Jak podniká grafický designér a typograf Filip Blažek
Vložit
- čas přidán 20. 10. 2020
- Filip Blažek je výjimečný profesionál, který se v oblasti grafického designu a typografie pohybuje už téměř 30 let. V roce 1997 spustil první webové stránky zaměřené na typografii a o deset let později se podílel na založení české Unie grafického designu. Začínal lepením plakátů po Praze, dnes je vyhledávaným odborníkem v Česku i zahraničí. „Písmo mě fascinovalo od základní školy. Nedávno jsem našel stoh svých sešitů a zjistil, že tam mám nadpisy provedené v různých fontech. Už tehdy jsem napodoboval existující typy písem. A to mi zůstalo,“ říká Filip v rozhovoru s Robertem Vlachem.
Web studia Designiq: www.designiq.cz/
Poslouchat jako audio podcast: / blazek
Natočeno 7.9.2020 v coworkingovém prostoru HubHub Na Příkopě 14 v Praze: www.hubhub.com
----------------------------------------
Filipovy profesní milníky:
1990 - s kamarádem Michalem Gregorinim jsme založili "firmu" Pragolep
na lepení plakátů a asi dva nebo tři roky zprvu lepili a pak nechávali
vylepovat tisíce plakátů primárně pro kulturní akce. Tehdy bylo v
Praze obrovské množství ploch pro nelegální výlep
1991 - odešel jsem z gymnázia na nově založenou soukromou střední
školu (s šíleným názvem Soukromá mistrovská škola uměleckého designu)
studovat „propagační grafiku“, asi ve třetím ročníku jsme do školy
dostali jedno PC s aplikací CorelDRAW
1991 - po večerech chodím na brigády do různých grafických studií, kde
pracuji na dohodu jako détépák
1992 - výuka ve škole probíhá jen pondělí-čtvrtek, každý pátek sázím
inzeráty pro inzertní katalog Edit, obdobu Zlatých stránek
1993 - na začátku 3. ročníku na střední škole si zakládám živnost
1994 - s kamarádem Michalem Gregorinim zakládáme grafické studio
Mowshe s jedním počítačem, střídáme se
1995 - hned po maturitě nastupuji asi na tři roky na Hellichovku jako
externí pedagog (jednou za dva týdny), věkem trochu vyčnívám, ale umím
dokonale grafické programy
1995 - začínám studovat kulturologii na Filosofické fakultě University
Karlovy, při přijímacích zkouškách se netajím tím, že se chci živit
jako designér, ale že mě témata zajímají a že je chci zohlednit ve své
práci, většina mých seminárních prací se týká designu
1996 - studio Mowshe se rozrůstá a profesionalizuje, máme dva
počítače, graficky realizujeme měsíčník POZOR, který vydává skupina
Američanů žijících v Praze, náš design má úspěch a dostane se bez
našeho přičinění na stránky časopisu Deleatur
1996 - díky časopisu POZOR a článku, který jsem napsal pro časopis
Umění a řemesla, jsem pozván na redakční radu časopisu Deleatur, která
se koná v bytě Tomáše Machka, kde se seznamuji s elitou českého
grafického designu
1996 - se svou budoucí ženou vyrážíme na první individuální zahraniční
cestu do Petrohradu a Litvy, cestování se stane naší životní radostí
1996 - vytvářím první fonty, digitalizuji dvě písma ze vzorníku Aloise
Studničky, který jsem koupil v antikvariátu, jako komerční službu
začínám nabízet lokalizaci fontů
1997 - ze studia Mowshe se stává profesionální firma, což je
neslučitelné s mým studiem na UK, rozhodl jsem se osamostatnit, na leasing
si kupuji vlastní vybavení
1997 - spouštím první webové stránky zaměřené na typografii
www.typo.cz/historie-webu-typo... a trochu nešťastně je míchám
s vlastním portfoliem, patřím mezi první designéry v ČR s webovou
stránkou
1998 - vylepšuji obsah typografického webu a spouštím ho na nové
doméně www.typo.cz, která funguje dosud, ale bez aktualizací
1997-2001 pracuji doma při škole, říkám si Filip de Sign, první roky
ale vydělávám akorát to, co utratím, výdělky ale stačí i na cestování
(Skotsko, Egypt, Norsko, Jordánsko, Malta), práce přibývá, uvažuji o
pronájmu kanceláře a hledám zaměstnance
2000 - můj zájem o typografii vede k vydání knihy Praktická
typografie, kterou jsme napsali spolu s Pavlem Kočičkou, kniha se od
té doby stala důležitou pomůckou všem sazečům, designérům či
redaktorům
2001 - ukončuji studium kulturologie diplomovou prací na téma grafický
design a společnost v Československu ve 20. století. Nastupuji na
civilní službu, která mě ale naštěstí ve vlastní práci příliš
neomezuje
2002 - stěhuji vybavení do kanceláře ve vedlejším domě, po děsivém
maratonu schůzek se zájemci o práci zaměstnávám prvního člověka, je
jím mladý grafik Radek Sidun, dnes prorektor UMPRUM, a studio
pojmenovávám Designiq.
2002 - v létě odjíždím na měsíc do Číny a nechávám chod studia na
kolegovi, vše dopadne dobře, po návratu povodně zaplaví celé studio,
naštěstí vybavení jsem včas vystěhoval
2003-2012 - vychází první číslo časopisu TYPO, šéfredaktorkou se stává
má budoucí žena Linda Kudrnovská, celkem vyjde 50 čísel, po 10 letech
je vydávání z ekonomických důvodů ukončeno
Kompletní přehled najdete ve sdíleném souboru: bit.ly/FilipB
Moc sympatický a příjemný.. pan Blažek :) Skvělé vyprávění..
Zajímavej rozhovor. Otázka na Filipa: Když takto sbíráte inspiraci po světě, máte pak nějaký proces nebo způsob, jak se k tomu množství obsahu vracet a nechat se inspirovat pro aktuální tvorbu? Nebo to leží jen v šuplíku, hdd, cloudu?
Cesty obohacují člověka komplexně, nejde jen o sbírku fotek. Vůně, barvy, nebe, zvuky, zvířata... Že bych se inspiroval přímo nějakou fotkou, nějakým konkrétním motivem, to nedělám. Ale fotky mám uspořádané a docela často se k nim čistě pro radost vracím, je to forma deníku. I díky tomu, že v google photos lze vyhledávat podle témat.