Datel černý (Dryocopus martius) - Black Woodpecker

Sdílet
Vložit
  • čas přidán 19. 04. 2022
  • Datel černý (Dryocopus martius) - Black Woodpecker
    je náš největší představitel řádu šplhavců.
    Je přísně chráněný. Říká se mu lékař stromů. Tam, kde žije datel, je zdravý les.
    Staré dřevo je rájem mnoha druhů hub a nejrůznějších brouků, mravenců a jiných bezobratlých, kterými se datel živí.
    Potrava datla je téměř výlučně živočišná.
    Aby se dostal i do nejužších chodbiček hluboko uprostřed kmenů za larvami brouků a mravenců žijících ve dřevě, má jazyk dvakrát delší, než je zobák a zvláštní aparát, který umožňuje vypláznout jazyk daleko dopředu. Ve spojení s lepivými slinami a harpunovitými háčky na špičce jazyka jde o dokonalý lovecký nástroj.
    Při hledání potravy na stromě se kůry přidržuje silnými drápy a dlouhými tuhými ocasními pery se opírá o kůru stromu, zatímco zobákem vysekává dřevo.
    Hnízdní dutiny vytesává pár datlů do starých stromů (nejraději buků) nejčastěji ve výši 10 až 12 metrů. Dutina bývá kolem 50 cm hluboká a má až 20 cm v průměru. Práce na ní může trvat až měsíc.
    Datlí pár žije a hnízdí spolu po řadu let, často i opakovaně ve stejné dutině.
    Ekologický význam datla je značný. Jeho dutiny využívá pro hnízdění též řada ptačích druhů.
    Datel je velmi plachý, avšak je nápadným díky hlasovým projevům.
    Jeho nezaměnitelný zvonivý zvukový projev je možno slyšet téměř celoročně a nese se do vzdálenosti kolem jednoho kilometru. Hlavně koncem zimy a začátkem jara se za tohoto pokřiku předvádějí samci, kteří si vyznačují hranice svých teritorií.
    Hlasitým bubnováním do stromu (zachyceným ve filmu), které je součástí toku na jaře, si datel též vyznačuje své teritorium.
    Datel uštědří dřevu až několik stovek ran rychlostí 20 úderů za sekundu. Aby jeho mozek odolal otřesům, je položen výše než
    zobák a chráněn houbovitou kostní tkání.
    Jazyk je zavěšený na prodloužené jazylce, která se v podobě dvou oblouků stáčí kolem temene lebky, což také pomáhá tlumit otřesy při nárazech zobáku do stromu.
    Jitka Havlová

Komentáře • 3