ATP a energie v biochemických reakcích

Biochemie - co se odehrává v živých organismech, jak získáváme energii na chod našeho těla, záhadné ATP (a nebo ne?). Jak vypadá molekula ATP a co je na ní tak speciálního, proč zrovna ona je univerzálním energetickým platidlem buněk? Existují i jiné energetické molekuly? Jedná se o záznam živého přenosu.
Chceš se stát mým studentem? Máš šanci :) : olinium.cz/objednat-kurz/
Chceš mne podpořit jinak? Mrkni na můj merch www.olinium.cz/e-shop/
Na instagramu sdílím otázky z chemie / oliniumchemistry během školního roku
a k tomu zpovídám lidi o vědě do svého podcastu anchor.fm/olga-ryparov
Twitter @Olinium42

[@martinprievalsky958]

Ja neviem. Nemalo by sa to vysvetlovat skor tymto sposobom?:
- ΔG je 0, pokial je system v rovnovahe, cize ma najvyssiu entropiu - kedy nemozme z neho "vytlct" ziadny energeticky zisk
- Ak je system daleko od rovnovahy, kazdy jeho posun blizsie k rovnovahe zvysuje entropiu, cize aj ΔG< 0 a mozeme ho spriahnut s nespontannym dejom
- Struktura ATP (kvoli tym veciam co hovoris aj vo videu) zapricinuje to, ze v rovnovaznej zmesi reakcie ATP+H2O --> ADP + Pi by bolo strasne vela ADP+Pi a strasne malo ATP (cca 10000000ADP:1ATP)
- bunky ale neustale udrzuju stav nerovnovahy (pomer cca 10ATP:1ADP), cize hydrolyzou sa dostavame blizsie k rovnovahe (zvysuje sa entropia), cize mozeme energiu vyuzit. Ak by ale v bunke bol rovnovazny stav (nehovoriac o inych napr. osmotickych nasledkoch), by hydrolyza ATP neposkytovala ziadnu energiu.
- a bolo by dobre zaroven povedat, ze ATP je rel. kineticky stabilne (na rozdiel od tejto termodynamickej "nestability"), kvoli comu je vhodne na svoj ucel.
Celkom dobre to ma povedane vo videach doc.Trnka z 3LF. Pretoze si myslim, ze potom dochadza k skratkam, kde si ludia myslia, ze ta energia sa skryva niekde v tej molekule, a ze rozbitim vazby sa ziskava energia (pricom prave na "rozbitie" vazby treba energiu dodat). To, co hovori o tom, kolko energie sa da zo systemu dostat, predsa zavisi od jeho vzdialenosti od termodynamickej rovnovahy. A nie od struktury molekuly (ktora ale, samozrejme, hovori o tom, ako bude rovnovazna zmes vyzerat).

[@Olinium]

Jo, to je super výklad, já ten tvůj komentář připnu, díky!

[@amigosmucha837]

Děkuju za skvělé video

[@Olinium]

Rádo se stalo :)

[@VeronikaHuncarova]

Spriahnuté reakcie som nasla v Škarkovi Biochemia spražené po slovensky nie sú alebo sú ale v inej literatúre