Dokáže vesmírný katapult opravdu vyhodit raketu do vesmíru?
Vložit
- čas přidán 14. 06. 2024
- Firma SpinLaunch chce házet rakety do vesmíru. Je to však ale opravu tak jednoduché, jak všichni tvrdí? Nebo jde o nesmysl?
Podpořit mě můžeš členstvím zde na CZcams či Patreonu, nebo kryptoměnou!
00:00 Úvod
00:38 Smysl společnosti SpinLaunch
02:16 Alternativy k raketovému pohonu
05:22 Výhody zařízení
06:27 Možné problémy
09:10 Revoluce nebo zbožné přání?
10:00 Závěr
Zdroje: pastebin.com/feYFahGc
Podpořit mě můžeš zde:
Patreon: / farky
Kryptoměnou:
BTC: bc1qmepwklmvqp7g3p2ju9er0sc3clh2scars2wa7k
ETH: 0xd3c6dF43dc9aE91F6ADCCB07C3c6F9b66cF905DF
nebo na na🅿🅰🆈🅿🅰🅻 goo.gl/GS8Fms
------------------------------------------------------------------------
►Náhodná fakta - goo.gl/pHj7oz
►Unboxing - goo.gl/DbFm6z
►[Mobilní koutek] - goo.gl/HB9Oey
-------------------------------------------------------------------------
Důležité odkazy:
► / farkycz
► / farkycz
-------------------------------------------------------------------------
Použitá hudba pochází z knihovny www.epidemicsound.com
#Experiment#Farky#vědeckýpokus - Věda a technologie
Dodatek - ve videu jsem zmínil špatně údaj 450 rotací za sekundu, SPRÁVNĚ je to 450 rotací za minutu, tedy asi 7x za sekundu.
Čas 4:47
To se mi nezdá tak moc. Otázka, kolik otáček za minutu má běžný, i spalovací motor? Ano ano, více 🤫😄
@@killthemallbitch nezdá moc? to rameno má asi krapet větší délku než je zdvih klikové hřídele,takže obvodová rychlost bude nesrovnatelná s pístovou rychlostí.
@@pault8399 no to ano, ale zdá se mi to málo na tak velkou úsťovou rychlost.
@@killthemallbitch Pokud ma byt ta rychlost cca 2160km/h = cca 600m/s. Pokud je tech otacek 7 za sekundu, tak jeden obvod kruhu by mel 600/7 = cca 88m a rameno by muselo mit delku 88/2pi = cca 13m. Podle mne to celkem sedi, pokud jsem pri tech vypoctech delal nejake chyby, vysvetlete mi je.
Ďakujem za vynikajúce video a zaújmavý odborný výklad k tomu! Žiaľ, vypadá to tak, že jak výťah po lane z uhlíkových trubičiek, tak tento katapult stále nijak nedokážu nahradiť doterajší raketový pohon. A iná možnosť neni, len akurát snívať a fantazírovať o antigravitačnom pohone.
Díky za podrobnější info. Stále však to zařízení vyvolává spíše vic pochybností a rizik, než výhod a usnadnění dopravy do vesmíru.
Děkuju, konečlně o tom něco vím
Vďaka za video Farky.
Páči sa mi, že si urobil dodatočné video kvôli komentom....
Klobúk dolu.
Super video, díky💪🙏
Som rád že ešte niekoho zaujíma vesmír
Velmi zajímavé
co k tomu přidat el. magnetickej tunel ?
Zaujímavé
Heliovy balík ako vysoko dokáže vyletieť? Nieje to jednoduchšie potom vyniesť náklad tak na obežnú dráhu? Veď Baugardner bol myslím v 30 km či sa mýlim?
Jednou jsem viděl dokument o Harpu a moc se mi to zalíbilo docela jsem se divil že to ještě někdo nezkusil obnovit
@farky dik za video
Je to zajímavé, ale nevím jestli ty satelitky budou schopný přežít to roztočení a ta samotná raketa. Jestli to vyjde, tak si myslím že tenhle koncept nahradí malý rakety jako electron, ale na větší náklady tu bude pořád normální raketa.
mimo ten problém ,že to bude opouštět vakuum a narazí to do vzduch a extrémnímu zahřívání při letu atmosférou je tu ještě roztažnost látek.Při takových rychlostech bude už značná si dovedu představit že se to rameno roztáhne i o několik desítek cm .Takže by mě zajímalo co za materiál na to rameno použijí .
S tim materialem, co to snese budeme moct rovnou stavet vesmirny vytah
@@666KoXz666 vesmírný výtah je další nesmysl .To bychom museli ovládat počasí ,otáčení země kolem své osy a setrvačnost.
Proč by se to rameno mělo roztáhnout o několik desítek cm? To mi připomíná film Gympl :-D Však to rameno nikam neletí, jen projektil, takže na rameno bude působit víceméně jen zmena tlaku a ta žádné extrémní změny teploty nevyvolá.
@@bekele00 při tak vysoké rychlosti bude ta raketa vážit x krát víc a to rameno se prostě natáhne hmotností a ne teplotou.
@@miroslavgargulak5005 rameno se působením odstředivé síly může natáhnout pouze v mezích meze pružnosti použitého materiálu ramena, aby nedošlo k jeho nevratné deformaci. Což by měla být limitní hodnota pro jeho návrh. Ale koukám, že kompozity s uhlíkem vydrží cca 0,5% max 1% deformace, což by na tom velkém 50m rameni mohlo udělat deformaci 25-50cm, takže beru zpět.
Dúfam že niečo také uvidíme čo najskôr, keďže by to mohlo oveľa znížiť náklady na cestovanie do vesmíru
Myslíš vynášanie malých satelitov
Dejme tomu, že náklad bude mít 500 kilogramů. Jenomže díky rotaci bude na rameno působit silou 250 tun (přetížení 250g). No a aby to fungovalo, tak na druhé straně bude protizávaží, které bude působit stejnou silou, tedy dohromady 500 tun. To je dost. Zařízení musí být dělané na to, aby přežilo tak obrovskou sílu v tahu. No, ale to není ten hlavní problém. Ten přijde až při "vystřelení" nákladu. Najednou totiž na jedné straně bude působit silou 250 tun protizávaží, ale na druhé straně najednou nebude ale vůbec nic. Myslím, že odpočet do startu bude i odpočtem do sebedestrukce.
Na stránkách mají hmotnost 200kg a přetížení 10 000g.
@@FarkyCZ To je už celkem jedno. 200*10000=2000000kgf, takže ještě více. Stačí se podívat, co udělá cihla se ždímačkou.
@@jaromirandel543 můžou to závaží odhodit ve stejný moment na druhou stranu aby rameno bylo pořád vyvážené.
@@MynecraftCZ To mohou, ale kam poletí? Víte co to je, když máte onen 200kg projektil o rychlosti 2km/s? Tankový granát váží jen blbých 20kg, letí rychlostí okolo 850 m/s a udělá díru do kde čeho a my se tady bavíme o věci s hmotností 200kg a rychlostí 2000 m/s (skoro mach 7). Jo a druhá věc. Když bude během roztáčení přetížení 10000g, tak nevím co tím chtějí posílat do kosmu. Takové přetížení vydrží jen málo co.
@@jaromirandel543 To, že 10000G "vydrží jen málo co" jste někde našel nebo jste to odhadl? Ono to totiž může působit jako hodně v porovnání třeba se stíhačkami, kde je třeba 15G přetížení, které snese málokterý pilot, ale musíme si uvědomit, že lidské tělo je velmi křehké v porovnání s materiály ze kterých se vyrábí elektronika. Můžu uvést jeden orientační výpočet: čip s hmotností 2 gramy bude při 10000G vážit 20 Kg. Pokud si představíte nějaký čip z pc a na něm 20 Kg závaží, tak už to není tak šílená představa a s tím čipem by se nemuselo nic stát. Vím, že tahle analogie má trochu mezery, například že ta zátěž působí jen na obal čipu, ale i tak si myslím že to není tak nesmyslné jak to na první pohled vypadá.
Já viděl nějakou analýzu toho jejich pokusu a nedopadlo to vůbec dobře. Je tam dost problémů a dokud je nevyřeší tak je to jen teorie. Ten jejich pokus bych tedy za úspěšný nepovažoval.
No asi takhle, my co jsme ve škole nechyběli na fyziku, nejak víme , že platí zákon zachování energie a v podstatě na vypuštění 200kg nákladu bude nutné jaksi investovat tu samou energii, ať už to bude ve formě prvního stupně, nebo ve formě el.energie tohoto zařízení, přestaňme si nalhávat, že dojde k nějakým úsporám...ne nedojde. Navic srovnání se Space X je nesmyslné, protože raketa Space X vynese 22tun.....což je asi někde úplně jinde... Osobně se domnívám, že si sice firma hraje pěkně a tiše, ale úplně mimo...ale fakt je, že dnes něco napsat proti jakekoliv progresi je problém, protože jak praví klasik: vše jde dělat jinal...možná. :)
Vaše úvaha je chybná. U klasické rakety musíte spotřebovávat i energii na vynesení paliva, které průběžně spalujete. U tohoto tuto energii nepotřebujete protože to vůbec není součástí toho projektilu.
Problém ramena spočíva v jeho nízkej životnosti vplyvom starnutia materiálu a mikrodeformáciám v ňom. Tieto vznikajú pri každom použití ramena. Kompozitné materiály nezaručujú v tomto prípade dlhú životnosť zariadenia.
To je pecka takhle můžou postupně natahat dost matroše na orbit a odtamtud to může nabrat jedna loď najednou což kdyby startovala ze země tak by toho tolik nevzala.
Skvela uvaha fakt hodna genia.cize 200 startov je lacnejsich ako jeden start rakety s 200 tonami materialu do vesmiru ze?.pozri si roky 80 te ked mali rusi Buran s nosnostou 200 ton.stale je v garazi ako zaloha.
O tomto tématu dělali video i Zvědátoři... Jejich názor je taky zajímavý
Koukal jsem na to a nic moc extra neřekli. Bylo to teda ještě než proběhl ten test.
Ja sa čudujem ,že nezačali pracovať na trampolíne aj keď ,že vraj funguje😎
nechci bejt hnidopich ale jednou jsi rekl ze tam bude 450 o/sekundu a predtim jsi zminoval 450 o/minutu.. tak jak to je?
Tak to jsem si ani nevšiml, až budu doma tak na to kouknu. Mělo by to být ale za minutu.
To Max-Q bude šílený, může tohle vůbec snést nějaký komplexní přístroj? Každopádně tenhle stoj má šanci nahradit (tedy pokud bude fungovat) akorát tak lehké nosiče, víc než pár set kg na LEO to jen tak nedostane.
Autoři zmiňují, že zařízení jako např telefony dnes to přetížení vydrží. Pro projekty Cube satů by to možná mohla fungovat.
Ta nakloněná verze ve vizualizacích mi přijde dost špatné řešení z pohledu rotace a působení sil na ložiska. Ventilátory a podobné rotační zařízení se z těchto důvodů vždy osazují s osou rotace vodorovně se zemí (viz jejich prototyp) nebo s osou rotace kolmo na zem.
jak vypustí objekt, bude o 200kg nevyvážený než se dotočí mohlo by to zničit zařízení. I vzduch který se pak do komory nahrne VS roztočené rameno. Přetížení dovolí použití pouze materiálu.
Ideální pro to, mít kanceláře vedle téhle centrifugy :)
Jojo, použití materiálu je potřeba, podle mě s tím počítali od začátku.
zajímave by bylo kdyby to rameno bylo obyčejné kladivo, které by naráželo do mechanismu, který by ten projektil vymrštil třeba jako u golfového míčku. tím by se zaručila přesná trajektorie projektilu a na časování by nemuselo být v milisekundách. prostě by rotovalo kladivo a při určité rychlosti by se pod projektilem spustil odpalovací terč do dráhy kladiva... to vakuum by mohlo být v komoře kladiva 99,9%. a projektil ať si je třeba na vzduchu..
A preco sa musi uzatvorit ta klapka koli vakuu?
Ako potom zavesia druhu raketu? 😊
Kdyby tam byl vzduch, tak vy brzdil to rameno při roztavení a mohl by ho i poškodit. Náklad se tam tak nejdřív doveze, komora uzavře a až pak se odsaje vzduch .
Při 450 otáčkách za minutu 1 ms znamená otočení o 2.7 stupně, takže myslim, že přesnost bude muset být trochu vyšší.
Na těch ukázkách mi přijde dost nebezpečný, že v blízkosti a dokonce v rovině rotace toho ramene je tolik budov a ještě parkoviště. Pokud by něco v tom systému selhalo, tak bude místo budov kráter.
lidi si neuvědomují co všechno dnes závisí na elektronice. věř mi že způsob jakým se dnes navrhují zařízení a software je tak dokonalý že mít strach ze selhání nějakého řídícího systému je naprosto zcestné. v případě odolnosti materiálů už je to něco jiného.
@@MynecraftCZ Vzhledem k velikosti a množství kinetický energie jsem měl na mysli spíš mechanický selhání, ale ani selhání řídícího systému neni vyloučený, ikdyž se dá do určitý míry kontrolovat.
Myslim že postavit řídící středisko o 100 metrů dál a mimo rovinu rotace, případně bunkr pro personál, neni zas tak složitý. Kdyby ten projektil místo nahoru vyletěl směrem do země, tak by to byl v podstatě ekvivalent menší atomovky. U tý orbitální verze určitě..
Jestli něco, tak mě to rozestavění budov naplňuje spíš obavama, než jistotou, že správně kontrolujou rizika.. ;)
@@MynecraftCZ Vzhledem k tomu že Starliner se při startu spletl o 11 hodin bych si o spolehlivosti SW dovolil zapochybovat :-)
tohle už mě napadlo tak před 30lety v souvislosti jako střelná zbran na střílení kuliček odstředivou silou není problém tisíce otáček ale vypuštění ale i to asi vím jak :)
Řešením problému přetížení ramene po vypuštění nákladu by možná bylo takove , že by byl náklad na obou koncích ramene . Ty rakety by byly dvě , které by se vypustily ihned po sobě . Při takové rychlosti by možná přetížení bylo sotva 0,1 sekundy a vystřelí se dva náklady za jedno roztočení . Problém je samozřejmě v tom , že po vystřelení jednoho nákladu by vakuum bylo porušeno a nevíme co by to udělalo s druhou raketou . Něco určitě … otázkou je jestli by to bylo možné vyrobit 👍😀
No, nevím, kam by jsi tím házel, pokud by jedna hlaveň vedla do nebe, druhá by pak musela mířit do země.
@@FarkyCZ proto jsem psal , že to jedno otočení trvá kratší čas jak 0,1 sekundy . A jednu otočku by mohlo snad vydržet , ne ? Proste by to vyletělo stejným otvorem ven a hold přetížení by trvalo po tu dobu ,než by by se odpojila druhá raketa . Stejně to rameno teď musí vydržet to přetížení po odpojení nákladu … tak proč nevyužít toho , ze to roztočíš jednou a vyhodíš dva náklady ….
@@muchicmovie Místo proti závaží by udělaly 2naklad. A je to)Myslím , že by nastala mikro vibrace která by deformovala rampu(spin)
@@michalpavlicek6516 samozřejmě , že naše teorie muže mít 200 chyb a určitě si nemyslím ,źe ty technici nad touto variantou nepřemýšleli . Ono celkově postavit nějaký to rameno ,aby vydrželo to přetížení je konstrukčně neuvěřitelně náročný . Kdyby to bylo jednoduchý , tak už to někdo vymyslel … 😁😎 Ale přemýšlet nad tím není zločin 🧐😀
@@muchicmovie nezáleží na tom jak dlouho to přetížení potrvá ale hlavně na tom jak moc to s tím ramenem bude "cukat". tím totiž dochází k největšímu opotřebení ložisek (i když hádám že oni tam asi nebudou mít obyčejná ložiska, ale obecně je tohle problémové). mnohem lepším - reálnějším - řešením je z druhé strany ve stejný moment odhodit nějaký balast do země.
kazdy napad treba vyskusat a podporit, zistia ci to na nieco bolo, ale kto nevyskusa nevie...... vsetko raz nejako zacalo :)
Nema to byt opacne?Vecna nahoda sa jedneho dna viac nevyplati(logika logiky)
Není zmíněn důležitý aspekt, že po oddělení vesmírného tělesa dojde okamžitě k velké nerovnováze, která musí způsobit šílenou vibraci při dotáčení. Nechce se mi to konkrétně počítat, ale můj nos mi napovídá, že tato nevyváženost bude mít za následek zcela nepřijatelné radiální síly, které rameno roztrhnou a celý aparát to zničí.
Mě to přijde hodně nereálný - ta rychlost 2000m/s je asi třetina toho, čeho je třeba dosáhnout. Na energii to nebude ani desetina. A pokud se to má naškálovat tak, aby to ušetřilo první stupeň, tak druhý stupeň hádám váží pořád desítky tun, ne 200kg. Nehledě na to, že mě napadlo i pár věcí jako ono protizávaží a namáhání ramene po zavzdušnění komory (jak mechanické, tak tepelné). No a nakonec asi u druhého stupňe nepřipadá v úvahu nic jiného, než motor na tuhá paliva, protože nádrž na kapalný kyslík a čerpadlo nejspíš těch 200g nedají.
Spíš věřím klasickému nebo elektromagnetickému dělu v hlubokém podzemním vrtu.
To je skvelá alternatíva balistických rakiet. Zase sme o krôčik bližšie k nukleárnej vojne.
Co se týká ekologický šetrnosti, je přece uplně jedno, jestli to vystřelí elektricky, nebo chemicky. Důležitý je množství energie, kterou je potřeba vyrobit.
Rozdíl je ale v tom, jak se ta energie vyrobí.
@@FarkyCZ Jasně. Jde prostě o celkovou uhlíkovou stopu, případně další ekologický dopady. A předpokládám, že ta stopa na 1 kg nákladu bude u toho praku o dost menší, než u chemický rakety, zejména proto, že obchází raketovou rovnici, a neni potřeba vyrábět a spalovat palivo.
Ale moje pointa je, že elektřina ještě neznamená automaticky ekologickou šetrnost. Všiml jsem si, že někteří komentátoři to označujou jako "zero emission", což mi přijde jako chyba.
je úplně jasné že armáda hned zastříhala ušima. Nějaká Géčka výbušninám nevadí elektroniku mají dostatečně odolnou aby přežila zrychlení při výstřelu z děla tedy také cajk. O přesnost se postará koncové navedení. Jen mi není jasné jak chtějí kompenzovat to odhození nákladu z toho ramene.
No uprimne si moc nedokazu predstavit ze by to mohlo fungovat v nejblizsich letech.
No ak je všetko správne vypočítané a správne načasované , tak prečo nie ? 🤔🤔
co takhle Saturn V v takový trubici.. to by asi vyneslo celou ISS na oběžnou dráhu. cool nápad, osobně jsem jako malý taky fantazíroval o dělech co střílí do vesmíru a o harpu jsem nevěděl.
(do teď že měli takový dělo) postavit to v horách je dobrý nápad. Vzduch je vlastně kapalina svým způsobem tudíž kavitátor (špice která vytváří vakuovou kapsuli kolem střely) by pomohl drasticky snížit tření střely po opuštění hlavně
Tak to ten Saturn V musel byť dvakrát vačší aby vôbec nabral iss to ako by to zvládali motory je druhá vec (samozrejme je to nereálne)
@@Rust__Game koukal jsem na to podrobněji a je to bs.... ani kavitátor nevydrží takový tření a je tam příliš mnoho proměnných který musí být minimálně na 6 desetiných míst přesný jiank to nevyjde.... vyloženě když náklad narazí byť do kapky vody vede to ke katastrofě
4:49 - 450 otáček za minutu a nebo 450 otáček za sekundu? 6:48
Minutu, to je 7 otáček za sekundu. Snad to mám dobře.
@@FarkyCZ v prvním označeném čase (4:49) to říkáš dobře, ale ve druhém označeném čase 6:48 právě říkáš 450 ot. za sekundu, přišlo mi to už moc rychlé :D
@@GamingDeimos Koukal jsem na to a blbě sem to napsal do poznámek. Při čtení mi to pak nedošlo.
@@FarkyCZ stane se :) Alespoň vidíš, že někdo Tvá videa opravdu poslouchá, dává pozor a přemýšlí u toho :)
Sedět bych v tom nechtěl....
Výtah se mi líbí víc....
potom by to uz chcelo len technologiu ktora by vo vesire zachytavala zasielky SpinLaunchu, zhromazdovala ich a dalej distribouvala podla potreby..
snad kdyby to bylo jak rikas vysoko v horach a navic strilelo na obe strany.. by to muselo vypoustet stejne tezky protizavazi na opacnou stranu aby to melo sanci prezit, ne?... myslim to zarizeni.. o preziti nakladu pochybuju jeste vic
Někde jsem slyšel vtip, že by to mohlo házet náklad do vesmíru a zároveň k protinožcům jako protizávaží.
Nie je nutné protizavažie odstrániť. Stačí ho presunúť. Problém ale je, že závažie by bolo treba presunúť bližšie k stredu a odstredivá reakcia ho tlačí od stredu. Zároveň to treba urobiť rýchlo, čiže nejaká explózia by ho mohla presúvať.
Celkovo je to dosť uletená myšlienka. Energeticky určite dosť náročná. Ale nevravím, že neuskutočniteľná.
Hezký demonstrátor staré teorie. Ale podle všeho už za rok po něm neštěkne ani pes, jakmile SpaceX dostane na orbitu (ne jen do vesmíru) a zpět první StarShip v jednom kuse.
Len neviem či raketa a náklad v nej prežije preťaženie.
Túto vec je možné zostrojiť aby fungovala. Aj keď by to vyžadovalo neuveriteľný pokrok v materiálovom inžinierstve a ťažkej mechanike ako takej. A materiály sú len jeden problém. Aj keby mali materiál čo to vydrží a postavia strelu čo to prežije, tak je tu ďalší problém a to rýchlosť - síce to má obrovskú úsťovú rýchlosť, ale tá bude rýchlo klesať. Pri dosiahnutí max. výšky to bude mať nulovú rýchlosť (balistická krivka). Jediné riešenie by bolo v polovici cesty hore spustiť motor (takže nie až v max. výške). Lenže ak sa bavíme o ceste na orbitu, tak hovoríme o výškach, kde by už potrebovali k palivu okysličovadlo. Lenže súčasné palivá sa tankujú do rakiet tesne pred štartom vysoko podchladené a pod tlakom. Čo pri tomto nieje možné. Takže by to vyžadovalo aj nové typy palív. Rovnako ako u Hyperloopu je to možné, ale spojené s toľkými problémami, že si nemyslím, že by do toho skutočne niekto poriadne investoval. Nikto nedá miliardy na riešenie, ktoré vyžaduje min. 20 rokov pokroku a potom bude efektivita stále otázna. Ale myšlienka použiť to na orbite je oveľa zaujímavejšia. Podmienky kozmu by odstránili tak 60% problémov. Možno by mali skôr investovať do malej verzie pripojiteľnej k ISS a tam to otestovať.
Podle mě by dal, ono spousta věcí které vznikly tak původně vznikly pro jiný účel než se reálně používají, takže i kdyby to ve výsledku nefungovalo, tak bys měl nový typ paliva, nové odolnější a lehčí materiály, atd. které by měly pro výsledný pokrok ještě daleko větší význam, jelikož sice by to nevyřešilo problém u tohoto ale vyřešilo by to problém jinde třeba ještě v důležitějším odvětví.
Neumím si představit vůbec co se děje, když ta střela opustí vakuum a střetne se s atmosférou. Nějaká rázová vlna hned za vypouštěcí komorou? Sonický třesk?
Ano, ale směrem do nebe, takže by to neměl být pro okolí problém.
V textu jsou zmíněny dva odlišné údaje o otáčkách: nejdříve 450 otáček ZA MINUTU a podruhé tatáž hodnota ZA SEKUNDU.
2:50 HA HA raketa. 😃
Určitě zajímavý nápad, ale já jsem zastáncem magnetické rampy, kdy by bylo zrychlení postupné a mohli by startovat i lidé. Současný archaický způsob dopravy do vesmíru bohužel ještě chvilku potrvá. Zajímalo by mě jak pokračují výzkumy s antigravitací. Jsem v tomto směru optimista, ale brzy to nebude. Pěkné video.
Popravdě pohon pomocí chemické reakce je asi to nejlepší. Možná ještě nukleární zdroj, ale to v současný době asi nehrozí. Antigravitace asi neexistuje.
Vytvořit antigravitaci (a držet ji v nějaké komoře pod kontrolou)za účelem vynášení objektu ze země či letu ve vesmíru je nesmysl Rád bych tomu věřil ale nereálné.Nebesky výtah to samé.To spíš věřím v jaderné sile
niečo ako antigravitácia neexistuje...s princípu ekvivalencie nieje možné rozoznať gravitačnú silu od zrýchleného pohybu (zhruba napísané)...ak by sme teda ponímali gravitáciu ako silu spôsobenú zrýchľovaním telesa(napríklad si predstav, že sa planéta rozpína určitou rýchlosťou), tak akú anti-silu si pod tým dokážeš predstaviť?
@@romanrehacek2739 doporučuju si přečíst znovu můj komentář.;)
@@michalpavlicek6516 ja viem, nereagoval som na teba
S tou škodlivostí paliva to není zase úplně všude pravda. Vždyť jsou rakety na kyslík O a vodík H a při spalování (slučování) vodíku a kyslíku vzniká jen vodní pára H2O. Ale jinak super nápad. Myslím, že to bude mnohem efektivnější.
Právě vodní pára je výš v atmosféře docela škodlivá.
@@FarkyCZ tak toto ma pobavilo...v com je vodna para skodliva...ani kyslik a ani vodik nie su sklenikove plyny
@@FarkyCZ A v čem je škodlivá? Naopak jakékoliv prvky ve vyšších částech atmosféry mohou působit proti skleníkovému efektu. Známý je třeba efekt ochlazování Země kvůli silným vulkanickým erupcím, kdy se částice dostanou nad nejvyšší mraky a nemá je z tama dlouhé roky co dostat. Působí potom jako štít, který odráží sluneční paprsky pryč a stíní. Stejný efekt je pro pojem jaderná zima, kdy by se při odpálení mnoha atomových zbraní dostaly částice do vyšší atmosféry také a stejný efekt.
Já jsem jinak fanda tohoto zařízení, ale prostě nemám rád, když někde slyším nepravdivé informace. Toto by bylo také dobře využitelné na Měsíci mimochodem, ten nemá atmosféru, takže by ani nebyl potřeba ten kryt.
2100 m / s malo na 1 kozmicku rychlost treba 7000 m /s
Čo s tým má kozmická rýchlosť?
@@victorious407 Pokud chceš aby něco obýhalo kolem Země, musíš tomu udělit 1. kosmickou rychlost ... a to je zhruba 7900m/s na povrchu Země ... pokud to nebude mít 1 kosmickou rychlost, tak to po balistické křivce spadne zpátky na zem ...
@@prchlikm Ale oni nechtějí střílet na oběžnou dráhu aby to začalo obíhat. Oni se snaží odstranit nejvíce energeticky náročnou fázi a to počáteční fázi steru rakety kdy je nejtěžší.
Tady je to dost podrobně rozebráno. Video má i druhý díl.
czcams.com/video/9ziGI0i9VbE/video.html
Mě se to nezdá ... Jak oddělit to vakuum ? Tak aby udělali v komoře tak kvalitní vakuum a přitom neudělali tu "zátku" takovou aby vystřelené teleso do zátky nenarazilo A ten naráz poté co to proletí z vakua rovnou do atmosféry? Myslím že by to bylo dobré někde jinde třeba na oběžné dráze .. nebo na měsíci .. tam by to použitelné bylo ale kdo by tam tolik tun natáhl že ?
Tak i v testu tam měli nějakou izolaci, co vypadala jako jakási pevná plachta, která oddělovala vzduch od vakua v komoře. Otázka je, jak rychle dokážou po protržení té membrány zavřít poklop, aby se dovnitř dostalo co nejméně zvduchu.
tak koho pošlem prvního :D
Tak mám na katapult svůj názor, ale ten si nechám pro sebe, a vy si udělejte svůj názor 😜
Zcela naivne bych protizavazi ramene plnil vodou dle potreby a vahy nakladu. Pri jeho vypusteni by se synchronne vypustila i voda,ktera by diky vakuu opustila protizavazi temer instantne. To samozrejme otevira dalsi vyzvy a otazky...
Keď bude Spin launch vypúštať rakety, bude musieť byť väčší. 200 kg náklad je málo.🧐
Myslím, že víc už není možné, bylo by to energeticky moc náročné.
200 kg je prd to bolo pred 50 rokmi ked sa vynasali male meteorologicke satelity ,dnes je bezna vaha nad 5 ton aby sa to energeticky aj financne oplatilo a vynasa sa hore naraz 20-40-60-100 kusov sond materilau.atd.
Vcelku zajimavý kritický pohled na spin lounch má thunderf00t czcams.com/video/ibSJ_yy96iE/video.html
ved to vymsleli aj pat a mat a im to funguvalo
Napadlo někoho z těch nadšenců tady kolik G je přetížení při startu??? 7 otáček za vteřinu každého spolehlivě zabije a náklad takové G vydrží jen některý - spíš jen zásoby než jemná technika. Katapult je zcela jednoznačný nesmysl.
Pro živé tvory to rozhodně není.
Už jen ty zásoby se můžou hodin, nicméně je to nová technologie která sice má hodně problémů ale řešení těch problémů je vyloženě součásti pokroku, nic nevzniklo dokonalé. Nemluvě o tom že znalosti z vyřešení problému mohou být využity i v jiných projektech. S takovým přístupem bychom tu nic neměli a byli bychom zaseklí, když si vezmeš jak vypadal takový počítač na začátku vývoje, tak v té době by sis taky řekl že to nemá smysl když je to tak obrovské a skoro nic to neumí a výsledkem je to, že i tvůj telefon je několika násobně výkonnější než něco co bylo velké jak několik místností.
@@dariors1298 jako souhlasím.Ale myslím,že by se vývoj měl vydat jinou cestou.ne cestování hlubokým vesmírem max .na planety kolem Země .Já si myslím,že by se měly zaobírat více teleskopama ..jejich vývojem poněvadž si myslím,že odhalování vesmíru na dalších 200let nebude jinak než dokonalým teleskopem
@@michalpavlicek6516 no já si třeba myslím že právě při letu na jiné planety získáme mnohem více informací než z teleskopů. můžeme odebírat vzorky hornin, provádět různá měření, vrty atd. takže asi nemá význam rozhodovat se na co se zaměřit, výzkum se prostě ubírá všemi směry zároveň a až čas ukáže co má smysl a co ne. možná že za x let bude tohle nejlevnější způsob vynášení materiálu do vesmíru...
@@MynecraftCZ jasně,že lety a prozkoumávání planet osobně by bylo lepší ale zkuste prostudovat možností jaké jsou a jaké budou v horizontu na dalších 100let??Studovat planety v naší slun.soustavy+jen kamenné)tam je reálné letět.Ale jinak to je utopie a Nasa to ví moc dobře.Kdyz jsem byl mladší taky jsem chtěl ,aby něco postavily ale čím víc se o to zajímám tak technicky je nemožné.A nedávejte mi příklad že středověcí lidé by teď žasly .Teď už máme pokročilou tech .a zároveň víme co nám dovolí vesmír.Takze se máme o co opřít.Jedina možnost je antigravitaci s ní se člověk někam dostane a to pouze scifi
Už nech si to rovno postavia aj na mesiaci potom aby sa im ľahšie išlo na Mars
parada
Not bad, detailnejsi rozbor hyr czcams.com/video/9ziGI0i9VbE/video.html
Thunderfoot je uveden ve zdrojích.
@@FarkyCZ supr ty jsem nekoukal😊
cisty blud z kosmu nepriede na zem nie to naspet:)))skoda casu na taku sprostost
Zbožné přání. Fyzikálně nereálné.
Možná tak na zásobení astronautů potravinama , aspoň se ušetří za výrobu marmelád a kečupů 😂
Asi tak, protoze tom podle me nevystrelí ani rohlik v celku
Ďalší z úplne zbytočných projektov,ktorých je história ľudstva plná,,,,
Celý projekt je nesmysl.Při obvodové rychlosti 2200m/s a poloměru 10m by odstředivé zrychlení v na druhou děleno r dosáhlo skoro 50000g.Zařízení by ostředivá síla roztrhala na kusy,z posádky kosmonautů by byl kečup.J.K.
Zařízení není určeno pro živý náklad ale například pro malé družice.
Ve videu bylo řečeno že lidská posádka nepřichází v úvahu.
Dobře, dědečku. Škoda, že vás nevzali do týmu, mohli to vědět a nevynaložit zbytečně takové prostředky