ANTIDEPRESIVA
Vložit
- čas přidán 7. 02. 2021
- Kde hledat pomoc? Určitě si nejdřív zkuste promluvit s rodiči, popřípadě se můžete obrátit na kontakty uvedené na této stránce:
nevypustdusi.cz/kde-hledat-po...
TOTO VIDEO NENÍ PLACENÁ SPOLUPRÁCE.
Obchodní nabídky - fattyspoluprace@gmail.com
Edit by: Artistyf [ / artistyf ]
Stream: / fattypillow
Facebook: / fattypillow
Instagram: / fattypilloww
Music and sounds:
ARTLIST
bit.ly/2YdyTXX
(Get 2 EXTRA months FREE)
EPIDEMIC SOUNDS
www.epidemicsound.com/
Lidi jinak to že máte nějaké příznaky které vypadají jako ocd, tím trpí asi každý, někteří musí mít srovnané věci jinak se necítí pohodlně atd, sem tam máme nějaké myšlenky každý, problém je až vám to začne značně komplikovat normální život. Neznamená to že všichni teď máte ocd a musíte k psychiatrovi...snad jsem něco podobného ve videu řekl, takže abyste teď doma děcka neběhali s tím že vám Karel řekl že máte ocd a musíte k doktorovi, mluvím zde o problémech KTERÉ VÁM UŽ ZNAČNĚ ZAČNOU OVLIVŇOVAT VÁŠ ŽIVOT!
Ano, skvělý dodatek.
Panebože nevěděl jsme že to máš
Ja to mám raz za čas to nutkanie
Já měl to s tou pokožkou jak to člověka nutí si ji sundat a zase nasadit ale pak jsem se toho zbavil. Po dlouhé době super video.
já svyho tatku neznam a zavidim tem ktery ho maji. Kdyz jsem byla mala tak se mi za to smali ze zadnyho nemam dokonce i muj nevlasti bratr. A reknu vam ze to neni nic prijemnyho i kdyz ho vubec neznam a nikdy jsem ho nevidela. Je zvlastni ze nekoho mame radi a branime ho ikdyz jsme ho nikdy nevideli a nezname ho.
Karle,jsem zdravotnik a velmi děkuji za toto video,myslím,že tímto otevřeným videem velmi pomáhate lidem. Ač si to možná nemyslíte,jste silný člověk A máte u mne velký respekt,díky
permanent makeup?
@@MaterinoNurmagomedov ?
Asi si si sám Jedlička spletl diskuzi. V pohode.
Tak já si myslel, že to mám jen já, tu poruchu :-D
Nie je to hrdinstvi. Aspon mne to pride normalne. Nechcem sa nikoho dotknut.
Viem a uvedomujem si zo skusenosti, ze ked o svojom vnutornom svete hovorime co najviac a viacerym naraz, ze mi to pomaha a oslobodzuje..
Vsetko, co akoby vynesieme na svetlo, zacne schnout , rozpadavat sa a nakoniec sa to strati, ak udrzime svoj smer a nepodlahneme vabeniu choroby ci vabeniu znova.
Pre pomoc psychike, je potrebny aj poriadny detox organizmu a nasledne vyzivenie ho (najma B vitaminy vo zvysenych davkach, GABA aminokyselina, horcik vo zvysenych davkach (nie, ak su ledviny chore), vitamin C min.500mg 3x denne, kyselinu listovou, vapnik v normalnej davke, plus byliny ktore regeneruju nervovy system = valeriana, chmel, rumancek, meduňka, kocurnik, třezalka tečkovaná, atd .... Vela potravin bohatych na draslik....
Duševní poruchy jsou stále ve společnosti celkem tabu . Máš můj veliký obdiv,
respekt a palec k tomu :)
duševní poruchy jsou výsledkem ateismu nebo paradoxně upadnutím do nějaké sekty, kultu, náboženství, být ovcí nějakého takového kultu je podle mě ještě horší než být ateistou. Řešení? Uvědomit si sám za sebe, že smrt není konec a sám v sobě tuto myšlenku rozvíjet.
@@vc6264 určitě to musí být velká úleva plně věřit a být přesvědčený v to že náš život nekončí smrtí . Jak je to brané v náboženství nebo věřit v reinkarnaci . Problém je v tom uvěření . Já sám si myslím že naše duše má nějaké pokračovaní ,ale i tak mám strach z neznáma a myslím si, že to tak má většina lidí .
@@romanriha6292 ok
první panickou ataku jsem měl v metru ,kdy jsem měl pocit, že dostanu infarkt a nebyl jsem schopný ani vytáhnout telefon s kapsi...hned jak přijelo metro do zastávky musel jsem utéct nahoru ven a rozdýchat to...už jsem chtěl psát sms rodině, že umřu....kdo to nezažil, nepochopí jak strašná je to věc
Tohle moc dobře znam..přesně, nikomu to nepreju! Doufám, ze mas dobrou farmakoterapii, a je to lepší po 2 letech 💪🏻
Je to jako zhmotnění nočních můr, jako bych ani nebyla ve vlastním těle a nic nevážila, jako bych byla v nějaké hodně nepříjemné realitě, najednou vnímám svět jinak, než pár dní nazpátek. Je to vážně hnus.
Mě se to taky několikrát stalo, naposledy i dnes, a začala jsem teď brát antidepresiva, ale asi si ještě zvyká moje tělo, ale znám ten pocit, připadám si vždycky jako v temnotě, mimo sebe.
Dostala jsem se po 3 letech z depresí díky lékům. Nikdo nepochopí co se lidem děje v hlavě, dokud to nezažijí.. Nepřeji to nikomu.. Držím všem palce ať jsou brzo v pořádku ❤️
drž se
Mne teda leky uprimne delaly akorat hur, tak jsem se rozhodl je nebrat a proste sem si rekl ze to zkusim bez nich, zlepsil jsem se o hodne to urcite,ale deprese mam porad to uz asi zmenit nejde
Ja jsem v depresích uz 4 roky+ mam panický ataky..snažím se chodit k psychologovi ale nepomáhá to
@@Marvin-rb6je Deprese ti nezmizí z hlavy, ani po lécích, můžou se zlepšit ale nezbavíš se toho.
@@fl3xim442 držím pěsti ať si brzo v pořádku.. :( já mám občas ataky vzteku a dopadalo to tak že jsem se málem několikrát zabila.. proto jsem se rozhodla pomáhat a povídat si s lidmi, kteří tohle prožívají.. vím jak se cítí a snažím se jim pomoct. Udělalo mi radost když jsem jednomu rozmluvila sebevraždu.. několikrát. Bohužel jsem touhle cestou přišla o kamaráda a o mého přítele.. Takže prosím. Drž se, věřím že každý je silný natolik aby mohl bojovat sám se sebou. Já nebojovala a zaplatila jsem velkou daň.. tak neudělej stejnou chybu jako já. Děkuju
Kájo cením si, jak moc jsi otevřenej! Drž se!
antidepresiva jsou svinstvo které je hodno použít v krajním případě a to na nezbytně nutnou dobu. Je potřeba je co nejdříve vysadit jinak z vás udělaj dementa bez duše. V ideálním případě hodného dementa v horším případě sociopatickou osobnost které je všechno úplně jedno, je bez emocí, jakoby bez duše.
Co o tom víš?
@@vaclavbranis1981 to co jsem napsal.
Mi pomohly. Mrzí mě že tobě ne. Doufám že budeš dobrej a to myslím v dobrém.
@@vaclavbranis1981 + to je přesně ono, ztráta soudnosti a koncentrace nahrazována mdlostí a bludy
Kurva tohle video je wow.
Respekt pro ty co s tím žijí.
Přeju štěstí a klid pro ty co tím trpí.
Většinou videa na youtube nekomentuji, ale toto bylo tak upřímné a od srdce že nemůžu jinak. Jsi odvážný že jsi se podělil o svůj příběh s tvými psychickými problémy. Mám kamaráda který trpí ocd a díky tobě mu zase o trochu více rozumím. K tématu psychických problému mám velký respekt a ty jsi to podal velice otevřeně a srozumitelně. Jsi borec že jsi to natočil. Přeji ti hodně zdraví a štěstí v životě.
Je fajn, že o tom někdo mluví. I přes to, že žijeme už 21 rokem ve moderním 21. století, jsou mnozí Češi pořád zaujatí proti psychickým nemocem a léčbě. Je to až debilní stigma, člověk pomalu nemůže jít na psychoterapii bez toho, aniž by někdo z okolí z toho nevyvodil závěr, že je člověk "magor". Můj osobní příběh je takový, že u mě začala ve čtrnácti letech nespavost (později jsem zkolaboval na vyčerpání, v sanitce mě museli dávat dohromady), na to se velmi brzy nabalily lehké příznaky deprese. Velikým problémem u depresí je postupný "náběh". Není to ze dne na den, trvá to roky. Člověk někdy nemá šanci postřehnout pomalé změny v chování, v myšlení, v tělesných reakcích. Najednou bývá unavenější, pospává přes den, nechce se mu vstát, nemá chuť dělat věci, které ho dříve tak naplňovaly. Když se o tom zmíní, mnozí si myslí, že je trpící lenoch, že se jenom vymlouvá, nebo to smetou ze stolu s tím, že se špatně vyspal. Depresi to prohlubuje, jedinec netuší, co se s ním děje, co má dělat, a když prozře a napadne ho nápad navštívit odborníka, není to vůbec lehké (doporučuji první navštívit psychologa, já to udělal naopak, a několik let jsem chodil jenom k psychiatrovi a dostával antidepresiva, Neurol a léky na spaní bez dalšího řešení problému). Mí rodiče jsou velmi benevolentní, věci berou s nadhledem, ale až na otázku psychického zdraví. Matka celý život nemůže spát, nechce to řešit. Otec to samé. Bratr si jednu dobu chodil ke mně pro léky na spaní, nechtěl si přiznat, že by měl navštívit odborníka. Rodiče to brali jako nějaké selhání, zejména matka mi řekla, že se musím projít ven, jít do lesa, otec zase naopak měl klasickou odpověď, že kdybych více pracoval, tak by mě to přešlo. Mezitím mi to ovlivnilo dost negativně bývalý vztah, i ten současný. Aby toho nebylo málo, objevilo se OCD. Několik hodin jsem byl schopen sedět v autě a čekat, než se uvolní místo, které jsem si v hlavě označil, že podle statistiky je nejbezpečnější, že mi ho tam nikdo neodře (for fun, psychiatrička mi řekla, ať zaparkuji na první volné místo, zamknu auto, neohlížím se a běžím od auta. V ten den jsem to zkusil a druhý den už bylo odřené). I když bylo volno o dvě místa vedle, stejně jsem seděl a čekal. Zatímco OCD se dá mnohdy zvládnout psychoterapií, i když antidepresiva jsou dobrým doplňkem, tak deprese jsou věcí fyzickou. Často už není cesty zpět jinak, než za pomocí léků. Sekrece neurotransmiterů, jenž mají vliv na přenos informací mezi neurony, je u deprese nízká. A žádná procházka, práce ani návštěva psychologa (bavíme-li se opravdu už o chronické depresi) nezmění. A psychické onemocnění často doprovází další, málokdy bývá samo. Mám úzkosti a panické ataky a v době, kdy jsem to neřešil, byly záchvaty velmi časté. Není příliš příjemné, když tě v práci chytne ataka, máš tep 160, nemůže dýchat, motá se ti hlava a skoro se necítíš jako ty, ale jako kus masa trpící záchvatem, enormně divný pocit. V tento moment je potřeba zajít za psychiatrem a najít správné léky, nebo jejich správnou kombinaci. Nenechte se odradit, většinou se nevydaří napoprvé najít správná antidepresiva. Já osobně jsem začal na lécích, které neměly žádný vliv. Poté jsem dostal léky, které stav ještě zhoršily a navíc jsem si ho nemohl vyhonit ani za tři hodiny a čtyřhodinový sex také nebyl vítaný. Dostal jsem další, tehdy jsem byl mezi prvními v Česku, kdo je měl. A byl to zázrak, stav se začal zlepšovat, vedlejší účinky žádné a najednou jsem začal vnímat, jak moc mě deprese změnily. A jsme u toho argumentu - antidepresiva jsou zlo, mění lidi. Nejsou zlo, ano mění lidi, ale mění je nazpět. Deprese negativně mění lidi, né antidepresiva. Samozřejmě takový Zoloft má docela negativní auru. V devadesátých letech jeden chlapec bral Zoloft, a jednoho odpoledne zabil své prarodiče, vypálil jejich dům a ukradl jejich auto. Neříkám, že antidepresiva musí hned sednout a jsou bez vedlejších příznaků, ale to je to, o čem jsem již psal - je potřeba hledat ty správné léky. A antidepresiva nové generace jsou víceméně bezpečné i pro dospívající. Co se týče sociální úzkosti, tam je veliký potřeba k medikaci také podstupovat psychoterapie. Léky, stejně jako u depresí, potlačí akutní nemoc, tudíž má člověk více času a více energie bojovat s tou nemocí, hledat spouštěče a možná úplný základ, kde to vzniklo. Je potřeba to řešit, protože psychické onemocnění vás může změnit natolik, že už cesta zpátky bude velmi těžká. Může se stát, že upadnete do nevědomí, už se vám váš stav bude zdát normální, vaše okolí se bude pomalu ztrácet a začnete si hledat sociální bubliny, kde jsou stejné ztracené existence. Nebudete mít snahu se z toho vymanit a bude už velmi těžké s tím něco dělat, protože vás to ani nenapadne. Věřte, že takový život nechcete. Nechcete si jít nakoupit se strachem, jít na úřad mezi lidi, nechcete sedět v autě dvě hodiny, než se uvolní konkrétní místo. Nechcete ležet celý den, nechcete žít ze dne na den a to, co vás bavilo dříve, vám už nedá dostatečný pocit radosti. Psychická onemocnění jsou progresivní, někdy se stav zlepší, ale většinou dojde k relapsu a je to jenom horší.
Drž se!
Držím palce. :)
To zvládneš Postav se tomu
Držím palce
@@didichan1460 Já osobně jsem se tomu postavil, a je mi mnohem lépe. Chtěl jsem však říci, že to jde, jenom člověk nemůže chtít od léků ani lékařů, že to udělají za něj. Léky, jak říkal Fatty, jsou berlička, později dokonce člověk zjistí, že ho trochu tlumí, což už mu v jeho dobrém stavu překáží, vše je pak na tom, jak se s tím člověk s psychologem popere.
waw-díky.............
S mou depresí a sebevražednými myšlenkami mi hodně pomohlo otužování. Měl jsem nedávno těžké časy protože mě "zradil" člověk kterého jsem bral za toho nejlepšího kterého jsem kdy potkal. Rozhádal jsem se s dalším mým kamarádem, který mi hodně pomohl s mou psychikou a přestal se bavit s lidma které jsem měl moc rád. Myslel jsem si že na mě zapomněli a že už mezi ně nepatřím. Cítil jsem se nedoceněný. Což pro mě jako extroverta bylo docela těžké. Ale to samozřejmě není vše. Před 2 týdny jsem začal se otužovat. Sprchovat se ve studenější vodě a pokoušet se vydržet několik minut ve studené vaně. Díky tomu jsem na sebe pyšný a začal jsem dokonce i pravidelně posilovat. Zvládl jsem svůj cíl vydržet 4 minuty v 5 stupňové vodě, který jsem si vystavil , když jsem začal se otužovat. Po mém úspěchu jsem si uvědomil že mi na sobě záleží. Vím že moje problémy nebyly zas tak hrozné a že si plno lidí zažívá ještě horší věci, ale berte v potaz že mi je 15 a že deprese jsem v tu dobu zažil poprvé takže jsem nevěděl co mám dělat a jak to řešit. Pro lidi kteří mají nějaké problémy tak bych aspoň zkusil otužování. Mě to pomohlo a věřím že i ostatním. Doufám že jste to pochopili, nejsem nejlepší v psaní dlouhých textů.
Ano, ledova sprcha je druh meditace. Dokazes tim myslenky minimalizovat, soustredis se na dech a na klid. Presne tak
Ano otužování je druh terapie. Jednou když jsem měla depresi taky jsem přemýšlela že si zajdu do rybňálu se otužit nakonec jsem si dala ledovou sprchu. Je to lepší než se sebepoškozovat s čím mívám veliké problémy. Přeji mnoho sil do života.♥️
Zkus Wim Hofovu dechovou metodu :)
Tvoje problémy jsou stejně vážné, jako problémy, které se můžou zdát těžší či větší. Každopádně každý si prochází něčím jiným a každý vyrůstal a střetával se s jinými lidmi. Jen proto, že to někdo měl/má horší neznamená, že by lidé měli mávnout rukou nad svými problémy a nebrat je vážně. Jsem ráda, že si začal na sobě takto pracovat. Já si taky procházím něčím co mi hodně negativně ovlivňuje život a ani netuším jak to vyřešit. Ale vím, že každý si něčím musí projít a tak to v životě chodí. Hodně štěstí v tom tvém!
Sama trpím OCD od svých 10 let, ale řešit jsem to začala až v 16 letech a od té doby beru antidepresiva, takže už 4 roky. OCD mám ve smyslu "vtíravých myšlenek", které mi 24/7 probíhají v hlavě a ovlivňují můj celkový život. Jsem moc ráda, že jsi o tom natočil video, protože si myslím, že je důležité o tom mluvit. Držím pěsti, ať se z toho všichni dostaneme! Skvělé video! 🙂
Na tohle video jsem narazila až teď, jelikož jsem si googlila různé informace ohledně úzkostí a deprese. Jako malá jsem tě sledovala a milovala jsem tvoje videa, tak mě potěšilo, že jsem na tebe znovu narazila. Děkuju za tohle video. Několikrát jsem se v průběhu rozbrečela, jelikož jsi popsal přesně, čím si momentálně procházím. Před pár dny jsem byla u obvodní lékařky, která mi také řekla, že jsem úplně zdravá a mám krev v pořádku a poslala mě na neurologii, kam jdu za týden. Už teď je mi jasné, že na nic nepřijdou a budu se muset objednat k psychiatrovi. Děkuju za to, jak jsi tohle video podal a máš můj obdiv. Otevřel jsi mi oči.
Krásné video Fatty. Možná někomu dojde (konečně), že mít depresi a krátkodobou,, depku" je rozdíl.
@Marek Šplíchal Zatraceně velký rozdíl !!
Deprese a chronicka deprese, depka je špatná nálada, deprese je uz nemoc
Jenze Fatty o depresi vubec nemluvil, mluvil jen o OCD a Panicke poruše, respektive jak prožíval svoji první ataku. Tak nevím, jak lidi maji pochopit tu depresi teda. 🤣
@@MrLogitech530 proč? Protože si to hrozně lidi plete, a kde jinde to napsat ty vševěde?
Třeba někde u videa deprese? Když je tohle vudeo o OCD a PP, jak lidi maji pochopit neco o depresi?? Sam mam PP a je to úplně něco jiného nez deprese
17:40 záchvaty úzkosti, taky jimi trpím 😔 jinak přeji všem hodně štěstí v tomto těžkém období! 💖
to vydržíš drž se sem stebou
Také. Řešíš to nějak? Případně jestli si našel nějaké účinné řešení.
taky mám uzkosti přeji at ro vydrzíš :D
@@matejlexa1625 zkoušela jsem to řešit, nic mi proti tomu nepomohlo. Ale dá se s tím naučit žít~
na tohle je výborné nechat se provést klinickou hypnózou u někoho, kdo to umí dobře a bezpečně :) uzkosti pochází z traumat nejčastěj z dětství, panické či úzkostné ataky jdou komplet vypnout, uzdravit, měl jsem stresující uzkostné stavy velmi silné z uplně běžných věcí a díky terapii už téměř nejsou :)
Čau Fatty. Když my bylo 7 let, tak mi umřela máma. Měl jsem úplně to samé co ty. Prošel jsem dveřma, rukama jsem se musel dotknou práhu, kdykoliv jsem prošel. Nebo když jsem šel spát musel jsem říct 100 dobrou noc abych za rok pozdravil všechny lidi na planetě, jinak se něco stane..
měl jsem to od 8 let do 12, 4 roky tohle, každý den. bylo to hrozné. Ale jednou jsem si řekl: ,, až mi bude 12 tak to už nemusim deělat,,
a stalo se, přestal jsem to dělat, a byl jsem šťastný a furt jsem. Mám nevlastní mámu, je boží. Jsme šťastní a zdraví.
Děkuji ti za všechno, co pro nás děláš.
Jako kdyby natočil video někdo o mě.. :D já už mám úzkosti, ataky a deprese 15 let. Prvně sem měla úzkost ve škole normálně při hodině, přišlo mi jak kdyby mi hlavou projel parní válec nikdy na to nezapomenu a pak se mi to stalo pokaždé, když jsem vešla do třídy. Do školy pro mně přijela sanita aspoň 5x :D To že mám úzkosti a že bych měl navštívit psychiatra mi řekli po 14ti dnech co sem ležela v nemocnici a nevěděli co semnou a jak říkáš, člověk by neřekl jakou fyzickou "bolest" může způsobit jenom hlava. Naštěstí léky už nemusím brát cca 2 roky, stále to semnou je a bude, ale naučila jsem se s tím docela hezky pracovat. Na jednu stranu je uklidňující slyšet od jiných že v tom člověk není sám, ale na druhou stranu to člověka hrozně mrzí kolik lidí a hlavně mladých tohle vůbec má... přeju hodně síly všem!:)
Wow, tak tohle jsem nečekala. Nikdy bych neřekla, že za tvými vtipnými videi je něco takového.
spousta lidi si neuvědomuje, jak náročné to musí být. Nikomu bych to nepřála a plně doufám, že se to do budoucna zlepší. Dávejte na sebe bacha.
Další takové seriozní videa. Uplně mě donutilo se zamyslet ❤
Respekt ❤️ myslím, že hodně z nás je rádo, že jsi o tom začal mluvit.
Vôbec depresie nie sú vtipné a robiť si z nich srandu je úbohé. Palec hore za toto video. Myslím, že je užitočné aj pre ľudí ktorí nemajú depresie aby vedeli pochopiť iných ľudí alebo svojich blízkych.
Když jsem tohle video viděla, musela jsem si ho pustit. Tvoje slova o tom, jak to prožíváš, dokáží přiblížit člověku, jak se ostatní cítí. Musím říct, že si velmi vážím možnosti poslechnout si od tebe to, jak se cítíš. Vždycky si nám říkal vše upřímně a tahle videa, ať jsou 20 minutová, nebo hodinová, vždy donutí člověka zamyslet se.
Moc děkujeme za to, že si ochotný se s námi o takhle citlivé téma podělit a chci ti říct, že jsi bojovník a motivuješ hodně lidí dělat to, co je baví a hlavně dělat vše pro své zdraví.
Beru antidepresiva a antipsychotika uz 10 let a je mi 26 let.. mam diagnozy a opravdu ti rozumím co jsi zažíval i zažíváš.. drzim pesticky Kajo lásku a zdravíčko❤️❤️❤️❤️
OCD, velmi intenzivním, jsem trpěl taky. Více méně celý život. Na střední škole se to tak zhoršilo, že jsem začal chodit pro prášky a každý den polykal. Pak k psychologovi, který se na OCD specializoval. Každý den mně OCD ovlivňovalo do té míry, že se většina věcí co jsem dělal prodloužila o několik desítek minut, někdy i hodin. Tyhle obsese a kompulze mně doprovázely každým krokem, a někdy jsem nad tím strávil i fakt hodiny. Byl jsem unavený, fyzicky zničený, a když jsem se toho chtěl zbavit bez pocitu, že jsem činnost dokončil správně, trpěl jsem, vztekal jsem se. A pak jsem to stejně třeba dokončil "správně". Nyní, i když OCD je furt součástí mého života, a někdy nepříjemněji než jindy, už je to jinde. Už neberu prášky, a nechodím k psychologovi. A jsem rád, že jsem si tím prošel, že jsem to řekl rodině, kde mi máma začla dost pomáhat, že jsem se dozvěděl, že to existuje jako diagnóza a že je to nějak nazváno. Jsem hlavně rád i za pana psychologa, který mi pomohl. Ale teď už to prostě vidím jinak. Myslím, že OCD má hlubší kořeny, teď bych rád spíše vyhledal pomoc psychologa, který by se mnou v otevřeném, soucitném a meditativním stylu rozebíral všechny problémy, které ve výsledku vedou k úzkostem a depresím. Pro mně antidepresiva (nebo aspoň ty dlouhodobé) nejsou řešením. Teď už bych se k nim nevrátil. A možná ani k OCD psychologovi ne, ten rozebíral jen ten konkrétní problém. Ale tak jsem to tenkrát potřeboval. Řešit důsledky a akutně se zbavit toho , co mně zrovna hodně v životě omezovalo. Teď je čas na to, řešit příčiny. Anebo ne, možná to třeba na 100% nemá hlubší příčiny. Možná jsou mé problémy s úzkostí v lecčems vyvolány tím OCD, kdo ví. Každopádně, chci se toho zbavit. Hledám odpovědi, které jsou ve mně. Takové: "Nauč se s tím žít, je to součást tebe." atd. Na tohle neslyším.
Fatty, tyjo, krásně, lidsky řečeno. Díky za super video.
Před pár měsíci jsem spadl do deprese a úzkostí. Musím říct, že jedno z nejtěžších věcí na tom bylo, vůbec pochopit a přijmout, co se to vlastně se mnou děje. Bylo to těžký pro mě samotného a ještě těžší pro moje okolí. Je potřeba o tom mluvit a netabuizovat tak důležité téma!
Naštěstí se mi povedlo díky podpoře rodiny, přítelkyně a okolí se z toho nejhoršího stavu poměrně rychle dostat. Vyhledal jsem odbornou pomoc a beru už 2. měsíc antidepresiva. Cítím, že mi opravdu pomáhají a pokud se chce člověk pohodlně vrátit do normálního života, není se za co stydět ty antidepresiva brát. ALE, jak říkáš, není to vše. Není to něco, u čeho by to mělo zůstat. Myslím, že by se člověk především (potom, co se např. pomocí léku dostane z toho nejhoršího a může začít normálně myslet a fungovat) měl ponořit sám do sebe, dělat něco pro svoje tělo, svojí duši a snažit se ten problém vyřešit, ne jen "potlačit" pomocí léků. Každý si musí najít to svoje, ale mě osobně nejvíce pomáhá otužování, se kterým jsem opět aktivně začal, dechová cvičení (Wim Hof a další), meditace (stačí 5 minut denně s appkou SimpleHabit). Pomáhá mi se více zaměřovat na sebe, hledat ten svůj "smysl na tomhle světě". Rozvíjet se v čemkoliv, co mě něco dá - přednášky, knížky, podcasty. Cítím, že tahle "přeměna v lepšího člověka", ať už to zní jakkoliv přemotivovaně tu hlavu opravdu léčí.
Přeji tobě Fatty i všem hodně štěstí, vytrvalosti a úspěchu v tom, se z podobných životních překážek dostat
Sama teď procházím něčím podobným, panická attaka, úzkosti, a také jsem to neřešila, teď to nějak řeším, ale je to těžký, bojím se chodit ven, jít mezi lidi, být sama doma, usínat s pocitem "samoty", je to těžký. Drž se🙂
Ahoj mám to stejné nenávidím když se na mě někdo dívá a na druhou stranu jsem nejraději sám. Někdy jen jízda autobusem nebo 8 H v práci je jako noční můra
Taky mi diagnostikovali panickou attaku. Drzim vsem palce ❤️
náběhy na sociofobii prošel jsem si tím je to fakt hnus pokud chcete někdo poradit nějaký věci klidně se ozvěte rád poradím co mi pomáhalo
Znám to moc dobře, také jsem trpěla jako Vy... Už 12 let beru antidepresiva, běžte co nejdříve k odborníkovi, není to žádná ostuda, je to nemoc, jako každá jiná... 🦋🦢
@@potkys Já bych docela ocenila nějaké rady, trpím soc. fobií už od dětství a do teď nevím, jak se s tím vypořádat. Aspoň z malé části mi to utlumil sertralin, ale pořád je to obrovský problém, kvůli kterému nemůžu fungovat jako normální člověk (mimo jiné).
Fatty, děkuji za tohle video! Rozumím ti. Sama trpím depresemi a úzkostnými stavy. Nestydím se za to, že jsem určitým způsobem nemocná. Stydím se pouze kvůli tomu, co slyším od společnosti i mých blízkých. Že si to vymýšlím, že každej má "občas blbej den", že se dělám zajímavou, že za jejich dětství se takový kraviny neřešily, že to mám z toho sezení u počítače a blablabla... Brala jsem několikery prášky dřív a našli se lidé, co mi to rozmlouvali. Od své velmi blízké kamarádky jsem slyšela "Hele, prostě to vysaď, přeci nejseš nějakej blázen, ne?" No, byla jsem opravdu hloupá a poslechla ji. Dopadlo to velmi zle a zpětně bych si nafackovala. Máš pravdu, prášky (byť malá dávka) se nemohou vysazovat jen tak, když si to člověk rozmyslí. No, chci ti poděkovat za to, že o tom otevřeně mluvíš. Myslím, že je třeba takové věci říkat nahlas a nešířit nepravdy typu "deprese je jen špatná nálada", "OCD má každý, nic to není", "migréna je jen bolest hlavy", "psychické problémy jsou moderní záležitost, dřív to nebylo." Zkrátka díky.
Mám tě velmi ráda. ♥
Jak jsi vedel ze takovy video zrovna potrebuju? :) dekuju Karle, jsi super, jdeme dal
To je tak nádherná zpověď člověka, který se stará i o svojí duši. V mých očích jsi naprosto úžasný člověk.
Hej respekt, cením ze o tom mluvis a drz se
Bomba video! :O Napsal bych tu něco o sociální fobii, kterou si procházím v podstatě od dětství a i na univerzitě mě to po letech nepřešlo. O tom, jak to začalo, jak to probíhá a jak jsem to řešil se dá mluvit celý den. Škoda, že tady je to formou jenom komentáře, ale napsal bych k této problematice třeba 200 řádků a bylo by to málo, protože o tom se dá opravdu mluvit celý den. Být s tebou třeba na streamu, bylo by super to říci třeba online, rozebrat tohle téma a pomoci lidem, kteří mají podobný problém. Každopádně oceňuju tohle video. :)
jako člověk co jsem si taky prošel sociofobii nemůžu víc než souhlasit s tím co píšeš
@@potkys Nejsem si úplně jistý, jestli je to to samé. Sociální fobie je strach ze své reakce na lidi, zatímco sociofobie je strach z lidí. Jsou si dost podobné. Možná se mýlím. Každopádně děkuji za reakci. ;)
@@zdendastrojsa5510 ano je top trochu rozdílné ale příznaky a reakce hlavně ty reakce těla a hlavy jsou téměř stejné
@@zdendastrojsa5510 né jednou jsem utekl z obchodu orosen smrtelným potem a to ještě v době kdy jsem nevěděl proč ani
@@potkys Jojo. Souhlasím.
Ahoj, omlouvám se. Než jsem zhlédl toto video měl jsem tě za dalšího blbce kterého obdivuje můj syn. Přemluvil mě ať se na to kouknu. To video mě dostalo a jsem rád, že tě kluk obdivuje. Sám jsem nemocný a ty o tom mluvíš což je dobře. Hlavně pro ty mladé. Super video dík
Za mě určitě skvělé video, je třeba o tomto říkat veřejnosti více. :-)
Taky s úzkostmi mám neblahé zkušenosti i s panickými záchvaty, ale zatím se to snažím řešit bez léků, začalo to u mě díky dlouhodobému vysedávání u PC a velmi malou fyzickou aktivitou, kdy jsem začátkem školy od páteře nervy začal chytat dýchací křeče (šílený zážitek) a bylo to lepší až tak po 3 týdnech, což mi úplně ruinovalo psychiku. Bál jsem se jezdit do školy, bál jsem se v autobuse, bál jsem se doma, bál jsem se kolem lidí, prakticky mě to dost odepsalo a nejspíš se mi znovu zhoršil astmat kvůli nervům, se kterým jsem míval problém od 2 let. Teď si myslím, že kvůli tomu chronickému stresu mám trochu poškozenou funkci srdce, nejspíš arytmie, nevím, na vyšetření teprve půjdu, ale táhne se to snad už 5 měsíců...
Kdybych věděl, co se mi bude dít, když se nebudu starat o svoji kondici, tak bych se rozhodně změnil a každý den bych buď šel ven nebo něco fyzicky dělal...
Teď (ne že musím, ale dělám to) každý den ráno si rozcvičím hrudník, udělám pár kliků, sedů-lehů, nějaké dýchací cviky, vždy nějakou fyzickou aktivitu aspoň za ten den (odmetání sněhu, uklízení kurníku, vysávání,...) a pak vždy každý den večer asi na půl hodiny rychlou chůzí a poklusáváním ven 20:00-21:00. Ne že bych musel, ale už se to stalo nedílnou součástí mého každodenního života bez školy (špíš takový zlozvyk, asi by mě dělalo problém nejít ven někdy). Taky mi dost pomáhá víra v Boha a čtení Bible, protože tyhle všechny problémy mají jeden jediný základ, ke kterému tohle všechno vede - strach ze smrti. Ano, mám pochyby, jako asi každý, ale pomáhá mi to a je to s tímto lepší, mít vztah s Ježíšem :-).
Já jsem po 11 letech užívání antidepresiv od 1. 1. 2021 čistá bez léků. Bylo to těžký, ale teď se cítím skvěle. Přeji všem, ať s těmi svými "démony" statečně bojují. ❤️
#bipolarfighter
Jak jste to dokázala?
Mě nějak nepomáhají
Jsi duchovně silnej kluk, mám tě rád chlape a drž se! Víme, že to bezproblémů zvládneš.
Tohle ma bejt v Trendech!!!
Jo ináč si zabudol na otáznik.
@@jakubgalbavy9169 WTF?
@@h3ky480 mám zmysel pre detail.
@@jakubgalbavy9169 Ale on to říkal, on se neptal, ty kindře.
@@randommancz podľa slovo sledu by to bola otázka alebo rozkaz ať to je v trendoch.
Je dobře že o tom mluvíš 😉 lidí si myslí že když tohle někdo má tak je špatný nebo divný. Ale je to normální tohle se děje i normálním lidem. Prošla jsem si taky takovým zážitkem. Onemocněla jsem a automaticky mi můj lékař dál žádánku k psychologovi. Vůbec jsme nechápala proč však mi nic není nemám deprese a nic mi opravdu nebylo. Ale doktor.mi vysvětlil že tahle má nemoc má fáze kdy člověk bojuje o život a dřív nebo později na něj padne úzkost a deprese. Podotýkám že jsme neměla problém v hlavě ale Rakovinu. A cca za měsíc to z ničeho nic přišlo. Celou dobu jsem byla v Klidu pořád jsem si říkala že mě to nedostane já se z toho dostanu a budu silnější. A opravdu to na mě dolehlo kdy jsem byla na neurolu a na antidepresivech.po čase jsem se ze všeho dostála a měla jsem problém vysadit léky. Už jen při myšlence že bych nebrala Neurol jsem měla úzkost. Dva roky jsem bojovala abych je vysadila. Seděla jsme doma a brečela ať mi dají prášek že jsem v prdeli 🤦 😂 vysazení léku bylo pro mě těžší než celá ta léčba...
Tohle video mi připomnělo že mi chybí jinej vesmír 😅
😕
Jn
Přesně taky mi to připomnělo
Same
totálně :D
Jde s tebe strašně pozitivní energie a to je super!!!!! A moc si tě vážím
děkuju
@@vc6264 za co děkuješ???
@@katkanova1047 za to co jsi napsala
@@vc6264 jj
Dodala bych takovou větu, kterou říkám, pokud se člověk cítí špatně a říká si, že někdo se může cítit hůř nebo že někomu se dějí horší věci. Nezáleží na tom, co prožívá někdo jiný a jak se cítí v té situaci, důležitý je to, že ty se necítíš dobře, je to na tobě poznat a mělo by se to řešit.
Vzhledem k tomu, že jsem zažila týrání, nesměla jsem chodit do školy, nesměla jsem z místnosti, kde byl táta a musela jsem se ptát, jestli můžu na záchod, hodil po mě nůž a křičel mi do obličeje, abych se podřezala aby měl konečně klid, zakázal mi sportovat. Pochopila bych, že mi zakáže telefon nebo počítač, ale nesměla jsem psát ani dopisy. Spala jsem průměrné 4 hodiny denně, povídala jsem si po nocích s kameným andílkem, protože jsem nemohla mluvit s nikým, kdo by nepoužil každé slovo proti mě. Máma tomu jen přihlížela, bála se, že jí začne znovu bít a kopat. Několikrát u nás byla policie a se ségrou jsme se krčily na posteli a bály se jít z pokoje, protože než jsme šly spát, tak se máma zamkla v koupelně a brečela tam, protože ji táta kopal. Zároveň jsme se bály o mámu, ale ta se bála odemknout, protože by tam zase vtrhnul. Taky mi prohledal facebook a sms na všech telefonech, které jsem za svůj život měla. Nenechal mi ani počítač, který jsem měla na referáty, dělání úkolů, byla na intru a potřebovala jsem ho ke studiu. Následky neustálého stresu, následky toho, že táta, kterého jsem měla v dětství moc ráda, sportovala jsem s ním a měla ho radši než mámu, mě v podstatě zradil a začal mi ubližovat... Následky jsou těžká emočně nestabilní porucha osobnosti hraničního typu, deprese, úzkosti, emoční oploštělost, panické ataky, pokusy o sebevraždu, spousta měsíců strávených v nemocnici, prodloužené studium, kdy se tým lidí, kteří mě dávají dohromady snažil se mě dovést k úspěšné maturitě. Jejich radost, když jsem to zvládla byla velká. 3 dny po maturitě jsem už byla odstěhovaná a jsem ráda, že můžu studovat dál.
Za to, co se mi dělo, se nestydím a snažím se o tom s lidmi mluvit. Ne pro sebe, ale pro ně. Já si cestu ke svobodě probojovala a teď bojuju dál, abych neměla léky, nebo mi jich aspoň hodně ubylo. Chci někdy mít rodinu a léky, které musím brát způsobují v prvním trimestru miminku opravdu hodně problémů a mohlo by se narodit mrtvé nebo se nedožít víc než pár let. A to v poměrně velké pravděpodobnosti v desítkách procent. Nastavuju režim, kdy se snažím věnovat čas spánku, relaxaci, studiu, cvičení a taky se starám o domácnost. I když chci, aby to bylo pryč brzy a dělám pro to všechno, tak je klidně možné, že to dalších pár měsíců a možná let potrvá. Někdy to bere hodně energie. Nechci to uspěchat, protože kdyby se ty stavy a myšlenky vrátily v původní síle, tak jsem během dvou týdnů po smrti. A není to přehnané. Je to prostě realita
Mám panickou poruchu už tři roky. Kde se vzala tu se vzala a od té doby taky zobu . Když člověka bolí záda tak jde k doktorovi, s hlavou je to naprosto to samý. Když se to neléčí jen se to zhoršuje, Držím palce Fatty ať je líp, rozumím ti.
Kájo, ty člověku umíš otevřít oči.. Díky že tu jsi❤️! Drž se!! Zdravíčko, lásku, klid na duši❤️❤️! Doufám že tu s náma budeš ještě dost dlouho❤️🥺.
Ano! Děkuji ti, že jsi o takových věcech natočil video, kde o nich otevřeně mluvíš. Je hodně důležité uvědomit si, že za to, že si vyhledá člověk pomoc u odborníka, není třeba se stydět. Je naprosto v pořádku si nechat pomoc!:)
Lidé by se měli starat o duševní stránku stejně jako o tu fyzickou.
Držím ti palce, Karle!:) A všem ostatním také! Vím, že to zvládnete!
Zdravím Kájo 🙂 DĚKUJU!!! ❤️ Že točíš "takovýhle" videa pro naše děti, a už i vnoučata 🙂 zdravím tvojí mamku 😉 povedl ses jí moc 😇
Mňa pár kamarátov pred všetkými posmievalo. Potom som mal psychické problémy, a všetci ostatní ma za to začali ohovárať. Niekto proste nemá šťastie na to mať okolo seba veľa kamarátov. Nedávno som našiel super kamaráta ktorý ma za moje problémy neocudzuje, a verím mu. Kvôli psychickým problémom, ktoré som sa naučil skrývať som sa navyše naučil byť normálnejší ako ostatní, a tým pádom som si ľahšie našiel nových kamarátov, hlavne kamarátky. Nieje zlé mať psychické problémy, všetko zlé je na niečo dobré ;) naučí vás to žiť v realite a byť voči zlému odolnejší.
Hrozně tě cením Kájo!!!Snad první video od většího streamera/youtubera o tomhle tématu,o kterím moc lidí asi mluvit nechce,je super že to někdo podal takhle srozumitelně! Hroznej respekt Kájo
Těšil jsem se na tato povídací videa, zase po dlouhé době :) Měj se dobře.
Tyhle mluvící videa jsou hodně uklidňující, motivační a hlavě hodně k zamyšlení. Přeju ti hodně štěstí, radosti a hlavně hodně zdraví do života Fatty. A všem, kteří čtou tenhle komentář taky 💚
Moc ti děkuju! Tohle video mi hodně pomohlo, je vidět, že nejsem jediná, kdo ocd má a je skvělé to vidět, jak se s tím vypořádáváš a jak to sdílíš dál! ✨❤️
Jako člověk, který trpí roky HPO, velmi cením video. Je dobře, že o tom mluvíš takhle veřejně, může to zachránit životy!
Je neuvěřitelný tady v komentářích číst, kolik z vás tu je s podobným problémem... Jen bych vám chtěla říct, že to zvládnete! Věřím ve vás! Posílám hodně sil, ať je vše brzy v pořádku!!
Tohle video mi otevřelo oči, zase mi to dalo sílu do života a určitě si z toho hodně odnesu. Děkuju a velkej respekt.❤
Moc se mi libí, jakým lidským způsobem předáváš svoji zkušenost a tím dokážeš motivovat k lepšímu já, k lepšímu vztahu sám k sobě. Cítím z toho takovou vřelost. Všímám si, že poslední dobou někteří motivátoři mají ve svých videích ten podtext nadřazenosti nebo se chovají sebestředně a cítíš z nich, že jde jen o byznys. Z tebe mám prostě dobrý pocit i z toho, že dokážeš pojmenovat problém a říct "lidi neblbněte ...zastavte se na chvíli a řekněte si, že je třeba se starat i sám o sebe a nejen o školu, práci, peníze.
Díky, vážím si toho, co jsi řekl.
Všem přeji hlavně zdraví a pohodu, obzvlášť v této době.
Si fakt človek ktorého cením
Takhle dlouhý videa většinou nedokoukám celý, ale tohle i když bylo hodně dlouhý jsem dokoukal :)
Ty zřejmě nesleduješ Czechclouda :)
Tohle je úžasné video. Hrozně dlouho jsem se bála si přiznat, že mám nějaký problém, proto jsem to dlouho neřešila a ani o tom s nikým nemluvila. Až na vysoké jsem to řešila opravdu aktivně, a také po ohluchnutí se mi hodně věcí zhoršilo. Hrozně se bojím tmy, protože neslyším, když se kolem mě něco šustne. Několikrát se vracím do koupelny, abych zkontrolovala, že už z koutku nekape ani trochu vody. Když byla karanténa, málem jsem si vypěsstovala agorafobii. Stála jsem v Praze na Hlavním nádraží u Burger Kingu, klepala jsem se na místě a brečela jsem, protože jsem měla pocit, že se pode mnou každou chvíli podlomí nohy a hrozně mi bušilo srdce. Chvíli mi pomáhal Neurol, ale anxiolytika jsou návyková, takže jsem se musela naučit dechová cvičení. Každopádně ten strach ovlivněný tou ztrátou sluchu se mi dodnes nepodařilo vyřešit.
Mám, vyvrcholilo to v mých 28 letech kdy ve mě na lusknutí prstů propukla propukl panický záchvat.Byl to běžnej den jako kterýkoliv jiný. V tý době jsem si to neuvědomoval.Brnění těla,motání hlavy,bušení srdce,zvýšená teplota,svalový napětí,pískání v uších,staženej žaludek,zhoršený dýchání. Půl roku u doktorů.. od zhora-dolů proskenovanej vším možným i lumbálku. Nakonec jsem skončil u psychologa... diagnóza panické ataky,dlouho doby stres.
Beru prášky a jak Kárl říkal k tomu jako okamžitou pomoc Lexaurin . Plus docházení k psychoterapeutoj.
Všem držím palce ať jsou v pohodě a nebojte se řešit problémy a nepřehlížejte řeč svýho těla.
Naprostý respekt a velká podpora Fatty, držím palce, jsi top
Ahoj Kájo...po dlouhé době jsem se podívala na Tvé video a musím říci, že jsi neuvěřitelně dospěl. Držím palce a měj se hezky....👌
Miluji tvoje videa kde mluvíš takhle otevřeně ze svého života , je to dost k zamyšlení a člověku to otevře oči , a v hodně věcech se najde a uvědomí si že to neprožívá sám..Velký respekt Kájo a víc takových videí ♥️
toto video bylo skvělé opravdu respekt že toto dokážeš snášet tak dlouhou dobu a že takhle ochotně a krásně pomáháš ostatním i když máš sám problémy jakože fakt největší respekt jsi skvělý ❤❤
Velký respekt za tohle video❤️
Fakt respekt Kájo, že dokážeš o tom mluvit atd. Fakt velký respekt :)
Ďakujem za video a tvoju úprimnosť. Veľmi si mi pomohol vnímať svoj problém z iného uhla. ĎAKUJEM.
Respekt, né každý by tohle dokázal říct, a ještě ke všemu takhle veřejně. Máš můj velký obdiv a respekt! drž se a buď stále takový, jaký jsi.
Waaauuu...nemám slov. Natočit tohle video, muselo chtět hodně odvahy. Moc Ti fandím a přeji hodně sil na Tvé další cestě! 🍀🌞
No super, konečně povídací video takového stylu, díky! :)
Komentuju málokdy, ale tohle je ale velmi cennej obsah v mnoha ohledech. Velmi odvážný, autentický a smysluplný. Díky. Srdečně přeju ať se ti daří!
Príroda, pohyb, meditácia... 😊🍀💕
Respekt +
Vážně super video, přijde mi že to video i motivační.
Velký respekt proti co takovou duševní nemoci trpí
Respekt, že takhle o tom dokážeš mluvit na internetu! :) já mám generalizovanou úzkostnou poruchu a léčím se už 2 roky
Taky taky + panický ataky
Prožila jsem si vše, léčím se už 12let.Silna deprese s uzkostnymi stavy. Attack a vše...
Lidičky, pokud máte takové problémy, stavy, neberte to na lehkou váhu.... Není se za co stydět....
Rada na závěr, motivace, motivace.... Děkuji😘💕 Všem držím pěsti... ✨🦋
Úplně přesně vím o čem mluvíš s tou vnitřní atmoškou. Přesně s tím víkendem a počítačem mám to stejný úplně. Konečně mi někdo rozumí. Diky za tebe Fatty. Hlavně zdravíčko, lásku, mír v duši.
Míval si takové problémy a přesto si dokázal rozveselovat a těšit lidi a nebyl si zachmuřilý jsi jeden z nejlepších českých CZcamsrů jak osobností, tak obsahem :)
Tohle je fakt skvělý video, je jedno jak je to neprofesionálně natočený ale je to skvělý pro ty lidi kteří tohle mají. *OCD* mám taky ale ne až tak mocný jako máš například ty, já mám třeba potřebu kontrolovat budík, když si nastavím budík tak se musím třeba *4x* za *10* sekund podívat jinak prostě nemůžu spát musím prostě něco kontrolovat vícekrát jinak mám v hlavě nějakou špatnou myšlenku, ne že se něco někomu stane ale jenom mám v hlavě nějakou myšlenku která mi nedovolí být v pohodě dokud to nezopakuju. Žádný léky zatím nepotřebuju protože když se to děje třeba 4x za 10 sekund a to za celý den je dost v pohodě oproti tomu že bych musel něco 30 minut kontrolovat to je už fakt dost těžký. Sem rád že žádný léky nemusím brát, určitě si važte svýho zdraví je to to hlavní na čem zaleží. *Fatty* cením že si takový video dokázal natočit, doufám že bude líp a líp :)
Kdo říká o Fattym, že je to jen nějaký sprostý magor, tak ať se jde schovat..za mě nejlepší a nejvíc lidský bavič na českém internetu🙏🏻
Ohladom tej časti s depresiou u mladých ludí. Mám 15 a mám dosť velké psychické problémy. Nie také ako väčšina teenagerov, že majú smutné TikToky a potom sú z toho v depkách. Mám reálne úzkosti a asi aj depresiu. Riešim to so psychiatrom a musím potvrdiť, že psychické problémy nie sú sranda. Nedokážem ísť v klude von pretože furt mám pocit, že na mňa všetci pozerajú a ohovárajú ma aj keď si uvedomujem, že to je hlúposť ale proste tie myšlienky niekde vzadu v hlave sú silnejšie a vyvolávalú vo mne úzkosť. Lieky nemám a zatial to riešim iba slovom so psychiatrom a dúfam v to, že mi to pomôže.
Děkuji že o tom mluvíš 🙏❤️
Mám to stejné, ovšem nemám to celoročně, přijdou měsíce kdy se tohle děje a poté přijdou měsíce kdy se to neděje, většinou když končí podzim a začíná zima tak tohle mám. Projevuje se to u mě tak že musím šlápnout na každý schod, i kachličku, nebo musím zavřít sklep 10× po sobě, a i poté se musím ujistit že je zamknutý. Když jsem něco takového řekl rodičům což už bylo taky v útlém věku, tak mi řekli něco ve stylu že jsem pako a tím to haslo. Je to hnusná kokotina, hlavně když člověk jde s pocitem toho že někdo mu zemře pokud ty dveře nezamkne znovu, nebo pokud nešlapne na ten určitý schod a kachličku. Je to hnus, nepřeju tohle nikomu. Lásku a zdravíčko všem PEACE restt2
mám to stejně, drž se
@@Victor_Graves V té době kdy jsem byl náctiletý klučina, tak jsem tu odpověď nevnímal úplně pozitivně ovšem neřeším spoustu věcí a jen tak se nad ničím neurazím nebo nenaštvu atd, na jednu stranu když to ten rodič nikdy nezažil tak neví co to je, jak pomoct, nebo co říct synovi aby se cítil lépe, hold nejsou to psychologové ani nic podobného, tudíž jsem pro ně našel v tomhle pochopení. Život jde dál, takže neřeším už minulost 😌
Wow, respekt + že o tomhle umíš mluvít!
Kájo, moc děkuji za takové video. Občas si mi lidé s psych. Problemama připadáme... jakobychom v tom byli sami. Je super, že jsi o tom začal mluvit a podpořil lidi. Děkuji ❤️
Úžasný video. Sama trpím panickou poruchou něco přes rok a vždy mi pomůže,když vidím někoho, kdo se o těchto problémech nebojí mluvit.. Díky za to Fatty 🙏🏼
Popsal jsi to skvěle chlape! Doporučuju WHM dýchání a chlad (otužování) + nějaký to meditování, to mi fakt hodně pomohlo :)
Já beru antidepresiva už rok, musím říct, že mi to docela pomohlo a není to tak, jak si většina lidí myslí, že je pak člověk mimo, nebo má jinou osobnost... Nic takovýho, dneska to už je bezpečný. Nikdy jsem ale nečekala, že budu antidepresiva brát, ale měla jsem hrozný úzkosti a panický ataky a už to nešlo vůbec vydržet, nechtěla jsem si připustit, že mám něco s mentálním zdravím, ale tak co si budem. I teď mě trochu štve, že to beru, protože se bojim co bude, až to vysadím.. Ale štve mě, že v Česku řekneš že to není psychicky dobře a lidi té už mají za toho retarda od vedle. Neříkám všichni, ale většina opravdu jo. Měla jsem úzkosti už od malička a ani mi to nedošlo. Bála jsem se víc, než kdokoliv jiný a hloupých věcí, spíš kvůli různým traumatům z dětství, kdykoli jsem někdy řekla, že beru antidepresiva, tak mi lidi říkají, že mladá holka jako já přece nemůže mít jakékoliv problémy, nejspíš to vypadá, jakobych byla jedna z těch borek co si dávají emo popisky do příběhu a vypráví o depresích kam jdou.. Nikomu blízkýmu jsem to pořádně neřekla, čekala jsem, že budou mít takovou reakci, znala jsem je. Dobrá věc na tomto všem je, že poznáš, kdo je vlastně v tuhle chvíli pravej kamarád, kdo se ti nevysměje, že jsi mentál, protože máš deprese a kdo naopak bude při tobě. (Zvláštní bylo vidět ty kamarády co mi říkali, že úzkost neexistuje, jak dostali první panickou ataku ve svým životě a cpali to pak všem a dělali, jakoby si z toho srandu nikdy nedělali). Je opravdu dobrý vědět, že člověk není sam a že je to časté. Nikdy by mě to nenapadlo, že to má tolik lidí podobně, mentální zdraví je něco, za co se lidi NEMĚLI stydět mluvit. Pomůže to vám u druhým.
Jen debilní věc je, když někdo odpoví stylem "jo to znaam" "joo taky jsem někdy smutný".. Pak si člověk přijde, jakoby jeho problémy nebyly validní.
To s těma doktorama jsem měla ÚPLNĚ stejný. Každý týden pohotovost, bušení srdce, nemohla jsem dýchat, klepala jsem se, no myslela jsem že každou chvíli umřu, hnus prostě, trvalo mi, než jsem těm lékařům věřila, že jsem fyzicky zdravá a jde o panickou poruchu.. Nechápala jsem to, to fakt bylo jakoby jste třeba padali a měli ten adrenalin, ale nic se nedělo a úplně z ničeho nic.
Velmi dobře jsi to všechno popsal. Samozřejmě ,že je cesta jak se antidepresiv zbavit úplně. Jenže je to hodně práce na sobě a docela dlouhý proces. Člověk si především musí přestat lhát a opravdu vzít zodpovědnost za vlastní činy a za svůj život. Moc ti děkuji za toto video ,též si myslím ,že to může mnohým lidem pomoci více se v této problematice orientovat i v jistém smyslu v tom dobrém motivovat. Díky.
Jste prostě láska, to říkám furt! Fandím Vám, taky mi pomáhá otužování, úprava stravy, meditace...atd atd...správný lidi kolem sebe, smích a lásku. Posílám hodně energie a obejmutí
Výborný videjko jsem rád ,že o tomhle tématu někdo začal mluvit a zmíní tyhle psychické problémy. Podle mě je hodně důležitý tohle probírat a řešit ,minimálně aby o tom lidi věděli. Jinak držím palečky všem kdo tohle prožívá nebo má jiné psychické problémy. Ještě v téhle nelehké době
já když jsem byl malej a rodiče mě nechali doma a šli na nějaký ples (každý rok 1x chodili), tak jsem jim prostě musel zavolat a trochu si povídat jinak bych se cítili přesně jak říkaš ,,úzkostně" nevím proč ale prostě j sem se musel něčím zabavit a nebo i po zavolání jsem měl strašně blbej pocit ve 12 letech to nějak (díky bohu) skončilo a jsem už v poho ale ty roky před byly hrozný nerad na to zpomínám D: uplně mám ten flashback jak jsem se z toho i poblinkal a nebo jak ležím na gauči a snažim se na to zapomenout ;), hezký den fati
Ty si asi jediný youtuberov, ktorého zaujímajú pocity fanúšikov, ďakujem ❤️😉
Borec 👍 dáváš lidem opravdu kus sebe 😊 mám pocit, že mluvíš přímo ke mně... Děkuji. Jsem ráda, že jsi takový jaký jsi, a že máš kolem sebe skvělé lidi 🤩
Děkujeme, slunce v duši))
Respekt👍
Tohle video se mi hrozně líbilo tou upřímností a vším, je fajn že Fatty umí mluvit i o takhle vážných tématech, zároveň lidi svou tvorbou pobavit.
Velkej palec nahorů hodně cením!
To je něco jako já, spěchám do školy a vzpomenu si že jsem nezamkl dveře do bytu na dva západy. I kvůli tomuhle se vracim. Nebo zavřel jsem ledničku a vzal si jogurt. Jdu do pokoje a teď moje hlava co když jsi nedovřel ledničku a teď to tam vyteče. Jako tohle jsou maličkosti aleee prostě v hlavě furt co když se stane tohle a udělá to tohle no a moje pocity vypadají nějak takhle: No a jsem v háji, teď jsem to neudělal, teď se kvůli tomu něco stane. A velkej respekt tomuhle videu. Rozumim ti Fati. Děkuju❤️
Máme tě rádi Fatty :) 💖
Všem nám protéká život mezi prsty.
Všechno je rychlý a někdo s tim nic neudelame a všichni umřeme a za 5 let si na nás už nikdo nevzpome.
Je třeba si užívat života takže kdo čte tento komentář mám pro vás takovou challange. Zkuste si každý večer sami pro sebe říct co vám za ten den udělalo radost. 💓 A pak se vám bude líp spát kundibáci. Takže užívejte a přeji dobrou chuť jestli něco dobrého jíte👍 (nikdy nevíš že tě za týden nesrazí autobus takže užívejte)
Perfektní video, díky moc za osvětu a držíme palce. Super content a dobré boření tabu, o kterém se moc nemluví. Super pojaté a smysluplný výklad. JInak @29:00 - radost ze života apod. Fatty to je podle mě stárnutím a tím, že jako dítě/dospívající jsi nevnímal "žádný" stres ze situací všedního dospělého života - podvědomě víš že musíš pracovat za peníze, musíš být v práci, musíš mít na složenky, musíš to a to... jako dítě jsi tohle nemusel řešit a byl jsi "nezávislý" a proto se ti všechny emoce a okolí světa prožívalo úplně lépe a víc uvědoměně než teďka. To je normální a dle mého názoru to nebude léky.
Skvělý video, fatty.. opravdu si cením upřímnosti. Vím úplně přesně jaký je to pocit, něčím takovým si procházet... V dětství jsem byl takovej že jsem měl plno věcí na párků co se mě týkalo, a spoustu lidí toho využívalo až se to dostalo k tomu že jsem nebyl před nikým schopen prosadit svůj názor.. pak jsem ve dvaceti dosáhl sebevědomí tím že jsem cvičil dělal jsem bojový sporty.. což dělám doteď.. Avšak teď je mi 25 a už rok trpím panickou poruchou.. začalo to když jsem zrovna nějakou dobu pracoval v restauraci jako číšník, hrozně mě to naplnovalo.. Ale pak se mi v půlce směny kdy se navalila hospoda a museli jsme máknout, udělali mzitky před očima a lehce jsem cítil pocit závratě.. vyvrcholilo to až v to kdy jsem nebyl schopen ani dojít od kasy k zákazníkovi aniž bych se nějak někymácel, ani na účtenku jsem psát nemohl.. pak už jenom studenej pot a sem tam výpadky pozornosti.. hosté si mysleli že jsem opilej.. až jsem kompletně ztratil schopnost ovládat svý tělo.. teď s tím rok bojuju.. říkám si že všechno bude lepší a hledám pozitiva.. například když se mi něco povede, i za to když zvládnu nakoupit v supermarketu jsem vděčný.. jinak ani antidepresiva ani psychiatra jsem nezkoušel.. prostě když to přijde tak už vím že to přežiju a budu v pohodě.. držím palce všem co si něčím takovým prochází a pamatujte co vás nezabije to vás posílí.. )
29:00 Taky to mam tak, ze se mi zda, ze driv jsem to strasne prozival takovy zvlastni pocit..ted se mi zda ze uz mene
🖤 nebudu lhát trochu mi ukápla slza.
Z celého srdca Ti ďakujem za toto video ♥️
kajo dekuju moc za video extremni respect..... to co rikas jak si byl v tom obchode a pak i u doktora tak se mi taky deje, netusim vubec proc ale vetsinou kdyz se mi to stane tak je mi pred tim nez jdu spat dost spatne a pak teeda usnu a zda se mi takovej divnej nepopsatelnej sen a kdyz se mi to zda tak presne vim ze se to stane... najednou se probudim a rychle vztanu z postele a uz to jede nemuzu dejchat jsem sevrenej a v hlave mi jede proste co se mi deje je to strasne rychly haloo pomoc uplne vsechno mozny ze umru ze jsem prazdmej a takovy a potom co se mi to stalo ted naposledy u babicky ktera to rekla mii mamce (je mi za pár dní 15) tak jsme se rozhodli jit k psychiatrovi a neak se mi do toho nechce ale tohle video mi vazne pomohlo