Ovlivňují předvolební průzkumy volby? Paulína Tabery a Marek Hilšer diskutují v Pro a proti
Vložit
- čas přidán 16. 01. 2023
- První kolo prezidentských voleb provázel tlak na některé z kandidátů, aby z voleb odstoupili ve prospěch těch, kterým průzkumy přisuzovaly násobně vyšší volební preference. Byly výzvy k odstoupení na místě? Křiví předvolební průzkumy průběh svobodných voleb? Odpovídají socioložka ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR a vedoucí Centra pro výzkum veřejného mínění Paulína Tabery a neúspěšný kandidát na prezidenta a nezávislý senátor Marek Hilšer. Ptá se moderátor Lukáš Matoška.
Článek + audio: rozhl.as/PAPpruzkumy
-------------------------------------------------------------
» Poslouchejte Pro a proti jako podcast v mobilní aplikaci mujRozhlas rozhl.as/mujRozhlasAplikace • Pro a proti na mujRozhlas.cz www.mujrozhlas.cz/pro-proti
» Články, online poslech a audioarchiv Plusu na webu: plus.rozhlas.cz
» Sledujte nás na Facebooku: / rozhlasplus
» Sledujte nás na Twitteru: / croplus
Pana Hilšera nemusím a nevolila jsem ho, ale naprosto s ním tentokrát souhlasím. Myslím si, že průzkumy jsou naprosto zbytečné a podprahově ovlivňují většinu lidí, kteří věří médiím. Tyto volby byly průzkumy naprosto zmanipulované - zcela vědomě se vyzývali lidé koho mají volit a koho ne!
Ovlivňují hodně. Volila jsem Pavla, zvažovala Nerudovou, ale bez pruzkumů bych to možná hodila Fišerovi 🤷🏼
Přesný příklad toho vlivu.
Já jsem v prvním kole volila Fischera, v druhém Pavla. Viděla jsem průzkumy, ale vnímala jsem to jako projevení vlastního názoru.
Paní Tabery výborná, pan Hilšer, místo toho, aby pomáhal demokratickému kandidátovi, hledá vinu svého neúspěchu v průzkumech a ne u sebe. Na rozdíl od druhého senátorského kandidáta o něm nebylo celých 5 let slyšet, ničím nevynikl, nevíme, co těch 5 let v senátu dělal, co prosadil....
Nabízí se otázka, čím vynikla za těch 5 let D. Nerudová, že údajně měla takové šance (což se nakonec nepotvrdilo). 🙂
A ten druhý senátorský kandidát, tedy P. Fischer, byl těmi "průzkumy" + vůbec rozdělováním do debat podle nich, poškozen také.
To je jako by někdo ve sportu tvrdil, že sice pravidla jsou pro všechny stejné, ale někomu vyhovují víc.
Nicméně to, že pan Hilšer u voleb propadl, je fakt, který průzkumy nemohly nijak zásadně ovlivnit.
Přesně tak! Průzkumy mohou výsledek mírně poupravit, ale ne totálně změnit. Navíc, když jste od začátku bez šance.
Co je to za ústavní princip, průzkum veřejného mínění, že se podle něj organizují předvolební debaty a třídí kandidáti? Což samozřejmě zásadně ovlivňuje výsledky voleb jak prezidentských, tak jakýchkoliv jiných.
Největší komplikací je to, jak snadné je na prezidenta kandidovat - zkrátka rozumnou televizní debatu, kde by bylo přítomno devět lidí a netrvala půl dne udělat nelze. Zpřísnil bych pravidla tak, aby se i do prvního kola vešlo jen dejme tomu 5 kandidátů. Dalším problémem je limit 40 milionů, to je na dnešní dobu velmi málo a jakýkoliv obhajující prezident bude vždy ve velké výhodě. Slušelo by se rozpočet násobně navýšit, aby byl úměrný době.
Vlivem neúčasti jednoho z kandidátů na víceméně všech debatách + vlivem odstoupení jednoho dalšího kandidáta, sešlo se na těch "debatách všech" jen 8 (ČT), resp. 7 (ČRo) lidí. A netrvaly "půl dne".
Pokud by se přesto mělo rozdělovat, dá se to řešit losem či např. sudá vs. lichá čísla u kandidátních listin.
Nikdy se nedá přesně odhadnout, že "tato a tato pravidla kandidatury vygenerují přesně 5 přihlášených kandidátů". Také jich může být nakonec 7 (což je srovnatelné s tím, co jsem napsal výše) nebo třebas jen 3.
Mimochodem 50 000 podpisů je limit velký ažaž; mnoho zvažovaných kandidátů jej nesplnilo (resp. nakonec jej splnili jen 3).