Tento regulátor vyťaží z vášho mppt regulátoru maximum !
Vložit
- čas přidán 26. 08. 2024
- Sínusové striedače nemajú radi sporadické impulzné spínanie a preto je vhodnejšie použiť túto plynulú triakovú reguláciu a aby bolo všetko ideálne tak je vhodné ešte použiť nejakú výstupnú indukčnosť, ktorá vyrieši tvrdé spínanie tyristoru a vyššie harmonické.
Ideálne je doplniť takúto triakovú reguláciu indukčnosťou, ktorá odstrániť tvrdé spínanie triaku a tým pádom odstráni vyššie harmonické. Reguláciu som dlhodobo testoval a funguje bezchybne, dokonca som zvýšil zosilnenie keď som zamenil 470k za 1M a nerozkmitá sa to, je to úplne stabilné. čiže aké napätie si nastavíte, na takom napätí sa udržuje akumulátor. Akumulátor necykluje.
Ahoj, mam dotaz: Zmeni se nejak celkove zesileni (citlivost obvodu) kdyz misto referencniho napeti cca 500mV pouziji 100mV nebo treba 2V?
Moc dekuji za info.
Zvazujes navrhnout taky plynulou regulaci podle I DC jestli tece do baterie nebo ven?
Moc dekuji za odpoved 🙂
Dobré video aj zaujímavý nápad.
Premýšľam však, aký je vlastne prínos plynulej regulácie oproti skokovej. Ak má MPPT regulátor histeréziu po nabití akumulátora ako si opísal tak skoková regulácia by ju eliminovala. Naviac pochybujem že meniču sa bude páčiť nesínusová záťaž. Prečo asi energetici namajú radi takéto záťaže. Podľa mojich skúseností, účinnosť meniča ja najvyššia pri sínusovom odbere a vysokom účinníku, teda odporovej záťaži.
Výhoda tejto regulácie je taká že je to prakticky regulátor s konštantným napätím, to znamená že ten akumulátor sa ani nenabíja ani nevybíja.
Ďalšia výhoda tohto riešenia je taká že nie je tam pokles napätia ako pri tvrdom spínaní cez stýkače, relé atd. skrátka neblikajú žiarovky zapojené za meničom. (blikanie je najviac zreteľné v ostrovnom systéme)
Táto regulácia na rozdiel od jednoduchých systémov ktoré len spínajú, vypínajú záťaž, tak nespôsobí chybu v meniči kvôli jednosmernej zložke.
Ja osobne mám dosť veľa skúseností, že dokonca aj spínanie v nule (ale neusporiadané spínanie) spôsobí že menič to vyhodnotí a sa vypne.
Pri triakovej regulácií som sa nestretol s meničom ktorý by sa vypínal.
@@to220 Dobrá argumentácia ak by bol vyťážovák ohrevu vody jediný spotrebič. V domácnosti je však podobných spínaných spotrebičov niekoľko, elektrická rúra, pračka, umývačka riadu, čerpadlo na vodu...
Všetky nárazy musí menič zvládať.
Obišli sme však otázku účinnosti meniča v závislosti od charakteru záťaže.
Toto by bol možno dobrý námet na pokusy a video o tom.
Možno aj pripojiť pračku a sledovať účinnosť keď zohrieva vodu a keď odstreďuje. Ak bude rozdiel podstatný, tak pouvažovať o nejakej kompenzácii fázového posunu. V Gride ktorý je tvrdý to nehrá rolu, no pri lokálnom meniči to môže mať podstatný vplyv.
@@amonsoft Chápu. Střídač rychlým DC/DC měničem vysochá z DC půlperiodu harmonického průběhu a tu potom pomocí H můstku obrací na kladnou či zápornou stranu. Pokud za toto dám triakovou regulaci, pak z toho na vstupu měniče dělám zmršené PWM. Jenže. Já nevím jak moc se těch (typicky) výstupních 50Hz propaguje do proudu na vstupu střídače. V ideálním případě by se to tam nemělo propagovat vůbec a tato část by se měla točit jako cirkulační proudy mezi vstupním filtrem střídače a jeho zbytkem. Pokud tedy v proudu useknu část té periody triakovou regulací, může se energie točená mezi vstupním filtrem střídače a zbytkem střídače jedině zmenšit, takže se logicky musí zmenšit i ztráty, protože se zmenší RMS cirkulačního proudu, v tomhle by problém nebyl, jenže. Pokud těch 50Hz střídač na svůj vstup propaguje v nějaké větší míře, pak se tyto cirkulační proudy točí mezi AKB a vstupem střídače a triaková regulace za střídačem do nich jen vykousne zub. A já věřím tomu, že přesně toto levné střídače dělají, protože na tom filtru se dá celkem snadno ušetřit (a také ty bedny mají určité rozměry a hmotnost) a nahradit jeho velkou část právě akumulátorem a můžeme se bavit o dopadu tohoto na životnost akumulátorové baterie, včetně toho ostrého zubu, který tam vytvoří triaková regulace na výstupu střídače. Čímž se dostávám k jádru věci. Stejně se mi v závěru točí cirkulační proudy mezi střídačem a AKB, takže v rytmu 50Hz se ta AKB nabíjí a vybíjí, takže přínos té věci je kde? Stěžejní otázkou totiž je JAK MOC se těch výstupních (typicky) 50Hz propaguje na vstupu střídače, to mi v závěru definuje, jestli výše popsané řešení má nějaký přínos, či nikoliv. A ano, ten zub z triakové regulace mohu zahladit nějakým filtrem, ale budu to (z principu) dělat na těch 50Hz, kde to nebude při větších výkonech úplně jednoduché.
Čím víc nad tím přemýšlím, tím víc se dostávám k tomu, že jediné rozumné řešení je řízený DC/DC měnič na napájení spirály těch bojlerů, pochopitelně s adekvátním vstupním filtrem, ale ten půjde udělat snadno, protože ten měnič mohu vykopat na relativně vysoký kmitočet. Dokud ale budu mít nějaký větší příkon za tím střídačem, padám pořád do toho stejného.
Předně. To řešení s tavkou se mi líbí. Když už je deska udělaná tak, že pájet do ní licnu je jediná možnost, pak je tohle dobré řešení.
Spíše než LM358 bych tam dala LM311, zvláště uvážím-li, že výstup se tahá do země (LM311 má výstup otevřeným kolektorem, přesněji řečeno, přístupný je jak emitor, tak kolektor). Záhadou je mi hodnota R2, přesněji řečeno dělič R2-R3. Na běžci R6 bude něco mezi 1-2V, zhruba. R5, R4, R3 tvoří dělič 1:95, což by v tomto pádě znamenalo něco řádově v nízkých stovkách volt na akumulátoru, jelikož operák udržuje na vstupu virtuální nulu. Dělič R2, R3 definuje zesílení toho operáku zhruba na 470, což je z pohledu operáku v pohodě (sám má zesílení 25k-100k), jenže s výstupním rozsahem zhruba 5V to znamená lineární oblast cca (5V/470)×95=1V na zhruba 200V akumulátorech, což, budu-li uvažovat, že ty akumulátory mají nějakých 50 LiIon v serii, mi vychází na regulační rozsah nějakých 20mV na článek, neboli regulační odchylka ±10mV, což mi od pohledu připadá jako strašně málo. Cokoliv s větší odchylkou bude znamenat, že řízení padá do saturace a tudíž je buď sepnutý nebo rozepnutý. Jelikož připnutí bojleru jistě potáhne akumulátory o víc než 1V, z těch akumulátorů může letět 5-10A když to sepne, ale nevím kolik je jich tam paralelně a jaký mají vnitřní odpor, takže to nic neznamená, nicméně i tak si myslím, že to z toho rozsahu vyběhne a celou věc to rozkmitá. Zvětšování C3 následně způsobí pouze to, že to mezi těmi stavy bude nějakým způsobem rampovat, čili ano, v nějakém rozsahu to bude lineární, ale myslím si, že by ten rozsah mohl být klidně širší.
R3 bych zvedla na 20kΩ (protože proč ne), R2, R4 a R5 na 1MΩ. C2 by pak musel jít na nějakých rámcově 100-200pF. Tímto mi padnou nabíjecí/vybíjecí proudy C3 na dvacetinu, takže tam rázem mám nižší kapacitu pro stenou časovou konstantu, přičemž se tady ještě otevírá možnost změny poměru R4, R5, čímž by se C3 dostal na chladnější stranu a tudíž by za cenu mírně vyšší kapacity stačil na menší napětí, takže by mohl být menší a levnější. Rozsah lineární regulace by se v tomto případě zvedl na nějakých 10V, což při stejné 50 článkové baterii znamená ±¼V na článek, což už tam pak podle mého názoru začne linearita té regulace mít nějaký efekt. Ale je to věc názoru.
Otázkou je, co bude dělat fázová regulace s tím měničem, přiznám se, že z tohoto bych měla asi největší strach, navíc mi to připadá přes ruku. Tak mám DC z panelů, mám DC na akumulátorech a nějakou spirálu, které je smrtelně jedno jestli běží na AC nebo DC. Asi bych to řešila spíše DC/DC konvertorem, no a protože ta napětí jsou si relativně blízká, SEPIC je při větších výkonech uh-eh a spirále nezáleží na polaritě, tak bych to řešila v topologii invertor, protože je to v daný moment nejsnadnější. Navíc. Na výstupu je spirála, takže když se to narve dostatečně blízko bojleru a odstíní se to, nepotřebuje to výstupní filtr. Logicky, termostat pak musí řídit ten invertor, protože DC asi nerozepne, ovšem otevírá to možnost udělat ho zase lineární.
lm311 je komparátor a tým pádom nie je tam možná plynulá regulácia, respektíve musel by som na výstup dať nejaký RC člen, alebo nejakú hovadinu A načo si to budem komplikovať keď lm358 mám doma, síce čínske kópie ale fungujú. Niektoré sínusové meniče (tak isto aj môj) majú problém keď sa to spína cez komparátor a jednoducho sa vypnú. Je to klasický problém ktorým disponuje kybosův vytěžovač.
Ja ani nepredpokladám že niekto bude vyrábať celú triakovu reguláciu, keďže existujú ssr relé ktoré sa dajú použiť za týmto účelom A tie nefungujú na invertujúcom princípe ako moje zapojenie.
Každopádne v budúcnosti sa vrátim k môjmu zapojeniu ktoré využívalo mostíkový striedač na strane panelov, čiže žiadne dc-dc meniče ale priamo do špirály. Samozrejme špirála bude musieť mať dvojnásobný príkon kvôli nižšiemu vstupnému napätiu.
Po niekoľkodňovom testovaní som usúdil že v pohode môžem zdvojnásobiť zisk operačného zosilňovača, čiže dal som tam 1M a zariadenie je neprosto stabilné nekmitá dokáže to presnejšie udržať nastavené napätie, reakcia na zaťaženie sínusového meniča sa ešte zrýchlila, dokáže to reagovať aj na veľmi slabú záťaž napríklad 100W záťaž na sínusovom meniči sa okamžite premietne do zníženia výkonu bojleru o 100 wattov plus samozrejme straty.
Ja len nerozumiem tomu prečo riešiť ohrev vody cez el. solárne panely. Ja som elekrotechnik ale po zvážení všetkých pre a proti som išiel do fototermiky - vákuové trubice. Funguje to tak dobre ako plynový kotol, ani neregistrujem že to mám. Ak je to dobre urobené nie je s tým žiadny problém. Ak by som chcel ohriať 300l vody el. panelmi potreboval by som tak asi 7 x 450W - ových panelov. To isté mi urobí 34 x 180cm trubíc na ploche 2x2.7m pod uhlom 53° a to bezproblémovo. Kolega to má už 29rokov a stále to funguje. Ono toho IF žiarenia je podstatne viac ako UV - to by som ponechal na el.zariadenia ktoré potrebujú el. , síce ju menia na teplo stále, ale u ktorých je to nežiadúci jav😊.
Keď človek nie je obmedzený priestorom, tak sa neoplatí dávať termiku. Cena fotovoltických panelov je už taká nízka že termika absolútne nedokáže konkurovať. Za 2500€ sa da kúpiť 15 kW panelov 1 paleta.
15 kWp vyrobilo tento rok v januári 500 kWh.
500 kWh vynásobené v tepelnom čerpadle = 1.5MWh v zime v januári. Ale najväčšia výhoda pri fotovoltických paneloch je že dokážu nahriať pieskové úložisko na stovky stupňov Celzia, čiže v menšom priestore sa uchová podstatne viacej energie a pritom je to bezpečnejšie ako nahrievať akumulačnú nádobu na vodu. Pri fotovoltike stačí mať v baráku niekoľko tisíc litrový objem pieskovej nádrže a človek dokáže s tým tepom vydržať až týždeň.
Termika v porovnaní s fotovoltikou nedokáže totálne nič, je to predražená somarina.
A termika sa určite nevyplatí ani len na ohrev vody, lebo jednoducho je to niekoľkonásobne drahšie ako fotovoltika.
Za cenu termiky sa dá postaviť minimálne 5 kWp ostrovná fotovoltika, ktorá ročne vyrobí 5 MWh. A ta energia sa da reálne spotrebovať, keďže je to elektrická energia, nie je to len tepelná energia ako pri termike.
@@to220 Rozhodne to tak nie je a vidím aké problémy riešite ako to pripojiť. Som zvedavý ako dlho tie panely budú fungovať. Fototermika sa používa a bude sa používať, má nesporné výhody v určitých použitiach.
@@to220 no a keď je reč o tej cene celé ma to stálo 3500 aj s 300l smaltovaným a izolovaným zásobníkom proste komplet - montáž som si robil sám inak by to stratilo zmysel, navyše tú vodu púšťam aj do práčky a umývačky riadu čo šetrí 10-15€ mesačne za el. Regulácia a veci s tým spojené sú vyriešené v ovládači ktorý má navyše x funkcií a možností ktoré sa dajú použiť ak je to potrebné.
@@richardpetrovic8941 Pozor Tu sa tepelná energia nerieši! Tu sa riešia prebytky, to znamená priorita je spotrebovať elektrickú energiu a nie tepelnú! až následne z prebytkov vyrábať tepelnú energiu. To je sakramentský rozdiel, termika nedokáže vyrábať elektriku.
Moja prakticky nulová spotreba elektrickej energie zo siete hovorí za všetko A to som ešte ušetril na vykurovaní. Termika dokáže prd makový.
@@richardpetrovic8941 3500 € je neskutočne veľa, za to sa dá postaviť 7 kWp fotovoltaika, čiže 7MWh ročne a bude to fungovať aj pri výpadku elektriny, keďže to bude mať svoj vlastný akumulátor.
7kWp = 17 x 410Wp = 1500euro ! 7kWh akumulátor - 800euro. A za tie zvyšné prachy sa da v pohode kúpiť montážny materiál, ističe, menič...
Pekné a dobré video, ako neviem či to robí iba mne ale vždy keď počúvam na slúchadlách tak na pravom slúchadle je väčšia sila hlasitosti zvuku ako na ľavom. Má to dakto podobne ?
Ono to bude tým že to nahrávam na stereo mobil a stojím od mobilu na jednej strane. Bohužiaľ ešte stále som sa nedopracoval k tomu aby som si kúpil mikrofón.
Ahoj, ten MPPT regl 230VDC pouzivas? Ak ano, si s nim spokojny? Zvazujem kupu, na stringoch v pripade mrazu mozem mat cez 200V. Dakujem
áno regulátor používam, ale keďže je to čínsky výrobok tak skrýva v sebe aj zopár prekvapení, ale v podstate to funguje. urcite su tam nejake problemy, napriklad jeden cas asi tyzden sa zblaznili ovladacie tlacidla, ktore su dotykove, az som nakoniec všetky tlačidlá naraz prekryl hliníkovou fóliou a zjavil sa výstražný trojuholník a potom to začalo fungovať.
za ďalšie displej neukazuje presné napätie A to dokonca ani výstupné, dokonca regulátor ani nereaguje presne na nastavené napätie, môžu tam byť odchýlky od 0,5 az 1V
@@to220 Ďakujem za odpoveď. Ano, nepresnosti merania su znama bolest tychto cinskych reglov. Ale tak pri prude si pomozes bocnikom za regulatorom, odchylka napatia, pokial je staticka, sa taktiez da odpozorovat a podla toho upravit nastavenia. S tymi tlacidlami je to sranda. Nikde som na nete nenasiel ziadne video k nemu, ale asi to risknem.
Zdravím.Pekná práca.Je možne si u Vás objednať takúto plynulú reguláciu-modul s triakovou reguláciou? Ďakujem.
Uvažujem že by som vytvoril nejakú stavebnicu ktorú si človek sám môže doma poskladať, ale ja osobne to určite nebudem vyrábať a predávať.
Bolo by dobré pridať tam ešte meranie prúdu a funkciu prioritného relé a tým pádom by to bola docela dobrá automatizačná jednotka za zopár euro. Pouvažujem nad tým a možno to navrhnem.
@@to220 Super,myslim že stavebnica je výborný nápad.Chápem že to zabere hafo času.Rád finančne prispejem na vývoj.Je taká možnosť ?
Poprípade možem poslať zdarma aj nevyužité BMS-ky,menič 3kW 48V,DC volt amp kapacity meter testre,5A active balancery a ine eqal balancery,45A pcm-pcb-bms,konektory,50W rezistory,Original zdroje a ine MEAN WELL LRS-50-3.3 AC/DC single output 33W 3.3V 10A 15ks ,dc motor kontroler 1.5kW48V,alu chladiče a iné šuplíkoviny 🙂
Ahoj , prosím kde jsi sehnal ten MPPT . Kolik stál?
60A verzia stojí 200 euro. Odkaz na AliExpress je niekde v komentároch, Len treba to pohľadať.
dotaz... co je to za mppt regulátor? Kde se dá koupit? Děkuji
Dá sa kúpiť na AliExpresse. Ale či je dobrý či funguje to ešte neviem, lebo to ešte len testujem a odkaz som dal už po nejaký komentár, stačí pohľadať.
Jaký je to přesně MPPT regulátor?
Je to niečo takéto. www.aliexpress.com/item/1005003592048485.html?pdp_npi=2%40dis%21USD%21221.00%21154.70%21%21%21%21%21%4021507fcf16803925588751026e3306%2112000028365499946%21affd&dp=efea72473b97da6571bf5ce5630483fa&af=2032172&cv=47843&afref=https%3A%2F%2Fwww.chinadeal.eu%2F&mall_affr=pr3&aff_fcid=28fd194bcec74321b81fc7adbdd93d05-1680857776011-06082&aff_fsk&aff_platform=api-new-hotproduct-download&sk&aff_trace_key=28fd194bcec74321b81fc7adbdd93d05-1680857776011-06082&terminal_id=eba2b8bfbf0c451cb5acdb8ce13ef7e5&afSmartRedirect=y
Ako ziskat kontakt na teba?
Pre mňa najvhodnejšie by bolo komunikovať cez komentáre pod videom.
🤦 Já jsem ten vytěžovač pořád navrhoval pro baterie a ono je lepší řešení měřit napětí baterií a omezovat výstup z DC/AC měniče.
=>
Prostě se mezi bojler a DC/AC měnič připojí omezovač, který podle napětí na baterii vytěžuje MPPT. 😔