Proč jsou jižní Čechy pro Adama Gebriana nejkrásnější částí naší republiky?
Vložit
- čas přidán 2. 08. 2023
- Dnešní díl je v podstatě pozvánkou do Jižních Čech. Pro Adama Gebriana jsou částí republiky, kterou má obzvlášť rád. Líbí se mu organizační princip v jihočeských vesnicích, tedy náves obklopená nízkými domy orientované štítem právě k návsi. Většinou jsou spojeny s hospodářskou budovou, za nimi je schovaný hospodářský dvůr a teprve potom přichází "ostatní krajina".
![SPECIÁL: Výlety v jižních Čechách v roce 2021 | Jihočeské víkendy [4K]](/img/n.gif)
Jsem z Jižních Čech. Vždy mě mrzí když vidím vyrůstat ty nové ošklivé domky vedle takové krásné klasické zástavby. Hlavně v Budějovicích je tahle suburbánní zástavba dost častá. Absolutní pustina. Z obou stran ulice plot se zaparkovanými auty na chodníku. Ulice absolutně bez života.
Jojo, takový Srubec…
Já jsem z východních Čech. Asi mi to nebudete věřit, ale malá vesnice existující od středověku a stejně je bez života. A tím že před plotem někomu parkuje auto a někdo ho má ve dvoře to fakt není. Ono bez auta to tam moc nevymyslíte.
@@kolomaznik333 Tak to, že život z vesnic pomalu odchází je komplexní problém už desítky let. Architektura a automobilismus jsou jen dva z vícero důvodů proč tomu tak je.
Jako malí jsem jezdil každý víkend a na prázdniny k prarodičům na vesnici. Vždy to tam tak nějak na návsi, před krámem či před hospodou žilo. Babky seděli na lavičkách před barákem a děti dělali bordel kolem. Dneska už obchod zmizel, mladí odešli a řada bab už je pod drnem.
@@geography_czek5699 Velký problém je to, že ti staří lidé, kteří se dříve pohybovali nebo i posedávali na návsi, dnes sedí doma u televize a čučí na pitomé seriály. A mladí, kteří dřív venku hráli fotbal a holky skákaly přes gumu atd, tak ti zase doma hrajou PlayStation, nebo zabíjí čas na Instagramu a sledováním nablblých youtuberů. Životní styl lidí na vesnicích i ve městech se v posledních cca dvaceti letech dost razantně změnil.
Adam je bůh! Mluví mě z duše! Ať se mu v životě daří!
Asi se to musí brát z hlediska toho, jak tehdy lidé žili. Většina na těch statcích pracovala, ať už jako hospodář/děvečka/námezdní dělník. A po šichtě na poli nebo v maštali si zkrátka chtěli poklábosit se sousedy. Dneska většina lidí za prací dojíždí i víc jak hodinu denně tam a zpátky, a po práci v kanclu má leda tak náladu si nalít víno a pokud možno vůbec s nikým nemluvit. Mám to stejně - když jsem na plný úvazek překládala různé rozvodové papíry nebo zdravotní dokumentace, taky jsem po 10 hodinách takové práce nechtěla zas poslouchat další lidské tragédie, stejně tak dneska, když obsluhuju v restauraci a přijdu domů v půl jedenáctý večer, nemám nejmenší chuť se družit a radši si zalezu a kouknu na film...
Pro lidi, co by takovéto vesnice chtěli navštívit, tak jeden tip. Nejznámější jsou sice Holašovice, ale hned v okolí je spousta velmi podobných vesnic, kde takřka nenarazíte na turisty a můžete si tu architekturu užít sami a v klidu. Například vesnice Plástovice, Malé Chrášťany, Záboří, Mahouš, Dobčice nebo Vlhlavy. V některých dalších vesnicích jsou tato stavení taky, ale jsou už kolem nich klasické baráky a není to úplně ono. 😊
U tohoto videa mi došlo, že ty klasické selské statky jsou vlastně ideálním předchůdcem atriových domů. Díky.
Viděl jsem developerský projekt, který takovéhle rozložení u 6 domů navrhoval. Jako variantu k ke kasickýmu satelitu s domky uprostřed pozemku. Moc se mi to líbilo. Zatím to nestojí.
A já znám jeden, co stojí. A dojem je docela podobný tomu, co popisoval Adam ve videu... Jmenuje se to Domy pod lípou od architekta P. Hniličky.
@@designer7546 Děkuju za tip. Vypadá to pěkně. Podle mě se to musí jednou prosadit, poněvač to využití pozemku je přitom násobně praktičtější.
Zdravím z jižních Čech. Díky za krásné video. Co se týká jihočeské selské architektury, hodně zajímavá je ves Zálší právě u Veselí. Projedete jednou návsí a najednou se otevře druhá náves, větší s dvěma rybníky. To mě hodně překvapilo. Jinak, co se ještě týká JČ hodně zajímavá je architektura původně německých šumavských a pošumavských městeček, jako jsou Vyšší Brod, Frymburk, Chvalšiny, Pernek, Hořice na Šumavě, Světlík...... které jsou typické dlouhou svažitou návsí s dvoupatrovými statky, často gotickým kostelem s vysokou štíhlou věží, většinou potokem tekoucím středem náměstí, kde potok napájí kašny. O tom by bylo také zajímavé pohovořit. Jinak v Pošumaví je zajímavý předěl mezi selským barokem a německými dvoupatrovými statky např. u Lipanovic (2 km od Holašovic), kde Lipanovice jsou selské baroko, zatímco za kopcem, Vysokou Bětou už se nachází Sedm chalup a Jaronín s těmi německými statky dvoupatrovými.
Pěkně napsáno. Ono i Holašovice jsou německé. Všechno co má architekturu a vzniklo do roku 1850 je u nás z 99% nečeské. Češi architekturu neovládali. Líbí se mi jak Gebrian vynechává ten fakt, že všechny tyhle staré “české” vesnice se svým tvaroslovým stavěli většinou Němci.
Je pravda, že zrovna i mnou zmiňované Lipanovice s několika statky ve stylu selského baroka byly německé. Byl to s okolními vesnicemi takový německý poloostrov (vedlejší Budějovice byly se 70% Němců ostrov) Ale ty vesnice na Veselských, Soběslavských a i Zbudovských blatech, tam už bylo české obyvatelstvo. Co se týká Prachaticka / Stakonicka, tam kde působil hodně mistr Jakub Bursa, tam to bylo taky české. Proto ty Holašovice a okolí, to mě kdysi překvapilo, že selské baroko stavěli i Němci. @@PB-zu6bn
@@pavonel11 V Holašovicích žili taky Češi, ale všechny stavební fáze, které vedly k zápisu do UNESCO provedli Němci. Od založení ve 13. století přes rozšíření v 16. století až po tu výzdobu v selském baroku v polovině 19 století. Ono všechny památky UNESCO jsou u nás postavené nečechy. V Praze si pár zářezů udělal Kaňka v baroku, ale jinak je stará Praha německá a italská. Stejně jako 99% všech památek u nás do roku 1850. I Karel IV využíval jen zahraniční umělce, protože Češi byli i po staletích po jeho smrti jen na poli. Žádní architekti z Čech až do 18. století neexistují. A potom v 18 století jen malinká skupinka hlavně kaňkových žáků. V podstatě až do druhé světové války je z deseti tisíc nejhodnotnějších staveb u nás 99% nečeských, což je brutál.🤦🏻♂️👎🏿 Hrady, zámky, paláce, kostely, kláštery, měšťanské stavby, radnice…. veškerá historická centra, vše bez českého vkladu, protože Češi neovládali architekturu a estetiku. Pražský hrad, Karlův most… všechno bez Čechů. Je strašný si uvědomit, že Němci toho pro českou kulturu udělali víc než sami Češi. Dodneška jsou Češi jako většinová společnost esteticky tak tisíc let pozadu za Němci, Italy, Francouzi, …😥😰
Dobrý den Adame, zajímal by mě Váš názor na dotaci Oprav dům po babičce. Za mě to má ně mnoho rovin, jedna věc je, že je uváděno, že na to dosáhnou jen bohatí a zvýší si cenu nemovitosti před prodejem. To, že na dotaci dosáhne málo lidí může být v konečném důsledku dobře, protože další pohled je to, že díky dotaci může zmizet velké množství secesních, art deco, moderna ...fasád, které budou otlučeny a/nebo překryty polystyrenem. Díky. S pozdravem Robert Válek
Jižní Čechy jsou pro mě od zbytku republiky rájem na zemi. I vesnice a města tu vypadají lépe než ve většině republiky a ta příroda je nádherná. Ať už jde o Lipensko, Třeboňsko nebo Šumavu, vždy se tam rád vracím.
Příroda je v ČR nádherná skoro všude. A města jsou v již.Čechách tu lepší, tam horší, stejně jako na většině území republiky, když pomineme některé ty opravdu hnusné převážně na severu Čech a Moravy. Osobně mám moc rád Jindřichův Hradec, Tábor a samozřejmě Krumlov.
Souhlasím a díky za díl. Mimochodem ten dům od Atelier 111 je také v Jižních Čechách. V Litvínovicích hned vedle Českých Budějovic, takže pokud budete někdy někdo v ČB, je jde tam dojít i pěšky přes park Stromovka.
Prosím názor na sudetskou architekturu zejména na severu a západě Čech (např. typické německé masivní vily s kulatými rohy a věžičkami či venkovské stavení se zvýrazněnými trámy zvenčí).
Za to bych se přimlouvala rovněž!
Holašovice jsou taky německé😉
@@PB-zu6bn No ono to v ČR vypadá takřka všude tak, že města s architektonickou hodnotou jako celku, byly vždycky pod německým vlivem. Úplně typické příklady německé architektonické krásy a české poválečné hnusoty jsou města jako Mariánské Lázně, Karlovy Vary nebo Český Krumlov.
Celé české územní plánování jeden velký kocourkov. Pak jsme v situaci, kdy na jedné straně ulice se fanaticky dodržuje "vesnický ráz" a nesmí se do domů zasahovat a musí mít jedno podlaží a na druhé straně mají domy nařízené obrovské odstupy a 15% zastavěnost bez výškového limitu.
o jakou ulici jde?
to musim vidět :D
@@Jacon95 To budou Jevany :D Vtip.
Boomři. Co dodat. Ještě by jim tam bydleli lidi a to se nechce. 15% zastaveností tomu hezky zabráníme.
Jediná možnosť je, že by celý takýto celok by postavil developér alebo spoločenstvo vlastníkov.
Sousedé na náměšťsku koupili pozemek se zbořeninou a chtěli novostavbu umístit doprostřed. Památkáři jim to zatrhli a stavba se musela umístit (stejně jako ta původní) do rohu pozemku, aby se nenarušil ráz vesnice, který je chráněný jakousi vyhláškou. Nejdřív mi to přišlo jako kravina, ale teď se na to dívám trošku jinak. Děkuji za video.
Doporučuji ještě jednu krajinu, kde jsou vesnice v jednotném stylu. Kokořínsko. Zde se, díky stupni ochrany přírody a krajiny, podařilo uchovat původní ráz vesnic. A i když občas vznikají stavby nové, jsou zcela v souladu s dosavadní zástavbou. V tomto případě "díky Bohu" za bohaté pražáky 🙂
Nejen Jižní Čechy, ony vesnice a osídlení z doby, kdy byla společnost nejdříve nucena a následně zcela dobrovolně byla pospolitá, jsou vždy pěkné. My tady v západních Sudetech máme taky řadu krásných vesnic. Skoro v každé vesnici se dají konstatovat dvě věci. 1) Původní uspořádání bylo skvělé a vznikly tak krásné věci (mnohdy bez jakékoli výzdoby, prostě jen hmotově krásné) a za 2) Až na výjimky jakýkoli současný zásah je hnusný, poškozující, devalvující prostředí.
Každopádně jižní Čechy jsou malebná krása. Tady na západě je to drsná krása :D
Kolikrát si říkám proč furt hodně z vás říkáte "Sudety"? Víte vůbec, že si tenhle název vymysleli náckové a hojně rozšířili Henleinovci ve snaze dělat si na daná území historicky nárok? Slovo "Sudetenland" totiž ještě ve 20.letech de facto nikdo neznal. No, třeba vám to přijde jako že je to nejak zajímavý, no OK. Ale dost bizarní mi to připadá u lidí, co tam fakt žijou a mají ještě v příborníku Rosenthal po lidech, co možná nepřežili divoký "odsun".
Kde jsou západní Sudety? Termín Sudety se přece od konce 2. sv. války nepoužívá.
@@marcip6820 nerozumím na co se ptáte? Já jej používám docela běžně, jako mnozí historici a další lidé. Vy tomu termínu nerozumíte? Můžeme používat ještě "pohraniční oblasti Čech a Moravy, odkud bylo po roce 1946 vyhnáno původní obyvatelstvo", ale nepřijde mi to moc praktické.
@@LakelyDorton V okolí jakých měst jsou západní Sudety? Myslíte tím Šumavu? Termín Sudety samozřejmě znám, je to ale historický termín a jejich označení najdete jen v historických mapách. Neznám nikoho ze současníků, kdo by říkal, že bydlí v Sudetech.
"Po vzniku Československa v roce 1918 vyhlásili Němci žijící v pohraničních částech Čech, Moravy a bývalého Rakouského Slezska ve dnech 29. a 30. října následující 4 autonomní celky, známé jako provincie, požadující nezávislost na Československu a přičlenění k Německému Rakousku:
Deutschböhmen, zahrnující severozápad a sever Čech, s centrem v Liberci.
Sudetenland, zahrnující severovýchod Čech, včetně Orlických hor, severozápad Moravy a západ bývalého Rakouského Slezska, s centrem v Opavě. Mělo rozlohu přibližně 6 543 km² a asi 650 000 obyvatel.
Böhmerwaldgau, zahrnující jihozápad, jih a jihovýchod Čech, s centrem v Prachaticích. Představitelé tohoto celku deklarovali spojení s Horními Rakousy.
Deutschsüdmähren, zahrnující jih Moravy, s centrem ve Znojmě. Představitelé tohoto celku deklarovali spojení s Dolními Rakousy. Začínala u Břeclavi (Poštorná) a zahrnovala Mikulovsko, Znojemsko a Slavonicko.
@@marcip6820 ano, stejně tak v historických mapách najdete i kde převládalo obyvatelstvo českých Němců. Tak tím myslím i mnou označené Sudety. Od Chotíkova k Aši, Česky les, Chebsko a podobně. Ve svém slovníku, který běžně používám mám mnoho starých slov a označení. Nepoužívání Sudet bylo dobově politické proklamování zlomového okamžiku, ale myslím, že dnes už se nemusíme bát mluvit i o věcech nechtěných, popřípadě používat označení historická, která poukazují na nějakou komplikovanou historii 😊
3:10 Horažďovice, Podzámecký mlýn
Go. La #arquitectura es el arte de la creación del espacio habitable, que responda a las necesidades de sus habitantes y se pueda crear una #urbanización del tal forma que permita la integración de los servicios e infraestructura urbana, sea accesible, asequible y mejore la calidad de vida de sus habitantes.
To sú aj pre mna
Mně vždy přišly jihočeské vesnice jako neživé, skanzenovité. Hezčí a pro život lepší jsou jihomoravské vesnice.
Jihomoravské vesnice nejsou o moc lepší, v okolí obvykle není žádná příroda, jen zemědělsky využíváné plochy (Hodonínsko), totální exploatace krajiny.
V těch krásných jihočeských chaloupkách a statcích žijí stálí obyvatelé nebo chalupáři. Z jihomoravských vesnic jako např. Němčičky, Bořetice, Vrbice, Kobylí jsem byla zklamaná. Domy všehochuť, okolí často neupravené, hrozné chodníky, žádná náves... A příroda jen vinice a vinice, občas nějaký ten snad a absence lesů, luk, rybníků.
Lesy, louky a rybníky jsou snad příroda? @@marcip6820
Je nějaký pádný důvod proč se musí stavět až tři metry od kraje pozemku?
(Netušim) Myslím si ale, že to bude mít podobný původ jako parkovací minima. Někdo vyzionářsky kdysi udal nějaké celoplošně arbitrární normy, nejspíš s cílem zracionalizovat stavebnictví a urbanismus, které dneska akorát znemožňují stavět stavby s unikátním charakterem.
K sousedům je to nejspíš kvůli požárně nebezpečnému prostoru a zastínění. Jinak Vám to musí soused povolit, žádat o vyjímky, nemít okna apod. Jestli je to i ke komunikaci z požárního hlediska nebo možná i hluku nevím. Ale u nových RD je nutné parkovací stání ještě před vjezdovou bránou.
Ten nejzákladnější pádný důvod je legislativní dle Vyhl. 501/2006 Sb. a nejsou to 3 m, ale 2 m. 3 m bych bral jako na stranu bezpečnou i s přesahy střechy dle speciálních regulí hl. města Prahy. Minimální obecná vzdálenost od hranice pozemku jakékoliv stavby jsou 2 m bez výjimek.
Jinak ty 2 m budou určitě z požárního hlediska.
Mne je mnohem blizsi ta horska roztrousenost, ale kdyz prijedu do jiznich Cech, musim uznat, ze je to krasne.
To mě taky. Miluji Šumavu. Máme tam i svůj kousek... Bohužel 1. zóna NP, jako je Borová Lada, Srní, ale i Modrava je těžce poznamenána tou novou výstavbou. Ani mi tolik nevadí ta výstavba za socíka tečh megalomanských hotelů, jako ten satelit novodobých horských chat na rozloze 600m.
@@SvobodnyObcan Ziju na Sumave 🙂. A nejvetsi soucasne prokleti jsou apartmany.
5:41 Dům s dvěma dvorky pro "klaustrofobiky".
Pro mě je zajímavé, že JČ umlčují známé klišé o rovinách, prostě Třeboňsku žádné skály nechybí.😊
JC moc rovina nejsou. Trebonsko placaty je, ale ty krajine plny luk, lesu a rybniku to slusi. Na jih Novohradsky hory, Slepici Hory, Sumava...kdo chce lehky kopecky tak od Hluboky na Tabor. Kdo chce nejakou vrchovinku tak Pisecky hory.
Pokud je neco v CR placka...je to Ceska tabule..Pardubice, Hradec, Kolin, Nymburk...obrovska nuda hezka jen na jare...jinak samy pole. Šeď.
Adam Gebrian mě občas vytočí hejtěním aut ve městech, ale jinak s ním téměř ve všem souhlasím. Pocházím z Ostravy, v Jižních Čechách jsem byl možná tak dvakrát v životě, ale ten styl zástavby je mi sympatický. Vyrostl jsem v Soreláckém činžáku na Lenince/Hlavní třídě v Ostravě-Porubě. Z bydlení, které se za komárů postavilo je to vlastně top. Dole obchůdky, kavárny, hospůdky a nahoře byty. V Praze jsem žil v Holešovicích a Nuslích taktéž v činžácích s obchodními prostory. Činžák bez nich mi přijde jako plýtvání prostorem a časem lidí, kteří v okolí žijí a musí překonávat větší vzdálenosti, aby si nakoupili, atd. V Londýně jsem žil v uzoučkých dvoupatrových tuším edwardiánských řadovkách s maličkou předzahrádkou a trochu větší vzadu, které sami angláni celkem hejtí pro nedostatek světla, strmé schodiště a úzké chodby, ale mi se na nich moc líbilo, že díky horizontální hustotě zástavby může mít každý ten svůj kousek půdy a střechu, kterou nemusí sdílet s ostatními jako v činžáku a přitom to má stejně blízko na metro, jako by bydlel ve vysoké zástavbě. Akorát mi vadila absence garáží a parkování v ulici. Moje představa o dokonalém městě je kompaktní kombinací toho všeho. V naprostém středu klidně mrakodrapy. Od středu vedoucí hlavní silnice s činžovními domy, s obchodními prostory v přízemí, zastávkami MHD a obchoďáky, které nestojí samostatně, ale mají nad sebou vždy několik podlaží kancelářských, hotelových a obytných prostor a parkování v suterénu. Vedlejší ulice s rodinnými domy, které mohou mít místo předzahrádky také nějakou kavárničku, rodinný krámek, ale vzadu mají vlastní zahradu a ideálně průjezd do ní jako tato venkovská stavení, aby rezidenti nemuseli parkovat v ulicích, ale některé uličky klidně i řadovky bez garáží a průjezdů, pro ty, kteří auto nechtějí. Lidem se v průběhu života mohou měnit priority a potřeby, ale takto by se mohli stěhovat v rámci sousedství. Nemuseli by přetrhat veškeré vazby, když našetří dost na domek se zahrádkou a mohou zpět do činžáku, když nebudou mít na stáří energii, aby se o domek starali. Nemělo by se bránit ani drobné výrobě, aby bylo snadné najít uplatnění v dochozí vzdálenosti. Parkové prostory rozprostřené tak, aby byly přístupné všem a jejich udržování mělo ekonomický smysl díky vysoké hustoty osídlení. Tohle je se stávajícími normami naprostá utopie. Když už ne stávající normy rušit, tak aspoň vyčlenit lokality, kde by neplatily a zjistit, čemu lidé dají přednost
Auto do města nepatří
@@DaveaDan Ty nepatříš do města. Bez aut nemají města smysl, protože v nich nikdo ekonomicky aktivní nebude chtít žít.
@@JindrichOchmann Myslím, že tím neříká, že nemůžeš mít auto. Nicméně je pravda, že ideální stav je takový, kdy na kraji města bude dostatečná parkovací kapacita pro všechny z města a po městě bude každý jezdit MHD, která bude stejně skvělá, jako třeba v Londýně. Takovou věc si umím představit. A mám i srovnání osobní, protože jsem vyrůstal v centru Prahy a teď žiju na malé vesnici 150km od Prahy. A žít v centru Prahy bez auta si dokážu představit. A na výjimky jako je návštěva doktora apod. se dá buď udělat "povolenka" pro vjezd do města nebo mít jako v Hong Kongu taxi jako součást MHD - za km jsme tam platili 4 koruny. Ale je mi jasný, že takový koncept je v reálném světě utopie :).
@@JindrichOchmann auta patří do měst, ale ve velmi omezené míře. Doporučím občas vytáhnout paty z Čech a uvidíte, že je to možné :)
@@spacedriver496 V Londýně jsem půl roku žil. Z Walthamstow do práce u Notting Hill Gate byla roura ještě cajk, ale z Forest Gate na Piccadilly doslova utrpení. Tak dvě stanice nějakým příměstským vlakem, ze kterého se dalo na stejném peróně přestoupit na metro, ale většinou mi tak tři soupravy ujely než jsem se s rozběhem byl schopný namáčknout do dveří tak, aby se zavřely. Na některých stanicích tehdy pěchovali lidi do souprav chlápci s holemi. Takový dobytčák nebyla ani 45ka bus v Ostravě s šichťáky na NHáčko. V každém voze nějaký otravný blázen. Je to skoro 20 let, ale za tu dobu přibylo podle wiki snad 40% obyvatel. Nedokážu si představit, že by to mohlo být lepší. Přitom Oysterka(lítačka) mě stála třetinu výplaty. Více než ubytko v shared housu. Češi většinou kupovali jen dvojku zónu i když jsme projížděli jedničkou, pak to vyšlo na cca polovinu (edit.4750Kč 27x44x4 měsíčně v době, kdy byl trochu lepší nástupní plat v Ostravě 14tisíc na technika kontroly kvality v Asusu), ale před revizory jsem předstíral, že mluvím anglicky jako svahilský křovák. Noční autobusy úplná katastrofa. A meziměstskými busy jsem se při povodních nemohl dostat z farmy v Ross-on-Wye do Londýna týden. btw Na Piccadilly jsem jezdil dělat valet drivera a čistit auta místňákům, kteří si tam parkovali v patrové garáži svoje fára hezky v centru města. Forest Gate a Walthamstow, kde jsem žil byly dycky chudé přistěhovalecké čtvrti, ale každej Arab a Afričan tam měl fáro, jen my Češi, Slováci a Poláci ne. Londýn byl fakt úžasné město. Do teď lituji, že jsem se vrátil, ale rozhodně mě tam netáhne zrovna MHD, byť bylo fajn bydlet v domku a zároveň blízko od stanice metra, kdyby nebylo ve špičkách tak přervané. To, že jsem tam neměl auto a jako teenagera by tam pro mě bylo povinné ručení prakticky nedostupné byl jeden z hlavních důvodů, proč jsem se vrátil. A nyní jsem se vrátil z Prahy do Ostravy mimo jiné protože mám jako singl 8 aut. Jedno mě živí, zbytek veterány, sporťáky a v Praze si nemůžu dovolit všechny parkovat a debilní systém modrých zón mi neumožňuje střídat pracovní auto za veterána nebo sporťáka, i když bych u činžáku chtěl parkovat vždy jen jedno auto.
Barokní uspořádání vesnic mi se slovem "republika" nějak nejde dohromady.
To uspořádání není barokní, ale středověké. V podstatě to je původní středoevropský venkovský urbanismus. Baroko se jen podepsalo na štítech domů a ve zbytku Čech tento tradiční typ uspořádání narušilo otáčením hřebenů střech, a tedy určením orientace domů spíš podél uliční čáry namísto kolmého uspořádání.
Ta 3metrová vzdálenost od hranice pozemku je fakt totální idiocie, v našich malých vesnicích. To jsem viděl fakt hezký pozemek, dobře využitelný pro rodinu, ale toto pravidlo z něj udělalo paskvil kde si uprostřed postavíte malý domek a prostor je využitý velmi mizerně, neprakticky.