EP228 Proč už umění není, co bývalo?
Vložit
- čas přidán 18. 11. 2023
- Čau! Dneska se podíváme na umění.
--------------------------------------------
Chcete naši tvorbu podpořit? Za €4 měsíčně můžete mít přístup k bonusovému obsahu na našem Herohero:
herohero.co/napotitku
Moc děkujeme všem našim podporovatelům!
--------------------------------------------
Merch můžete kupovat na: napotitku.cz/merch
Všechny odkazy najdete na: linktr.ee/napotitku
Stránky Na potítku: napotitku.cz
--------------------------------------------
David Jirsa & Daniel Zezula
Vždycky, když řekneš, že musíš přeskočit několik věcí, aby to video nemělo hodinu, tak zasmutním. Za mě čím delší tvé video tím lepší! 😊🙏🏻
Pár bodů, podobně volně asociačních jako bylo video:
1) Nesouhlasím s naznačenou korelací mezi složitostí hudby a její kvalitou. Současná hudba (posledních alespoň 40 let) staví na sofistikovanosti produkce namísto harmonie, která po období jazzu dosáhla vrcholu, kdežto s nástupem digitálního nahrávání/mixování přišla vlna umělců, kteří zkoumají co se s novými nástroji dá dělat, kde mají limity. I po dekádách vývoje (včetně mnoha slepých uliček) progres trvá, z ničeho nic se objevila třeba Billie Eillish, která se svým bráchou v pokojíčku na Macbooku objevila úplně nový způsob jak vrstvit vokály tak, že vám její šepot exploduje v uších. Máme tu Bjork, která v 90s se svým pojetím míchání vysokého a nízkého předběhla dobu tak, že jí zbytek pelotonu stále nedoběhl. Portishead dokázali zkrotit synťáky, že zní tak niterně až je to nepohodlné. Nevím proč by v roce 2023 měl někdo pořád uctívat kytary, trubku a piáno (což píšu jako vášnivý kytarista). Je doba post-atomová, jsme zahlceni nevídaným množstvím hlučného šmejdu, samotného mě zajímá co z toho přežije svoji dobu. Hádám že to nebude Beyoncé, ale spíš některý ze soundcloudových rapperů.
2) Spíš než kvalita současného umění mě trápí hodnoty, které vyzdvihuje. Na jedné straně neofobie a staromilství, na druhé sebestřednost, prosazování sebe, hiphopová agresivita a materialismus. Otázkou je zda pouze zesiluje existující společenské trendy, nebo naopak platí že "life imitates art".
3) Současné platformy tlačí tvůrce přizpůsobovat svoji tvorbu zákonitostem trhu/algoritmů/engagementu/reklamy. Řada mých oblíbených hudebních youtuberů už natočila videa o tom, že se po deseti letech musí zastavit, protože jsou vyhořelí tlakem na pravidelnou tvorbu, a zároveň kompletně zajetí v kolejích, které jim znemožňují risk a experiment.
4) Umění šlo vždycky ruku v ruce s technologickým vývojem, ale i světovým zeitgeistem. Nedivme se že hudba zní chaoticky, když vzniká v hyper-realitě, ve světě kterému nemáme šanci porozumět, ale jsme nuceni v něm přebývat.
5) Hádám že jediným relevantním uměleckým vyjádřením posledních dvou dekád jsou memy. Líbí se mi že už i instituce jako DOX to reflektují, i když jim uniká, že meme je doma na obrazovce, ze které v řádu vteřin zmizí, ne v galerii.
Diky, super postrehy, takhle bych chtel, aby to me video vypadalo, kdybych ho cetl a nikoli zvracel :p
V něčem souhlas, v něčem opravdu je to trochu až moc subjektivní a nespravedlivé
1) dnešní umělci mají stejnou kvalitu jako ti dřívější a samozřejmě i vyšší viz ono "trpaslík na rameni obra, vidí dál než onen obr" to je renesanční výrok tuším made in Dante, ze on je trpajzlik a stáří Řekové obři. Z výtvarného umění jistě David Hockney, Lucien Freud či Damian Hirst, jsou po technické, náročné technologické, odborné, řemeslné stránce stejně vysoko jako kdokoliv v minulosti a po originální stránce, umění se hodnotí po stránce technologické a stránce originálnosti I převyšují mistry středověku či novověku a moderny. Goya he technologicky I originálnosti mistr, Dali a psychoanalýza a Picasso a pravěk,Altamira a Afrika...secese souvisí s objevením Pompejí. Umění zkrátka odráží v čem zrovna žijeme, není to o tom že dřív bylo líp)))
2) co technologie přináší, to umělec zpracuje. Třeba staré plachty ve vlámském umění od arabských kupců zase guma, vosk, indická žluč, palmové lístky a lak ... stejně v hudbě, Boris Grebeshnikov je na úrovni Čajkovského, a Čajkovského kritizovali za symfonicnost, no a dnes ho, za to oceňujem...
3) konkrétně, co přežije je vždy otázka kvality, vkusu, originálnosti, třeba v hudbě je stále hraný "nekvalitní" punk, Rotten se na chvíli vrátil po 40ti letech a i u generace vnuků měl plno. I když to byla provokace, přežilo to. Mnoho filmové hudby se emancipuje, latino, africká či asijské hudební hvezdy- Korea a gagnam style...
4) zda rap nebo mainstreamová hudba či hip hop, to vše bude časem opět okrajová hudba, jako dnes Sinatra či Elvis, bude pár maskotů a přežije třeba nálepka či něco, co by nikdo nečekal, třeba u Elvise jen kostým. U Beatles mop střih a Stones logo a první song, kdo ví...
"5) Hádám že jediným relevantním uměleckým vyjádřením posledních dvou dekád jsou memy."
Hm, ale co to jsou vlastě memy?
Wikipedie:
Typy memů
Některé memy jsou jednoduché, například básnička, recept či melodie, jiné (těm se pak říká memplex) jsou komplikovanější - třeba náboženská víra nebo politické přesvědčení. Memem je samozřejmě i samotná teorie memů.
Co z toho by tedy podle @vitnemec8365 mohlo být tím "relevantním uměleckým vyjádřením posledních dvou dekád"? Básnička, recept, meoldie, či snad nějaká víra nebo politické přesvědčení...?
Nebo něco úplně jiného? Byl bych vděčný za bližší vysvětlení.
To, proč kytary, bicí, syňťáky a další nástroje budou mít vždy místo v hudbě je, že ty vibrace, co ti jdou do uší, ti generuje člověk. Ano i o člověku za klávesnicí, který přes sebe hází zdarma stáhnuté zvukové stopy nahraných nástrojů někým jiným, se může říct, že "generuje zvuky", ale prostě z toho necítím to "něco", co cítím, když s těma synťákama kroutí člověk a opravdu mu záleží na těch elektronech, co vibrují v těch tranzistorech. Hudebník vždy hraje primárně pro sebe a až poté pro ty druhé. To je rozdíl mezi uměním a konzumem. Sice to trošku vede k tomu sebeukájení se, ale kdo by se chtěl učit hrát na jakýkoliv nástroj, jen aby pak hrál něco, co ho nehecuje, nenabíjí. Skoro každý hudebník miluje, nebo obdivuje klasiku, ale živit se musí hraním "masově přístupné hodby a popového sh*tu" na fesťácích a v arénách. Ale beztak, když ho nikdo neposlouchá, tak si hraje pro sebe v garáži jazz a zkouší si zremixovat Bacha na syňťáku ;).
Já nevnímám super mega komplexní elektronickou hudbu se zmutovanými lidkými hlasy někde výše oproti bandě černochů mlátící na džembe. Mě jde o ty vibrace, o tu husí kůži. To je umění, to je hudba.
@@mikov36já zkusil umělou inteligenci kde napíšete jenom text, zadáte hudební žánr a ono vám to vyplivne kus písničky i se zpěvem. Je to zatím nekvalitní, ale je na tom slyšet jak je hudební projev lidí napodobitelný včetně toho "něčeho." A když se AI splete, tak vypadne experiment, do kterého by se hudebník asi nepustil. Je to zatím hračka, ale kdyby vám to pustili v rádiu, asi ani nepoznáte že to není nějaká průměrná pop kapela.
Prosím více takových videí. Moc dobře se tvůj hlas a myšlenky poslouchají při malování.
Velmi zajímavé video, s jehož obsahem téměř kompletně souhlasím.
Moderní umění je pouze prostředek, který se dá v uzavřené komunitě pozérů a snobů velmi dobře zpeněžit. Jeho přínos ohledně techniky a poselství je nulový. Je to obecná pravda, se kterou jsou všichni zasvěcení v oblasti umění, obeznámeni již dávno. Umění bylo od dob jeskynních maleb jistým záznamem skutečnosti, příběh, dějů a to hlavně pro obyčejné lidi. Proto prosím neříkejme, že modernímu umění nerozumíme, protože je za obzorem naší znalosti a vkusu. Modernímu umění nerozumíme, protože ani nenaplňuje definici umění. Ze své malířské praxe se s tím setkávám denně. S dobou vniku AI na umělecká pole se opět dostanou do popředí skuteční umělci, za kterými je vidět obrovský kus práce, techniky a myšlenek. Pozérsko/snobský rybníček pomalu vysychá, protože se velmi brzo ukáže, že hodnota těchto „děl“ je nulová.
Zkus To pimp a butterfly od Kendricka Lamara a klidně i jeho další alba. Jde o populární hudbu a je na neskutečné úrovni a vzdává holt právě jazzové klasice.
Jinak s tím že v hudbě dochází k úpadku zásadně nesouhlasím. Myslím si že mainstream už není v hudební sféře tak důležitý jako tomu bylo dříve. Najednou tu vedle sebe přežívají spousty stylů a je tu o dost větší paleta hudby ke které se dá snadno dostat. Navíc je hudba objevována více individuálně než jak tomu bylo doposud a tudíž je mainstream v dnešní době víc hudba pro všechny než v minulosti.
Předem se omlouvám za hodně dlouhý text :)
Zabývám se výtvarným uměním, takže zkusím napsat pár postřehů. Ono brát si jako vzor umu staré mistry a srovnávat je se současným uměním je vždycky ošemetné. Ony představy o těchto umělcích, jakožto géniích, jejichž díla se aktuálně prodávají za nesmyslné částky, je založena právě na tom, jakou cenu aktuálně mají, že visí ve slavných galeriích, atd...
A přitom ve své době, byla jejich tvorba považována za úpadek umění, nedostatečný talent a ohyzdnost.
Zrovna právě zmiňovaný van Gogh za svůj život prodal jediný obraz (za pár šupů). A i o tom se dá spekulovat, že Vincentův bratr někoho přemluvil aby si obraz koupil (nebo koupi zfingoval), poněvadž tak chtěl Vincentovi pomoci dostat se z depresí. Za svého života byl považován za matlala, bez špetky talentu, kterému zkrátka ten skill chybí. Jeho ranné obrazy byly kritizovány jako příliš temné, špinavé (hlavně tím jak silné vrstvy barev používal) a depresivní. Později pod vlivem impresionismu začne sice používat světlejší barvy a malovat krajinky. I tak je ale jeho dílem opovrhováno. Věčně žije v chudobě, účty za něj platí brácha, který se i stará o Vincentovo zdraví.
A podobný osud mělo spousta z umělců, dnes považovaných za staré mistry, geniální umělce. Jen namátkou: Rembrandt, za života se mu nedařilo prodávat své dílo, Noční hlídku po dokončení odmítl samotný objednavatel. Manet se toužil zařadit mezi slavné realisty své doby, ti jím ale opovrhovali. Jeho obrazy opakovaně odmítali vystavovat na oficiálním Salonu, jak z důvodu námětů které se nelíbily, tak stylu malby (největší problém měli s jeho portréty, které byly vnímány jako nezvládnuté. Jako něco co by zvládlo pětileté dítě.)
Srandovní je, že nejspíš v každé době se našla nějaká populární hvězdička, á la Justin Bieber, která ale skončila v propadlišti dějin. Například Rafael Santi, rival jak da Vinciho, tak Michelangela Buonarroti. Ve své době celebrita, kupovanější, oblíbenější - dnes naopak už zas až tak známý není. Tvorbou je to taková vykrádačka obou zmíněných. (Byť je to trochu nefér zjednodušené, i Rafael má své kvality a nějaké inovace.)
Co se tím snažím říct? Možná to, že vnímání, co je to i "řemeslná zručnost" a "zvládnutí techniky," představa toho, co je to ten skill se mění a posouvá. Stejně jako bylo řečeno ve videu ohledně hudby. Jo, možná ne všechno, co se prohlásí za umění je skvělé a hodnotné. Ale srovnávat současné autory a jejich díla se starými díly, které měly xy let čas na to, aby na ně takříkajíc dozrála doba, mi přijde vždy velice nefér.
Kéž by takových videí bylo víc. Mohla bych to poslouchat hodiny. Dekuju!
výborný díl, klíč k podobným diskuzím podle mě je v definici termínu umění, a jeho vymezení se vůči dalšímu termínu: řemeslo. Každý si pod pojmem umění představí něco jiného. Někdo jako umění vnímá jakoukoliv lidskou tvrobu, od písně Skákal pes, až po tu nejumělečtější skladbu (doplň si sám). Někdo význam slova umění, jako třeba já, vnímá v posunutém významu. Například já považuji 95% jazzu za řemeslo, a 5% umění. Ve všech hudebních žánrech platí podobné procento. Od vážné hudby, Pop, až po metal. Vážná hudba přeci není záruka umění. A nesnáším takovou tu hlášku, jdu na jazz (to je umění chápeš? naznačí..), a já se zeptám dobře ale na jaký jazz jdeš? To nevím prostě na jazz.. Takový člověk má o umění uplně jiné představy než já a patrně umění a řemeslo vůbec nerozlišuje, ale ono uvědomění si toho rozdílu strašně usnadní podobné diskuze. Zažil jsem jazzové koncerty, které byly naprosto nudné, tupé přehrávání stupnic, bez invence. Abyste rozuměli, na řemesle není vůbec nic špatného, vyžaduje řadu let práce, aby si řemeslník svoje řemeslo osvojil, zužitkoval všechny postupy, výrazové prostředky, a uměl dílo dokončit a učesat tak, aby bylo opravdu dobré a kvalitní. Všechna čest takovým řemeslníkům. Ale pořád je to pouze jen řemeslo, a není pro to potřeba geniality ani novátorského pohledu, nových perspektiv uvažování, nových fůzí doposud známých věcí. Řemeslo se dá naučit i relativně netalentovaným člověkem s průměrnými schopnostmi. Umění je však něco víc a stává se pouze v ojedinělých případech. No a pokusím se nahodit pár provokativních otázek, Je sixtinská kaple umění nebo jen dobře odvedené malířské řemeslo? MOhla to být dříve pouze řemeslná kresba, kterou až my dnes vnímáme jako umění? Je něco co bylo dříve umění, a dnes už to ztratilo punc umění, a je to dávno překonané? Jsou Homérovy eposy umění? Je píseň SKákal pes přes oves umění? Byla hudba undergroundových Plastic people umění, nebo jen protest pomocí totálně nehudební a špatně znějící performance? Je sochařství umění, nebo z větší části řemeslo? Je kreslení portrétů umění, nebo řemeslo? Jsou holywůdské filmy pouhé řemeslo, nebo v nich jde najít občasi i umění? Na toto téma bych prosil nějaké tvoje další video, či pochod myšlenek.
Na to nabídnu citát Roberta Frippa, mozka prog-rockových King Crimson: "Art is knowing where you want to go. Craft is knowing how to get there."
Jiná definice by mohla začít tím, že umění se dopouští i někdo, kdo vystihne věc, která se běžně popisuje padesáti slovy, pomocí trefného přirovnání. Umění jako schopnost zachytit esenci jevů. Zahušťování významů.
Super video. Mám k němu dva body:
- Docela mě překvapilo, že nezazněl „kulturní průmysl“ od Adorna a Horkheimera, ten totiž IMHO docela trefně vystihuje některé aspekty současného „umění“.
- Docela jsem z videa cítil despekt vůči syntetizérům, ale přitom synťáky otevírají úplně novou dimenzi pro hudební produkci. Doporučoval bych poslechnout třeba projekty jako Solar Fields či Aes Dana, jejichž sound design je na mistrné úrovni a současně jejich hudba má výbornou kompozici. Určitě to není nudná „tucárna“, naopak to často ani není taneční hudba, ale jen ryze poslechová. Ostatně, jsem osobně přesvědčen, že Bach by určitě taky rád vyzkoušel práci se synťáky, kdyby mohl. Bůhví, jak by jeho hudba dnes vypadala. :-)
Je mi líto současné poezie. Je to skoro, jako by současní básníci nevěděli, co mají být nebo co mají vlastně psát. A ono částečně není až tak těžké si dovodit, proč tomu tak je. Po takových velikánech, jako byli Seifert nebo Nezval není lehké převzít tu štafetu. Ale i tak je mi líto, že v současné době je nejpopulárnější forma poezie na Instagramu a ne v literárních časopisech či na veřejnosti. Díky za super video!
Co se výtvarného umění týče, tak bych řekl, že se možná jenom přesouvá pozornost jinam. Elitářské malířství, nebo těžko pochopitelné performance pravděpodobně nemají zas tak velikou podporu ani od značné části lidí pohybující se ve světě umění. Průsečík mezi hodnotou a mainstreamem bych asi hledal v současné ilustraci, popřípadě "artových" videohrách. Zde se myslím můžou poměrně dobře skloubit hlubší myšlenky a stravitelná forma, která pak má daleko větší dosah, nebo vliv.
Peckovní video. Děkuji.
Děkuji
Když je řeč o současné poezii a jejích často nešťastných součástech, jako je instapoetry, lze považovat texty písní za poezii? Přeci jen mnoho básní bylo zhudebněno a je považováno za kvalitní dílo. Dalo by se to tedy i otočit? Přeci jen Bob Dylan získal v roce 2016 Nobelovu cenu za literaturu, právě za své texty. Osobně si myslím, že texty od jistých umělců, jako jsou Hozier, Tim Minchin, Tracy Chapman, Sufjan Stevens nebo Joni Mitchell jsou na velmi vysoké úrovni.
Jj o tom jsem uz nekde mluvil, mozna primo v instapoetry, ze hudebni texty hjsou dnes jediny zijici zanr poezie.
Presne tak, súhlasím, dokonca aj insta poézia má svoje skvosty a celkovo ja osobne čítam prevažne amatérsku poéziu na rôznych blogoch a dajú sa nájsť naozaj pekné veci.
Současným povrchním hudebním žánrům se věnuje skvělý parodický pořad Kumšt.
14:49 doporučuji také jeho další film: Babylon, kde je jazzu taky mnoho, je to taková freska začínajícího Hollywoodu, období; ve kterém se odehrává Zpívání v dešti. A to my připomíná, že co jste řekl před tím v čase 6:03 . To mi dalo nový pohled, jak se na něj dívat. Přesně to jsem připisoval staromódnímu způsobu natáčení a kdybych si udělal pro sebe sestřih, přesně tohle bych z něho vystřihl jako první. Ale protože ten film je jistojistě oslava jazzu, tak to k tomu patří z tohoto důvodu.
Super video!
V této problematice byste mohl zpracovat i jednoho z členů frankfurtské školy Waltera Benjamina, zejména esej Umělecké dílo ve věku své technické reprodukovatelnosti.
Díky za názorové video, i tenhle formát mě baví.
Mám tady trochu potřebu zastat se popových a rockových hudebníků, pokud jde o živá vystoupení. A to přesto, že i pro mě je současný hudební mainstream dost nesnesitelný. Myslím že prostě mají jinou funkci než jazzová. V jazzu, jak říkáš, si vychutnavame to, že jsme přítomni skvělému výkonu. Ale jinde to považuji spíš za něco jako šamanský rituál naší doby. Jdeme si tam pro úplně jiný zážitek. U takového rituálu je nutná spolupráce publika, jednoduché rytmy, vizuální efekty, tanec a soustředění se na osobu šamana. Takhle já chápu velké koncerty popových hudebníků. A minimálně na rockových koncertech, jsem transcendentni zážitek určitě měla.
Ale vlastně s tebou do určité míry souhlasím, netěší mě slyšet jaká hudba je populární, když kolem je tolik skvělých hudebníků, ale musím jim přiznat, že prostě hrají jinou disciplínu a dělají to dobře i když hudebne slabě.
Takže vy chcete tvrdit že takové veledílo jakým je série založená na největších problémech dnešního světa ve kterém je popsaná nekonečná válka jakou tvůrce navazuje na Sisyfa (Skibidi toilet) není umělecky hodnotná ??
No práve toto čo ste sem dal (pozrel som) je ukážka toho úpadku. A hovorí to aj o tom že o hudbe nieviete nič. Tento pán hovorí rád jazzovej hudbe. Podľa mňa vrchol bol progresívny rock, ktorý ma ale spoločné aj z klasickou hudbov aj z jazzom... spoločné to, že je hudobne náročný a vážny. Základom hudby je melódia a nie rovno primitívna. Ani pop nemusí byť primitívny, pusťte si Abbu alebo Queen. Dnes im nik nesiaha ani po päty. Ale mali by tam biť aj sóla (nehovorím že rovno gitarové). Ale hudba nemá byť bezduchá ako ani žiadne umenie. Dnes je bezduchá väčšina umenia. Mainstream je bez hodnotný a gýčový. A netvrdím že dnes nevznikne aj kvalita ale ta sa nepresadí v mainstreame ktorým beží iba gýč. Literatúru tam radšej nepchám. Ale vezmite si Architektúru v minulých storočiach a dnešnú architektúru. Čím modernejšie tým škaredšie.
Keď ide o modernú hudbu. prečo radšej nemôže byť hitom toto? czcams.com/video/SFFKed1Dt4I/video.html
@@martinfrantisekzatko1956Jak může být bezduché, když je to umění?
@@PB-zu6bn áno, bezduché, jednoduché a podobné iným, definoval ste to, čomu sa hovorí gýč. Gýč je opak skutočného umenia, a dnes je oveľa bežnejší než umenie - vo všetkých sférach či hudba (tu úplne najviac) či výtvarné umenie, alebo literatúra.
@@martinfrantisekzatko1956Vy jste napsal : ,,hudba nemá být bezduchá ani žádné umění.” Vždyť se to vylučuje, aby umění bylo bezduché.
Díky moc za skvělé video! Byť jsem kulturní barbar, tak mě to nakoplo k tomu si ve videu jmenované směry a umělce najít a něco zjistit. ..až na Václava Jana Rosu nelituju.
Dovolím si dotaz. Je v moderní poezii něco, ideálně kolem popisu milovaných osob či míst, co lze doporučit a co nestojí za starou bačkoru?
Ahoj kluku. Moc pěkné ...souhlasím s tvými názory...jen doplním...veškeré umění je především přece o výrazu. Podíváš se na Dalího, Arcimbolda nebo Klimta, a je to tam ! Jako amatérský muzikant dělím hudbu na dobrou a špatnou...jako víno ..a poslouchám od klasiky a jazzu po heavymetal..../i AC DC má výraz.) ...A umění je od slova umět...být výjimečný svými schopnostmi...a to je třeba tahle zpěvandule, kterou jsem včera pro sebe objevil... kdyby měl každý poprock takovou úroveň a výraz....ta si na rozdíl od Michala Davida zaslouží být zpěvačkou...děcka poslechněte. czcams.com/video/B1Xyw_uDXDI/video.html&ab_channel=CourtneyHadwin
Taky mám rád zpěváky, kteří nechají hudbu proudit tělem a až tolik je nezajímá, jestli někomu připadají směšní a tak podobně. Courtney Hadwin byla skvělá už jako dívenka. Zde: czcams.com/video/mM_VNSARb9Y/video.html
Herbieho citát shrnuje vše ohledně (stavu) hudby bravurně a netřeba k tomu nic více dodávat. Je v tom až moc pravdy... Hrozně souhlasím.. Díky
Krásný video!
Přemýšlím o tom jestli ta absence kvalitní hudby není způsobena tím že na tu nekvalitní prostě zapomeneme.
Za každou Beyoncé a Justina Biebera tady máme lidi jako Alaís Mitchell a Lin Manuel Mirandu, kteří jsou mimochodem taky velmi slavní.
Taky jsem dlouho odsuzoval žánry jako hiphop a R&B, ale potom jsem si poslechl Hamilton the musical a musím uznat že v nich můžou vzniknout skvosty.
Za 50 let si asi nikdo nebude pamatovat Řezníka, ale věřím tomu že Miranda se zapíše do hudební historie.
Paráda a poklona.
Excelentny diel.
Myslím, že je krátkozraké posuzovat stav současného umění pouze podle toho, co visí v galeriích pro pár nadšenců. Ta nejzásadnější změna oproti minulosti je nástup sociálních sítí a s nimi spojený silný vliv mainstreamu na umění a jeho poptávku a nabídku. Digitální umění, fanart, manga, grafika ve videohrách - to vše je uměním, (populárním a mnohonásobně kupovanějším než tradiční obrazy) a těmi, kdo jej tvoří, už dávno nejsou pouze akademičtí malíři. Stále však tak nějak přežívá názor, že současné umění je pouze to fyzické, nějaký nepochopitelný abstraktní čtverec visící na stěně, když se však přeneseme přes tuto definici, zjistíme, kolik vizuálního umění na denní bázi konzumujeme a že už dávno nespadá pod žádný jeden ucelený styl (i když samozřejmě nějaké mohou převažovat, abstrakce to podle mě rozhodně nebude). Lidé, co tvrdí, že dnes neexistuje kvalitní umění mi připomínají tu sortu lidí, co nevěří v jakýkoliv kvalitní nebo přínosný obsah na CZcams, neboť vše, co z něj znají, je jen kontroverzní bizár. Taktéž umělecký bizár coby banán nalepený na zdi zhodnocený na miliardy je samozřejmě pro média zajímavější než prezentace "obyčejných" umělců věnujících se tradičnímu umění. Tím nechci naznačovat, že abstraktní galerijní umění má menší hodnotu, naopak chápu jeho příznivce i odpůrce, avšak uvádět jej jako jediný příklad současného umění a vyvozovat z něj závěry je více než nepřesné. Jinak opět zajímavé video na zamyšlení a samozřejmě chápu, že uvedené výroky jsou jen subjektivní pocity :)
Velice souhlasím. V dnešní době je vizuální umění velmi široké pole a do jisté míry je těžko posuzovatelné, co hodnotu má/co nemá. Jenže je velmi pravdivé, co bylo řečeno ve videu - vizuální umění je (a vždy bylo) elitářská věc a to vážně hodně. Co si budeme nalhávat, u mnohých umělců taky jde o dobře provedené PRko kolem jejich osoby. Máte spoustu dobrých umělců, ale půjde z nich vidět pouze minimum, které mělo to štěstí/kontakty/příležitosti. Zkuste předstoupit před univerzitní profesory s digitálním uměním (digitální umění se často bere v rovnítku s AI, že to počítač nakreslí za člověka i u veteránů v oboru).
@@Oneirax to je pravda, otázkou ale je, zda lze výtvarnému umění toto zazlívat. Jednak faktory jako kontakty, štěstí a nějaký momentální trend přirozeně hrají roli v mnoha uměleckých i neuměleckých odvětvích, navíc ještě pokud se shodneme na jejich nemorálnosti, nastává další problém, a to podle čeho tedy rozhodovat, které obrazy mají být v popředí a na stěnách světových galerií. Vzhledem k tomu, že neexistuje objektivní definice dobrého umění, nezbývá mnoho odrazových můstků, podle kterých se v tomto ohledu řídit, pokud vůbec nějaké. Jak říkáš, toto platí v galerijním umění odedávna a těžko lze tuto skutečnost vytýkat pouze tomu současnému. Navíc je povrchní myslet si, že všechna starší světová umělecká díla vděčí za svou slávu do dnešního dne výlučně své řemeslné stránce, kolik lidí by se zastavilo u Mony Lisy v řadě dalších renesančních portrétů jen pro obraz jako takový, pokud by nebylo jména autora a celého mýtu vystavěného kolem jeho díla.
@@maky.nTo nedává smysl. Z toho co píšete plyne, že v galeriích starých mistrů by mohlo viset něco naprosto jiného než Correggio, Rubens, Rembrandt, Vermeer… , protože se umění nedá objektivně posoudit. Co nebo kdo by tam jiný měl viset? Je někdo ještě výš než tito autoři?
@@PB-zu6bn Otázkou je, dáme-li chvíli stranou slávu (na kterou mělo už v té době podstatný vliv to, zda si Vás všiml nějaký bohatý mecenáš/k čí škole jste patřili, či kdo byl váš zaměstnavatel) autorů, podle čeho soudíte, že by tito malíři měli být ti "nejvýš"? Tím nechci zpochybňovat talent ani jednoho z nich, avšak faktem je, že jen baroko se skládá z mnohem více než 5 talentovaných autorů, které opěvujeme. Jakým právem vyzvihujeme tyto mistry a opomíjíme například Michaelinu Wautier, přestože většina laiků by bez popisné cedulky nepoznala rozdíl? Proč stojíme několika metrovou frontu na Monu Lisu a přehlížíme kompozičně mnohem komplexnější Svatbu v Káni galilejsk visící hned naproti? Nakonec stejně dojdeme k tomu, že většinu návštěvníků táhne především jakási popularita ať už samotného obrazu či autora. To, že na nás díla jako Mona Lisa nebo Dáma s perlou koukají z každé druhé učebnice, filmu i hrníčku nás přesvědčuje o jakési jejich legendárnosti, spíše než nějaká objektivní řemeslná stránka, které bychom si v řadě podobných děl nejspíš nevšimli, a tak nejsme v tomto s nadsázkou o moc lepší než obdivovatelé "povrchního contemporary umění, které je něco extra jenom protože elitářští kritici umění řekli že bude". Dále nevím, co je přesně myšleno galeriemi starých mistrů. Důvod, proč v barokním muzeu visí Vermeer a ne někdo jiný je stejný jako proč v moderním Guggenheimově muzeu nevisí Leonardo da Vinci - ne proto, že by Leonardo byl něco míň, ale protože velké světové expozice jsou většinou děleny podle období/stylů nebo zemí a s nimi spojenými ikonickými autory (to, jak moc má na jejich popularitu vliv pouze talent jako takový je diskutabilní viz výše), ne na "objektivně vyšší a nižší umění" neboť to lze jen velice těžko hodnotit a ještě neexistuje takové měřítko, na kterém by se celé lidstvo s různorodým vkusem dokázalo shodnout.
@@maky.n Jenže ta díla do galerií neumisťují návštěvníci galerií, ale lidé, kteří malířství rozumí. Nikdo jiný tam viset nemůže, protože daní umělci vynikali nad ostatními svým výrazem a vyjadřovacími schopnostmi. Posouzení umění je objektivní nikoliv subjektivní. To je jako tvrdit, že myšlení se liší člověk od člověka. Ono se liší jen ve schopnosti myslet. To je jako když někdo umí zpívat a jiný ne, neznamená to, že posouzení zpěvu je subjektivní. V těch galeriích nikdo ze snobismu neumisťoval toho van Dycka , Orazia Gentileschiho nebo Cagnacciho. Ti jsou tam proto, že jsou mezi nejlepšími a žádná alternativa k nim neexistuje. Tohle není mateřská školka, že si někdo subjektivně někoho vyvzdoruje a dosadí do světové galerie. 🤦🏻♂️ Umění je o sobě. Nikdo do díla starého třeba dva a půl tisíce let nic ze sebe nepromítá, všechna kvalita je objektivně v něm ( v díle), na něm. Co o tom říkají návštěvníci z nichž 90% tam jde relaxovat, jako když si zajdou na bazén nebo zasportují, je pro dějiny umění zcela jedno. Musím se přiznat, že umění studuji třicet let. Vkus nehraje roli u matematiky ani u posouzení umění. V umění je klíčová afirmace s původcem umění = rozumem. Pokud je míra souhlasu značná, tak se jedná o mistrovské dílo. Vždy jde o komparaci s tvůrcem díla, tím je ve všech případech diktát metafyziky krásy - ta tvoří mistrovská díla, tak jako morálka morální jednání.
Ahoj, díky za zajímavé diskuzní téma. Ve videu zmiňuješ, že současné umění se stále více uzavíra širšímu publiku a stává se přístupné jen malé skupině odborných elit. Do jaké míry jsou ale tyto elity skutečnými odborníky, a na základě jakých parametrů současné umění posuzují? Nemůže to být trochu jako v pohádce: Císařovy nové šaty, kde se lidé prostě jen neodvážili říct, že král je nahý? (Jak sám i zmiňuješ třeba s těmi recenzenty:)). Pod současnou tvorbu, at už v oblasti literatury, hudby nebo výtvarného umění spadá mnoho výtvorů, dle kterých by se dalo říct, že k tomu jejich autor vlastně nepotřebuje žádné speciální schopnosti, jak sám říkáš, leccos by zvládla vytvořit třeba umělá inteligence, počítačový program atp., a přesto je to v odborných kruzích uznáváno jako umění. S tím souvisí i otázka, co to vlastně vůbec umění je, zda ho lze nějak smysluplně definovat, nebo jestli je umění cokoliv, co za něj označíme (s tím já osobně nesouhlasím). Tímto tématem se (mimo jiné) zabývá např. kniha filozofa a estetika Tomáše Kulky zabývající se estetikou umění a kýče, a vůbec se snaží o obecnou definici umění (dobrého, špatného) a kýče, a podle jakých kritérií a kategoríí se dají definovat. Ohledně definice kýče tam zaznívá zajímavá myšlenka, že kýč vlastně stojí zcela mimo kategorii umění, není to pokleslé ani špatné umění, není to vůbec umění: www.databazeknih.cz/knihy/umeni-a-kyc-44880, knihu rozhodně doporučuju:) Nechystá se do budoucna nějaké video na téma kýč vs. umění?
Více umění bude vždy produkovat určitou část lepšího než to předtím. Není žádný bod v historii, kdy by se člověk podíval zpátky a neviděl pokrok. To platí pro cokoliv, ne jen umění. Jako vždy cením zamyšlení a food for thought, ovsem v tomhle videu jsi opravdu prevazne ten starik kricici na mraky. Dalsi generace bude tvorit lepsi veci nez tvori ta nase a pokud to nevidime, tak se dostatecne nezajimame a zasekli jsme se.
Ale je vidět i úpadek, ztrátu umu, schopností, vkusu, a institucionálních znalostí..
Ano, výborný díl k diskusi, jen prosíme trochu méně "drmolit", dáte čas slovům, dáte čas myšlenkám.
Fajn nazor, aj podnety na zamyslenie. Ja by som pridal svoje pozorovanie a skromny nazor z oblasti sucasnej amaterskej fotografie. Mozno to s temou videa suvisi iba okrajovo, ale skrze pozorovanie toho co ludia uverejnuju na fotograficke portaly alebo socialne siete a toho, ako na to publikum reaguje som si povsimol velmi castu povrchnost z pohladu myslienok a nejakej vyjadrovacej funkcie fotografie a naopak sa to tlaci k co najvyssej technickej dokonalosti, kontroverzii ci podnecovaniu pudov. Inymi slovami fotograficke portaly su v sucasnej dobe zahltene podla mna technicky takmer dokonalymi dielami, kde vsak sa kladie menej dorazu na ich obsahovu stranku. Nejaka symbolika alebo myslienka sa tu hlada tazko. A pokus o fotografiu s nejakou "pridanou" hodnotou sa vacsinou stretava s nepochopenim a ignoraciou. Miesto toho uspech a uznanie znu farebne dokonale krajinky, polonahe az nahe zeny, snimky podnecujuce sexualne fantazie, ci roztomile zvieratka. Rovnako divaci len bezducho preklikavaju fotky, tie, ktore sa im pacia len bez rozmyslu oznacuju lajkom, o diskusiu uz nikto nema zaujem a fotografi sa zasa navzajom potlapkavaju v komunitach, aki su super ...
Super video :D
Ďakujem
16:30 tady si dovolím nesouhlasit. Zrovna Davis celý život tlačil to svoje hraní dopředu, jeho poslední deska je čistý hip-hop (jmenuje se doo-bop, stoji to za poslech :D ) Miles se nevracel k té "skutečně náročné muzice" bebopu atd.. vždycky šel dál, reagoval na nové trendy. Myslím si, že dneska dost populární Robert Glasper je jeden z těch, kteří ukazují, že rap, hiphop, nebo r&b mají kořeny hluboko v jazzu a hrát tyhle styly bez pochopení jazzu vlastně nejde. Jasně, jde to ale člověk pak zní jak běloch :D
Jo to vsechno podepisuju.
hezkej ležérní rasismus
Ahoj, super video. Osobně nemám problém s barevnými čtverci, pruhy, rozházenými postelemi a naloženými žraloky.
Dobrý, díky. Jen k tý hudbě: chápu, že máš rád jazz, ale Davis nebo Monk nebyli žádný masový hvězdy hitparád. Pop music v dnešním smyslu se zrodila řekl bych později, v 60. letech. Ty reprezentativní jména jsou: Beatles, Stones, Dylan, Simon a Garfunkel, Pink Floyd, Led Zep, Deep Purple, Dire Straits, U2... to byly věci 1000x kvalitnější než dnešní pop music, a zároveň to bylo masově populární. U nás podobně: byl tu Kryl, Nohavica, Mišík, Prokop, Topol, Skoumal - kvalitní, přitom populární věci. Kdo dnes dokáže napsat písničku na jejich úrovni? Nikdo. To je pryč, nastala poušť.
Můžu zařadit Enia Moricona, nebo Hanze Zimmra k skladatelům vážné muziky?
A co v rámci prózy třeba taková Hra o trůny, která hluboce zasáhla mainstream, ale zároveň autor musel vytvořit kompletně celý promyšlený nový svět a rozbil hodně funkčních klišé tradičního fantasy (umírá vždy ta postava, jejíž osobní příběh je uzavřený apod.) a zároveň využívá i realistické/naturalistické popisy? Tvoje hodnocení? Je to umění nebo žánrová literatura?
Žánrová literatura je taky umění.
Berou se progresivní metalové kapely, které mixují metal a některé prvky z vážné hudby (Nightwish, Within Temptation a podobné méně známé) jako umělecky náročné a hodnotné (vysoké umění)? Vždy jsem měl za to, že ano, ale ty o nich nehovoříš a zmiňuješ jazz.
Vím, že to není mainstream, ale popularita tohoto žánru strmě roste, převážně mezi mladými. A upřímně řečeno je můj oblíbený, tak mě zajímá jeho hodnocení... :)
Súhlasím, nedávno som dal priestor progresívnemu metalu a žiadny žáner ma ešte osobne takto neprekvapil. Predovšetkým skupina Ad Nauseam s albumom Imperative Imperceptible Impulse, kde sa kombinujú prvky atonality, jazzu, death metalu atď. Samozrejme je tam tucet ďalších skupín, ktoré stoja za zmienku, len problémom je opäť prístupnosť pre mainstreamových poslucháčov hudby (screaming alebo distortion).
Prog metal je poslední neděje umělecké muziky
Ahoj, dovolím si polemizovat. Jsem si jist, že naprostá většina současných uznávaných umělců
by nedokázala udělat repliku Leonarda, či Rembrandta.
Naopak, např. většina absolventů AVU nedokáže, ani nechce, či nepotřebuje umět pořádně nakreslit figuru podle modelu.
Myslím, že kdyby zmíněný Peter Halley uměl malovat, tak by dělal něco kvalitnějšího.
Mimochodem, Duchamp nenamaloval kopii Mony Lisy, které by přimaloval knírek,
ale ten knírek přikreslil na reprodukci.
Pockej kdyz studujes vytvarku na akademii, tak nemusis delat nejake zkouska z anatomie, figuralni malby atp? To bych cekal, ze se dela uz v prvaku.
Neznám všechny absolventy akademie, ale moje osobní zkušenost je jiná. Když pro historický film potřebujeme namalovat obraz v daném stylu (mluvím o posledních dvaceti letech, teď do toho AI vnáší změny) jedeme za lidmi co mají AVU a oni to namalují. I ti mladší. Ne vždycky mají potřebu/důvod tu řemeslnost dávat na odiv v autorské tvorbě, ale když chtějí a potřebují, tak to zkrátka umí.
Ano na AVU se dělají přijímací zkoušky kde jedním z úkolů je kresba figury. Nicméně duraz se klade i na ostatní ukoly - volna a ateliérová zadání tzn. nevezmou tě pokud máš slvelou figuru ale sám nic vlastně nevymýslíš.
V prváku a druháku je pak povinná večerní kresba a anatomie. Nicméně neznamená to že všichni umí kreslit, přestože většina lidí kdyby chtěla tak to opravdu umí...
Pokud je člověk v ateliéru nových médií nebo intermédií a pracuje třeba primárně s filmem, není asi úplně třeba aby byl geniální malíř.
A teda s tím současným vizuálním uměním je to ponekud komplikované, je tu totální eklektismus, vysoké a nízké (napr. fanart) se kombinuje a vzájemně propojuje. Ta škála je obrovská a rozhodně teď už abstrakce není tím nejreprezantitavnejsim. Vlastně treba v posledních letech docela letí figurální věci co jdou trochu do "ilustrativní" stylizace. navíc nejmladší generace často scrolluje instagram a tak ty trendy často vznikají tam. Zkus se kouknout třeba na online sběrnice vystav ofluxo nebo tzvetnik
@@diprimalex6220 Nejsem si jist, jestli je to směřováno na mě, ale asi ano, když je to pod mým komentářem. Na AVU jsem studoval, jak už jsem napsal výše, takže vím jak tam probíhají přijímačky i výuka. Dva roky večerního kreslení skutečně z nikoho Rembrandta neudělá. Taky jsem psal, že řada lidí tam malovat ani kreslit prakticky nepotřebuje umět. Koukám se na stránky co doporučuješ, i když je mi záhadou proč,
vesměs je to samý konceptualismus.
Koukám, že se moje odpověď nezobrazila, což CZcams někdy dělá, tak to zkusím napsat z druhého profilu.
Základní zkoušku z anatomie to v prváku obnáší, zrovna tak, jako večerní kreslení figury, které vypadá u mnohých všelijak, ale pak už si každý dělá to svoje. Rozhodně tam není něco jako zkouška z figurální malby. Předpokládat, že průměrný absolvent AVU zvládne obraz na úrovni Rembrandta, je podle mě jako představa, že absolvent Mat-fyzu přemýšlí na úrovni Einsteina, či Hawkinga. Ale jinak je tohle vynikající téma.@
S kamarádkou tě sledujeme už několik let. 😍 Uděláš někdy meet&greet pro fanoušky?
Delame relativne pravidelne, domlouva se na discordu.
Jeee super. Rychle se uzdrav!
Jaký název má ta kniha, kde bych nalezl tu esej o vnímání umělecké kvality hudby?
Elitářství je jeden aspekt. Druhej aspekt je naopak masovost nekvality. Sice kdo hledá, najde. Kdo chce tvořit, má dnes k dispozici nepřeberný množství vzorů a inspirací. Zároveň se ale ten skutečnej talent a um a zručnost topí v moři braků, a celkovej uměleckej vkus spolenosti je hodně nízko. A i toho talentu samotnýho podle mě ubývá. Řemeslná zručnost, užitý umění a technologie, se tak nějak vytrácí.. Já si třeba tim, že tvůrce, zaměřující se na abstrakci a minimalismus, je automaticky schopnej tvořit v realistických, nebo ve zdobnějších "historických" stylech, vůbec jistej nejsem. To neni jen o tom, že nechce, ale taky o tom, že to nedokáže. Nebo nedokáže dobře.
K té symbolice ve starším umění. Pravdou je, že hlavně středověké, renezanční a barokní umění bylo plné symbolů které spolu souvisely, doplňovaly se, nebo naopak vybočovaly, což mohlo znamenat stylový vývoj, nebo nepochopení předešlých děl. Od toho na dějinách umění slouží disciplína zvaná ikonografie, která zkoumá jednotlivé symboly, náměty a motivy v diachronně i synchronně. Nejlepším současným českým znalcem této disciplíny je prof. Jan Royt. Problémem je, že středoškolské/gymnaziální dějiny umění nemají dostatek času na to, aby se tato struktura starého umění vyučovala, takže zůstává elitářsky jen na vysokých školách.
Ohledně toho, proč jsme se dostali k bílým čtvercům na bílém pozadí a ještě dál. Velmi zjednodušeně řečeno vývoj výtvarného umění zhruba od druhé poloviny 19. století se zaměřil hlavně na formální stránku. Proto máme Impresionismus, kubismus, fauvismus a spoustu dalších ismu do druhé poloviny 20. století. V té době se forma dost vyčerpala, a proto se umělci zaměřily hlavně na obsah.
to je opravdu velmi zjednodušeně důvod, proč je současné výtvarné umění zdánlivě amatérsky zpracovávané a naopak překypující obsahem a symbolikou.
Ahoj, prosím mohl by si se podívat na knížku: Muž který chtěl být milován, a kocour, který se do něj zamiloval…
Koupil jsem ji a začínám toho litoval, jak je možné udělat tak špatný překlad? To nikdo nekontroluje? Obsahově se ti to asi nebude líbit protože je to takovej Alchymista z Wishe… ale opravdu často tam uletí rody, smysl věty apod.
Algoritmus, který algoritmizuje algoritmické algoritmizování je algoritmicky algoritmní.
Co je pro Tebe umění? Jak ho definuješ?
Protože pokud je to něco, co má v člověku vzbudit nějaké emoce - to je, jak ho vnímám já - tak ty moderní slátaniny to umí skvěle! :)
Umění by mělo být hlavně náročné a nesnažit se zalíbit. Něco co dokážu složit za pár minut na MM rozhodně není umění. Mělo by to být něco co nedokáže každý. Pokud někdo má lidi co obdivují hudbu starší doby za boomera tak ta hudba byla daleko lepší protože byla náročná.
@@kippiten6949 Čili umění je náročné? A po té řemeslné stránce? Nebo po té mentální?
Co když někdo bude měsíce přemýšlet o obrazu, o tom, kam umístí jednu tečku, jakou bude mít barvu, velikost, z jakého materiálu atd... A pak půjdu a tu jednu tečku během sekundy udělá. Bylo to náročné nebo ne?
@@MonsteranceUmění by emoce moc vzbuzovat nemělo. Nechci umění úplně srovnávat s matematikou, která taky emoce nevyvolává, ale umění není sport nebo patologie sexu. Umění je intelektuální věc, má charakter - je přesvědčivé, nápadité.. . ? Morálka a umění jsou si velmi podobné. Chodím do galerií desítky let a nikdy jsem tam nejásal nebo nebrečel.
Hudba je: málo umělecká
vizuální umění je: elitářství a moc umělecký
hm
Mluvil jsem o stredni ceste, teda ze umeni bylo umelecke a zaroven mainstreamove.
Jejda s poezií to je ještě horší: drtivá většina poezie rozhodně není příliš abstraktní nebo metaforická (a teda tady to je špatně a v hudbě ne??) a stačí si otevřít jeden Tvar aby to člověk zjistil / nedej bože Poezie pro každý den
A pardon a Halas je teda taky moc metaforickej nebo to se dá? A Šiktanc ještě dobrý? Končí Magorem a Bondym ta správná poezie nebo s Topolem? Se Škrabalem? S Klegou?
A co Kolář?
Jako pardon, ale to co je celou dobu nazývaný nějakou uměleckostí, formou nebo trancendentální významem není nic jinýho než kouknu vidím libí/nelíbí. Lajk ti rozhodně nezvládne říct, co je ten "přesah" ve Slunečnicích a pochybuju že i v Mona Lise.
Chceš krásnej patos ekvivalentní k realistický krajinomalbě? Píše se. Práci s médiem textu a vizualitou? Taky, pořád. Klasickou lyriku? není problém, verš rým kýč přeumělkovanost některý básně vypadaj jako brutalistický domy a některý smrděj parfémem a kolínskou jako Nezval. Máš mastičkáře na Nedělní chvilce poezie, sonety, postmoderní i premoderní, digitální i striktně vizuální a většina je někde mezi tím.
A rozhodně vycítit jestli má báseň "nějaké metrum" člověk co nezná žádnou teorii poezie fakt neodhadne, pokud tam není rým. A rým tam je přesně ze stejnejch důvodů, který ti vaděj na populární hudbě, aby se to zpívalo, bylo to líbivý a podbízivý.
A teda dneska i kdysi psali všichni (snad kromě instabásníků a nezvala) lepší básně než kundera
@@janhorsky3232 kamo, ty si dębił
❤
Tohle je už v křeči. Video za každou cenu. Když tam byl Diderot, Husserl, Dostojevskij … tak tam se člověk zamračil, ale taky se i něco nového dozvěděl. Podstata umění je stále stejná. O podstatě umění tu toho mnoho nepadlo. Přitom bez pochopení proč umění vzniká, jestli je objektivní nebo subjektivní, tedy kde je objektivní a kde subjektivní a o co mu vlastně jde, nemůže nikdo pochopit jeho význam.
Hudba je buď dobrá alebo zlá. Nič medzi neexistuje. Časom to pochopíš :)
Mohlo by být rozbor na "Vyhoďme ho z kola ven"?
Trochu si zapolemizuju. Pro USA je jazz, potažmo blues, lidovým žánrem. Je to zhruba, jako kdyby si českou polku přivlastnily všechny další světa (škoda lásky hadr). Je to právě kvůli tomu, že mu u kolíbky stáli kromě Afroameričanů i třeba Francouzi, přistěhovalci z Karibiku atd. Nejpůvodnější jazz je potom jistou obdobou promenádní hudby, oblíbené na konci 19. století. Díky tomu, že každý přidal svoji trošku, vznikla muzika blízká všem. Hlavně to byla hudba taneční, v dnešní době ji můžeme označit i jako populární. Shodou okolností se v té době začal rozvíjet gramoprůmysl... Nicméně žánr se vyvíjel, část interpretů se přiklonila tomu, co lidé chtěli (tedy hity, na které se dá tancovat), a část se vzbouřila. Šlo převážně o Afroameričany a stáli za vznikem Bebopu. Tyhle dvě roviny se oddělily ve čtyřicátých letech a ačkoli se mísily, zůstaly vlastně nepozměněné. Populární hudba se pak obrátila k jiným žánrům. Chvíli to byl rock, chvíli to bylo disco, chvíli rap. Všechny tyhle žánry potom měli dvě skupiny interpretů, tedy těch co to dělají pro sebe a těch, co to dělají pro ostatní. A tak je to vlastně i dnes. Byla by chyba házet všechny dnešní populární interprety do jednoho pytle. Mnoho z nich se starší muzikou koketuje (Dua Lipa, Lady Gaga, vlastně i ta Ariana udělala písničku založenou na My Favorite Things). Jejich vliv a jejich "umělečnost" se dá porovnat až zpětně, jestli vůbec. NICMÉNĚ, nejradši bych to ani nedělil na větší a menší umělce. Kouzlo hudby tkví v tom, že se v ní nedá zápasit. Faktem je, že udělat líbivou písničku je taky umění. A možná mnohem důležitější, než nějaká nadčasová záležitost, kterou pochopíme za 60 let. Hudba a umění obecně by měla hlavně spojovat. Asi mi bude oponováno s estetickými měřítky, ale ty jsou opět individuální. Pokud se umění líbí hodně lidem, evidentně se těm lidem esteticky trefilo do noty. A pokud z toho lidi mají radost, proč jim říkat, že to není umění, ale líbivá slátanina.
díky za vyslechnutí
Navíc nedává smysl mluvit o umění, když se nezačne teorií umění. V teorii umění by se měla vysvětlit podstata umění. Tady se začíná, tak jak píše Hegel: že drtivá většina filozofů začne filozofovat, jako když vystřelí z pistole.
Otakar Březina nepatří do postmoderny a stejně mu nerozumím.
No, ... co takhle pořádný rozbor Máje nebo nebo nějakého Shakespeara?
Kdyz ja nechci 😢
To zas příjde😉 však jsi ještě neřekl vsechno😁 Jdu si pustit tvého krále Oidipa, miluju to, jako hodně tvých videí
@Zde lze vidět absurdní situaci, kdy autor videa s akademicky působícím obsahem, vysokoškolsky vzdělaný člověk, držitel doktorského titulu, užije v reakci na komentář velmi neformální “😢”
jsi můj oblibeny youtuber, bude někdy meet and greet?
Ano prosím!!
zajimave tema ohledne umeni je bohatstvi. ze nekteri umelci byli chudi a delali mistrovska dila v chudobe, a jini byli bohati uz za zivota. mluvil prave o tom v jedne debate prave ten milan knizak, kanal debatni klub. on jak mluvit umi zajimave, ma to sebevedomi atd
Ja by som sa dotkol filmu, ktorý vo videu nebol spomenutý. Taktiež v ňom dochádza ku pomyselnému roztváraniu nožníc medzi mainstreamom a umeleckou tvorbou. V rámci mainstreamovej tvorby je menej priestoru pre tvorcov, ktorí síce točili pre veľké štúdia, ale dokázali udržať remeselnú úroveň a určitú intelektuálnu hodnotu (historicky napr. Welles, Hitchcock, Copolla, Scorsese a pod.). Na druhej strane sa artová kinematografia marginalizuje. Počas zlatého obdobia európskeho umeleckého filmu boli Bergman, Fellini, Godard a spol. formálne progresívni, ale zároveň prístupní aj pre časť širšieho publika. Neviem si predstaviť, ako by súčasný laický divák dokázal vstrebať formálne progresívnu estetiku dneška - slow cinema filmy Tsai Ming-lianga, Lisandra Alonsa, Michelangela Frammartina alebo Pedra Costu.
Jj taky mi připadá, že hudba, literatura a výtvarné umění dá dohromady F.I.L.M třeba Felliniho ))) je to účet pro středoškolské studenty, ale film jako syntéza těch tří oborů mi celkem sedí... Godard a jeho U konce s dechem je čisté a krásné literární dílo a jak se Belmondo v tom automobilu otáčí a mluví staromilsky k divákovi "teď mě ta herečka pěkně vytočila"...
Podobně jako Hedin a jeho "milý čtenáři..."
Vždycky jsem si říkal, jestli když člověk napíše alg... jestli to má vliv...
jde o to ze v te dobe neexistovalo oddeleni designu/remesla a umeni.... v podstate dava za pravdu modernim umelcum AI ktera dokaze na pozadani udelat jakykoliv pracny obrazek takze je ta pracnost irelevantni... jde o to udelat neco jineho nez se dela... samozrejme plati to same jako v kazde dobe - ze je tu survival bias - zname jen umeni co zustalo zname - vetsina veci upadla v zapomneni protoze tobyly sracky stejne jako dnes bieber a urcite na jednoho mozarta pripadlo deset salieriu ktere dnes nikdo nezna protoze jejich dila nebyla tak dobra - to nesmime zapominat kdyz koukame na dnesni obrazy... ktery casto slouzej k obchazeni dani
Jakejkoli pracnej obrázek, kterej ale vypadá jako když někdo hodí 1000 obrázků do mixéru. :)
5:30
Na muzikologii v Praze se ten pojem art/nonart hudba vůbec nepoužívá :) Prej to je nešvar brněnský a olomoucký muzikologie :D
V tom vizuálním umění to kupodivu vážně dost hapruje, nechápu to. Myslím to dobře. V literatuře jste perfektní a přesný, ale v tomto světě Vám spoustu věcí uniká. Budete-li mít zájem, mohu ledasco osvětlit a rád - Jiří Černický - dlouholetý pedagog na Umprum. Jinak jste fajn.
Ja bych byl samozrejme strasne rad, kdyby mi nekdo z oboru udelal v te veci jasno. Jenze zatim se to nikomu nepovedlo a vzdycky skoncime jen u ohranych frazi o tom, ze umeni ma vyvolavat emoce… pokud byste se toho chtel ujmout a natocit nejaky podcast, budu vazne vdecny.
@Umění nemá vyvolávat emoce, to není sport nebo nějaká laciná obveselovačka. To je jako tvrdit, že náboženství je tu od toho, aby vyvolávalo emoce.🤦🏻♂️
Myslím, že tohle video těžce postrádá definici kvality. Jak se dá mluvit o úpadku když si neurčíme co je dobré a špatné umění a co je odlišuje? V podstatě celé video se tím stává subjektivní spekulací, ale vyzní to jako fakt protože nikde není použitá fráze jako "mně osobně se nelíbí" anebo "tohle mě štve". Jak bys definoval kvalitní umění pro tohle video?
V čase 0:30 to právě říká, že jsou to pouze jeho subjektivní úvahy, založené na osobní zkušenosti, podložené studiem literatury a hudby, částečně i dějin umění.
Vnímám toto video jako impuls k diskuzi, ne jako naservírovaná dogmatická fakta. Podle mě to tak autor ani nemyslel, ale je to jen můj názor 🙃
@@katkavogelovajsem rad, ze aspon nekdo to video pochopil tak, jak bylo zamyslene.
@@davidjirsa8582 Ten začátek jsem slyšel, taky tam ale bylo řečeno že je to podložené hlavně dvěma citáty. Myslím, že mě zmátlo frázování zbytku videa, které bylo spíš řečeno jako pravda (ale nejspíš jsem to opravdu jenom špatně pochopil). Stejně bych ale rád věděl nějakou definici kvalitního umění, vlastně hlavně ze zvědavosti a na začátek té diskuze. ☺️
Původní komentář jsem mimochodem vůbec nemyslel jako nějaký útok, a tvoji práci tady na Youtubu hodně respektuju.
@@SchmidtsLadle já jsem ten komentář taky zamýšlel na Katku, nikoli konkrétně na tvůj koment, protože mi přišlo, že skoro všichni ostatní v komentech odignorovali záměr videa. Pokud jde o definici umění, tak těch je samozřejmě tolik, že se můžeme shodnout tak maximálně na tom, že se neshodneme. Na tohle je pěkná etuda ve filmu Společnost mrtvých básníků, kde je nechá učitel číst nějakou definici toho, jak poznat hodnotnou báseň, a následně je nechá tu stránku z učebnice vytrhnout s tím, že je to blbost. Zároveň intuitivně si myslím člověk sám sobě definovat umění dokáže. Tedy nějaká komplexnost metafor/symbolů, formální dokonalost, "nadčasová platnost", nějaký konsensus (fakt, že dílo přežilo k kánonech třeba i staletí), vývojová hodnota textu (Duchampova Fontána asi nemá moc hodnotu estetickou, zato ale velkou hodnotu vývojovou) atp. To by byl námět na samostatné video.
Dá se to samozřejmě definovat jako rovnice imaginárních čísel kde je iTP jako technologický postup a iO jako originálnost. Třeba Morgenstern není horší než Puškin je zkrátka jiný, třeba je Puškin technický dokonalý originální tak volný verš má přece také kvalitu i originálnost.
Citoslovce, novotvary, hra s jazykem, fantazií. Richard Brautigan nebo Strugackij, Ilf a Petrov nebo Truman Capote vynikají originálnosti a po technické stránce jistě nejdou tam, kde Gargantua, Odysseus nebo Cervantes.
Don Quichotte, který je na svou dobu nejvíce originální, i pointou, že se stane v závěru rytířem, guvernérem a španělska královna ho dokonce sama do rytířského stavu uvádí je skvělá ukázka absurdity světa, kterou sepsal daný autor na základě vlastního života, což jen ukazuje sílu umění či literatury...
A jistě i dnes jsou stejně silné knihy, onvslce v Jugoslávii "všem sracům navzdory" jistě není to Remarque, Král krysa nebo hlava 22, ale je to soucasne a hodně dobré...
Co říkáš na bývalé bluegrassové a nyní jazzové hráče Béla Flack a Alison Braun ?
nekomentuju pro algoritmus
Jak jsi mluvil o tom, že nenacházíš záchranu pro poezii: Jaký máš názor na Slam? Příde mi, že i přes volný verš je nepopiratelná stránka umu v tom, jak ta báseň šlape dopředu. A je to přísrupné laikům.
Hele slam je neco, kde si musim udelat dukladny vyzkum. Pocitove se mi to prici, ale zaroven je v mem okoli dost lidi, kterych si vazim a kteri mi rikaji, ze SP je mozna cesta. Z me zkusenosti to je strasne (“buchticky od nasi babicky”, to mi utkvelo),ale budu se tomu venovat.
výborný dil
40 biebrovi urcite neni
Vždy když vidím tento kanál, vzpomenu si na film Byl jsem mladistvým intelektuálem.
tohle video teda za mě, i přes ty neustálý disclaimery, že to nemyslíš jako "muž křičící na mrak", docela miss :))
Ja vim, vsak disclaimer byl hlavne ten, ze ta epizoda je vycucana z paty a ma spis inspirovat diskuzi.
Trent Reznor Mantra - Dave Grohl, Josh Homme, Trent Reznor
14 mil. zhlédnutí před 10 lety ???????????
nejlepsi umelec byl milan knizak, ktery co by reditel NG si do ni nakoupil vlastni obrazy :DD. ale zase hodnotim pozitivne ty jeho gagy ala jiri dolezal, jak si knizak vzal tu detskou tasku do prvni tridy a delal ze jde protestovat, kdyz proti nemu protestovali studenti haha jak Jiri X kdyz sel jako Barborka do Klokanku :DD
Milan Knížák si vlastní díla nekoupil do NG. Byla zakoupena díla do NG v devadesátých letech asi od padesáti umělců, kteří v době komunismu v ČSSR nevystavovali, ale vystavovali v zahraničí především v západnim Německu, Francii, USA či Velké Británii.
Tito lidé mnohdy spolu s vlastními díly, které pan Zlatohlávek zakoupil, dali také některá svá zdarma a třeba Milan Knížák věnoval i svou sbírku umění šedesátých let. Tu původně ředitel Kotalík senior v roce 1985 odmítl, spíš ale musel odmítnout, jinak by musel vysvětlit, proč do Národní galerie, sic zdarma, přijal díla buržoazní mládeže, ve sbírce byla díla Yoko ono, Johna Lennona-kresby, hudebníků I malířů třeba Cage, koshut ale i něžný barbar Boudník, který nosil Knížákovi na nový svět své grafiky.
Když se Knížák stal generálním ředitelem tak pouze nechal zakoupena díla proplatit, jelikož stále nebyla zaplacena a NG za díla dlužila. Nakoupil díla z Waldesovy sbírky, na než se vztahovala restituce a peníze uvolnil Miloš Zeman. Právě to mnoho lidí tenkrát popudilo, že je to koaliční smlouva a koaličně domluveno cca rok 1999, tudíž to byl onen hate. Miloš Zeman Waldesove rodině peníze jako premiér peníze poskytl s podmínkou,že se sníží prodejní cena o deset milionů. Waldes souhlasil ale dal si také podmínku, že za dané finance, které velkoryse přenechá státu se nakoupí umění mladých výtvarníků, jako jeho předek nakoupil a podpořil Kupku, tudíž ministr Pavel Dostál společně s Milanem Knížákem a Jiřím valichem z Brna vybrali asibsto mladých umělců a 10 milionů děleno 100 dává 100 000, a každý z těchto sta umělců dostal za svá díla 100!000 což zase naštvalo uměleckou obec, jelikož asi 50 z nich bylo studentů Milana Knížáka...
komentář pro Al Gorismus.
proc nikdo nemluvi o ty fotce justina biebera
taky je dost bizarni jak se jednou za cas objevi clanek ze tu se prodal obraz picassa treba za 50M nebo jine dilo atd.. jakoze zrejme prodava ta originalita + zname jmeno. jak se na takovou cenovku dostane soudoby umelec? asi tezko. a vzdycky ty komentare na novinkach "to bych nakreslil taky" atd ahahahahaha. prosty lid je pravoplatne nastavny kdyz vidi ty sumy (a dilo)
Video hudební část: Umění upadá, jen pár posledních jazzmanů ho chrání,
Výtvarná část: Umění se vzdalo nároku na popularitu, je pár stovek pseudointelektuálů a pozerů mu rozumí
Tohle video je definice rozpolcené osobnosti
Tenhle komentar je definice nepochopeni/desinterpretace meho videa.
Chytit covid není in.
Proč už umění není, co bývalo? Protože od jisté doby na umělecké školy berou všchny?
umění ale přece nedělají jenom lidi, kteří ho studovali
Umělecké školy, především vysoké jsou o tom, aby člověk měl kontakty, začal vystavovat atd.
Nesouhlasím. Nemohou brát "všechny", protože každý ateliér má určitou kapacitu, aby každý student měl dostatek prostoru. Navíc hodně záleží na vedoucím daného ateliéru... Má své subjektivní názory a specifický způsob vyučování. Ideální varianta je, když si se svými studenty rozumí. Takže vedení ateliéru také vyřadí notnou část uchazečů
Hudební školy só na hovno punk is not dead!
treba van gogh se strelil pistoli do srdce a tim ukoncil svuj bidny zivot, ale jeho obrazy se prodavaj za dolar milionove castky... velice zajimave... jeho dilo doslova prezilo sveho autora
Do břicha. Žil ještě mnoho hodin poté. ✌️😉