Všechno pomíjivý je... a netrvá nic věčně! LIFE is SHORT
Vložit
- čas přidán 18. 10. 2023
- 🔥 Drop #6 Memento Mori je spuštěn - pmara.cz/memento
🔥 Limitovaná série
🔥 Pouze 5 dnů
🔥 Baví tě podobná témata?
Moje HeroHero - herohero.co/petrmara
🔥 Odběr kanálu
/ @petrmara
🔥 Více na:
linktr.ee/petrmara
🔥 Kamera & Střih:
Marek Vaňourek
🔥 Hudba
Artlist - artlist.io/Petr-775415 - Věda a technologie
🔥 Drop #6 Memento Mori je spuštěn - pmara.cz/memento
🔥 Limitovaná série
🔥 Pouze 5 dnů
Ja sem si před týdnem koupil 180cm c oboustranný uplne náhodou ale to vaše je vypinkanejsi;)
GULZ srazy jsou událost
Tahle filozofická videa jsou super a hrozně se mi líbí, že tento kanál není jen o technologických věcech ale i o životě. Pěkně vybalancované.
jenže na to je lepší si poslechnout někoho kolem 70s a ne tohoto žvanila, který využívá povrchní kecy k propagaci vlastního merche 🙂
Díky za toto video. Je mi 40. Loni mě ve Středozemním moři odnášel od břehu zpětný proud, a já se zcela vysílený loučil vnitřně s mou manželkou a 3 malými dětmi. Ten pocit byl nepopsatelný. Děkuji Bohu, že mi dal šanci tady být. Každý nový den je pro mě dnes obrovským darem, být u toho, jak děti rostou, mít možnost obejmout manželku.
Co tě zachránilo?
Psal, že děkuje Bohu za šanci tu být, takže asi on....@@umlaut007
@@umlaut007 podle jeho popisu - Bůh 🤣
@@umlaut007 nejspíš přiliv zpátky
Lukasi diky.. ja myslela, ze jsme jediny.. nam se to stalo s manzelem (certve po svatbe celkem ale 9let) na Seychelach.. nastesti zrovna na teto plazi byli surfari, cele to mame i natocene na gopro.. protoze jsme se loucili.. vazim si kazdeho dne, kazdy minuty.. ted mame dve maly holcicky… Myslim, ze mi budete rozumet kazdy slovo❤ momentalne uz dokazu pribeh vypravet tak, ze rozesmivam okoli, ale… uff..
A vlastně ještě něco podobného mi dost změnilo život a to, když jsem studoval na vejšce a můj taťka si mě při oslavě jeho 45 narozenin vzal stranou a řekl, že ho strašně mrzí že se mnou a mými sourozenci nebyl když jsme byli malý, že přišel o hodně zážitku a chvil s námi a místo toho byl v práci. Já to ale vždycky chápal proč byl v práci, měli jsme všechno co jsme chtěli. Ale řekl jsem si, že mu dám šanci, aby jsme mohli být spolu. Neváhal jsem snad ani den a sekl jsem z vejškou a od té doby už spolu přes 15 let pracujem bok po boku a vidíme se den co den a máme spolu mnohem lepší vztah než kdykoliv předtím.
Klobouček!
Mně je 24 let a aktuálně je tohle moje téma, na který mě přivedla přednáška od Pavla Morice na téma čas.
Jak říkal, smrt oživuje, a když si člověk uvědomí svoji smrtelnost, začne žít. Pokud každou sekundu člověk umírá, sakra by si měl uvědomit pro co a pro koho.
Cau Petre, Ja o tom zacal vic premejslet kdyz mi, relativne mladej (58 let} umrel nahle tata. Hned mi to zmenilo nahled. Uz jenom si spocitat, kolik mi zbejva, kdybych mel zemrit stejne starej jako on. I kdyz je blbost o tom takhle premejslet, protoze staci aby se ridic kamionu v protismeru zadival do mobilu a smete me i s celou rodinou treba zejtra. Neberu to nijak tragicky. Musime to brat tak, ze zivot tak proste plyne. Co se tyce jedinecnosti okamziku souhlasim, ze je zadouci si ji uvedomovat, ale opet ji nebrat nejak fatalne a tragicky. To, ze si nestihnul jednu vec/akci, znamena, ze jsi misto ni stihnul jinou akci. Nemuzes bejt vzdy vsude. V podstate nema cenu ztracet cas litovanim cehokoliv, nema cenu se divat na to co bylo, ale co bude. To muzu ovlivnit. Minulost ne.Dokonalost neexistuje. Nejsme dokonaly bytosti. Vsechno je jen jing a jang. Pulka hovna a pulka slunce :) Vzdycky budeme jen oscilovat mezi tim
Přesně jste popsal moje myšlenky, které u mě dozraly asi před rokem. Jsem ráda že se to stalo už teď. Je mi 28. S tímto tématem souvisí i time management. Umět s tím časem co máme pracovat. Snažím se pracovat jen dopoledne a celý zbytek dne dát manželovi a dceři. Případně rodičům, kteří bydlí jen 5 km ode mě. To je to čemu jsem se rozhodla zasvětit život. Rodina na prvním místě. A snad si jednou řeknu, že jsme byli na výletech, že jsme hráli karty, že jsme si stavěli lego a společně se učili a dívali se na nebe. Na hvězdy a mraky a cítili to co je silnější než čas. Tu naši nekonečnou lásku. Proto i dceři říkám: miluju te. Navzdycky.
Jednou jsem četl hrozně zajímavou větu: "Jednoho dne jsi byl na tom pískovišti, kde sis hrál s autíčkama naposled a tys o tom nevěděl." Po přečtení téhle věty jsem se nad ní ani nepozastavil. Článek jsem nedočetl a vrátil jsem se k němu později a četl jsem ho znova, kvůli kontextu a znovu jsem ho nedočetl. Tentokrát jsem se zastavil na téhle větě a už jsem na ní zůstal a uvědomil si, jak rychle žijeme a jak nad spousty věci vůbec v daný okamžik nepřemýšlíme, ale jsou hrozně důležitý.
je mi 15 a díky tomuhle videu mě došlo hodně věcí díky
Taku moznost som ja nemal ked som mal 15 proste som zil naplno alebo aj nie. Jednoducho som nevedel ze mi nieco uchazda a bolo mi dobre cim neskor ti to dojde tym lepsie aspon za mna lebo vtedy si dospel. A dospelost neni ta najlepsia cast zivota aspon vacsinou. Vyrasta nam tu depresivna generacia lebo si uvedomuje veci ktore sme si my ako tinedzeri vobec neuvedomovali. ja mam 30
Je mi 19 a o těchto věcech jsem začal přemýšlet už asi ve 14. Je super, že děláte takovou tvorbu a pomáháte ostatním přijít na ty správné myšlenky :) Člověk by si to měl připomínat pořád a pořád dokola..
Skvělý video Petře! Je fakt strašně zajímavý, pozorovat sám na sobě, jak člověk s narůstajícím věkem vnímá některý věci trochu jinak :)
Vědomí
Mně přijde, že někdy tak okolo věku 30 let se začíná subjektivní vnímání prožívaného času dost zrychlovat. Asi to je tím, že mozek už je utvořen a většina zážitků se začíná opakovat.
Ve svých 21 letech bych rád svět vnímal alespoň v základních rámcích jako vy - tušit tam ten konec a o to více se snažit využít všechny momnety a příležitosti, které prožívám. Občas se i taková chvíle dostaví a opravdu umí být tím “drivem”, který posouvá věci dále, někdy však ale také mírným stresorem. Více než to mě ale trošku děsí, že většinu času si tuto skutenost moc neuvědomuji a jsem zbytečně líný a prokrastinuji - ok, je to způsob koncentrace energie k tvorbě velkých věcí, ale nesmím se tím nechat ovládnout, protože pocit Memento mori v tu chvíli opadne na nulu. V momentech kdy si něco jen a prostě užívám je bezčasí fajn, ale v momentech kdy vím, že mám něco dělat to za moc nestojí. 😁
Je mi 15 a už nad tímhle přemýšlím... Vždy, když mám dát za něco peníze, zeptám se sám sebe co mi to dá. Kdybych nešel na maturák, nepoznám nové lidi, kteří mi teoreticky můžou změnit život nebo alespoň názory tak, abych se sám našel.
Díky Petře za tohle video🙌
Ahoj Petře! Děkuji za taková videa, je fajn vidět, že o takových tématech někdo mluví opravdu napřímo a otevřeně. Je mi čerstvě 20 let a svojí smrtelnost jsem si uvědomil před rokem, kdy jsem během dopravní nehody málem přišel o život. Mám pocit, že jsem si krizí středního věku kvůli tomu prošel už teď a zpětně lituji, že jsem si právě ty chvíle, které se už nebudou opakovat neužil víc. Tyhle videa mám od tebe nejradši, pokračuj v tom dál. Díky! :)
Ahoj, jsem akorát v maturitním ročníku. Celou filozofii pomýjivých okamžiků se snažím vnímat, ale jak říkáš, zatím mám pocit nesmrtelnosti a nekonečnosti. Je to takový ten pocit "Ale mě všechno teprve čeká". Spíš řeším právě nějaké osamostatnění se + k tomu podnikání, což s sebou nese zase jiné myšlenkové nastavení. Hrozně mě tvá filozofická témata baví, je extrémně zajímavé, jak každý z nás vnímá svoji životní pozici. jJnak mi přijde, že i v posledním Středověku jsi tam takové myšlenky nakousával. Díky moc!
Nejlepší video které jsem od Vás viděl….jen pro mě strašná škoda proč jste ho nenatočil o “něco” dřív….je mi 46 let a 10.8.23. mě opustila po necelých 17 letech má žena…právě proto že jsem si nevážil těch krásných společných momentů….nebral je jako dar, jako něco vyjimečného….ale jako “samozřejmost” a něco co je věčné…
Líbí se mi Petře, že mezi technologické příspěvky vložíte filozofický 👏
Je mi 52 let a po všem prožitém často žiju "teď a tady" a je to velká úleva a nastávají drobné pocity štěstí 🍀😉
Mám 17 rokov a od kedy sa moji rodičia rozišli (keď som mal 15) a presťahovali sme sa z domu a dediny do mesta a dvoch bytov, tak som sa mi zmenil pohľad na život. V niektorých veciach som zistil, že čo všetko som mal a čo všetko som stratil, rodičov, dom, záhradu, taký pocit domova, kde sa môžem vždy vrátiť čokoľvek sa stane a nájdem tam oboch rodičov a je to pravda, že človek si začne niečo uvedomovať/vážiť, až keď to stratí alebo o to príde. No na druhú stranu som zistil, že v živote sa mi môže stať čokoľvek zlé alebo niečo s čím nie som spokojný, no nesmiem tomu podľahnúť, pretože život je iba jeden a každý moment, ktorý premrhám môžem v budúcnosti ľutovať, že som to mohol prežiť úplne inak, radostne. Zistil som, že aj keď sa mi zmenil život a domov, tak stále som to ja, rovnaké mám sny, ktoré si chcem splniť a mal by som si začať užívať každý jeden moment. :-)
Petře díky moc za tvou tvorbu, obzvláště tohoto stylu.
Poslední dva dny jsem tvým videím obětoval dost času, přičemž ani jedné vteřiny nelituji!
Je mi 25 let a mám to štěstí, že mi život přinesl už v dětství dost nehezkych věcí, za které jsem v konečném důsledku vážně vděčný.
Díky tomu jsem byl schopen si uvědomit a docenit právě hodnotu vztahů a zkušeností a mrzí mě, jak většina ostatních právě zapomíná si uvědomovat hodnotu každého jednoho okamžiku. Mám pocit, že markantní část populace jen reaguje na život, nežije jej. A to je podstatný rozdíl. V každou vteřinu si uvědomujte jaké lidi kolem sebe máte, v jaké životní pozici se nacházíte, kam směřujete. A hlavně kam směřovat chcete, a jestli pro to skutečně něco děláte.
🙏 Díky za tot filozofické video. Od doby, kdy jsem se seznámil s měřením "biomarkerů", díky DBS testům a uvědomil si, že můj otec umřel v 78 letech na rakovinu, oba jeho rodiče měli mozkové příhody a všichni brali hodně léků, tak jsem se rozhodl řešit stravu, doplňky výživy, pohyb, funkční dýchání, prostě jsem převzal zodpovědnost za své zdraví do vlastních rukou, abych se pokud možno se ve zdraví dožít 100 let věku, prodloužil ten omezený čas co nám byl přidělen.
Gratuluji Petře, právě jste své video dostal do mé složky ,,pro děti" kde zakládám ty nejcennější myšlenky a videa které na YT objevím a jednou dám shlédnout dětem.
Děkuji za nápad. I když je mi 20, danou složku si udělám taky
Ahoj Petře, je mi 15 let a jsem rád za to ze sleduji lidi jako jsi ty, kteří říkají co se jim třeba v životě nepovedlo, co by udělali znova, co by neudělali, co by udělali jinak atd. A potom v následujícím životě se budu moct poučit z chyb ostatních a nastavit si priority tak aby jsem se věnoval věcem co dávají smysl a nebudu mít třeba další příležitost je zažít než věci které dělám pořad. Díky moc za to! 🙏👏
Video je doslova trefa do černýho :D právě jsem na pedagogické praxi na základní škole, učím druhý stupeň a každý den si představuju jak jsem v jejich věku měl prakticky nekonečno času a vůbec jsem nemusel nic řešit :D Prožívat všechny ty dlouhé hodiny s kamarády a ještě delší čas po škole, na vesnici kde jsou všichni blízko sebe a mohou podnikat cokoli je napadne :D zažíval jsem to stejné, ale rozhodně jsem nevěděl jak cenné tyto chvíle jsou. Díky za video Petře. (24 let)
Všechno tohle má velký smysl. Líbí se mi vaše přednášení:) Děkuji!
Velmi inspirativní téma. Jsem z Generace Z je mi 22. Uvědomil jsme si to asi okolo 16, když jsme přišel o rodiče. Přesně tohle téma by si měl poslechnout v naší generaci každý. Měli bychom si vážit toho co máme a být za to vděční. Dopřávat si jen to, co skutečně potřebujeme, přičemž prožitek by měl být stěžejní motivátor.
Smekám a děkuji mnohokrát, za pohled člověka, který je o 20 let napřed. Zřím tě.
Zdravím Petře, je mi 22 a poslední dva roky jsem strávil zahloubanej v Počítači a budoval živnost, posouval projekty. - To se podařilo! Teďka zpětně si ale uvědomuju, že občas nedokážu tolik komunikovat s lidma, že mi spousta věcí co se týče sociálního kontaku celkem unikla. Takže teďka, když už jsou peníze menší problém tak je fajn chodit za kámošema a tvořit přátelství atd. A ještě jsem se teď odstěhoval od rodičů, kteří jsou momentálně 2,5 h daleko a už se za nimi nedostanu tak často. Je to opravdu zvláštní. A zároveň vše co jsi popisoval tady v tom videu, moc díky🙌
Je mi 15 a myslel jsem si že si to uvědomují všichni. Ale asi ne. Nevím kdy jsem si to uvědomil.
Uvědomil jsem si že lidi kolem mě jsou smrtelní a situace jedinečné.
Často si to uvědomuji u dvou typů situací.
1. Jsem u výrazně staršího člověka nebo jen člověka kterého mám rád.
2. Děje se něco co už se nebude opakovat. Například jak se bourá ta O2 věž v Praze. Jednoho dne na ní někdo bude vzpomínat ale já jsem jí ještě zažil. A třeba o tom budu vyprávět dětem.
Děkuji za tyto videa!
Zrovna přesně o tomhle jsem nedávno přemýšlel. Naprosto s Vámi souhlasím🙏🏼 hlavně ten závěr s omezeným časem. Je mi 33 a je pravda, že člověk si to začne uvědomovat nejspíš postupně s věkem a hlavně s dětma.
Ahoj Petře, tyhle filozofické témata se mi v tvém podání moc líbí, dobře se to poslouchá a i jako dvacetidvouletý člověk se nad tím rád zamýšlím.
Konečne nejaký inteligentný ,,podcast,, na českej scéne. To čo predvádzajú českí ale aj slovenskí pubertaci na CZcams je neskutočné. Každý druhý človek má na CZcams podcast - kde jeden ohovára druhého a ľudia na to pozerajú a oni za to ešte dostanú zaplatené. Najhoršie je že to sledujú male deti a teenegeri, ktorí si z nich berú príklad. Hrozne. Dúfam že takýchto tém ktoré rozoberáte tu v tomto videu bude viac. Určite sa pozriem aj na Váš ďalší kontent. 👍
Na gymplu jsem si dost uvědomil konečnost věcí. Každé ráno jsem viděl kuchaře v kuchyni jedné budovy připravovat obědy. Vždy jsem si říkal, “já do školy, on do práce”. Jednou však onemocněl a já ho chvíli nevídal a uvědomil jsem si, že to byl již rituál, a že pána někdy uvidím naposledy, aniž bych to věděl. Ve čtvrťáku se tak stalo. Jdu do školy a pán nikde, v kuchyni jiný kuchař. Od té doby už tam nebyl.
Ahoj Petře, tvoje videa sleduju od představení iPhone 7👍. Osobním rozvojem, vyvážeností života atd. se zabývám také dlouho. Vždycky mě tvoje videa bavily, inspirovaly a dával jsem ti za pravdu. Tohle téma jsem si dlouho uvědomoval a přemýšlel nad ním. Ale vnímat jsem ho začal až dva měsíce zpět, kdy jsem 2x zkolaboval na přepracování. 💡V tu chvíli jsem teprve začal rozumět výroku z podcastu Středověk, že všechno je pomíjivý. Teď už cca dva měsíce překopávám svůj život, lépe prioritizuji věci (dělal jsem to už dřív, ale prioritizoval jsem špatné věci). Přesně, jak popisuješ ve videu, minimalizuji telefon a maximalizuji prožitek. Může to znít divně, ale jsem rád, že se mi to stalo ve 23 letech, od teď se na věci dívám úplně jinak. Long story short.
Přišel podzim a člověk se má čas zastavit a přemýšlet nad svým časem. Mám to taky tak. Díky za připomenutí😊
Je mi 23 a reálně jsem si toto uvědomil po svém prvním rozchodu v 19 letech. Problém ovšem kolikrát je, že i když bych rád trávil čas s určitými lidmi, tak oni si toto neuvědomují a raději dají přednost úplné banalitě… chtěl jsem takhle už xkrát naplánovat sraz třídy ze střední, nicméně většina lidí to neřeší, a to jsme jako třída byli skvělý kolektiv., tudíž je to škoda. Takže to asi ne vždycky je o tom samotném jedinci ale i právě o “štestí”, zda-li má kolem sebe i ty správně smýšlející lidi.
Zvedni prdel a naplanuj to!
23 je málo, aby si to všichni uvědomili, ale dejte jim ještě 10-15 let a rádi přijdou.
Petře, doufám, že vyplňuješ 4k weeks poctivě! Příště ti to zkontroluji, mudrci.
Za mě to vyplňuje nejstarší syn. Vždycky přijde a doplní 😄
Hlavně ať nedopadne jako Pompeje. 😂
Zdravím Petře, hodně zajímavé video. Líbí se mi, jak nad tím uvažuješ. Je mi téměř 20 a před rokem jsme se s partnerkou pustili do života na vlastní pěst.😊 Až v tu chvíli jsem si uvědomil, kolik času jsem předtím (ne)trávil s rodinou a že bych teď zpětně byl rád, kdybych spoustu hodin, které jsem čistě jen zabil například na YT nebo u her věnoval radši důležitějším věcem.
Od té doby se snažím, abych takhle žil, i když se to kolikrát nedaří podle plánu, což je přesně jak jsi říkal - téměř nikdy to není vše v pořádku, stále se něco děje.💁♂
Moc se mi líbí tvoje tvorba. Ať se daří tobě i lidem zde v komentářích.👏
Čau čau, dlouho jsem komentář na YTBE nepsal, ale sem si jeden odložím. Naprosto skvělý téma a dobrý video. Osobně jsem na něco takovýho došel až (už?) před 30 narozeninami. Tohle uvědomění byl právě i důvod nákupu hodinek jakožto něčeho, co mi má připomínat kdykoliv se podívám na zápěstí jestli teď jsem doopravdy tam kde chci být a věnuju se tomu čemu se v tu chvíli chci věnovat. Tahle jednoduchá otázka mi právě po oslavě kulatin pomohla výrazně s prioritazací věcí. Snad tohle tvoje video nakopne lidi k zamyšlení díky kterému pro ně jejich život bude přesně takový jaký si ho představují. Ať merch dělá fans radost a díky za tohle video! A držím palce ať brzy padne homerun :D
mega mě ty videa baví a já sám v 15 si uvědomuji kolik mám zatím volného času, protože pak vidim maturanty jak se ve svém volném čase věnují jenom učení. Hrozně moc lidí v mém věku vidím jak jsou jenom na soc. sítích a z mého pohledu bych řekl že si vůbec neuvědomují hodnotu času a života. Vlastně mně hrozně baví zlepšovat můj skill a zajímat se různá témata na téma osobní rozvoj, finance, kryptoměny, zdraví atd.. Možná teď vypadám jako bych si myslel že jsem ''top g” nebo nějaká ”sigma” ,ale tyhle věci si člověk uvědomí až si to vlastně uvědomí, tyhle uvědomění si člověk nemůže myslet.
Je mi 24 a téma čas, stárnutí a a prožívání přítomného okamžiku mě baví, fascinuje i děsí. Filozofie je krásná věda a měli bychom se nad ní častěji pozastavovat - jako lidstvo. Dávám palec nahoru a uvítám více takových videí. ☺
Tieto rozpravacie videa o zivote su uplne top. Som rad ze ich nevydavas ako na beziacom pase ale davas si na tom zalezat a tym si to drzi svoju kvalitu.
Tohleo čem mluvíš jsem věděl už v 25 letech,v životě dělám vše obráceně,nemám hranice kromě těch lidských,ty dodržuji.Dobře vim že ten čas něco udělat,změnit není zitra ani až bude ten správný čas ale je to teď.Takže bych vám chtěl říct aby jste v životě pomáhali lidem,objimali svoje děti a žili tak aby jste si mohli říct až to prijde,že to bylo zatraceně nádherný i když to obcas stalo za hovno.
Ja to mam tak isto nemam hranice najblaznivejsi napad je pre mna ten najlpesi. Nemas nahodou adhd ? :D
Dobrý večer Petře, zdraví Vás Martin. Děkuji Vám za Vaše videa, rád je sleduji a jsou pro mne přínosem. Nechci být necitlivý, toto Vaše video je druhé, z mého pohledu, kdy člověk se ohlédne zpět a přemýšlí, proč se některé věci dějí. Děkuji Vám, za tuto proložku. Fandím Vám a přeji hodně zdraví. Hezký večer, všem sledujícím
Je mi 48 a přemýšlela jsem o tomto už na střední. Ale až po 40 jsem začala být klidná a vyrovnaná, právě vážením si toho krátkého času na Zemi. Já tedy mám koncept, že duše je nesmrtelná, ale i tak tady v lidském těle je to zajímavé bytí a díky za tato videa, že vzděláváte i spíše materiálnější lidičky tímto směrem. Dle mého vnímání dochází v současnosti k velkému posunu ve vědomí lidí, jde to tedy pomaleji, než bylo plánováno,ale děje se. Díky za přínosné video.
Máte strašně super pohled na život ❤
„Hledejte nejprve Boží království a jeho spravedlnost, a toto vše vám bude přidáno.“
Matouš 6:33 Bible
Miluju tahle videa Petře,protože v sobě přesně tyto pocity řeším. Je mi 45 a filozofické otázky řeším tak od osmnácti. Ale tohle téma, o kterém mluvíte mi dochází asi tak pět let zpátky. Teď si uvědomuju, že je to od doby, kdy dcera šla do puberty a začala se mi vzdalovat. Ve svém okolí nemám skoro nikoho, s kým bych to mohla probírat neb mám pocit, že tyto otázky si nikdo v mém okolí neklade. Rezonují se mou veškeré potenciálně možné poslední okamžiky čehokoliv (především ale co se dětí týká) a přesně to uvědomění, že celý život je řešení neustálých problémů, zajišťování, obstarávání a stejně jako můj pracovní stůl ani v můj život nebude nikdy prázný, perfektně uklizený a blýskající se čistotou. Díky moc za video.
Mám 25 rokov a stotožňujem sa s Vašimi názormi akurát to pomenúvam trocha inak . Napríklad si myslím, že v tomto svete nie je nič zadarmo vždy vymieňame niečo za niečo. Napríklad vzdelanie za čas, kariéru za vzťahy a to sa snažím šíri v mojom okolí. Poznám veľa mladých dievčat, ktoré sa vydali cestou štúdia ťažkých škôl a snažím sa im vysvetliť, že práve to, že budú študovať do svojich 30tich rokov vymieňajú za peknú rodinu. A podobné veci. Čiž lajk :) Ešte môj typ pre filozofické hlavy - mne veľmi pomáha v premýšľaní stránka citáty slávnych a tam si hľadám výroky filozofov a hľadám/spájam ich filozofiu s filozofiou kresťanstva a je to často krát veľmi obohacujúce.
Jsem přesně ve věku kdy jsem z domu asi 3roky a k rodičům dojíždím za 2-3 týdny(na mou obranu doprava zabere 4h tam a zpět 😄) . Takže mě ta představa dost děsí. Zvlášť kvůli tomu jak skvěli vztah máme.
Za mě stav smrtelnosti je věcí, kterou člověk možná jednou zjistí, ale v každý fázi života má jinou váhu. A je nutný si to jednou za čas připomínat. Takže díky za video. Adam
Tohle je hrozně depresivní. Je to čistě racionální pohled a respektuji ho, na druhou stranu, pokud by člověk přemýšlel o tom, že tahle pěkná chvilka už se nikdy nemusí opakovat, případně to, že jsem koukal deset minut života tím, že jsem koukal na tohle video místo toho, abych přebalil svého syna, protože co kdyby to byl vlastně úplně skvělý unikátní zážitek, musel bych si to instantně hodit :D. Je mi 31 a stále jsem v tom, dle Konfucia, prvním životě a děsí mě ten druhý :D.
Každopádně jsem si hodně usnadnil své životní rozhodnutí a filizofii, prostě jedu dle klasického "postavit dům, zasadit strom, zplodit syna". Vzal jsem to teda opačně, zplodil syna, zdědil půl hektarový les, kde aktuálně vyžínám a budu pokračovat příští rok v sázení, no a začali jsme se stavbou RD, který bychom příští rok měli kolaudovat (ano, na hypotéku). Cestování jsme si užili čerstvě po VŠ s manželkou a teď už jsou primárně povinnosti, než stabilizujeme finanční situaci a budeme si moci zase primárně užívat život :).
Ano. Proto jsem si nedávno uvědomila. Jak úžasnej a vzácnej čas je teď být sama se sebou. Nemám žádné závazky, přítele, rodinu...A mám čas opravdu na sebe. V budoucnu už to pravděpodobně tak nebude. Takže pecka! Užívejte každou verzi!💫🙏
Je my 30 a asi tak před rokem jsem došel k tomu co říkáš a postupně se učím se tak chovat i v praxi. Paradoxně ale jsem k tomu nedošel tím že bych litoval toho co nezažiji. Ale spíše protože rád studuji ekonomii a ne jen chování ostatních lidí, ale i své vlastní a své vlastní hodnoty. Také jako investor chci ne jen úspěšně zainvestovat svůj čas uložený v "penězích", ale i budoucí.
Nesmrtelnost neni negativní. Nelze i tak prožít některé věci znova jen podobně. Nesmrtelnost jen prohloubí rozdíly mezi lidmi kteří se umí radovat efektivně a kteří plýtvají za krátkodobé potěšení.
Naprosto skvělá úvaha a pohled na životní momenty.
Super, video! Takové pohlazeni po duši skvělou myšlenkou. Ve své čerstvě nabyté plnoletosti, s takovými myšlenkami dost experimentuji a paví mě čím dal tím více mě baví. Díky.
Petře, tahle videa jsou super. Je mi 29 let a přesně tohle téma řeším často. Vždycky na nějaký čas je upozaděné, ale vzhledem k událostem se zase znovu objeví. Nejvíce přichází do popředí takhle na podzim a v situacích, kdy je vidno, že nám děti rostou a zároveň postupně odchází generace před námi.
Mám 40+ a niekedy sa obzriem späť a hovorím si, že by som nezmenil absolútne nič, doviedlo ma to tam kde chcem byť a to môj život nie je dokonalý. Nemám dôvod nadávať, ani na to že je svet nespravodlivý, lebo nikdy ani nebol. V tomto veku som dosiahol malú “nirvánu” aj so všetkými starosťami a radosťami v rodine, v práci a životnými výzvami. Mojim cieľom je zomrieť spokojný a na ceste k nemu vydržať čo najdlhšie. 🙃
Díky za video. 🙏Je mi čerstvě 33, před týdnem mi náhle zemřel otec a když si najednou člověk uvědomí, že už ho nepozdraví, neobejme a nezasměje s nim, tak vám to dá doopravdy jinej pohled na to, co je důležitý. Protože jsem na něj samozřejmě neměl tolik času kvůli "hrozně důležitý práci" a neuvědomoval jsem si, že tohle může přijít takhle brzo. Teď na dost věcí koukám jinak.
Čau Petře. Přesně takhle uvažuji o životě i já. Je mi 45 let. Hodně pracuju a ještě víc sportuju. Mám manželku a dvě děti 10 a 6 let. Už jsou časy pryč když sem radši šel s kamarády na pivo než být doma s rodinou. Jsem i nostalgicky. Moc se mi líbí jak tvoje technická videa ale ještě víc tyhle filozofická videa. Jen tak dál. Petr
34Ahoj Petře, díky moc za video. Doufám že v tom budeš dále pokračovat protože si myslím, že tím můžeš otevřít oči spoustě lidem ba dokonce změnit život(vnímání). Od roku 2011 jsem se k takovým myšlenkám taky propracoval a to co říkáš mi není cizí.
Už se těším, až bude mít kluk akci ve školce a já tam budu ❤ Měj se, hodně zdraví 🍀
Je mi teprve 23 let. Ale mám to už teď naprosto stejně. Měl jsem to štěstí, že jsem měl úžasnou partu spolužáků a učitelů, na střední škole. S mým kamarádem Jindrou, jsme stále v kontaku a vidíme se osobně tak 2-3 za rok. Pokaždé na našem setkání, si říkáme, jak úžasné by bylo, kdybychom se mohli vrátit i třeba jen na 3 dny na střední a být s těmi úžasnými spolužáky a jednoduše si užívat tu atmosféru, která tam byla opravdu příjemná. Jsem vděčnej, jak skvělou střední jsem měl.
Velmi rád taky trávím čas s babičkou, která bydlí kousek. Před 14 lety nám zemřel děda, tak za ní několikrát týdně chodíme. A kdykoliv mě ona pozve na kafe, nebo něco společně upéct, tak nikdy neodmítnu. Protože pokaždé si v hlavě řeknu: Co když babička umře a ty odmítneš její pozvání na kafe? Takže si ji vážím, dokud ji mám, je pro mě jako druhá mamka.
Občas bychom měli všichni zpomalit a žít přítomným okamžikem.
Mam 28 a zjistil jsem, ze objektivni realita a lide kolem me je silne ovlivneno mymi emocemi. Tzn., ze mam koncept balancu mezi “jak se citim tady a s tebou” vs. jak je to spravne a prinosne. Snazim se, aby dostaly prostor i emoce i rozumova cast.
Celkem mě překvapuje, že se můj pohled dost přibližuje tomu tvému a nad touto věcí, už také nějakou dobu přemýšlím, jen tak nějak někdy nevím jak se k tomu mám postavit. Přijde mi, že se někdy podvědomě snažím bojovat, ale ono to jednoduše není možné. Díky za fajn video, opět přidalo další dílek mé myšlenkové skládačky. (PS: Je mi sedmnáct.)
Je mi 42 a vnímám to podobně. Nejvíc mi v tom "pomáhají" děti. Hlavně proto, jak se v čase mění náš vztah. A já vnímám, jak mě potřebují méně a méně. Dříve jsem pořád čekala na to, až budou v něčem samostatnější a já zase budu mít křídla a budu svobodnější. A najednou je to lusknutím prstů pryč a já si vážím každé pohodové chvilky, kdy jsme spolu a je nám všem hezky. Navíc pracuju v domove pro seniory a to mi dalo úplně nový rozměr. Už jen to zblízka zažít jak vypadá tělo člověka, kterému je přes 90, jak takoví lidé vnímají smrt, co je pro ně důležité......takže díky tomuhle všemu vím, že není čas ztrácet čas.......každopádně díky za tohle zamyšlení 🙂
Tyhle fylozofická videa jsou naprosto super !!👍
Je mi 33, a zlom v uvažování přišel asi někdy kolem 30 a hlavně asi také s příchodem syna.
A myslím si, že hodně lidí přehodnotí spousty věcí po nějaké nemoci nebo zdravotních problémech.
Velmi pekne myslienky. Suhlasim. 🔥
Mám 16 rokov, a v poslednom období si extrémne uvedomujem vzácnosť času(som na strednej škole a dochádzam do iného mesta a už len to mi zaberá 2 a pol hodiny denne) a začal som vnímať čas ako to najvzácnejšie. Zároveň začínam viac rozmýšľať čomu venovať čas.
Samozrejme ďakujem za skvelé video, takýto typ na neskutočne baví a ako jeden z mála tvorcov vytváraš niečo hodnotné.👍
Ano, určitě to je pravda a myslím si, že člověk by to měl vnímat, nicméně by tomu neměl přikládat přílišnou váhu, jelikož takhle se dá přemýšlet skoro o všem, spousta věcí v životě už se nebude opakovat, ale u většiny nás to nemusí trápit, protože příjdou jiný podobný věci. Není dobré mít na sebe přehnané nároky co se týče využití času, na světě jsou miliony lidí, kteří více či méně dobrovolně plýtvají svým časem na absolutní nesmysly, dělat něco, alespoň trochu užitečného a být přitom aspoň trochu šťastný je velký úspěch.
Ahoj Petře. Díky za tohle video. Absolutně pravda. Nikdy už nic nevrátíš a nad vzpomínkami slzím. Pavel za chvíli 50 finančně dobře zajištěn, ale není to vše. Děkuju
Je mi 26 a poprvé mě tohle hitnulo když jsem se vracel z dovolené v Japonsku. Poslední dva/tři dny mě tahle myšlenka pořád hlodala. Vnímal jsem, že je nemalá šance, že už se sem prostě nikdy v životě znovu nepodívám. Byl to zajímavý melancholický pocit, kdy jsem byl na jednu stranu strašně rád, za celý ten zážitek, ale na druhou stranu poměrně zdrcen tímto uvědoměním.
Jinak super video!
Mě je 25 a poslední dobou tohle řeším celkem dost, nebo spíš si uvědomuji víc věcí. Hodně se mi líbila ta myšlenka toho, že člověk nemůže mít všechno to nejlepší a vždy musí něco obětovat. Mě pomáhá v poslední době tahle myšlenka smrti v tom, že někdy člověk řeší zbytečné hlouposti a když to srovnáš s tím, že jak je ten život krátký tak si uvědomím, že ta moje reakce, stres, myšlenky jsou vlastně, zbytečný protože o nic nejde. Jinak skvělé video.
Je mi 29 a už 6 let bydlím sám. Hodně o těchto věcech přemýšlím a asi dva roky zpět jsem si začal uvědomovat že potřebuji častěji jezdit k rodičům, protože člověk prostě nikdy neví a chci s nimi ještě strávit co nejvíce času. Užít si ty rodinné chvíle jako když jsem byl ještě dítě. Přítelkyně takovou rodinu nemá a já se občas vciťuji do její situace, jak to musí být smutné. Snažím se, aby byla šťastná. Vážím si každé chvíle i se synovcem a neteří, protože vím že rychle vyrostou.
Se vším 100% souhlas, přemýšlím nad tím úplně stejně a je mi 23 let. Někdy se dokážu dostat myšlenkově co se týče naší existence tak moc do hloubky, až mi mozek začne dávat divné impulsy, že bych o tom asi radši ani dál neměl přemýšlet, protože mi je z toho až špatně. Čím jsem starší o dost více vnímám čas jako takový a uvědomuji si smrtelnost a více si všeho vážím, protože vím, že nic není samozřejmost. A na závěr na zamyšlení: Zdravý člověk si přeje ve svém životě spousty věcí, mnohdy materiálních, ale nemocný jen tu jednu, aby byl zase zdravý...
Je mi 18 a tento fakt jsem si uvědomil toto léto... kdy jsem si všiml toho, jak velmi rychle proběhla spousta mých nevšedních událostí aď už moje oslava, autoškola, spousty skvělých zážitků s rodinou, přátely ale i sebou samým. Ten pocit kdy člověk zabředne v tom co je po té, to je ten moment mého života, kdy se na plynutí času dívám jinak a vím že musím existovat více v současnosti
Je mi 35 mam dvě děti a přesně jak jste říkal zanedbával jsem rodinu ty malý dva prcky co už pomalu rostou a to kvůli práci. A teď když už jsou oba ve škole, tak jsem si uvědomil, že jsem zanedbával právě jejich besídky ve školkách a celkově ten čas s nimi v době kdy mě potřebovaly mít doma. A strašně mě to teď mrzí.
měl jsem to štěstí, že tohle jsem si uvědomil při narození prvního. Takže jsem byl dvakrát na mateřské a potom jsem pracoval na půl plynu. Teď už jsou větší, ale stejně jim dávám prioritu nad prací
@@tinocentrumcza kdo
35 let, naprostej souhlas, začínám zažívat podobné chvíle po založení vlastní firmy víc řeším vztahy a lidi a zážitky. Fajn video. Myšlenku s tím, že život je o řešení problémů jsem rád slyšel, zažívám přesně tenhle pocit, že skoro nejde dosáhnout okamžiku, kdy je uplnej klid.
…řekl jsi to hezky, dobře, Peťo. Díky, Petr Kuba
Petře, ty slova bych podtrhnul. Hodně se s tím ztotožňuju. Obzvláště bych v téhle ultrarychlé době, chtěl aby si lidé udělali čas na to zamyšlení. Za mě užívat si přítomnosti, zážitků a společnosti rodiny a přátel je asi to nejcennější. #MementoMori a čas od času uvědomění, že ty přesýpací hodiny mají omezený počet zrníček možná umocní prožitek a touhu využít ten náš čas naplno! Díky :)
Je mi 32. Přesně tenhle… řekněme “postoj” mi změnil život. Uvědomění si, že vše je limitované a omezené. Jenže v běžném životě to nelze tak rychle změnit a zachovat si integritu, životní standard, mít čas,… dvojnásob pro workoholika, kterým asi ještě jsem, ale krotím se, protože ten burnout, který byl výsledkem “toho uvědomění, že práce a vydělávat” není vše - (ne)stál za to. :-)
Ja mám 45, a mám už dlhodobo taký pocit, že čím má človek viac všetkého, viac nehnuteľností, viac áut, viac aktivít, atď, tým sa stále skracuje čas, ktorý ste nazvali ako "čas, kedy je všetko v poriadku". Myslel som si dosiaľ, že iba ja mám taký problém, a preto ma to vždy poriadne vytočí, keď mi nejaká ďalšia vec "zresetuje" tento čas. Niekedy to je fakt len otázka hodín. A zas neco 😂😂
To je super mít kamarády že střední školy a udržovat snimy kontakt 😊
Zajímavá myšlenka. Je mi 19 a začínám takhle taky přemýšlet no. Je zajímavé podívat se zpětně na svůj život a uvědomit si že některé věci už nikdy nezažiju.
Některé chvíle jsou doopravdy jedinečné a některé bychom rádi opakovali nekonečně! Padl i citát od Konfucia. Ale co kdyby zněl takto: "Člověk získá skutečný život ve chvíli, když si uvědomí, že by mohl trvat věčně". Mohlo by to mít v něčem oporu?A co tak biblický text Jan 17:3? Doporučuji mrknout, ale nevnucuji, jen motivuji podívat se do něj a do jiných, které hovoří o životě! Úžasná je celá biblická kniha Kazatel.Má 12.kapitol a líčí k jakému závěru došel jeden z nejmoudřejších a nejbohatších mužů světa té doby - Král Šalamoun.
Souhlasím. A to ve věku 21 let. S osobním rozvojem jsem začal v 15 letech. V 18 letech mi došlo, že nedělám dostatek praktických kroků v životě.
Ve 19. letech ke mě teprve přišel pocit toho, že jsem kompletně zodpovědný sám za sebe.
Teď mám po maturittě a začínám svůj život designovat postupně tak, aby mi to kolem 25. roku života nebylo líto.
Fakt pekne video na zamyslenie o hodnotách ... len tak dalej páči sa mi Vaše podanie videí...
Výborné video Petr ! :) ako vždy od Teba.
Je mi 33 a když jsem měl 20 + a dělal jsem bojové sporty, tak jsem je měl všude na prvním místě. Když mi před 5 lety zemřel pes, tak jsem si hodně rychle uvědomil, že život není nekonečný. Dnes už sport dělám jenom rekreačně a věnuju se rodině, přátelům atd. To že je člověk smrtelný a že tu já nebo ostatní nebudou nadosmrti , zjistí až mu někdo z blízké rodiny, či přátel odejde. Jo a určitě bych doporučil investovat do zážitků, ty si bude člověk pamatovat do smrti.
Petře díky za takové zamyšlení. Je mi 39, = 40 za dveřmi a maká to. Jo jednejme tak, abychom se zpětně nemuseli trápit co jsme udělali špatně, nebo neudělali. Díky
Je mi 39 a tohle téma mě plně došlo před dvěma léty kdy mi umíral táta. Každá chvíle strávená s rodinou či přáteli je vzácná a už se nebude opakovat. Dnes lituji že jsem nebyl více s tátou. Užívejte si každého dne jako by byl poslední a vnímejte přítomný okamžik.
Je mi 22 let a poslední dobou, co 3-4 roky se snažím co nejvíc pracovat si uvědomuji, že už není tolik času na rodinu a člověk se musí opravdu snažit, aby si ten čas udělal + přemyšlím nad tím, kolik čas, který si na někoho udělám stojí.
Fajn že si tuto myšlenku Petr uvědomil aspoň teď, ale to co říká, jsem si já osobně uvědomil už cca v 18 letech a mít na sobě tričko s nápisem doslovně: Pamatuj na smrt, už je taky dávno zažitý a on z toho dělá novinku, jako by se nechumelilo a trošku tu latinu by to chtělo vylepšit 🤣 🎉
Je mi 16 a tyhle videa mě extrémně baví, pokračuj v tom co děláš
Myšlenku, že nic netrvá věčně jsem si pořádně uvědomil tenhle rok a pomáhá mi hlavně k překonání těžkých chvílí. Jinak mě tato filozofická videa velmi baví.
Je mi 42 a ano, tohle jsem taky zacala vnimat. Ale rekla bych, ze az po 40 to tema opravdu ziskalo na sile. Asi me ale az tak nenapada "Co uz nezaziju", ale spis "S cim si musim pospisit", protoze je jasny, ze tolik energie nebudu mit nadosmrti a nektery veci uz treba za 20 let az tak nepujdou. Taky si vic uvedomuju, jak rychle se muze vsechno zmenit. A vic si uvedomuju, ze ten blabol "hlavne zdravi" ma neco do sebe.
Je mi 31 a ten okamžik, kdy to začnu vnímat, mě děsí. Takže říkáte, že mám ještě 9 let? Píši s nadsázkou, každý toto máme jinak, jen mě prostě tohle děsí :).
Díky tomuto videu a komentářím jsem si vzpomněla na okamžik, kdy jsem málem loni v dubnu umřela s mojí babičkou na (málem) výbuch kotle. Naštěstí se to rychle zachránilo a horká voda v kotli jej neroztrhala. Díky danému zážitku a vybavení si daného okamžiku, si budu více vážit svého života a času, který jsem dostala.
Je mi 31 a zlom u mě nastal někdy okolo 27-28 roku života. Pořád to ještě zpracovávám a myslím si, že ještě nějaký čas zpracovávat budu. Učím se žít svůj život. Hodně mi pomáhají knihy, ale i tohle video 🙂
Jsem o rok dříve narozený a mám to úplně stejně. Hlavně být v kontaktu s lidmi, na kterých mi záleží...
Ve 27 jsem stál při cestě z práce za náklaďákem, protože mu tam něco vbehlo pod kola. Slečna za mnou koukala do mobilu a sledoval jsem jak se na mě řítí ve zpětným zrcátku a já skončil napasovanej pod kamionem. Jako zázrakem se mi skoro nic nestalo, i když auto bylo na odpis.
Takže u mě tohle uvědomovaní si vzácností nepřišlo s věkem, ale jednou náhodou cestou z práce. A i když to mým světem otřáslo v tu chvíli šíleně, zpětně děkuju tomu že tenhle budíček přišel. O tři roky později vedu úplně jinej život a jsem neskutečné šťastnej.
Je mi 21 brácho a hluboce souhlasím s tím vším co říkáš :).
Jsem stará duše. Vděčnost za vše co máme, skrze pomíjivost života = klíč k úspěchu
Mě je čerstvě 40 a věřím na nesmrtelnost duše. Tenhle život je dočasný a pomíjivý, stejně jako všechny materiální věci tady na zemi. Je hezké mít krásné zážitky a užít si život. Ale k čemu nám to po smrti bude? Mnohem důležitější je právě ten život po smrti, který každého čeká a každý si může vybrat, kde ho stráví. Pokud uvěří v Ježíše Krista jako svého osobního spasitele a Jeho zástupnou oběť za všechny hříšníky, může se těšit do nebe. Pokud toto během života neudělá, čeká ho věčné utrpení v pekle.
Je mi skoro 20 a tím, že jsem část studia střední školy strávil doma kvůli lockdownu, tak si o dost více uvědomuju o kolik času s kamarády jsem přišel a více si cením okamžiků co jsem s nimi prožil. Sdílím s tebou úplně stejný pohled na to si vážit každé chvilky, která může být klidně poslední. Jinak cením název videa podle textu songy od Oriona (super lyrika) ❤❤
ďakujem.. budem sa k tomuto videu vracať 🙏