Marek Štryncl / Michal Hauser - Filozofování nebo dogmatismus - Debatní klub
Vložit
- čas přidán 11. 10. 2015
- Smysl filozofie je hlavním tématem debaty filozofů Marka Štryncla a Michala Hausera.
K čemu je dobrá filosofie? Aby člověk na něco přišel, něco si uvědomil, pochopil? Nebo má být filozofování věčným kladením otázek a hledáním odpovědí? Jde ve filozofování o nalezení definic, ze kterých vyrostou postupně dogmata, která se dají použít v praktické sféře, například v politice, k ovliňování společnosti tím, že na základě filozofického dogmatu je předestřena, někdy i vnucena, forma systému? Debata Marka Štryncla a Michala Hausera se tak vztahuje k vymezování rozdílů mezi filozofováním a dogmatismem.
Velmi zajímavá filosofická debata. Přál bych si víc takových nebo podobných. Marek Štryncl se snažil dotazovat na samotné jádro problému pravdy, na základ kritické metody Michala Hausera. Tedy na to co je tou oporou, na níž jeho "střední cesta" mezi "obsahy" (= předpoklady, dogmaty...) a jejich zpochybňováním (prověřováním, zkoušením...) stojí. Jestli jsem dobře poslouchal, Michal H. nedal jasnou ospověď. Spíš se bránil té zřejmé, která se z dotazování nabízela, popisováním a rozčleňováním již několikrát jím vyjádřeného schématu "obsah-kritika" s odbočkami k dějinám filosofie a jiných faktických zajímavostí. Pochopil jsem to tak, že si Michal Hauser svojí absolutizovanou pozici v reflexi neuvědomoval a chtěl se z ní vymanit právě setrváním v tomto nevědomí, v zapomenutosti. O to víc mě překvapila závěrečná shoda na "lidské přirozenosti". Shoda totiž jako by naráz spadla někde zhůry a byla jen smířlivým formálním gestem pro "správný" konec dialogu.
Někdy mi připadá, jako by pro samou vzdělanost a přemíru informací nebyl člověk schopen uvažovat přirozeně rozumě a nechat se vést sebereflexivními náhledy. Nebo jako by se ze sebezáchovného pudu bál souhlasit s něčím od druhého, na co zrovna nemá připravenou námitku. Ale vzdělanost asi příčinou nebude. Vždyť ani lidé méně vzdělaní nebo nevzdělaní neužívají rozumu, aby pochopili druhého a zároveň vyjádřili své stanovisko v reakci na ně...
Pozdrav Marku Štrynclovi:
Chápu, že filosofické povaze není nepříjemné vyjasňovat filosofická témata sobě i druhým a zárověn sám sebe nabízet k vyvracení. Spíše naopak. V otřesech filosof nachází jistotu pevnosti své "stavby". Ale přesto si myslím, že reagovat na kdekoho, kdo si usmyslí zpestřit si den provokováním (Jinak se ani některé reakce v komentářích na debatu nedají nazvat.), v nejlepším nepřinese nic dobrého. Děkuji za video-debatu a přeji mnoho zdaru.
No, je to stokrát lepší, než dívat se na Paškovou, nic to ale nemění na skutečnosti, že tyhle debaty nemohou celkem k ničemu vést. Pokud by měla být filosofie cestou k pravému poznání, pravdě, pak tahle debata je jenom pohádkaření a mlácení prázdné slámy. Problémem je neupřímnost, ke které se diskutéři většinou uchylují (vědomě či nevědomě) a projektují si do svého "filosofování" nějaký záměr - filosofie jim má potvrdit nějaké osobní náboženství. To je v tomto případě patrné především u pana Štryncla, který se nějak zasekl u té metafyziky, která je ale spolu s lidskou přirozeností, svobodnou vůlí a svědomím ze stejného světa jako neviditelná jitrnice, a snaží se filosofii znásilnit tak, aby mu hrála do noty.
Filosofie není myšlenkový podnikatelský záměr. Skutečného poznání přece není možno dosáhnout bez rezignace na výsledek. Pokud máme pravdu odhalit, nesmíme očekávat, že nám bude konvenovat.
To je problém pseudofilosofů, kterých je bohužel většina - pletou si pravé poznání se smyslem života. Pravé poznání je ale objektivní a obecně platné, kdežto smysl života vždy pouze individuální.
+Finist No, je stokrát lepší si přečíst komentář s názorem, jen si nejsem jistý vaším odsudkem ve smyslu konstatování, že "tahle debata je jenom pohádkaření a mlácení prázdné slámy." Sám jste ve svém komentáři řekl něco objevného?
Vaše poslední věta, která je již za dobu své existence jakousi zaštiťující mantrou, zní "Pravé poznání je ale objektivní a obecně platné, kdežto smysl života vždy pouze individuální." Máte pocit, či jste přesvědčený, že například v tomto se s pány Štrynclem a Hauserem rozcházíte?
V každém případě vás rád pozvu do Debatního klubu na filozofickou debatu, ale budete mi v případě zájmu muset napsat na mail: kolektif@seznam.cz a asi i sdělit své jméno.
Předem děkuji a mějte se pěkně
AV
Pan „Finist“ považuje metafyziku za
překonanou. Osobně však shledávám, že tento odsudek je co do svého významu
(obsahu) empiricky neověřitelný. Pak je nezbytně metafyzický. Pan „Finist“ je
přesvědčen, že smysl (lidského) života nemůže být součástí „pravého poznání“,
které se vykazuje objektivitou a obecnou platností. Toto přesvědčení je však
neempiricky metafyzické. Opravdu není špatné si vyzkoušet, zda li teze "Pravé
poznání je ale objektivní a obecně platné, kdežto smysl života vždy pouze
individuální" je buď pravým poznáním, kterému náleží objektivita a obecní
platnost, nebo je plodem individuálního smyslu života. Nebo jestli je
metafyzická nebo ne. Obávám se, že v obou případech se logicky setkáme s protiřečením. Jsem otevřen jakékoliv diskuzi (pokud to čas dovolí). Nebo se nejlépe můžeme sejít přímo v debatním klubu. Přeju mnoho filozofického zdaru. Marek Štryncl
+Marek Štryncl Matematika je co do svého obsahu empiricky neověřitelná. Je to kvůli tomu metafyzika? Logika je empiricky neověřitelná. Je to kvůli tomu metafyzika? Tahle mantra, že cokoli je empiricky neověřitelné, je metafyzika, je jenom další příklad Fuchsových hloupostí.
+Marek Štryncl +kolektif1
Já nevím, co na to napsat, aby Vám to k něčemu bylo. Řekni mně, kdo je kdo, a já Ti řeknu, jaký jsi.
K filosofii a pseudofilosofům. Několik základních problémů, které jste dle mého názoru přehlédli:
Problém myšmaš.
Mísí se dohromady jevy a procesy, které k sobě v daných souvislostech nepatří. Jedna věc je okolní, v mnohém člověku nekonformní svět a jeho zákonitosti a úplně jiná věc je dohoda mezi subjekty o tom, jaký přijatelný mýtus o tomto světě přijmou.
Problém pokryteckého šarlatánství
Je tragické, jakým způsobem se filosofie prezentuje a šíří, jaký obraz ve společnosti o ní akademické oligarchie vytvořili. Lidé chodí do škol, kde se učí filosofii, ve skutečnosti ale jenom jakousi historii filosofie - co kdo kdy řekl, že je nebo platí, a co pak jiní řekli později o něm, že on je. To ale není žádná filosofie. Může to sloužit maximálně jako nějaká inspirace při filosofování, jinak to celé člověka vede na zcestí. Zde platí jako nikde jinde ona východní poučka "Všechno se nauč a pak všechno zapomeň".
Naučit se filosoficky myslet, je něco úplně jiného, vyžaduje to schopnost kritického, analytického myšlení, která je ale bohužel, podle mých poznatků, dána především geneticky. Když jsem pracoval v reálném provozu (v továrnách atd.), poznal jsem několik lidových filosofů, kteří sami bez vzdělání a průpravy pochopili o tomto světě vše podstatné a různým idiotům, o které jsem pak zakopával na filosofické fakultě, by mohli dát deset napřed. V prostředí akademických oligarchií by ale byli samozřejmě vysmíváni, protože by se vyjadřovali jasně a jadrně vlastními slovy a nevěděli by, jaké se kde píše í.
Problém počátečního podvodu.
Většina historických filosofických škol, hlavně těch křesťanských stojí na obyčejných účelových postulátech. Smyslem těchto konceptů není hledání a vyvozování, ale vytvoření pseudofilosofické obrany nějaké ideologie. V přeneseném slova smyslu se prostě jedná o přesné součty naprosto nepřesných čísel.
Problém fantazírování o nepoznatelném.
Metafyzika je blábol. Zabývat se touto otázkou je nesmyslné, protože i kdyby čistě teoreticky skutečně něco takového existovalo, stejně se o tom nikdy nedozvíme.
Snaha po pravém poznání v rámci soustavy, kterou si lidé uměle sami pro
sebe vytvořili, aby spolu vůbec vydrželi a nepozabíjeli se navzájem
(dobro, zlo, štěstí, duše, svobodná vůle atd.), zkrátka vede k neřešitelným
situacím. Kdo toto nedokáže opustit, nikdy se nedobere osvobozeného
vědomí, které je k odhalení pravdy nezbytné. Jeho pravda vždy bude
pravdou Husovou, pravdou relativní.
Jít debatovat do Debatního klubu bych asi nechtěl. Jednak proto, že bych měl dojem, že jsem se zařadil na roveň Paškové, jednak proto, že se ještě necítím dostatečně připraven prezentovat svůj filosofický systém, jednak proto, že bych pravděpodobně dopadl jako v Šukšinově povídce Utřel ho.
Vždyť nikoliv vědomost, ale nevědomost dává křídla.
+Finist
„Fuchsovy hlouposti“ řešíme s panem Petrovským o diskuzi níže. Pan Petrovský i pan Finist se však vyhnuli jádru mého doporučení. Osobně jsem dospěl k přesvědčení, že pokud nějaký názor má být alespoň adeptem na pravdu, neměl by se vyvracet. Neměl by kolidovat se
svými (často neuvědomělými) předpoklady. Nesouhlasit s tímto by znamenalo, že filozofie by byla dogmatickou služkou čehokoliv, jen ne „schopností kritického, analytického myšlení“, jak pregnantně napsal pan FINIST. Jeho soud zní: Pravé poznání je objektivní a obecně platné, kdežto smysl života vždy pouze individuální“. Tento soud je přeci také Finistovým poznáním. Je dost pravděpodobné, že by se pan Finist zlobil, když bych význam tohoto soudu zahrnul pod jen „individuální smysl života“. Pak by totiž i „pravé poznání (objektivní a obecně platné)“ bylo produktem „individuálního smyslu“, takže by objektivní povaha pravého poznání“ padla. Zbývá tedy druhá možnost, že tento soud je pravým poznáním - objektivně a obecně platným. Předpokladem jeho soudu
je, že každý poznatek o smyslu lidského života nemůže být pravým (objektivně a obecně platným) poznáním. Jak pan Finist poznal, že VŠECHNY (i ty budoucí - zatím nepoznané) poznatky o smyslu života nejsou či nemohou být pravým objektivním a obecným poznáním? Pan Finist by mohl argumentovat, že pokorně vychází z toho, že prostě dosud na takový průkazný poznatek nenarazil. O to tu však nejde. Jeho
druhá část soudu myslí na KAŽDÝ smysl života. Soud KAŽDÝ smysl života je individuální (ne objektivní a obecně platný) je metafyzickým předpokladem. A to proto, že z jednotlivých poznatků (premis) o smyslu života (na které jsme v naší zkušenosti narazili) logicky nevyvodíme, že KAŽDÝ smysl života postrádá obecnou a objektivní platnost. To se ukazuje jako DOGMA. Zvláště pro pana Finista, neboť jeho metafyzický (a s panem Petrovským souhlasím, že je lepší říci ne neempirický, ale nadzkušenostní) předpoklad nemůže být prokázána i jen z toho důvodu, že metafyziku (jako druh kritického zkoumání)předsudečně -dogmaticky zavrhuje. Náprava je však možná, aby se
kritickému myšlení učinilo zadost. Marek Štryncl
Poslouchat pana Štryncla je jako poslouchat pana Fuchse. Ta jeho argumentace je až komicky totožná. "Extramentální realita", "absolutizované dění"... To si pan Štryncl ani nedokáže vymyslet vlastní hantýrku?
Mohu vás ubezpečit, že Marek Štryncl je zcela svůj od svých mladých let a já věřím, že mu to i nadále vydrží. To, že nemáte rád Fuchse již všichni víme...
+kolektif1 A odkud to víte? Snad si mě nepletete s panem Pavlovským. Ale k věci: Já pana Štryncla viděl poprvé až v téhle debatě, ale argumentační schéma, kterého se drží (všude jsou rozpory a všichni se vyvracejí), jeho terminologie (výraz "subjektivizace obecnin" snad nenajdete jinde než u Fuchse) i celé myšlenky (stanoviska k Descartesovi a jeho metodě, k "subjektivistovi" Kantovi a "hyperdynamistovi" Hegelovi, "kritika" Russellovy teorie typů přes výrok "Každý soud je z pojmů" - jak objevná myšlenka!) a někdy dokonce i slovní spojení ("pilovala se různá kritéria smyslu", viz Fuchsův článek Kolize J. Peregrina s noetikou) jsou Fuchsovy. Hodláte to popírat? Pan Štryncl je možná zcela svůj v hraní "autentické hudby" nebo čeho, ale ve filosofii jenom papouškuje Fuchsovy hlouposti.
Pavel Petrovský
Jejda, tak to se moc omlouvám, opravdu. Nicméně Fuchse evidentně rád nemáte, takže v jádru je vše v pořádku. Štryncl se má rád s Fuchsem a Vám asi do noty nepadl. To se stává. Předpokládám navíc, že Štryncl bude sám reagovat na komentáře zde uvedené.
A ještě jednou formální omluva za "Pavlovského".
Pokud byste měl zájem o účast v debatě, napište mi prosím na mail: kolektif@seznam.cz a můžeme se organizačně domluvit. Téma i partnera si můžete navrhnout sám, pokud chcete.
AV
+Pavel Petrovský Z reakcí pana Petrovského vyplývá, že ho na filozofii zajímají hlavně slovní formulace, než samotné myšlenky. Věřím, že se shodneme v tom, že dojmy nejsou pojmy. Pak by měl alespoň naznačit argument, pro který si myslí, že Fuchsovy myšlenky jsou (samé) hlouposti. Zatím nic. Pokud jsem kriticky nahlédl pravdivost třeba Fuchsových myšlenek, mám se přesto těmto myšlenkám vyhýbat jenom proto, že jsem je nevymyslel já? Rozumný člověk uzná, že je to přeci hloupost. Právě toto pachtění po originalitě za
každou cenu ve filozofii dnes způsobuje, že je téma pravdy odsouváno na
vedlejší kolej. A pak nastane jen nesmyslné dogmatické plácání, ve kterém asi Petrovský vidí ideál „být svůj“. Jestli je tato má kritika pana Petrovského
chybná, rád se s ním setkám v debatním klubu. Protože Fuchsova díla
minimálně trochu zná, bylo by to skvělé. K jednotlivostem: nikdy jsem
netvrdil, že VŠICHNI se vyvracejí a VŠUDE jsou rozpory. Vždyť bych se sám vyvracel, ne? O subjektivizaci poznání, rozumu, pojmů, obecnin se dozvíme z mnoha pojednání hájících korespondenční (adekvační) teorii takřka po celá staletí. Parádní na Fuchsově filozofování je jeho dělení metodické a rezultační (dogmatické) pochybnosti, které se pak nutně promítá do jeho kritiky Descarta a Kanta. To že se s tímto postupem ztotožňuji, nehodlám vůbec popírat. Nenarazil jsem v tomto tématu na lepší. Petrovského výzva k tomu, že bych si měl zřídit nějakou jinou „hantýrku“ je podivná. Máme si snad za každou cenu vymýšlet „originální“ termíny a tak více riskovat, že si nebudeme rozumět? Jestli některé termíny pocházejí od Kanta, Fuchse nebo Hegela (Dění, absolutno), není ve filozofii opravdu moc zajímavé. Přeji mnoho filozofického zdaru. Marek Štr.
+Marek Štryncl: "nikdy jsem netvrdil, že VŠICHNI se vyvracejí a VŠUDE jsou rozpory. Vždyť bych se sám vyvracel, ne?" Ale to jste mi udělal radost. Napsal jsem to takhle, abych se ujistil, že mi odpovíte přesně tak, jak by to udělal Fuchs, a Vy jste nezklamal.
Nejsem profesí filosof, věnuji se matematice a teoretické fyzice, ale filosofie mě zajímá a ve svém oboru nacházím stále další a další myšlenky, které lze označit jako "metafyziku". Takže bych na úvod rád zdůraznil, že nejsem ryzí empirik. Mám za to, že plyne-li z teorie empiricky ověřitelná predikce, potom musí být empiricky ověřena. Za absolutní kritérium vědeckosti ale empirii nepokládám.
K samotné Fuchsově filosofii se vyjádřím v několika bodech: 1. Fuchs je přesvědčen, že běžné výrazy jako člověk, stůl nebo kniha vystihují nějaké absolutně stálé esence věcí. Tvrdí, že popřením toho se dostáváme do rozporu. To je typická myšlenková zkratka, jaké se dopouští snad všude. Já nemám problém s existencí diskursu, ve kterém lze popisovat objekty "v nich samých", jak Fuchs říká, ale odmítám ztotožnit tento diskurs s výrazy přirozeného jazyka. Přirozený jazyk je komunikační médium. Jeho zásluhou si nějak rozumíme a orientujeme se ve zkušenostním světě. Nic víc. Fuchsova představa, že "svět" je svět středních rozměrů, je naivní a hloupá.
2. Dalším příkladem výše ukázané myšlenkové zkratky je Fuchsovo "vyvrácení" determinismu. Závěr, který vyvozuje (nepoznatelnost pravdy), totiž z jeho i tak podivných premis zkrátka neplyne. Pokud tvrdíte opak, předložte mi logicky korektní formalizovaný důkaz z premis, které oba uznáme. Já jsem přesvědčen, že determinismus je jediný možný a konzistentní výklad světa. Představa, že existuje něco jako svobodná vůle, která zrovna příslušníkům našeho druhu umožňuje jednat, nebo nejednat při týchž vstupních parametrech, přičemž výstup není nahodilý, ale závisí na vůli, mi připadá absurdní a možná i sporná. Netuším, jak by něco takového mohlo fungovat. Za to tuším, že koncept svobodné vůle je u Fuchse tak ostře hájen kvůli jeho náboženské víře, která je u něho vskutku masivní determinantou.
3. S korespondenční teorií pravdy problém nemám. Sám její platnost předpokládám, ale znovu: odmítám Fuchsovu naivní (empirickou?) představu, že "svět" je svět středních rozměrů.
4. Nemusíte si vymýšlet vlastní terminologii. Jenom mi přišlo vtipné, jak Váš projev přesně kopíroval ten Fuchsův.
Už jsem Vám předložil nějaké argumenty?