Jsem rád,že jsem se jako aktivní zaměstnanec ČSD mohl zůčastnit tohoto dění.Byla to špinavá,ale zároveň krásná doba.Ten přírodní živel voda a oheň nejde ničím nahradit.Strojvedoucí říkali,že každá mašina má svoji duši a jak se k ní chováš,tak se i ona se bude chovat k tobě.Já tomu věřím.
jak ta šroubovka prdne na vagóně, který je na straně lokomotivy a pak ji ten vlakvedoucí zase zavěšuje :) Pro zajímavost, v roce 1955 vznikl na slovensku podobný film Trať voľná
Kromě dobových záběrů, tak neskutečná pohádka. Kdyby měli takhle volně spojené vozy a s tím rozjezdem, kdy odjižděli na trať, tak by ty šroubovky měnili, jak na běžícím pásu.
Moc pěkný film. Netušil jsem, že se tenkrát točily filmy ze železničního prostředí. Pokud vím, bylo fotografování na železnici zakázáno. Osobně jsem se s tím setkal.
Zakázáno jste to měl jako amatér. Jako profesionální filmař nebo fotograf jste si mohl požádat o povolení a samozřejmostí byla kontrola natáčení a fotografování aby nebylo zaznamenáno něco "nevhodného".
Nikoliv, režisérkou a scénáristkou byla Věra Chytilová, je to její ročníková práce za druhý ročník studia režie na FAMU (čas 00:19 nahoře). Otakar Vávra byl její profesor režie.
V porovnání s o čtyři roky starším snímkem Trať volná (czcams.com/video/eeaRFWug-Ig/video.html) je to jak nebe a dudy. Přitom stačilo jen vyškrtat budovatelské žvásty a ukázat, že ne vždy to soudruhům šlo jako po másle, a rázem je z propagandistického skoro odpadu slušný dokument.
Však taky ten rok 1959 je oproti roku 1955 v řadě politických i společenských aspektů tak trochu jiná éra! Svržený (Stalinův) kult osobnosti, v architektuře ostrý odklon od historizujícího socialistického realismu a skoro po dvaceti letech návrat k moderně, celkové uvolnění - u nás vznik nezávislých malých divadel (Semafor atd.) Československo se otevřelo západním turistům a zcela setrvačností i západní popkultuře- hudba, filmy, účesy a hadry. Lidi už měli plný zuby jalových proklamací a debilních propagandistických hesel.
Jestli myslis ze soudruhum, tak si opravdu naivni, presne totez muzez videt na nasich tratich prakticky denne, a videa z toho najdes i tady kolem. 2k5 tun nakladu bez postrku = libovolnej kopecek vylepsenej stahovackou a muze tam na ten postrk cekat taky celej den.
@@RestrictedProceed To je totiž zase jeden z těch nostalgiků, co je strašně dotčenej, kdykoliv se někdo vysloví nelichotivě o těch jejich "zlatých časech". Tak okamžitě vylítnou jak rudej čertík z krabičky a začnou plácat páté přes deváté co v dnešní době stojí za pendrek, V MARNÉ SNAZE dokázat tím že za Husáka to bylo lepší. A většinou jsou schopni psaného projevu stylu Hotentot, stejně jako v tomto případě. 🤣
1:22 Vršovice spádoviště , 2:05 svěšování za pohybu je dnes přísně zakázáno, 2:36 Vršovice odjezdová skupina, 3:47 nadjezd v Černošicích Mokropsech a most přes Berounku v km 11,8 6:28 jsem si přesně říkal, že jestli s tím bude tak cukat, tak to roztrhne :) 7:15 leze tam odsud ven, ale tu kupli pořádně nestáhne..
@@MartinMohelnik no já v těch Vršovicích dělal víš, někdy v roce 1986 a to tak jednou taky svěšoval najíždějící vůž a když to bouchlo, tak z čela vylezly takový ocelový armovací dráty a hezky jely, protože byly nakonzervovaný olejem a vazelínou a toho pohodáře mezi nárazníkama propíchly...
. Velice dobře si to pamatuju. Těžké Ostraváky měli až 75 vagonů naložené uhlím a tažené jednou 556 Samozřejmě nesměli nikde z Ostravy do Olomouce na nákl. nádraží nikde zastavit. Těžkotonážníky založili ale v Praze hlavně Laureát Danko. Byli za to odměněni ale po pár měsících to byla samozřejmost jako vše.
Pavel Danko. Mám to sice jen z doslechu, ale podařilo se mu již na elektrice uváznout pod stahovačkou. Musela to pro něj být jistě velká potupa. A to přes normu neměl.
Kdo ví, přátelé ze SSSR nám posílali všelijaké "přírodní bohatství". I když je mi divné, že by expedovali neutronové hvězdy, a ne rudé obry. Jinak 18.000 tun je v Américe vlastně docela obvyklá hmotnost, třeba u uhelných vlaků. Jen tedy samozřejmě při trochu vyšším počtu vozů.
Ono se sice řekne 68 vozů, ale tehdejších 68 by bylo dnešních řádově 35 :) Tehdy si mohli o traťové třídě D a vozech s možností ložení na 100 t nechat jen zdát :D
Dokument je svým způsobem pro znalé trochu fantasmagorie na efekt. Nakoulet na ranžíru těžkotonáž, nikomu o tom nic neříct, vědět, že zrovna bude mít šichtu soudruh těžkotonážník, nevědět, jakou lokomotivu bude zrovna mít a zda s vozbou takového vlaku bude souhlasit. Strojmistr byl svým způsobem postaven před hotovou věc a všichni si umyli ruce. Docela vtipná je i nabídka vlaku na Vyšehrad, kdy po jeho přijetí je teprve tamnímu výpravčímu sdělen jeho rozbor, který neobsahuje podstatnou informaci a to délku toho vlaku. Tohle si měl zajistit vlakový dispečer předem a jízdu takového vlaku v přiděleném úseku si ohlídat. Celkem zajímavé by bylo se dozvědět, jaké argumenty pro zastavení tohoto vlaku u návěstidla měl příslušný dopravní zaměstnanec. Zvlášť, pokud při rozjezdu došlo k jeho roztržení. Tipuji, že tam musel stát půl hodiny, kdy bez radiového spojení nikdo nevěděl, co se vlastně děje.
@@michalzdarsky9888 V roce 1959 a ještě 1968 bylo svěšování za jízdy zakázáno pouze, je-li rychlost vozidel větší než 3 km/h, na výhybkách, přejezdech, křižovatkách apod. Od r. 1974 bylo zakázáno při svěšování vstupovat vzpřímeně mezi vozy v mezeře pod 10 m a jít mezi vozy se šroubovkou v ruce. Až v roce 1978 bylo zakázáno svěšování za pohybu.
Dokud si něco pamatuji, rád se podělím. Za pár let tu nebudu, ale vy budete vnukům vyprávět, jak jste řídil vlak podle takových sloupů s různobarevnými světly a oni vám nebudou věřit nejen ta světla, ale ani že jste řídil vlak vlastníma rukama. Jo, to je vývoj.
Tie lokomotivy mali zasobnik sucheho piesku nad kolami a ked preklzovali kola tak sa sipalo na kolajnicu dnes trakčne motory maju pomaly zaber nejsu tam take narazy jak u parnich supatek dneska 2000 t neni problem
Dnešní lokomotivy mají pískování taky. 5 kol spřažených klikou jsou pro adhezi výhoda větší, než 4 a ještě hnané individuálně. I tyhle loko vozily 2000tun.
@@pejan Je nějaká výhoda spřažení proti solo pohonům? Tipuji že když proklouzne některá náprava pod tramvají, tak ostatní jedou dál a omeziš tah plynule. Když proklouznou spojené nápravy, tak se nezrychluje plynule. :D
taky myslím, že to je Milda Kopecký, dokonce mam pocit že on tou dobou Véru Chytilovou "balil". Na tuto skuečnost si dovolil lehkou narážku Vladimír Svitáček ve filmu Konec jasnovidce Viz czcams.com/video/4UlmYLi58i0/video.htmlsi=rXKokYSXRom2wzJR v čase 21:05 je ona scéna.....
Фігню показують. У всіх локомотивів є пісочниці і буксування заборонене ПТЕ. А тут показують як при початку руху паровоз буксує. До того а чому гальмівна магістраль локомотива від'єднана від потяга
Jsem rád,že jsem se jako aktivní zaměstnanec ČSD mohl zůčastnit tohoto dění.Byla to špinavá,ale zároveň krásná doba.Ten přírodní živel voda a oheň nejde ničím nahradit.Strojvedoucí říkali,že každá mašina má svoji duši a jak se k ní chováš,tak se i ona se bude chovat k tobě.Já tomu věřím.
To by tady těm, co ji přetěžovali potom musel nafackovat...
Je to tak. Proto se k mašinám snažím chovat slušně a ony se za to odvděčí.
Scénář a režie Věra Chytilová 😮👍
Krásne.
Vďaka sa takto pozrieť do minulosti železnice. " Hovorilo sa, že železničiari sú modrá armáda."
Krásná doba
jak ta šroubovka prdne na vagóně, který je na straně lokomotivy a pak ji ten vlakvedoucí zase zavěšuje :)
Pro zajímavost, v roce 1955 vznikl na slovensku podobný film Trať voľná
Podarilo sa ! Po šichte to mohli zapiť Becherovkou :-)
Kromě dobových záběrů, tak neskutečná pohádka. Kdyby měli takhle volně spojené vozy a s tím rozjezdem, kdy odjižděli na trať, tak by ty šroubovky měnili, jak na běžícím pásu.
Dříve to bylo myslím přímo v předpisech.Bylo to právě proto,aby se vlak rozjížděl postupně.
@@miroslavrys7841 Myslíš škubnutím?
Myslím ty volný kuple.
Klobouk dolu i s tím co je pod ním:)
Moc pěkný film. Netušil jsem, že se tenkrát točily filmy ze železničního prostředí. Pokud vím, bylo fotografování na železnici zakázáno. Osobně jsem se s tím setkal.
Zakázáno jste to měl jako amatér. Jako profesionální filmař nebo fotograf jste si mohl požádat o povolení a samozřejmostí byla kontrola natáčení a fotografování aby nebylo zaznamenáno něco "nevhodného".
Nám učitel říkal, že to zakázáno nebylo tam, kde to nebylo napsané, že je to zakázané. Sám fotil v té době.
@@freedom3006 Ano, jako amatér jsem to měl zakázané, o povolení jsem nikdy nežádal. A několik konfliktů jsem měl. 🤔
@@freedom3006 Ano, jako amatér jsem to měl zakázané, o povolení jsem nikdy nežádal. A několik konfliktů jsem měl. 🤔
@@freedom3006 Ano, jako amatér jsem to měl zakázané, o povolení jsem nikdy nežádal. A několik konfliktů jsem měl.
SUPER UDELANY DOKUMENT 👍, p. reziser O. Vavra👌
Nikoliv, režisérkou a scénáristkou byla Věra Chytilová, je to její ročníková práce za druhý ročník studia režie na FAMU (čas 00:19 nahoře). Otakar Vávra byl její profesor režie.
V porovnání s o čtyři roky starším snímkem Trať volná (czcams.com/video/eeaRFWug-Ig/video.html) je to jak nebe a dudy. Přitom stačilo jen vyškrtat budovatelské žvásty a ukázat, že ne vždy to soudruhům šlo jako po másle, a rázem je z propagandistického skoro odpadu slušný dokument.
Však taky ten rok 1959 je oproti roku 1955 v řadě politických i společenských aspektů tak trochu jiná éra! Svržený (Stalinův) kult osobnosti, v architektuře ostrý odklon od historizujícího socialistického realismu a skoro po dvaceti letech návrat k moderně, celkové uvolnění - u nás vznik nezávislých malých divadel (Semafor atd.) Československo se otevřelo západním turistům a zcela setrvačností i západní popkultuře- hudba, filmy, účesy a hadry. Lidi už měli plný zuby jalových proklamací a debilních propagandistických hesel.
Jestli myslis ze soudruhum, tak si opravdu naivni, presne totez muzez videt na nasich tratich prakticky denne, a videa z toho najdes i tady kolem. 2k5 tun nakladu bez postrku = libovolnej kopecek vylepsenej stahovackou a muze tam na ten postrk cekat taky celej den.
@@xbnlf Nemáte problémy s paranoiou? Já jsem se totiž o současnosti ani náznakem nezmínil.
@@RestrictedProceed To je totiž zase jeden z těch nostalgiků, co je strašně dotčenej, kdykoliv se někdo vysloví nelichotivě o těch jejich "zlatých časech". Tak okamžitě vylítnou jak rudej čertík z krabičky a začnou plácat páté přes deváté co v dnešní době stojí za pendrek, V MARNÉ SNAZE dokázat tím že za Husáka to bylo lepší. A většinou jsou schopni psaného projevu stylu Hotentot, stejně jako v tomto případě. 🤣
@@4ever242 ., renoltka.
1:22 Vršovice spádoviště , 2:05 svěšování za pohybu je dnes přísně zakázáno, 2:36 Vršovice odjezdová skupina, 3:47 nadjezd v Černošicích Mokropsech a most přes Berounku v km 11,8 6:28 jsem si přesně říkal, že jestli s tím bude tak cukat, tak to roztrhne :) 7:15 leze tam odsud ven, ale tu kupli pořádně nestáhne..
KAMARÁD NA DRÁZE TO DĚLÁ BĚŽNĚ A POHODA......
@@MartinMohelnik no já v těch Vršovicích dělal víš, někdy v roce 1986 a to tak jednou taky svěšoval najíždějící vůž a když to bouchlo, tak z čela vylezly takový ocelový armovací dráty a hezky jely, protože byly nakonzervovaný olejem a vazelínou a toho pohodáře mezi nárazníkama propíchly...
@@pejan nejaky amater
@@MartinMohelnik ano, on si to taky myslel. Ale už ti to bohužel nemůže říct.
@@pejan jeho minus, amater
Those who were taken to the battlefield
Moc hezké. Jinak ale vezli 1800 tun.
Díky, opraveno
. Velice dobře si to pamatuju. Těžké Ostraváky měli až 75 vagonů naložené uhlím a tažené jednou 556 Samozřejmě nesměli nikde z Ostravy do Olomouce na nákl. nádraží nikde zastavit. Těžkotonážníky založili ale v Praze hlavně Laureát Danko. Byli za to odměněni ale po pár měsících to byla
samozřejmost jako vše.
Pavel Danko. Mám to sice jen z doslechu, ale podařilo se mu již na elektrice uváznout pod stahovačkou. Musela to pro něj být jistě velká potupa. A to přes normu neměl.
@@vitezslavvrany6635kdyby měl přes normu, tak to spíš dojede setrvačností :D
Ten popisek? Takové vlaky nejezdí ani v USA ne? :D V 68 vozech, to vezli hmotu z neutronové hvězdy :D
Kdo ví, přátelé ze SSSR nám posílali všelijaké "přírodní bohatství". I když je mi divné, že by expedovali neutronové hvězdy, a ne rudé obry. Jinak 18.000 tun je v Américe vlastně docela obvyklá hmotnost, třeba u uhelných vlaků. Jen tedy samozřejmě při trochu vyšším počtu vozů.
Ono se sice řekne 68 vozů, ale tehdejších 68 by bylo dnešních řádově 35 :)
Tehdy si mohli o traťové třídě D a vozech s možností ložení na 100 t nechat jen zdát :D
@@RestrictedProceed V dokumentu je nekolikrat zmizenych 1 800 tun, ne 18 000.
@@slak87 Ale v popisku to bylo špatně, proto jsme si z toho dělali legraci. Teď už je to naštěstí opraveno.
Ale jo - i tech 18000t. Ale nemaji tam na to jen jednu lokomotivu :-)
Dokument je svým způsobem pro znalé trochu fantasmagorie na efekt. Nakoulet na ranžíru těžkotonáž, nikomu o tom nic neříct, vědět, že zrovna bude mít šichtu soudruh těžkotonážník, nevědět, jakou lokomotivu bude zrovna mít a zda s vozbou takového vlaku bude souhlasit. Strojmistr byl svým způsobem postaven před hotovou věc a všichni si umyli ruce. Docela vtipná je i nabídka vlaku na Vyšehrad, kdy po jeho přijetí je teprve tamnímu výpravčímu sdělen jeho rozbor, který neobsahuje podstatnou informaci a to délku toho vlaku. Tohle si měl zajistit vlakový dispečer předem a jízdu takového vlaku v přiděleném úseku si ohlídat. Celkem zajímavé by bylo se dozvědět, jaké argumenty pro zastavení tohoto vlaku u návěstidla měl příslušný dopravní zaměstnanec. Zvlášť, pokud při rozjezdu došlo k jeho roztržení. Tipuji, že tam musel stát půl hodiny, kdy bez radiového spojení nikdo nevěděl, co se vlastně děje.
Když při změně na volno říkal "sakra už je pozdě" mohlo to být skutečně těsně po zastavení. :D
1800 tun. 02:03, 07:07 Tohle ještě nebylo zakázané?
Je to zakázané. A přesto se to dodnes běžně provádí…posunovač musí mít odvahu a důvěřovat fírovi, fíra nesmí nic vidět…
@@michalzdarsky9888 V roce 1959 a ještě 1968 bylo svěšování za jízdy zakázáno pouze, je-li rychlost vozidel větší než 3 km/h, na výhybkách, přejezdech, křižovatkách apod. Od r. 1974 bylo zakázáno při svěšování vstupovat vzpřímeně mezi vozy v mezeře pod 10 m a jít mezi vozy se šroubovkou v ruce. Až v roce 1978 bylo zakázáno svěšování za pohybu.
@@aaa-um2fx Super, děkuji za upřesnění 🙂 Takhle podrobně to ani nemám zanalizované👍
Dokud si něco pamatuji, rád se podělím. Za pár let tu nebudu, ale vy budete vnukům vyprávět, jak jste řídil vlak podle takových sloupů s různobarevnými světly a oni vám nebudou věřit nejen ta světla, ale ani že jste řídil vlak vlastníma rukama. Jo, to je vývoj.
Tie lokomotivy mali zasobnik sucheho piesku nad kolami a ked preklzovali kola tak sa sipalo na kolajnicu dnes trakčne motory maju pomaly zaber nejsu tam take narazy jak u parnich supatek dneska 2000 t neni problem
Dnešní lokomotivy mají pískování taky. 5 kol spřažených klikou jsou pro adhezi výhoda větší, než 4 a ještě hnané individuálně. I tyhle loko vozily 2000tun.
@@pejan Je nějaká výhoda spřažení proti solo pohonům? Tipuji že když proklouzne některá náprava pod tramvají, tak ostatní jedou dál a omeziš tah plynule. Když proklouznou spojené nápravy, tak se nezrychluje plynule. :D
Dokázal by někdo identifikovat hlas strojvedoucího? Zdá si mi povedl y z jiných filmů.
mě to připadalo jako Miloš Kopecký
@@cestmirkuba5238 ano, je to Milda
taky myslím, že to je Milda Kopecký, dokonce mam pocit že on tou dobou Véru Chytilovou "balil". Na tuto skuečnost si dovolil lehkou narážku Vladimír Svitáček ve filmu Konec jasnovidce Viz czcams.com/video/4UlmYLi58i0/video.htmlsi=rXKokYSXRom2wzJR v čase 21:05 je ona scéna.....
2:00 tak ten má koule tam stát :-D
Tak stačila drobná chyba a už by koule neměl.
Фігню показують. У всіх локомотивів є пісочниці і буксування заборонене ПТЕ. А тут показують як при початку руху паровоз буксує. До того а чому гальмівна магістраль локомотива від'єднана від потяга