Skleníkový efekt - proč Zemi ohřívají právě skleníkové plyny a jiné ne? | 2/8 Klimatická změna

Vysvětlím ti jak přesně skleníkový efekt funguje, které plyny jej způsobují a proč skleníkové plyny neodrážejí záření ze Slunce.
Vodní pára
Vodní parou myslíme plynnou vlhkost ve vzduchu, nikoliv mraky. Obsah vodní páry ve vzduchu se mění podle počasí a polohy na Zemi. Člověk ji svými aktivitami do atmosféry příliš nepřidává. Vodní pára se na skleníkovém efektu podílí 36-70 %. Důležitou vlastností vzduchu je, že maximální množství páry, které se ve vzduchu může udržet roste s teplotou. Vodní pára je jediný skleníkový plyn, jehož množství v atmosféře je fyzikálně omezeno (pokud je jí v atmosféře hodně, tak zkondenzuje a vyprší se).
Oxid uhličitý
Oxid uhličitý je plyn jak přírodního, tak antropogenního původu. Přepočteno na 1 kg není CO2 příliš silný skleníkový plyn. Potíž je v tom, že atmosféře setrvává velmi dlouho a atmosféra jej obsahuje hodně. Podle údajů NASA v ní vydrží 300-1000 let. To dává úvahám o globálním oteplování nový rozměr, protože tento CO2, který vypustíme dnes, ovlivní klima na stovky let dopředu. Na skleníkový efekt má vliv 9-26 %.
Koncentrace oxidu uhličitého stále rostou. Od roku 1750 se obsah CO2 v atmosféře zvýšil o 47 %. Běžná koncentrace za posledních 800 000 let je v rozsahu 180-300 ppm. K říjnu 2020 byla koncentrace CO2 415 ppm.
Oxid uhličitý a další skleníkové plyny navíc zesilují vliv vodní páry. Obsah vodní páry ve vzduchu závisí na jeho teplotě - teplejší vzduch je schopen udržet více vody a zároveň způsobuje silnější výpar vody z vodních ploch. Vyšší množství vlhkosti ve vzduchu ale dále zesiluje skleníkový efekt a zvyšuje teplotu atmosféry, čímž vzniká pozitivní zpětná vazba.
Metan
Metan je plyn, který přirozeně vzniká rozkladnými procesy, v mokřadech a termitištích nebo následkem chovu dobytka, pěstováním rýže nebo na skládkách. Na skleníkovém efektu má podíl v rozsahu 4-9 %. Jeho koncentrace také rostou a v současnosti se pohybují kolem 1,9 ppm, tedy 250x méně než CO2.
GWP
Protože je CO2 nejběžnější antropogenní skleníkový plyn, tak schopnost jiných plynů zesilovat skleníkový efekt se na něj přepočítává. K přepočtu slouží veličina GWP100, popř. GWP20, GWP500. Tato zkratka pochází z global warming potential - potenciál globálního oteplování. Tato veličina bere v úvahu jak silně daný plyn pohlcuje záření a jak dlouho daný plyn v atmosféře setrvá. Hodnota GWP nám říká, kolik kg CO2 by mělo na skleníkový efekt stejný vliv jako 1 kg daného plynu během 100 resp. 20 a 500 let.
Ozón
Ozón se na skleníkovém efektu podílí v rozsahu 3-7 %. Jeho přítomnost v atmosféře je žádoucí, protože nepropouští UV záření. Na rozdíl od většiny ostatních plynů se nachází v stratosféře. Před pár desítkami let měl ozón na mále, protože používáním freonů se jeho množství začalo snižovat. Tento fenomén známe jako ozónovou díru.
Oxid dusný
Jedná se o velmi silný skleníkový plyn, naštěstí zatím v malých koncentracích v atmosféře - 0,33 ppm. Doba setrvání plynu v atmosféře je 114 let a ve stoletém horizontu je 300x silnější skleníkový plyn než CO2. Dvě třetiny jeho emisí do atmosféry jsou přirozené a zbylou třetinu vnáší do atmosféry člověk skrze dusíkatá hnojiva a emise ze spalovacích motorů.
CFC a HCFC
Tyto látky jsou označované jako tvrdé a měkké freony. Jsou umělé, přirozeně se na Zemi nevyskytují. Používaly se jako chladiva do ledniček a klimatizací, plnidla plastů či izolanty. Jsou známé hlavně jako plyny narušující ozonovou vrstvu, jsou ale i silné skleníkové plyny s dlouhou dobou setrvání v atmosféře.
commons.wikimedia.org/wiki/Fi... Licencováno pod Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported
www.czp.cuni.cz/czp/index.php...
climate.nasa.gov/news/2915/th...
public.wmo.int/en/media/press...
www.climate.gov/news-features...
climate.nasa.gov/vital-signs/...
en.wikipedia.org/wiki/Nitrous...
www.ipcc.ch/site/assets/uploa...
www.jpl.nasa.gov/news/nasa-se...
svs.gsfc.nasa.gov/13349
svs.gsfc.nasa.gov/12792
www.climate.gov/news-features...
ourworldindata.org/atmospheri... licencováno pod CC-BY License
en.wikipedia.org/wiki/Ozone grafiky struktury molekuly ozónu
earthobservatory.nasa.gov/fea...
• Scientists drill deep ... autor: University of Washington, Licencováno pod Creative commons
Video bylo vytvořeno za spolupráce s Josefem Kvasničákem z projektu www.dostansenagympl.cz.
Celé video spolu s vzdělávacími texty o klimatické změně najdeš na onlineschool.cz/ekologie/skle...

[@vladimirbartos2088]

Vyborne vysvetlenie, vyborna praca

[@onlineschoolcz]

Díky, to vždy potěší :)

[@vlastimilkostal2405]

Dobrý den, pořád mi v podobných argumentacích a rozborech chybí vliv sopek a lesních požárů a rozklad org. hmoty v lesích a pod. na globální oteplování. Jinak řečeno; dokud se co nejpřesněji nedozvíme kolika procenty přispívá ke globálnímu oteplování člověk a kolika procenty sama příroda (v nejširším i hlubokém slova smyslu) tak vždy takováto videa (a nutno dodat, že velmi dobře provedena) pozbývají ten zásadní střípek z celku, který by mohl být jasný jako facka.. Protože nikde a nikdy a v žádné debatě ona procenta nezazněla, mají tato videa stejnou relevanci (bohužel), jako když bez znalosti základny prohlásím, že výroba (čehosi) stoupla o 250%. Z principu to nikomu nic nemůže říci. Podobně, jako Vaše, jinak opravdu pěkné video. Jen si to představte! Mít tak správnou číselnou hodnotu! Člověk a jeho činnosti mohou za 5, 10, 20, 30, nebo 50% globálního oteplování a příroda a vesmír za zbytek...
Léta pátrám po těchto procentech a prozatím marně😢....