Úplná nádhera. Ťažká práca dispečerov, bez GPS, bez počítačov... Všetko muselo do seba zapadať, ako zuby zipsu. Akákoľvek chybyčka by znamenala obrovské škody. A aj tak to tí železničiari zvládli. Skutoční profesionáli. Česť že ich pamiatke!
Ja som zo zahoria r 62 pametam sa ako maly chlapec mal som 4 roky z mamou sme cestovaly do ostravy nezabudnutelny zazitok tie obrovske lokomotivy vostrave čo tahali aj 50 vagonov uhlia ako fucali stale na to spominam dakujem za tento krasny dokument
Aspoň že je to ešte nevinná omáčka a nie vyslovené klamstvá a nezmysly ktorými ten režim kŕmil obyvateľstvo v 70. a 80. rokoch. Dokument je to naozaj pekný.
Stačilo 30 let a kde je železnice... Měl jsem to štěstí si všechnu tuhle lopotu užít, prožít, procítit. Teď když vidím všechen ten náklad na rozbitých silnicích a dálnicích "mezi lidmi" a prázdné osobní vlaky honící se v hodinových taktech po "optimalizované" (čti zdestruované) železniční síti. Je mi do pláče.. Až železnice odveze poslední kus z lesa z naší republiky a poslední kilo uhlí z dolů - bude z jejího původního poslaní - přepravovat ekologicky a levně náklad - konec... Děkuji za nádherný, i když na svou dobu tendenční film, jenže kde nenajdeš tendenci a propagandu, že ... 🙂
@@pavelkajetan888 Podľa reálneho komentára, máte skutočnú pravdu, ktorá sa nedá odškriepiť...je to holá skutočnosť, ktorú tu všetci pociťujeme a pociťovať budú aj naše ďalšie generácie,čo je škoda...preto prosím Vás nebuďte sklamaný z komentárov novodobých ,, kapitalistických frackov'', ktorým v tých malých ,, mozočkoch'', víria len a len PENIAZE...oni túto dobu nezažili,začo nemôžu...s pozdravom
@@boriakboriak5101 Mnohokrát Vám děkuji za sdílení mého pocitu. Velmi si toho vážím! A také díky Vám zůstává alespoň střípek naděje v tomu gulagu z wifinou, ve kterém se tak nesvobodně žije. Srdečně zdravím na Slovensko!
Trať z Lodiny do Margecian poznám ale kde je Kunazov to som ešte nepočul. A v Margecanoch je to stavadlo z Košickej strany doteraz..úžasné dobové zábery 👍
Super dokument. Jeden z nejlepších historických dokumentů s železniční tématikou, který jsem kdy viděl. Odmyslíme-li dobově příznačný patos v některých pasážích, nelze nic vytknout a můžeme tedy jen nasávat dávno zmizelou atmosféru "staré dobré" železnice...:)
Tak když si odmyslíme patos: - Hlína s vyšším obsahem železa, ložená ve všem, co mělo kola. - kvůli nadnormativu rozdrbaný grafikon na půlce trati. Dovedete si představit, co to zpoždění udělalo v přilehlých třiceti kilometrech okolo Jestli si to pamatuju správně, bylo to 1950t s délkou přes kilometr. To musela být fakt chuťovka tohle dostat do stanice. Nehledě třeba k NEx nebo rychlíkové dopravě. A nakonec, co toto přetěžování asi dělalo s rámem, ložisky, čepy?
Takto to to hadam prvý filmový dokument ktorý zachytáva aj starú železnicu po Ruzine tj od Malej Lodina po Margecany. Časť od Maléj Lodiny po hornu priehradu Ružiná vyasfaltovana chodí, slúži ako cesta. Zbytok je pod vodou až po chatu Maricu kde sa napája neskôr na starý tunel. 2007 bolo kvôli suchu spustený Ruzin o 7-10 m ( ak si dobre spomínam) a tak sa dalo peši prejsť aj ďalej po prvý zárezu. Stopy že tam bola železníca bolo vidieť
@@Tomas_Stec nám sa podarilo prejsť peši po prvý zárezu ten bol v casti kde je trať bez vody dokonca voda bola nižšie o 3-4 m od telesa trate. Druhý zárezu už bol pod vodou. Na starých mapách je vidno že časť trate bola dokonca dvojkolajova kvôli križovaniu vlakov predpokladám
Áno, tiež som si to uvedomil, že som túto trať, či úsek ešte vo filme nevidel. Ten zárez je vskutku fenomenálny. Potešilo vidieť starú trať. Pre fajnšmekrov lahôdka.
Soudruzi opraváři v železničních dílnách asi velkou radost ze soudruhů těžkotonážníků neměli. Stroje se v takovém provozu na hraně daleko rychleji opotřebovávaly a životnost zkracovala. A taky ostatní spoje v grafikonu dostávaly na frak. Těžkotonážní vlak bylo riskantní zastavovat, protože by přetížená lokomotiva další rozjezd nemusela ustát.
Oni ti uvědomělí "Těžkotonážníci" nebyli u řadových strojvedoucích zrovna moc oblíbení, protože jakmile uštvali přidělené lokomotivy, dostali nové. A ti řadoví museli jezdit s těmi uštvanými.
@@vitezslavvrany6635 Je to niečo podobné, ako keď v ostravských baniach nejaká vyvolená parta robila ťažobné rekordy. V ten deň dispečeri zabezpečovali prednostne všetko pre nich, ostatní boli len okrajoví. Ale článok v novinách vyšiel.
Soudruh Záleš ,to je borec.Mále se zasekal v Kunazově ale i tak chytl sekeru 15 min.Tak se dohodl s Hýrošem že se vykašle na pumpu v Margecanech a pojede na plný kule dál.Hop a nebo trop.Nakonec mu to vyšlo a ve Spišské po tom nerváku šel na pivo.Ale příště Záleš,neriskuj,může se stát že se přepočítáš,zůstaneš stát bez páry na štrece a půjdeš ze stroje na dílnu,a i toho soudruha ti seberou.To by byla sabotáž jak vyšitá
Tenkrát to fakt musela být pořádná dřina to uvézt. Ty velký sklony zvládat jen s párou (motorizace se pořádně rozběhla až s příchodem Sergejů v druhé půlce šedesátých let, a elektrický provoz byl jen zkušebně na prvních úsecích), až na výjimky všude jen hlásky a hradla, nádraží kolikrát moc krátký a s málo kolejema, a k tomu ještě těžkotonážní vlaky kvůli úspoře uhlí. Už v osmdesátkách si to nikdo kdo nepamatoval ani nedovedl představit, jelikož oba hlavní tahy a většina ostatních důležitých tratí byly pod dráty, většina úseků na hlavních tazích byla vybavená autoblokem, a nádraží na hlavních tratích byly z velké části prodloužený a zkapacitněný a nemalá část měla RZZ. Ale v těch padesátkách to byla práce jen pro opravdové chlapy.
@@vladimirsviatoslavic To určitě ne. Ale mezi Michalany a Krásnou n. Hornádom a stejně tak mezi Kysakem a SNV je to bezpečně víc. A hned za rohem je Štrbská rampa, která má 17 nebo rovnou 18. To byl s parníma mašinama pořádný záhul i u normálního vlaku, a určitě se tam vydal i nejeden těžkotonážní.
@@Kilud vďaka za odpoveď. takže je od kysaku na SNV aj väčší sklon, než 5 promile, to som chcel vedieť. lebo z ukrajinských karpát poznám stúpanie 25 - 30 promile, max je 30,5. oproti tomu je päť úplná rovina. (tam keď vezú ťažkotonážky rudu pre vsž, tak vpredu zapriahnuté tri dvojičky a vzadu jedna ako postrk. býva to päť až šesť ťisíc ton na fúru. chcel by som tam vidieť paru. alebo aspoň TE10. )
@@vladimirsviatoslavic V té době to jinak nešlo, dráty tam natáhli taky někdy na přelomu 50. a 60. let. Nemluvě o tom, že tam narozdíl od Československa nebylo pár zbývajících jednokolejných úseků, ale snad celá trať. Většinu toho Voloveckého sedla zdvoukolejnili nejspíš až v 80. letech, a poslední jednokolejný úsek v tom vrcholovém tunelu zmizel až před pár lety (kdyžtak kdo ví víc, mě může doplnit a opravit). A jestli to vozí i tou severní tratí, tak tam mají stejný problém dodnes.
@@vladimirsviatoslavic Tak jsem to našel - podle zátěžového diagramu štokr uvezl zátěž 1800 tun na 5 promile rychlostí 21 km/h, kritická rychlost této lokomotivy byla 20 km/h. Pro dodržení rychlosti 21 km/h na tomto stoupání a této zátěži je namáhání roštu 550 kg uhlí za hodinu na 1 m2. Takže kdyby trať měla jen 5 promile, bylo by to akorát. Vše navíc je "hrdinství".
Ano, dříve železnici tvořili vedle cestujících i zaměstnanci různých oborů a zařazení. Dnes je člověk velmi drahá záležitost. Na lokálkách nebo na hlavních tratích, kde je dálkové řízení dopravy, vidíme jen mříže a demolice zbytečných budov zničených vandaly.
@@pavelkajetan888 Nikoliv, neuvěřitelné provozní náklady by byly, kdyby pro každou činnost (kterou lze dnes dělat na dálku a pomocí moderních technologií) byl potřeba nějaký čičmunda jako tehdy.
Podinvestovanou železnici že zastaralou technikou komunistické žvásty a hrdinství práce musela nahrazovat to, co stát zanedbával. Soudruh Z ápotocký byl první, který u nás soudruzi dojebal zeleznici, neodbornými zásahy. Na Západě se investovalo, zrychlovalo v tu dobu začalo TEE Trans Europ Express
Když Bundesbahn po Znovusjednocení přebírala východoněmecké Reichsbahn, sledovalo se, jak kdo pracuje, jak je potřebný. Během roka šlo 20 % zaměstnanců pryč. A i když to byli Němci východní, měli lepší pracovní morálku jak my tady. Na Slovensku bylo ještě dlouho zvykem, aby na jednom motoráku byl nejen strojvedoucí, ale ještě vlakvedoucí a průvodčí. Když stát dotuje, proč nerozhazovat, že...
V šedesátých letech natočila Věra Chytilová absolventský film FAMU s názvem "Zelená ulice", zabývající se touto problematikou těžkotonážních vlaků. To kdyby se tak někde objevilo.
@@sedesataleta1522 Já jsem si psával s panem Čáslavským a on mi napsal, jak se ten film jmenuje, ale nebylo možné se k němu dostat. Zadával jsem už i tady na CZcams průběžně několikrát tento název, kdyby náhodou, a nic se neobjevilo. Tak Vám za to uvedení moc děkuji. F.
Pravé šotoušské pohlazení na duši. Čert vem to neustálé soudruhování a celkovou nesmyslnost těžkotonážního hnutí, tohle byla trať mého mládí, byť ono mládí probíhalo tak 35 let po natočení tohoto filmu. Teprve v tomhle filmu jsem na vlastní oči viděl záběry ze staré KBŽ (dnes zatopené Ružínskou přehradou), i stavby Tratě družby, kterou jsem doposud znal jen z tátova vyprávění. PS: v tom záběru 15:25, kdy si fíra pochvaluje, jak je tu krásně a už tu není bída, je dnes z druhé strany kolejí cikánská osada 🙂
Nejen výkon při rozjezdu, ale hlavně brzdy (podtlakové)... Tehdy měly náklady holt přednost. Z pohledu kapacity nákladní železniční dopravy nejde udělat asi víc jak pár % navíc. Železnice není tak flexibilní, navíc pokud nejsou dostatečné kapacity na nákládku, vykládku. Ani cena, personální zajištění, rychlost,... nevychází o tolik líp. Proč se nebuduje třetí kolej, třeba pro náklady, i jako rezerva?
@@Verny01 15 minut? Dokument naopak ukazuje, ze to bylo jen tak tak, ze prave ani nezastavil. Aby nabral 15 minut spozdeni jen diky zpomaleni, to by se dokonce dalo i spocitat, ale obavam se, ze by to nevyslo tak, aby to zaroven odpovidalo dokumentu.
@@remetremet Začal zpomalovat už na výstraze (předzvěst) 11:44 a k návěsti dojížděl tak aby mohl zastavit.Je otázka jaká je vzdálenost mezi předzvěstí a návěstí a jaký je rozdíl rychlosti.Podle mě je rychlost vlaku v této situaci kdy mu první návěstidlo hlásí že vjíždí do useku za kterým nemůže pokračovat jen 30 km/h
"Všichni se tak snažili udělat maximum aby dopravili to sovětské štěstí na čas do stanice." Viac komentárov tu hovorí o nekvalitnej železnej rude zo Sovietskeho zväzu. Nie som v obraze, tak poprosím, ak má niekto objektívnu informáciu, z čoho tavia bývalé VSŽ, teraz US Steel železo? Odkiaľ dovážajú železnú rudu od roku 1989?
Myslím, že vy i my většinou z Ukrajiny. No, každopádně čas oponou trhnul a dnes už i posledním zabedněmcům dochází, co to je, to "sovětský štěstí", a že bude nejlíp držet si ho už na věčný časy co nejdál od prahu :D.
Zábery vo filme sú krásne, to je pravda. Poriadok a disciplína v tom čase boli skutočne na inej úrovni ako dnes, to je vidieť. Hnutie ťažkotonážnikov ale bolo nezmysel. Ono to nebolo celkom tak ako vo filme. Ten majster sa o záťaži nedozvedal z telefónu. Oni to už pripravovali popredu. Už pri zbrojení bolo treba naložiť lepšie uhlie ako bežne. Pruipraviť mašinu. Nielen vodu ako je to vo filme. Po výkone potom do depa odstavovali mašinu na zbytočné opravy. Tí správni súdruhovia si ale užívali svojich pár minút slávy. Tak si na to obdobie spomínal môj majster starý parár u ktorého som začínal ako mladý kandidát. Vôbec tú metódu nechválil. Podobné to bolo aj v iných profesiách. Napríklad baníci mali svojich hrdinov socialistickej práce, ktorým vybrali najlepšie sloje a aj tam im pripravili stenu iní. Oni boli tí čo zožali slávu. Tak isto tiež hutníci, traktoristi a podobne. Myslím že aj dnes by sa našli takí, ktorí by si s radosťou na stenu zavesili heslo "Tu pracuje brigáda socialistickej práce pod vedením súdruha ..." Treba ale objektívne priznať, že za určitých okolností bolo a myslím, že aj je stále technicky možné odviesť záťaž o niečo vyššiu ako je norma. Kruté a nebezpečné bolo práve to spomalenie pod kritickú rýchlosť.
Moc jsem nepochopil, co ty "těžkotonážní" vlaky měly za smysl - na jednokolejce se stoupáním, kde se každé i minimální odchýlení se od grafikonu přenáší na všechny. Celé mi to přijde jako totální kokotina.
Súdruhovia po 1948 začali zaostávať za vyspelými krajinami a tak vymýšľali takéto nezmysly, aby ľuďom vymývali mozgy o úspechoch socializmu. Väčší a ťažší bol pre nich vždy lepší, nikto už neriešil dopady takéhoto konania (uviaznutia vlaku, narušenie GVD, poškodzovanie lokomotív, ...)
@@CZ_SK_railways Pane Michale, dovolím si poznamenat k Vašemu duchaplnému komentáři jen jedno. Bylo po válce a nedostatek všeho byl po celé Evropě nejen u nás. A ve filmu je předvedeno řešení, jak nahradit scházející lokomotivy, které náš průmysl, poničený válkou prostě nedokázal vyrobit.
@@ernestoche-guevara4146 No ja som o tom ťažkotonážnom hnutí čítal pár dokumentov a zhoduje sa to s mojím názorom. Jedna vec je totiž riešiť problém a druhá vec je z toho robiť propagandu, kto dá viac. Ale ak sa nedostatok lokomotív riešil tým, že boli preťažované nad svoje reálne možnosti a potom oveľa viac stáli v údržbe ako jazdili na trati ... no, zaujímavé riešenie ... P.S. Po vojne bolo už 10 rokov, a to že náš znárodnený priemysel po obrovských čistkách začiatkom 50-tych rokov, kedy sme odborníkov posielali do kotolní a skladov nedokázal efektívne fungovať je vec druhá ...
@@CZ_SK_railways Pane Michale, děkuji za odpověď. Váš názor Vám nebudu brát. Já jsem nic o těžkotonážních vlacích nečetl, jen se na věc dívám logicky. Prostě se chlapi snažili nahradit scházející lokomotivy a už nechci hodnotit, jestli to bylo dobře nebo špatně. Já se na to dívám jen jako na dobrý pokus. Propaganda? Obávám se, že Vy osobně vlastně píšete také propagandu, ale v obráceném směru. Prosím, pokuste se na věc podívat tak normálně po chlapsku bez emocí, zvláště politických. Já osobně tyto staré dokumenty mám moc rád. S těchto dokumentů vyzařuje poklid a pohled do tváří želežnicářů té doby, kupříkladu dispečera či strojvůdce, mi říká jen jedno. Z jejich tváří vyzařuje jen dobrota a radost ze života. Vidíte dnes něco podobného v nějakém moderním dokumentu?
Veľa sa zmenilo. Ľudia, vlaky, technika, stará trať cez Kunazov a Košické Hámre je už tiež dávno preč. Jedno sa ale nezmenilo. Snaha doviezť vlak načas a prísť v poriadku napriek problémom, ktoré sa vyskytnú. A verte, že pocit, že sa to podarilo zostal. A že i dnes ľudia takýmto spôsobom spolupracujú, aby cestujúci o drobnosti, poruche, závade… ani len nevedeli. Aby vlaky išli. Snaha a pocit všetkých zúčastnených, tie mysleli vážne a tie myslia vážne aj dnes. Ak si odmyslíme propagandisticky zafarbené komentáre a pozadie, je to úplne najviac vážne myslené. A mimochodom, bez podobných komentárov sa podobné filmy dajú nájsť aj napríklad z Veľkej Británie.
Ti posrani soudruzi " hrdinové práce" zapomeli při těch nateplalych hlasech a chvalach že ten sklonnik ukazuje PET PROMILE STOUPANI. přímo alpské Semmeringske stoupání. ( Tam je to mezi 15 až 27 promile A jeste dodám už za C.K. Monarchie platilo, že výkon mašiny musel byt takový, aby se v případě zastavení vlaku i v tom nejobtížnějším úseku tratě byla schopna rozjet. Čest práci posrani souží a doušky hovada
@@patrikvulpis8651 5 promile s parní lokomotivou, dvounápravovými vozy, samými kluznými ložisky a nadnormou je dost. Kdybys tam byl, tak rukama neudržíš stojící ani prázdný uhlák. Pravidlo CK monarchie o výkonu parní lokomotivy platilo jen tehdy, když se to psalo v předpise, jinak tvrdý buržoust nařídil a krátily se normy (v socialismu to nebyl buržoust, ale dělalo se to stejné jako před válkou a před tou předchozí válkou). I tehdy předpisy znaly postrky a přípřeže, i tehdy se čekalo, až postrk dojede od jiného vlaku, taky nemusel dojet vůbec, normy byly často měkčí a daly se překračovat. Proč si kazit fajront, když by to mohlo vyjít a ještě budeš za hrdinu? Lidi se nezměnili ani tou válkou ani revolucí. A je v tom nejen ten nemístný risk, ale i ta snaha něco udělat, co pomůže (jestli to opravdu pomůže a komu, to už je věc ideologie, ale člověčí pocit vítězství, když to vyjde, ten stojí za to)
Co ti na tom tak vadí?Železnice byla polovojenskou organizací a byl tam nějaký řád.Když měli slušnou uniformu,tak je to snad v pořádku-není přece nutné dětinsky mávat a žulit se jak tele,jako je tomu dnes,kdy jsou ustrojení,jak šupáci😝
@@martinfoucek196 tak jo, hlavně se všichni zdravili, až se uzdravili. Pro mne je pří práci důležité oblečení, které je mi pohodlné, abych v tom vydržel tu směnu a i v případě nějakého problému v tom mohl něco udělat něco ve strojovně, nebo na voze a pod. Ne to, jestli pro někoho vypadám, nebo nevypadám, jako šupák a pod..
Úplná nádhera. Ťažká práca dispečerov, bez GPS, bez počítačov... Všetko muselo do seba zapadať, ako zuby zipsu. Akákoľvek chybyčka by znamenala obrovské škody.
A aj tak to tí železničiari zvládli.
Skutoční profesionáli.
Česť že ich pamiatke!
Inu, strach z rizika sabotáže udělal své.
Blbost
@@MartinMohelnik , prečo?
Pochádzam zo Spišskej Novej Vsi. Ako železničnému nadšencovi mi tento dokument rozbušil srdce. Ďakujem, je to jednoducho krása.
Náročná práca dispečera, žiadne počítače, žiaden internet. Klobúk dole, priatelia.
Jeden z nejlepších dokumentů z dob ČSD co sem viděl. Srdce zaplesalo. Krása.
Taková nádhera potěší. Super
Veľmi pekný dokument. Ako ten čas letí....
Pekný film. A páči sa mi tá krásna slovenčina. Mäkké ľ už teraz nepočuť v televízii...
Tu Moravák. Naozaj a prečo?
Taky se mi líbí Slovencina..U nás už v médiích nezní nejen měkké L ale vůbec nic po Slovensky :-(
Ja som zo zahoria r 62 pametam sa ako maly chlapec mal som 4 roky z mamou sme cestovaly do ostravy nezabudnutelny zazitok tie obrovske lokomotivy vostrave čo tahali aj 50 vagonov uhlia ako fucali stale na to spominam dakujem za tento krasny dokument
Veľmi prekrásne 😇😇😇😇. Srdečne pozdravujem zo Slovenska 😇😇😇😇.
Veľmi pútavý príbeh 👍 vlak nielen ťažký ale aj dlhý, čo oblúky na trati ešte sťažujú. Vtedy bol ešte rušňovodič "pán majster"
problém robila hlavne dĺžka vlaku - brzdenie, odbrzďovanie. btw v súčasnosti po ŠRT chodí taká záťaž bežne. Len sú silnešie "kone" zapriahnuté
556 s výkonom 1470 kW
125 s výkonom 4.080 kW
130 s výkonom 5 MW
Kde by 130 zobrala 5 Mega?
Krásný filmek. Klobouk dolů,před těma starýma machrama.
Paráda pozrel som si ho hneď dvakrát za sebou.
Krasny film. Uzasne vidiet tie povodne zabery. Dnes tadial denne chodievam.
.. asi tazko ked je tam priehrada a trat od kysaku po margecany inde ide ..
Úžasné super nádhera nemám slov....🤪😍
Výborně! Když si odmyslíme budovatelskou omáčku, opravdu dobrý dokument.
Aspoň že je to ešte nevinná omáčka a nie vyslovené klamstvá a nezmysly ktorými ten režim kŕmil obyvateľstvo v 70. a 80. rokoch. Dokument je to naozaj pekný.
@@erikziak1249 A od 89 roku nekŕmil ? Sľubovali prácu, slobodu a demokraciu ! Práce niet, za slobodu prejavu CPZ 🤐a demokracia je len pre vyvolených 🥲
... a pýchu priemyslu VSŽ predali američanom pod cenu a teraz tí amíci žiadajú ešte aj 1.5 milióna eúr na nové pece !
@@mirora8037 Sľubovali a rozkradli. Sloboda prejavu je. Aj sloboda po prejave. Demokracia len pre vyvolených? Čo tým myslíš?
@@mirora8037 Ako dopadli podniky, ktoré nepredali, ale privatizovali ich "domáci" za Mečiara?
Nádhera, len tak ďalej priateľu👏
Paráda, takto si pozrieť minulosť.
A tak zatímco tady vozili tuny nákladu, jinde se protiprávně věšelo nebo střílelo na hranicích.
Takové filmy uměl i Goebbels.
@@yanweide5560 Asi si nepochopil o co tu ide, ale OK...
Zajímavé,když sundáme propagandu,tak barva na tu dobu je zázrak a nostalgie páry připomene težkou práci na lokomotivě.
Zajímavá historie. Pěkné parní lokomotivy.
Nádherné vlaky!
Když byly ještě ČSD a pára,to byla dráha!
To je super.👍
Stačilo 30 let a kde je železnice... Měl jsem to štěstí si všechnu tuhle lopotu užít, prožít, procítit. Teď když vidím všechen ten náklad na rozbitých silnicích a dálnicích "mezi lidmi" a prázdné osobní vlaky honící se v hodinových taktech po "optimalizované" (čti zdestruované) železniční síti. Je mi do pláče.. Až železnice odveze poslední kus z lesa z naší republiky a poslední kilo uhlí z dolů - bude z jejího původního poslaní - přepravovat ekologicky a levně náklad - konec...
Děkuji za nádherný, i když na svou dobu tendenční film, jenže kde nenajdeš tendenci a propagandu, že ... 🙂
Jste zbytečně negativní. Nostalgii chápu, ale že by to před 30 lety byl ideál a teď tragédie, to je nesmysl.
@@danieljablonecky549 díky za názor
@@pavelkajetan888 Podľa reálneho komentára, máte skutočnú pravdu, ktorá sa nedá odškriepiť...je to holá skutočnosť, ktorú tu všetci pociťujeme a pociťovať budú aj naše ďalšie generácie,čo je škoda...preto prosím Vás nebuďte sklamaný z komentárov novodobých ,, kapitalistických frackov'', ktorým v tých malých ,, mozočkoch'', víria len a len PENIAZE...oni túto dobu nezažili,začo nemôžu...s pozdravom
@@boriakboriak5101 Mnohokrát Vám děkuji za sdílení mého pocitu. Velmi si toho vážím!
A také díky Vám zůstává alespoň střípek naděje v tomu gulagu z wifinou, ve kterém se tak nesvobodně žije. Srdečně zdravím na Slovensko!
@@pavelkajetan888 Ďakujem za spätnú väzbu a taktiež srdečne pozdravujem do Čiech 😃
Trať z Lodiny do Margecian poznám ale kde je Kunazov to som ešte nepočul. A v Margecanoch je to stavadlo z Košickej strany doteraz..úžasné dobové zábery 👍
dneska tam už trať nevede, protože ji zatopila vodní nádrž Malá Lodina a Ružín
para v mojich kosiciach! krasne zabery na rotundu rusnoveho depa alebo stare tahanovce. dakujem!
Nádhera.
Budovatelská omáčka ve smyslu organizování žel. dopravy fakt úsměvná ale dobové záběry nádherné.
Nádherné záběry, děkuji, ale jinak - hrůza ...
krásný film
Budovateľské kecy nič-moc, ale tie zábery z miest, kde je teraz Ružín, to sa ťažko inde hľadá!
Super dokument. Jeden z nejlepších historických dokumentů s železniční tématikou, který jsem kdy viděl. Odmyslíme-li dobově příznačný patos v některých pasážích, nelze nic vytknout a můžeme tedy jen nasávat dávno zmizelou atmosféru "staré dobré" železnice...:)
Tak když si odmyslíme patos:
- Hlína s vyšším obsahem železa, ložená ve všem, co mělo kola.
- kvůli nadnormativu rozdrbaný grafikon na půlce trati. Dovedete si představit, co to zpoždění udělalo v přilehlých třiceti kilometrech okolo Jestli si to pamatuju správně, bylo to 1950t s délkou přes kilometr. To musela být fakt chuťovka tohle dostat do stanice. Nehledě třeba k NEx nebo rychlíkové dopravě.
A nakonec, co toto přetěžování asi dělalo s rámem, ložisky, čepy?
Takto to to hadam prvý filmový dokument ktorý zachytáva aj starú železnicu po Ruzine tj od Malej Lodina po Margecany. Časť od Maléj Lodiny po hornu priehradu Ružiná vyasfaltovana chodí, slúži ako cesta. Zbytok je pod vodou až po chatu Maricu kde sa napája neskôr na starý tunel. 2007 bolo kvôli suchu spustený Ruzin o 7-10 m ( ak si dobre spomínam) a tak sa dalo peši prejsť aj ďalej po prvý zárezu. Stopy že tam bola železníca bolo vidieť
Ja som si to peši prešiel cez vianoce 2012. Do prvého zárezu (ostrova) a ešte o kus ďalej, k druhému už to nešlo.
@@Tomas_Stec nám sa podarilo prejsť peši po prvý zárezu ten bol v casti kde je trať bez vody dokonca voda bola nižšie o 3-4 m od telesa trate. Druhý zárezu už bol pod vodou. Na starých mapách je vidno že časť trate bola dokonca dvojkolajova kvôli križovaniu vlakov predpokladám
Áno, tiež som si to uvedomil, že som túto trať, či úsek ešte vo filme nevidel. Ten zárez je vskutku fenomenálny. Potešilo vidieť starú trať. Pre fajnšmekrov lahôdka.
Soudruzi opraváři v železničních dílnách asi velkou radost ze soudruhů těžkotonážníků neměli. Stroje se v takovém provozu na hraně daleko rychleji opotřebovávaly a životnost zkracovala. A taky ostatní spoje v grafikonu dostávaly na frak. Těžkotonážní vlak bylo riskantní zastavovat, protože by přetížená lokomotiva další rozjezd nemusela ustát.
Tak to tenkrát fungovalo vše,napřed flákání a pak honem vše dohonit
Ani ne tak ustát, ale prostě její adhezní váha nebyla dostatečná.
Ha ha , soudruzi opravari se tesili na ty opravy ,jelikoz nemuseli chodit za praci do kapitalistische ciziny , jako pred vojnou.
Oni ti uvědomělí "Těžkotonážníci" nebyli u řadových strojvedoucích zrovna moc oblíbení, protože jakmile uštvali přidělené lokomotivy, dostali nové. A ti řadoví museli jezdit s těmi uštvanými.
@@vitezslavvrany6635 Je to niečo podobné, ako keď v ostravských baniach nejaká vyvolená parta robila ťažobné rekordy. V ten deň dispečeri zabezpečovali prednostne všetko pre nich, ostatní boli len okrajoví. Ale článok v novinách vyšiel.
Soudruh Záleš ,to je borec.Mále se zasekal v Kunazově ale i tak chytl sekeru 15 min.Tak se dohodl s Hýrošem že se vykašle na pumpu v Margecanech a pojede na plný kule dál.Hop a nebo trop.Nakonec mu to vyšlo a ve Spišské po tom nerváku šel na pivo.Ale příště Záleš,neriskuj,může se stát že se přepočítáš,zůstaneš stát bez páry na štrece a půjdeš ze stroje na dílnu,a i toho soudruha ti seberou.To by byla sabotáž jak vyšitá
Nadherny film.
Tenkrát to fakt musela být pořádná dřina to uvézt. Ty velký sklony zvládat jen s párou (motorizace se pořádně rozběhla až s příchodem Sergejů v druhé půlce šedesátých let, a elektrický provoz byl jen zkušebně na prvních úsecích), až na výjimky všude jen hlásky a hradla, nádraží kolikrát moc krátký a s málo kolejema, a k tomu ještě těžkotonážní vlaky kvůli úspoře uhlí. Už v osmdesátkách si to nikdo kdo nepamatoval ani nedovedl představit, jelikož oba hlavní tahy a většina ostatních důležitých tratí byly pod dráty, většina úseků na hlavních tazích byla vybavená autoblokem, a nádraží na hlavních tratích byly z velké části prodloužený a zkapacitněný a nemalá část měla RZZ. Ale v těch padesátkách to byla práce jen pro opravdové chlapy.
3:31 moja laická otázka - 5 promile je už pre ťažký vlak veľký sklon?
@@vladimirsviatoslavic To určitě ne. Ale mezi Michalany a Krásnou n. Hornádom a stejně tak mezi Kysakem a SNV je to bezpečně víc. A hned za rohem je Štrbská rampa, která má 17 nebo rovnou 18. To byl s parníma mašinama pořádný záhul i u normálního vlaku, a určitě se tam vydal i nejeden těžkotonážní.
@@Kilud vďaka za odpoveď. takže je od kysaku na SNV aj väčší sklon, než 5 promile, to som chcel vedieť. lebo z ukrajinských karpát poznám stúpanie 25 - 30 promile, max je 30,5. oproti tomu je päť úplná rovina. (tam keď vezú ťažkotonážky rudu pre vsž, tak vpredu zapriahnuté tri dvojičky a vzadu jedna ako postrk. býva to päť až šesť ťisíc ton na fúru. chcel by som tam vidieť paru. alebo aspoň TE10. )
@@vladimirsviatoslavic V té době to jinak nešlo, dráty tam natáhli taky někdy na přelomu 50. a 60. let. Nemluvě o tom, že tam narozdíl od Československa nebylo pár zbývajících jednokolejných úseků, ale snad celá trať. Většinu toho Voloveckého sedla zdvoukolejnili nejspíš až v 80. letech, a poslední jednokolejný úsek v tom vrcholovém tunelu zmizel až před pár lety (kdyžtak kdo ví víc, mě může doplnit a opravit). A jestli to vozí i tou severní tratí, tak tam mají stejný problém dodnes.
@@vladimirsviatoslavic Tak jsem to našel - podle zátěžového diagramu štokr uvezl zátěž 1800 tun na 5 promile rychlostí 21 km/h, kritická rychlost této lokomotivy byla 20 km/h. Pro dodržení rychlosti 21 km/h na tomto stoupání a této zátěži je namáhání roštu 550 kg uhlí za hodinu na 1 m2. Takže kdyby trať měla jen 5 promile, bylo by to akorát. Vše navíc je "hrdinství".
Super zábery stanice Košické Hámre, Kunazov - dnes už neexistujúce obce a stanice na mieste dnešnej vodnej nádrže Ružín.
Čas 11:50 super stav km na rychloměru. Štokr zánovní.
Ano, dříve železnici tvořili vedle cestujících i zaměstnanci různých oborů a zařazení. Dnes je člověk velmi drahá záležitost. Na lokálkách nebo na hlavních tratích, kde je dálkové řízení dopravy, vidíme jen mříže a demolice zbytečných budov zničených vandaly.
A všechno za neuvěřitelně vysoké provozní náklady a miliardové peněžní tunely ...
@@pavelkajetan888 Nikoliv, neuvěřitelné provozní náklady by byly, kdyby pro každou činnost (kterou lze dnes dělat na dálku a pomocí moderních technologií) byl potřeba nějaký čičmunda jako tehdy.
Podinvestovanou železnici že zastaralou technikou komunistické žvásty a hrdinství práce musela nahrazovat to, co stát zanedbával. Soudruh Z ápotocký byl první, který u nás soudruzi dojebal zeleznici, neodbornými zásahy. Na Západě se investovalo, zrychlovalo v tu dobu začalo TEE Trans Europ Express
Když Bundesbahn po Znovusjednocení přebírala východoněmecké Reichsbahn, sledovalo se, jak kdo pracuje, jak je potřebný. Během roka šlo 20 % zaměstnanců pryč. A i když to byli Němci východní, měli lepší pracovní morálku jak my tady.
Na Slovensku bylo ještě dlouho zvykem, aby na jednom motoráku byl nejen strojvedoucí, ale ještě vlakvedoucí a průvodčí. Když stát dotuje, proč nerozhazovat, že...
V šedesátých letech natočila Věra Chytilová absolventský film FAMU s názvem "Zelená ulice", zabývající se touto problematikou těžkotonážních vlaků. To kdyby se tak někde objevilo.
czcams.com/video/6bH7-6bjPVA/video.html
@@sedesataleta1522 Já jsem si psával s panem Čáslavským a on mi napsal, jak se ten film jmenuje, ale nebylo možné se k němu dostat. Zadával jsem už i tady na CZcams průběžně několikrát tento název, kdyby náhodou, a nic se neobjevilo. Tak Vám za to uvedení moc děkuji. F.
@@2092Franta Já děkuji za dobrý tip 🙂
Pravé šotoušské pohlazení na duši. Čert vem to neustálé soudruhování a celkovou nesmyslnost těžkotonážního hnutí, tohle byla trať mého mládí, byť ono mládí probíhalo tak 35 let po natočení tohoto filmu. Teprve v tomhle filmu jsem na vlastní oči viděl záběry ze staré KBŽ (dnes zatopené Ružínskou přehradou), i stavby Tratě družby, kterou jsem doposud znal jen z tátova vyprávění.
PS: v tom záběru 15:25, kdy si fíra pochvaluje, jak je tu krásně a už tu není bída, je dnes z druhé strany kolejí cikánská osada 🙂
Takže bieda sa vrátila a krása odišla preč. 😀
no jo, Richnava🙂
Stručný návod, ako zahltiť 10 km dlhý, jednokoľajný priestorový oddiel medzi dopravňami, na 30 minút...
Mňa upútal rok 1955. Do roku 1955 Košice a Prešov a východ Slovenska spájala so zvyškom republiky len tá jedná kolaj.
Kunazov bola len výhybňa alebo aj zastávka? Podľa čoho to bolo tak pomenované?
Těžkotonážná ukáže všem imperialistum a kapitalistum na wolstrýtu zač je toho loket......
dobrá práce!!!krásný dokument komunistického blahobytu!krátké ale super!
❤
9:09 Obrovský štokr a miniaturní polní úzkokolejka
15:36 Hýroš ví, co je třeba 🙂Po takové dřině oběd
💯😊
Vyhadzuje listok z vlaku? to nemali v 1955 elektronkovu vysielacku
Na to v lokomotivach nebylo misto. A vibrace elektronkam taky moc nesvedci.
Asi mu došiel kredit na mobile 😉
Kéž by naše republika opět byla soběstačná
Strašná doba, ty vlaky napachaly víc škody než užitku, ale aspon jsem viděl starou trat, díky
Nejen výkon při rozjezdu, ale hlavně brzdy (podtlakové)... Tehdy měly náklady holt přednost. Z pohledu kapacity nákladní železniční dopravy nejde udělat asi víc jak pár % navíc. Železnice není tak flexibilní, navíc pokud nejsou dostatečné kapacity na nákládku, vykládku. Ani cena, personální zajištění, rychlost,... nevychází o tolik líp. Proč se nebuduje třetí kolej, třeba pro náklady, i jako rezerva?
no jo,kdo by to financoval?ti pitomci nahoře na to serou a nevím jak dlouho by se dispečink učil pochopit 3 kolej
Krásný film. A tady je velmi podobný polský film z roku 1953 - czcams.com/video/WqOf32gaJso/video.html
paci sa mi, ze nezabezpecia postrk pritazkemu vlaku a robia z toho kovbojku. bezpecna prevadzka je vtedy, ked sa nic dramaticke nedeje…
W Polsce mieliśmy podobne filmy 😊
m.czcams.com/video/WqOf32gaJso/video.html
Děkuju za odkaz. Krásné :)
ale zo SNV na Štrbu bez postrku ani náhodou
No necemu tam nerozumim - nikde nestoji, ma postavenou cestu, vsude volno a stejne ma spozdeni 15 minut :-D Kde udelali soudruzi chybu?
Podle mě musel hodně zpomalit při křížení se zpožděným osobákem v Kunazově. A nabrat rychlost chvíli trvá.
@@Verny01 15 minut? Dokument naopak ukazuje, ze to bylo jen tak tak, ze prave ani nezastavil. Aby nabral 15 minut spozdeni jen diky zpomaleni, to by se dokonce dalo i spocitat, ale obavam se, ze by to nevyslo tak, aby to zaroven odpovidalo dokumentu.
@@remetremet Pak to bylo jiné zpoždění, které tam nevysvětlili. Nevím.
@@remetremet Začal zpomalovat už na výstraze (předzvěst) 11:44 a k návěsti dojížděl tak aby mohl zastavit.Je otázka jaká je vzdálenost mezi předzvěstí a návěstí a jaký je rozdíl rychlosti.Podle mě je rychlost vlaku v této situaci kdy mu první návěstidlo hlásí že vjíždí do useku za kterým nemůže pokračovat jen 30 km/h
nadhera to boli majstri a masiny
To jest kalka polskiego - Kolejarskie Słowo (1953)
czcams.com/video/WqOf32gaJso/video.html
strašné
Jeden vlak zasekl celou trať, nehledě na ničení lokomotivy.
"Všichni se tak snažili udělat maximum aby dopravili to sovětské štěstí na čas do stanice."
Viac komentárov tu hovorí o nekvalitnej železnej rude zo Sovietskeho zväzu. Nie som v obraze, tak poprosím, ak má niekto objektívnu informáciu, z čoho tavia bývalé VSŽ, teraz US Steel železo? Odkiaľ dovážajú železnú rudu od roku 1989?
Myslím, že vy i my většinou z Ukrajiny. No, každopádně čas oponou trhnul a dnes už i posledním zabedněmcům dochází, co to je, to "sovětský štěstí", a že bude nejlíp držet si ho už na věčný časy co nejdál od prahu :D.
Ruda do USS sa dováža z Poltavy a Krivého Rogu
Buď práci česť!
KTO mi vysvetli prečo naši chudobní ľudia buržoaznej republiky utekali za prácou nie do Sovietskeho zväzu ale do Ameriky?
Tak toto sú herci a nie hviezdy 😛 z Horná Dolná.
Zábery vo filme sú krásne, to je pravda. Poriadok a disciplína v tom čase boli skutočne na inej úrovni ako dnes, to je vidieť. Hnutie ťažkotonážnikov ale bolo nezmysel. Ono to nebolo celkom tak ako vo filme. Ten majster sa o záťaži nedozvedal z telefónu. Oni to už pripravovali popredu. Už pri zbrojení bolo treba naložiť lepšie uhlie ako bežne. Pruipraviť mašinu. Nielen vodu ako je to vo filme. Po výkone potom do depa odstavovali mašinu na zbytočné opravy. Tí správni súdruhovia si ale užívali svojich pár minút slávy. Tak si na to obdobie spomínal môj majster starý parár u ktorého som začínal ako mladý kandidát. Vôbec tú metódu nechválil. Podobné to bolo aj v iných profesiách. Napríklad baníci mali svojich hrdinov socialistickej práce, ktorým vybrali najlepšie sloje a aj tam im pripravili stenu iní. Oni boli tí čo zožali slávu. Tak isto tiež hutníci, traktoristi a podobne. Myslím že aj dnes by sa našli takí, ktorí by si s radosťou na stenu zavesili heslo "Tu pracuje brigáda socialistickej práce pod vedením súdruha ..."
Treba ale objektívne priznať, že za určitých okolností bolo a myslím, že aj je stále technicky možné odviesť záťaž o niečo vyššiu ako je norma. Kruté a nebezpečné bolo práve to spomalenie pod kritickú rýchlosť.
Hotový western.
Moc jsem nepochopil, co ty "těžkotonážní" vlaky měly za smysl - na jednokolejce se stoupáním, kde se každé i minimální odchýlení se od grafikonu přenáší na všechny. Celé mi to přijde jako totální kokotina.
Súdruhovia po 1948 začali zaostávať za vyspelými krajinami a tak vymýšľali takéto nezmysly, aby ľuďom vymývali mozgy o úspechoch socializmu. Väčší a ťažší bol pre nich vždy lepší, nikto už neriešil dopady takéhoto konania (uviaznutia vlaku, narušenie GVD, poškodzovanie lokomotív, ...)
studujte historii, stačí, když se vrátíte do let po 2. světové válce ... a k geopolitické situaci v Evropě..
@@CZ_SK_railways Pane Michale, dovolím si poznamenat k Vašemu duchaplnému komentáři jen jedno. Bylo po válce a nedostatek všeho byl po celé Evropě nejen u nás. A ve filmu je předvedeno řešení, jak nahradit scházející lokomotivy, které náš průmysl, poničený válkou prostě nedokázal vyrobit.
@@ernestoche-guevara4146 No ja som o tom ťažkotonážnom hnutí čítal pár dokumentov a zhoduje sa to s mojím názorom. Jedna vec je totiž riešiť problém a druhá vec je z toho robiť propagandu, kto dá viac. Ale ak sa nedostatok lokomotív riešil tým, že boli preťažované nad svoje reálne možnosti a potom oveľa viac stáli v údržbe ako jazdili na trati ... no, zaujímavé riešenie ... P.S. Po vojne bolo už 10 rokov, a to že náš znárodnený priemysel po obrovských čistkách začiatkom 50-tych rokov, kedy sme odborníkov posielali do kotolní a skladov nedokázal efektívne fungovať je vec druhá ...
@@CZ_SK_railways Pane Michale, děkuji za odpověď. Váš názor Vám nebudu brát. Já jsem nic o těžkotonážních vlacích nečetl, jen se na věc dívám logicky. Prostě se chlapi snažili nahradit scházející lokomotivy a už nechci hodnotit, jestli to bylo dobře nebo špatně. Já se na to dívám jen jako na dobrý pokus. Propaganda? Obávám se, že Vy osobně vlastně píšete také propagandu, ale v obráceném směru. Prosím, pokuste se na věc podívat tak normálně po chlapsku bez emocí, zvláště politických. Já osobně tyto staré dokumenty mám moc rád. S těchto dokumentů vyzařuje poklid a pohled do tváří želežnicářů té doby, kupříkladu dispečera či strojvůdce, mi říká jen jedno. Z jejich tváří vyzařuje jen dobrota a radost ze života. Vidíte dnes něco podobného v nějakém moderním dokumentu?
Jako parodie na hollywoodské akčňáky docela dobré, ale fakt, že to tehdy mysleli vážně, film dost shazuje. 4/10
Veľa sa zmenilo. Ľudia, vlaky, technika, stará trať cez Kunazov a Košické Hámre je už tiež dávno preč. Jedno sa ale nezmenilo. Snaha doviezť vlak načas a prísť v poriadku napriek problémom, ktoré sa vyskytnú. A verte, že pocit, že sa to podarilo zostal. A že i dnes ľudia takýmto spôsobom spolupracujú, aby cestujúci o drobnosti, poruche, závade… ani len nevedeli. Aby vlaky išli. Snaha a pocit všetkých zúčastnených, tie mysleli vážne a tie myslia vážne aj dnes.
Ak si odmyslíme propagandisticky zafarbené komentáre a pozadie, je to úplne najviac vážne myslené. A mimochodom, bez podobných komentárov sa podobné filmy dajú nájsť aj napríklad z Veľkej Británie.
Ti posrani soudruzi " hrdinové práce" zapomeli při těch nateplalych hlasech a chvalach že ten sklonnik ukazuje PET PROMILE STOUPANI. přímo alpské Semmeringske stoupání. ( Tam je to mezi 15 až 27 promile A jeste dodám už za C.K. Monarchie platilo, že výkon mašiny musel byt takový, aby se v případě zastavení vlaku i v tom nejobtížnějším úseku tratě byla schopna rozjet. Čest práci posrani souží a doušky hovada
@@patrikvulpis8651 A Ty máš ,,koľko rokov''?
@@patrikvulpis8651 5 promile s parní lokomotivou, dvounápravovými vozy, samými kluznými ložisky a nadnormou je dost. Kdybys tam byl, tak rukama neudržíš stojící ani prázdný uhlák. Pravidlo CK monarchie o výkonu parní lokomotivy platilo jen tehdy, když se to psalo v předpise, jinak tvrdý buržoust nařídil a krátily se normy (v socialismu to nebyl buržoust, ale dělalo se to stejné jako před válkou a před tou předchozí válkou). I tehdy předpisy znaly postrky a přípřeže, i tehdy se čekalo, až postrk dojede od jiného vlaku, taky nemusel dojet vůbec, normy byly často měkčí a daly se překračovat. Proč si kazit fajront, když by to mohlo vyjít a ještě budeš za hrdinu? Lidi se nezměnili ani tou válkou ani revolucí. A je v tom nejen ten nemístný risk, ale i ta snaha něco udělat, co pomůže (jestli to opravdu pomůže a komu, to už je věc ideologie, ale člověčí pocit vítězství, když to vyjde, ten stojí za to)
No rozhodně lepší, než toto: czcams.com/video/3Qp8qEzVsAE/video.html&ab_channel=Lud%C4%9BkBrejcha
Si na dráze taky hráli na vojáčky, nebo proč si furt salutovali jak blbí??
Protože to železnice byla polovojenská organizace
@@pavelkajetan888 To znamená? Co je to zase za nesmysl??
@@tomasstanek319 dovzdělejte se prudiči
Co ti na tom tak vadí?Železnice byla polovojenskou organizací a byl tam nějaký řád.Když měli slušnou uniformu,tak je to snad v pořádku-není přece nutné dětinsky mávat a žulit se jak tele,jako je tomu dnes,kdy jsou ustrojení,jak šupáci😝
@@martinfoucek196 tak jo, hlavně se všichni zdravili, až se uzdravili. Pro mne je pří práci důležité oblečení, které je mi pohodlné, abych v tom vydržel tu směnu a i v případě nějakého problému v tom mohl něco udělat něco ve strojovně, nebo na voze a pod. Ne to, jestli pro někoho vypadám, nebo nevypadám, jako šupák a pod..