Obléhání ve filmech vs. realita
Vložit
- čas přidán 6. 05. 2024
- Historická obléhání ztvárněná Hollywoodem jsou vzrušující a obvykle vizuálně působivé. Nikoho asi nepřekvapí, že dlouhé trvání a celková složitost obléhacího procesu je Hollywoodem zkomprimována do velkolepého akčního balíčku, kde se ozbrojenci rozbíhají po rovince postrádající jakékoliv terénní úpravy proti hradbám, zatímco do nich buší katapulty a v dáli se rozjíždí několik obléhacích věží. Vroucí olej, zápalné šípy a projektily létají vzduchem. Hlavní protagonista kosí desítky nepřátel, odráží útoky žebříků a obyčejně ničí obléhací stroje. Nehledě na období, filmy opakují nesmysly, které již bereme jako realitu obléhání.
0:00 Intro
0:59 Úvod
3:57 Příkopy
5:26 Trebušety
8:50 Obléhací věže
11:02 Žebříky
12:26 Vroucí olej
13:35 Život v táboře
15:18 Závěr
Pexels stock footage:
Autor/ka videa: Egor Kunovsky: www.pexels.com/cs-cz/video/vy...
Music by: bensound.com
License code: NKKX3YKHCVJCOXT5
song: NEW DAWN
Zdroje:
1. Westenholz, Joan Goodnick, Legends of the Kings of Akkade: The Texts. Pennsylvania: 1997. str. 123-125.
2. Hamblin, William J., Warfare in the Ancient Near East to 1600 BC Holy Warriors at the Dawn of History. London: 2016. str. 215.
3. Tamtéž, str. 216.
4. Books of Paralipomenon, 26:15, at: mechon-mamre.org/p/pt/pt25b26..., online, 18.8.2023.
5. Bennet, Matthew, Bojové techniky středověkého světa. Praha: 2007. str. 198.
6. McGreer, Eric, Byzantine Siege Warfare in Theory and practice. In: The Medieval City under Siege.Woodbridge: 1995. str. 126.
7. Hamblin, William J., Warfare in the Ancient Near East to 1600 BC Holy Warriors at the Dawn of History. London: 2016. str. 215.
8. Tamtéž, str. 223.
9. Fulton, Michael S., Artillery in the Era of the Crusades: Siege Warfare and the Development of Trebuchet Technology. In: History of Warfare, vol. 104, Issue 362. Brill: 2018. Str. 297-300.
10. hiddenscotland.co/the-siege-o..., online, 18.8.2023.
11. Koscelník, Petr, Obléhání hradu Karlštejn roku 1422. In: KRIŠTUF, Petr. Archeologická studia: sborník z 1. studentské konference katedry archeologie FF ZČU v Plzni. Plzeň: 2010. Str. 87-98.
12. Fulton, Michael S., Artillery in the Era of the Crusades: Siege Warfare and the Development of Trebuchet Technology. In: History of Warfare, vol. 104, Issue 362. Brill: 2018. Str. 404.
13. Humphries, Paul Douglas, Of Arms and Men": Siege and Battle Tactics in the Catalan Grand Chronicles (1208-1387). In: Military Affairs. 49 (4). 1985. str. 173-178.
14. Sedláček, August, Hrady, zámky a tvrze Království českého. Díl 6. Podbrdsko. Praha: Argo, 1995. Str. 47.
15. Wheelis, Mark, Biological Warfare at the 1346 Siege of Caffa. Emerging Infectious Diseases. 8 (9). 2002. str. 971-975.
16. Aanglim, Simon, Bojové techniky starověkého světa. Praha: 2006. Str. 189.
17. Bennet, Matthew, Bojové techniky středověkého světa. Praha: 2007. Str. 172.
18. Biesty, Stephen, Castle: Stephen Biesty's Cross-Sections. Londýn: 1994.
19. Rossi, C., Pagano, S., Russo, F., Ancient Motors for Siege Towers. In: Paipetis, S., Ceccarelli, M. (eds) The Genius of Archimedes 23 Centuries of Influence on Mathematics, Science and Engineering. History of Mechanism and Machine Science, vol 11. Dodrecht: 2010. at: link.springer.com/chapter/10...., online, 18.8.2023.
20. Bennet, Matthew, Bojové techniky středověkého světa. Praha: 2007. Str. 198.
21. Turnbull, Stephen, The Walls of Constantinople, AD 324-1453, Oxford: 2004.
22. Kaufmann, J.E.; Kaufmann, H.W., The Medieval Fortress: Castles, Forts and Walled Cities of the Middle Ages. London: 2001. Str. 60.
23. Nossov, Konstantin, Ancient and Medieval Siege Weapons. Spellmount: 2006. Str. 79.
24. FA 429. At: celt.ucc.ie/published/T100017..., online, 18.8.2023.
25. Nossov, Konstantin, Ancient and Medieval Siege Weapons. Spellmount: 2006. Str. 200-201.
26. Nicolle, David, Medieval Warfare Source Book: Christian Europe and its Neighbours. Leicester: 1996. Str. 173-174.
27. en.wikipedia.org/wiki/List_of..., online, 18.8.2023.
28. en.wikipedia.org/wiki/Sieges_..., online, 18.8.2023.
29. Caldwell, David H., Edinburgh Castle Under Siege, Edinburgh, Historic Environment Scotland, 2018.
Řekl bych, že je toto video velmi kvalitně zpracováno. A velice oceňuji zdroje společně s citacemi v rámci videa samotného. Dále pak animace a celkově výpravnou složku. Osobně bych vytknul je menší hlasitost výkladu možná je to jen můj problém.
U me je hlasitost ok
Úžasné video a pěkně poučné! To je rozdíl od většiny CZcamsrů, člověk si může částečně představit situaci skutečného života člověka té doby. Měli bychom být rádi, že nejsme v obklíčeném a obléhaném městě, že dneska je doba mnohem, MNOHEM bezpečnější! Co by o tom asi řekli předkové ze středověku, že si dneska jejich potomci stěžují v této ,,vymazlené" době?
Úžasné video a skvěle zpracované. Děkuji 👍👍👍👍
Perfektní video kvalitně zpracované. Mě by ale zajímaly filmy, z kterých jsou použity záběry, jako třeba v dílech o zbraních. Některé vypadají staře, ale věrně vypravující realitu tehdejší doby. =)
Parádní video. Díky. Opravdu zkuste vylepšit ten mluvený komentář. Je to hodně potichu a místy je to hlas monotóního uspavače hadů. Jinak opravdu perfektní práce.
Holt mu budeme muset přispět na slušnejši mikrofon, nebo rovnou na externí zvukovou kartu 😀🤔
@@zoufalyotec "Hlas monotóního uspávače hadů" žádný lepší hardware nevylepší.
@@JaPePr kupodivu ano
Tvoje videa sú super pokračuj 😊
Úžasné, každé video hltám, jen by to do budoucna chtělo vylepšit audio, ale i takhle se to dá!!
Moc díky, za tvorbu a prosím pokračujte, máte veliký potenciál, dle mého uvážení! Hezký den Plichta.
Pěkné video. Vse logicky a dobře vysvětleno a některé zajímavosti jsem ani sám netušil. Díky tvůrci, jen tak dál.
Jsem rád za videa tohoto typu jelikož filmy, hry a knížky mi mohli zkreslit představu obléhání za to moc děkuji a těším se na další téma.
skvelé video ako vždy mohol by si spracovať bratstvo neohrozených
dobrá práce :)
Výborný výklad a vymazlený vizuál. Radost z poznání, děkuji. Snad jen dodat příklady délky obléhání, ztrát na obou stranách, výsledky obléhání a případy válečníků, kteří je preferovali či naopak se jim vyhýbali.
Na tyto videa se vždy rád podívám. Vždy se dozvím fůru věcí, které prostě nevím.
Video jsem si opravdu užil! Co třeba udělat video na ztráty ve starověkých/středověkých bitvách? Kde bys vysvětlil, že představa Hollywoodu, že ztráty byly třeba 60 procent je mylná 😀
A ty myslíš že třeba v bitvě u krescaku to bylo méně?
@@petrkombajn5820
Nevím jak to bylo s Kresčakem konkrétně, ale cca do Napoleonských válek nebyla smrt na bitevním poli až tak pravděpodobná, úmrtnost byla max pár procent.
Jako jo, máme výjimky jako např. pitva u Kann, masakr kde se počet zajatých/mrtvých na římské straně blížil 100%.
Daleko víc lidí zařvalo na epidemie co zasáhly vojsko (tyfus, dyzentérie) či je zabila infekce, když se zanítilo zranění, které samo o sobě život neohrožovalo. Ještě za první světové víc lidí zemřelo na komplikace zranění (infekce) než bylo zabitých v boji, protože nebyl penicilin.
Navíc většina padlých nezemřela "přímo v boji" ale až potom, resp. když byla morálka poražených zlomena, rozbila se formace a dali se na neorganizovaný ústup. Nebylo to jako ve filmech, kdy se "rvali do posledního" většinou na zlomení morálky stačily relativně malé ztráty a vojáci, hlavně nezkušení nováčci, mohli začít panikařit a utíkat.
Ono z logiky věci, kdybys měl 60% šanci že v bitvě chcípneš, tak nejpozději po druhé třetí by bylo po tobě. Kdyby drtivá většina vojáků padla, tak by nikdo dobrovolně do války nešel a nikdo by se nestal dobrovolně žoldákem, který války doslova vyhledává.
(Jasně, máme odvedence, ale vždy existovaly profesionální žoldnéřské oddíly)
@@dolanuscaesar1326Přesně jak píšeš. 👏🏽👏🏽
Ono málo kdo má vrozený talent na toto, že to dokáže tak definovat přesně. Musíš se umět vžit do obou stran armád. No zkrátím to. Přesně o to jde. Morálka, strach. Vy nevíte jak se vyvíjí bitva(nejste pč jako voják). Takže dostat ideální je, aby nepřítel zpanikařil, následně ostatní, a ikdyž vlastně bitvu můžou vyhrávat(oni to neví) začnou ustupovat a následně je pozabíjet do zad. Manevrovaní. Proto vlastně někteří vojevůdci byli tak úspěšní(vojáci věděli, že jejich velitel je staví do nejlepší pozice a umí to) a proto fungovali a drželi jako jeden muž. Takže za mě jsi to skvělé popsal.
A bitba u Kann 🤣 Tam se nedalo ustoupit, když byli stlačení 😃😃😃 a za mě teda jedním z nejlepších vojevůdců všech dob Hanibalem.
Jsem rád že někdo na ytb se dokáže na věci dívat opravdu reálně 😊
Někde takové video jsem viděl. … Už nevím přesně ty čísla, ale když se řeklo, že bitva pro jednu stranu znamenala masakrem, jednalo se třeba “jen” o 10% ztráty. … tak podobně
@@yodyyody4006
Memálo lidí zapomíná že Hannibal nebyl frajer jen proto, že uměl vyhrávat bitvy a porážet několikanásobně větší armády.
Frajer byl zejména kvůli LOGISTICE. Ono cca 15 let držet pohromadě žoldnéřskou armádu složenou z vojáků různých kultur, zajišťovat jim proviant, to vše hluboko na nepřátelském území... A do toho ještě muzel živit SLONY kteří žerou jak najatí. (Teda dokud mu nepochcípali při přechodu přes Alpy, dle mne to nebyl až takový úspěch, když mu pochcípalo 75% armády. Prej i kdyby zaútočil na opevněný průsmyk a probil se do Itálie takhle, tak by neměl takové ztráty.)
Ohledně toho jakou roli hraje panika, dobrý příklad je bitva u Hastingsu. Angličané pod vedením Haralda Godwinsona měli výhodnou pozici na kopci. Normané při útoku na vyvýšenou pozici měli strašné ztráty. Když se pak ale část Normanů po takovém nezdařeném útoku dala na ústup, tak si Anglosasové mysleli že vyhráli a rozběhli se z kopce (neorganizovaně) za nimi. Vilém Dobyvatel toho využil a zmasakroval je, načež v Haroldových řadách vznikla obří mezera a průser byl na světě.
Další příklad z naší historie. Už si to nepamatuju přesně, ale vím že při bitvě na Moravském Poli se Rudolf I. Habsburk pokoušel o obchvat Přemysla Ottakara II. Milota z Dědic na to zareagoval a se svými oddíly se vydal stabilizovat nekrytý bok. Část Čechů si to ale vyložila jako ústup, že bitva je prohraná a... začali panikařit.
Milota to přitom myslel dobře, ale holt tehdá nebyly vysílačky a chyby v komunikaci či nedorozumění ti můžou totálně dos*at bitvu, ať se ti vyvíjí do té doby sebelíp.
A právě kvůli tomuto nedorozumění z něj pak o pár století později Jirásek udělal "zrádce", byť Milota byl Přemyslovi loajální.
velice pěkný a profesionální výklad ,supr video
Paradne video, pridal by som ešte nejaké konkrétne priklady z filmo kto čo natačal dobre/ zle
Díky za video a rovnou se zeptám. Jak byly zmíněny obléhací věže, tak mě napadlo, že pro obránce by byla účinná obrana na hradby naproti věže postavit katapulty či balisty a těmi pak pálit do věže. Je to jen výplod mé hlavy, nebo se to skutečně dělalo?
Děkuji za video, moc mě bavilo
Moc pěkné video!
Super video len by to chcelo buď úplne vypnúť hudbu pri hovorenom slove alebo zvýšiť hlasitosť komentárov. Zle sa to počúva.
Super format. Olej konopný a také smola slouzila obrancum.
Parádní video
Klobúk dole. Smekám 👍
Ty jo, fajné, dávám odběr a jdu projet ostatní videa 👍
12:14 Pro zdolání hradeb se často namísto žebříků nebo jako jejich doplněk používaly ostrve. Osterev byla dostupnější náhradou žebříku, kterou šlo (oproti žebříkům) před útokem ve větším množství rychle vyrobit z místních zdrojů s malými nároky na vybavení a zručnost. Jedná se o odvětvený pokácený strom upravený tak, aby u kmene zůstaly krátké pahýly větví, které sloužily jako stupátka pro lezení, když útočníci kmeny opřeli o hradby. Dodnes má mnoho obcí ostrve ve svém znaku, například Horní Bezděkov nebo Kokořín.
To je z velké části jen hezký sen. Sice se Ostrve používaly, ale jen jako doplněk žebříků. Schválně, zkuste najít strom, co má potřebnou výšku, k tomu ještě alespoň trochu pravidelné větve abyste je mohl osekat a pak si spočtěte váhu a srovnejte ji s váhou žebříku. představa jak vlečete třeba 10 m vysokou ostrvi je spíše komická. stejně dlouhý žebřík unese v nouzi nejspíš i jeden chlap. Z místních zdrojů jde samozřejmě vyrobit i ten žebřík, rozeberete v okolí třeba zanechané povozy, nebo spojíte několik řebříků které používali vesničané. Hrad ani město nestály nikdy osaměle, vždy měly v blízkém okolí zázemí, které obléhatel využil. Ostatně pokud se chytáte něco obléhat, žebřík je asi nejsnazší na přepravu. Pokud nejste američan s jejich představou, pak asi nepojedete a "jé támhle je hrad, oblehneme ho". Obléhatelé měli v podstatě dvě možnosti, buď rychlým a překvapivým útokem proniknout do města, nebo ho oblehnout a takzvaně "vyležet", tedy postupně buď proniknout do objektu některým z ve videu zmíněných způsobů, nebo prostě obránce vyhladovět. Nic z toho nebylo snadné. Třeba dlouhá obležení byla možná pouze pokud to bylo v dobách kdy bylo buď bezvládí, nebo šlo o hrad někoho odporujícího státní moci. Jinak prostě z okolí přijeli okolní šlechtici nebo městští, kteří samozřejmě nestáli o to aby nějaká banda jim kradla jídlo a obléhatele vyhnali. Problém byl totiž hlavně proviant pro obléhatele, ten si nemohli dovézt svůj, prostě se nedal konzervovat a tak "pícovali" v okolí a to mnohdy nešlo, prostě proto, že se jídlo stáhlo do obleženého objektu. Prostě řada představ nejen z filmů, ale i knížek je spíš komická.
Hoj z jakých filmů jsou ukázky,ty velmi staré mě zajímají
Taky bych poprosil o názvy těch filmů, spoustu jsem jich poznal, ale některé vůbec. Děkujeme za video.
Ahoj, ty starší jsou tyto:
www.csfd.cz/film/19987-valecnik/prehled/
www.csfd.cz/film/139721-ivanhoe-balada-o-statecnem-rytiri/prehled/
www.csfd.cz/film/27005-ivanhoe/prehled/
www.csfd.cz/film/85984-masada/recenze/
@@hi_story2982 Děkuji moc.
Super video
Skvělé video 😉 Historické filmy na toto téma jsem vždy miloval a přesně si pamatuji, jak jsem si vždy myslel, že zbořením hradby je rozhodnuto 😀 Holt, "filmy"...neznalý člověk už pak nedomýšlí, že suť bylo potřeba nejprve uklidit a to pod pokračujícím útokem obránců... ti měli samozřejmě dále dostatek času se situaci přizpůsobit a připravit se na útok uvnitř hradeb. Ve filmu je to holt vždy tak, že se rozsype kus hradby a všichni útočníci naskáčí do hradu přes hromádku kamení jakoby nic a pobijí vše živé uvnitř 😃
parada! super zpracovano
Pre boha, nič mu nie je rozumieť. Divne hovorí a tak hlavne koniec viet tak nie je rozumieť.
jak dloho mohlo trvat takove oblehani od prichodu vojaku co postavi tabory?
Jen bych dodal, ze takovy trebušet byl schopný vystrelit strelu cca jednou za nekolik hodin.
Němci mají jeden poměrně velký postavený. Vycvičená obsluha vypálí 4 x za hodinu. odhad je že by to šlo asi i o něco rychleji, při více lidech, kteří by snáz zvedli protizávaží. Dostřel mají skoro 200 metrů. Sami tvrdé že větší nemohou postavit, že by neměli kam střílet.
Pěkné video, jen moderátor by se měl naučit mluvit, srozumitelně artikulovat a ne opřekot drmolit bleskový text, kterému není rozumět, ale to je dnes asi normální. Jan Přeučil by vás asi okamžitě vyhodil ze zkoušky.
Dobrý den, jsem amatér ve střihu i v práci s audiem a nemám ani odborné vedení - vše je šité "horkou jehlou". Souhlasím s kritikou. Rád bych zvedal kvalitu ale obávám se, že můj strop v oblasti mluveného slova je velmi nízko.
Obsahově je to fajn, ale autor by na koncích vět neměl tolik snižovat intenzitu hlasu a polykat je, protože mu pak není rozumět, ani když si hlasitost zdvojnásobím. Buď na mikrofon "šeptá" a měl by tedy mluvit hlasitěji, nebo to "neudýchá" a bude třeba zásah do textu. Ale jinak zajímavé, díky.
A to si stěžuješ nebo?
To není vůbec pravda. Historie napodobuje americký špektákly. Nejdříve byly americký špektákly a pak se psala historie. 😂😂😂