ale myslím že začíná dodávat někde pod 100 W.
Super Peťane 1*
pridam muj postreh.FVE mam v provozu od 29.3.2023 pouze TUV. Delal jsem celou montaz i vyrobu zavesnych komponentu svepomoci. Moudra jsem nastudoval od Amperaka a z ruznych for. Bral jsem to jako zabiti volneho casu.Panely nove ,koupene v prosinci 22 .Letos v lete by vysli o -4200 kc :-( Regulator Bela dalsi komponenty z Aliexpresu. Vse me vyslo na 34 000. Bojler 100L jsem predelaval puvodni. Tep.vlozka sucha vyroba na zakazku. Pak jsem pridaval trojcestny smesovaci ventil. To je vse v cene.Panely jsou na fasade jizni strana.
Od zari mam cenu plynu 2,275kc /kw/h .Pred tim byla fiksovana smesna cena ,tu nebudu pro vypocet vubec pouzivat. Pocitam od 1.4. - 30.10, 7 mesicu v provozu plyn byl par krat zapnuty.
Nemam predstavu jaky bude tedkom vykon v nasledujicich 5 mesicich v prosinci jsem nahral bojler bez dohrevu ani ne 10xJe to bida.
Po delsim sledovani spotreby plynu pres letni mesice pro 2 osoby mi vychazi spotreba 2,33 kw/h plynu
Tak 7 mesicu x 30 dni = 210 dni x usetrenych 2,3kw/h = 483 kw/h x cena 2,275 = 1098 kc
dalsich 5 mesicu snad plny ohrev snad 50 dni ?Nevim?
50 dni x 2,3kw/h = 115kw/h x 2,275 = 261 kc
= 1360 kc hypoteticka uspora za 1 rok. Naklady 34 000 / 1360 = 25 let navratnost pri stavajicich cenach 🙂
Tak nevim zda to pocitam dobre.Navratost nic moc. Zas v lete vypnuty kotel,nedochazi k amortizaci a nejakou el.taky provoz kotle cerpadla spotrebuje.
Jsem zvedav zda se nekdo vyjadri zda to lze takhle pocitat.
U toho plynu asi dobře. Kilowatta je stále kilowatta, u el. je to s větší účinností převodu na teplo. Mám FVE 5 panelů, stykač upraven na DC ( Ampérák ) bez měniče. 2000kWp - těleso 1,1 kW. Za rok cca 1 MWh, tj 6 000,-Kč. Náklady cca do 25 000, teor. návratnost 5 nebo 6 let když se nic nepodělá a bude stejně svítit jako letos. Měřím i teplotu vody v řadu, v létě přívodní klidně i 20°C, v zimě kolem 10°C a méně. I to má vliv na návratnost 🤔 Drahé instalace s dotacemi se dle mého názoru nikdy nevrátí, je to takový tunýlek na společné finance kdy zase bohatnou vyčůránci.
Tak to co uvádíte není žádná úspora - příklad:
Vezmu 34.000 Kč, dám je na úrok na spořící účet do FIO banky na 5,5% a výsledek?
Ze 34.000 je úrok ročně 1.870 Kč, po odečtení 15% daně z úroku, je čistý výdělek za rok 1.590 Kč.
Takže jsem na tom o 230 Kč za rok líp, než jste na tom Vy, nemám žádné starosti s poruchovostí systému a za těch 25 let budu mít v bance pořád 34.000 Kč (které budou mít reálnou hodnotu třeba 10.000 Kč v dnešních cenách), ale budu je mít stále k dispozici., kdybych je náhodou potřeboval ...
Vy budete mít po 25-ti letech zcela odepsaný systém, do kterého jste musel dát třeba i něco za opravu...
Samozřejmě je to všechno jen teorie - v reálu můžou přijít třeba kroupy nebo měnová reforma a všechno bude jinak...
Zatím to ale vypadá, že fotovoltaika je spíše pro zábavu jako hobby, než pro úsporu nebo reálné zhodnocování peněz...
@@oskartrojan6444 tak pro ty v druhe rade.
za prve: jsem neuvedl ze je to uspora. Napsal jsem HYPOTETICKA uspora.
za druhe: uvadim - Vyrobu jsem bral jako : Zabiti volneho casu.
za treti: pan je asi financnik😀a nezaregistroval ze uroky zacinaji klesat.
A pokud tady budu za 25let tak mi uz urcite bude jedno ze system bude zcela odepsany.
V zivote se neda vsecko prepocitavat zda se to oplati.A drzet penize v strozoku.
Napr.autem ujedu za rok 5500km.To bych mohl z vaseho financniho pohledu pouzivat Taxi.
A zena svym ujede jeste min.
@@karlosk.7472Tak prvně si ujasněte pojmy 2000 KWp je sakra hodně, to bych bral taky 🙂, Ale asi máte jen 2 KWp v panelech = 5 panelů x 400 Wp? Jaké je napětí 5 panelů ve stringu pod zátěží? Reálně 120 - 140 V v plné zátěži? Jaký smysl má těleso 1.1KW při 230V?
Ze systému vytěžíte 1 MWh, ale u nás se dá z 2 KWp pole vytěžit 2 MWh, tzn. zkrátíte návratnost o 50%, pokud zlepšíte vytěžitelnost a najdete spotřebič výroby, který jinak napájíte z jinak placených energetických zdrojů.
Diky za video. Jen bych rekl, ze ten nakres bojleru s 2 patronama mate opacne. Teplo (vcetne teple vody) se zveda nahoru. FVE spirala patri dolu, aby ohrivala variabilne klidne cely bojler, kdyz hodne sviti nebo alespon o neco zvedla teplotu vody celeho objemu. Pripojeni patrony na sit patri do poloviny vysky bojleru, aby se takto draho ohrivala jen 1/2 objemu bojleru. --- A nyni jeste otazka, o tom premyslim jiz dele a nevim, jak to funguje. Pokud ma jako tento stridac max. DC vstupni napeti 350V, ale patrona v bojleru funguje na 230V, jak se ten stridac zachova kdyz mu pripojim 7*450 Wp/41 V panelu = 3150 Wp / 287 V, v zime treba 310 V. Jake napeti bude na AC vystupu? 230V nebo 310V? A pokud 310V, tak preci problem, nebude to zvladat ta patrona. Predimenzovani panely kvuli spatnemu pocasi fandim a rad bych to tak taky mel. Ale bojim se toho vysokeho napeti v pripade idealnich podminek pocasi.
V bojleru nemám nakreslené spirály. Pokud myslíte ten teploměr, tak tam jde o princip regulace nahřívání ze sítě/FVE. Můžete se kouknout na můj web na článek www.mylms.cz/vytezovac-fve/ na část "Co když celý den slunce pořádně nesvítí?". Tam je princip regulace popsaný.
Regulátor by měl regulovat výstup tak, aby nedošlo k překročení maximálního výstupního napětí = 230 V ac. Navíc střídavé napětí v síti má špičkovou hodnotu 325 V. U střídavého napětí se udává vždy efektivní hodnota.
záleží, co máte za střídač. Většina jich zkrátí střídu tak, aby se napětí omezilo na 230-250V, ale ne všechny.
To nevadí. Nemůžeme vědět všechno a hned. S tím písmenem Y jsem taky myslel, že to je Year jako rok. Stále jsem to nechápal proč je to mèně než celodenní výroba až přijel brácha a hned řekl, že to je včerejšek jako yesterday. Líbí se mi vaše videa. Pravidelně klikám nebo nechám projet reklamy aby to přispělo. Mám pro vás typ na příští video. Vymyslet jak to v létě využit více, když svítí tolik hodin. Třeba nabíjení baterek do sekaček atd. Změnit to na pravidelnou sínusovku třeba přes autobaterii. Něco levnýho. Zkoušel jsem i s tím nabíjet, ale ve střídači se změní zvuk jakmile to není topná spirála tak radši ne.
👍
Zdravím, v prvé řadě pěkné video... Měl bych na Vás dotaz, dá se zkombinovat ohřev vody fototermika + plyn?
Určitě. Prakticky se dá zkombinovat "všechno"... V případě této kombinace by musel být bojler nahřívaný fototermikou a tato předeřátá voda by šla přes plynový kotel. Opravdu záleží na provedená a určitě je více způsobů.
S termickými kolektory mám zkušenost a pokud člověk má místo alespoň na 5, 6 FV panelů, tak je to lepší varianta než teplovodní kolektory. Cenově to je podobné, ale neřeší se čerpadlo, kapalina, potrubí atd. Lze připojit více spirál a po nahřátí bojleru přepnout třeba do podlahy. V budoucnu se např. přehozením střídače (+ další kroky) dá připojit do sítě.
stený měřáky z ali používám taky, probém resetu jsem vyřešil externím zdrojem 24V co je přes diodu připojen, na těch 24V se mppt ještě nerozjede a měřák to udrží na živu :D
Zkoušeli jsme tam dát diodu a kondenzátor. Pomohlo to, ale stejně to jednou za čas hodnotu vyresetuje. Šlo by to řešit tím externím napájením. Ale je to jenom orientační měření dc napětí, proudu a výkonu. Celkový dodaný příkon je na střídači.
Ahoj,
díky za inspiraci. Už asi rok mi leží doma úplně nový SITON - tedy solární reguláror pro boiler a panely leží ve dřevníku - musím to dodělat 🙂
Líbí se mi Tvůj vstupní rozvaděč s vypínáním a měřením.
Mohl by jsi upřesnit co za měřák s bočníkem používáš na měření DC přicházejícího z panelů ? Vypadá to moc dobře, to by se mi líbilo.
Je tam tenhle měřík: www.aliexpress.com/item/1005002987917368.html (pozor na vhodné napětí a proud). Nevýhoda je, že když se střídač snaží zapínat výstup (ještě není dost světla), tak kmitá a někdy to vymaže hodnotu přeneseného výkonu. Zkoušeli jsme tam dát diodu a kondenzátor. Zlepšilo se to, ale sem-tam se to vynuluje. Někdo zde v komentářích radil externí napěájení 24V zdrojem přes oddělovací diodu.
Na druhou stranu, SITON má myslím nějaké měření v sobě, takže to není zas až tolik potřeba. I ten střídač ve videu má "elektroměr" v sobě. Takže ten externí měřík se používá spíš jenom pro informaci o aktuálním napětí, proudu a výkonu na DC straně.
@ Velmi díky za odpověď.
SITON má opravdu vlastní "tachometr" což je super. Tohle by však ukazovalo okamžité napětí panelů. Dalším řešením by byl analogový ručkový voltmetr se správným předřadníkem...
++
Kdyby tam byly 4 panely horizontálně (2 horní řada, 2 dolní řada), tak by šly dát ty horní na zimu na stojato, aby se jim zvedl dopadající výkon na m²!
Zkus učinit výpočet. Podle videa to tipuju, že dva panely skoro "nastojato " dají víc než těch 6 na ležato...
=>
Na zimu horní řadu postavit a na léto položit.
Ono taky jde o úhel dopadajícího světla. Na videu to bylo kolem dvanácté hodiny. Ale ráno jde slunce z boku. Kdyby byly panely na stojáka, tak by ten úhel byl ještě horší. Nehledě na to, že 4 panely by daly maximálně cca 200 V. Panely jsou do série...
Někdy je lepší přidat jeden panel, než řešit složité konstrukce. Taky to musí nějak vypadat a za panelem na stojato by se držela kupa sněhu.
@ FV panely jsou teď tak levné, že vytvářet či kupovat konstrukci na zvětšení plochy vůči slunci v zimním období nedává ekonomicky žádný smysl. Samotnému panelu úhel dopadajího světla problém nedělá a výkon je +- stejný.
Zdravím. Teď nově mohou mít i rodiny s přídavkem na dítě. To písmeno Y na tom střídači znamená yesterday - včerejšek.
Ano, po novém roce se podmínky trochu změnily. Už předtím jsem to doplnil do popisku pod video. O tom "Y" už taky vím. Je to popsáno v návodu. Bohužel jsem to tehdy nedoplnil do videa :(
Manželka se sprchuje denně a nemáme noční proud(D2d) takže naše spotřeby jako důchodců je z bojleru asi 2MW celkově před kovidem asi 6MW) udělal jsem panely bez dotace a první 2 se zaplatily již první rok s distribucí cca 7Kč kilowata.Při stoupnutí na 9 Kč(strop plus distribuce) se mi zaplatily další panely i s baterií lifepo4(měnič jsem vyrobil sám).
Přesně tak, záleží na spotřebě a ceně energie. Já jsem to ve videu nemyslel jako že důchodci by na to neměli mít nárok. Ale že by ta investice měla být účelně vynaložená. Pro vás je to OK. Ale třeba znám člověka, který je sám, spotřeba 00nic. K důchodu si ještě přivydělává bokem a i přes to má nárok na dotaci. Naproti tomu máme v okolí spoustu rodin, kde jsou 2, nebo 3 děti, čerstvá hypotéka, třeba i dokončující práce na domu atd.. Do práce chodí pouze jeden člověk a s penězma to nebude žádná hitparáda. Ale ti nárok na stejnou dotaci nemají.
Souhlas. Osobně bych doporučoval zrušit veškeré "nároky". Těch se vždy chytnou vychcandírové, navíc křiví trh. S těmi důchodci je to přesné. Mám známé, bydlí ve svém, oba důchody cca 55 000,-Kč měsíčně. 3x v roce na dovolené. Dotace 90 000,- na ohřev + 45 000,- na zateplení půdy. V zimě ohřev vody plynem.
Spoluúčast nula. To je přeci lumpárna jako hrom. Instalace od firmy 4xpanel, pojistky, kus vodiče a ten nejlevnější střídač. Matroš odhadem 35-40 tisíc, faktura světe div se, rovných 90 000,- Kč.@
Vážený pane ale keď dáte do meniča na plný výkon tak strieľajú ako na bojisku na Ukrajine !!!!
Díky za pěkné video a výborný popis.
Jak moc dobrý/hloupý je nápad použít pro bojler výkonnou nabíjecí stanici jako např. Bluetti AC300 či jinou?
Pro laika a neelektrikáře je to zcela bez instalace, solárně lze přímo do stanice dodat až 2,4 kW, max výkon je 3kW a ze stanice jde čistý sinus, takže přebytky lze použít jakkoliv. Ne jen do jiné spirály. Cena stanice je pod 30 000.
Mohu požádat o komentáře proč to je případná alternativní možnost nebo naopak velmi špatné či nevhodné řešení?
Děkuji.
Tak jako asi by to šlo použít. Je to v podstatě powerbanka se fve střídačem. Otákou je, jestli je nutné vždy použít akumulátor. To by cenu ještě zvýšilo. Výhoda je, že tím lze napájet běžné spotřebiče, ale cena je výrazně vyšší. V podstatě se tím nahradí jeden střídač za 7000 Kč střídačem za >30000 Kč. Panely apod. tam stejně musí být.
Pokud by to bylo čistě pro bojler, pak to cenově smysl nemá. Ale jako o univerzálním řešení bych o tom uvažoval.
AC300 má uvnitř 3kWh LiFePO4, takže s 4-5 panely taková malá ostrovní FVE. Když mi průměrně bojler denně vezmě 3kW+-, tak v sezóně mohu napájet ještě spoustu věcí v domě. Navíc na cesty vozím elektrokoloběžku a elektrokolo a na ně mi současná EF Delta 2 nestačí. A když nejsem doma, bojler nepotřebuji.
Ahoj, možná jsem to přeslechnul - kolik má zásobník litrů? A říkal jsi 2kW spirálu? Mám doma zásobník ACV Comfort 160, ohřev kondenzačním kotlem (takže kolem 80% účinnost protože tam sype 80°C) a už nějakou dobu uvažuju nad DIY solárním ohřevem. Myšlenka je dát na přístřešek menší množství panelů, k zásobníku třeba jen 1kW ohřívač s oběhovým čerpadlem a dohřívat tak zásobník. Ventilem by se potom přepínalo jestli se voda točí jen mezi zásobníkem a ohřívačem a nebo se k tomu přidá i kotel kdyby to nestíhalo. Přes léto budu hypnotizovat plynoměr ať tuším kolik ten ohřev vody zbaští a na podzim bych snad začal počítat jestli se to vyplatí :)
Je to obyčejný bojler (tento konkrétně je tedy kombinovaný), myslím 160 l. Spirála má příkon myslím 2,2 kW. Na ohřev s tímto druhem FVE je ideální třeba OKCE 160 2/2 kW. Ten má zdvojený termostat, tepelnou pojistku i spirálu. Jedna se zapojí na síť, druhá ke střídači.
U takovéhle kombinace - ventil, čerpadlo, výměník, ... už vyloženě záleží na konkrétní instalaci. Nedá se do vašeho bojleru třeba přidat spirála?
@ Takže se to tak moc neliší, já se bál jestli nemáš několikanásobně větší objem vody, když u soláru bývá tak nějak všechno větší :)
To co mám já se ohřívá teplovodně, spirála tam pokud vím doplnit nejde. Nemluvě o tom že v domku neexistuje žádná technická místnost, takže střídač a všechna technologie musí mít navíc velikost cca jako ten bojler co už tam mám, čím menší, tím lepší. Bojler je v provozu prvním rokem, takže výměna taky nepřipadá v úvahu. Bohužel v práci jsem toho tehdy míval nad hlavu, dost věcí čekalo a pak se řešily za pochodu, takže se leccos udělalo ne zrovna optimálně.
Tak jsem právě uvažoval že bych na potrubí mezi kotlem a bojlerem doplnil elegantně čerpadlo, normální ohřívač co se dává pod umyvadla a jedem :) Je to tak primitivní až to hezký není, jen musí topenář střihnout dvě trubky, napájet T kusy a na šroubení už si tam přidělám co potřebuju.
Ještě se zeptám trochu mimo, koukal jsem se na tvůj web a jestli to dobře chápu, tak nahříváš jen někam k 50°C? Proč ne výš, když je to ze soláru prakticky zadarmo?
@@DreitTheDarkDragon Ty teploty jsou orientační. Pokud je tam externí čidlo, tak hodně závisí na umístění. Rozdíl teplot mezi dolní a horní stranou bojleru je dost velký.
Ale hlavně - nejde to žhavit na nějakou extra vysokou teplotu, aby se někdo nespálil od horké vody. Možnost je na výstup bojleru namontovat termostatický směšovací ventil. Ten tam ale nemám.
@ Takže jsem hádal dobře, že to je kvůli riziku opaření se. Já právě o termostatickym ventilu uvažoval, potom bych moh nahřívat bojler solárně třeba až k 75˚C, zatímco kotel by udržoval teplotu kolem 55°C. S moji menší spotřebou věřím, že bych léto zvládnul tak z 90-95% se solárním ohřevem - i když se budu sprchovat v noci, tak teplota neklesne tak hluboko aby startoval kotel a stačilo by to dohřát solárně během dalšího dne.
Pěťane, nezáhledl jsi náhodou někdy systém, který by fungoval jako "slučovač". Tj. měnič, který by byl schopný sloučit proud ze soláru s proudem ze sítě? Protože z prostorových důvodů jsem musel použít Ariston Velis (jediný dostatečně málo hluboký) a tam si s dvojitou spirálou neškrtnu, bo má jen jednu a i kdyby neměl, tak má digitální řízení, takže bez přeprogramování EPROM bych ho nedonutil poslouchat dva termostaty.
Pointa je v tom, že 1500W, které on má je děsně moc na vybudování systému bez baterie. Musel bych to notně přepálit (tak 3kW panely a měnič) a návratnost by byla v nedohlednu, byť jde o chatu. ystém, který by uměl slučovat obě sítě a měl do 2kW by tak pro mně byl geniální.
Navíc má kapacitu jen 50 l (je to na chatě, to stačí), takže schopnost slučování je více než chtěná, protože v podvečer už by ani ty panely nedali dost na poksytnutí plných 1,5kW a mně známé měniče to v momentě nedostatku na straně soláru odpojí.
Jo a ještě dodám, že digitálně řízený Bojler se samozřejmě odpojí, když napětí poklesne příliš. Řešení které popisuješ ve videu lze použít pouze s primitivním analogovým systémem řézený zpětnovazební smyčkou přes termostat.
Tak "sloučit" to dokáže jakýkoliv ongrid střídač. Když se zapne bojler, tak bere proud ze sítě a do té sítě jde zároveň výkon z panelů. Ale jako low-cost řešení to asi moc nebude.
Tyhle "chytrý" bojlery nejsou pro provoz s takovými jednoduchými střídači moc použitelný. Ideální je prostě obyčejnej termostat, nebo na druhou stranu už nějaký sofistikovaný řízení ve stylu vytěžovače atd, viz třeba www.mylms.cz/vytezovac-fve/
@ A nehrozí, že on-grid pošle něco nechtěného, byť na pár tiků, přes elektroměr do sítě? Nerad bych, aby mi zaklepalo einsatzkommando z ČEZu na dveře takhle někdy ve dvě ráno.
V podstatě je jedno, jestli pošle, nebo nepošle - pokud je výrobna připojena k síti, tak na to musí být povolení distibutora. Pak tam jde nastavit zakázání přetoků = bývají tam pak nějaké malé "technické" přetoky. Ty bývají tolerované.
Řešení ohřevu vody z videa má výhodu, že to není galvanicky spojené se sítí. Distributor do toho tedy nemá co mluvit. Je to jako kdybyste měl doma třeba elektrocentrálu.
@ Tak on nemá co mluvit ani do UPS a je fuk, že je připojená k síti. Jenže tyhle měniče bohužel neslučují síť s FV/Aku, proto asi nedělají ty přetoky. Samozřejmě tvé řešení je bez debat nejčistší.
Takže pokud pořídím on-grid, k němu ty proudové sondy, budou jen ty technické přetoky (než cpu vyhodnotí, že do sítě dodává, místo aby se odebíralo), ale zbavit se jich nejde. Chápu to dobře?
Pak už je to jen o tom, jestli si toho ČEZ všimne a (i bez mého vědomí) mi vymění elektroměr za chytrý, který mně vyhmátne, že?
@@tomascernak6112 střidač reaguje až na přetok. Takže omezit to v tomto systému asi úplně nejde. Já jsem to zkoušel se svým střídačem v běžném provozu domácnosti. Přetok byl denně cca 10 Wh. Alr to třeba spínal sporák, který cyklicky zapíná/vypíná a střidač na to musí stále reagovat.
Jinak, ještě je možnost nabíjet akumulátor ze solárů a ze sítě. A teprve za akumulátorem mít střídač pro topnou patronu. Nebo tam už mít přímo dc ohřev.
Zaujímavá modifikovaná sínusovka, som nevedel že Poliaci používajú takú technológiu a ich stroj dokáže vyrábať takúto sínusovku. Asi tam majú aj step down menič?
To byl pouze ilustrační nákres. Uvědomil jsem si to až u strihani videa. Výstup jsem neměřil, ale bude tam obyčejný modifikovaný sinus - obdelnik s mezerama...
Zkusím to ještě doměřit osciloskopem 😉
@ Nemusíš to samozrejme merať, mal by tam byť obyčajný H most.
Mohu se zeptat jak máte řešeno uzemnění regulátoru?
V 19:30 jde vidět uzemnění na spodku střídače.
Na TUV máme TČ s 230l zásobníkem, dává smysl udělat FVE, k tomu třeba 200l obyč bojler Dražice a vodu z bojleru pak pouštět do zásobníku čerpadla? Když mám teď vodu z čerpadla na 45C, tak pokud by FVE ohřála bojler na víc než 45C, tak by čerpadlo nemělo podle mě zapnout. Když by nesvitilo, tak by z řádu přes bojler šla do TČ voda chladnější a čerpadlo by zaplo a ohřívalo. Přijde mi to jako dobré řešení, nebo se pletu a něco jsem přehlédl? Díky. Ps: ještě musím zjistit jestli TČ nemá nějaké omezení na teplotu vstupu vody
Taky mám udělaný předehřev bojleru. Ale myslím, že jednodušší varianta by byla přidat do stávající nádrže topnou patronu napájenou z FVE. Pokud ji tedy lze namontovat.
@ Nejspíš nepůjde, nádrž je přímo součástí vnitřní jednotky čerpadla. Ale určitě ještě mrknu do manuálu od čerpadla. Díky, dobry napad!
Tak v tom případě je asi ten bojler obstojná varianta. Pokud by byl bojler jenom na FVE, tak stačí s jednou spirálou. Bylo by to zcela odděleno od sítě. Případně existuje ta varinta se dvěma spirálami. Prakticky by pak byl ohřev TUV zajištěn cca od března do října...
Proč se dělá konverze z DC na AC, čímž vznikají ztráty? Proč ne pouze MPPT regulátor a napájet topnou spirálu přes DC?
Kvůli snadnosti odpínání zátěže - takhle je možné použít běžný bojler s běžným termostatem a tepelnou pojistkou.
Proč používat střídač? Pokud panely dávají 48V stejnosměrných, není lepší a jednodušší požít v bojleru 48v topné těleso? 🤔
Napětí panelu ja závislé na osvětlení a odběru. Pokud člověk přímo na panel pověsí zátěž, tak to bude vyrábět až když bude opravdu hodně světla - proto se používají MPPT regulátory. Aby i když není ideální oslunění bylo možné z panelu dostat nějaký výkon.
Ale větší problém je se spínáním/rozpínáním DC proudu. Na to by bylo stejně potřeba něco externího a nelze využít originální termostat a tepelnou pojistku. Navíc při 2kW výkonu to je přes 40 A.
Střídač nezvládne panely jejichž součet napětí v zátěži je 300V. Může nastat situace, kdy je velká zima, třeba minus 15 a svítí slunce. Výsledkem budu shořelý střídač. Co se týče využitelnosti pro důchodce, tak při ideálním natočení na jih se důchodcům nahřeje bojler dříve a pak se FVE vypne, což je sice škoda, ale zase na jaře a na podzim to vyjde akorát. V zimě budou muset dokupovat. Ještě je možnost udělat nový bojler jako předřazený před plynový kotel popřípadě před starý bojler a nemusí se pak řešit nějaké přepínání sítí. Plynový kotel nebo starý bojler si popřípadě vodu dohřejí, pokud to bude potřeba.
Počet panelů (resp. napětí a proud) je potřeba dimenzovat tak, aby nebyly překročeny mezní parametry střídače. Tento střídač zvládá na vstupu max. 350 V. Šest panelů, které tam jsou dávalo zatím maximálně 290 V. To si myslím že je dostatečná rezerva...
@ Správně by se měl vzít Voc všech panelů a připočítat ještě 15 procent, kdyby bylo hodně zima. Tato hodnota by měla být menší než max hodnota vstupu na střídači - v tomto případě 350 V.
@@petrprochaska9759 I tak to vychází. Kdyby měl panel Voc 50 V (má 49,8), tak to na 6 panelů vychází 345 V. Což je sice na hraně, ale praktické testy ukázaly, že napětí stejně tak vysoko nejde. Zatím tam bylo max. 290 V a to mluvím o nezatíženém systému v minusových teplotách. Takže zatím OK. Snad to tak bude i do budoucna :)
Dotace "pro důchodce" využijí i rodiny, kde se aspoň chvíli za poslední rok pobíral příspěvek na bydlení. Často i mladé rodiny s dětmi na RD.
Ano, je to tak. Od pulky ledna se maji podminky jeste trochu menit, aby na to dosahlo vice lidi.
A není levnější koupit boiler s tepelným čerpadlem Ariston Lydos Hybrid 100 3629053 za 15 000 Kč a ušetřit 70% elektřiny ročně. To se vrátí do 2 let.
Určitě to má něco do sebe. Opět by to chtělo alespoň nějaký výpočet návratnosti. Mělo by to velký význam v kombinaci s FVE - nemyslím s tímto jednoduchým systémem, ale s opravdovou fotovoltaikou. Viz třeba tyto články: vytapeni.tzb-info.cz/tepelna-cerpadla/25094-zasobnik-pro-pripravu-teple-vody-bojler-s-tepelnym-cerpadlem-vzduch-voda-cast-1-2
Pozor ale, většina bojlerů má přívod vnitřního vzduchu a vrací zpět do místnosti. To znamená, že to teplo na ohřev je odebírán z interiéru domu. V létě to je v pohodě, ale v zimě se teplo z domu "přečerpává" do vody. Takže se rozhodně nedá mluvit o "energii zdarma".
Dobrý den nejste poblíž letohradu na konzultaci zapojeni
No, můžete mi napsat e-mail. Sem-tam se v Leťáku vyskytuju :)
Poznámky pro diváky:
7:40 Není to vždy potřeba, je to optimální.
8:50 Příkon (výkon) se vypočte P=R*(I^2). R je konstantní odpor spirály; I je proud dodávaný panely přes MPPT. Proto čtvrtina.
9:30 více panelů se dobře využije, pokud slunce nesvítí plnně (má smysl naddimenzovat množstní panelů). (Následně ve videu řečeno)
12:50 Jední se o elektroinstalaci, proto je i tak třeba projekt a revize (a to nemluvím o památkově chráněných budovách).
23:45 Praha a jih republiky jsou na ČEZu nezávislí.
No zrovna v Praze s jejich PRE bych si dával pozor, kamarád se s nima soudí už snad deset let a nemá to konce.
8:50 Nechtěl jsem do toho zatahovat vzorečky. Šlo mi o ten důraz na správné napětí. Aby si někdo nemyslel že se třema 500 Wp panelama udělá 1500 W do 2 kW spirály.
12:50 Ano, to je pravda. Ale když si to někdo doba zpachtí, tak těžko někoho nutit. Samozřejmě, když na střechu barokního zámku naházím 6 panelů, tak to bude vypadat asi dost divně :)
23:45 Jj, to je pravda. Jsem zdeformovanej. Ze začátku jsem říkal distributor, pak jsem říkal ČEZ. Líp se to vyslovuje, ale myslím tím ČEZ/PRE/ED.G
+ co se týče Vaší montáže, tak děláte stejné chyby jako ostatní!
1/ panely by měly být horizontálně, řady v sérii (stringy), aby při odtávání zafungovaly bypass diody
=>
Zamyslet se, nebo si najít moje video!
2/ instalační lišty by měly být svisle, aby docházelo k volnějšímu proudění vzduchu pod panely!
=>
To větší přirozené proudění vzduchu panely lépe ochladí a to znamená, že se zvedne výkon o více jak 10%!
Ono taky jde o to, aby se to na tu střechu vůbec vešlo. Je potřeba se přizpůsobit místní situaci. Takhle by se tam vešly sotva 4 panely.
Panel má na výšku 2,3 m, takže je potřeba ho podložit na "delších" stranách, aby se neprohýbal. Proto je ten pod horním "ležatým" panelem taková konstrukce. Mezi střechou a profilem je mezera, mezi profilem a samotným panelem je taky mezera. Rozhodně se nejdná o nějaké extrémní zamezení proudění vzduchu. Zvlášť u ohřevu TUV, kde je instalovaný výkon cca 3,3 kWp a reálný odběr pak okolo 2,5 kW.
@michalmazgal Half cell panely sa rozhodne neinštalujú horizontálne
a už vôbec nie keď sa používa len striedač namiesto DC mppt regulátoru.
Pri horizontálnom uložení bypass diódy nebudú fungovať, lebo výsledne napätie bude nízke a špirála aj tak nedokáže využiť maximálny výkon. Keď sa half cell panely umiestnia vertikálne, tak horná polovica bude vyrábať prakticky maximálne napätie a spodná časť panelu môže byť úplne zasnežená.
@@to220 co to zase zobecňuješ! Ty jeden géniusi!!!
1/ half panely jsou jen dva panely vedle sebe, pro které jsou společné bypass diody!
+
Panel je rozdělený kvůli roztažnosti stříbra. Stříbro má jinou roztažnost než křemík. To znamená, že by v případě nerozdělení panelu muselo dojít k zesílení vodičů (uvnitř panelu) a to by zvýšilo v zimě pnutí! Ledový panel, na který by zasvítilo sluníčko, by se zvětšil, ale stříbro by zůstalo smršťené! Což by způsobilo zvýšení vnitřního odporu křemík - stříbro.
(Kvůli tomu se uvnitř používá stříbro, protože má velmi vysokou tepelnou vodivost a stíhá se zvětšovat a zmenšovat s křemíkem!)
2/ bypass diody jsou kvůli sněhu. To znamená, že panel dává při odtávání 1/3 napětí, 2/3 napětí a 3/3 napětí, tedy výkonu!
=>
Proto má být zátěž na napětí nižší než 1/3 napětí panelu!
=> => =>
Když jich dám do řady 5 (v sérii), tak napětí panelů x 5 : 3 = napětí pro MPPT!
@@michalmazgal Jednoducho mám už s tým skúsenosti a viem ako to funguje. Horizontálne half cell panely zasnežene do polovice nevyrábajú skoro nič, lebo striedač určený len na vodu nie je schopný si prispôsobiť záťaž. Horizontálne umiestnené half cell panely ktoré sú zasnežené do polovice vyrábajú len 1/3 svojho napätia, Ale pri vertikálnej inštalácií to vyrába 90% svojho nominálneho napätia aj keď sú tie panely z polovice zasnežené.
A pozor half cell panely nie sú len dvojica panelov. Obrovská výhoda je to že to nemá v strede rám a ten sneh skĺzne bez problémov z hornej časti na spodnú časť, polovica panelu vyrába! Inštalovať Half cell horizontálne je totálna prasárna.
@@to220 to nemyslíš vážně? Ty, který upravuješ výrobky, neumíš udělat laboratorní měření? A ještě k tomu na internetu lžeš? Si ze mě děláš srandu a bavíš se tím, že to mají lidi špatně, viď?
Nebo jsi génius? Jako s tím laserem...
Taky budeš důchodce.
Tak to každopádně. Ale ve videu neřeším přímo důchodce, ale systém rozdělování dotací, který nepřihlíží ke skutečné účelnosti investice, ale zvýhodňuje jenom podle věku. Myslím že jsem to ve videu dostatečně vysvětlil.
U dotace třeba na nádrž na dešťovku se zohledňovala oblast, plocha střechy a využití. Podle toho měl člověk nárok na určitou částku. I zde v komentářích jde vidět, že někteří mají předpokládanou návratnost třeba 4 roky a jiní 25 let.
Kdybyste měl někomu dát auto, tak byste zvolil spíš někoho kdo auto nemá, ale potřebuje a bude ho využívat. Nebo někoho kdo auto má a druhé by jenom stálo v garáži nevyužité?
Jsem v půlce videa.
Tohle jsem už řešil.
Nejlepší je použít další spirálu 3000W/48V a MPPT, které "jen" dělá DC - DC step down. 😉
Nejsem zastánce nízkonapěťových systému. Při výkonu 3kW a 48V je proud skoro 63 A. Navíc je pak potřeba řešit odpojení DC, což neříkám že není reálné, ale takhle je to jenom panel -> střídač -> bojler. Pokud má člověk dvě spirály, tak neřeší další termostaty, tepelné pojistky a pod. V jednoduchosti je síla.
A hlavně, né každý je elektrikář, aby si dělal nějaký sofistikovaný systémy. Podobně jako obyčejný střídač vs Victron. Normálně se dá na zeď jedna krabice, k tomu 4 kabely a je hotoho. Victronem člověk zabere celou zeď a spotřebuje asi kilometr kabelů s průřezem, kterým se napájejí důlní bagry :D
@
1/ pokud se využívá nízké napětí na zátěži, tak se získá maximální počet kW z panelů
2/ stačí, aby měl DC DC step down MPPT měnič blokování chodu
+
Jsem psal, že dvě spirály!
@ ta 3kw/48V spirála se nechá zapojit i jako 2kW/96V, či 3KW/144V! 😉
Vyrabate ten dc rozvadza
Moc zjednodušené a nepřesné. Amperák vysvětluje lépe. Sorry
Hned od začátku videa je nesnesitelné to tvoje prapodovne nářečí! To snad musí být nějaká hatmatilka od Pardubic, že to zní jako tatarština, ne? Celé video to neskutečně ponížilo.
Holt každej není z Prahy. Nebo jsem měl napsat spíš "každý"?
Můžu ti doporučit jen jedno. Nekoukej na moje videa. Nebo ještě líp, nevycházej vůbec z domu. Nebude pak hrozit že potkáš někoho, kdo mluví jinak než ty... Rozhodně nedoporučuji jezdit někam na moravu, nebo nedej bože za hranice.
ponížil jsi se tu tak leda ty.