Co jíst a pít, aby byl náš mozek fit
Vložit
- čas přidán 15. 03. 2022
- V rámci letošního festivalu Týden mozku vás srdečně zveme k diskusi na téma, jakým způsobem ovlivňuje složení stravy činnost našeho mozku a co jíst a pít, aby náš mozek fungoval co nejlépe. Z řad našich odborníků se s vámi o své vědomosti a zkušenosti podělí:
prof. MUDr. Miroslav Kuba, CSc. (Ústav patologické fyziologie),
MUDr. Tomáš Soukup, Ph.D. (Ústav histologie a embryologie),
MUDr. Julius Šimko, Ph.D. (Neurologická klinika),
Mgr. Pavla Staňková, Ph.D. (Ústav fyziologie)
a MUDr. Vojtěch Erbrt (Psychiatrická klinika)
Tento stream je určen pro přespolní a pro ty, kteří by se za námi z jakýchkoliv důvodů nemohli dostavit osobně, na všechny ostatní se ale budeme těšit prezenčně ve velkém sále Bio Centralu (tř. Karla IV. 774).
Pracuji na záchranné službě ve výjezdu a ano taky bych dala příplatky, nebo lázně, nebo více dovolené...jsem na směnách 25 let a vidim ,co to s tělem dělá...ale svou práci mám moc ráda 🙏🏻
Dobrý den☺️
Děkuju moc za úžasnou edukativní přednášku☺️👍
Hezký den☺️
Jana
4) Dobrý den, jaký je Váš názor na kofein?
dr. Staňková: Z metabolického hlediska ve skrze pozitivní 😊. Samozřejmě se nic nesmí přehánět a závisí to na citlivosti a zdravotním stavu jedince
prof. Kuba: Souhlas s výše uvedeným. Když se kafe nepije často, má pak větší efekt (stimulace mozku). Kdysi udávaná škodlivost na srdce může nastat až u extrémně vysokých dávek, ke kterým se obvykle nikdo nedostane.
dr. Šimko: Dodal bych snad jen ještě - záleží na tom v jakém nápoji/jídle je kofein konzumován. Tonizující efekt čaje, zvláště zeleného, nastupuje pomaleji a trvá déle než například efekt kofeinu v kávě. Jedinci, kteří jsou citlivější na rychlý nástup kofeinu mohou tedy preferovat kofein obsažený v čajích. U osob s tendencí k vyšší dráždivosti (neuroticitě) může být konzumace kofeinu (zvlášť ve druhé polovině dne) spojena s nespavostí, či syndromem periodických pohybů končetin, resp. syndromem neklidných nohou.
Nesmysly. Celý život mám problém se učit, ve škole jsem byl rád , že jsem prošel se 4 Kami. Někdo si přečte básničku a celou si ji pamatuje. Já jsem na ni potřeboval celé hodiny a i tak jsem ji popletl. Ale když v nějaké firmě měli technický problém a ten týdny řešili, mně na to stačilo několik minut a řešení bylo nalezeno a použito. Ale taky čísla si nepamatuji. Takový PIN je někdy pro mne problém. A jídlo, vařit neumím, vařím si jenom občas, jídlo jim od firem co vytvarují, nebo z obchoďáku.
2) Dobrý večer. A aké potraviny najviac zvyšujú hladinu cholesterolu?
dr. Staňková: Krátká odpověď - Cholesterol nejvíc zvyšuje nadměrná konzumace živočišného tuku (nasycené mastné kyseliny) - tučné maso, sádlo.,
Rostlinné oleje, rybí tuk (nenasycené mastné kyseliny) a vláknina naopak pomáhají hladinu cholesterolu snižovat.
Delší odpověď - princip
Buňky získávají cholesterol z krve (hlavně z LDL-částic prostřednictvím LDL receptorů) nebo si ho samy syntetizují. To je právě důvod, proč má dietní cholesterol jen relativně malý vliv na hladinu cholesterolu a v novějších výživových doporučení už není množství cholesterolu v potravě přímo omezováno (dříve 0,3 g/den). Každý den si naše buňky vytvoří přibližně 1 g cholesterolu a potravou se získá okolo 0,3 g. Nasycené mastné kyseliny snižují množství buněčného cholesterolu prostřednictvím snížení LDL receptorů a blokováním transportu cholesterolu do buňky. Buňky pociťují nedostatek cholesterolu a aktivují vnitřní syntézu cholesterolu, v krvi se zvyšuje LDL frakce. Naopak některé PUFA (polynenasycené mastné kyseliny - rostlinné oleje, ryby) množství LDL receptorů zvyšují (tzn., že snižují krevní cholesterol a snižují vnitřní syntézu). Rostlinné steroly (fytosteroly - jsou v rostlinných olejích) snižují absorpci cholesterolu ze střeva. Játra jsou jediným orgánem schopným vyloučit cholesterol z organizmu. Cholesterol je v játrech vylučován do žluče, nebo je metabolizován na žlučové kyseliny. Většina žlučových kyselin je ze střeva zpětně vstřebána a vrací se do jater. Vyloučení cholesterolu z organismu můžeme zvýšit např. příjmem vlákniny, která na sebe ve střevě žlučové kyseliny váže a zabraňuje tak jejich zpětnému vstřebávání.
prof. Kuba: Zcela souhlasím, že v současné době se příjem cholesterolu stravou považuje za zanedbatelný (ve srovnání s vlastní vnitřní syntézou) - takže už se vůbec nemluví o tom, že by se neměla jíst např. vajíčka.
Super video. Myslím, že je důležité zmínit zde slovo čas :) co se týče jídla a pití
Hm, zajímavý. Jdu si to zrovna pouštět k obědu:)
6) Co se půstů týče, dá se tělo nějakým způsobem ,,vytrénovat", aby si na hladovění zvyklo? Nebo nemá smysl něco takového řešit, pokud bez jídla nedokážeme delší dobu vydržet.
dr. Staňková: Tělo vydrží relativně hodně a dá se vytrénovat na kdeco. Záleží na motivaci. Otázkou je, zda je to třeba. Myslím, že „cirkadiánní lačnění“, jak zmiňoval pan dr. Soukup je užitečné (poskytuje organismu čas na regeneraci) a dává mi to z hlediska metabolismu a mých znalostí smysl. Optimální způsob stravování je ale značně individuální záležitostí. Nemusíme se snažit stravovat zcela perfektně, protože co to přesně znamená, Vám stejně nikdo neřekne. Názory na výživu se často velmi dramaticky mění a je to dané komplikovaností oboru nutriční epidemiologie (strava obsahuje tisíce různých látek, které spolu různě interagují; co člověk to genetický a metabolický originál; omezené metodické možnosti, spousta matoucích faktorů; lobbing;, příliš optimistická interpretace dat, senzacechtivost novinářů…). Takže za mě je fajn snažit se nejíst vyloženě nezdravě (dieta západního stylu = fastfoodová, nadměrná konzumace alkoholu, slazených nápojů..), určitě sportovat a to by mělo být prostředkem (nikoliv cílem) k dosažení vnitřní pohody a rovnováhy.
prof. Kuba: I zde podporuji výše uvedenou odpověď. Když někdo hladoví proto, že chce zhubnout, tak zpočátku (prvních cca 14 dnů) je to velmi náročné na vůli - mnoho nepříjemných pocitů jak ze zažívacího systému, tak psychických (projevy nedostatku glukózy v mozku). Ale pak si tělo zvykne (adaptované hladovění - naučí se fungovat s tím co má). Při tvrdé dietě však může nastat řada problémů: např. nedostatek vitamínů, minerálů (tady už je záhodno je doplňovat - ale raději kombinovanými přípravky od farmaceutických firem, ne od obskurních výrobců doplňků stravy) nebo potíže s vyprazdňováním (defekací), které mohou vést k tvorbě hemoroidů aj. Když se ale po čase člověk dobře nají a zjistí, že je to daleko příjemnější, tak obvykle s redukční dietou skončí……
Optimističtí jsou letišti pesimisty beta typu a ghama typů spíš shánět se po senzaci …
Vždy minimálne 1 deň v týždni mám hladovku a vôbec nemám s tým žiadny problém. (buď streda, alebo štvrtok)A nerobím to kvôli tomu, aby som schudol. Nikdy som nebol tlstý. A mal som obdobie, keď som mal hladovku oba dni. Už som si na to zvykol.
32:10 3. vstup
7:32 začátek …
Probiotika na míru vyvinul RNDr. Petr Ryŝávka...na základě podrobného mikrobiom testu.
1:15:16 Migrény spouštěče
16:00 První slajd
Výroky o Ginkgo Biloba by měly být asi opatrnější, viz např. studie o účinku na NTG (normal tension glaucoma):
www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC7391108/
... Ginkgo biloba increases blood flow, reduces free radical damage, and interferes with glutamate signalling [77-79]. In patients with normal-tension glaucoma, Gingko biloba slowed progression of visual field damage [80]. ...
22:00 Druhá prezentace
49:00 dotazy
1:02:03 Dotaz z online prostoru
1:08:09 Měl by být příplatek za noční směny … Omelatoninu ten by měl být zdarma v lékárně
3) Dobrý večer, chtěla bych se zeptat, zda je správné dodržovat pravidelný jídelní režim, nebo zda je důležitější poslouchat své tělo a jíst až tehdy, kdy si to tělo vyloženě vyžaduje.
dr. Staňková: Podle mě na tuto otázku neexistuje jednoznačná odpověď. Mělo by stačit jíst 3x denně (někomu stačí i míň jídel). Pokud si ale naše tělo přes den o jídlo neříká a vzpomene si až večer, a navíc si bude říkat o jídlo, které uspokojuje hlavně naše okruhy odměn (jejich citlivost na vizuální, čichové a další vjemy se při hladu může zvyšovat - jsme víc mlsní), tak je asi lepší pravidelný režim s dodržováním nějaké minimální doby mezi jídly. Větším expertem na tuto otázku je určitě pan dr. Soukup
prof. Kuba: U většiny lidí je chuť k jídlu větší, než kolik jídla (energie) tělo opravdu potřebuje. Takže pokud jíme podle toho jak máme hlad (chuť si něco dát), tak tloustneme. Čili je potřeba udržovat určitý režim (může být velmi individuální) - ne všichni lidé to dokážou (nejčastější důvod obezity).
Dobrý večer. Já se stravuji pravidelně 8 hodin 3x denně, zejména saláty z pečeného bůčku, k tomu si dopřávám nějaký ten ovocný destilátek a cítím se výborně jak fyzicky, tak mentálně.
V závěru vysílání jsme slíbili, že se vrátíme k dotazům, které jsme z časových důvodů nestihli. Reakce našich odborníků na Vámi zaslané dotazy s Vámi budeme sdílet zde v komentářích. Zároveň tímto za všechny dotazy ještě jednou děkujeme.
1) Dobrý večer, je v pořádku, že diabetik na inzulínu by měl mít cholesterol do 2,5? Děkuji za odpověď.
prof. Kuba: I když se právě u diabetiků pečlivě hlídá m.j. hladina cholesterolu, uvedená hodnota (předpokládám, že jde o celkový cholesterol v plasmě) je extrémně nízká - za významně sníženou hladinu cholesterolu (s řadou negativních důsledků) se považují hodnoty pod 3,5 mmol/l.
dr. Šimko: souhlasím, výrazně nízké hladiny cholesterolu jsou spojeny s významným rizikem pro malignity, anxio-depresivní poruchy nálady a některá další onemocnění. Docela zajímavou konkrétní zkušenost mám u jedné pacientky: po zaléčení hypercholesterolémie z cca 8mmol/l na hodnoty kolem 4mmol/l došlo k nepravidelnosti menstruačního cyklu a poklesu libida. Některé práce referují po léčbě statiny signifikantní pokles pohlavních hormonů včetně klinických konsekvencí (např. erektilní dysfunkce), jsou ale ve výrazné menšině. Zkušenost s vlastním souborem většího počtu pacientů v tomto směru nemám.
11:12 Takový barák postavil bych na moře aby půlka byla pod hladinou a půlka nad ní …
1:17:18 Dotaz k alkoholu
43:44 Řečník
47:49 O demenci a jejich příčinách i ve strachu a stresu
15:51 První slajd
Delta vitamíny bohužel nestačí vystavenim se sluníčku jeho nedostatkem trpí většina ⚠️
Proč se vlastně nepřestane vyrábět cukr a všechno jidlo sladké chuti?
Protoze penize az na prvnim miste.
Ten co zapotil o tej ukrajine... Nech majú čo chceli a ak tu chcú riešiť jedlo nech sa rieši..
Ketony.
Už titulek pořadu na mne působí naivním dojmem. Copak někdo jí a pije s ohledem na vlastní mozek? Vždyť je to jednoduchost vyjadřování hodná rozvojové země.
Pokud bychom se chtěli bavit o vlivu živin na funkci mozku, museli bychom asi hovořit s biochemikem, protože je to biochemie mozkové tkáně, která jediná má co dočinění s vlivem potravy. Ale to bychom nesměli poslouchat českou univerzitu, která si svoje chytrosti bere ze západu aniž je schopná něco hodnotného sama přidat.
Já nejsem biochemik a biochemické poznatky o metabolismu se mi dávno z mozkové paměti vytratily. Pokud ale mohu říct z vlastní zkušenosti, tak je to přesně naopak než rádobyodborníci tvrdí. Bez příjmu nezdravého cukru bych svůj mozek k trvalému výkonu nepřinutil. Sacharidy jsou pro činnost mozku zásadní. Duševní práce na lačno? Nesmysl, to je nemožné. Přesně naopak. Často se musím nasytit nezdravým způsobem "doplna", aby můj mozek získal v uvozovkách jakési "pohodlí" a mohl se plně věnovat duševní činnosti. Mozek je složitá soustava vazeb a stačí malá změna vlivu běžných životgních návyků a dojde okamžitě k inhibici některých mozkových funkcí. Intenzívní duševní práce je proto spojená s nezdravým příjmem potravy ať se to někomu líbí nebo ne. Určitou kompenzací je fakt, že tělesný pohyb mozkové činnosti velmi pomáhá. Řada skutečně tvrdě duševně pracujících lidí (například programátorů) vám potvrdí, že při procházce vyřešíte mnohem víc problémů než zarputilým seděním na židli.
Skutečně duševně pracující odborníky na českých školách ale nenajdeme a já jsem proto, abychom zahájili debatu o snížení počtu lékařských fakult v České republice. Tvrzení, že nebudou lékaři, nesmí být omluvou za umělé udržování nadbytečných univerzit a Češi nesmí a nebudou mít na takové rozhodování vliv. Kdyby bylo po jejich, tak si v Česku založí deset dalších lékařských fakult a budou jenom žvanit věci, které si přečtou někde v cizině. Za peníze, které jim budou posílat z ciziny.
Lidé se v této zemi budou muset smířit s tím, že lékaři mohou studovat i jinde než na českých vysokých školách a český stát může mít jenom tolik vysokých škol, na kolik si je schopen vlastní poctivou prací vydělat.