Praxe je taková, že o sloupy se starají jiní správci, než o ty značky. A tyhle dvě partičky se navzájem nesnáší, a tak nejde umístit značku na sloup. Velmi podobný problém jsem řešil v Edenu na vlakové zastávce. V rámci Správy železnic patří cedule orientačního systému jinému správci, než traťové značky. A tak se stalo, že u východu z podchodu jsou cedule orientačního systému hezky nalepené na obložení zastávky, a 10 cm před nimi je zaražený kůl jak kráva, na kterém je plechová cedule. A celé to je o tom, že by správce té cedule nepřenesl přes srdce, že by to měl udělané jinak, než je zvyklý. A podobných historek mám z téhle stavby fakt hodně. Pokud máte zájem o soukromou exkurzi s výkladem, tak není problém. Rád vás provedu.
pokud se nedokazou dohodnout dve mestske nebo statni organizace, tak to pak uz vubec neni mozne prikazovat soukromym osobam (a vetsina domu/zdi bude soukroma.
Adam je z principu estét a řeší ten vizuál. Do sporů, které jste popsal, nevidí, stejně jako málokdo z nás. :-) Hezké vysvětlení. Možná bych byl pro, abyste se po tom Edenu opravdu spolu prošli a vysvětlili si, co je čí a kdo s čím má problém. Já vnímám zásadní error v tom, že žádný z těch správců není soukromník, jsou to všechno organizace živené z našich daní. Tedy z mého pohledu nemají právo se vzájemně nesnášet, protože nám daňovým poplatníkům je houby do toho, že spolu jeden šéf s druhým šéfem nemluví. Nás zajímá, že přivázat značku na stávající sloup stříbrnou páskou je otázka 200Kč, ale zabetonovat do země sloupek stojí 4000Kč (ceník odhaduji). Chápu, že jako stavebník nemáte povinnost dělat mediátora mezi různými správci, ale možná by nebylo špatné přes stavbyvedoucího oslovit investora (kdo tu stavbu platí) a tyhle vámi popsané věci mu ukázat a vyčíslit v penězích. Možná by investor (zde asi SŽ) koukal, jak mu jenom na sloupkách pro cedulky uteklo 447tis kanálem. :-) A tak to bude s každou položkou.
Projít se po Edenu s Adamem bude určitě super, ale nezmění se nic nebo málo. Kdo by se tam musel projít, aby se něco reálně změnilo (za předpokladu, že bude ochoten na tom základě provést patřičné změny)? Nějaký politik, který vytvoří zadání pro státní firmu? Nějaký ředitel firmy?
@@jirimarsalik4157 "Vlastník nemovitosti sousedící s průjezdním úsekem silnice nebo s místní komunikací v zastavěném území obce je v nezbytně nutných případech povinen za jednorázovou úhradu strpět zřízení věcného břemene na své nemovitosti spočívajícího v umístění veřejného osvětlení, dopravních značek světelných signálů, dopravních zařízení a zařízení pro provozní informace a tabulek s označením místních názvů. Rozhodnutí o zřízení věcného břemene a o výši úhrady vydává příslušný silniční správní úřad u dopravních značek světelných signálů, dopravních zařízení a zařízení pro provozní informace na základě stanovení místní úpravy provozu na pozemních komunikacích nebo zařízení pro provozní informace." Problém je ta podmínka "nezbytné nutnosti." Ovšem ta se dá prokázat v případě, kdy sloupek by snížil šířku chodníku pod minimálně přípustných 1,70 m.
Problém je pochopitelně v tom, že zatímco značky na sloupku si umisťuje obec na chodníky, které jsou v jejím vlastnictví, zatímco zeď, plot apod. jsou zpravidla ve vlastnictví nějaké jiné osoby, se kterou by obec musela jednat, dohodnout se, uzavřít smlouvu, asi něco i zaplatit. Výsledek - nikdy to obce dělat nebudou, ledaže by začala platit nějaká povinnost pro majitele udělit souhlas
Styku pozemních komunikací s okolím se z právního hlediska věnuje celá část sedmá silničního zákona. Možnost zřízení věcného břemene rozhodnutím správního úřadu například řeší § 35 odst. 3. Jednání ani souhlas vlastníka v zákoně jako podmínka výslovně uvedeny nejsou - otázka ovšem je, zda toto rozhodnutí by muselo být vydáno v plnohodnotném správním řízení, kde by pochopitelně ten vlastník byl účastníkem, nebo jestli si znění zákona vyložit tak, že stanovení místní úpravy provozu v tomto případě nahrazuje správní řízení ("rozhodnutí vydává úřad na základě stanovení místní úpravy provozu..."). Každopádně pro zřízení věcného břemene je zde podmínka "nezbytné nutnosti", tj. že jinam tu značku opravdu umístit nelze, případně že ta značka tam opravdu nezbytně nutně musí být. Daly by se o tom vést zajímavé spory.
V Brně na Vranovské byl opačný postup. Drátoví od šalin bylo rovněž nachytané do fasády domu, majitel protestoval, soudil se a dosáhl postavení dvou sloupů do chodníku a převázání všech drátů na ně. On argumentoval tím, že mu to ničí zdivo. To neposoudím. Značka takto ve zdi je fajn. Já bydlím na maloměstě a nikdy mě o to nikdo žádat nebude. Ale kdybych bydlel v místě jako je to z videa a přišli mě požádat o montáž, souhlasil bych, za jediné podmínky: tu (zde) vodorovnou konzolu bych žádal mírně šikmou, kdy ten dotyk s domem bude nejvyšším místem. Jde o dešťovou vodu, která má stékat po té konzole pryč od fasády a pak odkápnout, ne aby to teklo do fasády. Obecně ale s poselstvím tohoto videa souzním.
@@btudrus Rozlišují se veřejné chodníky a nouzové chodníky. Případně to, co vypadá jako chodník, může mít funkci odrazného proužku či krajnice, která chrání tu zeď, aby se k ní vozidla nelísala moc nablízko.
Problémem tohoto tématu je vlastnictví objektů. Správcem komunikací a tedy i dopravního značení je obec/kraj/popřípadě stát. Okolní objekty jsou v 99% v majetku jiného vlastníka. Pro umístění svislého dopravního značení (dále SDZ) nebo např. veřejného osvětlení (dále VO) na okolní objekt je potřeba písemný souhlas vlastníka objektu. Ve většině případů vlastník objektu z různých důvodů souhlas nepodepíše a umístění SDZ/VO na jeho objekt tak jednoduše není možné. K umístění SDZ na okolní objekt se většinou přistupuje jen ve stísněných podmínkách (dle definice ČSN 73 6110, TP 65 a jiné) ale opět je třeba docílit souhlasu vlastníka objektu. Přesto je fajn, že na toto téma upozorňujete. Nevhodné umístění sloupku SDZ je problémem pro mnoho lidí kolem nás (lidé se zdravotně-tělesným postižením, maminky s kočárky). Vámi zmiňovaný příklad z Bratislavy může být dobrým vodítkem, jak tuto situaci částečně vylepšit. Jen by se to muselo dostat ke všem zainteresovaným stranám...:-)
Nikoliv, k rozhodnutí o zřízení věcného břemene "v nezbytně nutných případech" (což mohou být případy, kdy by jinak nebylo možné zachovat minimální šířku chodníku) souhlas vlastníka nezbytný není. Ale k rozhodnutí je pravděpodobně nutné správní řízení, jehož by vlastník objektu musel být účastníkem. Kritéria, podle kterých by silniční správní úřad měl určit výši jednorázové náhrady, jsou také poněkud záhadou. Umístěním dopravní značky na objekt může být dost výrazně snížena jeho využitelnost pro jiné účely, protože na nosné konstrukci dopravní značky nesmí být umístěno ani vyznačeno nic, co s dopravní značkou nesouvisí.
Neviem ako v Českej republike ale u nás je zákon takto na tom - Zvislé trvalé dopravné značky sú značky zobrazené na podkladovej tabuli, ktorá je umiestnená zvislo na stĺpiku alebo na inej nosnej konštrukcii pevne spojenej so zemou. Čiže aj stena je nosná konštrukcia.
Kdyby těch značek nebylo tolik, taky ty sloupky pak ani ten nemusely vadit. Bohužel si myslim, že umisťovat ty značky na konzoly do soukromejch zdí a domů je sice hezká idea v tom že to nebude vadit chodcům, ale vsadím se že by si pak samospráva prosadila takovou legislativu že majitelé nemovitostí budou tahat za výrazně kratší konec provazu, třeba jako povinnost strpět značku atd atd... takže bych se k tomu stavěl opatrně.
Tak dopravní značky občas někdo i do té zdi dá, ale mám pocit, že u pouličního osvětlení se tak prakticky neděje. A pak je teda ještě pravda, že historické fasády jsou nedotknutelné, takže i když třeba přes ulici je značka ve zdi, tak v historické fasádě ne, a to i když jí ten sloup vlastně škodí víc. Věc sama za sebe jsou přehnané dopravní značky, například parkování, které by se dalo vyřešit nějakým rozumnějším způsobem, třeba standardizovaným druhem čar. Ještě jsem si v našem městě všiml věci, která mi přijde jakože někdo navrhl park a někdo jiný ho pak osloupoval zvlášť světly a zvlášť značkami. Například tak na začátku parkovacích míst je "obrovský květináč", ale cedule upozorňující na parkovací místa stojí hned vedle, ačkoliv se tam dala prostě zapíchnout.
Já bych si to na fasádu nedal, protože pak bych musel určitě žádat obec, pokud bych chtěl dělat fasádu apod. a bůhví jak by to dopadlo. S úředníky nemám dobré zkušenosti.
3.3.1 Stálé značky Stálá značka je umístěna na sloupku nebo konstrukci, které jsou pevně zabudovány do terénu. Tyto značky jsou situovány vedle vozovky nebo nad vozovkou. zdroj: Ministerstvo dopravy, odbor pozemních komunikací, ZÁSADY PRO DOPRAVNÍ ZNAČENÍ NA POZEMNÍCH KOMUNIKACÍCH, TECHNICKÉ PODMÍNKY
"... které jsou pevně zabudovány do terénu. " Ano, jsou. Je to tak děláno. Ale může to být uděláno i jinak. Někdy to je o vůli, jindy o penězích a někdy o větších koulích. Prostě někdo našel lepší řešení a je možné udělat vyjímku.
@@bohmales myslím, že se o výjimku nejedná, neboť zeď je konstrukce pevně zabudována do terénu. Alespoň dle mého výkladu. Tudíž dle mého názoru je to pouze o přístupu a komunikaci zřizovatele, majitele pozemků / objektů a veřejnosti.
Jednak toto je zřejmě jen redundantní pokus o definici, něčeho, co už je závazněji definováno jinde, jednak jakési "technické podmínky" nejen že nejsou právním předpisem, ale nejsou dokonce ani státní technickou normou a ministerstvo dopravy nemá k jejich vydávání žádné zmocnění - to může být tak maximálně interní předpis ministerstva. Ano, výložníky tam vůbec nejsou zmíněny. To svědčí hlavně o nekvalitě toho spisku a nekvalitním metodickém vedení silničních správních úřadů ze strany ministerstva. Silniční zákon ovšem s umístěním dopravní značky na objekty, které nejsou součástí komunikace, počítá. Ale samozřejmě by to měly být objekty, které jsou spojeny se zemí - dopravní značení zavěšené na nezakotevených balonech či dronech by opravdu asi neprošlo. :-)
Před rokem+1
Někde jsem viděl značku vyloženě namalouvanou přímo na fasádě domu. Byla to tuším jednosměrka, v nějaké křivolaké uličce v centru, kde ani nebylo místo na umístění klasické značky. Tak se využila jinak nevyužitá fasáda domu, který kousek vyčníval do ulice. Každý to pochopí a přitom je o jednu značku méně.
No predpokladam ze vetsina zdi je soukroma.... Pokud bych mel zed a mesto se me zeptalo, zda na ni muze umistit znacku, tak reknu ne. Nejen kvuli moznemu poruseni zdi ale kazda oprava, uprava je problem. Nova omitka, problem. Zatepleni problem. Mel jsem na baraku sloupek EONu (na elektriku) a kdyz se delala oprava domu a potreboval jsem ji premistit, tak si EON nauctoval 100 tisic.... Takze ja bych dobrovolne svou zed uz neposkytl nikomu za cokoliv :)
@@vojtechvyplel5657 takze vite, ze kdyz bych poskytl svou zed mestu pro umisteni znacky, tak v pripade rekonstrukce zdi by mesto prijelo na telefonat (bez dlouheho vyrizovani, papirovani, doprosovani) a zdarma by tu znacku v terminu ktery potrebuji demontovalo a po dokonceni opravy zdi zase namontovalo? Pokud by to fungovalo takto, tak mozna. Ale tomuto scenari po svych zkusenostech pri jednani s urady (nedodrzovani zakonne mesicni lhuty na vyrizeni zadosti je zcela bezne) ani za mak neverim
@@vojtechvyplel5657 Kdyz by mesto nekomunikovalo a nutne bys tu zed potreboval rekonstruovat, a tak by sis sundal tu ceduli se jmenem ulice nacerno s tim, ze ji po oprave sam namontuju, tak nikdo neumre. Ale kdyz to udelam se znackou (napr. "dej prednost v jizde") tak umrit klidne nekdo muze. ... za me je to proste zbytecnej problem kterej musi majitel zdi resit.
Pan Gebrian, pravdou je, ze v Bratislave pan Vallo sice jeden stlp odstrani, ale o par ulic dalej prida stlpy ktore tam nikdy neboli a keby sa chcelo, ani pribudnut nemuseli. :)
V Bratislavě umisťuje dopravní značky primátor? Tak to asi znamená, že mizerně řídí město, protože v normálních městech takové věci dělají městské organizace a rozhodují o nich příslušné úřady. Tihle mikromanažeři usvědčují z neschopnosti sami sebe.
Ono by to možná někoho napadlo, ale bohužel většinou mávnou rukou nad tím, že se s vlastníkem nemovitosti nedomluví a předem rezignují na jakoukoliv snahu. Podobně dopadla rekonstrukce ulice Údolní v Brně. Elektrické vedení pro šaliny tam bylo zavěšeno mezi fasádami, ale při rekonstrukci bylo snazší navrhnout nové sloupy než obnovu nějakého břemena u majitelů domů, takže tam teď zbytečně zavazí sloupy… jen jeden příklad z mnoha. Takže je to hlavně o lenosti.
@@filipkiowsky7834 Tohle se tu už probíralo - závěsy do fasád jsou pro majitele starost navíc a problém do budoucna a to s vědomím, že mu město finanečně (ani jinak) s případnými problémy nepomůže. Navíc města na podobných místech šetří takže nějaká snaha o zabránění přenosu např vibrací se samozřejmě nekoná (a když by se konala tak zase politiky rozcupuje daňový poplatník, že vyhazují peníze). Je tedy zcela logické, že majitelé domů s nějakým "obnovením" řemena nebudou souhlasit.
Praxe je taková, že o sloupy se starají jiní správci, než o ty značky. A tyhle dvě partičky se navzájem nesnáší, a tak nejde umístit značku na sloup. Velmi podobný problém jsem řešil v Edenu na vlakové zastávce. V rámci Správy železnic patří cedule orientačního systému jinému správci, než traťové značky. A tak se stalo, že u východu z podchodu jsou cedule orientačního systému hezky nalepené na obložení zastávky, a 10 cm před nimi je zaražený kůl jak kráva, na kterém je plechová cedule. A celé to je o tom, že by správce té cedule nepřenesl přes srdce, že by to měl udělané jinak, než je zvyklý.
A podobných historek mám z téhle stavby fakt hodně. Pokud máte zájem o soukromou exkurzi s výkladem, tak není problém. Rád vás provedu.
pokud se nedokazou dohodnout dve mestske nebo statni organizace, tak to pak uz vubec neni mozne prikazovat soukromym osobam (a vetsina domu/zdi bude soukroma.
Adam je z principu estét a řeší ten vizuál. Do sporů, které jste popsal, nevidí, stejně jako málokdo z nás. :-) Hezké vysvětlení. Možná bych byl pro, abyste se po tom Edenu opravdu spolu prošli a vysvětlili si, co je čí a kdo s čím má problém. Já vnímám zásadní error v tom, že žádný z těch správců není soukromník, jsou to všechno organizace živené z našich daní. Tedy z mého pohledu nemají právo se vzájemně nesnášet, protože nám daňovým poplatníkům je houby do toho, že spolu jeden šéf s druhým šéfem nemluví. Nás zajímá, že přivázat značku na stávající sloup stříbrnou páskou je otázka 200Kč, ale zabetonovat do země sloupek stojí 4000Kč (ceník odhaduji). Chápu, že jako stavebník nemáte povinnost dělat mediátora mezi různými správci, ale možná by nebylo špatné přes stavbyvedoucího oslovit investora (kdo tu stavbu platí) a tyhle vámi popsané věci mu ukázat a vyčíslit v penězích. Možná by investor (zde asi SŽ) koukal, jak mu jenom na sloupkách pro cedulky uteklo 447tis kanálem. :-) A tak to bude s každou položkou.
Projít se po Edenu s Adamem bude určitě super, ale nezmění se nic nebo málo. Kdo by se tam musel projít, aby se něco reálně změnilo (za předpokladu, že bude ochoten na tom základě provést patřičné změny)? Nějaký politik, který vytvoří zadání pro státní firmu? Nějaký ředitel firmy?
@@jirimarsalik4157 "Vlastník nemovitosti sousedící s průjezdním úsekem silnice nebo s místní komunikací v zastavěném území obce je v nezbytně nutných případech povinen za jednorázovou úhradu strpět zřízení věcného břemene na své nemovitosti spočívajícího v umístění veřejného osvětlení, dopravních značek světelných signálů, dopravních zařízení a zařízení pro provozní informace a tabulek s označením místních názvů. Rozhodnutí o zřízení věcného břemene a o výši úhrady vydává příslušný silniční správní úřad u dopravních značek světelných signálů, dopravních zařízení a zařízení pro provozní informace na základě stanovení místní úpravy provozu na pozemních komunikacích nebo zařízení pro provozní informace."
Problém je ta podmínka "nezbytné nutnosti." Ovšem ta se dá prokázat v případě, kdy sloupek by snížil šířku chodníku pod minimálně přípustných 1,70 m.
Problém je pochopitelně v tom, že zatímco značky na sloupku si umisťuje obec na chodníky, které jsou v jejím vlastnictví, zatímco zeď, plot apod. jsou zpravidla ve vlastnictví nějaké jiné osoby, se kterou by obec musela jednat, dohodnout se, uzavřít smlouvu, asi něco i zaplatit. Výsledek - nikdy to obce dělat nebudou, ledaže by začala platit nějaká povinnost pro majitele udělit souhlas
Styku pozemních komunikací s okolím se z právního hlediska věnuje celá část sedmá silničního zákona. Možnost zřízení věcného břemene rozhodnutím správního úřadu například řeší § 35 odst. 3. Jednání ani souhlas vlastníka v zákoně jako podmínka výslovně uvedeny nejsou - otázka ovšem je, zda toto rozhodnutí by muselo být vydáno v plnohodnotném správním řízení, kde by pochopitelně ten vlastník byl účastníkem, nebo jestli si znění zákona vyložit tak, že stanovení místní úpravy provozu v tomto případě nahrazuje správní řízení ("rozhodnutí vydává úřad na základě stanovení místní úpravy provozu..."). Každopádně pro zřízení věcného břemene je zde podmínka "nezbytné nutnosti", tj. že jinam tu značku opravdu umístit nelze, případně že ta značka tam opravdu nezbytně nutně musí být. Daly by se o tom vést zajímavé spory.
V Brně na Vranovské byl opačný postup. Drátoví od šalin bylo rovněž nachytané do fasády domu, majitel protestoval, soudil se a dosáhl postavení dvou sloupů do chodníku a převázání všech drátů na ně. On argumentoval tím, že mu to ničí zdivo. To neposoudím.
Značka takto ve zdi je fajn. Já bydlím na maloměstě a nikdy mě o to nikdo žádat nebude. Ale kdybych bydlel v místě jako je to z videa a přišli mě požádat o montáž, souhlasil bych, za jediné podmínky: tu (zde) vodorovnou konzolu bych žádal mírně šikmou, kdy ten dotyk s domem bude nejvyšším místem. Jde o dešťovou vodu, která má stékat po té konzole pryč od fasády a pak odkápnout, ne aby to teklo do fasády. Obecně ale s poselstvím tohoto videa souzním.
Ta značka ve 2:00 je geniální. Tyč uprostřed chodníčku se zákazem vstupu chodcům. Tu rozhodně neměnit.
Člověk se pak ptá, k čemu ten chodník tam vůbec je, LOL. Možná pro kočku.
@@btudrus obrubník je od toho, aby auta, dříve kočáry, netrefovaly zdi domů a vchodové schody. Dříve si je museli vlastníci domů instalovat sami.
@@btudrus Rozlišují se veřejné chodníky a nouzové chodníky. Případně to, co vypadá jako chodník, může mít funkci odrazného proužku či krajnice, která chrání tu zeď, aby se k ní vozidla nelísala moc nablízko.
Problémem tohoto tématu je vlastnictví objektů. Správcem komunikací a tedy i dopravního značení je obec/kraj/popřípadě stát. Okolní objekty jsou v 99% v majetku jiného vlastníka. Pro umístění svislého dopravního značení (dále SDZ) nebo např. veřejného osvětlení (dále VO) na okolní objekt je potřeba písemný souhlas vlastníka objektu. Ve většině případů vlastník objektu z různých důvodů souhlas nepodepíše a umístění SDZ/VO na jeho objekt tak jednoduše není možné. K umístění SDZ na okolní objekt se většinou přistupuje jen ve stísněných podmínkách (dle definice ČSN 73 6110, TP 65 a jiné) ale opět je třeba docílit souhlasu vlastníka objektu.
Přesto je fajn, že na toto téma upozorňujete. Nevhodné umístění sloupku SDZ je problémem pro mnoho lidí kolem nás (lidé se zdravotně-tělesným postižením, maminky s kočárky).
Vámi zmiňovaný příklad z Bratislavy může být dobrým vodítkem, jak tuto situaci částečně vylepšit. Jen by se to muselo dostat ke všem zainteresovaným stranám...:-)
Nikoliv, k rozhodnutí o zřízení věcného břemene "v nezbytně nutných případech" (což mohou být případy, kdy by jinak nebylo možné zachovat minimální šířku chodníku) souhlas vlastníka nezbytný není. Ale k rozhodnutí je pravděpodobně nutné správní řízení, jehož by vlastník objektu musel být účastníkem. Kritéria, podle kterých by silniční správní úřad měl určit výši jednorázové náhrady, jsou také poněkud záhadou. Umístěním dopravní značky na objekt může být dost výrazně snížena jeho využitelnost pro jiné účely, protože na nosné konstrukci dopravní značky nesmí být umístěno ani vyznačeno nic, co s dopravní značkou nesouvisí.
Neviem ako v Českej republike ale u nás je zákon takto na tom - Zvislé trvalé dopravné značky sú značky zobrazené na podkladovej tabuli, ktorá je umiestnená zvislo na stĺpiku alebo na inej nosnej konštrukcii pevne spojenej so zemou. Čiže aj stena je nosná konštrukcia.
U vás na Slovensku taky ty vyhlášky píšou nějací "odborníci". :-)
Kdyby těch značek nebylo tolik, taky ty sloupky pak ani ten nemusely vadit. Bohužel si myslim, že umisťovat ty značky na konzoly do soukromejch zdí a domů je sice hezká idea v tom že to nebude vadit chodcům, ale vsadím se že by si pak samospráva prosadila takovou legislativu že majitelé nemovitostí budou tahat za výrazně kratší konec provazu, třeba jako povinnost strpět značku atd atd... takže bych se k tomu stavěl opatrně.
Není ta povinnost strpět značku v zákonech už asi sto let?
Někdo přemýšlel při své práci, úžasné! U nás skoro nevídané bohužel
Tak dopravní značky občas někdo i do té zdi dá, ale mám pocit, že u pouličního osvětlení se tak prakticky neděje.
A pak je teda ještě pravda, že historické fasády jsou nedotknutelné, takže i když třeba přes ulici je značka ve zdi, tak v historické fasádě ne, a to i když jí ten sloup vlastně škodí víc.
Věc sama za sebe jsou přehnané dopravní značky, například parkování, které by se dalo vyřešit nějakým rozumnějším způsobem, třeba standardizovaným druhem čar.
Ještě jsem si v našem městě všiml věci, která mi přijde jakože někdo navrhl park a někdo jiný ho pak osloupoval zvlášť světly a zvlášť značkami. Například tak na začátku parkovacích míst je "obrovský květináč", ale cedule upozorňující na parkovací místa stojí hned vedle, ačkoliv se tam dala prostě zapíchnout.
Já bych si to na fasádu nedal, protože pak bych musel určitě žádat obec, pokud bych chtěl dělat fasádu apod. a bůhví jak by to dopadlo. S úředníky nemám dobré zkušenosti.
Sepíšete "fasádovou smlouvu" a zakždý den byrokracie a průtahu nastavíte penále. Hotovo dvacet.
3.3.1 Stálé značky
Stálá značka je umístěna na sloupku nebo konstrukci, které jsou pevně zabudovány do terénu. Tyto
značky jsou situovány vedle vozovky nebo nad vozovkou.
zdroj: Ministerstvo dopravy, odbor pozemních komunikací, ZÁSADY PRO DOPRAVNÍ ZNAČENÍ NA POZEMNÍCH KOMUNIKACÍCH, TECHNICKÉ PODMÍNKY
"... které jsou pevně zabudovány do terénu. " Ano, jsou. Je to tak děláno. Ale může to být uděláno i jinak. Někdy to je o vůli, jindy o penězích a někdy o větších koulích. Prostě někdo našel lepší řešení a je možné udělat vyjímku.
@@bohmales myslím, že se o výjimku nejedná, neboť zeď je konstrukce pevně zabudována do terénu. Alespoň dle mého výkladu.
Tudíž dle mého názoru je to pouze o přístupu a komunikaci zřizovatele, majitele pozemků / objektů a veřejnosti.
Jednak toto je zřejmě jen redundantní pokus o definici, něčeho, co už je závazněji definováno jinde, jednak jakési "technické podmínky" nejen že nejsou právním předpisem, ale nejsou dokonce ani státní technickou normou a ministerstvo dopravy nemá k jejich vydávání žádné zmocnění - to může být tak maximálně interní předpis ministerstva. Ano, výložníky tam vůbec nejsou zmíněny. To svědčí hlavně o nekvalitě toho spisku a nekvalitním metodickém vedení silničních správních úřadů ze strany ministerstva. Silniční zákon ovšem s umístěním dopravní značky na objekty, které nejsou součástí komunikace, počítá. Ale samozřejmě by to měly být objekty, které jsou spojeny se zemí - dopravní značení zavěšené na nezakotevených balonech či dronech by opravdu asi neprošlo. :-)
Někde jsem viděl značku vyloženě namalouvanou přímo na fasádě domu. Byla to tuším jednosměrka, v nějaké křivolaké uličce v centru, kde ani nebylo místo na umístění klasické značky. Tak se využila jinak nevyužitá fasáda domu, který kousek vyčníval do ulice. Každý to pochopí a přitom je o jednu značku méně.
Nejsem si jistý, jestli taková značka pak má právní váhu.
No predpokladam ze vetsina zdi je soukroma.... Pokud bych mel zed a mesto se me zeptalo, zda na ni muze umistit znacku, tak reknu ne. Nejen kvuli moznemu poruseni zdi ale kazda oprava, uprava je problem. Nova omitka, problem. Zatepleni problem. Mel jsem na baraku sloupek EONu (na elektriku) a kdyz se delala oprava domu a potreboval jsem ji premistit, tak si EON nauctoval 100 tisic.... Takze ja bych dobrovolne svou zed uz neposkytl nikomu za cokoliv :)
Tak ono přesunutí el. vedení, je něco jiného, než přesunutí značky.
@@vojtechvyplel5657 takze vite, ze kdyz bych poskytl svou zed mestu pro umisteni znacky, tak v pripade rekonstrukce zdi by mesto prijelo na telefonat (bez dlouheho vyrizovani, papirovani, doprosovani) a zdarma by tu znacku v terminu ktery potrebuji demontovalo a po dokonceni opravy zdi zase namontovalo? Pokud by to fungovalo takto, tak mozna. Ale tomuto scenari po svych zkusenostech pri jednani s urady (nedodrzovani zakonne mesicni lhuty na vyrizeni zadosti je zcela bezne) ani za mak neverim
@@jirimarsalik4157 My jsme měli na baráku namontovanou ceduli s názvem ulice. A nikdy nebyl problém. Ale je pravda, že dědina je rozdíl, oproti Praze.
@@jirimarsalik4157 "Pokud by to fungovalo takto, tak mozna."
To se dá smluvně ošetřit...
@@vojtechvyplel5657 Kdyz by mesto nekomunikovalo a nutne bys tu zed potreboval rekonstruovat, a tak by sis sundal tu ceduli se jmenem ulice nacerno s tim, ze ji po oprave sam namontuju, tak nikdo neumre. Ale kdyz to udelam se znackou (napr. "dej prednost v jizde") tak umrit klidne nekdo muze. ... za me je to proste zbytecnej problem kterej musi majitel zdi resit.
A není lepší prostě zákaz zastavení nakreslit na cestu? Mně přijde, že je extrémně "zaznačkováno..." a zcela zbytečně
Pan Gebrian, pravdou je, ze v Bratislave pan Vallo sice jeden stlp odstrani, ale o par ulic dalej prida stlpy ktore tam nikdy neboli a keby sa chcelo, ani pribudnut nemuseli. :)
V Bratislavě umisťuje dopravní značky primátor? Tak to asi znamená, že mizerně řídí město, protože v normálních městech takové věci dělají městské organizace a rozhodují o nich příslušné úřady. Tihle mikromanažeři usvědčují z neschopnosti sami sebe.
No a nestačilo by značení chodníku, to co je na silnici? -;)
Ono to jde udělat u "státních" budov, u soukromých jen těžko.
Nejsem si jist zda značka bez tyče k zemi platí.
1:05 ta značka tam hlavně vůbec nemá být, je zbytečná
Proč se ale na ,,takové ,,objevy přichází až teď ? To páni ,,inženýři,, nepřemýšlejí ?
Ono by to možná někoho napadlo, ale bohužel většinou mávnou rukou nad tím, že se s vlastníkem nemovitosti nedomluví a předem rezignují na jakoukoliv snahu. Podobně dopadla rekonstrukce ulice Údolní v Brně. Elektrické vedení pro šaliny tam bylo zavěšeno mezi fasádami, ale při rekonstrukci bylo snazší navrhnout nové sloupy než obnovu nějakého břemena u majitelů domů, takže tam teď zbytečně zavazí sloupy… jen jeden příklad z mnoha. Takže je to hlavně o lenosti.
@@filipkiowsky7834 Tohle se tu už probíralo - závěsy do fasád jsou pro majitele starost navíc a problém do budoucna a to s vědomím, že mu město finanečně (ani jinak) s případnými problémy nepomůže. Navíc města na podobných místech šetří takže nějaká snaha o zabránění přenosu např vibrací se samozřejmě nekoná (a když by se konala tak zase politiky rozcupuje daňový poplatník, že vyhazují peníze). Je tedy zcela logické, že majitelé domů s nějakým "obnovením" řemena nebudou souhlasit.
Je spousta měst, kde to normálně funguje už dávno. Praha mezi takové nikdy nepatřila.