Ahoj, Vítám tě už u třetího dílu mého příběhu. Dneska se podíváme, jaké to je se den před maturitou probudit na akutním příjmu psychiatrické léčebny. Enjoy :)
Hele moc zajímavá videa děláš, tak se omlouvám, že budu krapet kousavej. Vim že to tady neděláš proto aby tě druzí hodnotili.. Ale je to těžký. Zdá se mi totiž, že máš pořád ještě hodně magický myšlení. Pokud zůstaneš v tomhle stavu, půjde asi říct, že jsi v remisi, zaléčenej, nebo vyléčenej, ... ale budeš furt takovej "schizotypák", nejspíš ponořenej do ezoteriky.. Ale tak proč ne, takových je. • Sanitář který správně odhadl že bys mluvil o fraktálech. No, protože to už nejednou slyšel! Nevím jestli jsi si toho vědom, ale oni lidé v psychózách říkají téměř ty samé věci. Často také čerpají z popkultury. Teď je třeba populární "Matrix" jako fenomen. A frakrální uspořádání světa také. Ono, ne že by to neodpovídalo skutečnosti. Jen ten rozdíl mezi zdravým a nemocným je v tom, jak se k informaci staví. "Zdravý" člověk to prostě bere tak, že jde o nějaký princip na kterém svět funguje. Něco jako gravitační zákon. Triviální, byť zajímavé. "Nemocný" člověk v tom shledává to co to je, ale také to, co to není. Přikládá tomu strašně velkou důležitost a váhu. Má pocit že odhalil nějaké tajné vědění. Magično. To "choré" není ani ta informace sama o sobě, ale ten pocit, který je v hlavě "nemocného" na tu informaci navázaný. Říkal jsi, žes měl po LSD pocit žes pochopil podstatu světa. A myslíš si nejspíš, že kdybys to tehdy sepsal, že by to bylo bůhví jaké vědění. Hele nejspíš bys to teď četl a viděl bys slovní salát. Já míval tyhle pocity po Marihuaně. A protože jsem povahou experimentátor, skutečně jsem si svoje "geniální" vhledy několikrát sepsal. Když jsem je pak četl "střízlivý", tak ne, že by to byl slovní salát. Ale byly to takové banální pravdy. Jako s těma fraktálama. Intoxikovaný jsem chápal nějaký celkem banální jev, ale přiřadil se mi k tomu POCIT, že jde o cosi významného. Ale nešlo. Taky jsem udělal jiný test. Když jsem po Marihuaně geniální, tak jak mi půjde počítat? Ejhle. Nedám ani trojčlenku. ;) • Kluk - ďábel. Hele kradl, protože měl hlad, chuť, neměl co kouřit, nikdo mu to nedonesl, neuměl si o to říct, protože neuměl česky. Choval by ses stejně. Ale okrádal vás - do koho jiného si tedy promítnout postavu ďábla, že? Ono, tohle je vůbec zajímavé. Já jsem taky věřící. Věřim v existenci Boha i ďábla. Stejně jako asi miliarda dalších Křestanů a dvě miliardy Muslimů. To samo o sobě z nás nedělá duševně nemocné lidi. Pokud ale tyhle bytosti začneme vídat osobně, pokud k nám mluví a posílají nám vzkazy skrze různé události, symboliky a synchronicity, tak už nejspíš do kolonky člověka s psychozou spadneme. Ta hranice je ale dost nejasná. Nevím jak ji definovat. Asi že víra v "nadpřirozené" bytosti není znakem psychozy, pokud bytosti přímo nezasahují do našeho života a neinteragují s námi přímo. Jistě, někdo by mohl říct že i modlitba je nějaká interakce, ale asi všichni tak nějak cítíme v čem je ten rozdíl. • Být bojovníkem světla. Hele poznal jsem osobně asi 3 lidi, kteří onemocněli schizofrenií. A všichni měli jeden povahový rys. Takové zvláštní zapálení pro spravedlnost a sklon pomáhat. Všichni měli také sklon k úzkosti. A všichni pak měli ten typ bludů, že jsou na nějakém důležitém tažení proti zlu. Já za tímhle cítím i dost velký vliv ega. Chci dobro, tak budu rytířem světla. Ale reálně - jaká je moje reálná role ve světě? Jaký je můj vliv? Jaký je můj reálný dosah? Pokud nejsem v psychoze tak si uvědomuji, že nejsem příliš důležitý. A spokojím se s tím, že budu dělat malé dobro. V rámci rodiny, mezi přáteli a třeba na pracovišti. Že prostě nebudu svině. V psychoze je to ale jinak. Stejný sklon dělat dobro, ale úplně jiné měřítko. Jsem náhle rytíř světla a pomáhám porazit ďábla. Protože ale reálně žádnou moc ovlivňovat svět ve větším měřítku nemám, bojuji prostřednictvím rituálů a magických úkonů. Dám žebrákovi 100 korun a v hlavě jsem právě porazil nějakého démona. A to je blud. Za kterým je touha být větší a důležitější než člověk je. Odvážný průzkumník svého nitra by pak spíš měl hledat jaká základní potřeba nebyla saturována a hlásí se o svá práva takto. Tak ještě jednou se omluvuju za tenhle příspěvek. Moje "choroba" zase je, že jsem kverulant. A tak pořád kveruluju.. :)
Hele já si toho komentáře moc vážím a chápu tvoji argumentaci, rozhodně je v tom spousta pravdy. Možná moje ego pracuje a možná nejsem úplně vyléčený, nevím, cítím se v pořádku, ale prostě některé archetypy z hlavy nedostanu. To s tou pomocí světu - ano jsem malý člověk ve velkém světě s náročnou nemocí, ale jeden z důvodů proč dělám tenhle obsah je, abych ten dosah rozšířil, pokud jde o pojmenování "bojovník světla" je to vypůjčené pojmenování od Brazilského autora Paulo Coelho (autor Alchymisty), který napsal knihu "Rukověť Bojovníka Světla" a je to spíš narážka na principy obsažené v této knize a snaha přiblížit se ideálu, kterého bych chtěl dosáhnout, než archetypální popsání bojovníka s temnými silami 🙂 Každopádně mi přijde že komentář zde na YT je poměrně limitujícím obsahem, kde se takto hluboká myšlenka dá vyjádřit a myslím si, že by bylo spíše příhodné se o tom pobavit někde trochu více dopodrobna
@@michalhostonsky Každopádně jsi na dobré cestě pokud dokážeš zpochybnit svoje vlastní přesvědčení. To je asi základ, který je vlastně třeba nám všem. Jak dlouho je vlastně od té epizody? myslím žes to říkal, ale zapoměl jsem to. Myslim že to není dlouho... Nalezení rovnováhy mezi stavem kdy se člověk nevzdá spirituality kterou potřebuje ke plnému životu a současně není pod vlivem blodů, je asi ten úkol, který máme všichni... Ono to má i celkem všední obsah. Dennodeně čelíme informační smršti, kde na jednom konci číhá past podlehnutí nějaké konspirační teorii a na druhém konci past infantilní důvěřivosti ve slovo autority. Kdo přemýšlí - neustále balancuje mezi... :)
Hele od odvezení do nemocnice to za 3 měsíce bude 7 let. Ono to není tak jednoduché jak se zdá, jelikož jsem stále nucen brát léčiva a od návratu z hospitalizace jsem měl menší epizody, kdy se stav zhoršil. Jde o to, že u mě víra hraje v životě velkou roli a myslím si, že některé věci jsou daleko víc reálné, než si je spousta lidí vychovávaných v dnešní západní civilizaci ochotna připustit. To že jsem byl svědkem setkání s vtělením ďábla v mém osobním příběhu věřím, protože ze všech zpráv, které máme ohledně toho, jak jeho přítomnost na našem světě může fungovat, to bylo naprosto reálné pro mě v tu chvíli. Náš svět se od veškeré nadpřirozené existence snaží distancovat teoriemi o "hloupém" vesmíru a kdesi cosi, ovšem myslím si, že každý má možnost si některou nadpřirozenou existenci zažít sám. Já to tak mám, když o to projevím zájem, ovšem chápu, že pro pragmatika to může být těžko pochopitelné
@@michalhostonsky Je to asi bitva na celý život. Aspoň tak to je u těch lidí co znám já.. Jak jsem psal, i já věřim v existenci ďábla. Byť v mých představách nemá ty kontury z mytologie. Ale tak jako jsou lidi hodní a lidi zlí, při čemž je vlastně jen odlišují životní strategie, tak věřím, že i vyšší bytosti, co se mají k lidem asi tak, jako lidé ke zvířatum, mají odlišné strategie a cíle a to z nich dělá bytosti u kterých jsou dopady jejich činnosti námi vnímány jako zlé nebo dobré (rozuměj nám prospívající nebo nám neprospívající). Činnost ďábla v tomhle světě tedy vnímám tak, že pokud například cítím pokušení něco ukrást, nebo někoho nějak poškodit, sobecky upřednostnit svůj prospěch na úkor někoho jiného, ... tak to beru tak, že to nějak pochází od něj, nebo že je to způsob myšlení "jemu" blízké. Ale vidět ho přímo v nějakém druhém člověku, to už mi připadá prostě jako projekce. Jako promítnutí nějakého toho mého vlastního temného obsahu na druhého.. A dokonce si myslim že to může být nebezpečné a způsobit dokonce nějaké zlo. Nemá to daleko k dehumanizaci člověka. "Ten člověk je ďábel !" a celá vesnice běží s vidlema a toho nešťastníka lynčuje... . Určitě existují lidi kteří jsou OPRAVDU zlí. Zlí vědomě, z vlastního rozhodnutí ubližující pro své potěšení. Jejich podstata opravdu připomíná podstatu ďábla. Ale takových lidí je podle mě strašně málo. Drtivá většina lidí kteří ubližují tak činí protože jsou nevědomí, nebo zranění, bylo jim ublíženo, často hodně, a oni jsou poškození. To není charakteristika ďábla. A právě tak by mohl ublížit někdo, kdo vidí ryzí zlo v druhém člověku. Já když v někom rozpoznám potenciál ublížit, tak se mu vyhnu, pokud to jde. Ale beru to tak že je to poškozený člověk, kterému Bůh ví co se stalo. Neberu to tak že je vtělením zla. . Já nadpřirozeno vidím v přirozených věcech. Fakt že existuju, že existuje cokoli, je pro mě nepochopitelné mysterium. Přirozené by mi totiž připadalo kdyby neexistovalo nic.. :) Takže já se divím každý den. Nepotřebuju k tomu poltergeisty, levitující talíře, ani čtení myšlenek. :) . Jinak potvrzuju co píšeš o psych. léčebně. Úplně stejně mi to vyprávěli lidi, kteří se do té situace také dostali. Ani bych neměl doktorům za zlé že se pacientům věnují jen 5 minut denně. Je jich málo a pacientů je hodně. Z kapacitních důvodů to tedy ani jinak nejde. Ale personál, zejména ten nižší, tam to občas vypadá, že si tam nějaké nezralé osobnosti léčí své mindráky nadužíváním jim svěřené moci. To je velká škoda. Je to místo kde jde o hodně a jednání těchto lidí jde bohužel proti léčbě...
@@michalhostonsky Ještě k tomu že víra hraje ve tvém životě velkou roli. Já jsem z - na české poměry - z až hodně katolické rodiny. Byť sám jsem už ztratil ten kontakt s tím společenstvím, pořád si pamatuju jak příslušnost k té křesťanské rodině ovlivňovala život mých prarodičů. Oni to fakt žili. Nenápadně, bez teatrálnosti, ve skutečné pokoře a archaicky řečeno "bázni Boží". A žili fakt dobře, já jim závidím jak žili. Byli ukotvení, přesně věděli kdo jsou, věděli kde je dobro, kde je zlo, žádné mravní relativizace jako to máme dnes my, ...a přesto byli i tolerantní k těm "zbloudilým" synům (což byl třeba můj otec). Tím chci říct, že víru lze žít i dnes naplno a přesto nespadnout do metafyziky, kde, co si budem povídat, je opravdu hodně ega. Však navštiv nějaké společenství ezoteriků a uvidíš, jak se tam všichni předhánějí kdo je "probuzenější". Je to tam samý léčitel, každý má super nadpřirozené schopnosti, velký nával na roli spirituálního učitele a průvodce... Hodně pýchy... Tohle jsem u těch mých prarodičů vúbec necítil. Byli úspěšní, měli ambice ve svých oborech, nebyli nijak zakřiknutí, ani neukazovali falešnou skromnost. Ale duchovně skromní byli. Věřili v to písmo a svým životem se připravovali na svůj odchod a to, aby se mohli postavit před svého stvořitele. Jasně, jim k tomuto postoji pomohla doba a kultura která je obestírala. Dnes by to měli nekonečně těžší. Ale říkám to jako že to jde, že to není dilema buď věřit nějakému excesivnímu výkladu spirituality nebo se jí vzdát nadobro...
To co popisuješ znám. Mám s tím překvapivě velmi podobnou zkušenost. Ano i já jsem se probudila přivázaná na psychiatrii a to jsem žádné drogy nikdy nebrala. Ano nikdo se se mnou nebavil o tom co se mi děje, jen do mě narvali něco co mě vrátilo velmi rychle zpět do normálu, kde mi ale vůbec není dobře. A přitom já neprožívala žádnou depresi, nechtěla jsem sobě ani nikomu ublížit. Já jsem prožívala úplnou euforii z toho poznání co se mi odkrylo jako tobě. Ale okolí zareagovalo tak, že toto už je moc, no nedivím se jim. Oni to nejsou schopni pochopit, když si to neprožili. Jsem ráda, že natáčíš tato videa, je to totiž možnost jak si uvědomit, že schizofrenie není nemoc, je to jen zkušenost s tím co je za oponou. Není potřeba se toho bát, jen musíš mít víru v to, že to co ti bylo ukázáno, k něčemu asi je, i když ani já zatím přesně nevím k čemu.A že to ostatní nejsou schopni pochopit je fakt s kterým se musíš nějak vyrovnat a být si toho vědom, aby tě zas neměli chuť někam zavřít. Já toto poznání beru jako dar, který mi otevřel něco co bylo jakoby zapečetěné v mozku a mé uvažování jakoby má úplně jiný rozměr. Psychiatři vůbec nemají pojem o čem to je, alespoň ti co kolem mě pohybují. Oni jen dělají práci, za kterou jim pojišťovny platí, je to rutina. Naštěstí je dostatek informací volně dostupných a dost lidí, kteří mají podobné zkušenosti, že na své otázky nacházím odpovědi a nabývám jistoty, že všechno je jak má být.
Ahoj. Tiež som "precitol" a som v pozícii, že radšej držím hubu, inak by som bol za blázna... Je to ako z filmu "Všechno,vždy,všude" - pointa BUĎ ráda, že si pochopila ale NEMLUV o tom s nikým kto to nezažil. Budeš za blázna. Ja ťa total rozumiem. Buď silná ❤️
4:44 "Bylo zajímavý se poprvé, jako, setkat s vtělením ďábla." --------------- Shalom. Mám otázku (v dobrém), prosím: - Jak to, že si ďábel vybírá lidi podle náboženství (jen křesťanství a islám)? - 4:50 Neublížil jste fyzicky tomu "rumunskému klukovi", abyste zastavil ďábla (pomoc lidem), ale snažil jste se s "ďáblem" navázat vztah??
Myslím si, že ďábel přichází do života lidem všeho vyznání, i těm bez vyznání, jen tito lidé jeho vtělení přisuzují jinou hodnotu - nevidí podstatu věci. Jinak ne, jsem pacifista a nikdy jsem nikomu neublížil, tudíž ani jemu, snažil jsem se mu pomoci a navázat vztah
Asi by jsi měl začít číst Bibli. Nechť ti Bůh dá milost v tvém životě, abys pochopil mnoho věcí. Hlavně nečerpej u nějakých pomatenců, ale jen tam, kde je zdravé Biblické vyučování. Přestaň se zaobírat duchovníma entitama, ale hledej Pravdu v Bibli. Neřiď se svou pochroumanou myslí. Vzniká ti v hlavě dost galimatiáš. Prostě odhoď tyhle představy, že můžeš léčit lidi. Nemůžeš, nejsi Bůh. A nejsi spasitel. Úplně chápu, jak moc trpíš a soucítím s tebou a věř mi, že v Bibli najdeš východisko.
Ty nebudeš nejostrejsi tuška, Inteligenčný kvocient je u teba zrejme len dvojciferný... Je mi ťa ľúto ak ti stačí vybrať si náboženstvo a slepo VERIŤ... Veda a poznanie je pre pána autora, NE biblie, tá akorat dobre horí v krbu 😘
Hele moc zajímavá videa děláš, tak se omlouvám, že budu krapet kousavej. Vim že to tady neděláš proto aby tě druzí hodnotili.. Ale je to těžký. Zdá se mi totiž, že máš pořád ještě hodně magický myšlení. Pokud zůstaneš v tomhle stavu, půjde asi říct, že jsi v remisi, zaléčenej, nebo vyléčenej, ... ale budeš furt takovej "schizotypák", nejspíš ponořenej do ezoteriky.. Ale tak proč ne, takových je.
• Sanitář který správně odhadl že bys mluvil o fraktálech. No, protože to už nejednou slyšel! Nevím jestli jsi si toho vědom, ale oni lidé v psychózách říkají téměř ty samé věci. Často také čerpají z popkultury. Teď je třeba populární "Matrix" jako fenomen. A frakrální uspořádání světa také. Ono, ne že by to neodpovídalo skutečnosti. Jen ten rozdíl mezi zdravým a nemocným je v tom, jak se k informaci staví. "Zdravý" člověk to prostě bere tak, že jde o nějaký princip na kterém svět funguje. Něco jako gravitační zákon. Triviální, byť zajímavé. "Nemocný" člověk v tom shledává to co to je, ale také to, co to není. Přikládá tomu strašně velkou důležitost a váhu. Má pocit že odhalil nějaké tajné vědění. Magično. To "choré" není ani ta informace sama o sobě, ale ten pocit, který je v hlavě "nemocného" na tu informaci navázaný.
Říkal jsi, žes měl po LSD pocit žes pochopil podstatu světa. A myslíš si nejspíš, že kdybys to tehdy sepsal, že by to bylo bůhví jaké vědění. Hele nejspíš bys to teď četl a viděl bys slovní salát. Já míval tyhle pocity po Marihuaně. A protože jsem povahou experimentátor, skutečně jsem si svoje "geniální" vhledy několikrát sepsal. Když jsem je pak četl "střízlivý", tak ne, že by to byl slovní salát. Ale byly to takové banální pravdy. Jako s těma fraktálama. Intoxikovaný jsem chápal nějaký celkem banální jev, ale přiřadil se mi k tomu POCIT, že jde o cosi významného. Ale nešlo. Taky jsem udělal jiný test. Když jsem po Marihuaně geniální, tak jak mi půjde počítat? Ejhle. Nedám ani trojčlenku. ;)
• Kluk - ďábel. Hele kradl, protože měl hlad, chuť, neměl co kouřit, nikdo mu to nedonesl, neuměl si o to říct, protože neuměl česky. Choval by ses stejně. Ale okrádal vás - do koho jiného si tedy promítnout postavu ďábla, že? Ono, tohle je vůbec zajímavé. Já jsem taky věřící. Věřim v existenci Boha i ďábla. Stejně jako asi miliarda dalších Křestanů a dvě miliardy Muslimů. To samo o sobě z nás nedělá duševně nemocné lidi. Pokud ale tyhle bytosti začneme vídat osobně, pokud k nám mluví a posílají nám vzkazy skrze různé události, symboliky a synchronicity, tak už nejspíš do kolonky člověka s psychozou spadneme. Ta hranice je ale dost nejasná. Nevím jak ji definovat. Asi že víra v "nadpřirozené" bytosti není znakem psychozy, pokud bytosti přímo nezasahují do našeho života a neinteragují s námi přímo. Jistě, někdo by mohl říct že i modlitba je nějaká interakce, ale asi všichni tak nějak cítíme v čem je ten rozdíl.
• Být bojovníkem světla. Hele poznal jsem osobně asi 3 lidi, kteří onemocněli schizofrenií. A všichni měli jeden povahový rys. Takové zvláštní zapálení pro spravedlnost a sklon pomáhat. Všichni měli také sklon k úzkosti. A všichni pak měli ten typ bludů, že jsou na nějakém důležitém tažení proti zlu. Já za tímhle cítím i dost velký vliv ega. Chci dobro, tak budu rytířem světla. Ale reálně - jaká je moje reálná role ve světě? Jaký je můj vliv? Jaký je můj reálný dosah? Pokud nejsem v psychoze tak si uvědomuji, že nejsem příliš důležitý. A spokojím se s tím, že budu dělat malé dobro. V rámci rodiny, mezi přáteli a třeba na pracovišti. Že prostě nebudu svině. V psychoze je to ale jinak. Stejný sklon dělat dobro, ale úplně jiné měřítko. Jsem náhle rytíř světla a pomáhám porazit ďábla. Protože ale reálně žádnou moc ovlivňovat svět ve větším měřítku nemám, bojuji prostřednictvím rituálů a magických úkonů. Dám žebrákovi 100 korun a v hlavě jsem právě porazil nějakého démona. A to je blud. Za kterým je touha být větší a důležitější než člověk je. Odvážný průzkumník svého nitra by pak spíš měl hledat jaká základní potřeba nebyla saturována a hlásí se o svá práva takto.
Tak ještě jednou se omluvuju za tenhle příspěvek. Moje "choroba" zase je, že jsem kverulant. A tak pořád kveruluju.. :)
Hele já si toho komentáře moc vážím a chápu tvoji argumentaci, rozhodně je v tom spousta pravdy.
Možná moje ego pracuje a možná nejsem úplně vyléčený, nevím, cítím se v pořádku, ale prostě některé archetypy z hlavy nedostanu.
To s tou pomocí světu - ano jsem malý člověk ve velkém světě s náročnou nemocí, ale jeden z důvodů proč dělám tenhle obsah je, abych ten dosah rozšířil, pokud jde o pojmenování "bojovník světla" je to vypůjčené pojmenování od Brazilského autora Paulo Coelho (autor Alchymisty), který napsal knihu "Rukověť Bojovníka Světla" a je to spíš narážka na principy obsažené v této knize a snaha přiblížit se ideálu, kterého bych chtěl dosáhnout, než archetypální popsání bojovníka s temnými silami 🙂
Každopádně mi přijde že komentář zde na YT je poměrně limitujícím obsahem, kde se takto hluboká myšlenka dá vyjádřit a myslím si, že by bylo spíše příhodné se o tom pobavit někde trochu více dopodrobna
@@michalhostonsky Každopádně jsi na dobré cestě pokud dokážeš zpochybnit svoje vlastní přesvědčení. To je asi základ, který je vlastně třeba nám všem. Jak dlouho je vlastně od té epizody? myslím žes to říkal, ale zapoměl jsem to. Myslim že to není dlouho... Nalezení rovnováhy mezi stavem kdy se člověk nevzdá spirituality kterou potřebuje ke plnému životu a současně není pod vlivem blodů, je asi ten úkol, který máme všichni... Ono to má i celkem všední obsah. Dennodeně čelíme informační smršti, kde na jednom konci číhá past podlehnutí nějaké konspirační teorii a na druhém konci past infantilní důvěřivosti ve slovo autority. Kdo přemýšlí - neustále balancuje mezi... :)
Hele od odvezení do nemocnice to za 3 měsíce bude 7 let.
Ono to není tak jednoduché jak se zdá, jelikož jsem stále nucen brát léčiva a od návratu z hospitalizace jsem měl menší epizody, kdy se stav zhoršil.
Jde o to, že u mě víra hraje v životě velkou roli a myslím si, že některé věci jsou daleko víc reálné, než si je spousta lidí vychovávaných v dnešní západní civilizaci ochotna připustit.
To že jsem byl svědkem setkání s vtělením ďábla v mém osobním příběhu věřím, protože ze všech zpráv, které máme ohledně toho, jak jeho přítomnost na našem světě může fungovat, to bylo naprosto reálné pro mě v tu chvíli.
Náš svět se od veškeré nadpřirozené existence snaží distancovat teoriemi o "hloupém" vesmíru a kdesi cosi, ovšem myslím si, že každý má možnost si některou nadpřirozenou existenci zažít sám. Já to tak mám, když o to projevím zájem, ovšem chápu, že pro pragmatika to může být těžko pochopitelné
@@michalhostonsky Je to asi bitva na celý život. Aspoň tak to je u těch lidí co znám já..
Jak jsem psal, i já věřim v existenci ďábla. Byť v mých představách nemá ty kontury z mytologie. Ale tak jako jsou lidi hodní a lidi zlí, při čemž je vlastně jen odlišují životní strategie, tak věřím, že i vyšší bytosti, co se mají k lidem asi tak, jako lidé ke zvířatum, mají odlišné strategie a cíle a to z nich dělá bytosti u kterých jsou dopady jejich činnosti námi vnímány jako zlé nebo dobré (rozuměj nám prospívající nebo nám neprospívající).
Činnost ďábla v tomhle světě tedy vnímám tak, že pokud například cítím pokušení něco ukrást, nebo někoho nějak poškodit, sobecky upřednostnit svůj prospěch na úkor někoho jiného, ... tak to beru tak, že to nějak pochází od něj, nebo že je to způsob myšlení "jemu" blízké. Ale vidět ho přímo v nějakém druhém člověku, to už mi připadá prostě jako projekce. Jako promítnutí nějakého toho mého vlastního temného obsahu na druhého.. A dokonce si myslim že to může být nebezpečné a způsobit dokonce nějaké zlo. Nemá to daleko k dehumanizaci člověka. "Ten člověk je ďábel !" a celá vesnice běží s vidlema a toho nešťastníka lynčuje...
.
Určitě existují lidi kteří jsou OPRAVDU zlí. Zlí vědomě, z vlastního rozhodnutí ubližující pro své potěšení. Jejich podstata opravdu připomíná podstatu ďábla. Ale takových lidí je podle mě strašně málo. Drtivá většina lidí kteří ubližují tak činí protože jsou nevědomí, nebo zranění, bylo jim ublíženo, často hodně, a oni jsou poškození. To není charakteristika ďábla. A právě tak by mohl ublížit někdo, kdo vidí ryzí zlo v druhém člověku. Já když v někom rozpoznám potenciál ublížit, tak se mu vyhnu, pokud to jde. Ale beru to tak že je to poškozený člověk, kterému Bůh ví co se stalo. Neberu to tak že je vtělením zla.
.
Já nadpřirozeno vidím v přirozených věcech. Fakt že existuju, že existuje cokoli, je pro mě nepochopitelné mysterium. Přirozené by mi totiž připadalo kdyby neexistovalo nic.. :) Takže já se divím každý den. Nepotřebuju k tomu poltergeisty, levitující talíře, ani čtení myšlenek. :)
.
Jinak potvrzuju co píšeš o psych. léčebně. Úplně stejně mi to vyprávěli lidi, kteří se do té situace také dostali. Ani bych neměl doktorům za zlé že se pacientům věnují jen 5 minut denně. Je jich málo a pacientů je hodně. Z kapacitních důvodů to tedy ani jinak nejde. Ale personál, zejména ten nižší, tam to občas vypadá, že si tam nějaké nezralé osobnosti léčí své mindráky nadužíváním jim svěřené moci. To je velká škoda. Je to místo kde jde o hodně a jednání těchto lidí jde bohužel proti léčbě...
@@michalhostonsky Ještě k tomu že víra hraje ve tvém životě velkou roli. Já jsem z - na české poměry - z až hodně katolické rodiny. Byť sám jsem už ztratil ten kontakt s tím společenstvím, pořád si pamatuju jak příslušnost k té křesťanské rodině ovlivňovala život mých prarodičů. Oni to fakt žili. Nenápadně, bez teatrálnosti, ve skutečné pokoře a archaicky řečeno "bázni Boží". A žili fakt dobře, já jim závidím jak žili. Byli ukotvení, přesně věděli kdo jsou, věděli kde je dobro, kde je zlo, žádné mravní relativizace jako to máme dnes my, ...a přesto byli i tolerantní k těm "zbloudilým" synům (což byl třeba můj otec).
Tím chci říct, že víru lze žít i dnes naplno a přesto nespadnout do metafyziky, kde, co si budem povídat, je opravdu hodně ega. Však navštiv nějaké společenství ezoteriků a uvidíš, jak se tam všichni předhánějí kdo je "probuzenější". Je to tam samý léčitel, každý má super nadpřirozené schopnosti, velký nával na roli spirituálního učitele a průvodce... Hodně pýchy... Tohle jsem u těch mých prarodičů vúbec necítil. Byli úspěšní, měli ambice ve svých oborech, nebyli nijak zakřiknutí, ani neukazovali falešnou skromnost. Ale duchovně skromní byli. Věřili v to písmo a svým životem se připravovali na svůj odchod a to, aby se mohli postavit před svého stvořitele. Jasně, jim k tomuto postoji pomohla doba a kultura která je obestírala. Dnes by to měli nekonečně těžší. Ale říkám to jako že to jde, že to není dilema buď věřit nějakému excesivnímu výkladu spirituality nebo se jí vzdát nadobro...
To co popisuješ znám. Mám s tím překvapivě velmi podobnou zkušenost. Ano i já jsem se probudila přivázaná na psychiatrii a to jsem žádné drogy nikdy nebrala. Ano nikdo se se mnou nebavil o tom co se mi děje, jen do mě narvali něco co mě vrátilo velmi rychle zpět do normálu, kde mi ale vůbec není dobře. A přitom já neprožívala žádnou depresi, nechtěla jsem sobě ani nikomu ublížit. Já jsem prožívala úplnou euforii z toho poznání co se mi odkrylo jako tobě. Ale okolí zareagovalo tak, že toto už je moc, no nedivím se jim. Oni to nejsou schopni pochopit, když si to neprožili. Jsem ráda, že natáčíš tato videa, je to totiž možnost jak si uvědomit, že schizofrenie není nemoc, je to jen zkušenost s tím co je za oponou. Není potřeba se toho bát, jen musíš mít víru v to, že to co ti bylo ukázáno, k něčemu asi je, i když ani já zatím přesně nevím k čemu.A že to ostatní nejsou schopni pochopit je fakt s kterým se musíš nějak vyrovnat a být si toho vědom, aby tě zas neměli chuť někam zavřít. Já toto poznání beru jako dar, který mi otevřel něco co bylo jakoby zapečetěné v mozku a mé uvažování jakoby má úplně jiný rozměr. Psychiatři vůbec nemají pojem o čem to je, alespoň ti co kolem mě pohybují. Oni jen dělají práci, za kterou jim pojišťovny platí, je to rutina. Naštěstí je dostatek informací volně dostupných a dost lidí, kteří mají podobné zkušenosti, že na své otázky nacházím odpovědi a nabývám jistoty, že všechno je jak má být.
Ahoj. Tiež som "precitol" a som v pozícii, že radšej držím hubu, inak by som bol za blázna... Je to ako z filmu "Všechno,vždy,všude" - pointa BUĎ ráda, že si pochopila ale NEMLUV o tom s nikým kto to nezažil. Budeš za blázna. Ja ťa total rozumiem. Buď silná ❤️
❤
Like
4:44 "Bylo zajímavý se poprvé, jako, setkat s vtělením ďábla." --------------- Shalom. Mám otázku (v dobrém), prosím:
- Jak to, že si ďábel vybírá lidi podle náboženství (jen křesťanství a islám)?
- 4:50 Neublížil jste fyzicky tomu "rumunskému klukovi", abyste zastavil ďábla (pomoc lidem), ale snažil jste se s "ďáblem" navázat vztah??
Myslím si, že ďábel přichází do života lidem všeho vyznání, i těm bez vyznání, jen tito lidé jeho vtělení přisuzují jinou hodnotu - nevidí podstatu věci.
Jinak ne, jsem pacifista a nikdy jsem nikomu neublížil, tudíž ani jemu, snažil jsem se mu pomoci a navázat vztah
No to je hrozny s doktorama.mam taky syna se schyzofrenii bydlime v cizine a tady jsou nrmocnice jsko hotel lekari moc mily
Tu banda jedna.. Sa ma ešte opitaju prečo som si vybral túto ambulanciu a nie inú v okolí ze majú dosť ľudí...
Chapu tve stavy neni zaco se stydet
Asi by jsi měl začít číst Bibli. Nechť ti Bůh dá milost v tvém životě, abys pochopil mnoho věcí. Hlavně nečerpej u nějakých pomatenců, ale jen tam, kde je zdravé Biblické vyučování. Přestaň se zaobírat duchovníma entitama, ale hledej Pravdu v Bibli. Neřiď se svou pochroumanou myslí. Vzniká ti v hlavě dost galimatiáš. Prostě odhoď tyhle představy, že můžeš léčit lidi. Nemůžeš, nejsi Bůh. A nejsi spasitel. Úplně chápu, jak moc trpíš a soucítím s tebou a věř mi, že v Bibli najdeš východisko.
😀😀😀
Galimatiaš vytvárajú náboženstvá, každé jedno je ako zhubný nádor.
Ty nebudeš nejostrejsi tuška, Inteligenčný kvocient je u teba zrejme len dvojciferný... Je mi ťa ľúto ak ti stačí vybrať si náboženstvo a slepo VERIŤ... Veda a poznanie je pre pána autora, NE biblie, tá akorat dobre horí v krbu 😘